Category: Zahrada

Od jara do podzimu na naší zahradě neustále něco roste. Ale ani zima nemusí být obdobím, kde jen vyhlížíme první paprsky. Mišpule, která pochází z orientu, není jen okrasným keřem, ale plodí i velice chutné ovoce, které můžeme sklízet právě v době, kdy už je zbytek zahrady uložený k zimnímu spánku.

Zimní plody

Jednou z největších zajímavostí na mišpuli jsou právě její plody. Ty dozrávají až tehdy, kdy alespoň jednou přejdou mrazem. Díky mrazu získají jedinečnou chuť a změknou – takzvaně zhniličkovatí. Pro mnohé je konzistence mišpulí odrazující, ale věřte, že pokud ochutnáte, naprosto si je zamilujete. Kromě toho, že je můžete konzumovat samotné, se dají použít v kuchyni mnoha způsoby – například:

• Pro výrobu marmelád
• Na kompotování
• Jako zajímavý alkoholový nápoj
• Ve formě sušeného ovoce

Zralé plody, které jsou přešlé mrazem, chutnají jako pikantní marmeláda. Po odtržení slupky se dají vmáčknout do pusy nebo vydlabat lžičkou. Obsahují několik velkých semen. Zralé plody poznáte tak, že začnou pomalu ztrácet svůj dokonalý jablkovitý tvar a vypadají působením gravitace mírně prověšeně. Pokud si netroufáte na hnličkovou konzistenci, lze mišpule otrhat i před prvním mrazem a uskladnit ve sklepě. Jejich chuť však bude více natrpklá a navinulá.

Jak se mišpule pěstuje?

Existuje více odrůd, které se liší velikostí plodů. Mišpule se rozmnožuje obvykle roubováním na hrušeň, na hloh nebo i na jeřáb a kdouli. Ve všech případech se jedná o menší strom. Je samosprašná – k tomu, aby plodila, stačí jediná rostlina; také nepotřebuje opylovače. Rostlina je zdravá, příliš netrpí nemocemi a nevyžaduje žádnou zvláštní péči ani hnojení. Vůči mrazu je velice odolná a snáší i méně kvalitní půdy – nejlépe se jí však daří ve vápenitých, hlinitých a má ráda slunná stanoviště. Není nutné ani dobré ji řezat.

Foto: Shutterstock.com.

Pěstování okurek je v plném proudu. Možná i vy na své zahrádce svědomitě pečujete o záhonek s okurkami a těšíte se na první šťavnatou úrodu. Ačkoli se na první pohled zdá, že na pěstování okurek nic není a že jim stačí jen pravidelná zálivka, případně ochrana proti slimákům, i okurky – stejně jako kterákoli jiná plodina – si zaslouží naší péči a pozornost.

Zapomeňte na kupovaná hnojiva

Kromě zálivky či ochrany proti slimákům, kteří s oblibou chodí okurky okusovat, je potřeba zajistit této vesele zelené zelenině také hnojivo. Přitom vůbec není nutné používat to, které běžně pořídíte v obchodě. My totiž máme recept na super přírodní hnojivo, které skvěle funguje a přitom vás nevyjde vůbec draho.

Jak si vyrobit kopřivové hnojivo?

Celé tajemství spočívá v kopřivách a v hnojivu, které z nich můžete poměrně snadno vyrobit. Na kopřivy se většina z nás dívá jako na nežádoucí plevel, málokdo si ale uvědomí, že nám toho kopřivy mohou hodně nabídnout – minimálně pokud jde o okurky, které nadšeně pěstujeme.

Kopřivy nasbírejte, natrhejte nebo nasekejte na menší kousky a zalijte horkou vodou. Poté nechte v nádobě několik dní louhovat, kopřiv si přitom během této doby vůbec nemusíte všímat. Nádobu umístěte ideálně na slunné místo a počkejte, než se začne na povrchu tvořit pěna. Tehdy je kopřivové hnojivo hotovo a připraveno k použití.

