Author: Hana Bordovská

  • Plastová prkénka a popraskané vařečky jsou v domácnosti velkou hrozbou

    Kuchyň je místem života, vzrušení, radosti, pohody a chuti, často však také skladištěm všeho možného nádobí, náčiní a harampádí stejně jako prošlých potravin. Dopřejte své kuchyni generální úklid. Zaslouží si to ona a zasloužíte si to i vy.

    Plastové vs. dřevěné?

    Plastová prkénka se pár let nazad stala hitem. Můžete je dát do myčky, rychleji schnou, prodávají se v lákavých barvách. Jenže dřevo je prostě dřevo a nic nezdravého nevylučuje. Kdežto plastové nádobí a jeho uvolňující se mikroplasty na naše zdraví zrovna nejpozitivnější vliv nemají. Proto se raději vraťte k osvědčené klasice a krájejte na dřevu.

    Rozpadající se vařečka

    Jakmile se vám vařečka začne třepit nebo odlamovat, je na čase se s ní rozloučit. Nejen, že by vám kousky dřeva mohly ochutit jídlo, to byste nejspíš strávili, ale v narušené struktuře vařečky se velice snadno, rychle a ochotně množí bakterie. A to nechcete.

    Není sklenička jako sklenička

    Taky jste si někdy ponechali například sklenici od svíčky? Jistě, řádně jste ji vymyli, takže by v jejím používání při servírování jídla nebo nápojů neměl být problém. Jenže je. Takové nádobí totiž nemusí splňovat a dost pravděpodobně ani nesplňuje bezpečnostní normy stanovené pro nádobí, ze kterého se jí. Proto je lepší tyto roztomilé obaly raději využít jen jako dekoraci.

    Foto: Freepik

    Pozor na teflon

    Teflon je materiál s vykřičníkem. Poškrábete ho nebo jen prostě zahřejte na o něco vyšší teplotu a už může vesele uvolňovat do vašeho jídla jedy. Zkontrolujte veškeré teflonové nádobí, a to podřené vyhoďte.

    Vyčichlé koření

    Aaa přesouváme se k potravinám. Často se stává, že v záchvatu inovativního vaření zakoupíte x druhů koření, které dalších pár let čekají na svou příležitost. Která stejně nikdy nepřijde, přiznejte si to. V tom případě koření vyhoďte. Nejen, že už příliš řízu nedodá, ale může se v něm množit plíseň, kterou často pouhým okem nepoznáte.

    Foto: Freepik, zdroj: Tuhykorinek, Living.iprima, earth911

  • Domy v České republice mají do roku 2050 projít zásadními změnami. Majitele to vyjde draho

    Už je tomu rok, co Evropský parlament schválil revizi Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD). Záměr dobrý, ale jak to bude vypadat v praxi pro vlastníky nemovitostí, to se teprve uvidí.

    Co se v EU usnesli?

    O roku 2027 musí být veškeré nově postavené budovy ve státním a veřejném majetku bezemisní. Novostavby rodinných domů a dalších soukromých objektů se mají stát klimaticky neutrálními od roku 2030. No a do roku 2050 by se měly zrenovovat všechny budovy tak, aby produkce emisí byla nulová. Ano, i chaty a chalupy.

    Vidět sklenici poloplnou

    To zní šíleně! Říkáte si a chcete rozprodat veškerý majetek, zakoupit elektro dodávku (protože jinou vám za pár let stejně zakážou) a jezdit jako nomádi po světě? Brzděte. Když už bylo rozhodnuto, nezbývá nám nic jiného než se na situaci dívat optimisticky. Renovace sníží nejen emise, ale také spotřebu energie, tudíž vás čekají nižší náklady. Díky vysoké poptávce po renovacích dostane příležitost mnoho malých a středních firem, to znamená, že zase bude práce. Aspoň tak to vidí vrchní ředitel sekce ochrany klimatu Ministerstva životního prostředí Petr Holub.

