Category: Zahrada

Podzim se každým rokem nese ve znamení tmavších barev, jako je oranžová, hnědá nebo bordó. To však neznamená, že se v takovém duchu musí nést i vaše zahrada. Svou zahradu si na podzim můžete zpestřit krásnými astrami, což jsou barevné květiny, jež se k nám dostaly zejména během 19. století.

Zatímco v 19. století zkrášlovaly zejména selské zahrady ve střední Evropě, nyní jsou hojně rozšířené po celém světě a s oblibou se pěstují i u nás. Jedná se o trvalky, které nejsou náročné.

Kdy astry vysazujeme?

Astry jsou podzimní trvalky, které krásně rozjasní každou podzimní, tmavě zbarvenou zahradu. Astry se zpravidla vysazují buď jednotlivě nebo jen po malých skupinách. Jelikož existuje mnoho druhů, určitě si nevysázíte jen jeden jediný, ale zkusíte to s více druhy. Aby astry v záhonu krásně vynikly, doporučujeme sázet nižší odrůdy dopředu, zatímco vyšší dozadu.

S jakými květinami je v záhonu kombinovat?

Jak jsme zmínili, je hned několik druhů aster, které můžete vysázet na svůj záhon. Mnozí zahrádkáři však nechtějí zůstat jen u aster, proto do stejného záhonu vysazují ještě jiné květiny, které s astrami vypadají velice hezky. Doporučujeme astry kombinovat s olověncem, což je krásná modrá květina, která kvete od druhé poloviny srpna až do příchodu prvních mrazíků. S astrami lze kombinovat i rostliny, jako je levandule nebo juka, nebojte se ani květiny zvané oměj, která vynikne zejména v pozadí záhonu.

Co vyžadují?

Astry skutečně nejsou náročné, vždyť vyžadují jen propustnou, vysychavou půdu. Při výběru stanoviště však dbejte na to, aby stanoviště nebylo příliš suché a ani příliš teplé. Na takových místech rostou nespolehlivě. Stejně jako jiné květiny, tak i astry vyžadují pravidelnou zálivku. Zejména na konci léta zalévání nezanedbávejte, díky dostatečné vláze v tomto období ovlivníte tvorbu květních pupenů.

Stejně jako na zalévání, tak i na přihnojování nezapomínejte. Astry potřebují ke svému bezproblémovému růstu dostatek živin, proto je pravidelně přihnojujte. Nebojte se ani půdy s kompostem, kompost jim prospívá.

Vyvazování je víc než důležité

Mnozí zahrádkáři zapomínají na včasné vyvazování. Trsy musí mít přirozený tvar, proto je vyvazování důležité. Do vyvazování se pouštíme už tehdy, kdy astry vyraší.

V polovině září je vhodná doba uklidit muškáty z našich okenních parapetů. Mnozí lidé čekají až do října nebo do doby, kdy vypuknou podzimní mrazíky v plné síle, odborníci však doporučují začít s přípravou na přezimování už v polovině září. Muškáty se tak nebudou muset vůbec prát s podzimními mrazíky a ve skvělé formě budou připraveny k přezimování.

Muškátům se jinak říká také pelargonie a víme o nich, že jsou to nenáročné květiny, které jsou velmi vděčné. I když péče o ně není náročná, většinou se skutečně prošvihne ta správná doba na jejich zazimování.

Než přesuneme muškáty na vhodné místo určené k přezimování

Než muškáty definitivně uskladníte na vhodnější místo, než je okenní parapet, je třeba provést několik důležitých věcí. Nejprve je nutné zastavit hnojení. Muškáty musí vyzrát a přestat růst, to jim bude dovoleno opět až v době, kdy se naaranžují na okenní parapet. Kromě toho je třeba je seřezat, aby se rostlina v zimě zbytečně nevysílila letošními výhony. Kdybychom výhony neseřezali, mohou se vytáhnout a v mnoha případech i hynou.

