Category: Zahrada

Orchideje jistě nemusíme dlouho představovat. Jedná se o pokojové rostliny, které se velice často darují k narozeninám nebo se pořizují lidem, jež jdeme po dlouhé době navštívit. Orchideje se díky své kráse staly opravdu velice oblíbenými, bohužel mnozí lidé si je domů přinést nemohou, i kdyby chtěli. Jsou totiž poměrně vysoké a bohaté a ne všichni mají na tento typ květiny doma místo. Pro ty, kteří nemají na tradičně velkou orchidej místo, máme řešení. Existují totiž mini orchideje, které jsou dokonce krásnější a roztomilejší než jejich velké sestry.

Mini orchideje jsou v současné době hitem na trhu s květinami. Nepotřebují velké květináče, nezaberou moc místa a udělají stejně velkou parádu, jako jejich velká dvojčata. Co se však neliší, je náročnost pěstování. Ani mini orchideje není snadné pěstovat a ne každý si na pěstování orchidejí troufne.

Než přejdeme k samotnému pěstování, doporučujeme zavítat do pražské botanické zahrady, kde uvidíte nesčetné množství orchidejí. Mnozí lidé se právě zde s mini orchidejemi setkali poprvé. Miniaturních druhů se zde totiž nachází opravdu mnoho, jednotlivé druhy se však od ostatních mini druhů liší tak, že to ani lidské oko nerozpozná.

Jak pěstovat mini orchideje?

Jak již bylo zmíněno, jejich pěstování není žádný med. Milují teplé a světlé stanoviště, ale nemají v lásce přímé sluneční záření, které by je hned mohlo spálit. Pokojová teplota je vyhovující, nemusíte kvůli nim více topit. Miluj vlhký vzduch, proto pokud vlhký vzduch v domácnosti nemáte, občas je pokropte (ale jen listy!).

Co se týče substrátu, orchideje potřebují svůj vlastní substrát, který je určený jen jim. Ten ovšem na trhu najdete poměrně snadno. Až orchideje budete přesazovat, je nutné nedopustit, aby substrát vyschl! Ponořte celý květináč do vlažné vody a nechte asi hodinu stát. Kořeny změknou a substrát se částečně odmočí. Po zhruba hodině opatrně vyjměte květinu i s kořeny ze starého substrátu, ostříhejte suché a shnilé kořeny, zbylé zdravé kořeny zasypte dezinfekční látkou a jemným točivým pohybem rostlinu opatrně vložte do nového substrátu.

Po usazení do nového substrátu rostlinu zalévejte intenzivně alespoň po dobu dvou dnů, poté postupujte klasicky.

Jaké druhy mini orchidejí se nejčastěji pěstují?

Mezi nejčastěji pěstovanými mini orchidejemi najdeme například cymbidiums, oncidium nebo také cattleya či dendrobiums.

Foto: Shutterstock.com.

Jaro se nese ve znamení sázení plodin. Mnozí mají zahradničení jako povinnost, pro jiné je to ale oblíbená činnost, díky které se uklidní a naberou energii. Ať už je pro vás zahradničení povinnost nebo oblíbená aktivita, určitě už máte na své zahradě vysázenou celou řadu plodin. Mezi nejoblíbenější zeleninu pěstovanou na našich zahrádkách řadíme rajčata.

Rajčata podomácku vypěstovaná jsou nejen chutná, ale také zdravá. Bohužel drtivá většina lidí se dopouští několika chyb ba dokonce i hříchů při jejich pěstování. Pojďme si zmínit čtyři nejčastější hříchy a vyvarujme se jim.

Sázíme je příliš brzy

Prvním hříchem, kterého se dopouštíme při pěstování rajčat, je, že sázíme rajčata příliš brzy, kdy rajčata nedokážou plně přijímat fosfor z půdy. Fosfor je pro rajčata nepostradatelný, jeho nedostatek je může zabít. Při nízkých teplotách rajčata však ani při vynaložení všech svých sil nejsou schopna dostatek fosforu přijmout, a tak nerostou. Kdy tedy sázet rajčata? Počkejte si ideálně do půlky května.

Nezaléváme je pravidelně a rovnoměrně

Když po suchu přijde najednou dostatek vláhy, rajčata na to reagují tak, že u stonku začnou praskat. Pokud se v prasklinách nevyskytnou bakterie nebo houby, pro něž jsou praskliny ideálním prostředím, není to žádná katastrofa. Rajčata proto zalévejte pravidelně, důsledně a rovnoměrně.

