SnadnoBydlet.cz

Category: Zahrada

  • Skladování mrkve má svá pravidla. Vydrží mnoho měsíců a neztratí chuť, když dodržíte správný postup

    Milujete mrkev a je pro vás nepostradatelnou součástí jídelníčku? Kdo by si po celý rok nedopřál její unikátní chuť v hlavním chodu, zdravých přílohách nebo netradičních dezertech. Ovšem, kde čerstvou a krásně voňavou kořenou zeleninu stále brát? Vypěstujte si ji! Není na tom nic složitého, protože mrkev můžete pěstovat téměř po celý rok, navíc vám dnes poradíme, jak ji správně uskladnit. 

    Vypěstujte si vlastní zásoby

    Přestože mrkev není naší původní odrůdou, daří se jí v našich podmínkách velice dobře a pěstovat ji můžete opakovaně v průběhu celého vegetativního období. Mrkev se dělí na letní, kterou si sezóně rádi chroupeme přímo u záhonku a také na zimní, jejíž zásobu si můžeme uložit ve sklepě. Mrkev vám vydrží v dobrých podmínkách a teplotním rozmezí mezi 0 až 4 stupni až šest měsíců a vy budete mít pravidelný přísun vitamínů na váš talíř.

    Mrkev dozrává kolem 80 dní. Pokud provedete výsev na jaře, první mrkev budete mít v období července, poté je možné ji vysévat po celou sezónu.  Zimní mrkev vysejte zhruba v srpnu, tedy tak, aby stihla dozrát do prvních mrazíků.

    Efektivní uskladnění mrkve

    Mrkev k uskladnění by měla být zdravá a nepoškozená. Zároveň se nikdy před samotným uložením nečistí od zeminy, naopak od toho natě se dávají pryč vždy. Ukládejte mrkev do prostoru, který bude ideálně chráněn před mrazem a také vlhkostí, která zelenině neprospívá.

    Nejčastěji se mrkev ukládá do pilin nebo do písku. Nejdřív nasypejte vrstvu materiálu, naskládejte mrkev a následně další vrstvou přisypte. Takto uložená mrkev vám vydrží až půl roku. I mikrotenový sáček v tomto případě poslouží přímo ideálně – především těm, kteří nemají k dispozici sklepení s ideální teplotou a vlhkostí. Je vždy vhodné zvolit pevnější sáčky, do nich mrkev naskládat po kusech, vyfouknout z nich vzduch a nechat na regálech v chladu, případně v lednici. Mrkev takto vydrží i několik týdnů.

    Foto: Shutterstock

    I zamrazení je možné

    Pokud nemáte vůbec žádné úložné prostory, můžete si vypěstovanou mrkev i zamrazit. Ovšem v tomto případě je nutné – především pro zachování čerstvosti – mrkev krátce blanšírovat a následně rychle zchladit. Doporučuje se také mrkev před samotným zmrazením vyskládat na plech a dát na zhruba dvě hodinky do mrazáku, teprve poté ji umístit do sáčků a zamrazit pro budoucí potřebu.

    Ať už patříte mezi šťastlivce, kteří mají sklep a mohou si svou pracně vypěstovanou úrodu uskladnit tam, či k těm, kteří sice musí mrkev zamrazit, přesto je bude hřát pocit čerstvosti z vlastní zahrádky, jistě vám tato doporučení přijdou vhod a vy se budete moci celou zimu radovat z nezaměnitelné chuti vlastní mrkve. 

    Foto: Freepik, zdroj: Tinygardenhabit, Masterclass

  • Jaké květiny nikdy nedávat dětem do pokoje ani do ložnice

    Okrasné květiny jsou nedílnou součásti dekorace v domácnostech. Dnes není problém pořídit rostliny všech barev, tvarů, vůní a podobně. Bohužel tato krása jde často ruku v ruce se skrytým nebezpečím pro nás i naše malé bližní.