Výhony se seřezávají co nejhlouběji (záchytným bodem je kolénka, nad kterým se řez provede). A až po seřezání je možné přemístit muškát na vhodnější místo, kterým je například skleník nebo případně i sklep.

Jak by mělo vypadat vhodné místo pro muškáty?

Ideální místo je takové, kde je dostatek prostoru. Samozřejmě i světlo je důležité, přesto dostatek prostoru je důležitější. Ideální teplota by se měla pohybovat kolem šesti až deseti stupni Celsia. Co se týče zálivky, tu je vždy třeba přizpůsobit dle teplotě a vlhkosti místa.

Nezapomínejte v průběhu zimy muškáty kontrolovat. To, že jsou zazimované, neznamená, že je nemohou napadnout škůdci. Pokud se tak stane, je třeba použít chemickou ochranu, která proti škůdcům úspěšně bojuje.

Chcete svou zahradu i na podzim rozzářit nějakou květinou, kterou vám budou sousedé závidět? Co třeba vysázet na své záhony barevnou gauru, která se také někdy označuje jako svíčkovec. Gaura je rostlina, která spadá do příbuzenstva pupalkovitých. Její domovinou je daleká Severní Amerika, ale u nás už kvete poměrně dlouhou dobu. Do českých zahrad se podle dostupných informací dostala před více jak deseti lety a od té doby je nedílnou součástí našich zahrad. Otázkou ale je – jak pěstovat gauru?

Pokud jste si mysleli, že na podzim nebude vaše zahrada zářit různými barvami, pak jste se spletli. Na zahradě vám totiž nyní mohou kvést krásné vřesy, okrasné zelí nebo třeba pestrobarevné astry. A mezi jednotlivými květinami se může nacházet rostlina jménem gaura, což je trvalka milující podzim.

Jak pěstovat gauru?

Jak jsme zmínili, gauru už sázíme do svých záhonů dlouhá léta. Rostlina je vyjímečná tím, že si ji můžete vypěstovat v různých barvách. V zahradnictvích najdete odrůdy čistě bílé, ale také odrůdy temně růžového zbarvení. Dorůst mohou rostliny až do výšky jednoho metru a dvaceti centimetrů, kvést začnou začátkem léta a kvetou až do prvních podzimních mrazíků.

Pro svůj spokojený život potřebují hlavně humózní substrát, který bude dobře zásobený vodou a živinami. V takovém substrátu dokáže rostlina narůst skutečně rychle, zároveň v takovém substrátu doslova neúnavně kvete.

Humózní substrát však platí pro pěstování v terasových nádobách, v případě pěstování na zahradě doporučujeme sázet rostlinu spíše do sušších míst, kde je propustná, ideálně hlinitopísčitá půda. Rostlině však nevadí ani štěrkovitý substrát.

Množení gaury

Pokud se vám rostlina zalíbí natolik, že se rozhodnete ji rozmnožit, udělejte to na konci léta, a to řízkováním. Zakořeněné rostliny však nezapomeňte zazimovat a udržovat je v bezmrazém prostoru. Pokud to nestihnete na konci léta, rozmnožit gauru řízkováním jde také na jaře, kdy se rostlinky navíc velice snadno zakoření.

Živé ploty jsou nedílnou součástí velkých zahrad. Pokud nemáte zájem o to, aby vám soused koukal přes plot a sledoval, co na zahradě děláte, rozhodně byste měli na svou zahradu živý plot zasadit. A podzim je nejen podle odborníků ideální čas na sázení živých plotů. Jestli se máte rozhodnout, kdy zasadit živý plot, jenž by lemoval vaši zahradu, tak teď nebo nikdy.

Živý plot je považován za takovou ochranu, je to nenásilná forma zajišťující soukromí, dokonce funguje i jako protihluková a protipachová stěna, která nepropouští ani prach. Pro mnohé je to však jen dekorační prvek, který lahodí lidskému oku. A jelikož jsou živé ploty stále oblíbenější, stále více lidí je chce pěstovat. Jenže jak na to?

