SnadnoBydlet.cz

Category: Zahrada

  • Pěstovat rajčata zvládne úplně každý. Držet se těchto rad a vyrostou vám i na balkóně

    Rajčata z obchodu nesahají těm domácím ani po paty. Chuť i vůně domácích rajčat se ničemu nevyrovná. Pokud máte rajčata rádi, ale jste v pěstitelství začátečníci, pěstování rajčat se nemusíte bát. Jestli se rozhodnete pro pěstování tyčkových rajčat, hravě to zvládnete i ze semínka.

    Pěstování rajčat ze semínka

    Rajčata můžete pěstovat na záhoně, ve skleníku nebo na balkoně. Pokud se rozhodnete s pěstováním rajčat ze semínek, začněte co nejdříve. Důležitý je kvalitní substrát a vlhké prostředí. Nejlepší je, pokud zasazená semínka necháte odpočívat pod pařníkem. Teplo a vlhko jim udělají dobře a ze semínka se rychle vyklube rostlina. Jakmile má rostlina vlastní listy, přesaďte ji do samostatného květináče.

    Pěstování rajčat ze sazenic

    Sazenice jsou sázka na jistotu, pokud nevěříte, že byste rajčata zvládli vypěstovat ze semínka. Stonek sazenic by měl mít aspoň třicet centimetrů a být pevný. Rostlina musí být sytě zelená. Pokud se vám nějaká sazenice nezdá, má povadlé nebo nažloutlé listy, nechte ji v obchodě. Před  přímým vysázením rostlin do půdy dávejte sazenice na pár hodin denně ven, aby nezažily teplotní šok a nezvadly. Rajčata je nejlepší sázet v druhé polovině května, kdy je velká pravděpodobnost, že je už neohrozí přízemní mrazíky. Jestli se chystáte pěstovat rajčata ve skleníku, vyměňte hlínu a sazenice zasaďte alespoň čtyřicet centimetrů od sebe. V případě keříkových rajčat nezapomeňte na oporu.

    Zdroj: YouTube

    Jak pěstovat rajčata na balkoně

    Rajčata můžete pěstovat i v případě, že nemáte zahradu a vypěstovat si je přímo na balkoně. Rajčata zasaďte do vhodných nádob nebo samozavlažovacích květináčů. Přidejte kvalitní substrát a pravidelně zalévejte, ale nepřelévejte. Vodu lijte ke kořenům rostliny a zbavujte se bočních výhonků. Rostliny dejte na světlo, ale ne na přímé a pravidelně hnojte. Pokud se u vás rostlinám bude dařit až moc a začnou být vyšší než dva metry, výhon zaštípněte, aby se rostlina nevysilovala růstem, ale soustředila se spíše na plození rajčat.

    Foto: Shutterstock, zdroj: bhg, thespruce

  • Jak vypěstovat hlívu ústřičnou na balkóně

    Hlíva ústřičná je jedlá houba, která obsahuje spoustu pro člověka prospěšných látek. Má v sobě především velké množství vitamínu B, ale také vitamínu C nebo kyseliny listové, draslíku a fosforu. Zároveň obsahuje esenciální aminokyseliny, které si lidské tělo neumí samo vyrobit. Hlíva ústřičná příznivě působí na stav nervového systému a kostí. Také pomáhá posilovat imunitní systém a regulovat hladinu cholesterolu v krvi. Díky vysokému obsahu proteinů a bílkovin je tato rostlina vyhledávanou pochutinou i mezi vegany. Hlíva ústřičná roste téměř po celý rok na živých či odumřelých kmenech listnatých stromů. Vypěstovat si ji můžete ale i v domácích podmínkách. Třeba na balkoně.

    Co potřebujete k pěstování hlívy ústřičné

    Pěstování hlívy ústřičné není nic složitého a zvládnete to snadno i v domácích podmínkách. K pěstování budete potřebovat slámu, kterou vložíte do hrnce s vodou a povaříte. Poté si připravte třílitrové plastové nádoby, do kterých hlívu dáte. Do lahve pomocí vrtáku nebo hřebíku vytvořte zhruba deset děr po jejím celém obvodu. Jedna díra by měla být i ve víčku.

