Category: Zahrada

  • Léčivý kontryhel nádherně kvete, zlepšuje spánek a pomáhá i proti menstručním bolestem

    Bylinky jsou zázraky přírody, které mají tu schonost pomáhat při mnoha zdravotních problémech nebo neduzích. Pokud ve své bylinkové zahrádce ještě nemáte kontryhel, doporučujeme tuto léčivou rostlinu začít pěstovat. Kontryhel velice oblíbeným a také vítaným společníkem nejen díky svým blahodárným účinkům na zdraví, ale také díky tomu, že dokáže dlouhou dobu bohatě kvést, a to dokonce i na místech, kde řada květin nevydrží.

    Kontryhel se řadí k nejspolehlivějším trvalkám vůbec. Jen málokdo ví, že je příbuzný růži nebo jahodníku, i když jako růže nebo jahodník vůbec nevypadá. Je to však opravdu tak. Nepěstujte ho ale stejně jako růži nebo zmiňovaný jahodník, jeho pěstování je krapet jiné.

    Jako každá jiná bylinka potřebuje i kontryhel ke svému spokojenému životu teplo, světlo a dostatečnou zálivku. Je už pak jen na vás, jestli budete kontryhel pěstovat v řádcích nebo jestli vyplní třeba světlé prostory pod stromy nebo hluchá místa ve vaší bylinkové zahrádce. Jedná se o bylinku, která často kvete i tam, kde by jiná rostlina vůbec nekvetla.

    Kontryhel do každé zahrady. Jak ho pěstovat?

    Mnozí pěstitelé přidávají kontryhel k trvalkám na zahradě, nesází ho k bylinkám. Dělají to proto, že vědí, že kontryhel je opravdu zkušeným společníkem, který podtrhuje krásu a půvab ostatních rostlin. Přece jen on sám je zelenou, nijak výraznou rostlinou, proto se snese s jakýmikoli ostatními odstíny barev. Nejčastěji se kontryhel kombinuje s černuchou nebo pivoňkami, také je však krásný společně s nebo stračkou. Pokud byste přesto toužili po kombinaci s bylinkami, nejlépe se mu bude dařit ve společnosti šalvěje nebo levandule francouzské.

    Co se týče zalévání, je to podobné jako u jiných bylinek. Bylinky nemají rády přílišné sucho, na druhou stranu nejsou zastánci ani přemokřené půdy. Tohoto pravidla se držte a každá bylinka včetně kontryhelu bude spokojeně žít svým životem.

    Kontryhel není typicky česká bylinka. Doputoval k nám až z dalekého Kavkazu, kde dokonce roste naprosto přirozeně ve volné přírodě. Ve volné přírodě byste ho však našli i v Turecku. V zahraničí byste ale s označením “kontryhel” nepochodili. Jeho rodový název je Alchemilla a pod tím je v zahraničí známý. Toto jméno získal už ve středověku, kde ho alchymisté sbírali, respektive sbírali jenom rosu z jeho listů, která měla pomoct nalézt takzvaný kámen mudrců.

    Kontryhel do každé zahrady. Jak ho pěstovat?

    Pokud se pustíte do pěstování kontryhelu, pravděpodobně vás zaskočí jeho prvotní vzrůst. Musíte však chvilku počkat. Jak kontryhel roste a nabírá síly, rázem začne vypadat naprosto úchvatně. Může dorůst až do výšky čtyřiceti centimetrů čili skoro do půl metru. Jeho listy jsou velice viditelně žilnaté, čepele listů jsou krapet zoubkaté a chlupaté. I když jsou chlupaté, jsou na omak zároveň jemné jako samet, i proto se na něm udržují kapky rosy, díky kterým vypadá jako třpytící se zázrak na záhonu.

    Kontryhel je známý svými mnohými léčivými účinky. Ocení ho především ženy v období menstruace, jelikož kontryhel díky stimulujícím účinkům tiší bolestivou menstruaci. Zároveň ulevuje od příznaků menopauzy, což je strašák nejedné ženy.

    Kromě zmíněného je také skvělým pečovatelem o pleť. Dokáže léčit a následovně i předcházet kožním problémům, jako je akné nebo vyrážky, také dokáže léčit zranění nebo řezné rány na pokožce. Pomáhá kůži vypořádat se s píchnutím od včely či vosy a zbavuje pleť vrásek.