    Okrasné květiny jsou často prudce jedovaté

    Ačkoliv ochutnávání různých věcí spojujeme nejčastěji s malými ratolestmi, často v tomto případě zapomínáme i na naše domácí mazlíčky. Jen si vzpomeňte, jak pravidelně jste přistihli psa, kočku nebo králíka okusovat něco co nemá? Mnoho rostlin je právě pro tyto skupiny zvířat a dětí silným lákadlem, kterému je těžké odolat. Bohužel, následky mohou být fatální.

    Jedovatost rostlin překvapí

    Projděme si spolu nejvíce pěstované květiny a povíme si něco k jejich jedu. Budete překvapeni, jak toxické pro organismus mohou být.

    • Tenura, či Tchýnin jazyk

    Oblíbená pokojovka obsahuje saponiny a alkaloidy. Při požití tyto látky způsobují bolesti břicha, zvracení, křeče a celkové podráždění zažívacího traktu. Navíc jsou nebezpečné i velmi špičatými listy.

    • Diffenbachie

    Velkolistá rostlina se žluto-bílým vzorem je pro svou jedovatost známá amazonským domorodcům již celé staletí. Používali totiž jed této rostliny na své šípy. V buňkách těchto rostlin se nacházejí jehličky štavelanu vápenatého. V případě požití způsobují tyto jehličky otoky dýchacích svalů, jazyka a silné pálení v ústech a krku. Jedovatá je každá část rostliny, včetně tekutin.

    • Kroton

    Pokojová květina z čeledi pryšcovitých. Její mléčná tekutina má vlastnosti podobné nervovým jedům. Otrava se projevuje podrážděnou sliznicí, nevolnostmi, zvracením a puchýři. Při kontaktu s kůží se může vyskytnout vyrážka.

    • Anturie

    Je známá svým atypickým květem. I tato rostlina ukrývá ve svých pletivech smrtící koktejl. Obsahuje také štavelan vápenatý a další látky, které mohou způsobit záněty střev a žaludku. Některé druhy dokonce obsahují proteolytické enzymy, které mohou způsobit selhání ledvin.

    • Brambořík

    Neškodně se tvářící brambořík je další z řady jedovatých pokojovek. U Bramboříku je nejvíce jedovatá jeho hlíza. Ta obsahuje cyklamin, který způsobuje prudké průjmy, křeče, zvracení a podobné radosti.

    • Narcisy

    Populární jarní rostliny ukrývají jed v listech a stoncích. V listech se nachází alkaloid scilain, stonek zase tazetin a lykorin. To vše jsou v podstatě silná projímadla. Po požití nás čekají opět křeče, zvracení a komplikace spojené se ztrátou tekutin.

    Foto: Shutterstock

    První pomoc při otravě

    Nikdy, bez doporučení lékaře, nevyvolávejte zvracení. Postiženého uklidněte a dejte mu napít čisté, neperlivé vody. Posléze mu podejte živočišné uhlí, dávkované dle hmotnosti nešťastníka. Okamžitě volejte záchranou službu, dbejte pokynů operátora a připravte si vzorek požité rostliny. V případě vlastního transportu do nemocnice nezapomeňte vzorek rostliny doma.

    Foto: Shutterstock, zdroj: TheBump, TedsGardens

  • Co dělat s muškáty v zimě

    Muškáty jsou jedny z nejodolnějších nenáročných rostlin, které nás při správné péči odměňují množstvím barevných květů od jara do podzimu. Každý rok si můžeme kupovat nové rostliny nebo je radši zazimovat. Zkuste jednou muškáty přes zimu uchovat. Na jaře se vám odmění větším množstvím květů a navíc ušetříte.

    Kdy muškáty připravit na zazimování?

    Už na konci léta omezte pravidelnou zálivku. Čím menší teplo je, tím méně vody květiny potřebují k růstu. My chceme začít jejich růst omezovat. Postupně odstraníme také odkvetlé květy a suché listy. Rostlinu také co nejvíce seřízneme – těsně nad kolénkem. Pro jistotu preventivně rostlinu postříkáme proti škůdcům a plísním.