Ještě než se pustíte do pěstování zmiňovaných plotů, měli byste si vybrat, jaký zasadíte. Existují volně rostoucí, taky ploty tvarované. Oba druhy mají své výhody a samozřejmě i nevýhody, jako ostatně všechno na světě. Ať iý si ale vyberete jakkoli, jejich pěstování se příliš neliší.

Koncem léta je ideální čas sázet živý plot

Ideální doba je právě nyní čili období pozdního léta. Nejpozději se doporučuje sázet živé ploty během října.

V jaké vzdálenosti od sebe sázet sazenice

Než dojde k zasazení, kolíky si určete prostor, kde budete sázet. Bude to taková vodící linka, kterou během sázení oceníte mít. Poté jen vyhlubte příkop, který bude hluboký aspoň čtyřicet centimetrů a široký tak osmdesát centimetrů. Z příkopu je třeba odstranit veškerý plevel, který se v něm vyskytuje, poté připravte ideální zeminu, která by měla být bohatá na kompost.

Jak daleko sázet živý plot od klasického plotu?

Mnoho nezkušených pěstitelů řeší logickou otázku – jak daleko od klasického plotu vysázet plot živý? Obecné doporučení je sázet keře do vzdálenosti zhruba jeden a půl metru od plotu. Tato vzdálenost je ale silně závislá na konečném rozsahu již vzrostlé zvolené dřeviny.

Příprava sazenic na živý plot

Pokud se rozhodnete sázet živý plot ze sazenic, měli byste vždy zkontrolovat jejich stav. Ideální je, když si pořídíte rostliny v kontejnereu nebo květináčích. Pokud pořídíte rostlinu s volným kořenovým balem, připravte se na to, že budou náročné na zálivku. Navíc bude déle trvat, než zakoření. Jsou však levnější, což je jejich výhoda.

Až si přinesete rostliny domů, nabízí se otázka, jak daleko od sebe je zasadit. Obvyklá vzdálenost mezi sazenicemi je zhruba třicet až padesát centimetrů, ale vždy se řiďte tím, co vám doporučil prodejce. Při určování vzdálenosti se postupuje dle selského rozumu – rostliny mají být od sebe v takové vzdálenosti, aby začaly spojovat stěny během dvou nebo tří let.

Jaké druhy zvolit pro živý plot?

Pro výsadbu živého plotu lze využít de facto všechny dřeviny. Nejčastější volba bývá mezi tím, zda zvolit stálezelené druhy nebo druhy opadavé.

Stálezelené druhy

Nejčastěji se v našich končinách setkáváme s tisy, jalovci, tújemi či cypřiši. Koupě žádného z těchto druhů vás finančně rozhodně nezrujnuje, jedná se o levné a odolné dřeviny, které navíc poměrně rychle rostou, takže plnohodnotný živý plot můžete mít už za pár let.

Živé ploty z listnatých dřevin

Velké oblibě se těší také listnaté typy živých plotů. Nejčastěji hovoříme o habrech, bobkovišních či ptačím zobu, dále skalník, tavolník, mochna, pámelník, dřišťál, hloh, meruzalka a ze stromů pak javor, buk nebo jilm.

Mysleli jste si, že s příchodem podzimu vaše zahrada doslova utichne a že na ní nebude nic, co by rostlo a dělalo radost? Pak jste se spletli. I na podzim můžete mít zahradu plnou krásných květin, podzimní trvalky už čekají, až je zasadíte do záhonů. Kromě tradičních vřesů, aster nebo chryzantém můžete mít svou zahradu plnou méně známých, leč stejně krásných květin, které si zamilujete.

Pokud patříte k pěstitelům, pokud dbáte o to, aby zahrada byla neustále v dokonalém stavu, nezapomeňte na ni letos na podzim zasadit trvalky, které i z tmavé podzimní zahrady udělají pastvu pro oči. Aby byla zahrada atraktivní, i když prší a je sychravo, potřebujete mít vzhledově velice atraktivní rostliny, které vám budou i sousedi závidět. A my vám prozradíme, jaké to jsou.

