SnadnoBydlet.cz

Category: Zahrada

  • Meduňka na horečku i vysoký tlak. Vyberte pro ni správné místo na zahrádce

    Bylinková zahrada by měla v sobě ukrývat nejen mátu nebo rýmovník, ale také také meduňku. Meduňka je velice vytrvalá léčivá bylinka, která pomůže od mnoha zdravotních neduhů, ale zároveň ji využijete hojně také v kuchyni. Dnes se velice často pěstuje na zahradách, ale také se s velkou oblibou pěstuje v květináčích na okenních parapetech. Pokud tuto bylinku chcete pěstovat, prozradíme vám, jak se taková meduňka pěstuje.

    Meduňka je známá pro svou limetkovou až citronovou vůni. To je vůně, která je pro limetku opravdu typická. Nejčastěji ji využíváme v kuchyni, kdy ji přidáváme do masitých pokrmů nebo taky do omáček a různých dezertů. Kromě toho si z ní vaříme i čaj, jelikož dokáže ulevit od horečky, nervového napětí nebo menstruačních bolestí.

    A kromě toho také koriguje srdeční pulz, uklidňuje, uspává, také snižuje tlak. Pojďme si tedy prozradit, jak meduňku vypěstovat.

    Meduňka potřebuje slunné stanoviště

    Meduňka je bylinka jako každá jiná, tudíž i ona potřebuje slunné stanoviště ke svému spokojenému životu. Ideálně ji nechte na okenním parapetu, kde bude ostatně díky žaluziím chráněná před přímým poledním sluníčkem. Slunné stanoviště sice potřebuje, ale přímé sluneční polední paprsky jí dobře zrovna nedělají.

    Meduňka by se měla zasadit do dobře propustné půdy, která by měla být hlinito-písčitá, bohatá na živiny. Pokud se rozhodnete zasévat meduňku do záhonů, ideální období je jaro, konkrétně květen. Chvilku však potrvá, než dojde ke klíčivosti.

    Foto: Shutterstock

    Zálivku k životu potřebuje

    O bylinkách obecně se říká, že ke svému spokojenému životu potřebují teplo, světlo a vodu. Ani meduňka není výjimkou, proto jí dopřejte dostatečnou zálivku. Ideální je odstátá voda. Půdu udržujte vlhkou, nikoli však přemokřenou. Pokud byste meduňku příliš přelévali, mohlo by dojít k poruše jejího růstu.

    Nezapomeňte na hnojení

    Aby se bylince skutečně dařilo, doporučujeme ji hnojit. Ke hnojení by mělo docházet jednou za čtrnáct dnů, ideální je tekuté organické hnojivo.

    Foto: Shutterstock, zdroje: Healthline, časopis Zahrádkář

  • Jak v létě správně prořezat meruňky a broskvoně. Zbytečné chyby mohou zničit úrodu i stromy

    Máte-li na zahradě broskvoně a meruňky, určitě chcete, aby stromy prosperovaly dlouhá léta, měly zdravou korunu a dostatek krásných plodů. Zejména o peckoviny je potřeba pečovat po sklizni v letních měsících. Pro zahrádkáře může být řezání ovocných stromů méně oblíbenou činností, ale letní řezy jsou důležité pro prosvětlení jejich koruny a zabezpečení úrody v dalším roce.

    Meruňky

    U meruněk provádíme řez zásadně na jaře a následně během léta. Právě v tomto letním období upravujeme řezem konkurenční letorosty, abychom zajistili zhoustnutí koruny. Sluneční paprsky totiž nejvíce a nejlépe pronikají do vnitřní koruny stromu. Letní řez u meruněk se nazývá Šittův řez.

