SnadnoBydlet.cz

Category: Zahrada

  • Zasaďte maliny tak, abyste sklízeli od jara až do podzimu

    Maliny jsou jedním z nejoblíbenějšího druhu ovoce, které si užíváme celé léto. Jejich svěží vůně a lehce nakyslá chuť je neodolatelná. Navíc mají plno vitamínů a jsou hojně využívány i v kuchyni do různých kaší, koláčů, dortů. Jejich včasné vysazení na zahradu nám zaručí delší plodnost maliníku.

    Kombinujte maliníky

    Abyste dosáhli četnější sklizně malin, zkombinujte různé druhy. Existují maliníky jednou plodící a remontantní. Jednou plodící maliny mají velké plody. Dozrávají v průběhu 3 až 4 týdnů v období od června do srpna. Potřebují oporu a dorůstají až 4 m.

    Remontantní maliníky mají o něco menší plody, ale charakterizují se velmi nasládlou chutí. Sklízet je můžete od srpna až do prvních mrazíku. Jsou velmi odolné vůči všem možným škůdcům a plísním a nepotřebují žádnou oporu. Postupně však plody stále méně dozrávají vzhledem k chladnému a méně slunečnému počasí během podzimních měsíců.

    Nejznámější druhy jednou plodících maliníků

    Odrůda Black jewel

    Jedná se o jednu z nejoblíbenějších odrůd v posledních letech. Vyznačuje se vysokými až 4 metrovými keři. Jarní výhonky mají modrofialovou barvu, takže se krásně hodí i jako dekorační živý plot. Plody jsou středně velké a velmi chutné.

    Odrůda Glen Ample

    Tento druh maliníku je velmi oblíbený, protože keře vůbec nemají trny. Plodí jedny z největších plodů, jejichž chuť je výborná. Navíc jsou keře vysoce odolné proti různým hnilobám. Déšť jim tedy nijak neuškodí.

    Foto: Shutterstok

    Nejznámější plody remontantních maliníků

    Odrůda Polana

    Jedná se o nakříženou odrůdu s kvalitními plody. Její keře jsou napřímené a nepotřebují žádnou oporu. Prvních plodů se dočkáte začátkem srpna, další maliny sklidíte až do prvních mrazíků. Tento druh se vyznačuje velkým množstvím plodů, jejichž barva je výrazně tmavě červená.

    Odrůda Apricot

    Maliník Apricot se vyznačuje velmi sladkými aromatickými plody. Je velmi odolný proti hnilobám. Keře této odrůdy nepotřebují oporu a rostou vzpřímeně. Maliny si můžete užívat od půlky srpna až do prvních mrazíků.

    Foto: Shutterstock, zdroj: GardenersWorld, Almanac

  • Sazenice muškátů nemusíte kupovat. Namnožte si je jednoduše z těch loňských

    Muškáty jsou oblíbenou rostlinou, kterou si velká část domácností zkrášluje své parapety nebo záhony. Muškátům se v českých podmínkách daří výborně, ale na zimu je potřeba je zazimovat v interiéru. Pokud chcete vaši muškátovou zahrádku rozmnožit, nemusíte utíkat do zahradnictví pro nové sazenice. Sazenice si zvládnete snadno vypěstovat sami z muškátů, které už máte. Ukážeme vám, jak na to.

    Jak si doma vypěstovat sazenice z muškátů

    Namnožení muškátů není naštěstí nic složitého. Stačí si vybrat zralý a silný stonkový řízek, který má dva až tři páry listů. K rozmnožení můžete použít krátkou vrcholovou část stonku, což je běžný postup. Není to ale jediný způsob. Jednodušší je muškát namnožit z listu utrženého z kolínka. Stačí odstranit dolní listy řízku a ponechat pouze několik horních. Tím omezíte vypařování vody a kořeny se budou lépe vyvíjet. Pokud byste muškáty množily v sezóně a již by na nich rašily květy, odstraňte i je.

    Díky čemu vám rostliny snadno vyrostou

    Podpořte růst kořenů a ponořte spodní konec řízku do kořenového hormonu. Tvorbu kořenů podporuje i skořice. Poté vložte řízek do vlhké a snadno propustné půdy, kterou nasypete do hliněných nebo plastových nádob. Růstu rostlin pomůže, pokud budou mít nádoby drenážní otvory a použijete zeminu s příměsí rašeliny a perlitu.