Vysazujeme je na přímé sluníčko

Stejně jako lidé se spálí při pobytu na přímém sluníčku, to samé se stane i rajčatům. Nevysazujte je proto na přímé sluníčko, ale raději volte místa, kde je polostín.

Používáme na ně nebo v jejich těsné blízkosti herbicidy

Herbicidy normálního typu používáme často na hubení plevele, jenže rajčatům výrazně škodí. Nepoužívejte je ani v jejich blízkosti, hrozí zpomalení růstu nebo zastavení růstu (nedočkáte se plodů).

Foto: Shutterstock.com

S nabídkou, kterou nabízí náš globalizovaný svět, je možné pěstovat doslova jakékoli druhy zeleniny. V poslední době roste obliba pěstování i chilli papriček. K jejich pohodlnému pěstování postačí i jen běžný balkon. Pokud jste milovníkem chilli papriček, moc dobře víte, že existuje nesčetné množství druhů této specifické papričky. Liší se zejména svou pálivostí, ale také svou barvou.

Pěstování chilli papriček není nijak náročné, právě naopak. Je to naprosto snadné, stačí k tomu jenom parapet a truhlík. Opravdu to není žádná věda a zvládne to i začínající pěstitel zeleniny.

Ze semínek nebo ze sazeničky

Chilli papričky je možné pěstovat různě. Ti, kteří s pěstováním zeleniny teprve začínají, si mohou pořídit vzrostlé rostliny čili sazeničky. Pokud patříte k ostříleným zahrádkářům, můžete si chilli papričky vypěstovat ze semínek.

Pozor na mšice

Stejně jako u pěstování jiných druhů zeleniny, i u chilli papriček si musíte dát pozor na škůdce nebo různé nemoci. Zejména na mšice je třeba dát si velký pozor, protože mohou oslabit rostlinu natolik, že ji mohou až zlikvidovat. Mnozí pěstitelé neváhají a sahají po chemických postřicích, které však mají smysl jen ve chvíli, kdy pěstujete papričky ve skleníku nebo ve fóliovníku. Na mšicích si také smlsne i slunéčko sedmitečné, vyhrát boj se mšicemi pomůže i výluh z tabáku.

.
Pěstování chilli papriček je velmi snadné. Pokud máte rádi jejich pálivou chuť, není nic jednoduššího, než s jejich pěstováním začít.
Foto: Shutterstock.com.

Je jasné, že v horkých dnech, kterých poslední roky bývá stále více, potřebujeme dostatek vody nejen my, ale i naše zahrada. Každý druh má samozřejmě jiné nároky na množství vody, čemuž je nutné se přizpůsobit. Existují ale i specifická pravidla, která jsou pro všechny rostliny bez výjimky stejná. Víte, jak by se měla zahrada zalévat v nejvyšších teplotách, abychom ji více neublížili než pomohli?

Pozor na velké horko

Ve většině pěstitelských příruček najdete varování před mrazy a množství návodů, jak rostliny ochránit před zimou. Vysoké teploty a především přímé slunce na ně však mohou mít stejně zničující vliv. Je proto dobré vědět, jak zalévat, abychom nedostatek vody co nejvíce minimalizovali a aby se rostlinám dobře dařilo. Mezi hlavní zásady patří:

• Raději zaléváme méně často a o to důkladněji a větším množstvím.
• Nikdy nezaléváme v nejteplejší části dne – pokud možno až po západu slunce.
• Nepoužíváme ledovou vodu ze studně neb právě napuštěnou – naopak ji necháme odstát.

Jak poznat, že voda chybí

Čím je venku vyšší teplota, tím logicky se jí více vypařuje a k rostlinám se jí dostane méně. Měli bychom tedy v létě zvýšit přísun vláhy. Pokud nemáme vlastní již vyzkoušený interval zalévání, který nám funguje a dodržujeme jej, existuje snadný způsob, jak zjistit vlhkost půdy – uděláme-li rýhu do země a je půda vyschlá do hloubky více než 10 cm, je třeba je zalít.