    Jak vypěstovat hlívu ústřičnou

    Jakmile povaříte slámu, vyjměte ji z hrnce a nechte ji okapat. Sláma by měla být ještě teplá, když jí budete plnit láhev. Láhev slámou zaplňte do čtvrtiny a na ni nasypte trochu zrnité sadby hlívy, kterou seženete v každém zahradnictví. Na sadbu opět dejte slámu a na ni nasypte zrnitou sadbu. Takto to ještě dvakrát zopakujte, než bude lahev plná. Lahev pečlivě uzavřete a rozprašovačem pokropte všechny vytvořené otvory.

    Foto: Shutterstock

    Jak se o hlívu ústřičnou starat

    Lahve postavte na slunné a teplé místo. Pravidelně je zavlažujte pomocí rozprašovače a už po pár dnech uvidíte, jak se uvnitř lahve tvoří nový život hlív. Hlívy po pár týdnech prorostou ven a můžete je konzumovat. Houby stačí odříznout nožem nebo je odlomit. Jakmile hlívy dorostou, měli byste je sklidit co nejdříve a zpracovat. V opačném případě by vám mohly zplesnivět a mohly byste je místo radosti z bohaté úrody, vyhodit rovnou do koše.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Balconyboss, HomesandGardens

  • Zkušení zahradnicí vysévají k cibuli mrkev. Má to skvělý vliv na úrodu

    Sázet mrkev společně s cibulí byla běžná praxe našich předků. Nešlo o náhodu, ale tento způsob výsadby jim zaručil bohatou úrodu. Při výsevu do řádků například střídali cibuli a mrkev. Tato technika se nazývá doprovodná výsadba a jejím účelem je zasadit společně různé druhy rostlin, které ze vzájemné společnosti profitují.

    Společná výsadba je ověřená už po staletí

    Společnou výsadbu využívají lidé po celém světě už dlouhá léta. Američtí Indiáni si například oblíbili pěstování tzv. „tří sester“. Zjistili totiž, že když společně pěstují dýni, kukuřici a popínavé fazole, tak je sklizeň těchto plodit výrazně lepší. Důvodem je to, že kukuřice je pro fazole oporou. Fazole naopak dodávají do půdy potřebný dusík a svou popínavostí poskytují oporu kukuřici. Dýně zase díky svým velkým listům vrhá stín na půdu, která tak udrží vláhu delší dobu. Ve stínu se také nedaří plevelům, které by plodinám braly živiny. Někteří obyvatelé ke třem sestrám přidávají i kvetoucí Cleome serrulata. Tato rostlina láká hmyz a kukuřice, fazole i dýně se tak dočkají lepšího opylení.

    Cibule a mrkev vám zajistí lepší úrodu

    Proč se cibule a mrkev mají pěstovat dohromady? Cibule díky obsahu látky alicin odpuzuje některý hmyz, například pochmurnatku mrkvovou. Tato muška napadá kořenovou zeleninu a boj proti ní bývá často složitý. Pokud nechcete, aby vám muška mrkev napadla, můžete tomu zabránit položením netkané textilie, odchytem nebo lepovými deskami. Jednodušší je ale k mrkvi zasadit právě cibuli. Mrkev však cibuli nezůstává nic dlužná. Mrkev totiž odpuzuje květilku cibulovou, která napadá cibuloviny.

    Foto: Shutterstock

    Co dalšího mrkvi a cibuli prospěje

    Mrkvi dělá dobře i blízkost košťálové zeleniny, rajčat, pažitky, luštěnin nebo rozmarýnu. Naopak ji nepotěšíte bramborami, celerem nebo koprem. Cibule bude profitovat z rajčat, paprik, košťálové zeleniny, ale i máty nebo růží. Co jí naopak neprospěje, je zasadit v její blízkosti česnek, pórek, luštěniny nebo asparágus.