    Foto: Shutterstock

    Jak na to prakticky

    Vytvořte v zemině otvor velký 3 centimetry a řízek do něj vložte. Dbejte na to, aby byla půda dostatečně vlhká a udržujte vhodné mikroklima, které sazenicím svědčí. Aby vám prospívaly můžete na každou nádobu upevnit poklop nebo igelitový sáček. Vyhněte se nepropustným poklopům, pod kterým by rostlina dostatečně neprospívala. Důležité je, aby měl rostlina dostatečný přísun světla. Rostlinu udržujte zakrytou několik týdnů, poté ji můžete odkrýt, aby si lépe zvykala na běžné okolní podmínky.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Gardeners, Extension.iastate

  • Zatočte s otravnými mšicemi. Chilli papričky v postřiku udělají dobrou práci

    Nástupem mšic na vaší zahradu nastává nekonečný boj, který se většina zahrádkářů snaží vyhrát chemickými postřiky. To ovšem není moc dobré řešení v případě, že chcete postříkanou zeleninu ze zahrady i konzumovat. Máme pro vás návod na přírodní postřik, který s otravnými mšicemi zatočí a vy tak budete moct opět klidně spát a těšit se z bohaté úrody.

    Jak mšice ničí rostliny

    Mšice jsou drobní škůdci, kteří pojídají listy, výhonky, kořeny i květy rostlin. Mšice se totiž živí šťávami rostlin, ke kterým se dostávají pomocí enzymu, který vylučují. Rostliny tak ztrácejí sílu i živiny pro další růst. Zároveň mšice vylučují tekutinu, která způsobuje vznik plísní, což rostliny ještě více oslabuje a zároveň láká mravence. Mšice také přenášejí viry a bakterie, které můžou rostlinám způsobit různé choroby.

    Postřik z chilli papriček

    Pálivé jídlo mšice neradi. Chilli papričky obsahují sloučeniny, které nejsou mšicím po chuti. Jestli jim chcete jejich řádění značně znepříjemnit nebo dokonce znemožnit, připravte si dvě chilli papričky, dva hrnky vody, lžičku tekutého mýdla a rozprašovač. Papričky nakrájejte na drobné kousky a poté je v mixéru nebo hmoždíři rozdrťte na malé kousky. Do hrnce nalijte dva hrnky vody a přiveďte k varu. Vložte chilli papričky a vařte deset minut. Jakmile tekutina vychladne, sceďte ji a přelijte do rozprašovače. Do něj ještě přidejte lžičku mýdla, díky kterému postřik lépe přilne na listy rostlin. Rozstřik nastříkejte důkladně na rostliny postižené mšicemi. Nevynechejte ani spodní stranu listů. Účinkovat by měl téměř okamžitě.

    Foto: Shutterstock

    Rostliny, které odpuzují mšice

    Proti mšicím si můžete pomoci i tak, že do blízkosti rostliny zasadíte jiné rostliny, jejichž aroma mšicím nevoní. Na mšice působí odpudivě majoránka, petržel, máta, kopr, bazalka, levandule, ale i cibule nebo česnek. Pokud se vám mšice usídlily na balkonových rostlinách, sáhněte po eukalyptu.

    Foto: Shutterstock, zdroj: SundayGardener, plantwise

  • Jak osázet zahradu ve svahu. Vyberte rostliny, které vám zpevní půdu a přitom jsou krásné

    Baví vás pohled na vaši rozkvetlou zahradu? Kdy si v sezóně jen tak sednete se šálkem kávy do křesla a kocháte se tou nádherou? Zdá se, že osázet zahradu, která je na rovině, není oproti svažitému terénu žádný problém. Pokud máte zahradu ve svahu, nemusíte si na její zvelebení volat profesionály. Poradíme vám, jaké rostliny vaši zahradu pozvednou na novou úroveň, zpevní svah a nebudou vás stát ani velké peníze.

    Vaši zahradu dokážete rozkvést sami

    Správně vybrané květiny a keře dokáží s vaší zahradou hotové zázraky. Vytvořte si na vaší zahradě květinovou oázu, na které se budete cítit dobře vy i celá vaše rodina, a zároveň na ní najdou potravu včely a drobný hmyz bezpečné útočiště. Správnou výsadbu zvládnete hravě sami, aniž byste si volali na pomoc zahradní architekty.

