Category: Zahrada

Během podzimního období je více než rozumné preventivně posilovat imunitní systém, tedy obranyschopnost organismu. Pokud si rádi dopřáváte bylinné čaje, připravujte si je z bylin, které dokážou imunitní systém účinně posílit. Jaké byliny to jsou?

Imunitní systém

Imunitní systém je souhrnem mechanismů, které zajišťují celkovou integritu organismu. Rozeznává a likviduje cizí i vlastní potencionálně škodlivé struktury. Jeho hlavním cílem je obrana organismu proti antigenům a patogenům. Některé byliny však mohou imunitní systém posilovat. Obsahují totiž řadu prospěšných látek, vitamínů a minerálních látek, které mají řadu léčebných účinků.

Echinacea

Echinaceu můžete znát i pod názvem třapatka nachová, kterou můžete vidět jako okrasnou rostlinu na mnoha zahradách. Poznáte ji podle typických tmavě růžově či fialově zbarvených květů. Echinacea posiluje buňky a aktivuje bílé krvinky, které chrání tělo před vlivem mikroorganismů a zdraví rizikových látek. Oceníte ji především v době chřipkových epidemií. Užívat ji lze v podobě tinktury, sirupu, nasušenou či čerstvou.

Kopřiva

Nezapomeňte ani na notoricky známou kopřivu, která má silné detoxikační účinky. Je zdrojem vitamínů A, C, betakarotenu a minerálních látek. Kopřiva detoxikuje organismus, je ideální při chudokrevnosti, ale také při akné či revmatismu. Čistí krev a pomůže i při ekzému. Ideální je sbírat mladé kopřivy na jaře, když jsou ještě plné síly. Nesbírejte velké, již “dospělé” kopřivy, které jsou plné dusíku. Kopřivu si můžete přidat do směsi bylin, jinak by neměla být kopřivová kúra delší než tři týdny. Kopřivu můžete zkombinovat s šípky, mátou, meduňkou, šalvějí a vytvořit si tak detoxikační, mírně uklidňující směs, která posílí imunitní systém.

Ostropestřec

Ostropestřec mariánský má detoxikační vliv na organismus a účinně jej. Díky tomu posiluje odolnost organismu proti nebezpečným látkám. Z ostropestřce se k léčebným účelům využívají především usušená semena.

Rakytník

Rakytník je úžasným zdrojem mnoha vitamínů, minerálních látek, nenasycených mastných kyselin a antioxidantů, viz flavonoidy a karotenoidy. Rakytník přináší ochranu před viry a bakteriemi, zlepšuje paměť a zmírňuje stres. Rakytník můžete konzumovat čerstvý, zamrazit si ho či jej přidávat nasušený do čajů. Podporuje totiž imunitní systém a chrání tělo před chřipkou i nachlazením.

Šípek

Na podzim byste neměli zapomínat ani na sběr šípků, které jsou skvělým zdrojem vitamínu C a podílí se na posílení obranyschopnosti organismu. I když najdete vitamín C v mnoha dalších potravinách, v šípku se vitamín C váže s vitaminem P, díky kterému se v těle lépe vstřebává. Připravte si proto na podzim šípkový čaj pravidelně. Šípkový čaj posílí obranyschopnost, dodá vitamíny, minerální látky a podpoří i správné trávení.

Kozinec

Objevte také účinky, které skrývá kořen kozince blanitého. Obsahuje totiž řadu polyfenolických látek, které mají silné antioxidační vlastnosti, posiluje fyzickou odolnost a zrychluje krevní oběh. Působí také močopudně a podporuje vyplavování škodlivých látek z organismu. Využít z kozince lze kořen i květ.

Směs bylin

Namíchat si můžete i vlastní směs bylin, která vám bude vyhovovat svými účinky a chutí. Může se tak jednat o čaj posilující imunitní systém, který propojíte s účinky uklidňujícími, detoxikačními či povzbuzujícími. Kombinace echinacey, šípku a rakytníku vám dodá silnou dávku vitamínu C. Levandule, meduňka či třezalka propůjčují uklidňující účinky a kozinec a kopřiva skvěle detoxikují organismus.