    V lékárnách taktéž často narazíte na kontryhelový čaj. Ten se užívá zejména v případě bolesti žaludku či v případě křečí. Nebo se užívá před spaním, jelikož kontryhel je známý tím, že zlepšuje spánek a zkvalitňuje ho.

    Foto: Shutterstock.com.

  • Exotický muchovník můžete pěstovat i v našich podmínkách. Jeho plody využijte v kuchyni

    Ani ti nejzkušenější pěstitelé nebo zahrádkáři nemusí vědět všechno. Někteří například nevědí, co je to takzvaný muchovník. Možná jste o něm slyšeli, ale možná také ne. Jedná se o exotickou rostlinu, jejíž plody se velice podobají klasickým českým borůvkám. Borůvky to však přímo nejsou. Existuje hned několik druhů této rostliny, k nejčastěji se vyskytujícím druhům patří muchovník olšolistý, Lamarckův nebo kanadský. Je jen na vás, který se rozhodnete pěstovat.

    Muchovník je pro nás poměrně exotickou rostlinou, která pochází z daleké Severní Ameriky. Někdy se o něm mluví jako o indiánské borůvce, a to díky plodům, které rostlina plodí. Jedná se však o zcela nenáročnou rostlinu, které se daří takřka v jakémkoli typu půdy. Navíc je mrazuvzdorný a odolný vůči škůdcům a okusu.

    Exotický muchovník můžete pěstovat i v našich podmínkách. Jeho plody využijte v kuchyni.

    Pokud vám učaroval natolik, že ho chcete pěstovat, poradíme vám s jeho pěstováním. Ať muchovník roste i na vaší zahradě.

    Potřebuje polostinné stanoviště

    Jak jsme zmínili, není náročný, takřka nic nevyžaduje. Co však potřebuje, je polostinné stanoviště, kam ale nedopadá přímé sluneční světlo. Co se týče půdy, na tu nemá žádné speciální požadavky. Co však nemusí jsou přemokřená místa.

    Muchovník se sází většinou do jámy, která je hluboká aspoň půl metru. Abyste z počátku podpořili jeho růst, můžete do jámy přidat trochu kompostu.

    Exotický muchovník můžete pěstovat i v našich podmínkách. Jeho plody využijte v kuchyni.

    Jak o muchovník pečovat

    Stejně jako každá rostlina, i muchovník vyžaduje zálivku, ale nemusí být vydatná. Přemokření mu skutečně nesvědčí. Nemusíte ho dokonce ani moc hnojit, ale samozřejmě pokud ho pohnojíte běžnými hnojivy, nic tím rozhodně nezkazíte.

    Nezapomeňte ho však pravidelně prořezávat. Jedná se o zcela jednoduchou záležitost, je jen na vás, do jaké podoby ho prořežete. Pokud ho necháte samovolně růst, může dorůst až do několika metrů.

    Kdy kvete a plodí?

    Nabízí se také otázka, kdy kvete a plodí? Kvést začíná zpravidla během května a plodí od června a dál. Pokud si rostlinu vysázíte, plodů se dočkáte zhruba po dvou, třech letech.

    Plody muchovníku využijete v kuchyni

    Plody muchovníku vzhledem připomínající borůvky hravě využijete i ve vaší kuchyni. Vychutnáte si je jak samotné, tak i v pochutinách jako jsou marmelády, kompoty, vína, likéry, destiláty nebo sirupy. Plody muchovníku se nechají zapracovat i do pečených dezertů. Jejich nespornou výhodou je i množství prospěšných látek, které obsahují – vitamín A, B, C, jsou bohaté na antioxidanty a fenoly, mají vysoký obsah manganu, draslíku, fosforu, vápníku i železa.

    Foto: Shutterstock.com.

