Category: Zahrada

  • Vlastní kanadské borůvky. Tyto odrůdy rostou i na nehostinných místech

    Kanadské borůvky původně pochází ze Severní Ameriky, ale v Evropě jsou za ta léta, co se tu pěstují, už také doma. Tento keř dosahuje výšky až 2,5 metru. Jeho plody jsou modrofialové a v létě si na nich pochutnáte celá rodina. Kanadské borůvky je nejlepší sázet na podzim a na jaro. Pokud je na zahradě ještě zasazené nemáte, poradíme vám, jakým odrůdám se u vás bude dařit nejvíce.

    Kanadské borůvky si zamilujete

    Kanadské borůvky můžete pěstovat na zahradě i na terase v květináči a vybrat si dle druhů ten, který vám bude nejvíce vyhovovat. Jednotlivé odrůdy kanadských borůvek se liší velikostí a obdobím, kdy dozrávají. Jestli při výsadbě nakombinujete pozdní a ranní odrůdy borůvek, můžete je průběžně sklízet od léta do podzimu.

    Rané a středně rané odrůdy kanadských borůvek

    Rané odrůdy budete sklízet od poloviny června do poloviny července. Mezi rané odrůdy patří například Patriot, který dorůstá až 180 centimetrů a daří se mu na jílovité půdě i na vřesovištích. Zároveň je mrazuvzdorný a teploty do – 35 °C ho neporazí. Zajímavou odrůdou je i Duke, který vám přinese bohatou úrodu. Především v případě, kdy ho budete prořezávat. Keř se vám poté odmění velkým množstvím sladkých a křupavých borůvek. Středně rané odrůdy budete sklízet od července do půlky srpna. Odrůda Bluecrop vydrží i tuhé mrazy a plodí sladké plody s aromatickou vůní.

    Foto: Shutterstock

    Pozdní odrůdy kanadských borůvek

    Pozdní odrůdy budete sklízet od druhé poloviny července až do konce srpna. Odrůda Berkley dosahuje výšky dvou metrů a vyhovují jí teplejší místa, na nichž plodí velké a šťavnaté plody. Odrůdu Darrow můžete pěstovat i na místech s častým deštěm. Vlhké počasí jí nevadí. Pokud chcete velmi odolnou odrůdu, sáhněte po Jersey, který chlad celkem vyhovuje. Plody má sice malé, ale neuvěřitelně lahodné. Pokud si chcete zajistit maximální sklizeň, keře pravidelně prořezávejte.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Almanac, TheSpruce

  • Vyrobte si vlastní pařeniště. Zvládne to i úplný laik

    Chtěli byste si doma pěstovat čerstvou zeleninu, které ta kupovaná nebude sahat ani po paty? Vyrobte si vlastní pařeniště, díky kterému můžete brzy sklízet lahodný salát, kedlubny nebo mrkev. Není to nic složitého a zvládne ho vyrobit úplně každý.

    Domácí pařeniště vám zajistí bohatou úrodu

    Pařeniště je zakrytý prostor, kde se kulmuluje vysoká teplota, která je o několik stupňů vyšší, než venkovní teplota. Pařeniště zajišťuje také dostatečnou vlhkost vzduchu, díky které rostliny prospívají více než při pěstování na odkrytém záhonu. Pařeniště můžete použít přes zimu na zazimování rostlin. Je to levnější alternativa ke skleníku. A na postavení také jednodušší. Navíc je vysoce praktický. Díky své nízké váze ho můžete přemisťovat dle vaší potřeby.

    Co je potřeba k výrobě pařeniště

    Nejprve zkontrolujte, jestli máte potřebné nářadí. Budete potřebovat přímočarou pilku, okružní pilu, vrtačku, šroubovák a vruty do dřeva. Základem pařeniště jsou i prkna. Pokud nemáte ohoblovaná, nemusíte je kvůli pařeništi hoblovat. Na poklop využijete rám od zrcadla nebo okna. Na výplň se vám bude hodit pevný plast nebo fólie. Pařeniště by mělo být menší, než zvolený poklop. To vám zajistí, že během deště nebude do pařeniště zatékat voda.

