Category: Zahrada

Září – to je ideální čas pro zazimování trávníku. I když zima ještě neklepe na dveře, trávník vnímá klesající teploty na teploměru. Je proto nutné ho co nejdříve na zimu připravit, aby nám krásně rostl hned, jak zima zase opadne. Přece jen podzim není tak dlouhý, jak se nám může zdát, dny jsou kratší a noci delší, a tak musíme s přípravou trávníku na zimu začít co nejrychleji – ideální nyní v září. Připravte si proto hnojivo, motyčky a vertikutátor a můžeme se do toho pustit.

Trávník na podzim vyžaduje velkou spoustu pozornosti. Aby se na nic nezapomnělo, připravili jsme si pro vás seznam toho, co je třeba udělat, aby byl trávník na zimu stoprocentně připraven.

1. Sekání trávníku

I když je venku chladněji, tráva stále roste, proto nesmíme zapomínat na pravidelné sekání trávníku. Díky pravidelnému sekání trávníku nám tráva nepřeroste přes hlavu.

2. Vytrhávání plevele

Září je zároveň ideální čas pro zbavování trávníku plevele. Trávník doporučujeme ošetřit chemií, kterou seženete v zahradnických potřebách. Díky chemickým přípravkům budete mít jistotu, že se plevel do zimy neukáže, a tak si budete moct odškrtnout první položku ze seznamu.

3. Pravidelné shrabávání listí

Podzim se nese ve znamení padajícího listí a naší povinností je, abychom listí neustále shrabávali. Neměli bychom hrabání listí odkládat, jelikož i listí může shnít a trávníku to škodí. Raději si udělejte čas v sobotu dopoledne a shrabávejte listí průběžně.

4. Vertikutace trávníku

Vertikutaci je třeba provádět dvakrát ročně, a to na jaro a také následně na podzim. Vertikutace trávník provzdušňuje a zbavuje ho škodlivých mechů a plstí. Zejména travní plsť je třeba odstranit, jelikož zabraňuje správnému růstu trávníku. Nejčastěji travní plsť vzniká z mechu nebo případně ze zbytků posekané trávy.

Než se do vertikutace pustíte, měl by být trávník posekán, a to na zhruba čtyři centimetry.

5. Hnojení

Trávník však potřebuje i dostatek živin, a ty do trávníku přinesete pouze tak, že ho budete hnojit. Trávník se bez hnojení zacelí a přestane růst. Ideální hnojivo, které trávník miluje, je plné dusíku hořčíku a také draslíku a fosforu. Nyní je však možné zakoupit si speciální hnojivo, které trávník připravuje na zimu.

Mysleli jste si, že s příchodem podzimu bude váš balkon prázdný a bez květin? Že s příchodem chladnějších dní najednou nebude balkon zářit všemi barvami? Pak jste se spletli. I podzim může být barevným ročním obdobím, během kterého bude balkon ožívat. Jenom je třeba vědět, co zasadit do truhlíků na podzim.

Co zasadit do truhlíků? To je otázka, na kterou si pojďme odpovědět. Podle mnoha zkušených pěstitelů a zahrádkářů je základem vybrat do truhlíků takové rostliny, které mají shodné vegetační požadavky. Výběr konkrétních druhů rostlin však usnadníme.

Okrasné zelí do chladných dnů

Pokud hledáte nějakou vhodnou rostlinu na podzimní balkon, zvažte okrasné zelí. Okrasné zelí je totiž velice snadno kombinovatelná rostlina, která se doslova kamarádí s podzimními chladnými teplotami. Dokonce dobře snese i přicházející zimní mrazíky, s nimi si v minulosti taky potykala.

O okrasném zelí se ví, že se nejvíce vybarví až po prvních podzimních mrazech. Na pěstování je rostlina zcela nenáročná, vydrží mnohdy skutečně až do adventu.

Vřesy do podzimních truhlíků jednoznačně patří

Do podzimních truhlíků bezpodmínečně patří vřesy. Jedná se o velice jednoduché rostliny, které jdou ruku v ruce se zmiňovaným okrasným zelím. Aktuálně je k dispozici mnoho druhů vřesů v různých barvách, oblíbené jsou hlavně vřesy bílé nebo růžové, které k sobě perfektně ladí. Vřesy však mohou mít i světle zelenou barvu a mohou být ozdobené jemnými bělavými kvítky.