  • Masožravky nekoušou. Poradíme, jak je pěstovat

    Masožravky máme spjaté s legendární Adélou, která ještě nevečeřela. Nemůžeme se tak divit tomu, že existuje skupina lidí, která je nechce pěstovat jen ze strachu z kousnutí. Masožravé rostliny však skutečně nekoušou, nemusíte se toho bát. Naopak vnesou do domácnosti trochu exotiky. A i když si možná říkáte, že pěstování masožravek je poměrně náročné, opak je pravdou. Zakládají si totiž jen na substrátu a měkké vodě.

    Jaký substrát volit?

    Ideální zeminou je pro ně obyčejná rašelina. Nepotřebují půdu bohatou na živiny, stačí jim rašelina, která je smíchána s perlitem nebo případně křemičitým pískem. Co je však důležité, tak je vlhkost substrátu. Masožravé rostliny si potrpí na neustále vlhké půdě, je to to nejdůležitější, co k životu potřebují. Pokud jejich půda není dostatečně vlhká, rychle hynou.

    Ideální voda je pro ně voda měkká, která pochází z přírodního zdroje (tedy rybník nebo dešťová voda). V misce pod květináčem je potřeba neustále udržovat zhruba centimetr vody. V případě, že odjíždíte na delší dobu z domova (například na dovolenou), klidně nechejte masožravku ve vodě stát. Neublíží jí to, naopak prospěje.

    Masožravku není nutné přesazovat každý rok. Při správné péči se u rostlinky neobjeví plíseň, tudíž není třeba ji přesazovat tak často, jako to bývá u jiných rostlin. Ideální doba přesazování je jednou za dva až tři roky.

    Masožravky nekoušou. Poradíme, jak je pěstovat

    Důležité je sluníčko a dostatek tepla

    Nenáročnost pěstování se podezřele podobá pěstování bylinek. Přece jen i bylinkám stačí jen teplo, světlo a pravidelná zálivka. Jak už víme, masožravky si na pravidelnou zálivku potrpí, stejně tak ke svému životu potřebují dostatek sluníčka a tepla. Bez světla masožravky dlouho nevydrží a ani v zimě se jim nedaří.

    Ideální teplota se pohybuje kolem patnácti až pětadvaceti stupňů, ovšem snesou i pětatřicetistupňová horka či naopak chlad o teplotě pěti stupňů Celsia.

    I když masožravé rostliny vyžadují teplo, neznamená to, že během zimních měsíců je umístíte nad topení. Topení je synonymem pro suchý vzduch, který masožravkám neprospívá, naopak jim škodí.

    Masožravky nekoušou. Poradíme, jak je pěstovat

    Krmte masožravky s mírou

    Mnozí pěstitelé jsou toho názoru, že pro masožravku je nejdůležitější potrava. Jenže nejdůležitější je pro ni světlo, teplo a zálivka, potrava je pro ni až takovým bonusem, který nevyžaduje. Pokud masožravky přece jen chcete přikrmovat, opatrně. Nadměrné překrmování může způsobit jejich plesnivění a následný úhyn.

    Foto: Shutterstock.com.

  • Jak pěstovat ibišek, aby kvetl do krásy

    Svou zahradu nebo balkon chceme každým rokem zpestřit krásnou květinou, která bude svou barevností zářit do dáli. Mezi pěstiteli rostlin jsou oblíbené zejména begónie nebo muškáty. Nelze ovšem opomenout ani ibišek, který není nijak náročný na pěstování, přesto se s ním budete moct chlubit široko daleko. Tedy pokud vám krásně vykvete.

    Právě jeho vykvetení je pro mnohé pěstitele záhadou. Pěstování ibišku je poměrně snadné, ovšem ne vždy se ibišku chce rozkvést. Naštěstí existuje několik tipů, díky kterým můžete zvýšit pravděpodobnost krásného vykvetení.

    Jak pěstovat ibišek, aby kvetl do krásy?

    V Česku najdete ibišek na balkonech a zahradách, v zahraničí i ve volné přírodě

    Roste zejména v tropických a také subtropických oblastech, a to takřka po celém světě. Zatímco u nás se setkáte jen s několika málo domestikovanými druhy, v zahraničí existuje ve volné přírodě více jak tři sta druhů této krásně kvetoucí rostliny.
    U nás se nejčastěji setkáte s ibiškem čínským, na kterého se ostatně zaměříme i s našimi tipy, jak na rozkvetení ibišku.