    Kolik vás to bude stát

    No jo, to je sice všechno hezké, ale kolik stojí udělat ze starého baráku s energetickou náročností Z bezemisní pařezovou chaloupku?

    Bezemisní budova je zateplená komplet. Aby energie neunikala ani topením v zimě, ani chlazením v létě. Co to znamená v praxi? Zateplení budovy, výměna oken, zdroje tepla, někdy dokonce instalace fotovoltaiky. U starších nemovitostí se tak dostanete na několik milionů korun.

    Foto: Freepik

    Mám právo na dotace?

    Podívejte se na dotace v rámci programu Nová zelená úsporám a také na Oprav dům po babičce. Některé banky navíc nabízejí na tzv. „zelené“ hypotéky za účelem rekonstrukce nižší úrok.

    Bude to tak horké?

    Ano i ne. Evropská unie samozřejmě na své členské státy bude tlačit tvrdě, nicméně Čeští politikové si uvědomují, že nic takového jako 100 % klimaticky neutrálních staveb v horizontu 25 let nebude možné dosáhnout. Chtějí však vytvořit co nejvíce motivující podmínky k tomu, aby vlastníci nemovitostí chtěli renovace provést dobrovolně. Největším lákadlem je již výše zmíněná nižší spotřeba energie spojená s extrémně nízkými náklady.

    Foto: Shutterstock, zdroj: mpo.gov.cz, sanceprobudovy.cz, living.iprima.cz

  • Rychlá a jednoduchá výměna poškozené dlaždice

    Rozbít dlaždici je nepříjemné a vyměnit ji ještě o malinko nepříjemnější, ale zvládnete to. Přečtěte si návod pro amatérské kutily, jak napravit pohromy a udělat z vaší dlažby zase jeden krásný, kompaktní, neposkvrněný celek.

    Předměty doličné aneb co budeme potřebovat

    • dlaždice (stejná jako ta prasklá)
    • oscilační nebo uhlová bruska s kotoučem na dlaždice
    • kladívko a sekáč
    • penetrace
    • lepidlo na dlažbu
    • vodováha
    • spárovací hmota
    • stěrka se zubatým okrajem
    • gumová stěrka
    • houbička

    Stará dlaždice musí ven

    Vezmeme si ochranné brýle a ideálně i helmu, rukavice a boty. Uhlovou nebo oscilační bruskou prořízneme spáru okolo poškozené dlaždice, abychom ji mohli vyndat. Dlaždici vysekáme pomocí sekáče a kladiva, postupujeme směrem od středu ke krajům. Z podlahy důkladně očistíme lepidlo.

    Nanášíme penetraci a lepidlo

    Podklad natřeme penetrací a necháme zaschnout. Pak v misce umícháme lepidlo na dlažbu, naneseme na podklad a zubatou stěrkou rovnoměrně roztáhneme do stran. Lepidlo musí mít tu správnou konzistenci, držet a nepadat ze stěrky, přitom se poměrně snadno roztírat.

    Foto: Freepik

    Usazujeme dlaždici a spárujeme

    Dlaždici na lepidlo opatrně položíme, vyrovnáme jak do stran, tak také do výšky pomocí vodováhy. Pak v misce rozmícháme spárovací hmotu, pomocí gumové stěrky naneseme do spár, ty pečlivě zaplníme. Spáry necháme zasychat a opatrně očistíme dlaždice.

    Pár tipů pro ještě hladší průběh

    • Než začnete starou dlaždici rozbíjet, oblepte si ji lepicí páskou, ta ochrání vedlejší dlaždice proti poškrábání.
    • Starou dlaždici pomocí kladívka rozbíjejte od středu, nikdy ne od krajů, tím zvyšujete pravděpodobnost na zachování vedlejších dlaždic.
    • Po odstranění lepidla povrch pořádně vysajte vysavačem.