Při výběru vřesů se doporučujeme vyhýbat hlavně uměle barveným vřesům, které nepůsobí přirozeně a které dlouho nevydrží – brzy uschnou.

Další rostliny vhodné pro podzimní výsadbu

Samozřejmě vřesy a okrasné zelí není to jediné, co můžete vysázet do truhlíků na podzimní balkon. Pro podzimní výsadbu se hodí ještě zcela jiné rostliny. Vhodné jsou třeba rozchodníky, také cesmíny, mimo jiné i zimostrázy nebo břečťany. Také vám balkon zkrášlí i skimie nebo hezké libavky.

Foto: Shutterstock.com.

Kaliny jsou okrasnými keři, které dělají parádu po celý dlouhý rok. Zatímco od února do května krásně kvetou, v zimě svým nádherným zbarvením zdobí jinak bílou, zasněženou zahradu. Kromě toho nádherně voní! Pokud jste se s kalinou doposud nesetkali, je načase si ji představit. Jedná se o skutečně nádherný okrasný keř, který by měl zdobit každou okrasnou zahradu.

Kalina je okrasný keř, který pochází a z daleké Asie, konkrétně z východní Asie. I když jsou to keře opadavé, jsou zároveň stálezelené, což je obdivuhodné zejména v zimě, kdy všechny ostatní rostliny upadnou do zimního spánku. Druhů kalin je mnoho, vybírat si můžete dle výšky keře nebo dle velikosti květů. Velice zajímavé je, že kaliny jsou okrasnými keři slovanskými a podle všeho mají poukazovat na nevinnost a čistotu. Právě díky tomu, že se staly symbolem nevinnosti a čistoty, se připínaly mladíkům doprovázející stavební průvod za čepici nebo zdobily nevěstino kvítí v rukou.

Průměrná výška tohoto krásného okrasného keře je zhruba dva a půl metru. Některé keře však mohou dorůst až do výšky čtyř obdivuhodných metrů!

Zamilují si je zejména milovníci hortenzií

Kaliny si velice často na svou zahradu sází milovníci hortenzií. Kaliny totiž mají podobný vzhled květu jako hortenzie, jediným rozdílem je jejich zbarvení. Zatímco hortenzie kvetou zejména do růžových, fialových, modrých či případně bílých odstínů, kaliny jsou světle zelené, následně jsou bílé a poté se zelená s bílou smíchá.

Každý druh je však jiný. Existují i stálezelené druhy, které se až na podzim mění do jiných barev.

Jak se o kaliny starat?

Důvodem, proč jsou kaliny u pěstitelů tak oblíbené, je především nenáročnost pěstování. Nemají žádné speciální požadavky na hnojení ani přihnojování, není třeba je speciálně ořezávat. I když se o kalinách ví, že je možné je nasadit jak na jaro, tak v létě i na podzim, nejlepší doba je taková, kdy je velmi teplé a zároveň suché počasí.

Už po výsadbě potřebují kaliny velmi hojnou zálivku, půda totiž nesmí proschnout až ke kořenům.

Foto: Shutterstock.com.

Když se po létě ochladí a muškáty musí z okenních parapetů pryč, nezoufejte. Okenní parapety totiž můžete vyzdobit nádhernými vřesy, o nichž se ví, že rozkvétají teprve od konce léta a zdobí dům až do pozdního podzimu. Vřesem však nemusíte ozdobit jen okenní parapety, když muškáty schováte do sklepů nebo do domácností. Můžete je vysázet přímo do záhonků a vytvořit tak krásnou, podzimní okrasnou zahradu. Tou hlavní otázkou však je, jak vřesy správně pěstovat?

Mnohým pěstitelům se každý rok stává to samé, a sice vřesy jim uschnou, i když se o ně pečlivě starají. Aby se to letos nestalo, poradíme, na co při pěstování dbát a na co si dávat pozor.

Pozor na to, do jaké půdy vřesy sázíte

Vřesy potřebují kyselou půdu. Pokud bychom vyšli do přírody, zjistili bychom, že vřesy  rostou zejména na borových, případně vyschlých stanovištích. Dopřejte jim tedy podobnou půdu i na své zahradě. Ideální půdou je výživná a dobře propustná půda, která je zároveň kyselá, jak již bylo zmíněno.