Vybrali jsme hlavně takové podzimní trvalky, které nejsou mezi pěstiteli a zahrádkáři tak známé, přesto jsou krásné a na podzim jako dělané.

Krásné gaury

Jednou podzimní trvalkou je takzvaná gaura, které se také jinak říká svíčkovec. Jedná se o trvalku, která k nám zamířila před více jak deseti lety, od té doby se však pěstuje hojně na našich zahradách. Svíčkovec dokáže kvést od léta až do prvních mrazů, bude vám tedy dělat parádu ještě pár týdnů.

Tato podzimní trvalka je velice odolná, kvést může buď bíle, nebo sytě růžově. Hodí se hlavně do prérijních záhonů.

Podzimní trvalky jménem verbeny

Verbena nebo také sporýš. To je další známá květina, která miluje podzim v celé jeho kráse. Mají velice poutavé fialové květy, které lákají hodně hmyzu. Jedná se o trvalku, které uděláte největší radost tím, že ji zasadíte do dobře propustné, ale zároveň mírně suché půdy. Hojně se vyskytuje třeba v Číně, kde jsou k vidění hotové fialové pláně.

Modré květy amsonie

Další květinou milující podzim, která vám může záhon rozzářit modrými odstíny, je takzvaná amsonie. Jedná se o dlouhověkou trvalku, která je skutečně velice krásná. Ideální bude, když ji zasadíte na slunné nebo polostinné stanoviště.

Kaly jsou květiny, z nichž se velice často vážou kytice na svatbu. To však neznamená, že se s nimi setkáte jen na svatbě. Můžete si je pěstovat doma nebo taky na zahradě – třeba u zahradního jezírka.

V současné době se o kaly zajímá nejeden člověk. Je to především proto, že jsou opravdu krásné a že kvetou skutečně i v zimě. Sice ne všechny druhy, ale některé druhy rostou opravdu i při pěti stupních Celsia. I když mnozí pěstitelé mají kaly zafixované jako bílé květiny, mají mnoho barev a krásně rozzáří každou domácnost i každou zahradu. Podívejme se na to, jak je pěstovat.

Kornoutice – i tak se jim přezdívá. Jedná se o nádherné, velké bílé květy, které naprosto fantasticky voní. Květ květiny trochu připomíná trubici, která se rozevírá. Jak již bylo zmíněno, existuje mnoho druhů. Některé rostou i během zimy, jiné jsou typicky letní květiny.

Bílé kaly se pěstují nejčastěji

Mezi nejvíce pěstované kaly patří rozhodně bílé kaly, které jsou poměrně robustní. Samotné květy mohou mít až dvacet centimetrů! V přírodě bychom se s nimi setkali zejména v jižní Africe, kde rostou hlavně na bažinatých stanovištích. Jsou typickým příkladem kal, které kvetou v zimě. V době jejich kvetení je totiž v Africe léto, to však znamená, že u nás je chladná zima.

Bílým kalám se daří nejlépe v bytech o teplotě patnácti stupňů Celsia, rostou však i při šesti stupních Celsia. Ideální je pro ně středně těžký substrát skládající se z písku a zeminy. Kaly milují bohatou zálivku, zejména bílé kaly potřebují mít stále v misce zhruba dva centimetry vody.

Pěstujeme letní kaly

Pokud chcete svou letní zahradu oživit krásnými květinami, zvolte právě kaly. Jedná se třeba o druhy Zantedeschia albomaculata nebo Zantedeschia jucunda, které krásně rostou právě v létě. Jejich vegetační období se našim klimatickým podmínkám krásně přizpůsobilo, tudíž lze říct, že zima je pro ně synonymem klidu a odpočinku.