    Foto: Shutterstock

    Výroba pařeniště

    Nejprve si z prken vyrobte základní kostru. Na ni budete potřebovat čtyři krátká a čtyři dlouhá prkna, která nařežete na potřebnou délku. Prkna přivrtejte vrtačkou do rámu pomocí vnitřních rohových hranolů. Prkna vrchního šikmého rámu nespojujte, ať je později můžete skládat na sebe podle toho, jak vám bude zelenina postupně růst. Z toho důvodu také vyrobte rohový hranol spodního rámu o něco vyšší a vrchní rám odspodu o něco kratší. Na poklop si připravte starý rám a fólii, kterou jím zakryjete. Velikost igelitu by měla být asi o 2 centimetry delší, abyste ho mohli k rámu připevnit hřebíky nebo napínáčky. Pak už jen panty připevněte víko k pařeništi, přišroubujte na víko petlicový uzávěr a připevněte kolíček, ať můžete pařeniště zavírat na petlici. A máte hotovo.

    Foto: Shutterstock, zdroj: GrowVeg, Plantura

  • Vhozením skořápek od vajec do pračky pomůžete k lepšímu vyprání prádla

    Vyhazujete skořápky od vajec do koše? Děláte chybu. Využijte jejich velké množství užitečných prvků jako je vápník, železo, křemík zinek nebo kolagen. Jak nasekané nebo rozdrcené na moučku vám skořápky poslouží v domácnosti i na zahradě.

    Jak vybělit prádlo

    Věděli jste, že k bělení prádla nepotřebujete žádné drahé čistící a bělící přípravky? Vsaďte na skořápky od vajec. Rozlámejte je na menší kusy a vložte je do pracího pytlíku. Ten potom před praním vložte do pračky. Na bílém prádle uvidíte okamžitě výsledky. Při praní se totiž usazují mýdlové částice do tkaniny a tím barvy blednou, ale přítomnost skořápek při praní tomu zabraňuje.

    Pokud chcete zvýšit účinky bělení, přidejte spolu se skořápkami do pytlíku i pár koleček citrónu, který také zajistí bělící účinky.

    Jak na zašlé nádobí

    Účinek skořápek lze využít i jinde než při praní. Máte v kuchyni zašlé nádobí? Často se jedná o hrnky na čaj nebo kávu. I tady pomůžou skořápky od vajec. Nadrťte je a vložte na dno nádobí. Zalijte vodou a nechte působit několik dní. Po pár dnech uvidíte, že je nádobí jako nové.

    Foto: Shutterstock

    Skořápky v zahradě

    Mnoho zahradníků využívá blahodárných účinků skořápek také v zahradě. Pokud nadrtíte skořápky a rozsypete kolem květin, máte zaručené, že se přes ně nedostanou slimáci.

    Nadrcené skořápky, které přidáte do půdy zase přispívají jako hnojivo pro vaše rostliny. Vápník ze skořápek ocení i rajčata. Před tím než he zasadíte, nasypte do místa usazení rostliny skořápky od vajec. Zabráníte tak případné hnilobě rajčat, která vzniká často nedostatkem vápníku v půdě.

    Foto: Shutterstock, zdroj: 1millionwomen, lifehacker

  • Plevel už se začíná ozývat. Jednejte co nejrychleji, ať máte později pokoj

    Odstranění plevelu není snadné a v květinovém záhonku vám může nadělat pěknou paseku. Využívání chemických prostředků je možná účinné, ale není to nic příjemného. Hrozí totiž, že se tak zbavíte nejen plevele, ale i okolních rostlin. Kdy je tedy nejúčinnější se plevele zbavit?

    Plevele se můžete zbavit, aniž byste se nadřeli

    Pokud si myslíte, že plevel zničíte rytím, tak opak je pravdou. Rytím růst plevele naopak podporujete, protože k jeho kořenům a semenům dostáváte světlo, které jim svědčí. Zamezení přístupu slunce a světla je první krok v prevenci proti plevelu. K tomuto účelu vám poslouží vrstva slámy, kompostu nebo mulče. Dobré je také pravidelně kontrolovat výskyt semenáčku a co nejdříve je vytrhat, aby vám nevysemenily. Plevel odstraňujte i mezi záhony a na cestičkách, aby se nedostal až k rostlinám.

    Sáhněte po horké vodě

    Nesahejte při boji proti plevelu po chemických přípravcích, ale raději ohřejte v konvici horkou vodu. Vařící vodou poté plevel zalijte. Díky tomu, že se voda snadno dostane i do půdy, tak její vysoká teplota nezničí jen vrchní část rostliny, ale poškodí i její kořeny. Musíte však být opatrní a opravdu vodu nalít pouze na plevel. Pokud byste jí zalili i okolní rostliny, mohli byste je nenávratně poškodit.