Je tak trošku podobná heřmánku, pěstujeme si ji na zahradě, kde lze obdivovat její krásný květ. Řimbaba obecná nebo také kopretina řimbaba či vratič řimbaba. Pochází z jihovýchodní Evropy a jihozápadní Asie.

Jedná se o rostlinu až jeden metr vysokou, kterou si můžeme vypěstovat, přežije mírné mrazíky, avšak zimu ne, proto je vhodné ji přemístit domů a máte z ní okrasnou květinu. A nejen to, je i léčivá. Má výrazné aroma.

Sbírá se kvetoucí nať

Z řimbaby se pro léčebné potřeby sbírá kvetoucí nať. Nejlépe začátkem května, kdy má bylina v sobě největší podíl silic. Nať sušíme, od řady jiných bylin, na přímém slunci, což obsaženým látkám v nati ještě více pomůže a také ji můžeme využít čerstvou.

Nať obsahuje

Jak už jsme zmínili, v nati jsou výrazně zastoupeny silice (pine, bornylacetát), dále pak seskviterpenové laktony, oyrethrin, třísloviny, flavonoidy a další.

Léčebné účinky

Kdo trpí na migrény, bolesti zad, kloubů, má problémy se střevy, měl by sáhnout po řimbabě. Ta zklidňuje střeva, klouby, je protizánětlivá, tlumí bolest, rozšiřuje cévy, pomáhá při Crohnově nemoci. Zmírňuje bolest při menstruaci, když pijete čaj několik dní před jejím počátkem.

Rovněž pomáhá při regeneraci dělohy po porodu, i při depresích.

Využití řimbaby

Čaj: jednu až dvě lžičky sušených listů řimbaby přelijeme 1 l vroucí vody. Poté scedíme a pijeme. Chuť je velice nahořklá, ale vydržte to.

Tinktura: čerstvou nať nakrájíme a naplníme s ní světlou láhev asi do jedné pětiny a zalijeme 65 % lihem. Poté 14 dní louhujeme, i na slunci, jen denně protřepeme. Následně pak scedíme. Tinktura se používá častěji než čaj, pozor je silnější.

Mast: čerstvou kvetoucí nať nakrájíme najemno a upěchujeme do 3 keramického hrnku. Poté rozehřejeme domácí vepřové sádlo nebo zakoupíme v lékárně lanolin, a postupně jím zaléváme nať až po okraj. Až vychladne, vložíme vše na den do ledničky a pak vše znovu rozehřejeme a scedíme přes sítko a následně jednu hodinu za stálého míchání zahříváme při 100 °C. Necháme zcela vychladnout, uložíme do chladničky na 7 dní a pak už mast používáme.

Žvýkání listů: při migréně žvýkáme denně až pět čerstvých listů, které po řádném rozžvýkání spolkneme. Bolest hlavy by měla odeznít.

Upozornění: výtažek z řimbaby v žádném případě nesmí užívat těhotné ženy a lidé s léky na ředění krve. U někoho mohou přijít alergické reakce, je potřeba opatrně vyzkoušet.

Patříte k vášnivým pěstitelům zeleniny? Vypěstovali jste si letos na podzim hromadu skvělých druhů? Možná jste toho letos vypěstovali až příliš a nejste si jistí tím, co máte udělat s pozdně sklizenou zeleninou. Pozdně sklizená zelenina se dá naštěstí uskladnit. Ale jak?

Mezi pozdně sklizenými druhy nacházíme kořenovou zeleninu, která je v české kuchyni doslova nepostradatelná. Jelikož právě kořenová zelenina letos vyrostla ve velkém množství, poradíme, jak s ní naložit.

Pozdně sklizenou zeleninu uskladňujeme klidně ve sklepě

Pokud se vám podařilo sklidit zeleninu s nepoškozenými kořeny a také bulvami, můžete ji klidně uschovat ve sklepě. Kořeny a bulvy by měly být čisté a suché, ale nikoliv proschlé. Po sklizení a očištění naskládejte pozdně sklizenou zeleninu do beden, poté je zasypte pískem tak, aby byl vidět jen kousíček ze zeleniny. Následovně uložte bedny do sklepa, kde se teplota pohybuje kolem čtyř stupňů.