Další zajímavé triky, které jistě oceníte

Ač jste to možná nevěděli, pletí zahrady není dobré jen k tomu, že vám nebudou mezi zeleninou a květinami nevzhledně překážet jiné rostliny. Plevel krade prostor, světlo, živiny a v horkých dnech především vodu. Dbejte proto, aby vám na záhonu nevyrůstali nezvaní hosté. Dalším zajímavým trikem, pokud rostliny pěstujete na holé půdě nebo je nemulčujete, je pravidelné okopávání, aby se přerušilo kapilární vzlínání vody.

Foto: Shutterstock.com.

Většina žen trpí minimálně jeden den v měsíci migrénou. Migréna se vyznačuje nepříjemnou bolestí hlavy, která je doprovázená nevolností a bolestí břicha. Mnohé ženy už znají fígle, které zaženou migrénu, jiné však nemají ani zdání, co dělat, když je migréna dostihne. Máme pro vás jeden tip, začněte pěstovat migrénovník. Jedná se o bylinku, která spolehlivě uleví od bolesti hlavy.

Migrénovník neboli také iboza species či tetradenia species je bylinka neuvěřitelných léčivých schopností. Má příjemnou vůni a je navíc dekorativní. Co se týče vůně, lze ji přirovnat například ke směsi máty, růže a kadidla.

Rostlinka je během roku různá, například v létě pouští klasy růžových květů. Samotné listy bylinky jsou ve tvaru oblých laloků, stonky jsou zbarvené do červena a jsou pokryté chloupky.

Migrénovník patří k typickým rostlinkám, o nichž lze říct, že jim k životu stačí jen teplo, světlo a dostatečná zálivka. Jinými slovy pěstování není nic složitého.

Jak pěstovat migrénovník?

Migrénovník zasaďte do speciálního substrátu určeného bylinkám, který zakoupíte v každém obchodě se zahradnickými potřebami. Migrénovník lze pěstovat jako pokojovou rostlinu v interiéru, ale také je možné ho pěstovat venku v zahradě. Bylinka dokáže narůst do podoby keře, který je vysoký až tři metry. Za jeden jediný rok vyroste o osmdesát centimetrů.

Migrénovník není mrazuvzdorný, je nutné ho zazimovat s příchodem zimních mrazíků, v létě se ale hravě popere se suchem.

Jaké jsou účinky migrénovníku a jak jej užívat?

Jak jsme zmínili, ulevuje od bolestí hlavy a od takzvané migrény. V Africe se tato bylinka využívala také při léčení žaludečních problémů, mimo jiné se používala i při léčbě malárie nebo chřipky a při dalších onemocněních spojených s oslabenou imunitou.

Rostlinku lze užívat velmi jednoduše. Začne-li vás trápit akutní bolest hlavy, utrhněte několik čerstvých lístků a ty rozemněte mezi prsty. Uvolněné vonné silice jednoduše inhalujte. Z lístků lze také vymačkat šťávu, kterou můžete vmasírovat do spánků či do zadní části krku. Nechte chvilku působit a uvidíte, že se zanedlouho dočkáte úlevy.

Foto: Shutterstock.com.

Pokud se zajímáte o trendy ve světě bydlení, víte, že velkým trendem je i zahradní jezírko. Vynikne jak na velké zahradě, tak na zahradě menší. Než se ale rozhodnete investovat do jezírka, měli byste vědět, co takové jezírko obnáší.

Jezírko potřebuje pravidelnou péči samo o sobě. Čas je ovšem nutný věnovat i rybám, pokud je tedy v zahradním jezírku chcete mít. Nicméně ryby do jezírka bezesporu patří. Ovšem ne všechny druhy ryb jsou do jezírka vhodné. Jestliže nepatříte k vášnivým rybářům, kteří by alespoň něco málo o rybách věděli, pravděpodobně si nejste jistí tím, jaké ryby do jezírka nakoupit. A s tím poradíme.

Jaké ryby se označují za jezírkové ryby?

Do zahradních jezírek patří takzvané jezírkové ryby. Určitě vás potěší, že výběr je opravdu široký. Můžete si pořídit menší zlaté karasy, větší líny nebo takzvané koi kapry. Pokud jste majitelem velkého jezírka, pak doporučujeme investovat i do jeseterů, kteří mohou dorůstat až do úctyhodných rozměrů.

Velice oblíbené jsou i exotické rybičky, jež se většinou kupují do akvárií. K venkovnímu chovu se hodí mnoho druhů, které známe, jako třeba paví oka nebo mečovky. Pořídit si však můžete i kaprovité ryby, k nimž patří dania nebo parmička. Pakliže jste fanouškem spíše takzvaných labyrintek, učarují vám hlavně rájovci.