    Foto: Shutterstock

    Přírodní pomocníci na odstraňování plevele

    Na likvidaci plevele je také vhodné použít obyčejnou kuchyňskou sůl, a to tak, že plevel odříznete co nejblíže u země a solí posypete část, která ulpívá v zemi. Tohle řešení je ideální především na nevzhledný plevel, který vám vyrůstá ve štěrbinách chodníků. Do záhonů sůl nepatří. Na odstranění plevele se vám bude skvěle hodit i přírodní roztok, díky němuž odstraníte plevel i z velkých ploch. Do rozprašovače si připravte roztok z 30 gramů soli, 30 mililitrů octu a 90 mililitrů vody. Plevel tímto roztokem stříkejte do té doby, než ho zcela odstraníte.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Spraymylawn, TheSpruce

  • Jarní řez rybízu. Dodržujte postup a zvládnete to i jako začátečník

    První náznaky jara se pomalu objevují, a tak je nejvyšší čas začít se chystat na odzimování zahrady. K prvním jarním pracím na zahrádce patří nejčastěji prořezávání stromů a keřů. Dnes se zaměříme konkrétně na oblíbené ovocné keře rybízu. Jejich řez není nijak složitý, je však zcela zásadní pro získání bohaté úrody.

    Proč prořezávat rybíz

    Ať už pěstujete bílý, černý nebo červený rybíz, měli byste se na počátku jara věnovat jeho prořezání. A to především z toho důvodu, že si tím zajistíte hojnou úrodu těchto oblíbených bobulí.

    Rybíz lze pěstovat v keři nebo stromku. Stromkový typ vydrží zpravidla o něco méně, a proto je třeba pro jeho nejlepší kondici provádět pravidelný řez. Pak se můžete z jeho plodů těšit i 10 ž 12 let. Po prořezání nezapomeňte zkontrolovat, zda má váš stromkový keřík dostatečnou oporu. Postačí dřevěný kůl, ke kterému stromek jemně přivážeme provázkem.

    Ideální čas na prořezání rybízu

    Prořezávání rybízu byste měli provádět jako jednu z prvních zahradních činností v novém roce. Ideální čas pro řez je přelom února a března.

    Pokud rybíz pěstujete ve vyšších nadmořských výškách, můžete počkat až na konec března. Vždy je ale třeba keř prořezat před počátkem rašení.

    Jednoduchý návod na jarní řez rybízu

    Jako první je vždy potřeba odřezat poškozené a pomrzlé větve. Poté se postup řezu odvíjí od stáří daného keře. V prvních třech letech omezujte počet výhonů a ponechte vždy zhruba čtyři nové větve. Tím bude váš keř mít ve čtvrtém roce okolo 12 výhonů. Během řezu lze také jednotlivé větve zkracovat a udržovat tak estetický tvar keříku. Od čtvrtého roku již pouze obměňujeme existující výhony. A to tak, že každý další rok odřežeme 4 nejstarší větve a ponecháme na keříku 4 nově vyrašené.

    Foto: Shutterstock

    Stromkový keř

    Pěstujete-li stromkový keř rybízu, věnujte navíc pozornost zahušťování jeho koruny. Zde postupně odřezávejte výhony na kostře stromku, především pak ty, které míří do koruny. Větve z koruny nechte volně růst do stran, aby se postupně zvětšovala. Jarní řez rybízu zvládne opravdu každý. Rozhodně ale tento krok neodkládejte, abyste se mohli v létě těšit z bohaté úrody chutných bobulí.

    Foto: Shutterstock, zdroj: gardeningknowhow, thumbgarden

  • Pěstování okurek na balkóně a parapetech. Zvládne to opravdu každý

    V současné době se kvůli rostoucím cenám, lidé opět vrací k domácímu pěstování ovoce i zeleniny. Hodně oblíbené jsou po celý rok salátové okurky. Ty v zimě velmi podraží. Lidé se zahrádkou mají výhodu. Můžou si vypěstovat co chtějí venku. Co dělat v případě, že máte pouze balkón nebo parapet? Nezoufejte, i na takových místech lze pěstovat vlastní plodiny. Jen je potřeba vědět jak na to!

    Plastové nádoby

    Pro pěstování okurek jsou vhodné 5 litrové plastové nádoby. Dost často v nich koupíte destilovanou vodu nebo vodu do ostřikovačů. Nevyhazujte je, protože poslouží jako malý šikovný skleník. Takové nádoby nezabírají místo a okurky si předpěstujete i v bytě na malém prostoru.

