SnadnoBydlet.cz

Category: Zahrada

  • Vyrobte si finskou svíci za 15 minut. Ze špalku vznikne vařič v terénu, dokáže to každý

    Vidíte název „finská svíčka“ poprvé? Pokud jste milovníci kempování nebo nadšení chataři, tuhle finskou svíci potřebujete znát. Nejedná se totiž o klasickou svíčku. Finskou svíčkou se nazývá oheň vyrobený ze špalku, který se používá k vaření, osvětlení, ale i k plašení divé zvěře. Nahradí tak hravě jakýkoliv táborák a táboření dosáhne nových rozměrů.

    Co je potřeba k výrobě finské svíce

    Nejoblíbenějším způsobem rozdělávání ohně je rozmístit dřevo do tvaru kužele podél podpalovače. Až se příště rozhodnete rozdělávat oheň, zkuste spíše něco netradičního, ale účinného. Třeba finskou svíci. Finskou svíci si vyrobíte pomocí sekery, drátu a polena či špalku. Najděte si suchý špalek nebo poleno bez suků o průměru 15 – 40 cm. Špalek rozsekejte na 4 – 6 částí a v každém kusu odstraňte část středu, aby vám při zpětném sestavení špalku vznikl v jeho středu otvor o průměru 5 cm. Toto rozdělení můžete provést i pomocí pilky nebo motorové pily. Po rozsekání svažte špalek do původní podoby drátem a upevněte. Středový otvor naplňte pilinami nebo březovou kůrou ideálně doprostřed špalku. Přípravu finské svíce zvládnete za patnáct minut.

    Foto: Shutterstock

    Jak připravovat jídlo na finské svíci

    Jste milovníci vaření na otevřeném ohni nebo grilování? Žádný problém! Netradiční vaření na finské svíci si oblíbíte velmi rychle a zároveň můžete novou schopností zapůsobit na ostatní. Pokud chcete na finské svíci vařit, zablokujte částečně zespodu přísun vzduchu a nahoru vložte plát na vaření. Jídlo tak budete připravovat na horkém kouři, protože oheň zevnitř doutná. Naprosté ucpání přívodu vzduchu vám pomůže finskou svíci zhasnout. Skvělé je, že pokud nenecháte špalek vyhořet celý, tak finskou svíci můžete opakovaně používat jako alternativu k rozdělávání ohně v ohništi. I při užívání finské svíce buďte ale opatrní. Platí zde stejná pravidla jako při rozdělávání jakéhokoliv ohně.

    Foto: Shutterstock, zdroj: bushcraftdays, travelerscoffee

  • Zaručený postup, jak vyhnat slimáky ze zahrady. Tentokrát bez chemie

    Vyhnat slimáky ze zahrady není úplně jednoduchá věc. Tito škůdci dokáží velice rychle zatočit s celou úrodou. Existuje ale několik způsobů, jak nevítané vetřelce ze zahrady vypudit. A to vše za použití přírodních metod.

    Není slimák jako slimák

    Napadlo vás někdy, kdo u nás na zahradě opravu škodí? Nejčastěji se jedná o tmavě hnědě až zrzavě zbarvené plzáky španělské. Tento druh k nám byl zavlečen z Pyrenejského poloostrova v rostlinných produktech již v šedesátých letech. Od té doby tu pravidelně škodí na hospodářských rostlinách a vytlačuje naše původní druhy plzáků. Pozor. Snadno se splete s plzákem lesním, ten ale bývá světlejší barvy a z hospodářské půdy byl téměř vytlačen tímto invazním druhem. Také můžeme narazit na původního plzáka černého.

    Připravte bariéry pro slimáky

    Asi nejsnadnější možností obrany je omezení přístupu k záhonům. Vytyčte hranice záhonů pomocí překážek, které slimákům velmi znesnadní pohyb.