    Kam muškáty umístit k zazimování?

    Muškáty pro přezimování potřebují dostatek světla. Zapomeňte tedy na sklepy a garáž. Navíc vyžadují, aby okolní teplota byla cca 6 až 10°C nad nulou. Kam s nimi? Využijte půdu, chladné verandy bez topení, zimní zahradu nebo temperované skleníky.

    Rostliny můžeme nechat v původním květináči. Pokud, ale nemáme dostatek místa, můžeme jednotlivé rostlinky vyndat z květináče a zabalit jednotlivě do novinového papíru. Květiny se pak věší hlavou dolů.

    V bytě nemáte tolik možností, kam rostliny umístit. Některé panelákové byty mají však jednotlivá sklepení. Ty sice nemají okna, ale můžeme je zazimovat jiným způsobem. Jednotlivé květiny položíme do krabice hlavou dolů a zakryjeme novinovým papírem, krabici uzavřeme víkem. Dalším možností jsou pak zasklené balkóny – lodžie.

    Foto: Shutterstock

    Péče o zazimované muškáty

    I muškáty, které zazimujeme musí mít péči. Sledujeme vlhkost substrátu, ve kterém je rostlina umístěna. Zezačátku můžeme zalévat jednou týdně a postupně zálivku omezovat. Čím nižší teploty budou tím méně je potřeba květiny zalévat. Pokud nám začnou rychle růst nebo případě kvést, musíme muškáty umístit na chladnější místo. Sledujeme také, aby nebyly květiny napadeny škůdci.

    Foto: Shutterstock, zdroj: GardenGateMagazine, Empressofdirt

  • Jak jednoduše vyčistíte popelnici. Jednou za čas je to nutné

    Čištění popelnice není příjemné, není voňavé, není vyhledávané, ale je bezesporu nutné. Alespoň tedy jednou za čas bychom měli nádobu na odkládání odpadu řádně vyčistit a vydezinfikovat. Zbavíme se tak nejen zápachu, ale také různých zdravotních rizik.

    Schválně si zkuste vzpomenout, kdy naposledy jste myli popelnici. Rozpětí nejčastějších odpovědí bude od nikdy do nepamatuji si. Přitom jde o nezbytný úkon, který zajistí odstranění neustálého zápachu a žádanou hygienickou čistotu odpadní nádoby.

    Základní čištění popelnice

    Úplně nejzákladnějším způsobem čištění popelnice je samozřejmě použití vody, zahradní hadice, případně pomocí vysokotlakého čističe (vapky). Pro naše účely si ale rozdělíme popelnice na plastové a plechové.

    Čištění plastové nádoby je snadnější. Nejdříve z popelnice odstraňte všechny zbytky, které jdou snadno odstranit. Následně zhruba do poloviny popelnice napusťte vodu a nechte alespoň dvě hodiny nečistoty odmočit. Pro lepší efekt můžete do vody nalít litr běžného kuchyňského octa. Pomůže s odmočením větších nečistot. Odpadní vodu z popelnice vylijte a zbylé nečistoty odstraňte pomocí proudu z hadice, případně vysokotlakého čističe. V případě silnější špíny můžete na pomoc povolat kartáč, případně, jako nouzovku, obyčejné koště.

    Plechová popelnice je většinou pozinkována a měla by vydržet dlouhodobé působení vlhkosti. Zde můžete postupovat téměř identicky, nicméně vodotěsnost podobných popelnic je spekulativní. Zde nejlépe použijte rovnou hadici, kartáč a nějaký saponát. Popelnici nechte následně hrdlem dolů řádně vyschnout. .

    Dezinfekci popelnice nepodceňte

    I vodou umytá popelnice může stále zapáchat. Zápachu se nejlépe zbavíme řádnou dezinfekcí. První krok jsme učinili nalitím octa. To ale samo o sobě nestačí.