    Příprava plastové láhve k osazení

    Základem pro úspěšné pěstování okurek je zmíněná 5 litrová nádoba. Uřízněte jí v horní třetině lahve. Tím získáte víko a nádobu na rostlinky. Do dna lahve vyvrtejte pár dírek pro odtok přebytečné vody. Spodní část zabalte do alobalu. Ochráníte tak kořeny před nežádoucím silným sluncem.

    Foto: Shutterstock

    Sázení okurek

    Do nádoby nasypte substrát určený pro pěstování okurek cca 1 cm pod okraj nádoby. Semínka ponořte do roztoku manganu draselného, který zabraňuje plísním a chorobám. Nechte takto namočené 10 až 12 hodin. Potom teprve semínka zasaďte do substrátu. Semínka pak zalijte dostatečným množstvím vody, aby měly vláhu. Přikryjte druhou částí láhve – vytvoříte tak malý skleník.

    Péče o okurky

    Nezapomeňte, že okurky mají rády vlhko a teplo. Zalívejte je pravidelně, ale nepřežeňte to, abyste zabránili plísním. Jakmile se oteplí, můžete rostlinky přesunout na balkón nebo parapet – obvykle to bývá v průběhu dubna.

    Důležité je také jejich zastřihování. Okurky zastřihujte vždy po třetím nebo čtvrtém listě, aby se netvořily výhonky do stran. Ty potom rostlinu vysilují. Vhodné je vyštípnout výhonky již v ranném stádiu.

    Foto: Shutterstock, zdroj: HomeGuides, Gardena

  • Chřadnoucí muškáty můžete zachránit. Speciální řez ale umí málokdo

    Muškáty patří mezi květiny, které nejsou náročné na pěstování a mohou vám na balkóně či parapetu dělat parádu po celou sezónu. Pokud vám rostliny začínají chřadnout, není potřeba je hned vyhodit, ale okamžitě jednat. Můžete je totiž ještě zachránit. A to pomocí správné péče i speciálního řezu.

    Nejčastější příčiny chřadnutí muškátů

    Příčin uvadání muškátů je vícero. Jestliže mají málo světla, začnou jim odumírat spodní listy. Pokud se muškátům nedaří, může to být i kvůli nevyhovujícímu květináči. Když je rostlina umístěna ve stísněném prostoru, nemůže dostatečně růst a rozvíjet se. Pokud jsou rostliny přelité, poznáte to tak, že listy uvadají a žloutnou. Muškátům také nesvědčí velké teplotní změny a nadbytek dusíkatých hnojiv. Neumisťujte je také v zimě do blízkosti radiátorů a zbytečně nepřelévejte. V létě by měly mít naopak vody dostatek.

    Správná péče o muškáty

    Muškáty by měly být denně vystavené 3 hodiny na přímém slunečním svitu. Svědčí jim teplota kolem 25 °C, ale v zimě je pro ně optimální teplota kolem 15 °C. V létě byste měli rostlinu zalívat denně. V zimě stačí tak třikrát do měsíce. Muškátům prospějí i vhodné živiny. Zkuste si vyrobit domácí hnojivo z bobkového listu, kdy si převaříte 1 litr vody a necháte jej vychladnout na 70 °C. Poté touto vodou zalijte 5 bobkových listů a nechte 4 hodiny louhovat. Aplikujte tento postřik na rostliny tak jednou měsíčně.

    Foto: Shutterstock

    Jak muškáty ořezat

    Muškáty je nejlepší ořezat v polovině března. Ideální je, pokud tento ořez spojíte i s přesazením do většího květináče, abyste rostlinám dopřáli dostatek místa pro jejich správný růst. Pokud ale pozorujete, že chřadnou, můžete k řezu přistoupit kdykoliv. Díky správnému řezu začnou muškátům růst nové listy i poupata. Než se pustíte do samotného řezu, odstraňte rostlinám suché listy, stonky i polámané a nemocné části rostliny. Zkraťte muškátům výhonky tak, aby na každé rostlině byly nejvýše tři očka. Díky správnému řezu se brzy na rostlinkách začnou objevovat nové výhonky.

    Foto: Shutterstock, zdroj: che.manteton, gardeningknowhow

  • Domácnosti začal trápit “smradlavý brouk”. Podívejte se, zda ho také nemáte doma

    Během minulého léta se na mnoha zahradách velmi rozšířil velice nemilý vetřelec. Je jím ploštice, přesněji řečeno se jedná o broučka s názvem Kněžice mramorovaná. Tento druh ploštice pochází z Asie a je v Evropě považován za invazní druh. Snadno se pozná dle svého charakteristického štítového tvaru těla a v případě ohrožení vylučuje páchnoucí sekret. Kněžice rády napadají ovoce, zeleninu i lesní plody a konzumují jejich šťávy. Pomocí několika triků k vám tento brouk už nikdy nevleze.

