SnadnoBydlet.cz

Category: Zahrada

  • Zazimování zahrady: Jaké kroky nyní udělat, aby na jaře byla zahrada opět krásná a plodná

    Celý rok se o naší zahradu krásně staráme, hnojíme, plejeme. Stačí první přízemní mrazíky a z nechráněné krásné zahrádky se může příští rok stát pohroma. Nepodceňujte proto přípravu před zimou a ochraňte všechny potřebné rostliny, provzdušněte a vyplevelte půdu. Abyste o krásné rostlinky nepřišli.

    Okrasné záhony

    Ostříhejte odkvetlé trsy trvalek, odstraňte nežádoucí plevel a prokypřete půdu. Na podzim můžete vysadit nové trvalky, pokud chcete obohatit zahradu o další kvetoucí krásu. Na záhon nahrňte suché listí, je to nejlepší izolační vrstva. Obnovte také vrstvu mulče nejlépe na 5 cm.

    Teplomilné rostliny nezapomeňte schovat dovnitř. Nejlépe poslouží chladná chodba, garáž, sklep nebo neobydlené chaty.

    Trávník

    Na podzim nezapomínejte také na trávník, který vyžaduje trochu péče. Odstraňte spadané listí. Trávník posekejte nejlépe do výšky 5 cm. Provzdušněte půdu a kořínky vertikutátorem. Potom využijte hnojivo, aby měl trávník dostatek živin.

    Dřeviny

    Pokud je slunečno zalévejte ještě stále zelené jehličnany. Choulostivé dřeviny obalte jutou nebo jinou textilií tak, aby vrchní část trčela ven. Stromům zkontrolujte opory, aby je v zimě nevyvrátil silný vítr. Sloupovité jehličnany zase může poškodit nával sněhu. Nezapomeňte je proto svázat, aby nedošlo k jejich poškození. Nižší keře můžete ochránit před mrazem nahrnutou půdou nebo listím.

    Skalka

    Skalku je třeba zakrýt různými větvičkami, zejména málo odolné druh skalniček. Nikdy nezakrývejte skalku netkanou textilií, poslouží nejlépe větvičky jehličnanů. Pokud máte skalku kamenitou, dosypte kamínky, aby byly kořeny lépe chráněny.

    Podzimní stříhání

    Na podzim to nepřeháníme se zakracováním keřů a růží. Nevíme, jak krutá zima může být a jaké větvě nám mohou vymrznout. Nejlépe keře zastřihneme jen o třetinu. Trsy okrasných travin by se na podzim také neměly zakracovat. Stonky jsou totiž duté a voda z deště nebo z tajícího sněhu zatéká dovnitř. Tím potom začne trs hnít a může dojít i k úhynu rostliny.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Prevention, Lawnstarter

  • I na podzim můžete prořezat ovocné stromy. Pozor ale, abyste je nenávratně nepoškodili

    Máte doma na zahradě ovocné stromy? Víte, že jim prospěje i podzimní řez větví? Na stromech se odstraňují nejčastěji tzv. vlky. Podzimní řez provádíme zejména u ovocných stromů. Jak na to a jakých chyb se vyvarovat?

    Řez jednotlivých ovocných stromů

    Ovocné stromy mají různý období, kdy řez provést. Každý řez musí být proveden s mírným sklonem nejlépe na větevním kroužku nebo na listu. Pokud řez provedeme mezi jednotlivými listy, může se stát, že se rána dobře nezacelí. Tenké výhony odstraňte nůžkami. K odstranění silných větví si vezměte na pomoc ruční pilku.

    Níže uvádíme seznam ovocných stromů s termíny řezu a popisem, jak nejlépe řez provést .

    Jádroviny (hrušně, jabloně)

    Odstraňují se výhony, které vyrůstají kolmo. Během léta se může vytvořit opravdu velké množství vlků. Ty vytváří stín na rostoucí plody a velmi vysilují celý strom.

    U odrůd jabloní, které jsou citlivé na nedostatek vápníku, má letní řez také pozitivní vliv na omezení pihovitosti jablek.