Vybíráme ryby podle velikosti jezírka

Pokud jste majitelem spíše malého jezírka s objemem menším než 1000 litrů, váš výběr se trochu zmenšuje. Není mnoho ryb, které by se do takových drobných jezírek hodily. V takovém prostředí přežívá třeba karas. Je však nutné do jezírka nasázet opravdu jenom malé množství těchto rybek – maximálně 10 až 15.

Jestliže ale máte zahradní jezírko o velikosti 2500 litrů a více, máte výběr přeci jenom větší. Do takového jezírka se hodí třeba líni, jesen nebo také zmiňovaný karas. Výjimečné jsou hořavky duhové nebo takzvané koljušky, které svým neobvyklým vzezřením udělají mnoho parády

Do ještě větších jezírek s objemem 5000 litrů a více se hodí třeba kapři nebo mnohé exotické akvarijní rybky. Pokud však chcete chovat akvarijní rybky, musí mít zahradní jezírko kvalitní filtraci. O tom ale zase někdy příště.

Foto: Shutterstock.com.

Šalvěj byla od pradávna považována za mimořádně léčivou bylinku – ne nadarmo se jmenuje také „šalvěj lékařská“. Slovo „šalvěj“ navíc pochází z latinského „salve“, tedy léčit. Kromě svých účinků na naše zdraví je hezkou ozdobou každé zahrádky, velice příjemně voní a navíc má velké využití i v kuchyni při vaření.

Využití šalvěje

Pro šalvěj je typická výrazná, kořenitá a hořká vůně. Používáme její mladé lístky a výhonky. Ty trháme především v létě nebo brzy na podzim, aby stihly lístky do zimy zase plně vyrůst. Pokud chceme používat šalvěj pro pečení masa nebo do salátů, používáme kvůli její nahořklé chuti jen malé množství. Výborně se hodí i do kyselých okurek a do polévek. Jako bylinku na čaj ji můžeme připravovat samotnou i v kombinaci s jinými rostlinami. Využívá se zejména při:

• žaludečních a střevních obtížích
• nadměrném pocení
• krvácení dásní nebo při zánětech nosohltanu a hrtanu
• problémy s kůží od oděrek a škrábanců až po lupy ve vlasech, plísně a mykózy

Šalvěj není jako bylinku do čaje vhodné užívat pravidelně, ale pouze při vzniklých zdravotních problémech. Obsahuje éterické oleje s vysokým obsahem tujónu a v nepatrném množství cineolu, hořčiny, třísloviny, flavonoidy. Není doporučována pro kojící ženy, protože snižuje tvorbu mléka. V rámci složení a vlivu na naše zdraví je ještě třeba zmínit, že obsahuje vitamíny skupiny B a estrogenní hormony, díky kterým je doporučována i při gynekologických potížích.

A jak se šalvěj pěstuje?

Šalvěj se hodí do každé zahrádky a její pěstování není vůbec nic složitého. Od března se vysévá doma do květináče, od května pak venku. Doba klíčení je 14 až 28 dní. Rozmnožování je možné i ze vzrostlejšího keře pomocí řízků. Polokeř s hustými listy dosahuje výšky mezi 30 až 70 cm. Šalvěj má ráda teplé a chráněné stanoviště, vyhovuje jí písčitohlinitá půda s vápněním. Jedná se o odolnou rostlinu, ale na zimu je lepší ji před velkým mrazem chránit.

Foto: Shutterstock.com.

Z krásných kytiček má zajisté každý radost, ale což potom, když je rostlina ještě užitečná na mnoho způsobů? Pokud chcete nejen hezky vypadající keřík, ale i bylinku, která vám pomůže v případě nachlazení a výborné koření do jídel, nesmí vám chybět tymián. Ten navíc vyniká svou jedinečnou a nezaměnitelnou vůní.

Mezi hlavní vlastnosti tymiánu patří:

• Podporuje chuť k jídlu a zlepšuje trávení a střevní mikroflóru
• Má antiseptické účinky, hodí se jako desinfekce a ústní voda
• Zvlhčuje nepříjemný suchý kašel, mírní projevy astmatu.

Jak bylinku využívat?