    • Piliny – piliny jsou pro slimáky nepřekonatelnou překážou. Slimáci se pilinami obalí a zahynou. Jde o levné řešení, ale není úplně estetické.
    • Vápno – vápno funguje podobně jako piliny, nicméně při nadměrném používání si můžete poškodit pH půdy.
    • Sůl – vysoce účinná, nicméně hrozí silné zasolení půdy a její poškození. Vhodné pouze krátkodobě na silně zamořená místa.
    • Čedičová drť – též prodáváno jako čedičový prach a moučka. Lze použít bez obav.
    • Jako další se používá kávová sedlina, jehličí, popel a drcené skořápky od vajec.

    Zajímavou alternativou je i vysázení rostlin, které fungují jako přirozený repelent na slimáky. Jmenovitě jde o šalvěj, majoránku, tymián, česnek a cibuli. Pokud je použijete jako bariérové rostliny a vysázíte je mezi záhony, snížíte riziko útoku slimáků na minimum.

    Foto: Freepik

    Zlikvidujte i vajíčka slimáků

    Slimáci/plzáci jsou hermafrodité. Každý jedinec je tedy schopný zastupovat obě pohlaví zároveň. Díky tomu je rychlost množení těchto živočichů naprosto alarmující. Musíme se tedy zaměřit i na likvidaci budoucího pokolení těchto škůdců.

    Slimáci kladou vajíčka na vlhkých stinných místech, kde i době největšího vedra je příjemně a vlhko. Stinné houštiny, pod velkými kameny, hromady dřeva a podobně. To všechno jsou prostředí, kde se vajíčkům bude dobře dařit. A právě tato místa musíme zcela eliminovat z dosahu našich záhonů.

    Foto: Freepik, zdroj: TheEnglishGarden, SavvyGardening

  • Pěstujte zeleninu v pytli. Vyroste vám i na balkoně a nebudete stačit sklízet

    Rádi byste si pěstovali domácí mrkve, ale brání vám v tom, že nemáte vlastní zahradu? Tento fakt naštěstí není pro pěstování mrkve překážkou. Můžete si ji snadno vypěstovat i na balkoně v plastovém pytli.

    Mrkev je královna zeleniny

    Mrkev je kořenová zelenina, která je prospěšná především velkým množstvím betakarotenu. Obsahuje ale i vitamin A, vitamin C, draslík, sodík a má velký podíl vlákniny. Při správném skladování vám dlouho vydrží a vy ji tak můžete do jídelníčku zařadit i během zimních dní. Mrkev se jí celá. Zpracovat se dá nejen její kořen, ale i nať. Můžete ji jíst na všechny způsoby, vhodná je do studené i teplé kuchyně. Můžete ji chroupat syrovou nebo si ji nastrouhat jako salát. Skvěle se hodí i do polévek nebo při přípravě některých omáček.

    Co je potřeba k pěstování mrkve

    K pěstování mrkve na balkoně je potřeba mít velké plastové pytle, zeminu vhodnou pro pěstování mrkve, semínka mrkve a kobercový nůž. Pytle naplňte hlínou a na několika místech nožem propíchněte. Z těchto malých otvorů bude po zalévání vytékat přebytečná voda. V horní části zeminy prstem vyryjte mělké řádky, vložte do nich semínka mrkve a zahrňte další vrstvou zeminy. Následně zalijte vodou. Ideální je, pokud bude mrkev pěstovat na slunném místě.

    Foto: Shutterstock

    První výsledky uvidíte již po týdnu

    Zhruba po týdnu od zasazení uvidíte z hlíny čouhat první malé výhonky. Po dvou týdnech již spatříte typickou nať, dle které mrkev rozpozná i laik. Po dalších třech týdnech bude mrkev potřebovat přesadit, abyste každé rostlině poskytli více prostoru pro růst. Po 1,5 měsíci je také potřeba mrkvi doplnit další zeminu, aby měla dostatek živin pro další růst. Mrkev je potřeba pravidelně zalévat, ale dopřávejte ji jen takovou vláhu, aby nezačala uhnívat. Je také potřeba okolo rostoucí mrkve vytrhávat plevel, aby na mrkvi neparazitoval. Za tři měsíce od zasazení prvních semínek se můžete těšit z první úrody.