    Foto: Shutterstock, zdroj: KelloGggarden, Weekand

  • Vytvořte si v zahradě léčivý koutek. Ale pozor, některé bylinky se vzájemně nemusí

    Pokud rádi v zimních měsících pijete bylinkové čaje a věříte v sílu přírody, vytvořte si na zahradě svůj koutek, ve kterém budete schraňovat všechny byliny. Domácí bylinky můžete použít do horkých nápojů v zimě, k přípravě míchaných nápojů v létě, ale hodí se i k ochucení jídel. Mají také spoustu vitamínů a pokud si je po sezóně usušíte, budete z toho těžit po celý rok.

    Pěstování bylinek

    Některé bylinky zasazené v květináčích seženete v každém supermarketu. Koupené ale nikdy nebudou mít takovou chuť a vůni jako ty domácí. O obsahu vitamínů a minerálů nemluvě. Bylinky nejsou náročné na péči a na zahradě vám udělají parádu. Pokud si chcete vypěstovat bylinky ze semínek, je nejvyšší čas. Klíčení jim půjde samo, pokud je zasadíte do kvalitní zeminy a budete je uchovávat v teplotě kolem 20 °C a na slunném místě. Při pěstování ze sazenic si je před koupí vždy pečlivě prohlédněte. Rostlina musí vypadat zdravě a mít pevné listy i výhonky. Dejte také pozor, aby na spodní části nepřebývali škůdci.

    Co bylinkám neprospívá

    Při pěstování si dejte pozor na použití vhodné zeminy. Bylinky vyžadují hlinitopísčitou půdu, která je zvětraná. Půdu proto před sázením zryjte, aby se kyslík dostal i ke kořenům rostliny. Záhon také zbavte plevele. Po vysázení si dejte pozor, abyste bylinky nepřelévaly. Nadbytečná zálivka jim spíše uškodí. Pokud máte možnost zalévat dešťovou vodu, bylinky budou prospívat. Voda by ale neměla být příliš studená, aby bylinkám nezpůsobila teplotní šok.

    Foto: Shutterstock

    Některé bylinky si nesednou

    Možná si myslíte, že můžete vedle sebe zasadit jakékoliv bylinky. Opak je ale pravdou. Některé bylinky spolu moc nefungují a jejich zasazení vedle sebe by bylo kontraproduktivní. Bylinkami, které si spolu nerozumí je třeba máta a tymián. Máta se velmi rozrůstá a tymián tak může snadno zahubit. Společně nefunguje ani bazalka a šalvěj, protože šalvěj vylučuje do půdy chemikálie, které negativně ovlivňují růst i chuť bazalky. Stejně funguje i rozmarýn a koriandr, kdy rozmarýn ovlivňuje chuť právě koriandru.

    Foto: Shutterstock, zdroj: GardenersPath, Gardeningknowhow

  • Odstraňte mech z trávníku jednou provždy. Už vás trápit nebude

    Vykukující mech z trávníku může pro spoustu lidí představovat příjemnou změnu v jejich jednolitém trávníku. Jakkoliv se ale mech může zdát estetický, je to parazit, který trávník postupně zadusí. Mech se totiž po zahradě začne rozpínat a trávu vystrnadí. Velké množství mechu v trávníku značí překyselenost půdy. Pokud patříte mezi ty, které mech ve vašem trávníku nenechává chladnými, máme pro vás návod, jak se ho zbavit jednou provždy.

    Mech je velmi odolná rostlina

    Mech patří mezi jednu z nejstarších rostlin na zemi. Nejvíce se mu daří na kmenech stromů, trouchnivějícím dřevě, ve skalách, ale i na trávě a střechách domů. Rozmnožuje se spory a proto je schopen přežít i v nepříznivých podmínkách. Není závislý na substrátu, takže prospívá i v chudé nebo písčité zemině. Mechů na světě existuje přes 12 000 druhů. Mech má dobrou cirkulaci vzduch a odvodnění a nejdůležitější je pro něj vláha. Bez vláhy sesychá.