    Šittův řez

    Tento řez se provádí u meruněk v červnu. Tento řez nám zajistí další květní pupeny na příští sezónu. Zaštípneme letorosty, které mají délku 20 až 25 cm. Řez provedeme za 8. až 12. listem. Zaštípnutím vznikne na meruňce dalších 4 až 6 předčasných letorostů, které ještě v témže vegetačním období stihnou vyhnat květní pupeny. V příštím roce tyto pupeny vykvétají o několik dnů později a mohou tak spíše uniknout jarním mrazíkům. Zaštípnuté výhony nás také dříve obdaří bohatší úrodou.

    Foto: Shutterstock

    Broskvoň

    Stromy broskvoní jsou charakteristické velmi rychlým růstem až do jejich plné plodnosti. Proto je potřeba provádět řezy pravidelně a to dvakrát ročně, aby se zajistila na stromku stabilní úroda. Nejdůležitější je řez na jaře, kdy se zašťipují výhonky na počátku kvetení jednoletých přírůstků o jedu třetinu až o jednu polovinu. V polovině srpna 2. roku a následujících let ještě zakracujeme všechny letorosty o čtvrtinu.

    U broskvoně jsou důležité dva řezy a to krátký a dlouhý. Dlouhý řez je jednodušší. Tento řez se používá u vzrostlých odrůd, které jsou dobře zásobeny živinami. Plodné výhony se u tohoto řezu nechávají růst. V dalším roce pak odstraníme odplozenou část větve.

    Kvalitní nářadí

    Pro řezání ovocných stromů je také potřeba mít kvalitní nářadí. V případě silnějších větví použijeme pilku. Pokud řezáme mladší větve postačí nám silnější nůžky na stromy nebo štípací kleště. Je potřeba myslet na to, aby byl řez hladký. Pokud je hluboký, ošetříme místo voskem nebo balzámem, abychom jej ochránili před škůdci a vysycháním.

    Foto: Shutterstock, zdroj: časopis Zahrádkář, autorský článek

  • Čím osázet skalku, aby kvetla po celý rok?

    Krásná skalka je součástí každého domu. Zatímco někteří lidé zakládají skalku u vchodových dveří, jiní jimi zdobí svou zahradu. V současné době stále více lidí chce osázet svou skalku takovými květinami, aby krásně kvetly po celý rok. Jenže existují vůbec takové květiny? Čím skalku osázet, aby skutečně kvetla po celý dlouhý rok?

    O pěkně založené skalce se říká, že je jako diamant. Čím je starší, tím více na zahradě vynikne. Abyste se s ní však mohli chlubit, nabízí se otázka, čím ji tedy osázet?

    Než založíte skalku

    Pokud se rozhodnete založit skalku, je třeba dbát na určitá pravidla. Moderní skalky už se neumísťují na svahy, ale spíše se zakládají v suchých zídkách nebo v kvetoucích zákoutích u cesty.

    Dalším pravidlem je, že se do skalky hodí spíše bohatě kvetoucí trvalky, které jsou nízkého trsnatého vzrůstu. Exotické rostliny nebudou nejlepší volbou, stejně tak nespoléhejte na to, že květiny z hor vydrží naprosto všechno. Ani těm se nemusí ve skalkách dařit. Pokud jste začínajícím “skalničkářkem”, raději zprvu investujte do otužilých rostlin.

    Čím skalku osázet?

    Dnes existuje mnoho květin, kterými můžete skalku osázet. Jednotlivé květiny vždycky vybírejte podle toho, kde je skalka umístěná. Každá rostlina má jiné požadavky na světlo, na půdua a taky na zálivku, na to vše je třeba pamatovat.

    Pokud jste začátečníkem, doporučujeme zvolit skalničky pro začátečníky. Ideální je třeba kostřava, lomikámen, tařička nebo třeba plaménky či pochybek. Pokud byste chtěli mít na své skalničce vysokohorské druhy květin, doproučujeme lnici alpskou, která má krásné modré nebo fialové květy. Vhodná je i chudina vždyzelená, která má květy žluté.