    Foto: Shutterstock

    Peckoviny (třešně, meruňky, švestky, broskvoně)

    Řez se provádí od začátku července do konce září.

    Odstraňte výhony, které zahušťují korunu. Plody těchto ovocných stromů potřebují dostatek světla. Dále se zaměřte na řez poškozených a překřížených výhonů. U švestek dejte pozor na kořenové výmladky. Ty je potřeba odstranit. U třešní se nesmí vytvořit tlaková vidlice. V pozdějším období by mohla být vlivem větru náchylná ke zlomení.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Orchardpeople, Plewsgardendesign

  • Bohaté květy u orchidejí zajistí kombinace mléka a cibule

    Orchideje jsou překrásné jednoděložné rostliny, které nás svou krásou uchvacují již stovky let. Dnes si je můžeme bez problémů pořídit domů. Bohužel ale většina lidí neví, jak se o tyto rostliny správně starat. Orchideje následně brzy ztrácí své květy a zůstává jen holý stonek a dlouhé, zelené listy. A přitom stačí tak málo k jejich správné výživě.

    Nejlepší hnojivo najdete doma

    Pro vynikající hnojivo nemusíte nutně utíkat do obchodu a utrácet stokoruny. Stačí jen, když se podíváte do své kuchyně a lednice. Skvělé hnojivo vyrobíte snadno sami z obyčejné cibule. Hned, jakmile si oloupete cibuli na vynikající gulášek, můžete použít slupky ze dvou větších cibulí. Slupky zalijeme vřelou vodou a nechte louhovat. Až roztok vychladne, stává se z něj perfektní hnojivo. Navíc dobře odpuzuje nevítaný hmyz. Aplikovat hnojivo stačí 1x až 2x za měsíc.

    Listům orchideje dopřejte mléčnou lázeň

    Aby rostlina vypadala skvěle, musíme se dobře postarat i o listy. A jelikož je orchidej náročná dáma, uvítá mléčnou lázeň na svých listech. 100 ml mléka smísíme s 200 ml vody do výsledné emulze namočíme čistou látku. Vlhkou látkou následně šetrně potřeme z obou stran všechny listy. Tuto kůru listům dopřejeme 2x do měsíce. Uvidíte, jak svěže zelené a zdravá rostlina bude.

    Freepik
    Foto: Freepik

    Uvařte orchidejím česnečku

    Česnečka je vítanou vzpruhou nejen po taneční zábavě, ale i nečekaně výtečným hnojivem pro orchideje. Síla česneku pomůže nejen na bolehlav u lidí ale i na prospěšný růst u této rostliny. Recept je velmi prostý. 3 až 4 stroužky česneku prožeňte skrz lis a smíchejte s jedním litrem vody. Nechte den odstát a výsledný roztok přeceďte.

    Česnekem musíte zalévat opatrně. Na jedno zalévání bude potřeba asi 200 ml hnojiva. Pokud vám květináč nevsákne všechnu tekutinu do 10 minut, tak ji raději slejte zpátky do nádoby, případně k jiným rostlinám. Česnekový roztok je univerzální hnojivo, vhodné k téměř všem rostlinám.

    Foto: Shutterstock, zdroj: GardenandGreenhouse,

  • Trávník v září. Jak ho připravit na zimu, aby vydržel? Klíčem je prevence nemocí

    Na podzim zazimujeme zahradu. Květiny připravíme na zimu, zaštípneme keře. Náchylné rostliny schováme. Věděli jste, že váš trávník taky potřebuje zazimovat? Minimálně si ho tím připravíte na příští sezónu. Trávník se vám pak odvděčí bohatou hustou trávou. Není to nic časově náročného. Jak na to? Pojďte se s námi podívat na několik kroků.

    Pravidelné shrabávání listí

    Na podzim hojně padá listí ze stromu. Nezapomeňte pravidelně shrabávat listí z vašeho trávníku. Barevná pokrývka je sice krásná a máte na očích barvy podzimu, ale trávníku škodí. Kvůli listnaté pokrývce nemůže trávník dýchat a tvoří se v něm plísně.