    Mech z trávy vypíchněte

    Pokud vás mech prorůstající do trávníku trápí, nejprve trávník provzdušněte. Stačí vám k tomu obyčejné hrábě, kterými trávu prohrábnete. Na větší trávník můžete použít i vertikutátor nebo mech z trávníku vypichovat s celou spodní částí. Do prázdného místa po mechu opět zasaďte trávu, ale až poté, co místo přihnojíte dusíkem.

    Foto: Shutterstock

    Pravidelné hnojení proti mechu

    Pokud vám roste v trávníku mech, máte zřejmě překyselenou půdu. Kyselost zneutralizuje hnojivo z vápenatého ledku a zároveň dodá půdě živiny. Půdu vápenatým ledkem hnojte pravidelně, ideálně po dešti a aspoň jednou měsíce. Mech se vám tak nebude na trávníku rozrůstat a postupně ho zahubíte. Na mech můžete použít i herbicid fungující na inhibitorech fotosyntézy. Mechu se také zbavíte tak, že dopřejete vašemu trávníku dostatek slunečního svitu. Prořezávejte proto stromy, které trávníku stíní a pravidelně trávník sekejte. Místa, na kterých se usazuje voda, pravidelně provzdušňujte vidlemi nebo hráběmi.

    Foto: Shutterstock, zdroj: rhs, thespruce

  • Odrazte blížící se útok slimáků a dalších škůdců na vaší zahradu

    Zahrada je pro mnoho lidí oblíbeným místem pro relaxaci a odpočinek od každodenního shonu. Bohužel však může být náchylná k útokům různých druhů škůdců, kteří mohou poškodit rostliny a snížit jejich výnos. Pokud nejsou škůdci včas odhaleni a řádně se s nimi nezatočí, mohou způsobit značné škody a dokonce ohrozit úrodu. V tomto článku se podíváme na některé z nejběžnějších škůdců na zahradě, způsoby, jak jim předcházet, a jak s nimi úspěšně bojovat. Zjistíme také, jaké jsou nejlepší postupy a techniky pro ochranu vaší zahrady a udržení zdravých rostlin.

    Co s sebou škůdci přináší?

    Škůdci mohou způsobit různé druhy škod na zahradě, které mohou ovlivnit růst a plodnost rostlin. Mezi hlavní důsledek jejich činění patří omezování růstu, kdy se někteří škůdci živí listy, stonky a kořeny, čímž rostlinu drancují. Nebezpečné je také přenášení chorob, protože někteří škůdci, jako jsou například mšice, mohou přenášet choroby z rostliny na rostlinu, což může vést k jejich rozšíření po celé zahradě. Škůdci mohou rovněž poškodit květy, plody a výhonky rostlin, což zapříčiní ztrátu úrody a snížení kvality plodů. K tomu se také váže estetické poškození, kdy rostliny již nebudou vypadat po napadení dobře. V nejhorším případě s sebou škůdci nesou komplexní odumírání rostlin, což možná velmi dobře mnoho z vás zná. 

    Nejčastější škůdci na našich zahradách

    Představme si skupiny nejčastějších uzurpátorů našich zahrad a připravme se na ně zavčasu.

    Slimáci a plži jsou velmi častými škůdci na zahradě a mohou způsobit velké škody na rostlinách. Mohou napadat listy, květy i plody a zanechávají charakteristické slizké stopy. Existují různé způsoby, jak se s těmito škůdci vypořádat, například pomocí přírodních repelentů, jako jsou měďnaté pásy nebo pivní pasti. Někteří si v zoufalém souboji s těmito dotěrnými plži pořizují indické běžce, kteří jako jediní slimáky konzumují, jindy si pomůžete solí nebo sypáním kávové sedliny či vaječných skořápek kolem sazenic.