    Skalka plná okrasných trav

    Součástí skalky mohou být také okrasné trávy, které jsou ozdobou skalek po celý rok. Na skalky se hodí třeba kostřavy sivé nebo ostřice japonské, jež jsou úzké a stříbřité.

    Vhodnou okrasnou trávou je také oves bělostný nebo taky kavyl péřovitý.

    Foto: Shutterstock

  • Domácí třezalkový olej uleví pokožce spálené od sluníčka

    Kdo z nás někdy nestrávil na sluníčku o něco více času, nežli bylo zdrávo, a vysloužil si za to nepříjemně bolestivou pokožku? Podobnou zkušenost má za sebou asi úplně každý. Někdy stačí chvíle na ostrém slunci a naše pokožka trpí.

    Na spáleniny od sluníčka je výborný třezalkový olej. Tahle úžasná bylinka je totiž známá svými protizánětlivými účinky, zároveň krásně hojí poraněnou a popálenou pokožku. Třezalkový olej si snadno vyrobíte doma.

    Co budete na výrobu třezalkového oleje potřebovat?

    Koupit si v drogerii přípravek určený na spáleniny od sluníčka je sice jednoduché, protože nabídka je pestrá, ale možná i vy patříte k lidem, kteří stále častěji dávají přednost přírodním produktům před těmi, v nichž se může vyskytovat chemie a další látky.

    Pokud chcete zkusit výrobu třezalkového oleje, připravte si:

    • 150 g třezalky
    • 2,5 dl bílého oleje
    • 1,25 dl bílého vína

    Výroba vyžaduje trochu trpělivosti

    Třezalkový olej nevyrobíte za jeden den, jeho výroba vyžaduje trochu trpělivosti, ale určitě stojí za to. Prvním úkolem je, abyste smíchali olej s vínem a na 4 dny v něm nechali třezalku luhovat. Příležitostně můžete promíchat a protřepat.

    Po čtyřech dnech vše zahřejte ve vodní lázni, nechte 3 hodiny vařit na mírném plameni a poté přeceďte (protlačte) přes cedník. Olej skladujte ideálně ve tmavých lahvičkách a uchovávejte jej v chladu a temnu. Potírejte s ním postiženou pokožku podle potřeby.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Simplybeyondherbs

  • Kořenové čističky dokážou snížit spotřebu vody až na polovinu. Výhod ale přináší mnohem více

    Kořenové čističky začínají v poslední době zajímat stále více lidí a zájem o ně roste. Jednou z východ je schopnost snížit spotřebu vody v domácnosti až na polovinu. Přitom je toho ještě více, co kořenové čističky mohou majitelům nabídnout.

    Své uplatnění nachází především na vesnicích, ale není žádným tajemstvím, že jsou díky dlouhodobě se prohlubujícímu suchu budoucností i ve městech.

    Jak funguje kořenová čistička?

    Princip fungování kořenové čističky lze přirovnat k tomu, jak fungují mokřady. I zde totiž dochází k samočisticím procesům, které mají na starost bakterie.

    Bakterie se nachází na písku a jemném štěrku, které vyplňují kořenový filtr. Odpadní voda nejdříve směřuje do podzemního vícekomorového septiku, přičemž se “po cestě” v jednotlivých sekcí oddělí od kalu a hrubých nečistot. V této fázi, kdy je již anaerobně přečištěna, pokračuje dál do samotného kořenového filtru, ve kterém voda rovnoměrně protéká vrstvou štěrku a definitivně se tak čistí od veškerých nečistot.

    Přefiltrovanou vodu je pak možné využít mnoha způsoby – na zalévání, na splachování, může se nechat vsáknout do okolí nebo je možné nechat ji odtéct do kanalizace.

    Stále oblíbenější zelené střechy se často kombinují s kořenovou čističkou

    Trend v podobě zelených střech je stále oblíbenější a čím dál častěji se také kombinuje právě s kořenovou čističkou. V tomto případě jde o řešení mokřadních střech nebo fasád, přičemž je voda ze septiku pumpována za pomoci čerpadla do kořenové čističky na střeše skrze trubky, které jsou ukryté ve fasádě domu.