    Jako dezinfekce a zároveň osvěžovač nám poslouží klasické savo s rozprašovačem. To můžeme použít na oba typy popelnic. Vnitřní prostory řádně savem vystříkejte a nechte zhruba 20 minut působit. Po uplynutí této doby vše řádně vypláchněte vodou a nechte vše řádně vysušit.

    Čištění byste měli provádět alespoň jednou za tři měsíce.

    Foto: Freepik

    S čištěním popelnic může pomoci město

    Některá města, případně společnosti pro svoz odpadu, nabízí ve svých službách pravidelné čištění popelnic. Samozřejmě za mírný poplatek. I tak jde ale často o lákavou možnost, jak se vyhnout těmto povinnostem. Informujte se na svém úřadě, nebo přímo u odpadní společnosti. Často ani není potřeba někam s popelnicí jezdit. Popelářské vozy jsou často již vybaveny k podobným úkolům.

    Foto: Freepik, zdroj: Glad, Apartmenttherapy, Simplegreen

  • Podzimní výsadba stromů je vhodná jen pro určité druhy. Mohli byste o ně přijít 

    Často si kladete otázku, která roční doba je pro výsadbu stromů nejlepší? Dnes vám přinášíme odpověď i výhody jednotlivých období, včetně toho, jaké stromky se vám na podzim skutečně sázet nevyplatí.

    Jaro versus podzim

    I když je tato věčná otázka často zmiňovaná, pravda je jedna, ani mezi jedním není rezolutní vítěz. Jak období jara, tak podzim sebou při výsadbě nese svá pro a proti. Vždy se primárně držíme toho, abychom vysazovali dle nároků jednotlivých odrůd.

    Jaro je obecně bráno, jako vhodné období k nové výsadbě. Počítejte s tím, že v létě stromek zažije stresové období, kdy bude jeho nedostatečně rozvinutý kořenový systém prahnout po vodě, kterou mu mohou odepřít především horka, s nimiž se v posledních letech setkáváme. Saďte proto, co nejdřív z jara – ideální období je, když skončí mrazy a dovedete zarazit rýč do země – tedy od března. Myslete na to, že nově zasazený stromek bude vyžadovat vaši péči ve formě pravidelné zálivky, která se nesmí podcenit.

    Nyní si jistě říkáte, že podzim může být vhodnější, ale co s těmi mrazy? Ideálním obdobím pro výsadbu je říjen, kdy má stromek ještě dostatek času k tomu, aby se na zimu připravil. Se zimou pak nastává čas odpočinku, kdy se dřevina dostává do zimního spánku, spotřebovává méně energie a na jaře se tedy probouzí plná síly a řádně zavlažená. 

    Na podzim nikdy nesaďte meruňky nebo broskve, nejsou za mlada odolné mrazu, umístěte je na zahrady až na jaře. Naopak od toho jabloně, slivoně, hrušky, třešně nebo révu můžete klidně vysadit ještě před zimou. 

    Foto: Freepik

    Příprava na výsadbu

    Jelikož jsme se nyní společně ujistili, že s podzimem můžete ještě na zahradu několik ovocnanů s klidnou duší doplnit, pusťme se společně do přípravy k výsadbě.

    Stromek, který přivezete ze zahradnictví zasaďte vždy, co nejdřív a nikdy ne do otvoru, odkud jste vykopali starou dřevinu. Připravte zcela novou díru, která by měla kořenový bal stromu přesahovat až čtyřikrát, důkladně ji prolejte vodou a nechte několik dnů vyvětrat. Poté naplňte kvalitní zeminou s přidaným humusem, vsaďte stromek a opatrně zasypejte, dokud není spodní kořenový bal důkladně přikrytý hlínou. Zeminu shora citlivě ušlápněte, aby stromek dobře držel a pořádně zalijte. 