    Foto: Shutterstock, zdroj: laidbackgardener, balconygardenweb

  • Odstraňte otravný plevel mezi dlažbou. Zmizí do několika hodin

    Krásná příjezdová cesta a snový chodníček k domovu, to je vizí každého, kdo se potýká s prorůstajícím plevelem, který si jednoduše najde cestu skrze sebemenší spáru v dlažbě. Jak se jednoduše nevítaného porostu zbavit vám poradíme v následujícím článku.

    Pokud chcete zabránit tomu, aby vám chodníkem či jakoukoliv dlažbou plevel prorůstal, musíte na to myslet již při samotném budování základů. Pod ty se vloží speciální geotextilie, která zamezí prorůstání plevele. Další možností, pokud již chodník máte a textilie instalována nebyla, je spárovací malta, kterou vyplníte prostory mezi dlaždicemi namísto písku. Tento materiál výborně odolává nejen povětrnostním vlivům, ale také plevelu. 

    Domácí pomocníci na dosah ruky

    Jak již bývá dobrým zvykem, ti nejvzácnější pomocníci v domácnosti pro boj s plevelem jsou přímo na dosah ruky. Úplně na první místě stojí vaše vlastní ruce, kdy pravidelným vytrháváním růstu výrazně zamezíte. Pokud si vlastních prstů a ztraceného času ceníte příliš, jsou tady ještě jedlá soda, sůl, horká voda a pochopitelně také ocet, kteří dovedou s plevelem krásně zatočit. 

    Horká voda je nejúčinnější a nejbezpečnější řešení vašeho problému. Lejte ji přímo k rostlině – tedy k jejím kořenům a ujistěte se, že horký proud nedosáhne na některou z rostlin, které pěstujete záměrně. Horká voda je jediný účinný likvidátor, u kterého ani při dešti nebo větru nehrozí zničení okolního porostu, navíc je neškodná vůči dlažbě, naopak od dalších jmenovaných možností. Na plevel můžete rovněž opatrně aplikovat sůl, jedlou sodu nebo také velice účinný ocet. Výsledek bude famózní, ovšem vy musíte všechny tyto látky aplikovat s vědomím, že jsou účinnými zabijáky veškeré zeleně, pokud nastane průtrž mračen, při které bude jedna z těchto látek spláchnuta do okolí, můžete snadno ohrozit prosperující a zdravou zeleň naprosto fatálním způsobem. 

    Foto: Freepik

    Funkční řešení pro kutily

    Výbornými pomocníky pro likvidaci plevele v dlažbě jsou vysokotlaký čistič a také hořák na plevel. Hořák velice rychle udělá svou práci, ovšem jeho použití je nebezpečné pro vaši dlažbu, chce to mít šikovné ruce a praxi. Namísto toho vysokotlaký čistič stačí spustit na plný výkon, namířit na nežádoucí rostlinku a vyčkat do jejího úplného odstranění. 

    V zahradnictví dnes snadno koupíte celou řadu účinných herbicidů, které udělají všechnu potřebnou práci bez větší námahy.  Herbicidy rozlišujeme na totální, pro všechny druhy plevele, včetně trav nebo selektivní, který zohledňuje okolní travnatý porost. Samotná aplikace herbicidu si vyžaduje jednak větší rostliny, kde je možné postřik aplikovat na list, také je nutné vydržet, aby plevel úplně uschnul a tedy bylo jisté, že herbicid došel až ke kořenům. Dejte pozor na přítomnost toxických látek v běžně dostupných herbicidech, vždy vybírejte organické, které jsou ohleduplné k životnímu prostředí. 

    Foto: Freepik, zdroj: installitdirect, sandiegopavers

  • Pokácení stromu na zahradě není jen tak. Za porušení pravidel hrozí pokuta

    Máte doma na zahradě strom, který vám překáží, neplodí nebo se ho jen chcete zbavit? I Kácení stromů má svá pravidla a podléhá legislativě. Nemůžete jen tak pokácet jakkýkoliv strom. I pro tuto činnost potřebujete povolení.