    Chrousti jsou dalším běžným škůdcem na zahradě. Mohou napadat různé druhy rostlin a způsobovat poškození, protože požírají listy a vysávají šťávu. Zde mohou pomoci postřiky s přírodními insekticidy, nebo použití dravých brouků.

    Mšice jsou malí škůdci, kteří vysávají šťávu z rostlin a mohou se rychle množit, což může vést k značnému poškození. Existují přírodní repelenty proti mšicím, jako jsou například roztoky na bázi mýdla a vody, nebo lze využít jejich přirozených nepřátel, jako jsou slunéčka sedmitečná.

    Pilatky jsou velmi mobilní škůdci, kteří se rychle šíří a napadají ovocnany. Kromě postřiků existují i jiné způsoby, jak se s těmito škůdci vypořádat, například využití feromonových pastí. Zmínit můžeme také mandelinku, která je nepřítelem pro vaše brambory a úrodu ochráníte jedině včasným sesbíráním tohoto vetřelce. 

    Foto: Shutterstock

    Důležitá je prevence

    Pokud chcete minimalizovat poškození rostlin způsobené škůdci, předcházejte jejich útokům následujícím způsobem:

    • udržujte svou zahradu čistou, odstraňujte vadné a poškozené části rostlin a uklízejte listí, které spadlo na zem
    • vysazujte odolné odrůdy rostlin
    • používejte organická hnojiva
    • využijte přirozených nepřátel, jako jsou například draví brouci
    • používejte přírodní repelenty nebo účinné babské rady
    • pravidelně rostliny kontrolujte

    Boj se škůdci na zahradě může být velmi náročný a někdy i frustrující. Nicméně, prevence je vždy nejlepší lék. Pravidelná údržba a sledování vaší zahrady mohou pomoci předejít problémům s nevítanými návštěvníky a zajistit zdravý růst a vývoj rostlin. Pokud se objeví škůdci, důležité je jednat rychle a použít vhodné metody a techniky pro jejich odstranění. 

    Foto: Shutterstock, zdroj: TheEnglishGarden, SavvyGardening

  • Bohatou úrodu cuket vám zajistí použití PET láhví

    Nemáte dostatek prostoru na skleník v zahradě, ale i tak chcete pěstovat cuketu? Zkuste využít předpěstování zeleniny v PET lahvích. Je to velmi ekonomické a zároveň nepotřebujete žádnou velkou plochu. Nastřádejte si pár lahví dopředu a pusťte se do zahradničení. Můžete tak vyzkoušet cukety, rajčata, okurky i jahody. Cukety jsou velmi vděčné a odmění se vám velkou úrodou.

    Jak vyrobit z PET lahve mini skleník

    Připravte si nastřádané PET lahve. Důkladně jí vymyjte a odstraňte etiketu. Na každou rostlinku potřebujete jednu. Uřízněte lahev ze spodu tak, abyste jí mohli širší částí zasunout do připravené zeminy. Na horní části lahve vystřihněte pár uzavíratelných okýnek. Díky tomu, bude provizorní skleník větrat a zároveň bude mít rostlina potřebné teplo k růstu. Víčko můžete odšroubovat, ale v případě špatného počasí si ho uschovejte.

    Foto: Shutterstock

    Sázení a péče o rostliny

    Do takových skleníčků můžete zasadit sazenice cukety. Takto si je krásně předpěstujete a až budou rostliny větší, skleník už potřeba nebude.

    Rostliny sázejte od sebe tak daleko, abyste je v plném růstu nemuseli přesazovat. Cukety od sebe sázejte do vzdálenosti 1 m.

    Rostlinky v PET lahvi zalévejte jednou denně a nechte okýnka otevřená. V případě, že očekáváte velký déšť nebo krupobití, tak je zavřete, aby se rostlinky neponičily.