    Je jisté, že období podzimu a jara pro své deštivé dny poskytne pro nové stromky vždy to nejlepší. Nyní již víte, že pokud chcete nechat na jaře zahradu probudit v plném proudu, je vhodné zasadit určité stromky již na podzim a s jarem přivítat první květy.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Purdue, Extension, Blog.tentree

  • Houby, které rostou na dřevu. Lidé je nesbírají, ale chutnají fantasticky

    Podzim patří k měsícům, kdy se z lesů stává ráj houbařů. Ranní sluneční paprsky pronikají hustými hvozdy a vy přinesete domů plný košík voňavých hub, ještě před snídaní. Možná však při svých toulkách přírodou míjíte spousty chutných hub, které rostou přímo na dřevě. 

    Ideální do kuchyně

    Hlívu ústřičnou dozajista znáte z pultů supermarketů. Má velice široké využití v kuchyni, protože jednak skvěle chutná, ale má také téměř zázračnou moc, co se týče zdraví. Její pozitivní vliv na imunitu je nezanedbatelný. Výhodou je, že hlívu není složité poznat, její výrazný klobouček připomínající ústřici vyrůstá z dřevin na okrajích lesa v hustých trsech.

    Stejně, jako hlíva, je snadno rozeznatelný i kotrč kadeřavý, který roste na kořenech borovice a je pokládán za chuťově znamenitou houbu, kterou lze připravit, jako řízek, vyjímat se bude také v polévkách. 

    Jidášovo ucho, nebo také Bolcovitka, je houba výrazně připomínající ucho, která roste na keřích černého bezu nebo akátu. Jidášovo ucho sice není v chuti tolik výrazné, jako  již zmíněné houby, ale do jídla se ho stejně přidávat vyplatí, protože má velice pozitivní vliv na imunitní systém a vysoký krevní tlak.

    Krásná houba, kterou naleznete na pařezech, i když se brodíte sněhovou peřinou je penízovka sametonohá. Díky její odolnosti proti mrazu přináší chuť čerstvých hub do kuchyně v době, kdy lesy spí. Chutné kloboučky se využívají při vaření, navíc je penízovka rovněž velice zdravá. 

    Poslední z rodiny dřevokazných hub, které najdou uplatnění v kuchyni je sírovec žlutooranžový, o jehož výrazné barvě napovídá i samotný název. Sírovec roste na listnatých stromech, také v alejích a lze jej konzumovat, dokud je dostatečně měkký. Je nutno podotknout, že sírovec je mírně nakyslý, proto se před přípravou v kuchyni nechává vyluhovat. 

    Pro ocelové zdraví

    Slyšeli jste někdy název Tráva říše nebes nebo Královská houba? Outkovka pestrá, kterou běžně naleznete na dřevinách v našich lesích je totiž zázračně léčivá houba s širokým využitím především v čínské medicíně. Pozor, houba není běžně jedlá, využívá se výhradně pro zdravotnické účely.

    Outkovka pestrá. / Foto: Freepik

    Na václavky opatrně

    Od září do listopadu se v lesích setkáte s václavkou obecnou, která roste na kmenech v bohatých trsech, častěji je k nalezení u jehličnanů. Václavka je za syrova mírně jedovatá, proto je třeba ji vždy důkladně tepelně upravit a vodu, ve které se vařila, vylít. Václavky se využívají především k nakládání. 

    Držte se rady, že je vždy lepší sbírat houby, u kterých jste si jistí, že z nich nevzniknou žádné zažívací problémy, či něco horšího. Také naše doporučení berte, jako sumarizaci, která pro samotnou vycházku do lesa rozhodně nestačí. Zde je již nutné vzít do ruky atlas hub, ještě lépe pak zkušeného houbaře, který vám s prvním sběrem dřevokazných hub do vaší kuchyně poradí. 

    Foto: Shutterstock, zdroj: Poradnaprozdravi, jaktak

  • Geniální způsob, jak levně vytopit dům a zbavit se dřevěného odpadu. Vyrobte si pilinové brikety

    Domácí výroba briket je skvělý způsob, který nám umožňuje z nepotřebného dřevěného odpadu vyrábět palivo pro dlouhé zimní večery. Výroba briket je snadný, nenákladný a velmi ekologický proces.