    Posekání trávníku

    Trávník přestává růst až při teplotách kolem 7 °C. Ještě v říjnu je potřeba trávník posekat nejlépe do výšky 5 cm. Kratší trávník může snadno vymrznout. V delším trávníku se drží hodně vlhkosti, což by přispívalo k tvorbě plísní. Pokud není tráva před posekáním příliš dlouhá, neshrabávejte posekané části a nechte je v trávníku. Kratší tráva se totiž rychle rozkládá a poslouží jako hnojivo pro váš trávník.

    Provzdušnění trávníku

    Na řadě je také odstranit mechové pokrývky, nežádoucí plevele. Tím trávník provzdušníte a mohou k němu lépe pronikat živiny, vzduch i voda.

    Pro větší travnaté plochy použijte benzínový vertikutátor – ušetří dost času. Pro menší plochy vám stačí provzdušnit trávník hráběmi nebo vidlemi s dutými hroty. Vertikutátory provzdušní trávník až ke kořínkům. Tím, že jemně nařízne kořínky, zajistí trávníku bohatší zatravnění a jeho rozrůstání.

    Foto: Shutterstock

    Hnojení trávníku

    Před zimou je nejlepší čas na hnojení trávníku. Na podzim hnojíme trávník hnojivy s vyšším obsahem draslíku. Ten zvyšuje jeho mrazuvzdornost. Správná výživ trávníků pomůže i s plísněmi a houbami.

    Po všech těchto úpravách vysejte ještě nové osivo určené pro dosev na vzniklá holá místa. Pokud máte travnatou plochu na vlhkém stinném místě ošetřete ho fungicidem proti plísním a houbám.

    Díky těmto krokům se na jaře můžete těšit na krásný hustý trávník.

    Foto: Shutterstock, zdroj: familyhandyman, gardenerspath

  • Záhadná rostlina hnilák smrkový , která k životu nepotřebuje světlo

    Věděli jste, že existují rostliny, které postrádají schopnost fotosyntézy? Hnilák smrkový je právě taková nezelená rostlina, ve které tento proces nevzniká. Rostlina má žluté zbarvení a úplně postrádá zelenou barvu. Hnilák roste jako houba v podhoubí a je přes něj napojená na určitou dřevinu. Skrze ní se živí látkami, které potřebuje k růstu. Ale nechová se jen jako parazit, protože dřevině oproti tomu předává další důležité látky.

    Popis rostliny

    Hnilák postrádá chlorofyl, proto má bílou až lehce žlutou barvu. Dorůstá až 25 cm. Lodyhu má křehkou, ale silnou. Z lodyhy vyrůstají vejčité nezelené šupinky. Květenství je hroznovité s čtyřčetnými květy, koncový květ je naopak pětičetný. Plodem rostliny je tobolka. Bývá cca 8 mm dlouhá a obsahuje mnoho semen, které pak roznáší vítr. Po jejím odkvetení lodyha zčerná, kořen přezimuje a na jaře vyroste lodyha nová. Hnilák nemusí kvést každý rok. Pokud nezíská pro svůj růst dostatek živin, tak v novém roce lodyha nevyroste.

    Výskyt rostliny

    Rostlina se vyskytuje po celé Evropě, Asii a v Severní Americe. V České republice se vyskytuje jen málo. Neroste v nížinách, ale ve vyšších oblastech. Roste v jehličnatých či smíšených lesích. Vyhledává stinná stanoviště. K životu vůbec nepotřebuje světlo. Je schopen růstu i v tmavých lesích. Hnilák kvete v období červenec až srpen.