Co je třeba vědět o pěstování vřesu

Půdu můžete osázet buď na jaře, když si ji připravíte na podzim nebo v případě sázení už zakořeněných rostlin můžete vysázet vřes kdykoli během vegetačního období. Dobře si však promyslete, na jaké stanoviště vřes vysázíte. Přesazování není něco, co by měl v lásce. Při výběru vhodného stanoviště vybírejte takové, kam dosáhne sluníčko.

Důležité je to, jak vřes zalévat. Vřesy nepatří k rostlinám, které milují zavlažování. Zalévejte ho jen mírně, aby půda nebyla suchá. Stejně tak je to s přihnojováním. To se provádí jen na jaře a také velice mírně. Při přihnojování si dejte pozor na to, jaké hnojivo používáte. Nesmí totiž obsahovat vápník.

Po dlouhé zimě si připravte nůžky, protože je třeba jeho záhony zkrátit, a to o třetinu. Díky zastřižení budou vřesy lépe kvést a budou vám dělat čím dál větší radost.

Jak by mělo vypadat správné vřesoviště?

Nádherné vřesoviště by mělo mít nepravidelný tvar. Skládat by se mělo nejen z vlhčích, ale také ze suchých míst – každá rostlinka si přijde na své. Pokud chcete mít malé vřesoviště, nesázejte mnoho druhů, ale soustřeďte se raději na jeden či dva druhy. Při větší ploše vřesoviště se barevné pestrosti a různorodosti nebojte.

Jednotlivé rostliny se sází s odstupem až třicet centimetrů. Vřesy tak budou mít prostor pro husté rozkvetení.

Rakytník je rostlina, která má velice pozitivní účinky na naše zdraví. Bohužel ho pěstuje čím dál méně lidí, a to kvůli samotné sklizni, která není vůbec jednoduchá. I když samotné pěstování je poměrně snadné, při sklizni se člověk opravdu velmi zapotí.

Plody rakytníku jsou velice drobné, mají miniaturní stopky a trny, tudíž sběr z poměrně osypaných větviček není lehký. Mnozí lidé to dělají tak, že větvičky ustřihnou, jenže to velmi oslabuje keř a příští sklizeň je poměrně slabá. Jiní čekají až na první mrazíky, kdy se plody snadno setřepou. Ať už sklízíte rakytník jakkoli, možná přemýšlíte nad tím, jak plody této rostliny zpracovat. A s tím vám poradíme.

Když bude trpělivosti dostatek a natrháte si dostatečné množství rakytníku, můžete z něj vytvořit mnoho lahodných dobrot, které budou posilovat naše zdraví. Co se z rakytníku dělá nejčastěji?

Rakytníkový sirup milují zejména děti

Pokud smícháte zhruba kilogram vylisované šťávy z rakytníku s půl kilem cukru, můžete vykouzlit fantastický rakytníkový sirup, který si zamilují zejména děti. K tomu přidejte čajovou lžičku kyseliny citronové a chuť je dokonalá. Nezapomeňte, že až naplníte dobře umyté láhve sirupem, musí být sirup dán na chladné a temné místo. Ideální je tedy sklep, do něhož si pro sladkou dobrotu budete rádi chodit.

Rakytníkový med do každého čaje

Samotný včelí med není tak dobrý, jako rakytníkový med. Jedná se o směs včelího medu a sušených rozemletých plodů rakytníku. Jedná se o skvělé zdravé sladidlo, které se hodí do jakéhokoli čaje. Vyzkoušejte to například s ovocným čajem, kterému dodá zcela jinou chuť.

Elixír života zvaný rakytníkový likér

Likér milujeme zejména vaječný, ale slyšeli jste už o rakytníkovém likéru? Jedná se o fantastický elixír života, který je složen ze sušeného rozemletého rakytníku, jenž se smíchá s vodkou nebo koňakem. Likér je třeba scedit, poté se lije do menších láhví, které se opět uchovávají na temném místě.

Jak rakytník prospívá zdraví?

Možná se ptáte, na co je rakytník dobrý. Možná jste doposud o účincích rakytníku neslyšeli. Rakytník například posiluje imunitní systém, jelikož se v něm skrývá hromada vitaminů (především vitamin C). Kromě toho prospívá naší pokožce, dokáže ji regenerovat. Rakytník také zlepšuje naše zažívání a předchází trávicím problémům.

Foto: Shutterstock.com.

Prvním zářijovým dnem začínají velké podzimní práce na zahradě. O podzimu se už od pradávna ví, že je to roční období, během kterého na zahradě děláme nejvíce práce, a skutečně první zářijovým dnem práce započínají. Přece jen chceme všechno stihnout dříve, než napadne první sníh a přijdou první zimní mrazíky, tudíž není čas otálet.