Teplota ve sklepě je opravdu důležitá, neměla by překročit čtyři stupně. Většině druhů kořenové zeleniny chlad nevadí, naopak ho oceňují. Třeba taková mrkev je chladnomilná, vyhovuje jí teplota těsně nad nulou.

Sklep by však neměl být příliš vlhký, protože ve vlhkém sklepě zelenina vysychá. Abyste zamezili vysychání, občas písek pokropte.

Skladovat lze zeleninu i ve skleníku nebo pařeništi

Samozřejmě nemusíte ke skladování využívat jenom sklepy, ale také můžete skladovat zeleninu také v prázdném skleníku nebo třeba v pařeništi. Ve skleníku se však postarejte o to, aby zelenina trvale nepromrzla. Ideálně tedy zeleninu zakryjte netkanou textilií. S příchodem trvalejších mrazů přidejte další vrstvu netkané textilie.

Nezapomínejte na pravidelné kontroly

Ať už uskladňujete zeleninu nebo ovoce, musíte se na jednotlivé kusy jednou za čas podívat. Díky pravidelné kontroly zjistíte, jestli vám úrodu nenapadly myši nebo třeba plíseň.

Hrabání listí není oblíbená aktivita. Mnozí lidé se však domnívají, že se jedná o činnost, kterou je třeba na podzim udělat. Jenže co pak s nahrabaným listím? Jestliže máte na zahradě také listnatý strom nebo keř, jistě si stejnou otázku také pokládáte každý rok. Na otázku přinášíme překvapivou odpověď, a sice: “Není třeba hrabat listí, je to dokonalé hnojivo třeba pro trávník.”

I když existují speciální hnojiva pro trávník, přirozeným hnojivem je jednoznačně listí, které většina lidí shrabává a pálí. Tento postup je však chybný a je lepší, když necháme listí spadané.

Zajistíte ochranu před venkovními vlivy

Listí by se dalo pojmout za synonymum ochrany před venkovními vlivy. Pokud se na půdu nahromadí dostatek spadaného listí, bude mít půda dostatečně velkou ochranu před nadcházejícím mrazem, vlhkem či ostrým sluníčkem, které je v zimě daleko nebezpečnější než v létě. Listí dokáže ochránit i choulostivé trvalky, které v zimě trpí, ideální je jím zahrnout rododendrony, jež přikrývku z listí jednoznačně ocení. Spadané listí je také možné nahrnout k jehličnanům či k živým plotům. Pokud přidáte trochu kompostu, rostliny budou vděčné.

Jak jsme zmínili, listí je také dokonalé trávníkové hnojivo. I když existují speciální hnojiva na trávník (dokonce existují i takzvané hnojivé tyčinky, které do trávy pouští přesně tolik hnojiva, kolik trávník vyžaduje), listí je pro trávník vhodnější. Majitelé zahrad jistě ocení, že se jedná o hnojivo zdarma. V ideálním případě by se mělo listí sekačkou rozmělnit, aby se listí rychle rozložilo a trávník provzdušnilo.

Listí patří i na kompost

Tedy ne všechno. Jestliže jste listí už shrabali nebo máte listí víc než dost, je možné listí zkompostovat, ale jak jsme zmínili – ne všechno listí patří na kompost. Nevhodné je listí z ořechů a dubů (obsahuje mnoho tříslovin, které se pomalu rozkládá), na kompost se hodí spíše listí z ovocných stromů, z lísky nebo případně z okrasných keřů.

Muškáty už vymizely z našich okenních parapetů, a tak mnozí lidé přemýšlí, čím tyto okrasné květiny nahradit. Venku přeci jen ještě není takové chladno, aby naše okenní parapety musely být prázdné. Navíc existují kytičky, které snesou i podzimní mrazíky.

Mezi tradičními vřesy a chryzantémami, které jsou sice krásné, ale už jsou tak trochu okoukané, najdeme i nevšední okrasné rostliny, kterými vytrhneme dech každé naší návštěvě i sousedům. Zkuste to letos  s okrasným zelím.