    Jaké rostliny jsou vhodné na svažitý terén

    Do svahu se nejvíce hodí samopnoucí rostliny, které nevyžadují speciální oporu a rostou svépomocí. Mezi tyto rostliny patří například brečťan. Zelená rostlina s typickým tvarem listů je u nás velmi populární. Nejvíce se jí daří v polostínu. Na vaší zahradě by neměla chybět ani výrazná hortenzie, která se naopak opaluje velmi ráda. Na svažitý terén rozhodně patří i keře, například tavolník, který vás potěší hned v několika barevných provedeních. Nemůžeme opomenout ani divoké růže s nezaměnitelnou vůní.

    Foto: Shutterstock

    Popínavé rostliny na svažitý terén patří

    Na svažitý terén můžete zasadit i popínavé rostliny, které pro svůj růst v takovémto terénu potřebují oporu. Díky svému růstu do výšky můžou rozbít případnou jednolitost terénu. Mezi popínavé rostliny, kterým se bude dařit na svahu, patří například plamének, který je charakteristický barevnými květy a ostrými rysy. Navíc jde o nenáročnou rostlinu. Parádu vám udělá i Aubertova opletka, která roste rychle a navíc se pyšní něžnými bílými květy. Pokud máte na zahradě živnou půdu a zasadíte ji na místo s dostatkem slunečního svitu, bude se jí náramně dařit.

    Foto: Shutterstock, zdroj: GardeningKnowHow, BHG

  • Slepice vyžadují na jaře změnu jídelníčku. Dopřejte jim ho a budou lépe snášet

    Začíná nám konečně jarní období a s ním spojené různé přípravné práce na zahradě a v dílně. Pokud máte slepice, nezapomeňte s jarní přípravou i na ně. I pro ně je to velmi příjemné období, kdy se probouzejí z takového pomalejšího tempa.

    V současné době popularita chovu slepic vzrůstá také vlivem vysokých cen vajec na trhu s potravinami. Pojďte se s námi podívat, jak připravit slepice na jaro, aby byly zdravé, spokojené a snášely kvalitní vejce.

    Jarní údržba kurníku i slepic

    Na jaře byste jako chovatelé slepic neměli zapomenout na kontrolu kurníků a výběhu pro slepice. Pokud jim dopřáváte podestýlku – vyměňte jí za novou. Vyčistěte možné výkaly a nečistoty i ve výběhu.

    Zkontrolujte i samotné slepice, jestli nejeví nějaké známky parazitů či známých nemocí. Přesvědčte se o kvalitě prvních vajec. Pokud vykazují nějaké abnormální odchylky, může se jednat o nedostatečnou výživu slepic.

    Foto: Shutterstock

    Obohaťte slepicím jídelníček

    I slepice už se těší na jaro, až si obohatí jídelníček o zelenou trávu, pampelišky, larvy, červy aj. Po chudé zimě se vrátí jejich četnější snášení vajec. Dopřejme jim i další potraviny pro obohacení jídelníčku. Slepice také potřebují více bílkovin, aby jejich vejce byla kvalitní a slepicím se dobře dařilo. Přidejte jim do krmení například skořápky od vajec, vejce, maso, klidně i různé moučné červy.

    V mnoha domácnostech se slepicím s oblibou hází veškeré zbytky potravy. Tím, že jsou všežravci, tak opravdu zkonzumují všechno. Ale to neznamená, že jim taková potrava svědčí. Vyvarujte se ale slanému pečivu, sladkostem, cibuli, lilkům, nezralým bramborám či avokádu.

    Foto: Shutterstock, zdroj: TheHappyChickenCoop, wikiHow

  • Keře kvetoucí na jaře. Máte už je na své zahrádce?

    Jaro o sobě dává pomalu vědět, a tak můžete vyrazit na svoji zahrádku nebo na procházku do okolí. Kochat se přitom budete prvními jarními keříky, které statečně bojují s odcházející zimou. Jestliže vám v záhonku ještě nevylezly první rostlinky z podzimních cibulek, věnujte prozatím pozornost právě nádherným jarním keříkům.