    Kdy nepotřebuji povolení

    Pojďme se podívat na případy, kdy povolení ke kácení stromů na zahradě nepotřebujete.

    • v případě kácení ovocných stromů, ořechů, mandloně a lísky.
    • pokud neovocné stromy nedosáhnou výšky 130 cm a obvodu 80 cm.
    • v případě, že souvislá zarostlá plocha keřů tvoří plochu do 40 m².
    • potřebujete vykácet stromy, které jsou poškozené suché nebo ohrožují na životě.

    Kdy potřebuji povolení

    Kdy naopak potřebujete povolení k tomu, abyste mohli pokácet strom?

    • Pokud se strom vyskytuje v nějaké památné nebo chráněné oblasti.
    • V případě, že je strom určený ke kácení vyšší než 130 cm a jeho obvod přesahuje 80 cm.
    • pokud je plocha souvislých keřů větší než 40 m².
    • V případě, že chcete pokácet strom, který se nachází v zahrádkářské oblasti, neoplocených parcelách a veřejně přístupných prostranstvích.

    Kde zažádat o povolení

    Zažádat o povolení můžete na městských a obecních úřadech. Žadatel je často vlastník pozemku nebo nájemce prostor. Nájemce však může podat žádost jen po odsouhlasení vlastníkem pozemku, na kterém se strom pokácí. V průběhu správního řízení může žadatel nahlížet do spisu a přidávat další průkazný materiál. Žádost je obecně vyřízena nejčastěji do 15 dní od jejího podání..

    Foto: Freepik

    Co obsahuje žádost

    V případě podání žádosti je třeba se na ní připravit, abyste měli všechny potřebné údaje.

    Žádost obsahuje označení katastrálního území, číslo parcely a také umístění stromu k pokácení (forma nákresu). Je třeba doložit vlastnické právo nebo nájemní právo spolu se souhlasem vlastníka. V žádosti musíte také specifikovat dřevinu, kterou chcete pokácet, i její výšku a obvod. V neposlední řadě uveďte důvod jejího pokácení.

    Foto: Freepik, zdroj: dumazahrada, Ministerstvo životního prostředí

  • Ozdobte svou zahradu nenáročnou dřevinou. Skalník ji pozvedne na novou úroveň

    Skalník je rod okrasných dřevin s velmi univerzálním využitím. Jde o nenáročné dřeviny rozšířené po celém světě. Vzhledem k velkému počtu variant, velké odolnosti a rychlému růstu je skalník velice oblíben mezi zahradníky a pěstiteli.

    Skalníků jsou až stovky druhů

    Pokud zahrneme do tohoto počtu i divoce rostoucí rostliny, můžeme podle různých determinací napočítat až 400 druhů. Nicméně se na zahrádkách vyskytují z tohoto počtu spíše menší desítky. Může jít o opadavé i neopadavé druhy. Skalníci jsou primárně popínavé keříčky, které se v širokém pásmu plazí po zemi, ale také se může v menší míře jednat o malé vícekmenné stromky.

    U nás patří mezi nejznámější a nejvíce pěstované druhy:

    • Skalník Dammerův
    • Skalník vodorovný
    • Skalník poléhavý
    • Skalník vrbolistý

    Existuje samozřejmě více druhů, nicméně nejčastěji se setkáme právě s těmito rostlinkami.

    Péče o skalník není náročná

    Skalníci skutečně nepatří mezi příliš náročné rostliny. Právě proto jsou vynikajícím zpestřením holého místa na zahradě.

    Jediné co musíme mít na paměti je, že nesnáší příliš přemokřenou půdu. Vysoká vlhkost ke něco, co tuto rostlinu spolehlivě pošle do věčných lovišť. Jinak je dobré skalník přihnojovat dusíkatými hnojivy. Na konci sezóny dřevině prospěje mulčování půdy rašelinou kolem místa růstu.