    Foto: Shutterstock

    Výživa rostliny

    Hnilák je mykoheterotrofní. Jedná se o rostlinu, která vůbec neobsahuje chlorofyl. V jiných typech těchto rostlin alespoň částečně probíhá fotosyntéza a prostřednictvím hub mohou získat důležité látky a minerály. Hnilák takto nefunguje. Čerpá skrze houby i cukry, které si sám nedokáže vytvořit. Houbovité rostliny dostávají cukry skrze zelené rostliny. Naopak hnilák získává cukry přes houby. Konkrétně se jedná o půdní houby – čirůvky, které jsou napojeny jak na hniláka smrkového, tak na zelený jehličnan.

    Foto: Shutterstock, zdroj: fs.usda, WildFlower

  • Mravenci už k vám nikdy nevstoupí. Zahrádkář odhalil zajímavý způsob

    Mravenci na zahradě jsou přirozeným úkazem. V omezeném množství mohou být svému okolí prospěšní. Přemnožení mravenci ale mohou na zahradě způsobit opravdovou pohromu.

    Mravenci jsou organizovaní škůdci

    Mravenčí kolonie jsou vysoce organizovaný gang škůdců. Aktivita mravenců začíná z jara, kdy se dostatečně ohřeje půda. Mravenci následně začnou opravovat poškozené mraveniště a samozřejmě se vydají ihned shánět potravu pro své larvy.

    Mravenci mají vynikající čich a výborný smysl pro orientaci. Nejčastěji útočí na ovocné stromy a keře, navíc velmi rádi podrývají půdu pod kořeny rostlin, čímž negativně ovlivňují jejich růst. Mravenci jsou i velcí ochránci dalších škůdců, nejčastěji mšic. Mšice produkují substanci zvanou medovice, kterou mravenci velmi milují. Chrání tedy kolonie mšic před predátory, výměnou za sladké opojení.

    Boj proti mravencům přírodní cestou

    • Aromatické rostliny – Stejně jako mnoho jiných druhů hmyzu, mravenci nemají v oblibě aromatické rostliny. Zkuste v okolí přirozeného výskytu mravenčích obydlí vysázet různé druhy vonných rostlin. Dobře funguje máta, pelyněk, rýmovník a ostatní silně aromatické rostliny.
    • U napadených stromů, lze za pomocí přírodního oleje a látky, znemožnit mravencům pohyb. Dlouhé kusy látky namočte v oleji a omotejte v místech největšího výskytu mravenců na stromě. Olejová bariéra nedovolí mravencům využít jejich orientační smysl a zabrání se tak další invazi na ovocný strom.
    • Smíchané kvasnice s cukrem, nebo medem, jsou pro mravence velké lákadlo. Tuto substanci umístěte na místa s největším výskytem. Mravenci po konzumaci této pasti brzy hynou. Navíc pro ostatní zahradní živočichy je tato past zcela bezpečná.
    • Záhony ochráníme, pokud na jejich kraje vysázíme cibuli, řebíček, případně i česnek. Mravence jejich aroma spolehlivě odpudí. Stejně dobře funguje i rozsypání kávové sedliny na mravenčí cestičky a hnízda. Mravenci tato místa urychleně opustí.
    Foto: Shutterstock

    Použití většího kalibru

    Pokud ani přírodní opatření proti těmto škůdcům nezabrala, je na čase vytáhnout něco silnějšího. Starší generace možná vytáhne z archaické lékárničky kyselinu boritou. Tato slabá kyselina patří mezi nejsilnější insekticid.

    Příprava toho biče na mravence je velmi prostá. Uvařte jedno vajíčko a jeho žloutek rozemněte na kašičku. Do té přidejte půl čajové lžičky kyseliny borité, promíchejte a výsledný produkt použijte na nejvíce zamořená místa.

    Samozřejmě, že dnes není problém zakoupit specializované přípravky, nicméně ne vždy je čas, nálada, nebo příležitost k jejich pořízení. Navíc jde vesměs dočasná řešení, která musíte po čase opakovat a jde o přípravky plné chemie. Prevence a přírodní řešení jsou často nejbezpečnějším metodou jak pro vás, tak pro vaše okolí.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Lawnlove, GardenMyths

  • Pokud spatříte tento nebezpečný hmyz, okamžitě utečte. Jeho bodnutí způsobuje vážné zdravotní problémy

    Nebezpečné druhy hmyzu se nevyhýbají ani českým končinám. Většina z nich nebývá pro člověka riziková, nicméně díky změnám klimatu se nebezpečné druhy přibližují i k našim domovům. Například takový Komár tygrovaný.