    Pilinové brikety jsou bločky z pilin, které byly pomocí vody navlhčeny a pod tlakem slisovány do potřebného tvaru. Takto primitivně vyrobené brikety nachází ve světě široké uplatnění. Pomocí nich totiž, hlavně v chudších zemích, mnoho rodin vaří a ohřívá své domácnosti. Vzhledem k téměř nulovým nákladům jde o další zajímavou alternativu, která pomáhá ušetřit peníze i přírodu. Domácí brikety totiž neobsahují zbytečné příměsi, lepidla a jiné chemikálie, které zdraví a přírodě přímo neprospívají.

    Pro majitele krbů, grilů a kotlů může jít o způsob, jak se zbavit odpadu a ušetřit za vytápění. Dvě mouchy jednou ranou.

    Co všechno potřebujeme

    Výroba briket nevyžaduje specializované náčiní. Všechno najdeme ve sklepě, v garáži, nebo kůlně. Vše, co potřebujeme navíc, je tedy chuť do práce a dvě zdravé ruce.

    K výrobě potřebujeme:

    • Velký kbelík
    • Piliny
    • Starý papír
    • Vodu
    • Velkou naběračku, nebo lžíci
    • Lis na brikety

    Možná se pozastavíte nad lisem na brikety. Můžete si samozřejmě snadno koupit profesionální briketovačku. Není sice nejlevnější, ale pokud chcete vyrábět v masivním množství, tak se vyplatí. Lze pořídit i levnější, okolo tisíce korun, ale tu lze vyrobit snadno doma. A na to se teď zaměříme.

    Nejdříve vyrobíme formu. Potřebujeme jen 5 dřevěných destiček, ze kterých smontujeme formu a 2 destičky, malou a velkou, na přikrytí a stlačení. Formy si můžeme vyrobit v několika velikostech. Jako lis nám poslouží truhlářská svorka.

    Po pár pokusech tento technologický postup vypiluje do dokonalosti. / Foto: Shutterstock

    Brikety jsou rychle hotové

    Nyní k samotné výrobě.

    Kbelík do poloviny naplňte pilinami a rozdrceným papírem. Poté naplňte zbytek nádoby vodou. Nechte piliny a papír řádně nasáknout vodu. To trvá cca hodinu. Během čekání směs občas promíchejte. Zhruba po hodině přebytečnou vodu vylijte. Správně připravená směs připomíná kaši.

    Formu na brikety naplňte směsí. Postupujte metodou pokus / omyl. Objem naplnění závisí na velkosti vaší formy. Určitě se nebojte formu řádně napěchovat.

    Naplněnou formu přikryjte destičkou. Na vršek ještě přidejte poslední a menší destičku, která rozloží tlak a vše stlačte pomocí truhlářské svorky. Nechte zhruba minutu briketu stlačenou.

    Následně briketu opatrně vyndejte. Nyní se musí briketa řádně vysušit. Zde záleží hlavně na prostředí, kde bude schnout. Řádně vysušená briketa drží svůj tvar.

    Po pár pokusech tento technologický postup vypiluje do dokonalosti.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Hunker, wikiHow

  • Schnoucí orchidej můžete ještě zachránit. Oživí ji snadný trik s kurkumou

    Orchideje patří k nejběžnějším domácím květinám. Jejich květy nádherně dekorují každý obytný prostor, navíc jsou velice nenáročné na údržbu. Co když se ovšem objeví signály, které vám napoví, že vaše rostlina neprosperuje a je nutné zasáhnout? Pokud se v příčinách sami nevyznáte, přinášíme vám stručný přehled. 