    Velmi důležitým bodem je prostřihávání rostliny. Pokud chceme rostlinu udržet ve vzhledném stavu, tak musíme čas od času vzít do ruky nůžky. V případě tvarování keře je dobré střihnout každý jednoletý výhonek zhruba o třetinu jeho délky, starší výhonky zhruba o polovinu. Pro lepší kondici rostliny také dobré provést zmlazující řez, jinak nám dřevina začne zevnitř ztrácet listy. Tuto probírku můžeme provádět téměř vždy, ale vždy odstraníme jen staré, poškozené a nemocné větvičky.

    Foto: Freepik

    Skalník se uchytí všude

    Výběr umístění rostliny je téměř ve vaší režii. Skalník vydrží stinná i slunná místa. Avšak sluníčko je vždy lepší volba. Sázíme buď na jaře před otevřením pupenů, případně na podzim před prvními mrazíky.

    Výsadbová jamka by měla mít velikost alespoň 50x50x50. Na dno jamky umístěte drobné kamenivo jako drenáž, která pomůže s odvodem přebytečné vody. Výška drenáže by měla být alespoň 20cm. Při sázení dbejte na to, aby byl krček kořene nad zeminou jinak vám rostlina uhyne. Vzdálenost mezi keříky by měla být cca 50 cm.

    Foto: Shutterstock, zdroj: gardenersworld, BHG

  • Jak vysadit cibuli před zimou. Zajistěte, aby nezmrzla a urodilo se jí hodně

    Ve většině případů se cibule sází na jaře, výsadba před zimou však přináší několik výhod, o kterých pravděpodobně nevíte. Kdo by nechtěl mít výbornou domácí cibuli, pro kterou nemusí jezdit do obchodu, a navíc chutná o poznání lépe. V kuchyni se ji spotřebuje poměrně velké množství, a proto byste neměli váhat si ji vysadit i na vaší zahradě. Proč to však nenechávat až na jaro?

    Proč sázet cibuli už na podzim

    Pokud zasadíte vhodné odrůdy cibule nyní na podzim, budete moci už na konci června vařit ze svého. Je však potřeba vybírat z odolných odrůd, které zvládnou i zimní mráz. K těm nejlepším patří například Carmen, Sturon, Radar, Esaul nebo Supra.

    Kromě toho, že se budete z úrody těšit o poznání dříve, přináší podzimní výsadba i další výhody. Vaše cibule budou odolnější vůči škůdcům a také dorostou do větší velikosti. To z toho důvodu, že kořenový systém bude mít více času na rozrůstání.

    Kdy nejlépe provést výsadbu

    Abyste získali se zimní cibulí ty nejlepší výsledky, sledujte pečlivě předpověď počasí. Ideální chvíle přichází, pokud se už více než pět dnů pohybuje venkovní denní teplota mezi 5 a 8 stupni Celsia. Lze říci, že se jedná o čas předcházející první mrazíky zhruba o jeden měsíc.

    Dejte si pozor, abyste cibuli nezasadili příliš brzy. Pokud by bylo tepleji, cibule by začala růst, a pak by následně uhynula vlivem prvních mrazíků.

    Foto: Freepik

    Na co byste neměli zapomenout

    Cibuli je ideální sázet do půdy s pH hodnotou okolo 6,0. Její kyselost nebo zásaditost zjistíte změřením lakmusovým papírkem. Pokud je hlína příliš kyselá, zkuste použít vápno. Stačí zhruba 250 gramů vápna na metr čtvereční záhonu.

    Záhon by měl být připraven minimálně dva týdny před výsadbou, aby se půda usadila. Odstraňte z ní plevel a pohnojte ji. Nepoužívejte však dusíkaté přípravky, ty si nechte na jarní měsíce.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Gardeningknowhow, Gardenerspath

  • Správný poměr benzínu a oleje do sekačky či křovinořezu je důležitý. Jinak dochází k zadření motoru

    Údržbu si nezaslouží jen vaše zahrada, ale také technika, kterou na ní používáte. Jedná-li se o sekačky, křovinořezy nebo motorové pily, setkáváme se u nich s dvoutaktním motorem, jen zřídkakdy se stává, že by se výrobci sekaček přiklonili ke čtyřtaktu. My se však dnes budeme bavit o standardním dvoutaktu, který pro svůj provoz potřebuje směs benzínu a oleje. Jak na to, abychom si své pomocníky trvale nepoškodili se dozvíte v následujících řádcích. 