    Foto: Freepik, zdroj: Ceskykutil, Stavbahobby, mrhandyman

  • Topení dřevem nebude pro každého. V Česku si ho budou moci dovolit jen movití lidé

    Internet je jeden velký rybník, na kterém plave spousta kachen. Jak je to s novým evropským nařízením, které obyčejným lidem prakticky znemožní topit dřevem? Máme se bát, nebo jde o planý poplach kolující internetem?

    EU není všemocná

    Evropská unie samozřejmě nikomu nemůže zakázat topení dřevem. Pravdou ovšem je, že již ukončila provoz kotlů první a druhé emisní třídy. O nařízení se vědělo deset let dopředu. Přesto stále někteří vlastníci daných kotlů nepřesedlali na méně emisní model. Což tedy není nejideálnější ani z hlediska životního prostředí, ani financí. No a protože Evropa ještě není dostatečně zelená, Unie zvažuje, že ještě popojedem.

    Proč to všechno?

    Možná si říkáte, proč Unie tak tlačí, ale faktem je, že někteří lidé nemají při topení soudnost. A nejen, že smradem obtěžují sousedy, ale vypouštějí do ovzduší neskutečné množství emisí, protože topí nesprávným způsobem, mokrým dřevem (pokud vůbec dřevem) a v nevyhovujících kamnech nebo nevhodném kotli.

    Jaký kotel si mám koupit?

    Pokud v blízké době zvažujete koupi kotle, určitě kupte ten, který odpovídá novým normám. Konkrétně jde o kotle s již integrovanými elektronickými řídícími systémy. Obsahují modul, který monitoruje spalování a hlídá jeho ideální průběh. Protože když koupíte nějaký obyčejný kotel, může se stát, že ho budete muset za pár let právě v důsledku nových norem vyměnit. A to by byla škoda.

    Foto: Shutterstock

    V čem je problém?

    Tyto novodobé kotle jsou jednak dražší, jednak potřebují být napojeny na elektrickou síť, což u některých nemovitostí (jako jsou například chaty) není možné. Pokud by tedy EU odsouhlasila zpřísnění aktuálních norem, vše, co by se týkalo krbů a kamen by zdražilo natolik, že by se topení dřevem mohlo stát luxusem pro bohaté. Zatím se však stále ještě pohybujeme v rovině „co by kdyby“, takže není třeba se přílišně vzrušovat. Zatím je to taková pohádka, která se možná nikdy nebo aspoň dlouhou dobu nestane realitou.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Energozrouti, Drevostavitel, Living.iprima

  • Těsnost krbových dvířek je důležitým faktorem. Otestujete ji s kouskem papíru

    Kdo se dá na vojnu, musí bojovat. A kdo si koupí krb, měl by se o něj starat. Jakou péči krb vlastně potřebuje a jak zkontrolovat, jestli je vše v pořádku, včetně těsnosti krbových dvířek?

    V prvé řadě? Vhodné dřevo

    Pokud budete topit v krbu něčím, co tam nepatří, brzy si ho zničíte. Do krbu patří dřevo suché, to znamená s vlhkostí maximálně 20 %. Pro topení jsou nejvhodnější tvrdá dřeva, např. bukové, dubové, habrové nebo dřevo z ovocných stromů. Využít můžete i brikety, ale zapomeňte na dřevotřísku nebo chemicky ošetřené dřevo. Tak, topivo máme, a co dál?

    Krb jako klícka

    Krb se musí čistit. Můžete ho samozřejmě vymetat jako Popelka, ale majitel krbu v 21. století použije krbový vysavač. Jde o násadu na klasický či centrální vysavač, pomocí kterého se snadno zbavíte popela a nečistot. Sklo vyleštěte speciálním čističem na skla krbových vložek a kamen. Nebo čističem na troubu. To půjde taky. Krb čistěte až tehdy, když úplně vychladne.