Okrasné zelí je vhodné zasadit do truhlíků, když letničky opouští okenní parapety. Jedná se jinými slovy o kapustu, která zaujme díky množství barev a tvarů, které má. Abychom však vše uvedli na pravou míru, okrasné zelí není vhodné na vaření. Má totiž nahořklou chuť, tudíž ho raději použijte jen jako ozdobu balkonů nebo oken. Díky tomu, že okrasné zelí snese i několik stupňů pod nulou, mnohdy dělá parádu po celou dlouhou zimu.

Okrasné zelí se svým tvarem nijak neliší od klasického zelí, jen je více do tvaru růže. Liší se však především svými barvami. Naleznete nejen zelené odrůdy, ale také odrůdy fialové nebo bílé. Většina odrůd pochází z dalekého Japonska, kde se dokonce pěstují ve velkém v krásných, typicky japonských zahradách. Také je třeba říct, že se samotného pěstování nemusí zahrádkáři bát, jelikož se nejedná o nic složitého – naopak je to zcela jednoduché a nenáročné.

Pěstujeme okrasné zelí od semínka

Kapustu neboli okrasné zelí můžeme pěstovat od semínka. Ideální měsíc pro výsev je začátek léta, během léta si totiž zelí vytvoří dostatek dekorativních listů a na podzim bude dělat jenom velkou parádu. Semena se jen lehce zasypávají substrátem. Po zhruba pěti týdnech dochází k přesazení do větších květináčů.

Samozřejmě je možné koupit si už kvetoucí zelí v květinářstvích.

Barvy přibývají s klesajícími teplotami

Je velice zajímavé, že čím nižší teplota je, tím barevnější okrasné zelí je. Když v noci začnou teploty klesat pod deset stupňů, zelí začne být barevnější než kdy jindy. Důvodem je barvivo, které se v rostlinách produkuje právě při nízkých teplotách. Aby se přirozenému barvení nezamezovalo, nepřehánějte to s hnojením.

Podzim se každým rokem nese ve znamení sklizně. To, co jsme zasadili na jaro, si teď konečně po několikaměsíční péči sklízíme. Pokud vás však zahradničení baví, pokud si chcete něco pěstovat i během chladnějšího podzimu, nikde není napsáno, že to udělat nemůžete. Právě naopak – i na podzim můžete leccos pěstovat, třeba právě ve svém skleníku. Ale co pěstovat? A jak na pěstování ve skleníku?

Mnozí lidé u zahradničení relaxují. Během podzimu se tak těžce loučí s tím, že se přes zimu nebudou moct o rostlinky a budoucí zeleninu starat. Naštěstí lze skutečně leccos pěstovat ve sklenících. Pěstování ve sklenících nám připomene jaro, i když venku bude kralovat podzim.

Pěstování ve skleníku není nic těžkého. Jenom stačí do půdy vysít ta správná semínka nebo sazeničky. Při pěstování ve skleníku však potěší to, že semínka brzy zakoření a brzy se tím pádem dočkáte čerstvé úrody.

Jaká zelenina je vhodná pro podzimní pěstování ve skleníku?

Odborníci doporučují sáhnout spíše po raných odrůdách, které mají krátkou vegetační dobu. Vegetační dobou se rozumí čas, který potřebuje rostlina od výsevu do sklizně.

Co se týče konkrétních semínek, doporučujeme zejména drobnolisté saláty, které stihnout vyrůst. Vhodné jsou také ředkvičky, kopr nebo třeba špenát či hlávkový salát.

Mezi zahrádkáři a pěstiteli je dnes oblíbená zejména asijská listová zelenina. Máme na mysli třeba mizunu nebo mibunu. I to je možné pěstovat na podzim ve skleníku, které nám stojí na zahradě.

Konkrétní druhy zeleniny a jak dlouho je budeme pěstovat ve skleníku

Jak jsme zmínili, vhodné je na podzim pěstovat ředkvičky nebo třeba pažitku. To jsou ostatně rostliny, kterým bude stačit sotva měsíc péče ve skleníku. Dva měsíce stačí raným kedlubnám nebo raným ředkvím, i pekingské zelí budete moct sklízet už za dva měsíce.

Milujete mladou mrkvičku, která je dobrá nejen na oči? I tu si můžete zasadit. Její nejkratší vegetační doba je zhruba osmdesát dnů.