1. září

První zářijový den odstartovává poslední možnost vysázet nové rostliny na svou zahradu. Jedná se o takzvaný dorůstající měsíc, který je pro výsadbu jako dělaný. Ideální je vysázet popínavé rostliny.

5. září

O pátém září se tvrdí, že je to ideální doba na sklízení vypěstované zeleniny a ovoce. Říká se totiž, že ovoce a zelenina sklizená v tomto dni je dlouho čerstvá. V těchto dnech se sklízí brambory, ale také rajčata – pokud jsou rajčata ještě nedozrálá, mohou dozrát v interiéru za pokojové teploty (ideálně v místnostech o teplotě šestnáct až dvacet stupňů Celsia). Sbírá se však také ovoce v podobě jablek, hrušek či trnek, nesmíme zapomenout ani na ořechy, které se v této době suší na suchém a slunném místě.

6. září

Dny okolo 6. září jsou ideální na pletí zahrádky, kterou tak připravujeme na přezimování a díky čemuž bude zahrádka připravena na jarní sezonu.

11. září

Kolem 11. září se sbírají plody, které jsou vhodné k zavaření. Sbírají se tedy trnky, broskve nebo případně jiné další ovoce či zelenina, které se buď zavařují, nebo z nichž se dělají marmelády či povidla. Kolem 11. září by se měla sbírat poslední úroda, čímž by mělo dojít k úklidu a k pročištění zahrady.

12. září

Blížíme se k polovině měsíce, což je ideální čas na sbírání lístků kopřiv, které využijeme na čaj nebo na kopřivový odvar.

22. září

Ke konci září začínáme se zakládáním kompostu. Je možné jím přihnojovat rostliny, které následně budou lépe a kvalitněji růst.

28. září

V době, kdy se září střídá s říjnem, je dobré posekat trávu – možná se jedná už o poslední letošní sekání trávníku, tak si ho užijte. S tím však souvisí také vertikutace, která se provádí zpravidla dvakrát ročně, a to na jaro a právě na podzim, kdy se trávník zbavuje plstí a mechů.

Během vertikutace dojde k provzdušnění trávníku a zbavíme trávník zbytků posekané trávy, které tropí neplechu. Díky podzimní vertikutaci bude trávník připraven na zimu a na jaře s ním nebude tolik práce.

Během září se sklízí všechna vypěstovaná úroda, tedy jak zelenina, tak ovoce. Zatímco ovoce se zavařuje nebo se z něj případně dělají marmelády nebo zavařeniny, zelenina se co nejvíce využívá, aby nepřišla nazmar. Problém jsou však rajčata, která je třeba sklidit co nejdříve, než přijdou první zimní mrazíky. Ty by totiž mohly rajčata zničit, tudíž všechna rajčata oberte včas, i když jsou ještě zelená. Některá rajčata ještě takzvaně “dojdou” v pokoji o teplotě šestnáct až dvacet stupňů Celsia, s moc zelenými rajčaty se dá různě pracovat.

Mnozí lidé bohužel zelená rajčata vyhazují, což je velká škoda. Jak jsme zmínili, mnohá rajčata ještě dozrají při pokojové teplotě. Pokud je navíc dáte do společnosti jablek, dočkáte se rychlejšího dozrání. Jablka totiž obsahují ethylen, sice v malém množství, ale přece, a ten podporuje dozrávání. Podobně to působí i na banán, proto pokud se divíte, že vám banány dozrávají nějak podezřele rychle, je to možná tím, že jsou v blízkosti jablek. Raději je dejte na jiné místo.

I příliš zelená rajčata mohou dozrát

Pokud se domníváte, že mohou dozrát jen načervenalá či oranžová rajčata, mýlíte se. Dozrát totiž mohou i příliš zelená rajčata, a to tak, když je vytrhnete i s kořeny a zavěsíte do teplé místnosti. Pomalu, ale jistě dozrají. Tento způsob například preferují Italové, kteří takto prodlužují životnost své pěstované zeleniny, která mnohdy vydrží i do konce roku.

Aby vám rajčata déle vydržela, snažte se je sklízet s delší stopkou.