    O kořenové čističky se není potřeba složitě starat

    Jednou z nesporných výhod kořenových čističek je jejich nenáročnost na údržbu. Jednou za rok je akorát potřeba vybrat ze septiku nahromaděné nečistoty a napustit čistou vodu. Co se týče starosti o rostliny, ty stačí na zimu posekat, aby nedošlo k vytvořené humusu z jejich odumřelých částí – humus by mohl ucpat filtr.

    Foto: Shutterstock

  • Jak vybrat zahradní sekačku

    Začíná vám tráva na zahradě doslova přerůstat přes hlavu? Začínají se na trávníku vyskytovat kytičky, které by se na něm vyskytovat neměly? V takové chvíli je nutné vytáhnout sekačku z kůlny a projet se s ní po zahradě. Pokud jste do nynějška nepořídili sekačku na trávu, už to neodkládejte, ať se z vaší zahrady nestane zarostlá louka. S výběrem sekačky vám rádi poradíme.

    Zahradní sekačky jsou strojem, který budeme využívat během roku velice často. I proto se s výběrem zahradní sekačky nijak neukvapujte. Výběr sekačky vyžaduje jistou zodpovědnost, přece jenom se nejedná o levnou záležitost.

    Velká nebo malá sekačka?

    Při výběru sekačky si pravděpodobně pokládáte otázku, jestli zvolit malou nebo velkou sekačku. Velké sekačky jsou většinou dražší, na druhou stranu mají vícero funkcí a záběr i více než padesát centimetrů. Pokud ale nemáte velkou zahradu, takovou sekačku nevyužijete, proto raději sáhněte po menší a levnější, která si snadno poradí se záhonky a podobnými částmi zahrady.

    Foto: Shutterstock

    Informujte se o výkonu motoru

    Při výběru sekačky se dobře informujte o sekačce, ať nekupujete zajíce v pytli. Rozhodující je rozhodně také výkon motoru. Pokud jste majitelem menší zahrady, postačí vám sekačka s motorem o výkonu 4 HP. Jestliže vlastníte středně velkou zahradu, volte sekačku s motorem o výkonu 5 HP, velké zahrady nad patnáct set metrů čtvereční vyžadují sekačky s motorem o výkonu aspoň 6 HP.

    Pojezd nebo bez pojezdu?

    Mnohé sekačky jsou vybavené takzvaným pojezdem. Je to rozhodně báječná věc, ale vyplatí se ji mít? Podle nás ano! Usnadní vám totiž práci, i když se tím trochu zvedne váha zahradní sekačky.

    Foto: Shutterstock

  • K výrobě domácího hnojiva na růže můžete využít zbytky z kuchyně

    Růže je královna zahrady, říká se o ní, že je to jedna z nejkrásnějších květin vůbec. Pravdou je, že eleganci a noblesu jí určitě upřít nelze. Mít na zahradě krásně rozkvetlé růže, které jsou pastvou pro oko, je velká radost.

    Pokud se má růžím na vašem záhoně dařit, musíte o ně svědomitě pečovat. Jejich růst podpoříte hnojivem, které většina z nás kupuje, ale zasvěcenější vědí, že si hnojivo na růže mohou pohodlně vyrobit. Chcete to taky zkusit?

    Výroba hnojiva na růže vyjde na pár korun

    Přírodní hnojivo je pro růže možná to nejlepší, určitě vás potěší, že ho vyrobíte doma a to opravdu levně. Třešničkou na dortu je fakt, že pro jeho výrobu můžete dokonce použít zbytky z kuchyně.

    Domácí hnojivo dodá růžím látky potřebné k růstu, podpoří bohaté kvetení a některé suroviny dokonce slouží o jako ochrana proti škůdcům.

    Co potřebujete?