Jak často okurky hnojit?

Velmi důležitá otázka je, jak často okurky na záhonku kopřivovým hnojivem potěšit. My doporučujeme hnojit okurky klidně i několikrát do měsíce. Kopřivové hnojivo je přírodní a úrodě tedy nikterak neublíží.

Foto: Unsplash.com, Shutterstock.com.

Vše, co na zahradě pěstujeme, můžou napadnout škůdci. Ať už pěstujeme zeleninu nebo krásné květiny, škůdci mohou tuto naši radost velice rychle zlikvidovat. V současné době jsou na našich zahrádkách nejčastějšími škůdci takzvané mšice, které napadají takřka každou rostlinu. Málokdo ví, že mšice mohou napadnout nejen rostliny pěstované na zahradě, ale mohou se dostat i do bytu.

Mšice jsou škůdci pro rostliny velice nebezpeční, připravuje je totiž o živiny, což rostliny následně velmi oslabuje. Jeho hrůzovláda však panuje až do doby, dokud s nimi nezačneme bojovat. Rozmnožují se totiž velice rychle. Buďte proto pozorní, a pokud si všimnete, že rostliny napadly mšice, poradíme, jak s nimi rychle zatočit.

Často se stává, že pěstitelé si mšic nevšimnou. Přece jen se jedná o drobné tvory, které mohou dorůst do velikosti deseti milimetrů. Společně tvoří skupiny a napadají rostliny. Nejčastěji se vyskytují zespoda listů, proto kontrolujte nejčastěji tuto část rostliny. Kromě toho napadají také pupeny rostliny.

Jaké mšice ubližují rostlinám nejčastěji?

Nejčastěji se potýkáme s s mšicí zelnou, která trápí především pěstitele zelí, kedluben nebo podobné zeleniny. Jedná se o velice odolného škůdce a v případě objevení této mšice je třeba všechnu napadenou zeleninu spálit. Mšice řešetláková se zase zaměřuje jenom na brambory a mšice chmelová napadá především chmel. Abychom však nezůstali jenom u zeleniny, často jsou napadány také ovocné stromy, a to konkrétně na větvích. Napadá je takzvaná vlnatka krvavá a je nutné ji odstranit co nejdříve. Strom totiž dokáže vyčerpat až tak, že uhyne.

Jak s mšicemi bojovat?

Způsobů, jak účinně zatočit s mšicemi, je hned několik. Můžete zvolit přírodní cestu nebo to můžete zkusit s chemií. Pokud se rozhodnete pro chemické postřiky, manipulujte s nimi velice opatrně. Jsou totiž velice, velice agresivní, ovšem jsou stoprocentně účinné. Nejúčinnějším chemickým postřikem je Decis Flow, ale výhru v boji proti mšicím zajistí i Torant. Pokud se rozhodnete zatočit s mšicemi, které se usadily na pokojových rostlinách, zvolte takový postřik, který je určen přímo pro pokojové rostliny.

Jak již bylo zmíněno, je možné to zkusit přírodně. To znamená, že vysázíte na zahradu takové rostliny, které od přírody odpuzují škůdce. Vhodnou rostlinou je pažitka nebo také heřmánek.

Svěřte svou zahradu berušce

Beruška neboli slunéčko sedmitečné je fantastický bojovník v boji proti mšicím. Ví se o ní, že už za jeden jediný měsíc zlikviduje až tisíc mšic. Je to tedy další způsob, jak se mšic zbavit přírodní cestou.

Foto: Shuterstock.com.

Výrazně oranžové květy měsíčku lékařského často zdobí mnoho zahrádek, ale už jen málokdo využívá jeho léčebné účinky. Měsíček lékařský je hojně rozšířená léčivá bylina, která má pozitivní vliv na lidský organismus a květy jsou žádané jak v potravinářském, tak v kosmetickém průmyslu. Z květů se připravují různé čaje, tinktury, obklady, koupele a masti.