Když zelená rajčata nechtějí dozrát

O zelených rajčatech se tvrdí, že škodí zdraví. Jenže nedávný německý výzkum prokázal, že ani zelená rajčata zdraví neškodí, pokud se však konzumují v malém množství. Je tedy možné je zpracovat, pokud nechtějí dozrát. Například je možné je naložit, jako to děláme se zelím. Je však nutné upozornit na to, že se nenakládají samostatně, ale s další zeleninou – konkrétně s celerem, mrkví, paprikou a třeba také s květákem.

Ze zelených rajčat se dá dokonce udělat i marmeláda, kterou se potírá například maso. Receptů je na internetu mnoho.

Foto: Shutterstock.com.

Každý měsíc je na zahradě spousta práce. Během podzimu je však prací na zahradě více než obvykle. Je třeba připravit trávník na zimu, zpracovává se sklizená úroda, zakládá se kompost či se mnohé okrasné rostliny vysazují, jiné se zase připravují na přezimování. Všechny podzimní práce startují prvním zářijovým dnem. Čím dříve začneme, tím dříve budeme připraveni na zimní chladné měsíce. Prozraďme si tedy, jak se během září postarat o užitkovou a také o okrasnou zahradu, ať na nic nezapomeneme.

Jak se během září postarat o užitkovou zahradu

Během září je třeba na užitkové zahradě udělat spoustu věcí. Od poloviny září se kupříkladu vysazuje polníček či špenát pro přezimování, ve vytepleném skleníku také sázíme ředkvičky. Touto dobou připravujeme záhony na jarní sázení, a to tak, že záhony vysejeme směsí pro zelené hnojení. Příští rok se záhony jen posekají a zapraví do půdy.

V září také začíná sklizeň jablek a jiného ovoce, jako jsou trnky nebo hrušky. Začíná také sklizeň ořechů, které se velmi často suší, a to na suchém a světlém místě. Co se týče zpracovávání jablek, ideální je tvorba moštu.

Září je měsíc vinařů. V této době se totiž konají vinobraní. Odrůdy, které se sklízí do první poloviny září se vyznačují vyšším obsahem cukrů, odrůdy sklízející se od druhé poloviny září do první poloviny října mají většinou vyšší obsah kyselin.

Září je také měsíc, kdy na zahradě sklízíme rajčata. Je nutné je sklidit dříve, než přijdou první zimní mrazíky. Pokud rajčata ještě nejsou plně zralá, “dojdou” i doma, a to při teplotě šestnácti až dvaceti stupních.

Jak se během září postarat o okrasnou zahradu

I okrasná zahrada nezůstane během září netknutá. V této době se vysazují nebo případně přesazují jehličnany a stálezelené dřeviny, sklízí se plody holyní, skalníků nebo jeřábů. Září je mimo jiné ideální čas na pěstování chryzantém, které vydatně zaléváme a přihnojujeme. Nezapomínáme ani na přesazování trvalek, které už v létě odkvetly.

Září je poslední měsíc, během kterého můžeme na zahradě tvarovat řez živých plotů. Nezapomínáme ani na ošetření trávníku proti sněžné plísni. I během prvního podzimního měsíce se rostliny ošetřují proti škůdcům různými kvalitními postřiky. Velkou pozornost bychom měli věnovat hlavně stavu rostlin, které přenášíme do interiéru k přezimování.

Foto: Shutterstock.com.

Co se vám letos urodilo na zahradě? Mezi množstvím brambor a okurek se vám jistě urodilo i velké množství cuket. Cuketám se letos hodně dařilo a mnozí pěstitelé se stále radují z velké úrody. Cukety jsou velmi zdravé, proto radíme – cuketu zpracujte a posilte díky ní své zdraví. Nabízí se tedy otázka, jak zpracovat cukety?

Cukety lze zavařit

Jednou z možností, jak s nimi naložit, je zavařit je. Zavařování cuket není nic těžkého, je to naopak lehké. Jen potřebujete mít osvědčený recept na zálivku, která zavařené cuketě dodá ten správný šmrnc. Doporučujeme cuketu zavařit v nálevu, jež se skládá z 650 ml vody, 1300 ml octa, dvou lžiček soli, 200 g cukru a z kopru + hořčičného semínka na proložení. Cuketu pak jen oloupejte, měkkou dužinu odstraňte a zbylou část cukety nakrájejte na kousky, dejte do sklenic a zalijte nálevem.