    Rozhodli jste se ušetřit a ještě podpořit krásu a růst svých růží? Pak určitě chcete vědět, co potřebujete na výrobu domácího hnojiva. Základem je:

    • 1 lžíce třtinové melasy
    • 1 lžíce epsomské soli
    • 1 lžíce jablečného octa
    • 4 litry vody

    Postup výroby je snadný. Smíchejte v malém množství vody všechny suroviny a až tehdy, kdy budou promíchané, dolijte zbytek vody. Hnojivo se aplikuje postřikem na listy a to ideálně večer, kdy nehrozí, že by se listy spálily od sluníčka.

    Proč právě tyhle suroviny?

    Zajímá vás, proč se pro výrobu domácího hnojiva používají právě tyhle suroviny? Třtinová melasa je super pro rychlejší růst růží, zároveň zlepší jejich zdraví. V melase se nachází železo, draslík, mangan, měď i hořčík. Jablečný ocet podporuje krásný vzhled květů, funguje i jako ochrana proti slimákům, mravencům a mšicím. Epsomská sůl zajistí rostlinám potřebné množství hořčíku, který je důležitý pro zdravé listy.

    Použít můžete i zbytky

    Růže jsou krásné rostliny, které si zaslouží to nejlepší. Nejlepší ale nutně neznamená, že to musí stát majlant. Pro hnojení růží proto můžete použít i zbytky z kuchyně, jako například kávovou sedlinu, která rostlině zajistí dusík a draslík. Použijte klidně banánové slupky, které jsou bohaté na hořčík, nevyhazujte ani nadrcené vaječné skořápky, které obsahují velké množství vápníku.

    Foto: Shutterstock

  • Nevšední hortenzie rozjasní každou zahradu. Jak je pěstovat?

    Přemýšlíte, čím rozzáříte svou okrasnou zahradu? Jiřiny jsou všední, stejně jako růže. Raději zvolte nádherné hortenzie, které poznáte na první pohled díky jejich velkým, barevným květům. Hortenzie se stává čím dál oblíbenější, přesto se najdou ti, kteří nevědí, jak ji pěstovat. Není to nic složitého, i když se to na první pohled může zdát. Stačí zkrátka vědět, jak na to.  

    Úspěch tkví ve správně připravené půdě 

    Hortenzie miluje sluníčko, zároveň miluje půdu, která je slabě kyselá. Složení půdy se liší dle toho, jakou hortenzii chcete pěstovat. Pokud se rozhodnete pro bílé nebo modré hortenzie, ideální je půda tvořená z mórovky, kompostu, písku a také jílu. Jestliže se rozhodnete pro pěstování růžových či případně červených hortenzií, složení půdy bude stejné – kompostu by mělo být trochu víc. V případě pěstování latnatých hortenzií by se půda měla skládat z písku, rašeliny a kompostu. Jíl ani mórovka není zapotřebí.  

    Pokud se zahradničením začínáte, možná netušíte, co je to “mórovka”. Abychom byli o něco chytřejší, vysvětleme si tento pojem, s nímž se jistě ještě v budoucnu setkáme. Jedná se o kyselou zahradní zeminu, která se velmi podobá rašelině.  

    Dbejte na pravidelnou zálivku, poslední letní měsíc však s vodou opatrně 

    Jako každá rostlina, tak i hortenzie (ať už se jedná o hortenzii latnatou či jinou odrůdu) potřebuje pravidelné zavlažování, jinak uvadne. Zejména v době růstu a kvetení si hortenzie vyžaduje velkou spoustu vody. Tu však omezte během srpna.  

    Kdy rostlinu hnojit? 

    I hortenzie ocení hnojení. Doporučuje se hnojit ji zhruba dvakrát do měsíce. Přihnojování je povoleno, pokud využíváte tekutá minerální hnojiva nebo případně organická hnojiva. Přihnojování nepodceňujte zejména v létě, nutné je také těsně před začátkem kvetení.  