Podzim se nese ve znamení vinobraní. Když léto skončilo, většina lidí truchlila, ovšem vinaři se radovali. Konečně totiž přišel čas na sklízení vinné révy, o kterou se celý rok poctivě starali. A že to nebyla práce jednoduchá!

Péče o vinnou révu není snadná, jedná se o dlouhodobý proces, kterému se musí věnovat čas a energie. Pokud není vinná réva v dobrém stavu, nemůžeme očekávat lahodné, voňavé víno. Pokud se letošní úroda vinné révy nepovedla, někde je chyba. Možná právě v samotné péči. Přinášíme proto tipy zejména pro vášnivé vinaře, které se týkají péče o vinnou révu. Příští rok bude úroda lepší, tím si buďte jisti!

Nejdříve je nutné zmínit, že se musí investovat do vinařských potřeb, jako jsou speciální přípravky a ochranné pomůcky. Bez vinařských potřeb se při pečování o vinnou révu neobejdeme. Také je třeba na úvod říct, že během prvního měsíce po rašení vinná réva prochází takzvaným obdobím růstu, kdy je třeba vinnou révu upevňovat drátěnkami nebo jiným vázacími materiály.

Letní období však není jen období růstu, ale také období péče o vinnou révu. Prozraďme si tedy, jak na to, aby úroda byla velká a následná výroba vína úspěšná.

Na osečkování nezapomínejte

Udržet vinnou révu ve zdravém stavu je někdy velice těžké. Pomoct k tomu může takzvané osečkování, které je nutné provést tehdy, kdy letorosty začínají přerůstat přes drátěnku nebo jiný vázací materiál. Osečkování je jinými slovy zkracování letorostů. Jeho cílem je udržet vinnou révu v přijatelném tvaru.

Co se týče samotného tvaru, vinná réva by se měla udržovat v takovém tvaru, kdy listová stěna není příliš hustá, zároveň hrozny jakožto plody rostliny musí být dobře osvětleny.

Je třeba také říct, že není předem stanovený termín, kdy se osečkování provádí. Každý vinař to musí poznat sám, mnohdy dochází ke zkracování letorostů už před kvetením révy. K dispozici mějte zahradnické nůžky nebo případně srp, ale s nůžkami je práce snazší a rychlejší.

Co je nutné dál udělat?

O vinnou révu pečujeme také tak, že prosvětlujeme jednotlivé zóny hroznů nebo že pečlivě upravujeme tvary vinné révy s pomocí bužírek, drátěnek a jiných podobných vinařských potřeb. Pokud se budete o vinnou révu starat dobře a správně, můžete se radovat z bohaté úrody. Opečovávaná vinná réva totiž lépe odolává houbovým chorobám a jiným škůdcům.

Foto: Shutterstock.com.

Citronovou trávu můžete stejně jako bazalku či jiné běžné bylinky snadno pěstovat doma za oknem nebo na zahrádce. Jedná se o exotickou rostlinu pocházející z jihovýchodní Asie, ale hodně se pěstuje i v Africe, Americe a Austrálii. Je známa i u nás, kde se správně česky jmenuje voňatka citronová.

(more…)

Prací na zahradě je v září mnoho. Většina lidí si však myslí, že v tomto měsíci je nutné jen sklidit vypěstovanou úrodu, vertikutovat trávník a snažit se o pravidelné shrabávání listí. V tomto měsíci se však pečuje zejména o okrasnou zahradu, která v dalších měsících trpí díky příchodu podzimních a následně zimních mrazíků.

Pokud jste i vy majitelem okrasné zahrady, je třeba během září udělat několik důležitých věcí, na které bude už v říjnu pozdě. Naštěstí září ještě zdaleka nekončí, tudíž nemusíte být ve stresu, že něco nestihnete. Času je stále ještě dost, ovšem okrasná zahrada je nyní na prvním místě.

Čím však začít? Na co nezapomenout? Rozhodli jsme se sepsat seznam prací, které je třeba udělat během následujících ještě zářijových dní na okrasné zahradě. Pořadí necháme na vás, začněte tím, co je vám nejsympatičtější, ovšem na nic nezapomeňte.