    Jak pěstovat ibišek, aby kvetl do krásy?
    Pokud pěstujete ibišek už nějakou dobu, přesto se vám stále neukázaly jeho barevné květy, někde se stala chyba. Chyby bývají nejčastěji v nedostatečném světle nebo v příliš nízké teplotě na jeho stanovišti. Teplota a světlo totiž hrají hlavní roli při jeho rozkvetení.

    Jelikož se jedná o teplomilný keř, ke svému spokojenému životu potřebuje dostatek světla. Pokud mu nebude světlo dopřáváno, jeho větvičky budou tenké, velice řídce olistěné a květů se v takovém případě nikdy nedočkáte. Ibišek na květy nebude mít při nedostatečném světle sílu, jelikož se bude za světlem vytahovat. Ideálním stanovištěm je proto třeba okenní parapet nebo právě balkon orientovaný na jih. Při dostatku slunečního záření budou květy krásně rozkvetené i několik hodin během dne.

    V souvislosti s dostatkem světla je třeba upozornit na jednu věc, a sice na polední přímé sluneční paprsky, které jsou nejsilnější. Před nimi ibišek skrývejte, aby nedošlo k popálení listů.

    Co se týče správné teploty na stanovišti, kde pěstujete ibišek, ideální teplota by se měla pohybovat v rozmezí od dvaceti do pětadvaceti stupňů Celsia. V době, kdy budete ibišek zazimovávat, teplota nesmí klesnout pod dvanáct stupňů.

    Jak pěstovat ibišek, aby kvetl do krásy?

    Nepřehánějte to se zálivkou 

    Ibišek je rostlina jako každá jiná, tudíž i on potřebuje dostatek zálivky. I v tomto případě ale platí, že se to se zálivkou nesmí přehánět. Ibišek je na zálivku velice citlivý, proto dbejte na to, aby jeho zálivka byla rovnoměrná. Pokud dojde k jeho přelití, dá vám to vědět tak, že svěsí své listy. V tomto období jenom vyčkejte, až se z toho vzpamatuje. To poznáte tak, že listy poté shodí. Pokud byste v přelití pokračovali, ibišek může začít hnít a tím pádem je po rostlině.  

    K zalévání využívejte odstátou a teplou vodu, nikdy nepoužívejte natočenou studenou vodu. Zejména v chladných měsících je studená voda tabu, na které může ibišek špatně reagovat. 

    Ibišek je třeba hnojit 

    Pokud se chcete dočkat krásných květů ibišku, nesmíte zapomínat na hnojení. Ibišek je velice náročnou rostlinou, co se živin týče, a tak mu je dodávejte v pravidelných intervalech. Během jara a léta je třeba dodávat rostlině živiny jednou týdně. Nejvhodnější je tekuté hnojivo, které smícháte se zálivkou. S výběrem hnojiva si nemusíte vůbec lámat hlavu, běžně se totiž prodává hnojivo určené právě pro ibišky.

    Foto: Shutterstock.com.

  • Jiřiny nestárnou. Vysaďte si je na svou zahradu. Poradíme, jak na to

    Přemýšlíte, jakou květinou rozzáříte svou zahradu? Zkuste to s krásnými jiřinami. Jiřiny jsou květiny, které patří do okrasné zahrady. Jedná se o květiny, které doslova nestárnou, bohužel mnozí majitelé zahrad se pěstování jiřin bojí. Pěstování jiřin však není zdaleka tak náročné, jak se mnozí domnívají.

    Jiřinám se jinak říká “sluneční květiny”. Pěstovaly se totiž ve slunném Mexiku a v minulosti byly díky svému tvaru považovány za symbol boha Slunce. Nemůžeme se tedy divit, že jiřiny měly navrch před jinými pěstovanými květinami. Do Evropy se však dostaly až na počátku 19. století a od té doby jejich popularita neustále roste. Jak však bylo zmíněno, mnozí se pěstování jiřin bojí. Není se však čeho bát.

    Jiřiny nestárnou. Vysaďte si je na svou zahradu. Poradíme, jak na to

    Jaké jiřiny můžeme pěstovat?