    Jak se o hortenzie starat během zimy? 

    Krásná hortenzie snese i zimu, pokud ji přihrnete zeminou, případně chvojím, které najdete. Mladé rostlinky budou zimu vnímat mnohem intenzivněji než starší rostliny, které nejsou náchylné na přezimování. Co se týče odkvetlých květů, neodstřihávejte je na zimu, ale počkejte až na jaro.  

    Foto: Shutterstock

  • Všechno, co je třeba vědět o venkovních schodech

    Přemýšlíte, že si postavíte vlastní dům? Už určitě máte jakousi vizi ve své hlavě a je možné, že součástí vašeho vysněného domu je také schodiště nebo schody, které vedou k hlavním vstupním dveřím. Mohou však vést na zahradu či na balkon. Ať už schodiště či pár schodů vede kamkoli, jedná se o velice důležitý stavební prvek. Venkovní schody však musí čelit zejména počasí, proto se při výběru vhodných schodů neukvapujte. Ideální je najmout si služby společnosti, která doporučí tip schodiště, jenž je vhodný.

    Jak jsme zmínili, venkovní schody musí zejména čelit neustále měnícímu se počasí. Vypíchnout je třeba nárazový vítr, déšť, kroupy nebo také napadaný sníh. Abyste si ke svému domu nezabudovali schody, které se nebudou dát v budoucnu používat, přinášíme vám několik tipů, které jistě oceníte.

    Nášlapy zajistí bezpečný pohyb po schodech

    Když budete budovat své venkovní schodiště, neměli byste zapomenout na nášlapy z pororoštů. Díky nim nebudou na schodech ulpívat dešťové kapky, stejně tak zajistí bezpečný pohyb zejména v zimě, kdy mají schody tendenci zamrzat. Díky roštům se sníh bude propadat, pohyb tedy bude skutečně bezpečný i pro nejmenší a také údržba nebude nijak složitá, naopak velice jednoduchá.

    Při vybírání vhodných nášlapů, které by však nebyly z pororoštů, dbejte na jejich protiskluzovou ochranu. Ať už si vyberete nášlapy jakékoli, chcete především zajistit bezpečný pohyb po schodech, tudíž protiskluzová ochrana je skutečně podmínkou. Odborníci doporučují kombinaci dřeva a kovu, nejčastější a v tomto ohledu také nejbezpečnější jsou schody jsou celokovové.

    Jaký typ schodů zvolíte vy?

    Je skvělé, že je dnes na trhu tolik schodů, z nichž je možné si vybrat. Typů je mnoho, zvolte takový, který se vám líbí nejvíce a který se k vašemu domu nejvíce hodí. Velice oblíbené je točité schodiště, které se však hodí zejména k domům, jež jsou vysoké. Jejich uspořádání však nezabere mnoho místa, což je jejich výhoda.

    Schodiště segmentové je skvělé v tom, že se přizpůsobí naprosto jakémukoli prostoru. Přesto se však upřednostňuje schodiště bočnicové, jehož základem je kovová konstrukce.

    Jak venkovní schody udržovat?

    Když se rozhodnete pro vybudování venkovních schodů, myslete na to, že je potřebná jejich údržba. Chcete přece, aby venkovní schody sloužily co nejdéle, nemáte zájem o to, abyste po pár letech schody museli vyměnit a zase do nich investovat nemalé peníze. Při údržbě schodiště se vyhýbejte různým chemickým přípravkům, jelikož ty mohou poškodit nejen kovové schodiště, ale také dřevěné schodiště či schody z jiných materiálů, a to nenávratně. Jsou totiž velice agresivní.

    U dřevěného schodiště se doporučuje natírat ho speciálními oleji, aby dřevo nepopraskalo. Přece jen každodenní nátlak počasí se na dřevu projevuje. Stejně tak se i na kovovém schodišti může objevit koroze, proti které je možné schodiště chránit, a to obroušením nebo případným přelakováním.