Měsíček lékařský se rozmnožuje semeny a vysévá se na jaře nebo v létě, není nutné ho vysévat každý rok, jelikož bylina sama vysemení. Nejlépe se mu daří na slunném místě nebo v polostínu. Vhodná je hlinitopísčitá půda zásobená živinami. Pěstuje se jako letnička a dorůstá až do výšky 80 cm. Květy zdobí záhony nebo zahrádky od jara až do podzimu.

Využívají se pouze květy

Z měsíčku lékařského se využívají pouze květy, které obsahují mnoho prospěšných látek. Květy se sbírají nejlépe druhý den po vykvetení. Důležité je květy sbírat za slunečného počasí. Následně je usušíte buď v tenké vrstvě na stinném místě, nebo je možné usušit květy v troubě do 50 °C. Usušené květy skladujte v uzavíratelné nádobě na tmavém místě.

Měsíček lékařský lze užívat jak vnitřně, tak i zevně

Pokud hledáte alternativu přírodní léčby, měsíček lékařský je univerzální bylinkou s mnoha pozitivními účinky. Měsíček lékařský má antibakteriální a protizánětlivé účinky, proto se také označuje jako přírodní antibiotikum. Je pomocníkem při problémech s trávicí soustavou, pozitivní vliv má při léčbě poruch srdečního rytmu, kašle a astmatu. Dále pomáhá při menstruačních potížích. Pití měsíčkového čaje má pročisťující účinek.

V kosmetickém průmyslu jsou léčivé účinky měsíčku lékařského využívané především v mastech. Olejové výtažky se přidávají do různých krémů, které mají blahodárný účinek na popraskané ruce, popáleniny, pomáhají při omrzlinách, působí proti tvorbě jizev nebo i při křečových žilách.

Připravte si z měsíčku lékařského čaj nebo mast

K přípravě čaje potřebujete dvě čajové lžičky sušeného květu a dvě sklenice vroucí vody. Zalité květy vroucí vodou necháte patnáct minut louhovat. Tuto dávku čaje denně vypijte.

Pokud chcete měsíček využívat zevně, můžete si doma vyrobit vlastní mast. Budete k tomu potřebovat asi čtyři hrsti čerstvých květů měsíčku a základ pro mast (500 g). Základem může být sádlo, kokosový olej, bambucké máslo, to už záleží na vás, co si vyberete. Ve vodní lázni rozehřejte základ pro mast a následně vložte květy. Základ povařte na mírném ohni pět až deset minut, poté ho odstavte a nechte do druhého dne odležet. Druhý den směs opět pomalu rozehřejte a sceďte přes sítko či plátýnko do předem připravených nádob. Mast uchovávejte v chladu, měla by vydržet déle než rok.

Foto: Shutterstock.com.

Během června a července můžeme v přírodě narazit na kvetoucí léčivou bylinu, která patří vůbec k těm největším. Jedná se o bez černý, nazývaný též jako bezinky, smradinky, kozičky nebo psí bez. U keře bezu černého se dají zpracovat nejen květy, ale i listy, bobule a dokonce i kůra. Jeho léčivé schopnosti je možno využívat po celý rok. Během jara a léta se zpracovávají květy a listy, na podzim bobule a v zimě si můžeme vychutnat všechny lahodné produkty, které tato rostlina nabízí – ať už šťávu z květů bezu nebo likér z bobulí.

Květy černého bezu jsou využívány nejen pro své léčivé účinky. Setkáváme se s nimi i v kuchyni, kde z nich tvoříme různé marmelády, šťávy, likéry a další pochutiny.

Tento keř, rostoucí při vhodných podmínkách až do výšky deseti metrů, najdeme jak ve volné přírodě, tak i na zahradách. Vyskytuje se především na vlhkých místech bohatých na živiny, především na dusík.

Sběr květů

Květenství sbíráme za suchého počasí, pro sběr si vybereme vhodný keř, nejlépe aby byl v dostatečné vzdálenosti od silnice a nebyl příliš zaprášený. Květenství bezu odstříháváme a vkládáme do košíku, aby se nezapařila. Květy se dají využívat jak čerstvé, tak usušené.