    Odpočinek je běžný

    Vaše orchidej nádherně kvetla a náhle okvětí opadlo a zůstal jen okoralý stonek? Dřív, než ji zanesete ke koši s tím, že je definitivní konec, zamyslete se, zda květina po vydané energii pouze neodpočívá. Je totiž běžné, že do dalšího kvetení, které nastane nejdřív za půl roku, květina rehabilituje a to, co ji vysiluje nechává samovolně uschnout. Vy ji pomůžete jedině tím, když uvadající stonky po uschnutí v jedné třetině odstraníte.

    Žloutnutí listů a běžné nemoci

    Jedná se o zcela rutinní problematiku orchidejí. Rostlina žloutne, neprosperuje, listy nevypadají hezky. Je proto načase zkontrolovat kořenový bal. Přelévání totiž orchidejím neprospívá, především pak stání ve stojaté vodě může způsobit hnilobu, která s sebou nese další nemoci. Vyjměte rostlinu opatrně z květináče, odstraňte všechny suché, žluté, hnědé, případně i houbovité části. Neobávejte se odstřižení celého kořene, pokud je to třeba. Zdravé kořínky jsou svěže zelené, maximálně malinko zešednou, není se proto možné splést.

    Po kontrole můžete rostlinku ošetřit peroxidem vodíku, zabráníte tím šíření plísně. Zároveň je vhodné na čas zálivku omezit.

    Foto: Shutterstock

    Kurkuma léčí v kuchyni i v přírodě

    Pokud už vaší orchideji nedáváte šanci, máme pro vás skvělý tip na ozdravnou koupel, která ji postaví na nohy. Připravte si nálev z kurkumy, která má antiseptické a antibakteriální účinky. Jednoduše rozpusťte jednu lžičku kurkumy v půl litru vody, nechte krátce povařit a důkladně vychladnout. Mezi tím si rostlinku připravte dle dříve popsaného návodu, tedy ji opatrně vyjměte z květináče, zbavte nemocných kořenů, zvadlých stonků a celý val následně ponoříme do lázně. Takto necháme namočené 30 minut, poté orchidej vyjmeme a zasadíme do květináče s vhodným substrátem. 

    Teď už stačí vaší orchideji najít vhodné místo na parapetu a vyčkat, až obrazí novými a zdravými listy. Za správnou péči se tato oblíbená květina dokáže nádherně odvděčit.

    Foto: Shutterstock,zdroj: Balconygardenweb, Pottedpixie, Fantasticgardeners

  • Pokud chcete, aby se vašim květinám dařilo, vyzkoušejte trik s cukrem

    Každý z nás kdo má doma květiny chce, aby prosperovaly a kvetly. Každá rostlina vyžaduje nějakou konkrétní péči. Musíme dbát na pravidelnou zálivku a také sledovat, kdy rostlina vyčerpala živiny z půdy a potřebuje pomoct nějakým hnojivem.

    Různá hnojiva si můžeme pořídit v obchodech. Věděli jste, že si můžete vyrobit i domácí hnojiva pro květiny? A nebudou vás stát téměř nic.

    Hnojivo z droždí a cukru

    V jednom litru vlažné vody smícháme 10 g droždí a lžíci cukru. Roztok necháme zhruba 1 hodinu odstát. Roztokem pak zalijeme květiny. V létě aplikujeme hnojivo 1x za 10 dní a na podzim a v zimě stačí 1x za měsíc.

    Hnojení banánovými slupkami

    Banánovou slupku necháme vylouhovat přes noc v 1 litru vody. Slupka obsahuje mnoho minerálních látek, dík kterým rostlinu ochrání od možných chorob a škůdců. Roztokem zalijte rostliny. Hnojit stačí takto 1x za měsíc.

    Hnojení vodou od uvařených brambor

    Při vaření brambor se do vody uvolňují cenné látky a vitamíny. Nevylévejte proto vodu z brambor a nechte jí pro vaše rostliny. Vodu nechte vychladnout a zalijte s ní květiny. Hnojivo můžete použít jednou týdně. Rostlina tak dostane vitamíny navíc.