1) Zastřihněte levanduli

Pěstujete krásnou fialovou bylinku? Je načase, abyste ji zastřihli. I když vám to bude rvát srdce, je to skutečně zapotřebí. Jen díky nynější starostlivosti krásně pokvete i příští rok. Během září je třeba, aby se odstranila odkvetlá stébla, což se provede zmiňovaným zastřižením.

2) Zastavte hnojení

Většina květin se z okrasné zahrady sklízí a připravuje se k přezimování. Jednou takovou rostlinou jsou muškáty, kterým je třeba zastavit hnojení. Jen tak bude přerušen jejich růst a jedině tak se nebude květina vysilovat v době, kdy už má být v klidu. Stejně tak je třeba zastavit hnojení růží. Během září máte poslední možnost růže přihnojit, nejlépe hnojivem, které neobsahuje dusík. Ideální je fosforečné nebo případně draselné hnojivo, které se rovnoměrně rozhodí na záhony. Tím se růže připraví na zimu a tím letošní hnojení růží končí.

3) Rozmnožte si trvalky do okrasné zahrady

I když se blíží zima, září je ideální čas na rozmnožování trvalek. Pokud chcete mít i příští rok krásnou okrasnou zahradu, na nic nečekejte a trvalky si rozmnožte už nyní. Ideální sázení trvalek by mělo vypadat tak, že si do zpracované půdy přidáte uzrálý kompost a do něj následně zasadíte trvalky oddělené z rozrostlých trsů.

Během září je také vhodné zasadit si na skalku cibuloviny, které budou na jaře krásně kvést. Během zimy se cibuloviny krásně usadí a na jaře vyjdou hned, co opadne sníh.

Chryzantémy se pojí s podzimem, i když většina lidí má tuto krásnou rozvětvenou kytičku spojenou se smutečními událostmi, jako jsou pohřby nebo Dušičky. To však neznamená, že chryzantémy nemůžou zdobit váš dům.

Na podzim jsou to pestrobarevné květiny, které nenechají váš dům zahalený v mlze a v temných barvách, které jsou pro podzim typické. Naopak dokážou i tak sychravé a temné roční období rozzářit.

Krásným chryzantémám mnozí lidé přezdívají královny podzimu. Nemůžeme se tomuto označení divit, přece jen chryzantémy se sází do podzimních zahrádek či do truhlíků v době, kdy se muškáty odstraňují z okenních parapetů. Málokdo je si však jistý tím, do kdy chryzantémy rostou a do kdy vydrží pobývat venku. Možná vás to překvapí, ale pokud se o nádherné pestrobarevné květiny staráte dobře, mohou kvést až do adventu.

Pokud zvažujete, že letos svou zahrádku obohatíte o chryzantémy, budete jistě překvapeni i tím, jak snadno se kombinují s ostatními květinami. Velice dobře vypadají s rozchodníky nebo třeba s astrami či nenáročnými okrasnými trávami.

Než zasadíme chryzantému

Než květinu zasadíme do půdy, měli bychom si záhon připravit. Ideální místo je slunné stanoviště, kde je půda velice bohatá na živiny. Mnohdy klasické hnojivo nestačí, ale je třeba přidat ještě speciální hnojivo, které je vícesložkové. Tato hnojiva jsou k dostání v každém zahradnictví.

Co se ještě týče zeminy, nevysazujte chryzantémy do zeminy, která není kyselá. Ideální je mírně kyselá půda, která má pH 5.  S přihnojováním začínejte zhruba po měsíci.

Zaštipování jako základ úspěchu

Aby pěstování chryzantém bylo skutečně snadné a úspěšné, nezapomínejte na takzvané zaštipování. To se provádí zhruba každých deset dní. Nyní je třeba květiny dostatečně zavlažovat, jinak nevypuknou v květ.

Do kdy chryzantémy vydrží venku?

Jak jsme zmínili, se správnou péčí dokážou chryzantémy přežít venku až do adventu. Velkokvěté chryzantémy jsou poměrně odolné, odolávají jak větru, tak velkému dešti a často přežijí i poměrně ostré podzimní mrazíky. Drobnokvěté chryzantémy, které jsou zasazeny do záhonu, stačí na zimu přihrnout rašelinou a přikrýt například chvojím.