Léčivé účinky květů

Květy bezu jsou prospěšné především tím, že napomáhají při vylučování škodlivých látek z těla. Mají močopudné účinky a tím napomáhají detoxikaci. Z bílých květů se připravuje čaj, který pročišťuje krev. Čaj napomáhá při spalničkách a spále. Dále je osvědčeným přírodním prostředkem při zánětech horních cest dýchacích, revmatických onemocněních a také při nadýmání.

Příprava čaje

Dvě čajové lžičky květu přelijte jednou sklenicí vroucí vody a nechte vyluhovat deset minut. Dvakrát denně vypijte po doušcích jednu sklenici čaje. Při zácpě přidejte půlku čajové lžičky do jednoho šálku studené vody a nechte přes noc vyluhovat. Ráno macerát přihřejte a vypijte

Foto: Shutterstock.com.

Existuje mnoho květin, které je možné vysázet na zahradu a díky kterým bude zahrada zase jinak krásná. V našich končinách velice často vysazujeme astry nebo jiřiny, ovšem to nejsou ani zdaleka jediné květiny, kterými můžeme prozářit naši zahradu. V poslední době se staly oblíbené také rododendrony, jejichž pěstování ovšem není vůbec snadné. Možná proto, že jsou takovým oříškem, jsou lákadlem pro mnohé vášnivé pěstitele květin.

Rododendrony nesou název také “pěnišníky” a vyžadují velkou porci péče. K dostání jsou zejména stálezelené druhy, ale narazit můžete také na opadavé odrůdy, které mají nejen různé barvy, ale také všelijaké tvary.

Jaká půda je pro ně vhodná?

Rododendrony jsou na půdu poměrně náročné. Existují speciální substráty určené právě pro rododendrony, které jsou složeny z humózní a výživné půdy, jíž vyžadují. Substráty společně s výživnými hnojivy naleznete v mnoha internetových obchodech. Pozor si dejte také na kyselost půdy. Půda pro rododendrony by měla mít nízké pH (ideální je, když se hladina pH pohybuje mezi 4,5 – 5,5).

Na jaké místo je zasadit?

Než se rododendrony rozhodnete pěstovat, zodpovězte si otázku, jestli máte místo, které je pro rododendrony vhodné. Jejich přirozeným prostředím jsou řídké lesy, ideální místo je tedy světlý stín. Vhodné stanoviště je také takové, které je vystavené polednímu sluníčku. Pokud chcete rozzářit příliš slunné stanoviště, existují odrůdy s malými listy, kterým přílišné světlo nevadí.

Kdy se rododendrony vysazují?

Jelikož milují teplo, vysazují se zpravidla v první polovině května. Málokdo však ví, že se rododendrony vysazují i na podzim. Není ošem chybou, pokud rododendrony vysázíte v létě. Je však nutné počítat s nutností značné závlah.. Před samotnou výsadbou se kořeny sazenice ponoří do vody.

Kdy a čím je hnojit?

Rododendrony si potrpí na hnojení. Hnojí se zpravidla na jaře, ideální jsou minerální hnojiva.

Jak často se zalévají?

Jak jsme zmínili, rododendrony nejsou nenáročné květiny. Vyžadují pravidelnou zálivku, na kterou si potrpí zejména v prvním roce pěstování. Zejména mladé rostlinky potřebují více vody, starší květiny jsou už odolnější a chvíli sucha přežijí. V parných letních dnech zalévejte alespoň jedenkrát týdně – ideálně dešťovou vodou a v zimě pak rododendrony zalijte dvakrát až třikrát. Samozřejmě není-li půda zmrzlá.

Foto: Shutterstock.com.

V trvalkovém záhonu má bezesporu místo řada rostlin. Kromě krásných podzimních aster má v našem záhonu místo i verbena, které se také jinak říká sporýš. Jedná se o letničky, kterých je skutečně mnoho druhů. Nelze ani vyjmenovat všechny, to bychom tu byli hodně dlouho. Co však zmínit můžeme, je pár informací o této květinové nádheře.