    Latinský název pro tohoto obtížného tvora je Aedes albopictus. Jeho domovinou je jihovýchodní Asie, avšak za posledních několik století se tento druh komára rozšířil i do střední Afriky a Jižní Ameriky. Díky stále teplejším zimám se mu nakonec podařilo uchytit i v Evropských zemích. Tento nevítaný společník může přenášet celou řadu nebezpečných chorob, z nichž některé mohou být pro člověka fatální.

    Kde si dávat pozor a jak se dá poznat?

    Komár tygrovaný je na pohled velmi snadno rozeznatelný. Jeho hlavním znakem jsou dobře viditelné bílé pruhy po těle a nohách. Stejně jako ostatním druhům, vyhovuje tomuto komáru vlhká a teplá prostředí. Avšak jeho vysoká schopnost se adaptovat mu dovoluje se vyskytovat v prostředích, kde panují naprosté klimatické rozdíly. Jedná se o velmi odolného tvora. Nemá problém vydržet extrémní teploty tropických oblastí a úspěšně ustojí relativně silné zimy, jelikož disponuje schopností hibernace.

    V Evropě na něj můžeme narazit v celé řadě zemí. Původně byl zachycen v Albánii, následně ale prudce expandoval do Francie a Itálie. Dnes ho pozorujeme v celé řadě evropských zemí od oblíbeného Chorvatska až po Belgii. V Čechách se omezeně vyskytuje v okolí Mikulova. Vědci předpokládají, že v dalších letech budou jeho populace narůstat, což sebou ponese další zdravotní rizika.

    Foto: Shutterstock

    Jaké je bodnutí nebezpečné?

    Komár tygrovaný může být přenašečem mnoha nebezpečných nemocí. Je o to více problematické, že jeho bodnutí nemusíme vůbec cítit. Navíc bodnutí není rozeznatelné od bodnutí jiného hmyzu. V momentu bodnutí se do těla hostitele dostávají nebezpečné viry a bakterie, které obvykle sídlí v zažívacím systému tohoto hmyzu. A které přenášené nemoci nás mohou potrápit?

    • Žlutá zimnice
    • Horečka Dengue
    • Horečka chikungunya – v roce 2007 se touto nemocí nakazilo asi 250 lidí, z nichž minimálně jeden nemoc nepřežil.
    • Zika virus – Ve světě (hlavně v Brazílii) působí tento virus vážné zdravotní komplikace gravidním ženám.
    • Druhotné infekce ze zanícených bodnutí

    Musíme zmínit, že v Evropě (i u nás) jde více méně o ojedinělé případy. Nicméně v dnešní době, kdy cestování je snadnou záležitostí, je dobré mít povědomí o možných rizicích. Každý rok statisíce Čechů cestují do míst, kde je tento komár hojně rozšířen. Proto není na škodu opatrnost, znalost a prevence. Nepodceňujme přípravu do exotických lokalit a informujme se o možných rizicích. Ušetříme tak nejen peněženku, ale i zdraví.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Ecdc.europa.eu, Sciencedirect

  • Paní Saša dává již roky plátky okurky do okna. Má to svůj důvod, vyzkoušejte

    Obyčejné okurky má většina z nás zafixované pouze jako chutnou a osvěžující potravinu. Věděli jste ale, že mohou být využity i jinak než ke konzumaci?

    Co o okurkách nevíte

    Pravděpodobně vás nikdy nenapadlo okurku zkoumat blíže než na talíři. Uveďme si ale pro začátek pár zajímavostí o této zelenině.