    Vřesovec pleťový

    Poupata vřesovce pleťového se objevují již na podzim, a proto je připraven jako jeden z prvních hned na počátku jara krásně rozkvést. Květy se barví do bílé nebo růžové a narazíte na ně především na jihozápadě Čech. Na zahrádce vřesovec uvítá polostín a vlhkou půdu s obsahem rašeliny.

    Dřín obecný

    Stejně jako vřesovec si i dřín obecný připraví svá poupata již na podzim. Jakmile na počátku jara přestanou na pár dnů mrazíky, můžete se kochat rozkvětem zlatých květů, které tvoří rozsáhlá kulovitá květenství. Vysazujte ho na slunné místo s hlinitou půdou obohacenou o vápenec.

    Jasmín nahokvětý

    Jako jasmín se u nás často mylně označuje keř pustoryl, který se vyznačuje bílými květy objevujícími se na přelomu května a června. Skutečný jasmín nahokvětý však kvete již na počátku jara drobnými žlutými kvítky. Jasmín v zahradě vysaďte na teplé a slunné místo, během zimy ho chraňte před silnými mrazy.

    Kalina vonná. / Foto: Shutterstock

    Kalina vonná

    Kalina vonná je překrásný keř s drobnými světle růžovými květy, které se objevují často již na konci února. Keř poznáte nejen podle působivých květů, ale především podle jejich velmi výrazné vůně. Kalina je velice nenáročná rostlina, která uvítá teplé místo s lehkou vlhkostí.

    Mandloň nízká

    Jako okrasný keř lze pěstovat také mandloň nízkou, na které můžeme již během března zpozorovat nádherné růžové květy. Pozor však na její semena, jež jsou jedovatá. V zahradě ji umístěte na místo s plným slunečním svitem a do půdy přidejte dostatek vápna. Mandloň snese i delší sucho a je poměrně nenáročná.

    Tyto krásné keře vám přinesou spoustu radosti hned na počátku jara. Lze je využít i k výzdobě interiéru, stačí jen ustřihnout pár větviček s barevnými květy a umístit je do vázy s vodou.

    Foto: Shutterstock, zdroj: HomesandGardens, TheSpruce

  • Automatický zavlažovací systém z PET lahví. Už nebudete muset zalévat

    Mít krásnou a rozkvetlou zahradu stojí spoustu práce. Alespoň to si možná myslíte, když obdivujete sousedovu okrasnou zahrádku a samotným vám nezbývá energie na každodenní hojné zalévání. Aby vám květiny dobře rostly, je správné zavlažování důležité. Naštěstí si lze i tuto námahu ulehčit. Vyrobte si zavlažovací systém z PET lahví a nemusíte se bát, že vás z nošení těžkých konví rozbolí záda.

    Jak na automatický zavlažovací systém

    Pokud máte doma zásobu PET lahví, nevynášejte je do žlutého kontejneru, můžou se vám totiž ještě hodit. PET lahve můžete využít jako zásobárnu vody pro vaše rostliny, ať už v záhonku nebo v květináčích. Jak na to? PET lahev uzavřete víčkem a do víčka udělejte několik děr. Aby vám to šlo snadněji, můžete použít silnou rozžhavenou jehlu nebo připínáček. Dno lahve následně odřízněte. Lahev poté zatlačte víčkem do díry vedle rostliny, kterou chcete zavlažovat. Nádobu doplňte vodou, pravidelně ji doplňujte, a máte hotovo.

    Další vychytávky na lepší zavlažování

    V hobby marketech si zakupte zavlažovací koncovky s jehlou, které snadno našroubujete na PETky místo propíchaného víčka. Následně je použijete stejným způsobem a zasunete hrdlo lahve s koncovkou do zeminy. Přijde vám vyčuhování láhve ze země nevzhledné? V tom případě láhev propíchejte na několika místech, aby z ní postupně vytékala voda, a celou lahev zasuňte do půdy. Nechte pouze mírně vyčuhovat hrdlo láhve, do kterého budete nalévat v případě potřeby vodu.

    Foto: Shutterstock

    Triky pro bohatou úrodu

    Potřebujete zavlažovat velké množství rostlin nebo vyvýšené záhony? Nebojte se použít větší množství lahví. U všech PETek seřízněte dno a nasaďte postupně jednu na druhou. Jako poslední přidejte větší lahev s uříznutým hrdlem, kterým budete doplňovat vodu, nejlépe hadicí. Do ostatních lahví udělejte malé díry a vložte je do půdy tak, aby měly lehký spád. Voda se tak snadno dostane všude tam, kam má.