    Smradlavý brouk si hoví v nepořádku

    Tento druh ploštice si libuje hlavně v neupraveném porostu. Obvykle ho tedy můžeme najít mezi tlejícím listím, dřevem a pod kompostem. Základem boje proti kněžici je prevence. Tedy nevytvořit jí vhodné podmínky k životu. Udržujte zahradu v čistotě, pravidelně odstraňujte spadané listí a uhynulé rostliny. S příchodem chladného počasí tito brouci dokonce hledají útočiště přímo v domácnostech, kde škodí na ovoci. I zde ale existuje účinná obrana.

    Přírodní metody proti kněžicím

    Další možností je nasazení přírodních repelentů, které ploštice odradí. Asi nejlehčí je vysazení aromatických rostlin, které broukům skutečně nevoní. Nejčastěji se jedná o levanduli, česnek, tymián, ředkvičky, francouzský měsíček a chryzantémy. U francouzského měsíčku na chvíli zůstaneme.

    Některé prameny uvádí, že francouzský měsíček, pohanka, třezalka nachová jsou oblíbeným cílem jistých parazitických vosiček. Tento druh vos klade svá vajíčka právě mezi vajíčka těchto invazních brouků. Vylíhlé larvy vos pak následně konzumují larvy kněžic. Navíc tyto vosy nejsou nijak agresivní a pro člověka zcela neškodné.

    Foto: Shutterstock

    Recepty našich babiček na zahradní škůdce

    Již naše babičky často bojovali proti nejrůznějším zahradním škůdcům a jejich zkušenosti se budou hodit i zde. Asi nejlehčí je použití mýdlové vody v pánvi, nad kterou zavěsíte malé světýlko. To naláká kněžice přímo do pánve, kde následně utonou.

    Možností je také výroba domácího odpuzovače. Uvaříme několik stroužků česneku ve vodě a výsledný vývar rozprašovačem nastříkat na okupovaná místa. Kněžice česnek nesnáší a rychle vyklidí pole.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Michigan University

  • Využijte dotace na úspory vody. Stát rozdává velké peníze

    Dotační program “Nová zelená úsporám” nezahrnuje pouze podporu pro plyn, elektřinu a fotovoltaiku. K dispozici je i možnost dotace pro zachytávání dešťové vody. A nutno podotknout, že se jedná o velice štědré částky.

    Úspory vody jsou kritické

    Zachytávání a využití dešťové vody je důležitá součást řádného hospodaření s vodou. Je proto v zájmu nás všech, abychom tuto vodu bylo co nejlépe využili. Jelikož se v našich končinách jedná o relativně dostupný a levný zdroj užitkové vody, je povinností našeho státu umožnit výstavbu zařízení na zpracování “dešťovky”.

    Využití dešťové vody je skutečně široké. Obecně se v domácnostech používá k zalévání zahrady a pěstovaného ovoce a zeleniny. Ve více ekologických domácnostech se s touto vodou dokonce splachují toalety, používá se k mytí rukou i nádobí a například ke sprchování v letních měsících. Zemědělské a průmyslové podniky jdou ještě dále. Zatímco v zemědělství se zachycená voda používá hlavně k závlaze pěstovaných rostlin a jako zdroj vody pro dobytek, průmyslové podniky ji používají hlavně jako vodu užitkovou k splachování toalet, chladících zařízení a podobně.

    Foto: Shutterstock

    Dotace jsou štědré

    V dotačním programu “Dešťovka” můžeme získat peníze hlavně na vystavění nádrže na zachytávání dešťovky a její další využití. Program se rozděluje do několika skupin, z nichž každá má přidělenou výši příspěvku.

    První z nich je Akumulace srážkové vody pro zálivku zahrady. Zde se jedná o dotaci na výstavbu retenční nádrže v hodnotě až 20 000 Kč + 3 500 Kč/m3 nádrže. Maximální částka, která může být vyplacena je 55.000 korun.

    Druhý v pořadí je dotace na Akumulace srážkové vody jako vody užitkové a případně také pro zálivku. Ta se pohybuje ve výši 30 000 Kč + 3 500 Kč/m3 nádrže na systém zachytávání srážkové vody. Tím se myslí nejen zalévání zahrádky, ale také využití vody ke splachování, mytí a obecně k činnostem, kde není vyžadována pitná voda. Dotace se vyplácí do maximální hodnoty 65 000 korun.