    Freepik
    Foto: Freepik

    Hnojení cukrem

    Cukr máme každý doma. Tak jako nám pomáhá dodávat energii, tak obdobně působí také na rostliny. Cukr se rozkládá na glukózu a fruktózu. Právě glukóza má na svědomí podporu růstu a urychlení životních procesů v rostlině.

    Tento roztok použijeme, když rostlině žloutnou listy nebo když delší dobu nevytvořila květy. U oslabené rostliny dokáže cukr opravdu zázraky. Cukerný roztok použijte opravdu jen jednou za měsíc a zejména u oslabených rostlin.

    Polévkovou lžíci cukru rozpustíme v půllitru vody. Vzniklým cukerným roztokem zalijeme rostliny. Stejně tak můžeme pocukrovat místo kolem stonku rostliny a následně zalít vodou.

    Foto: Freepik, zdroj: Gardenguides, Masterclass, Balconygardenweb

  • Bělení ovocných stromů byste neměli zanedbat. Tajemství zkušených pěstitelů odhaleno 

    Přichází podzim, listí se zbarvuje do úžasných barev a nejeden zahrádkář s libostí uzavírá letošní sklizeň po mnoha měsících dřiny. Jenže i zahrada se musí na zimní odpočinek připravit a dnes si povíme o ovocných stromcích, které si právě v tomto období zaslouží naši pozornost. 

    Podzimní péče

    S příchodem podzimu ovocnany usínají a chystají se na období vegetačního klidu. Pro dobrou nadcházející úrodu je vhodné strom řádně ošetřit, tedy otrhat usychající plody i veškeré spadané listí. Právě z něj se mohou šířit infekce, které se při rozkladu dostanou zpět do kořenového systému. Proto dbejte na důkladný úklid kolem stromku.

    Pokud se během babího léta vybarví pár krásných dnů, je vhodná doba k prořezání a odstranění odumřelých větví. Vyvarujte se hlubokých ran, do kterých by mohl zasáhnout mráz, stromu dopřejte před poklesem teplot čas na regeneraci. 

    Přichází čas bělení

    Stejně jako lidská kůže, je i kůra stromu namáhána během výkyvu teplot. Přes den na ni svítí přímé slunce, které v ní probouzí život, tedy proudící mízu. V noci však studené ovzduší do aktivního organismu proniká a strom pod kůrou namrzá. Z toho vznikají trhliny, které jsou vhodným útočištěm pro škůdce a choroby. Pokud chcete zabránit ohrožení ovocných stromků, připravte se na bělení, které aplikujte od poloviny listopadu až do začátku března. 

    Bělení provádějte na kmenech a také silnějších větvích. Ochrání strom proti povětrnostním vlivům, jelikož sluneční svit pod vrstvu pronikne pouze částečně. Nátěr se po čase smyje deštěm, je proto vhodné jej opakovat během zimy až třikrát. 

    Freepik
    Foto: Freepik

    Jak na to

    Na bělení ovocných stromků se využívá vápenné mléko, tedy směs vody a hašeného vápna. Jeho účinky ochraňují kůru před prasklinami, ale také škůdci, lišejníky a houbovými onemocněními. Jednodušší cestou každého zahrádkáře je zakoupení už hotové směsi pro nátěr ovocných stromků, kterou najdete na pultu každého hobbyhousu.

    Nyní se vrhněte do práce, kdy větším štětcem nanášejte nátěr na kmen a všechny silnější větve, zvýšenou  pozornost věnujte stromům napřímo vystaveným jižní straně, tedy přímému slunci. V takovém případě naneste dvě až tři vrstvy.

    Základním pravidlem pro výběr stromku je odrůda vhodná pro vaše klimatické podmínky. Následná péče, především před zimními měsíci je však nezbytná pro všechny. Pusťte se do toho, ať může vaše zahrada během zimy odpočívat společně s vámi.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Thisnzlife, GoodFruit