    Foto: Shutterstock, zdroj: ThrivingYard, GardeningKnowHow

  • Zkušení zahradníci vysévají k cibuli mrkev. Obě rostliny si skvěle pomáhají

    Cibule je potravinou, která dodá šmak většině pokrmů, ať už je čerstvá nebo dozlatova usmažená. Na pěstování cibule nic není, přesto vás možná překvapí, že pro bohatší úrodu byste k ní měli zasadit i mrkev. Proč je to důležitým trikem zkušených zahradníků? Bude mile překvapeni.

    Jak na sázení cibule

    Nejvhodnější doba na sázení cibule je od půlky března do začátku dubna. K jejímu pěstování můžete použít malé sazenice nebo semínka. Na pěstování ze semen jsou nejvhodnější odrůdy Globo, Owa a Blanco Duro. Ty by se ale měly vysévat už během února, abyste již vzrostlé sazenice mohli konce dubna sázet do záhonů. Pokud sáhnete po předpěstovaných sazenicích, budete mít práci o to menší. Při výběru sazenic sáhněte po těch, které mají 4 – 15 milimetrů. Pokud uvidíte poškozené cibulky, tak ty rozhodně nebrat. Sazečky vsaďte do půdy mělce tak, aby jejich horní konec vyčníval nad půdu.

    Jak na sadbu

    Během sázení dodržujte rozestupy alespoň10 centimetrů mezi jednotlivými cibulkami a 25 centimetrů mezi řádky. Cibuli pravidelně kypřete a odstraňujte v jejím okolí plevel. Jestli plánujete velkovýrobu cibule a váš pozemek se nachází v teplé oblasti, můžete semena cibule v půlce března vysévat přímo do řádků, které budou alespoň 30 centimetrů od sebe. V opačném případě si plodiny budou brát prostor, živiny a špatně porostou.

    Foto: Shutterstock

    Mrkev jako pomocník

    Mrkev cibuli ochrání před škůdci, kteří by vám mohli poničit úrodu. Tím nejznámějším je květilka cibulová. Cibule není mrkvi nic dlužná a skvěle ji ochrání před pochmurnatkou mrkvovou. Obě plodiny se tak hodí pěstovat společně, protože to přináší mnohé benefity. Nemusíte například používat chemické postřiky, abyste se škůdci zbavili a těšit se tak z bohaté úrody. Sklizeň cibule připadá většinou na konec července. To, že je cibuli potřeba sklidit, poznáte podle toho, že její nať začne žloutnout a rostliny se začnou pokládat. Cibuli tak vytrhejte ze záhonů a nechte je na něm něco přes týden dosušit. V případě deště cibuli svažte a zavěste na suché a vzdušné místo.

    Foto: Shutterstock, zdroj: FarmersAlmanac, HomesandGardens

  • Nedělejte zbytečné chyby při výsadbě rybízu. Potom vám nebude plodit

    Máte rádi sladkokyselé kuličky rybízu a rádi byste si na své zahradě vysadili vlastní keř? Pěstování rybízu je téměř bezúdržbové, pokud na začátku nepodceníte správnou výsadbu. Ta totiž může z velké části ovlivnit vaši sklizeň.

    Vyberte vhodný druh rybízu

    Rybíz je oblíbeným ovocem, jehož kuličky můžete jíst jen tak nebo z nich vyrobit výborný rybízový koláč. Rybíz je plný vitamínů, především vitamínu C. Nejznámější je červený a černý rybíz, ale výborný je i rybíz bílý nebo růžový. Při výsadbě rybízu ale dbejte na to, abyste mu dopřáli ty nejlepší podmínky. Každá odrůda totiž potřebuje jinou péči. Pokud se rozhodnete vysázet bílý nebo červený rybíz, bude se mu dařit v živné a vlhké půdě s mírnou kyselostí. Svědčí jim také umístění na slunečném místě, do kterého ale přes poledne nepraží přímé slunce. Černý rybíz oproti tomu vyžaduje propustnou půdu s vápenatou zeminou a mírnou zásaditostí. Dělají mu dobře teplá, bezvětrná a slunná místa, díky kterým bude rybíz nasládlý.