Verbeny se velmi snadno vysemeňují, proto jich v našich záhonech míváme často více, než kolik jsme původně plánovali. U nás jsou k jejich pěstování opravdu skvělé podmínky, nemůžeme se divit, že na ně narazíte takřka na každé zahradě. Jejich hlavní výhodou je to, že na rozdíl od jiných trvalek dokážou na zahradě i přezimovat, pokud mají vhodný a dostatečný kryt.

Nejpěstovanějším druhem je sporýš argentinský

K nejpěstovanějším druhům u nás patří sporýš argentinský či také verbena bonariensis. Jak již název napovídá, tento druh pochází z Argentiny. Na první pohled ho hravě rozeznáte od ostatních druhů sporýšů, je zkrátka nezaměnitelný.

Sporýš argentiský je poměrně vysoký, může dorůst až do výšky skoro dvou metrů. Jeho lodyha je čtyřhranná, velice řídce větvená. Barva jednotlivých květin je fialová, hezky tedy rozzáří všechny záhony na zahradě. Kvete až tři měsíce, a to od července až do září.

Verbena a její druhy, které jsou taky oblíbené a hodně pěstované

V našich končinách se krom verbeny bonariensis často pěstuje také kupříkladu sporýš šípovitý, jinými slovy verbena hastata. Původem pochází ze Severní Ameriky, roste dobře hlavně na vlhkých místech. Nejlépe se mu tedy daří v korytech řek nebo u břehů potoků.

Sporýš šípovitý je o něco menší než výše zmíněný druh. Může dorůst jen do výšky metr a půl. Jeho květy se začínají ukazovat v době mezi červnem a srpnem, pokaždé nakvétají postupně a nikoli najednou.

Tento druh verbeny má v záhonech také své místo. Mnozí lidé tvrdí, že má doslova architektonický vzhled. Úspěšně se množí, snadno se o něj pečuje.

Dalším často pěstovaným druhem je sporýš lékařský nebo také verbena officinalis. Jak vyplývá z názvu, jedná se o léčivý druh, který je typickými svými narůžovělými kvítky, které jsou poměrně nenápadné. Uvádí se, že má i afrodisiakálními účinky. Dříve byl využíván často proti bolestem v krku, proti nachlazení. Byl oceňovaný i pro podporu činnosti jater, ledvin i při problémech se zažíváním. Působí rovněž také proti bolestem hlavy.

Foto: Shutterstock.com.

Divizna patří k rostlinám, které jsou doslova nepřehlédnutelné. Z mnoha záhonů se tyčí na míle daleko. Navíc je pestře žlutá, tudíž nesplyne s okolím. Mnozí lidé ji chtějí mít také na své zahradě – hned vedle barevných jiřin a aster. Nabízí se proto otázka, jak diviznu pěstovat?

Diviznu lze také označit za solitérní květinu, která dokáže zkrášlit nejen celou zahradu, ale také drobnou skalku u vchodových dveří. Málokdo ví, že se jedná ve skutečnosti o léčivou bylinu, se kterou se volně setkáte třeba na skládkách, na rumištích nebo třeba v příkopech či na lesních pasekách.

I když se mnohým lidem může zdát být pěstování divizny těžké, není to skutečně tak. Je jen třeba vědět, jak na to.

Divizna a jak ji pěstovat

Divizna toho k životu mnoho nepotřebuje. Potřebuje jen půdu, která nebude bohatá na živiny. Ideální je půda sušší a dobře propustná, která nebude divizně škodit. Příliš vyživenou půdu divizna nemá moc v lásce. Krásnou vysokou bylinu zasaďte do půdy, která bude dobře připravená. Ideální bude, když ji prokypříte, zbavíte plevele a nakonec i uhladíte.