    Při výběru jiřin se rozhodně neukvapujte. Nesahejte po první, která se vám zalíbí. Existuje tolik odrůd a barev! Jaké se pěstují nejčastěji, jaké jiřiny jsou nejoblíbenější? Nejoblíbenější jsou kupodivu jednoduché jiřiny, které dosahují sotva půl metru. Jsou většinou jednobarevné se žlutým, výrazným středem. Milovníci pivoněk ale upřednostňují spíše pivoňkovité odrůdy, jelikož květ se podobá zmiňovaným pivoňkám. Na zahradě společně s pivoňkami tvoří krásné duo, jež se rozlišuje jen zbarvením a tvarem plátků květů.

    Jiřiny nestárnou. Vysaďte si je na svou zahradu. Poradíme, jak na to

    Čím dál oblíbenější jsou kulovité jiřiny, které mají květ ve tvaru koule, jak již název napovídá. Oblíbené jsou zejména proto, že dlouho vydrží.

    Jak jiřiny pěstovat?

    Tou hlavní otázkou však je, jak jiřiny pěstovat. V Evropě jsou pro jiřiny vhodné klimatické podmínky, proto se jim zde velice daří. Milují sluníčko, zároveň by měly být chráněny před větrem a před mrazem. O jiřinách však lze říct, že snesou i stinné stanoviště. Zatímco na sluníčku krásně pokvetou, ale nedosáhnou velké výšky, ve stínu zase vyrostou do výšky, ale jejich květy nebudou tak krásné a velké.

    Jiřiny nestárnou. Vysaďte si je na svou zahradu. Poradíme, jak na to

    Jak již bylo zmíněno, jiřiny je třeba chránit před větrem. Jestli to však není možné, je nutné je pořádně svázat, protože jinak budou jiřiny během větrného dne “vylámány” ze záhonů nebo budou pryč jejich květy, které nejsou zrovna lehké.

    Co se týče půdy, není třeba každým rokem měnit jejich stanoviště. Na jednom místě je můžete pěstovat i několik desítek let. Vyhněte se však stanovištím, kde je studená či přemokřená půda.

    Foto: Shutterstock.com.

  • Artyčok. Kdysi lahůdková zelenina oblíbená ve středověku se nyní navrací na naše talíře

    Přineste exotiku i k sobě domů. Tu doma jen tak někdo nemá. Otázkou je, v jaké podobě by se exotika domů měla dovést? Pokud nestojíte o hromadu mušlí na poličce nebo o extravagantní dekorativní předměty dovezené z cest, začněte pěstovat artyčoky na své zahradě.

    Artyčoky jsou druhem exotické a svým způsobem i zvláštní zeleniny. Už jen samotný tvar artyčoku je nevšední. Mnozí odborníci přirovnávají artyčok k jedlému bodláku. Artyčok nepatří mezi nejčastěji používanou a konzumovanou zeleninu, ale stále více se s ním pracuje například v italské kuchyni (lze se s ním setkat třeba na pizze).

    Artyčok se v poslední době stává oblíbeným ve světě zahrádkářů. Pravdou ale je, že jen málokomu se podaří artyčok vypěstovat. Málokdo také ví, že artyčok je druh zeleniny, který je známý už od středověku. Zatímco nyní se využívá minimálně, v minulosti byl využíván hojně – jednalo se o lahůdkovou zeleninu. Dnes se nejvíce pěstuje ve Francii, ale jak již bylo zmíněno, nachází si místo i u nás.

    Přineste exotiku i k sobě domů. Stačí, když budete pěstovat artyčoky

    Jeho nejchutnější částí jsou mladé listy, které mají jemně nahořklou chuť. Jsou vybělené a nesou v sobě velké množství vitaminu B a C. Navíc obsahují i fosfor s vápníkem.

    Když chcete artyčoky pěstovat

    Pokud jste odhodlaní k tomu, že budete artyčoky pěstovat, doporučujeme je umístit na teplé a světlé stanoviště. Jejich sazenice je tedy ideální předpěstovat třeba ve skleníku nebo ve foliovníku, poté je možné je vysázet do volné půdy, do níž se vysazují v půli května.