    Výhodou lahvových mini skleníků je, že jsou velmi nenákladné. Připravíte je i do malé zahrádky a PET lahve můžete na příští sezónu schovat a potom je využít další rok.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Pestujme, LittleBins, LaidbackGardener

  • Vypěstujte ty nejlahodnější okurky. Klíč je v takzvaném předpěstování

    Sklizené okurky přímo ze zahrady patří mezi oblíbené letní pochutiny. Okurky patří právem mezi nejoblíbenější zeleninu, hodí se do salátů, smoothie nebo na nakládání. Pěstování okurek není náročné, když dodržujete obecně platná pravidla, jako je správné umístění a pravidelná zálivka. Důležitý je také výběr vhodné odrůdy, předpěstování a důsledná péče. Díky tomu budou okurky šťavnaté a nebudou mít trpkou chuť.

    Jaké okurky na zahradě vysázet

    Okurky mají přirozený sklon hořknout. Hořknutí vám pomůže předcházet správně vybraná odrůda. K trpké chuti mají menší sklon odrůdy označené F1. Tyto hybridní odrůdy vznikly křížením několika odrůd, a jsou tak nejen odolnější proti hořkosti, ale i vůči chorobám. Pro pěstování na zahrádce se vám nejlépe osvědčí Polní okurka Lider F1 nebo Okurka nakládačka Cezar F1. Obě tyto rané odrůdy se hodí i k nakládání. Vhodná je také Okurka Soplica F1, která je velmi odolná proti plísním a Okurka Paris F1, která dozrává na konci léta a je výborná do salátů. A co v případě, že vám zhořknou i tyto odrůdy? Zkuste babičkovskou radu a okurku před konzumací loupejte od špičky dolů.

    Foto: Shutterstock

    Okurky si nejdříve předpěstujte

    Okurky sice můžete vysít přímo do záhonu, ale mnohem více se vám vyplatí si sazenice předpěstovat. Předpěstování sice bývá náročnější, ale zároveň uspíší dobu sklizně, a vy se tak z okurek budete moci radovat i o několik týdnů dříve. S předpěstováním začněte raději už v dubnu. Sazenice byste měli udržovat na teplém místě s dostatkem slunečního svitu a pravidelně je zalévat. Díky důkladné péči byste mohli koncem května sazenice vkládat již do země. To, jestli je sazenice vhodná k přesazení, poznáte tak, že má vyvinutý jeden pravý lístek. Před přesazením do země nechte okurky alespoň týden venku na zahradě, aby si zvykly na nižší teplotu. Okurkám vybírejte záhon s dostatkem slunečního svitu, ideálně takový, který směřuje na jih a nikdy je nepěstujte dvě sezóny po sobě na stejném místě.

    Foto: Shutterstock, zdroj: InteriaPorady, thisismygarden

  • Sametka je nepříjemný parazit, který obývá nejednu domácnost. Může být i nebezpečný

    Parazitů, kteří mohou velmi znepříjemnit život je celá řada. Většina z nich je sice velmi otravná, ale jinak vcelku neškodná. Na druhou stranu, někteří z nich mohou člověku způsobit vážné zdravotní potíže. Jedním z nich je roztoč známý jako sametka. Vyskytuje se ve vlhčím prostředí a je aktivní od července do září. Jeho kousnutí může vyvolat nemoc trombikulózu, neboli sametkovitost.

    Problémem jsou larvy

    Sametky jsou velmi drobní živočichové, jejichž larvy žijí paraziticky a napadají teplokrevné savce, lidi a dokonce některé na zemi hnízdící ptáky. Larvy nejsou větší než zrníčko pylu, obvykle tedy mají zhruba 0,2 milimetru. Dospělec má okolo 1 milimetru. Larvy sametek číhají nejčastěji na listech travin na svého hostitele. Po kůži se pohybují velice rychle a je nesnadné ji zahlédnout.

    Larva se snaží dostat nejčastěji do míst, kde je obtížné ji odhalit a kde a kde se snadněji dostane pod kůži hostitele. U člověka jde nejčastěji o třísla, genitál, podpaží a podobná místa. Samotné kousnutí je nebolestivé a člověk ho obvykle necítí. Larva svými kusadly naruší kůži a do vzniklé ranky pozvolna vypouští své trávicí enzymy. Ty natráví kožní buňky, které parazit následně vysává. Takto se udrží na hostiteli 2-3 dny. Následně odpadá a postupným vývojem se promění v dospělce. Dospělá sametka je neškodná.