Někteří znají tymián jen jako koření a samozřejmě tuto roli díky jedinečné vůni a zajímavé chuti plní na jedničku. Hodí se nejen do omáček, ale i do salátů nebo ovocných šťáv. Tymián má ovšem využití i jako léčivé bylinka při suchém kašli a jiných obtížích. Tymián stačí připravit jako čajový odvar a léčivý lektvar je na světě.

Jak bylinka vypadá?

Jižní dvojče naší mateřídoušky má mnoho odrůd – setkat se můžeme například i s druhem s vůní citronu. Jedná se o víceletou bylinku, která je odolná a uchytí se v každém prostředí. Dorůstá výšky zhruba 30 cm a šířky 20 cm. Tento stálezelený keř je možné omlazovat, aby nedřevnatěl, ale můžete jej i ponechat stále růst a používat jen mladé výhonky a listy. Není ho nutné přesazovat, na jednom stanovišti vydrží mnoho let. Vyhovuje mu slunné stanoviště a dobře propustná půda.

Vysazujeme tymián

Tymián můžete pěstovat od semínek – necháme je brzy na jaře vzejít v pařeništi, a když malé rostlinky dorostou takové velikosti, že se dají prsty uchopit, přesadíme je do vlastních květináčků. Koncem dubna se již mohou umístit na zahrádku. Další možností je řízkování z postranních výhonů. To provádíme koncem jara až začátkem léta. Postup je stejný jako u semínek – necháme v pařeništi nakořenit, přesuneme do samostatného květináče a následně je můžeme přesunout ven.

Foto: Shutterstock.com.

Balkonové rostliny pomalu, ale jistě začínáme opět vytahovat na naše balkony a okenní parapety. Dlouhé zimní měsíce byly zazimovány a uskladněny na chodbách našich domovů nebo v pracovnách a jelikož teploty začínají sahat na přijatelnou teplotu, řada pěstitelů již zvažuje vytažení balkonových květin zpět na své místo ze svých úkrytů. Ať už se ale rozhodnete pro vytažení balkonových rostlin nyní nebo později, prozradíme vám, jak o ně správně pečovat, aby vám opravdu krásně rostly a kvetly.

Zejména během vegetační sezony jsou na balkonové květiny kladeny opravdu velké nároky. Aby balkónové květiny zdobily naše obydlí ve své plné síle a kráse, rostliny musí být vitální, plné květů a hustě větvené. Za tím vším stojí jen a jen správná péče každého pěstitele. A právě pro ně máme několik rad.

Aby květiny rostly, potřebují správný substrát

Pokud se chcete letos dočkat opravdu košatých muškátů či jiných pokojových rostlin, základem všeho je správný substrát. Ten je naprosto klíčový při pěstování pokojových rostlin. V případě balkonových rostlin by jejich substrát měl být dobře propustný, vzdušný, také výživný. Buď si můžete zakoupit přímo substrát pro balkonové rostliny, který najdete v každém obchodě se zahradnickými potřebami, nebo si ho můžete namíchat z křemičitého písku, perlitu, kvalitního kompostu, rašeliny či dobré zahradní zeminy.

Po zazimování zkontrolujte stav rostlin

Nikdy neumísťujte rostliny na okenní parapety nebo balkon hned po vytažení z jejich zimního úkrytu. Každá rostlina musí být zkontrolována, jelikož během zimování mohlo dojít k jejich napadení například mšicemi nebo molicemi či sviluškami. Rostliny je dobré přesadit do zcela nového připraveného substrátu, případně je dobré provést ochranný postřik, pokud jste na nějakou napadenou rostlinu přece jen narazili.

Hnojivo je nepostradatelné

Už během prvních dnů na balkoně se vyplatí rostliny hnojit. Z počátku je hnojíme méně, během pozdního jara a léta je hnojíme i jednou za čtrnáct dnů. Je zde možnost (zejména při jarním přesazování) přimíchat hnojivo přímo do substrátu. Volte však pozvolně rozpustné, které zajistí dostatečné množství živin na dlouhé měsíce.

Foto: Shutterstock.com.

Zahrádkářská sezona začala. Zatímco někteří neustále nakupují zeleninu v obchodech, jiní se zaměřují na nákup spíše semínek, které později zasází do záhonků a z ní si následovně vypěstují vlastní zeleninu, která je daleko chutnější, šťavnatější a lahodnější. Možná i vy patříte k zahradníkům, kteří si každým rokem pěstují vynikající a čerstvou zeleninu. Pokud je tomu tak, jistě víte, že zelenina může být napadena škůdci. Jak proti tomuto soupeři vyhrát?