    Kontrola těsnění

    Velmi důležité je také zkontrolovat těsnění krbových dvířek. Na to existuje velmi snadný trik. Ustřihněte si kousek papírku. Teď otevřete krbová dvířka a na jejich hranu papírek položte a dvířka zavřete, aby čouhal ven. Pokud ho po zavření dvířek snadno vytáhnete, je na čase vyměnit těsnění. Nejde o nic složitého, triviální úkon. Těsnění pořídíte v hobby obchodě.

    Jednou za čas

    Jednou za čas, nejlépe před topnou sezónou, proveďte o něco důkladnější údržbu. Zkontrolujte krb celý, včetně šamotových desek, v případě potřeby dotáhněte šrouby u žáruvzdorného skla, zkrátka udělejte, co je třeba, aby mohl krb bezpečně fungovat. A krby, které mají příkon větší než 10 kW a jsou napojeny na otopnou soustavu, podléhají ze zákona revizi. Každé tři roky.

    Foto: Freepik, zdroj: Ceskestavby, Krbylevne

  • Utěsnění vany kolem stěny je klíčové. Moderní metoda těsnění je jistotou

    Nároky na bydlení se každým rokem zvyšují. Každý z nás touží mít co nejkrásnější domov. A právě koupelna je pro glanc celé domácnosti klíčová. A na detailech záleží. Jakým způsobem máte utěsněnou vanu? 

    Silikonem hezky česky

    Stále ještě nejrozšířenější metodou je použití sanitárního silikonu. Ten zakoupíte v tubě. Hodit se vám bude také aplikátor. Staré těsnění kolem vany strhnete či seškrábete. Dobře to jde odlamovacím nožem. Jen dejte pozor na obklady i samotnou vanu. Povrch pak odmastěte a můžete jít na věc. Silikon precizně, ale poměrně rychle nanesete po celém obvodu vany a uhladíte jej buď navlhčeným prstem, nebo speciální stěrkou (hladítkem). Pak jen stačí chvíli počkat, než silikon zaschne a máte hotovo. Celý proces se jeví triviálně, ale začátečník na něm může lecco zkazit. Pro někoho, kdo si chce práci o trochu zjednodušit, máme další možnost. 

    Foto: Shutterstock

    Vsaďte na těsnící pásku

    Těsnící páska neboli vanová lišta je ulehčení pro ty, kdo si na práci s klasickým silikonem netroufnou. Jde vlastně o pásku, kterou kolem vany nalepíte. Postup je podobný. Nejprve sundejte starý silikon a místo důkladně vyčistěte. Poté začněte aplikovat samolepící těsnící pásku. Sundáte z ní ochrannou pásku a lepíte ji na povrch vany tak, aby byla co nejvíce nalepena zároveň na stěně. Při použití tohoto materiálu také musíte být přesní, protože se může stát, že přeci jen mezi zdí a koncem pásky vznikne malá mezírka, za kterou by mohla zatékat voda. 

    Proč silikonovat precizně?

    Protože při netěsnícím silikonu může docházet ke katastrofám, o nichž ani nevíte. Voda začne zatékat a může poškodit nejen vanu, ale také zdi, podlahy, případně spodní patra. S vodou si není radno zahrávat, proto silikon či pásku aplikujte s co nejlepším umem a vědomím a svědomím. 

    Foto: Shutterstock, zdroj: Stavimbydlim, Napady-navody

  • V autě vám může zamrznout ruční brzda. Odblokujte ji i bez přivolání automechanika

    Při déle trvajících silnějších mrazech se u starších typů aut nezřídka stane, že zamrzne ruční brzda. Jak si s takovou nepříjemností poradit bez nutnosti odtáhnout auto do servisu?

    Jak může brzda zamrznout?

    Brzda sama o sobě mechanicky samozřejmě nezamrzne. Zamrzne voda a různé nečistoty, které se zachytí v lankách. V lepším případě se do doby, než přijde obleva, nerozjedete, v horším může dojít k poškození celého mechanismu ruční brzdy.