Pokud se rozhodnete pro pěstování ze semínek, sázejte je do záhonů během dubna, a to hned na povrch půdy. Samozřejmě je možné pěstovat zmíněnou žlutou bylinku i ze sazeniček, ty je vhodné předpěstovat v pařeništi, kde vyklíčí.

Stop hnojení

I když většina bylinek si na hnojení potrpí, divizna je i v tomto směru jiná. Pravdou je, že nepotřebuje vůbec hnojit. Daleko lépe uděláte, pokud ji budete okopávat. Za to vám bude vděčná.

Divizna a její účinky na zdraví

Jelikož se jednou o bylinku v pravém slova smyslu, je třeba zmínit i účinky na zdraví. Kromě toho, že podporuje funkci jater a také sleziny, ulevuje od nachlazení, pomáhá při léčbě revmatických bolestí, také léčí oděrky a mimo jiné léčí i drobná zranění.

Foto: Shutterstock.com.

Hledáte do svého interiéru zajímavou rostlinu, která ho oživí? Nebo jen přemýšlíte nad tím, jakou rostlinu letos umístíte na svůj balkon, který chcete mít každý rok krásný a k světu vypadající? Klasické pokojové rostliny v podobě begónie nebo muškátu nechejte letos stranou, raději vsaďte na méně známou kalanchoi.

Kalanchoe nebo také kolopejka, což je její počeštělý název, má v současné době více jak dvě stovky druhů. U nás ji lze zakoupit jen v květináči a většinou již krásně rozkvetenou. Řada pěstitelů však dělá tu chybu, že hned po vykvetení rostlinu vyhazuje do popelnice. Je to však škoda, jelikož kolopejka dokáže opětovaně vykvést. Pokud si ji ponecháte, bude krásnou ozdobou zejména závěsných květináčů, jelikož je to rostlina pnoucí i převislá zároveň.

Snadné pěstování

Pokud patříte k začínajícím pěstitelům pokojových rostlin, pak je vaší otázkou jistě to, jak náročné je její pěstování. S pokojovými rostlinami nemáte mnoho zkušeností, a tak se nabízí otázka, jak je to v případě kalanchoe?

či také kolopejka se pěstuje velice snadno. Ke svému spokojenému životu toho mnoho nepotřebuje, spokojí se s dostatkem světla a s přijatelnou teplotou, která se musí pohybovat nad patnácti stupni Celsia. Samozřejmě ji musíte také zalévat, je to přece jenom pokojová rostlina jako každá jiná. Se zálivkou však buďte opatrní, kořenový bal by nikdy neměl přeschnout

To, že květinu zaléváte špatně nebo že květina není se zálivkou spokojená, poznáte snadno – kalanchoe totiž začne shazovat listy a najednou se vám v květináči objeví jenom holé stonky, které nejsou vůbec hezké.

Pokud dojde ke shození listů, nevěšte ani v tomto případě hlavu. Kolopejka se poměrně ochotně opětovaně obráží, tudíž ji jen zastřihněte a nechte znovu obrůst. I proto je vhodná pro začínající pěstitele. Její odstřihnuté části nemusíte hned vyhazovat, stačí je ponořit do sklenice s vodou a nechat je zakořenit. Rostlinu tímto způsobem hravě rozmnožíte.

Kolopejky okrasné listem i květe

Kolopejky jsou známé celosvětově. Aktuálně má rostlina několik stovek druhů, díky čemuž lze říct, že je rostlina krásná nejen svým květem, ale také listem. Některé kolopejky mají například zajímavé bílé, plstnaté listy, jež jsou lemovány hnědým zbarvením. Jiný druh kolopejky zase roste tak, že po okrajích rostliny vyrůstají nové rostlinky se vzdušnými kořínky.

Pokud byste si do interiéru nebo na balkon přinesli kvetoucí kolopejku, budete nadšení především z toho, že dokáže růst i v zimě. Kvetení závisí jen a pouze od podmínek, které květině dopřejete. Není to stejné jako u záhonkových rostlin, které rostou především během jara a léta. Kalanchoe umí dělat radost i v ročních obdobích, kdy nejsou kvetoucí rostliny na každém rohu.