    Jestli budou artyčoky zdobit i vaši budoucí zeleninovou zahrádku, během vegetace nezapomínejte na hojné a pravidelné zalévání. Artyčoky se neobejdou bez pravidelného okopávání, péče o ně tedy bude krapet náročnější.

    Přineste exotiku i k sobě domů. Stačí, když budete pěstovat artyčoky

    Co dělat před sklizní

    Jestliže neplánujete mít artyčoky jen na parádu, ale budete-li je chtít i konzumovat, je nutné abyste zhruba tři týdny před sklizní obalili svázané listy do černé folie. Jen špičky listů se nechávají na světle, aby došlo k bělení. Sklizeň obvykle probíhá už v srpnu, ovšem mnozí pěstitelé čekají se sklizní až do pozdního září.

    Jak s artyčoky pracovat během zimy? Artyčoky vykopejte i s kořeny dříve, než přijdou první mrazíky. Poté je stačí jen uložit ve sklepě ideálně do bedny s pískem.

    Foto: Shutterstock.com.

  • Estragon pomáhá při trávení a brání kornatění tepen. Poradíme s jeho pěstováním i využitím

    Jaké bylinky by měly sídlit na bylinkové zahradě? Rozhodně by se mezi pěstovanými bylinkami měla nacházet uklidňující meduňka, peprmintová máta, krásně vonící levandule a estragon. I když málokdo ví, jak estragon využít, stejně má své místo v bylinkové zahradě. Jedná se o aromatickou bylinku, která je nepostradatelná při dochucování rozličných pokrmů francouzské kuchyně.

    Estragon je však typickou bylinkou, tudíž i o něm lze říct, že má příznivé účinky na lidské zdraví. K jeho příznivým účinkům na zdraví patří:

    • pomoc při trávení
    • zlepšení chuti k jídlu
    • úleva od žaludečních a střevních potíží
    • pomoc při nadýmání
    • brání kornatění tepen

    A kromě toho také posiluje organismus, pomáhá při nespavosti, podporuje činnost jater a také ledvin, dokonce má močopudné účinky. A nyní k jeho pěstování.

    Estragon pomáhá při trávení a brání kornatění tepen. Poradíme s jeho pěstováním i využitím

    Jak pěstovat estragon

    Estragon je vytrvalou rostlinkou, která pochází z Asie. Poměrně snadno ji vypěstujete na bylinkovém záhonu, ale samozřejmě ji můžete pěstovat doma v květináči nebo v truhlíku. Pokud patříte k ostříleným pěstitelům bylinek, kupte si semínka. Pakliže patříte k začínajícím pěstitelům, ideální jsou pro vás sazeničky.

    Estragon není náročnou bylinkou, nevyžaduje toho k životu mnoho. Potřebuje jenom slunné místo a dostatečnou zálivku, ovšem pozor si dejte na přímé poledne sluneční paprsky a na přelití.

    Estragon pomáhá při trávení a brání kornatění tepen. Poradíme s jeho pěstováním i využitím

    Jedná se o mrazuvzdornou bylinku

    Co vás jednoznačně potěší, je fakt, že se jedná o mrazuvzdornou rostlinu. Abyste však zajistili jeho úspěšné přežití zimy, doporučujeme ho přikrýt třeba chvojím nebo zeminou, když přijdou první zimní mrazíky.

    Bylinku je třeba pravidelně přihnojovat, aby krásně a dobře rostla. Ideální je přírodní hnojivo, klidně si ale můžete vyrobit vlastní bylinný zákvas.

    Lístky estragonu je možné sklízet i několikrát do roka. Jak jsme zmínili, využijete ho hlavně při přípravě pokrmů z francouzské gastronomie, ale také je skvělý na výrobu domácího bylinkového octa. Dokonce jeho listy můžete usušit či zamrazit.

    Foto: Shutterstock.com.

  • Koriandr je neocenitelná bylinka do kuchyně. Pomáhá na trávení, proti křečím i proti bolesti kloubů

    Přemýšlíte, jakou bylinku zasadíte do své bylinkové zahrady? Vřele doporučujeme koriandr! Koriandr je nejlepší pěstovat v samostatné nádobě, ale pokud to jinak nejde, i s jinými bylinkami v květináčku se rychle skamarádí. Koriandr známe především jako vynikající koření, které oživí chuť každého pokrmu. Nejčastěji se přidává k rybám, ale také do bramborových pokrmů nebo případně k telecímu masu. Koriandr je také typický pro asijskou kuchyni. Má ale i léčivé účinky, takže i z toho důvodu se vyplatí koriandr pěstovat.