Jestli se rozhodnete letní kaly pěstovat doma, ideální je pěstovat je na slunném stanovišti. Na záhonu však kvetou bohatěji. Letní kaly vyžadují propustnou zeminu, dostatek vláhy je velice důležitý stejně jako pravidelné hnojení. V době klidu se omezuje zálivka. Přicházející dobu klidu poznáte díky sesychajícím listům.

Květiny, které nám zdobily okenní parapety během léta, je načase schovat, než přijdou první zimní mrazíky. Na okenních parapetech nejčastěji míváme muškáty, pro něž jsou zimní mrazíky nepřijatelné. Je proto třeba je schovat na místo, kde přečkají celou dlouhou zimu.

Než však napadne první sníh, okenní parapety nemusí být prázdné. Můžete je vyzdobit mnohými barevnými květinami, které dodají domu opět jiný vzhled. Otázkou však je, jaké květiny se na okenní parapety hodí, když venku vládne sychravý podzim?

Podzimní květiny – tak se říká květinám, které ani podzimní sychravé, mnohdy až příliš deštivé počasí nezastraší. Kupodivu je takových květin víc než dost, dokonce rostou mnohými krásnými barvami. Jaké tedy vysázet do truhlíků, aby nám dělaly na podzim samou radost?

Vřesy opět dominují chladnému podzimu

Typickou podzimní květinou je krásný vřes, který lze zakoupit v krásné pestře růžové barvě, ale také ho lze koupit v příjemném bílém odstínu. Při sázení vřesů dbejte na to, do jaké půdy vřesy sázíte. Milují vyschlou půdu, která je však dobře prodyšná a krapet kyselá.

Vřesy se nejčastěji kombinují s okrasným zelím, i když okrasné zelí dělá parádu samo o sobě. Pokud okrasné zelí neznáte, určitě si o něm najděte více informací. Jedná se o nenáročnou rostlinku, která se vybarvuje při podzimních mrazivých ránech. Je známá tím, že okenní parapety dekoruje až do Štědrého dne.

Chryzantémy nejen na hroby našich blízkých

Jelikož je podzim spjat s Dušičkami, lidé přemýšlí, čím vyzdobí hroby svých blízkých. Nejčastěji se na hroby pokládají chryzantémy, které však krásně zdobí každý dům. Jedná se o kytičku, která přečká chladné podzimní počasí, ovšem zimní mrazíky už bohužel nejsou nic pro ni a je třeba ji připravit k přezimování.

Nejčastěji se kombinují s okrasným zelím nebo také se starčkem.

Podzimní květiny, které zaujmou na první pohled

Samozřejmě se podzim nenese jen ve znamení vřesů a chryzantém, ale také ve znamení mnoha jiných podzimních květin. Do truhlíků se sází například krásnohlávky nebo také kostřava. Při větru krásně šustí také ostřice.

Aby byla domácnost útulná a příjemná, je třeba ji vyšperkovat bytovými doplňky. Společně s bytovými doplňky je také nutné, aby domov zdobily pokojové rostliny, které zlepší vzduch v domě a které ho následně doladí.

Stálezelené květiny z našeho seznamu nevyžadují takřka žádnou péči, většina z nich miluje žít si svým vlastním životem a od nás vyžadují jen občasnou zálivku. O jaké konkrétní stálezelené rostliny se jedná?

Monstera

Monsteru poznáte díky jejím velkým, děravým listům. Jedná se o monstrózní pokojovou rostlinu, která se spokojí snad s jakýmkoli stanovištěm. Ideální je pro ni světlejší místo, případně polostín, miluje kropení/rosení a mírnou zálivku, se kterou to rozhodně nemusíte přehánět. Stačí, když ji zalijete pořádně jednou za týden a půl či čtrnáct dní. To, kdy potřebuje vodu, poznáte díky uvadlým listům, které se však hned po zalití zvednou a opět dělají radost.

Dracéna

Dracéna je další nenáročnou pokojovou stálezelenou rostlinou, která je v současné době součástí snad každé domácnosti. Mohou za to řetězce s nábytkem a bytovými doplňky, které si tuto květinu velmi oblíbily a je tak k dostání skutečně jen za pár desítek korun.