    • Okurek rodu Cucumis (lat. Okurka) je zařazeno 61 druhů.
    • Její domovinou je Indie a Čína.
    • Nejvíce druhů okurek se nachází v subsaharské Africe (41 druhů).
    • Hořkost okurek způsobuje Kukurbitacin C, což je v podstatě jedovatý steroid.
    • Největší producent okurek v EU je Španělsko a Polsko.
    • Velmi mnoho divoce rostoucích druhů okurek je prudce jedovatých.

    Okurka jako přírodní repelent

    Okurka je dobrým pomocníkem v boji proti obtížnému hmyzu. Nejen v letních měsících nás může potkat invaze těchto nežádoucích hostů. Stejně jako paní Saša, tak tento trik znaly už naše babičky. Pokud se chceme vyhnout chemickým repelentům, které nejen zamoří vzduch nedýchatelným chemickým oblakem, ale i může kontaminovat okolní potraviny, můžete se uchýlit k okurce, která je je čistým přírodním repelentem s vysokou účinností.

    Recept je velmi prostý. Běžnou okurku nakrájíme na plátky a umístíme všude tam, kde se hmyz shlukuje. Výpary z okurky nedělají hmyzu dobře a tomu místu se vyhýbají. Stejně tedy jako paní Saša, je dobré plátky umístit hlavně do oken, případně do jiných míst, kudy může hmyz proniknout.

    Foto: Shutterstock

    Okurky v tom nejsou samy

    Okurka ovšem není jediná potravina, která dokáže odradit bzučící pohromu. Výborně fungují různé druhy koření. Aromatické složky jsou pro hmyz skutečně nepříjemnou záležitostí. Například hřebíček, napíchaný do rozpůleného citronu funguje stejně dobře a navíc krásně provoní okolí. Pro náročné tu máme recept na hřebíčkový repelent. Hřebíček jednoduše necháme louhovat v alkoholu po několik dní. Následně tekutinu přelijeme do rozprašovače a postříkáme ohrožená místa na těle. Starší generace nám proti klíšťatům zase doporučí větvičku rozmarýnu nebo tymiánu. V kapse, nebo batohu nám tato bylinka pomůže s obranou naší, nebo našich mazlíčků.

    Přírodní repelenty vám pomohou stejně dobře jako ty umělé, ale jsou daleko šetrnější k nám i k přírodě. Znáte i nějaké podobné vychytávky proti hmyzu?

    Foto: Shutterstock, zdroj: Drecampbell, Lifehacker

  • Malý ptáček s velkou sílou. Vyzobávají omítku z roubenek, ale chrání i před bleskem

    Víte jak vypadá křivka obecná? Je velká skoro jako špaček, ale má cihlové zbarvení. Tito ptáčci se neživí jen semínky a žížalami, ale také zdmi vašeho domu. Jak křivku poznáte a čím je výjimečná?

    Jak poznáme křivku obecnou?

    Křivka obecná patří mezi pěnkavovité ptáky. Její zobák má mezi sebou překřížené špičky. Oproti vrabci má mohutnější tělo, její hlava je větší a pyšní se krátkým vykrojeným ocasem. Samičky mají horní část těla olivovou a spodní část žlutozelenou.

    Kde křivka žije a čím se živí?

    Křivka žije jedině v jehličnatých lesech. Její hlavní potravou jsou totiž semena šišek. Proto má křivka takto překřížený zobák, aby snadno vyzobla ze šišek semínka. Mimo jiné mají křivky rády také vápenitou omítku. Většinou se tak stává v horských oblastech. Rády jí vyzobávají, aby se zásobily potřebnými minerály. Ale škody na omítce jsou téměř bezvýznamné. V dřívějších dobách lidé věřili, že křivky obecné dokáží ochránit chalupu před bleskem. Vyzobávání omítky bylo tedy vítáno. Křivky mají rády semena šišek, ale konkrétně mají nejradši smrkové šišky. Do smrkových oblastí se ženou tisíce křivek přes celou Evropu. Křivka je rozšířená téměř ve všech kontinentech.