    Koriandr dorůstá do výšky zhruba čtyřiceti centimetrů. Je možné ho pěstovat jak v záhonku na zahradě, tak i v domě nebo bytě. Jedná se o jednoletou rostlinku, kterou na první pohled poznáte díky jejím listům, které jsou vroubkované (mnozí si pletou koriandr s petrželí, jelikož listy jsou velmi, velmi podobné).

    Málokdo ví, že koriandr se pěstuje už dlouhá staletí či tisíciletí. Využívali ho už v Egyptě, kdy koriandr brali za obětní rostlinu, která se ukládala do hrobů egyptských faraonů.

    Koriandr pro lepší trávení a proti křečím. Jak bylinku správně pěstovat?

    Jaké jsou léčivé účinky koriandru?

    Koriandr je stejně jako jiné bylinky tělu prospěšný. Jeho léčivé účinky však nejsou tak známé jako u jiných bylinek. Nejdříve je třeba říct, že je plný vitaminů, konkrétně se v něm vyskytuje vitamin B1, C a A. Kromě toho zlepšuje trávení, ulevuje od nepříjemných a bolestivých křečí a dokonce ulevuje i od bolesti kloubů. Ale pozor. Koriandr také zvyšuje chuť k jídlu.

    Jak správně pěstovat koriandr

    Abyste mohli poznat blahodárné, léčivé účinky koriandru, je třeba ho správně vypěstovat. Jak již bylo zmíněno, koriandr se od ostatních bylinek nijak neliší – potřebuje ve zkratce tři věci, a to teplo, světlo a dostatek zálivky. Dbá si zejména na propustný substrát a pravidelné přihnojování (hnojí se jednou měsíčně). Na zálivku používejte odstátou vodu, která má ideálně pokojovou teplotu. Se zálivkou to nepřehánějte. Voda i v menším množství prosákne až na dno květináče. Příliš mnoho zálivky může narušit růst byliny.

    Foto: Shutterstock.com.

  • Pěstování kaktusů není hračka. Často nerostou nebo hnijí. Jak se o ně správně starat?

    Mnozí lidé o kaktusech tvrdí, že jsou naprosto nenáročné a že je radost je pěstovat. Jenže ti, kterým se dostaly do rukou, často tvrdí opak. Kaktusy jsou skutečně oříšek, dokonce se musí i zalévat, i když mnozí lidé si myslí opak. I při pěstování kaktusů může dojít na situaci, kdy kaktusy nerostou, hnijí a nekvetou. Problém je v jejich majitelích, kteří se o ně nestarají tak, jak by měli. Někde zkrátka dělají chybu, proto jsme se rozhodli vypsat to nejdůležitější, co je nutné o kaktusech vědět. Nejdříve je třeba si uvědomit, že pěstování kaktusů není hračka, že i kaktusy mají své nároky.

    Kaktusy jsou dnes k dostání v každém květinářství, v každém obchodě se zahradnickými potřebami a pokojovými rostlinami. Mnohé kaktusy si už přineseme vykvetlé, u jiných se musíme vynasnažit, aby se květ ukázal co nejdříve. Jak jsme však zmínili, může se stát, že kaktusy nebudou vůbec kvést a že budou dokonce i hnít.

    Nejdříve je třeba zmínit, že existují lidé, kteří by kaktusy rozhodně pěstovat neměli. Jsou to ti, kteří mají tendenci květiny topit v litrech vody nebo ti, kteří nemají v bytě nebo domě žádné světlo. Tmu kaktusy nesnáší, proto pro ně nejsou vhodné temné příbytky. Pokud navíc všechna okna míří na sever, ani pro majitele těchto domů nejsou kaktusy ideální volbou.

    Nyní k samotnému pěstování.

    Pěstování kaktusů není hračka. Často nerostou nebo hnijí. Jak se o ně správně starat?

    Kdy a jak kaktusy zalévat?