    Foto: Pixabay

  • Ločidlo čertovo lejno, koření se zajímavým názvem a účinky na lidské zdraví

    Západoasijská vytrvalá bylina ločidlo čertovo lejno (Ferula assa-foetida) nese opravdu zajímavý název, který není výmyslem. Své neobvyklé druhové jméno “čertovo lejno” převzala po zapáchající pryskyřici, která vytéká z naříznutého kořene rostliny. I když má ve své čisté formě silně páchnoucí aroma, po úpravě je užívána jako koření, které může v jídlech nahradit chuť cibule či česneku.

    Název rostliny

    Kořeny rostliny jsou prosáklé mléčnou tekutinou, ta po naříznutí kořene vytéká ven a na vzduchu tuhne v hnědou hmotu, která opravdu nevábně zapáchá a vypadá nechutně. Tato zvláštní hmota má však v tradičních asijských medicínách léčivé využití. Právě podle této vytékající pryskyřici (gummi-resina asa foetida) získala rostlina své druhové jméno.

    Foto: Pxfuel.com

    Rostlina

    Ločidlo čertovo lejno je vytrvalou rostlinou, která dosahuje výšky zpravidla kolem 1,5 m. Svým původem je rostlina z oblasti Íránu a Afghánistánu. Daří se jí v nadmořské výšce okolo 1000 m, a to především v písčité půdě.

    Postupně se rostlina rozšířila do Indie, Egypta a Číny. Kvete nažloutlými drobnými kvítky. Svým vzhledem připomíná miříkovité rostliny, například petržel či mrkev, ale v mnohem větších rozměrech.

    Rostlina je zajímavá i svou stavbou. Má silný kořen, ze kterého vyrůstá přízemní růžice a z ní později květonosná lodyha. Listy, lodyha i kořen při naříznutí nesmírně páchnou.

    Foto: Pixabay.com

    Sběr

    Rostlina bývá pěstována na plantážích. Kořen rostliny je naříznut, aby z něj hojně vytékala pryskyřice. Po několika dnech se vyteklá pryskyřice seškrabává, přičemž jsou naříznuty další plátky kořene, aby mohlo být získáno další množství pryskyřice. Získaná pryskyřice obsahuje silice, kyseliny a sacharidy a připravuje se z ní koření.

    Léčivé účinky

    Pryskyřice rostliny bývala již v dávných dobách používána pro své léčivé účinky ve staročínské i staroindické medicíně. Nejčastěji se užívala proti bolestem hlavy, při nervových poruchách, jako je například hysterie. Používána byla i k léčbě popálenin a špatně se hojících ran. Celkově má ločidlo čertovo lejno pozitivní vliv na imunitní systém a zvyšuje odolnost proti nachlazení.

    Koření

    Získávaná pryskyřice bývá používána také jako koření k ochucení pokrmů, chuťově připomíná česnek a cibuli. Tepelně neupravená pryskyřice nesmírně páchne, ale po vhodné úpravě je použitelná.

    Samotná chuť koření je příjemná a může v pokrmech hravě nahradit cibuli či česnek. Při vaření se používá opravdu jen špetka koření, má totiž výraznou chuť i aroma, ale dodá pokrmu na jedinečnosti. Prášek z ločidla bývá kombinován s dalšími druhy koření či moukou, aby došlo ke zjemnění chuti.

    Vhodné je koření užívat do pokrmů ze zeleniny, hub, ale hodí se i na ryby a do omáček. Je dokonce součástí Worcesterové omáčky. Do studené kuchyně ho lze používat po upražení. Koření funguje i jako přírodní žluté potravinářské barvivo.

    Podpora trávení

    Připravené koření z ločidla čertova lejna se používá proti nadýmání, kolice, křečím a při dalších zažívacích problémech. Podporuje tedy stravitelnost pokrmů. Posiluje také imunitní systém a uvolňuje nervové napětí.