    Pro správný provoz dvoutaktního motoru potřebujete palivovou směs a v ní správný poměr oleje a benzinu. Výběr oleje nepodceňujte, bez něj se písty v přístroji ochodí rychle a jeho životnost se výrazně zkrátí. Vybírejte proto takový, který je přímo určen pro míchání s benzínem, označený jako 2T nebo M2T. Vyhněte se jakýmkoliv olejům pro čtyřtakty či osobní automobily.

    Poměr oleje a benzinu je daný

    Přesně tuto hodnotu udává výrobce dané techniky, a to buď v návodu nebo na víčku od nádrže. Ředění se také rozlišuje podle toho, je-li přístroj v záběhu, nebo je již nějaký ten rok používán.

    Foto: Freepik

    Správná příprava a tip na konec

    Palivovou směs si vždy připravte ve speciální nádobě, není vhodné ji míchat přímo v nádrži. Ideálně využijete kanystr na paliva a také trychtýř. Vždy nejprve naléváme olej, teprve poté benzín. Pamatujte, že odstátá palivová směs ztrácí hodně ze své účinnosti, proto může dojít k opotřebení mechaniky, aniž byste věděli proč. Vždy si poznamenejte, kdy jste směs připravili, nebo si ji přinejmenším připravujte v přesném množství, které vypotřebujete ihned a nebudete jej skladovat po delší dobu než půl roku. Směs vždy na jaře vyměňte, tím zamezíte vznikajícím problémům a prodloužíte technice životnost, aniž byste museli sledovat přesné termíny.

    Příležitostní zahrádkáři a ti, kteří směs využívají v menším množství mohou využít i tzv. alkylátové benziny, které jsou již připravenou směsí a nemusíte tedy ředění vůbec řešit. 

    Chcete-li najít své nepostradatelné pomocníky po zimě v dobré kondici, docílíte toho jedině vhodnou péči, což je správné namíchání palivové kapaliny či využití dražších, již připravených směsí a také jejich přiměřená výměna.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Stihl, Remingtonpowertools

  • Ještě teď můžete vysazovat květiny. Existuje řada těch, kterým zima vůbec nevadí

    Léto je definitivně pryč, obloha se zatáhla a štiplavý vzduch připomíná blížící se zimu. Zahrada se připravuje na dlouhý spánek, přesto je nyní ještě vhodná doba k tomu zkrášlit její zákoutí nádherně kvetoucími rostlinami. Pojďte se s námi seznámit s těmi, které budou zářivě rozkvétat i v době prvních mrazů.

    Vřesová pastva pro oči

    Asi nejznámějším zástupcem podzimních zahradních barev je vřes. Jeho krása v každém odstínu je nedocenitelná, především, když všechno kolem usíná a splývá do zimních barev. Při nákupu vřesu vždy pamatujte na to, aby byl krásně zelený po celé své délce. Pro kvetení si vyžaduje slunné stanoviště, které je vhodné neměnit, přesazování snáší velice špatně.

    Květy ve znamení podzimu

    Jaké květiny se vám při tomto ročním období vybaví? Paletu barev až do listopadu vám zaručí hvězdnice křovitá, nádherná rostlina, která svými květy prozáří každou zahradu. Pokud chcete toto období charakterizovat zcela přesně, vzpomeňte na listopadku nebo-li chryzantému. Tato květina spojená s hřbitovní dekorací bude vítaným hostem i pro vaši zahradu. Je velice spolehlivá, má výdrž, navíc nevyžaduje žádnou speciální péči. Až do mrazu kvete také rozchodník, který je rovněž na péči velice nenáročný, avšak nesnáší přílišnou vlhkost. Rozchodníky nádherně vyniknou především pokud je nasadíte k sobě. 