    Foto: Shutterstock

    Hnízdění křivek

    Křivky obecné hnízdí nejvíce přes zimu – od prosince do května. V tomto období totiž dozrávají semena jehličnanů, takže ptáci mají nejhojnější úrodu i pro své budoucí potomstvo. Jsou to ptáci velmi odolní, takže je můžete bez problémů slyšet zpívat i v největších mrazech. Křivky je obtížné najít. Kdo by chtěl najít hnízdo křivky, musí mít dobrou fyzickou kondici. Ptáci totiž své hnízdo umísťují vysoko ve smrcích 10 až 20 metrů nad zemí. Samička klade nejvíce 3 až 4 vejce. Většinou neopouští své hnízdo a sedí na vejcích. O potomky a samici potom pečuje samec, který odlétá a hledá potravu. Samička vydrží v chladnějším období v hnízdě i několik dní.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Animaldiversity, Birdsoftheworld

  • Jak správně přesadit rostliny? Není to tak jednoduché, jak se může zdát!

    Máte vysázené krásné rostliny na zahradě, a z nějakého důvodu je potřebujete přesadit? Důvodů může být mnoho. Aby se vašim květinám na zahradě, balkóně, nebo v bytě dařilo, je potřeba dát některým vašim rostlinkám nové místo. Nevíte jak na to? Pojďte se s námi podívat na postup, jak rostliny přemístit kam potřebujeme.

    Proč je důležité rostliny přesazovat?

    Zahradní květiny potřebují určitou vlhkost, typ půdy, různou intenzitu slunečních paprsků. Podle toho se pak rozhodujeme, kam je v zahradě přesadit. Ale někdy z nějakého důvodu rostlinka neprosperuje a potřebuje najít nové místo. Některé druhy rostlin, jako například hosta, je zase potřeba od sebe oddělit, aby krásně rostly.

    U rostlin a bylinek, které pěstujeme v květináči, je většinou přesazování nevyhnutelné. Jak květiny rostou, spotřebují mnoho živin v půdě. Je potřeba jim dát novou zeminu a větší nádobu, aby mohly dál růst.

    Kdy rostliny přesadit?

    Květiny se přesazují zpravidla na jaře, ještě před dobou květu, nebo na podzim těsně po odkvětu. Důležité je přemístit je v nejchladnějším období dne – tedy ráno nebo později odpoledne. Proto se nedoporučuje přesazovat rostliny v létě, protože je velká pravděpodobnost, že by rostlina nepřežila vedro v nové půdě.

    U rostlin v nádobě přesazujeme rostliny cca 1 za rok. Záleží na tom, jak rychle květina roste. Jakmile začínají žloutnout listy a květina se už nevejde do stávajícího květináče, je její přesazení do větší nádoby nevyhnutelné.

    Foto: Shutterstock

    Jak rostliny přesadit?

    Zahradní rostliny

    Vyberte místo, kam chcete rostlinu přesadit. Vykopejte místo na květinu dvakrát tak velké, než je kořenový bal. Jáma by měla být velká tak, jak jsou vysoké kořeny. Půdu řádně zavlažte, abyste zabránili rychlému vysušení půdy. Dejte pozor, aby se kořeny přesazované rostliny dostaly ihned do kontaktu s hlínou. Květinu přesaďte a zasypte jí požadovaným substrátem. Dbejte na denní zálivku, aby vám čerstvě přesazená rostlinka neuschla.

    Rostliny v nádobách

    U rostlin, které pěstujeme v nádobách ať na balkóně nebo v domě, je postup obdobný. Jen netvoříme jámu, ale vybíráme pro přesazení větší květináč. Do vybrané nádoby nasypeme požadovaný substrát, vytvoříme jamku a rostlinu přesadíme. Dbáme na její pravidelné zalévání, aby nám neuschla. Vidíte, jak je přesazení jednoduché. Jen musíme věnovat trošku pozornosti, co která rostlina potřebuje. Každý chceme mít krásné kvetoucí rostliny. Právě jejich přemístění do nového je přesně to, co některé květiny potřebují.

    Foto: Shutterstock, zdroj: wikiHow, ProFlowers