Zmrazte ji

Dalším možným zpracováním zmíněné zeleniny je to, že ji necháte zmrazit. Třeba ji jen oloupejte a nastrouhejte, zmrazte pak v nějaké misce. Pokud chcete zamrazit celou cuketu, taky to jde. Jen ji nezapomeňte oloupat a nakrájet na menší kousky. Kousky by se však nikdy neměly překrývat, jinak k sobě přimrznou. U nastrouhané cukety je její životnost až jeden rok.

Skladujte ji ve sklepě

Pokud nemáte šanci cuketu zkonzumovat nyní, doporučujeme ji uschovat ve sklepě na chladnější dny, kdy na ni dostanete chuť. Aby byla cuketa ještě na Vánoce čerstvá, měla by mít opravdu tvrdou slupku a na poklep by měla být dutá. Cukety vhodné ke skladování mají zaschlou stopku. Poskládejte je posléze do přepravek a uložte na místo, kde není vlhko.

Foto: Shutterstock.com.

Dešťová voda je nejlepším nápojem pro vaše rostliny. Připravte se na suché dny, které nás jistě příští rok opět budou čekat, a vytvořte na vaší zahradě systém na sbírání dešťové vody. Je jen na vás, jestli použijete sud postavený pod okap, nebo postavíte akvadukt rozvádějící závlahu po celé zahradě.

Využití dešťové vody nejen na zahradě

Dešťová voda je nejlepší zálivka, kterou můžete vaší zahrádce dopřát. Je zdarma, v ideální teplotě i složení a tak by byla škoda ji nevyužít. Zalévání pitnou vodou z kohoutku je nejen neekonomické, ale zejména neekologické. Voda z vodovodního řádu je navíc chemicky ošetřená a příliš studená, což rostliny nemají rády zejména v horkém létě. 

Nejjednodušší způsob, jak zajistit zahradě přirozenou zálivku, je sbírání dešťové vody. Pokud máte zahradu u domu, využijte vodu, která stéká během deště okapem do kanalizace. Pokud máte zahradu umístěnou samostatně, budete potřebovat nějaký sběrač dešťové vody. Může posloužit jednoduchý sud, pokud ovšem zvětšíte plochu sbírané vody např. o střechu zahradního přístřešku, sbírání dešťovky bude efektivnější. 

Dešťovou vodu můžete využít i na zalévání pokojových rostlin. Ty, stejně jako ty venkovní, neupravenou vodu ocení. Pokud nemáte možnost sbírat déšť na vlastním pozemku, můžete umístit alespoň podélnou nádobu třeba na venkovní parapet. 

Buďte připraveni na déšť

Sběr dešťové vody je třeba mít technicky vyřešený již v době, kdy deště nehrozí. Jakmile totiž začne pršet, těžko budete ladit detaily. Nejjednodušší metodou je zachytávání dešťové vody z okapů domu. Na trhu je celá řada výklopných kusů okapů, které po otevření přesměrují vodu z rýny nikoli do kanalizační sítě, ale do připravené nádrže.

Nádoby na dešťovou vodu můžete také rozmístit po zahradě a v případě potřeby mezi nimi vodu přepouštět buď pomocí hadice, nebo za tímto účelem vybudovaného akvaduktu. Jednoduchý akvadukt si snadno vyrobíte z běžně dostupného materiálu, který seženete v hobbymarketu. Díky němu snadno zaplníte všechny sudy, i když nejsou umístěné přímo u okapu. Zároveň si ušetříte chození s konvemi během zalévání.

Jak vybrat sběrnou nádrž na dešťovou vodu

Velikost nádrže přizpůsobte potřebám vaší zahrady. Na běžné zalévání květin vám postačí plastové či kovové sudy. Při suchém létě ovšem počítejte s tím, že budete muset sem tam sáhnout po vodě z kohoutku. 

Pokud máte větší zahradu či pěstujete rostliny, které vyžadují každodenní zálivku, zauvažujte o podzemní sběrné nádrži na dešťovou vodu. Existuje několik variant a i ty nejmenší svojí velikostí několikanásobně převyšují běžný sud na dešťovou vodu. Pokud splníte zákonem dané podmínky, můžete požádat o finanční dotace na pořízení nádrže.

Při výběru sběrné nádrže je také třeba zohlednit terén, v jakém bude zasazena. Na umístění nádrže do země je třeba vykopat díru o velikosti pořízené nádrže. Pokud máte svažitou zahradu, umístit nádobu zvládnete i sami. Stačí na jedné straně mírně odkopat zeminu a na druhé zpevnit svah např. gabiony naplněnými kamením.