Je možné si koupit malou dracénu, která může vyrůst do několika metrů, nebo je možné koupit si už větší rostlinu, o kterou se budete starat stejně. Dracéna miluje rosení, na své stanoviště nemá speciální požadavky, ovšem nesvědčí jí, když se neustále přemísťuje.

Zamioculcas

Další v pořadí je nenáročná pokojová rostlina zvaná zamioculcas. Znáte ji především díky lesklým listům a tlustému stonku. Jedná se o nejméně náročnou rostlinu, na jakou můžete na trhu narazit. Roste skutečně sama. Při růstu jí můžete pomoct dostatečnou zálivkou a světlejším místem.

Břečťan

I když se břečťan hojně pěstuje zejména na zahradách, je možné ho pěstovat i v bytě nebo domě v květináčích. Při zalévání dbejte na to, aby byl sice zalitý, ale zase aby nebyl přelitý. Nutné je rosení, které jeho růst velice podporuje. Miluje vlhkost ve vzduchu, což rosením zajistíte.

Levandule lékařská není typická česká bylinka, což o ní prozrazuje její vzhled. Samotná modrofialová barva poukazuje na perské kořeny. Velice rychle se však rozšířila do celého světa a s velkou oblibou se pěstuje i v Evropě, včetně České republiky.

I když se o bylinkách tvrdí, že je snadné je pěstovat, jelikož potřebují převážně teplo, světlo a závlahu, pěstování levandule je krapet odlišné. Sice je možné získat vzrostlejší kontejnerované sazenice, ale většina pěstitelů volí pěstování levandule ze semene. Pěstování ze semene trvá sice o něco déle, ovšem je zde větší pravděpodobnost, že uspějete.  

Každá bylinková zahrada by neměla postrádat léčivou levanduli, která je svými účinky proslulá po celém světě. Aby bylo pěstování úspěšné, je třeba přichystat léčivé bylince vhodnou půdu. Jelikož se jí daří ve Středomoří, daří se jí především na lehkém, sušším stanovišti. Pokud tedy není půda na zahradě zamokřená a místo, kam ji chcete vysázet, je chráněno před větrem, bude se jí dařit.  

Pěstujeme levanduli ze semene 

Většina pěstitelů volí pěstování ze semene. Je však třeba poznamenat, že se jedná o běh na dlouhou trať. První dva roky pěstování se nedočkáte košatých trsů rostlin, ty přijdou až během třetího a čtvrtého roku pěstování.

Když semena úspěšně vyklíčí a dosáhnou zhruba dvaceti centimetrů, odborníci doporučují je seříznout, a to o celou polovinu, aby se trsy levandule krásně rozvětvily.

Jak pečovat o levandule během zimy? 

Levandule jsou známé tím, že jsou mrazuvzdorné. Pokud ale na své zahradě máte teprve mladé rostlinky, raději je na zimu přikryjte (stačí pouhé listí). Jestli levandule nepěstujete v záhoncích na zahradě, ale zvolili jste pěstování v květináčích, které zdobí terasu nebo balkon domu, nejlepší, co můžete udělat, je, že levanduli s květináčem či případně s jinou nádobou, v níž roste, zapustíte do země. Tak ochráníte kořeny před mrazem. V nádobě se levandule nezakoření hluboko, tudíž hrozí, že kořeny podlehnou zimním mrazíkům.

Jaké jsou léčivé účinky levandule lékařské? 

Levandule je nejen krásná bylinka, která rozzáří každou bylinkovou zahradu, ale prospívá i lidskému zdraví. Uklidňuje, hravě zatočí s nervovou slabostí, s nespavostí nebo s migrénami, které bohužel jednou za čas trápí každého z nás. Levandule pomáhá při jaterních či žaludečních potížích, podporuje prokrvení kůže a také ulevuje od nadýmání či naopak od plynatosti.