    Pěstování kaktusů doprovází celá řada mýtů a bájí. První mylnou domněnkou je, že kaktusy se nemusí zalévat, jenže opak je pravdou. Kaktusy se zalévají navečer, a to jednou a důkladně. Ideální je substrát navlhčit a poté nechat vodu odtéct. Kaktusy by v žádném případě neměly ve vodě stát. Ideální zalévání je jednou týdně.

    Pěstování kaktusů není hračka. Často nerostou nebo hnijí. Jak se o ně správně starat?

    Jaký substrát volit?

    I kaktusy vyžadují svůj vlastní substrát. Vhodné jsou takové, které jsou tvořeny přímo pro kaktusy. Ideální je AGRO substrát pro kaktusy. Obecně lze říct, že substrát pro kaktusy by měl obsahovat minerální drť, ostrý písek a kvalitní zahradní zeminu.

    Jak kaktusy přesazovat a jak je zazimovat?

    Přesazování kaktusů spadá na jaro a léto, konkrétně na dobu, kdy růst stagnuje. Kaktusy se vyjmou, zbaví starého substrátu a poté se nechají kořeny zaschnout, jelikož vlhké by v nové zemině shnily. Po zaschnutí kořenů kaktus přesadíme.

    Co se týče zazimování, zazimování probíhá obvykle v říjnu. Pokles teplot zvládají kaktusy dobře, ideální je je přesunout na místo, kde bude průměrná teplota, nikoli horko – to jim nesvědčí.

    Pěstování kaktusů není hračka. Často nerostou nebo hnijí. Jak se o ně správně starat?

    Foto: Shutterstock.com

  • Květináče na orchideje vybírejte pečlivě. Mají vliv na správný růst

    Orchidej je nejen v Česku velmi oblíbená rostlina, kterou lidé milují pro nevšednost a krásu. Orchideje se také velice často darují k narozeninám a jsou dokonce vhodným dárkem i pro muže. Pokud se rozhodnete krásnou orchidej také věnovat, vyberte pro ni vhodný květináč.

    Ne vždy jsou orchideje umístěné ve vhodném květináči, proto si to při koupi vždy raději zkontrolujte. I když si mnozí řeknou, že květináč není pro květinu důležitý, opak je pravdou. Mnohdy právě květináč může za to, že orchideje nevykvetou. Pokud jste majitelem už odkvetené orchideje a čekáte, až opět ukáže své květy světu, i vy zbystřete. Lepší květináč totiž může orchideji pomoct s opětovaným kvetením. Otázkou ale nyní je, jak květináče na orchideje vybrat?

    Květináče na orchideje vybírejte opatrně. Mají vliv na správný růst

    Jak by měl ideální květináč na orchideje vypadat?

    Mnozí odborníci jsou toho názoru, že správný květináč by neměl být ani příliš velký, ale ani příliš malý. Ideální je, když se koupí květináč určený orchidejím z průhledného plastu. V průhledném plastovém květináči lze krásně vidět, jak květina do květináče zapadá nebo nezapadá. To je v případě orchidejí velmi důležité. Navíc díky průhlednému materiálu je možné sledovat chování samotného substrátu – snadněji poznáme, kdy rostlině dát napít a kdy ještě raději počkat.

    Květináče na orchideje vybírejte opatrně. Mají vliv na správný růst

    Velikost však není to jediné, na co se musí při výběru vhodných květináčů dbát.

    Hlavně ať mají kořeny vzduch

    Velice důležité je dostat vzduch až ke kořenům rostliny. To zajistí správný tvar květináče, který by rozhodně neměl být vespod rovný. Dno musí být vyvýšené a plné otvorů, jimiž se vzduch ke kořenům dostane. K provzdušnění kořenů může dojít i s kvalitním substrátem, který je určen jen a pouze orchidejím. Do substrátu se často přimíchávají také kousky polystyrenu nebo případně kousky pemzy, které se podílí na lepším provzdušnění.

    Chcete-li začít s úspěšným pěstováním orchidejí, začněte u správného květináče se správným substrátem. Jedině tak můžete očekávat, že rostlinka bude krásně prosperovat a vám bude dělat jen a jen radost.

    Foto: Shutterstock.com.