    Třetím programem je Využití vyčištěné odpadní vody jako vody užitkové, případně také pro zálivku zahrady. Jedná o spojení obou předchozích programů, avšak předpokládá se montáž filtračního zařízení pro úpravu dešťovky. Využití vody má sloužit primárně k jiným účelům, než k zalévání. Maximum dotace je 60.000 korun.

    Posledním programem je Systém se dvěma akumulačními nádržemi pro využití vyčištěné a dočištěné odpadní vody a pro dešťové vody jako vody užitkové a případně pro zálivku. Zde se kalkuluje s podporou 70 000 Kč + 3 500 Kč/m3 nádrže. Jedná se o kombinaci předchozích programů a jde o výstavbu většího systému využití dešťové vody. Maximum peněz, které je možné získat je na 105 000 korun.

    Foto: Shutterstock, zdroj: autorský komentář, novazelenausporam

  • Zásadní chyby při prořezávání stromů. Můžete je poničit a přijít o úrodu

    Je dobře možné, že máte letité zkušenosti s pěstitelstvím, přesto jsou vaše ovocnany ve výnosu slabé a s úrodou se v klubu zahrádkářů rozhodně nepochlubíte. I prořezávání stromů má svá pravidla a ačkoliv to vypadá velice jednoduše, jejich porušení může vést nejen k úbytku úrody, ale i případnému úhynu celého stromu. 

    Ať už zkušenosti máte, či ne, vždy je dobré si při prořezávání stromů nechat poradit. Taktika kdy zkrátka jen tak na oko prostříháte větve, aby to nějak vypadalo, má vliv nejen na úrodu, ale také celkové zdraví stromu. Čemu se vyhnout?

    Vše má svůj čas

    Pravidelnost v řezu není vůbec nutná, pokud nevlastníte sad pro produkci ovoce. Není dáno, že na vaší zahradě musíte ovocnany prořezat každý rok, naopak, pokud to situace nevyžaduje, do růstu nezasahujte. 

    Správné načasování je další věcí, na kterou nesmíte zapomenout. Prořezávání se provádí vždy na začátku jara, tedy ve chvíli, kdy pomalu končí doba zimního odpočinku a stromek pomalu nabírá sílu do nového vegetativního období. Teplota by se měla pohybovat kolem 5 stupňů. Nemá smysl prořezávání zbytečně odkládat, ani se unáhlit, mráz by strom mohl definitivně poškodit. 

    Zároveň i příliš radikální řez může vést k devastaci stromu. Vždy pamatujte, že řez by neměl vzít více, než-li ¼ objemu. Pokud to přeženeme, začne strom vyhánět tzv. vlky, což jsou plané výhony, které neplodí a začne litý boj o to, zda vydrží víc ovocnan nebo vy. 

    Také není důvod zkracovat celé výhony, protože ty jinak obrazí právě nevítanými vlky. Zkraťte větve o čtyři pupeny, to zcela postačí k jejich posílení. V sezóně vás překvapí vydatná úroda.  

    Foto: Shutterstock

    Správný řez

    Pamatujte, že při prořezávání musíte vést řez vždy na větevní kroužek. Důvod je zcela jednoduchý – strom nemá při takovém zásahu problém ránu zacelit, zatímco když větev odřežete a necháte pahýl, tak právě ten se začne postupem času rozkládat a stane se přímo vítaným útočištěm pro škůdce a dřevokazné houby. 

    Opatrnosti také dbejte při odstraňování velkých větví, nikdy je nelámejte, naopak postupujte plánovaně, po kouscích, ať nezničíte kůru stromu. Všechny rány nechte pořádně vyschnout a teprve potom je natřete smolou nebo lakem.

    Poslední a velice dobrou radou, nač při prořezu dbát, je úhel – ten, který větev svírá mezi svou odnoží a kmenem. Optimální úhel je mezi 45 – 90 stupni, protože příliš malý úhel zapříčiní, že větem nabere na hmotnosti a následně praskne s prvním silnějším větrem. Ulomená větev za sebou poté na stromě zanechá velice nebezpečnou ránu, která je opět hostitelem všeho nevítaného. 

    Starejte se o své ovocnany dobře, nikdy ne příliš, ale ani je nezanedbávejte. Oplatí vám to na chutné a bohaté úrodě. 

    Foto: Shutterstock, zdroj: leaflimb, lawnstarter