    Foto: Shutterstock

    Výsadba keříkového rybízu

    Než přejdete k výsadbě, namočte kořeny rybízu na několik hodin do vody. Pro keříkový rybíz vyhlubte větší výsadbovou jámu, ve které vidlemi zryjete dno i boční stěny. Tato zdánlivá drobnost podpoří růst kořenového systému rybízu. Kořeny budou totiž do země lépe pronikat. Jakmile rostlinu zasadíte do země a nahrnete na ni první zeminu, sazenicí zatřeste. Tak se hlína snadno dostane mezi všechny kořeny. Hlínu potom udusejte, zalijte a poté nasypte další zeminu.

    Sázení stromkového rybízu

    Proces výsadby stromkového rybízu je velmi podobný jako u keříkového rybízu. Změna nastává v momentě umístění sazenice, kdy „uzel“ by měl být nad zemí do té míry, že na ni vůbec nedosáhne. Rybíz díky tomu nepustí kořeny z části nad roubováním. Stromkový rybíz nezapomeňte podepřít kůlem, jelikož je kmen ještě příliš slabý a mohl by se zlomit.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Almanac, Plantura.garden

  • Práce na zahradě, které je třeba stihnout ještě v březnu. Pak už se dohánějí obtížně

    Březen je zlomový měsíc pro zahrádkářské práce. Po zimě přicházejí první sluneční paprsky, které lákají ven první rostlinky a lístky ovocných stromů. Zahrada se probírá ze zimního spánku a potřebuje naši péči pro nadcházející období. Na co všechno byste neměli zapomenout?

    Pečujte o jahodníky

    Jakmile odejde poslední sněhová pokrývka, zkontrolujte jahodníky. Potřebují odstranit staré suché listy a stonky. Nakypřete půdu, pokud je potřeba a mladé výhonky zahrňte trochou zeminy, abyste je ochránili před posledními mrazíky.

    Až zahlédnete nová zelená srdíčka, je třeba přidat jahodám hnojivo. Nejlepší je zkvašený slepičinec, který seženete i v granulované formě v obchodech.

    Ovocné stromy a keře potřebují prořezat

    V druhé polovině března prořežte bujně rostoucí větve hrušní a jabloní. Stromy potřebují také hnojení, aby byly připraveni na nadcházející plodnou sezónu a měly dostatek síly. Vhodný je uleželý hnůj nebo kompost. Zapravte jej do hlíny kolem koruny stromů. V průběhu dubna můžete kolem stromu zasadit i vlčí bob mnoholistý, který dá půdě potřebný dusík.

    V první polovině března se pusťte do zastřižení rybízu angreštu. Výhony ostružiníků a maliníků, které již plodily také odstřihněte včetně zmrzlých konců.

    V tomto měsíci je vhodná doba na sázení ovocných stromů i keřů. Koncem března můžete zasadit i okrasné listnaté stromy a vinnou révu.

    Nezapomeňte také na ochranu stromů a keřů před možnými škůdci. Vhodnou přírodní ochranou je vysázení lichořeřišnice, aksamitníku, měsíčku či jiných aromatických rostlin.

    Foto: Shutterstock

    Výsadba první zeleniny

    Začátek března je poslední šance k vysazení semínek paprik a brokolice k předpěstování sazenic. V polovině měsíce vysejte semínka rajčat do malých květináčků k předpěstování. Nezapomeňte je po prvních 2 až 5 lístcích přepíchat.

    Koncem března vysejte na zahrádky také ředkvičky, mrkev, petržel. špenát, hrách i kopr. V případě posledních mrazíků rostlinky ochrání netkaná textilie.

    Sázení letniček i trvalek

    Když si v březnu předpěstujete sazeničky některých okrasných rostlin, budou pak odolnější před posledními ranními mrazíky. Předpěstujte si afrikány, astry, slaměnky, gazánie nebo hvozdík čínský.

    Na konci března je vhodná doba k vysazení okrasných trvalek. Zaměřte se nejen na jejich výsadbu, ale také na jejich případné množení dělením trsů.

    Foto: Shutterstock, zdroj: SundayGardener, BalconyGardenWeb