    Jak se zamrzlé brzdě vyhnout?

    Máte-li tu možnost, tak auto v mrazech parkujte v garáži. Pokud parkujete venku, tak v extrémně nízkých teplotách ruční brzdu nezatahujte. Místo ní zařaďte jedničku nebo zpátečku. Tento postup si samozřejmě můžete dovolit pouze na rovině. V mírném svahu by to bylo možné taky, ale pouze společně s vypodložením kol, ale ani tady si nemůžete být na sto procent jistí. Pro jistotu však s sebou vozte klíny, ty se hodí vždycky.

    Foto: Freepik

    Jak v případě zamrzlé ruční brzdy postupovat?

    Pokud si sednete do auta a zjistíte, že vám brzda zamrzla, auto nastartujte a zahřejte. Led by po nějaké době mohl povolit i v mechanismu ruční brzdy. Další možností je auto tak trochu pokolébat. Tohle zkuste pouze v případě, že máte manuální převodovku. Led po nějaké době popraská a vy se rozjedete. Další radou je s autem cuknout. Postavte se za něj a několikrát do něj silně, rychle a krátce zatlačte.

    Hlavně s citem

    Další možností je snažit se s citem, jemně a pomalinku ruční brzdu povolovat a zase zatahovat. Rozhodně se vyvarujte jakýchkoliv násilných, agresivních pohybů. A pokud s brzdou nehnete, tak prostě auto nechte stát, protože pokud se budete snažit na sílu rozjet, nejen, že si odrovnáte brzdu, ale ještě spojku.

    Foto: Freepik, zdroj: Autozive, Napady-navody, Performanceautospecialists

  • Jak vypudit škvory ze zahrady. Už se u vás neobjeví

    Škvoři se u lidí netěší zrovna velké oblibě. Mnoho z nás se škvorů štítí, někteří dokonce bojí. Přesto nejsou na světě náhodou a mohou mít důležitou roli v rámci ekosystému. Kdy je škvor škodlivý a jak se ho v takovém případě zbavit?

    Škvor – hrozba, nebo požehnání?

    Škvora asi všichni poznáme. Protáhlé, mírně zploštělé hnědé, rezavé, šedé či černé tělo, pevné krovky a hlavně kleště na zadečku. Škvoři jsou všežravci, pochutnají si na hmyzu, rostlinných zbytcích, odumřelých rostlinách i zvířatech. Právě kvůli této stravě se škvor může stát výborným zahradním pomocníkem, ale také škůdcem. Málokdo ví, že škvor je machr přes mšice. Během jedné noci jich zvládne zlikvidovat až sto. Nicméně pokud mšice zrovna nejsou, pustí se do rostliny samotné nebo třeba do ovoce. Proto přemnožení škvoři mohou na zahradě napáchat nepěkné škody.

    Účinná prevence

    Škvorům se u vás nebude líbit, pokud odstraníte všechny jejich možné úkryty. Odstraňte hromady dřeva, listí a jiného biologického odpadu. A také prohlédněte dům, jestli v něm nejsou otvory nebo trhliny, kterými by se škvoři mohli nastěhovat k vám dovnitř.

    Jak ochránit stromy?

    Pokud potřebujete před škvory ochránit ovocné stromy, umístěte na jejich kmeny oboustranné lepové pásy. Tuto překážku žádný škvor nepřekoná a vaše dozrávající meruňky budou v bezpečí.

    Přirození predátoři

    Není nad nastavení rovnováhy v přírodě. Přirozeným nepřáteli škvorů jsou ptáci, ježci nebo draví brouci. Pokud se vám některé z těchto zvířat podaří přilákat do zahrady, máte z poloviny vyhráno.