Zeleninu napadají nejrůznější škůdci a nemoci

Každým rokem se zahradníci a zahrádkáři setkávají s hromadou škůdců a nemocí, jež napadají jednotlivé druhy zeleniny. Nemoci i škůdci se začínají objevovat už při sázení první zeleniny. Nejdříve se objevuje houbová choroba, která napadá salátovou zeleninu. Způsobuje její podehnívání. Ředkvičky zase trpí na takzvané dřepčíky, kteří napadají klíčící rostliny, které následovně likvidují.  

K poměrně obávaným škůdcům patří také bělásek, který si třepetá nad záhony, kde se nachází zelní nebo kapusta, květák či podobná zelenina. Bělásci okusují listové čepele a ze zeleniny vám nic nenechávají. Podobně působí i plodomorka zelná, která dokonce přežít zimu v podobě larvy.

Jak předcházet škůdcům a nemocem 

Pokud vaši zeleninu škůdci a nemoci nenapadli, je důležité nepodcenit v této chvíli prevenci. Díky správné prevenci se vaše zelenina může nepříjemnostem zcela vyvarovat, a to je přesně to, co chcete a co vám usnadní práci spojenou s péčí o pěstovanou zeleninu.  

Zdraví zeleniny se dá, podle zkušených zahradníků, ovlivnit už při výběru osiva a také správným předpěstováním. Při výběru semen platí pravidlo, že se vyplatí kupovat mořená semena. Tato semena jsou ošetřena a je u nich daleko menší pravděpodobnost, že je škůdci nebo nemoci napadnou.

 

Předcházet nemocem lze také tak, že před vysetím ošetříte půdu speciálními přípravky. Tím se vyhnete především napadení klíčních rostlin. Vhodné je také provádět speciální zálivky sadby.  

Při pěstování dbejte na to, abyste rostlinu sázeli mělce, ve volném sponu a abyste je zalévali v odpoledních hodinách. To jsou triky, které se osvědčili zahradníkům a zahrádkářům jako prevence houbových chorob.

Co dělat, když škůdci a nemoci napadnou zeleninu 

Možná se nemoci a škůdci už nachází na vaší úrodě. V takovém případě se ptáte, co máte dělat, jak škůdce zničit, aniž by došlo k výraznému poškození rostliny. Je důležité, abyste zeleninu pravidelně kontrolovali. Jen tak odhalíte škůdce nebo nemoc v začátcích, kdy se s ní dá bojovat jinak než vytržením rostliny z půdy.  

Pokud napadnou rostlinu zmiňovaní dřepčíci, zasáhnout lze s insekticidy. Přípravků na této bázi je celá řada, v hobbymarketech nebo zahradnictvích vám rozhodně poradí. Pokud to chcete udělat přírodněji, můžete vysázet k napadené rostlině řeřichu nebo hořčici, což jsou rostliny, které škůdce přitáhnou a na kedlubny či jinou napadenou zeleninu si už ani nevzpomenou. 

Když napadne zeleninu plodomorka nebo krytonosec, v tomto případě je zahubení obtížnější, ale ne nemožné. Na pomoc si vezměte přípravky s obsahem dusíkatého vápna.  

Pokud jste zastánce čistě přírodního pěstování bez přípravků nebo chemie, vsaďte na přirozené škůdce škůdců. Například slunéčka sedmitečná jsou hotovým postrachem mšic, které napadají například okurky nebo rajčata.

Někdy to bez chemie nejde 

Je však třeba konstatovat, že ne vždycky to jde přírodní cestou. Někdy se bez chemie člověk neobejde. Někdy se choroby nebo škůdci objeví až v takovém stádiu, kdy se potřebují z rostliny odstranit rychle, jednoduše a efektivně. V této chvíli přichází na scénu postřik nebo sprej, který umí škůdce, nemoci i plísně zastavit takřka ihned.  

Při používání chemických prostředků si dávejte pozor především na jednu věc, a sice na správné zacházení. Před použitím si vždy přečtěte návod na to, jak s přípravkem či postřikem zacházet. Dodržujte ochranné prostředky, abyste nepoškodili své vlastní zdraví.