    Foto: Shutterstock

    Malá sametka, velké potíže

    Kousnutí krátce po odpadnutí parazita vyvolá relativně silnou alergickou reakci. Napadené místo je zarudlé, bolí, silně svědí a velmi připomíná bodnutí komárem. Zasažené místo chladíme, teplo totiž příznaky zhoršuje. Dále je dobré aplikování hojících mastí, gelů a otírání místa octovou vodou. U domácích mazlíčků zajistíme, aby si napadená místa nerozkousali a nerozškrábali.

    Proti sametkám není jiné pomoci než prevence. Aplikujte hmyzí repelenty a noste vhodné oblečení do přírody. Pokud jste vyznavač přírodních metod, můžete zkusit odehnat sametky levandulovou vodou. Tyto parazité totiž levanduli nesnáší a zdaleka se jí vyhýbají. Stejně dobře funguje i obyčejné droždí.

    Foto: Shutterstock, zdroj: ScienceDirect, monvt

  • Rekordní úrodu může zajistit i to nejlevnější hnojivo

    K tomu, aby se vašim rostlinám dobře dařilo a mohli jste co nevidět sklidit úrodu, kterou vám budou sousedi závidět, potřebujete dodat rostlinám kvalitní hnojivo. Pokud si ale myslíte, že utratíte tisíce za hnojivo v hobby marketech a vaše rostliny to ocení, můžete se mýlit. I to nejlevnější hnojivo totiž může dodat vašim rostlinám vše, co potřebují, nebo mnohem více.

    Skvělé hnojivo máte přímo pod nosem

    Možná se budete divit, jaké věci ze své domácnosti vyhazujete, a přitom by se vám mohli skvěle hodit na vaše záhony. Pokud doma topíte dřevem, ať už v krbu nebo v kotli, popel nevyhazujte. Je totiž plný živin a vaše rostliny ho ocení. Popel ze dřeva obsahuje až třináct přírodních živin, a kromě jeho skvělých hnojících účinků vám pomůže odehnat i otravný hmyz, který by mohl vaši úrodu zničit. Navíc je to levná varianta hnojení. Poklad, který jste dosud s největší pravděpodobností vyhazovali. Popel používejte ale pouze z přírodního dřeva a nikoliv z lakovaného dřeva, lepenek nebo jinak chemicky ošetřeného dřeva. Takový popel by mohl být kontraproduktivní a rostlinám by udělal medvědí službu.

    Používání popela na rostliny

    Popel nechte před použitím dobře vychladnout, a to alespoň jeden den. Pokud ho nemůžete nechat přímo v krbu, tak ho přendejte do kovové nádoby. Popel následně přesejte přes síto s oky střední velikosti. Větší kousky popela rozdrťte. Nádobu s popelem dobře uzavřete, aby se do ní nedostala vlhkost, která by mohla část živin zničit. Popel poté sypte na stonky nebo kořeny rostlin. Hnojiva dávejte tak akorát. Velké množství hnojiva zvyšuje pH zeminy a mohlo by úrodě spíše uškodit. Na sto metrech čtverečních použijte ročně pouze 5 kilo popela.

    Foto: Shutterstock

    Jak skladovat nevyužité hnojivo

    Pokud máte popela více, můžete ho do další sezóny skladovat v kovové uzavíratelné nádobě nebo ho rovnoměrně nasypat na kompost, kde se rozloží. Jestli nemáte kompost, nevadí. Můžete tohle zázračné hnojivo nabídnout sousedům nebo ho vysypat do popelnice, jak jste to dělali dříve, když jste o využití popela k podpoře vaší zahrady ještě nevěděli.

    Foto: Shutterstock, zdroj: GardeningKnowHow, TheGuardian