Kalanchoe na balkon

Pozastavme se ještě nad kolopejkami na balkoně. V posledních letech se investuje zejména do takových druhů, které dokážou balkon opravdu rozsvítit. Na balkony se tak kupují nevšední druhy kalanchoe, případně dokonce kříženci této pokojové/balkonové rostliny. Aktuálně narazíte na kalanchoi kvetoucí do růžových nebo červených odstínů, které dokážou dobře snášet i vysoké letní teploty. Narazit však můžete i na jiné zbarvení této rostliny. Jak již bylo zmíněno, v současné době se prodávají i její kříženci, které vnesou na váš balkon či do interiéru krapet jinakosti a výjimečnosti.

A co vy? Dáte letos kolopejce šanci a začnete ji pěstovat na svém balkonu? Nebo vám bude dělat radost v interiéru, kdy ji postavíte třeba na okenní parapet nebo na poličku v ložnici?

Foto: Shutterstock.com.

Orchideje nemusíme pěstovat jenom v květináčích. Můžeme jimi zkrášlit naši zahradu. Pokud svou okrasnou zahradu chcete ozvláštnit, místo tradičních růží nebo lilií vysázejte krásné venkovní orchideje, které ještě nepěstuje každý. Což je velká škoda!

Venkovní orchideje pochází z dalekých Himálají, ve volné přírodě bychom je našli například v Tibetu, v Nepálu nebo na Taiwanu. Obvykle rostou v nadmořské výšce 1500 metrů nad mořem, ale našli bychom je i výš, a to ve výšce až 4 300 metrů nad mořem. Pokud byste se vydali krásné venkovní orchideje hledat, našli byste je ve skalách či na kamenech, které jsou pokryté mechem. Jednodušší však bude, když si venkovní orchideje zasadíte na své zahradě a nebudete se  muset plahočit až do dalekého Tibetu.

Ideální podnebí je pro venkovní orchideje jako u nás v létě, kdy je teplo a vlhko. Když přijdou první zimní mrazíky, je pro ně už příliš chladno, proto je schováváme do sklepů, skleníků nebo domácností.

Kde mohu koupit sazenice?

Jelikož venkovní orchideje (takzvané pleione) nepěstuje každý, v běžných květinářstvích nebo jiných prodejnách se sazenicemi sazenice květiny nenajdete. Nejčastěji se budoucí pěstitelé obrací na pěstitele, kteří tento druh orchidejí pěstují a kteří poskytnou sazeničky.

Pokud příští rok chcete svou zahradu zkrášlit venkovními orchidejemi, ideální by bylo, kdybyste sazeničky koupili do letošní zimy. Zpravidla se kupují takzvané pseudohlízy, které se do kypré půdy sází už v prosinci nebo nejpozději v březnu. Vysázené pseudohlízy se zakryjí mechem nebo případně hoblinami.

Venkovní orchideje vytáhněte ven až se oteplí

Je nutné upozornit na to, že mráz venkovním orchidejím škodí. Květiny zkrátka nejsou uzpůsobeny našim klimatickým podmínkám, jen v létě se jim venku daří. Pseudohlízy tak nesázejte přímo do záhonu, ale zvolte květináče či truhlíky, které mohou v době zimních chladných měsíců být ve skleníku případně v domácnosti v teple. A až se oteplí, můžete je vytáhnout na čerstvý vzduch.

Jak se o ně starat?

Co se týče samotné péče o venkovní orchideje, není to nic těžkého, jak se mnozí obávají. Květinu je třeba pravidelně přihnojovat, ideální je rozpustné hnojivo, které dodá květině potřebné živiny. Stejně jako jiné květiny, tak i venkovní orchideje vyžadují pravidelnou zálivku. Zatímco v předjaří se nezalévají (udržuje se jen malinko vlhký substrát mlžením), v létě se zaléváním nešetříme.

Foto: Shutterstock.com.