    Pokud chcete trochu experimentovat a přizvat si do zahrady ne tolik typické, přesto půvabné hosty, zvolte příkladně mochyni, jejíž oranžové lampionky doslova rozzáří každý kout. Vilín roste velmi rychle, bez pravidelného střihu se z něj zakrátko stane až několik metrů vysoký porost, to nic nemění na tom, že kvete i v prosinci a tak si můžete užívat jeho krásy téměř po celou zimu.

    Foto: Freepik

    Nezapomeňte na jaro

    Podzim je ideální období pro výsadbu cibulovin na příští jaro. Nezapomeňte na ně, protože to budou právě ony, kdo se probudí do barev s novou sezonou. Kromě klasických tulipánů, narcisů a hyacintů jsou to také sasanky nebo příkladně okrasný česnek. 

    Nechte svou zahradu kvést v každé roční době, stačí si jen vybrat tu správnou odrůdu a pak se již nechat rozmazlovat pohledem na květiny až do pozdní zimy. 

    Foto: Shutterstock, zdroj: Housebeautiful, Gardenersworld

  • Osvědčený roztok na pěstování aloe vera. Poroste vám jako nikdy

    Aloe vera je rostlina z tropického a subtropického pásu s léčivými vlastnostmi. U nás momentálně zažívá tato prospěšná rostlina pěstitelský boom. Není divu. Jde o relativně nenáročnou rostlinu, která má široké možnosti použití.

    Léčivé látky v aloe

    Že aloe vera patří mezi léčivé rostliny ví každé malé dítě. Proč je ale rostlina takto prospěšná a co všechno vlastně obsahuje?

    V první řadě zmíníme vysoký obsah vitamínů skupin B, C, E. Tyto vitamíny podporují činnosti mozku, imunitu a účastní se metabolických procesů. Dále zde najdeme salicylové aminokyseliny v různých formách. Ty fungují jako antipyretika, pomáhají tedy s horečnatými onemocněními. Rostlina také obsahuje velké množství esenciálních prvků a minerálů. Jmenovitě jde o fosfor, sodík, zinek, draslík, železo, mangan, chrom, vápník, měď a hořčík. Jako poslední můžeme zmínit antibiotické a protizánětlivé látky.

    Pěstování aloe má své podmínky

    Jako rostlina z velmi teplých oblastí logicky vyžaduje dostatečné množství světla a tepla. Nicméně ani to se nesmí přehánět. Mladé rostlinky nesnáší přímé a silné sluneční světlo. Proto je nejvhodnější pěstování aloe na místě, kde je chráněna před větrem a nejsilnějším odpoledním sluncem, nicméně stále má dostatek světla a tepla z ranního a večerního sluníčka. Je naprosto nezbytné chránit rostlinu před mrazem, i malé vystavení mrazu rostlinu velmi rychle zlikviduje.

    Substrát rostliny musí odpovídat polopouštnímu. To znamená nízkou vlhkost, velkou propustnost a zásadité pH a chudý na živiny. Můžete použít směs pro kaktusy, případně si směs namíchat sami. Stačí vám zemina, hrubý písek, perlit a žulová drť.

    Aloe roste velmi rychle a pokud se ji chystáte pěstovat v květináči, budete ji často přesazovat. Používejte vždy jen květináče s dostatečným odvodem vody, jinak vám rostlina shnije od spodu.

    Foto: Freepik

    Hnojící roztok pro raketový růst

    Aloe nevyžaduje intenzivní hnojení. Ale když už chceme hnojit, hnojíme tím nejlepším po ruce. A není třeba hned letět do obchodu. Výborné hnojivo si vyrobíme sami. Stačí nám jen sklenice, voda a slupky od banánu.

    Banánové slupky naložíme do sklenice, zalijeme vodou, dobře uzavřeme a tři dny louhujeme. Vzniklý roztok je TOP hnojivem pro rostliny toho druhu. Stačí hnojit 1x za měsíc, nejlépe jen ve vegetačním období rostliny.

    Foto: Shutterstock, zdroj: goodhousekeeping, gardeningknowhow