    Foto: Shutterstock

    Podomácku vyrobená past na škvory

    Past na škvory si můžete vyrobit i sami doma. Vezměte si malý květináč a otvory v jeho dně zatmelte. Květináč nasaďte dnem vzhůru na hůl a vycpěte jej vlhkým mechem, hoblinami nebo dřevitou vlnou. A je to. Přesně tohle je pro škvory lákavý pelíšek. Květináč pak můžete přenést do kouta zahrady, kde škvoři nenapáchají mnoho škod. Nebo se můžete pochytaných exemplářů zbavit.

    A co insekticidy?

    Vyzkoušet je sice můžete, ale nedoporučuje se to. Insekticidy používáme píše pro hubení škvorů v domácnosti, tedy uvnitř bytu nebo domu.

    Foto: Shutterstock, zdroj:Pasti, Hubeni-skudcu

  • Zlomený klíč v zámku je velký průšvih. Můžete ho ale vytáhnout sami i bez zámečníka

    Už se vám někdy zlomil v zámku klíč? To nechcete. Prekérní situace, která často nemá jiné řešení než zavolat zámečníka. Nebo přeci jen ano? Jaké triky můžete vyzkoušet sami, než zavoláte odborníka?

    Náhradní klíč

    Pokud máte dveře otevřené nebo se zrovna někdo nachází z druhé strany dveří, můžete zkusit zalomený klíč vytlačit ven druhým správným do zámku sedícím klíčem.

    Silný magnet

    Zalomil se vám klíč v klasické vložce? Skočte si pro středně silný až silnější magnet a pusťte se do práce. Magnetem přejíždějte po vložce. Dřív nebo později klíč kapituluje a dostanete ho ven. Čistá práce.

    Kancelářská sponka

    Trik jak pro zloděje. Chce to jistý um a taky trpělivost. Hodně trpělivosti. Kancelářskou sponku rozložte tak, aby vznikl dlouhý, rovný drátek, zasuňte ji z druhé strany do zámku, pohýbejte s ní a posuňte úlomek klíče. Zámečníci doporučují sponku v případě neúspěchu vytvarovat do písmene U nebo L.

    Nářadí

    Lupínková pila, ale klidně i špendlík nebo jehla. Jakékoliv nářadí, které vám umožní dostat se ke zbytku klíče a pomocí tlaku jej vytlačit ven. Docela dobře funguje také kombinace malé ostré nůžky + pinzeta. Nůžkami přitlačte klíč na stranu zámku a snažte se jej povytáhnout, pinzetou pak dílo dokonáte.

    Foto: Freepik

    Lepidlo na kovy

    Trochu riskantní metoda, ale stojí za to. Sežeňte kvalitní lepidlo na kovy, potřete jím zbytek klíče, který držíte v ruce a zasuňte do vložky. Po pár vteřinách se zlomená část klíče přilepí na tu, co jste drželi v ruce, a klíč úspěšně vytáhnete ven. Chce to jeden plynulý pohyb a nečekat příliš dlouho, jinak lepidlo přilepí klíč k vložce. Tento trik nikdy nezkoušejte u zalomeného klíče auta nebo motorky.

    Pokud vás někdy v budoucnu potká toto neštěstí, víte, co dělat. A když byste si rady přeci jen nevěděli, zavolejte zámečníka. Ten váš problém vyřeší, než bys řekl klíč.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Ceskykutil

  • Jak správně rozvést kabely v domě. Práci si můžete velmi zjednodušit

    Instalace kabelů není úkol pro úplné laiky. Ať už se do ní přesto chystáte pustit, chcete se jen informovat nebo potřebujete zkontrolovat svůj plánovaný postup, čtěte.

    Příprava především

    Nejprve si důkladně promyslete, kudy chcete kabely vést. Jestli netušíte, kterými místy prochází stará elektroinstalace, zainvestujte do detektoru kabelů. Ten vám prozradí, kudy kabely vedou. Dobře promyslete, jak široké a hluboké drážky budete vysekávat, to záleží od tloušťky a množství kabelů. Nezapomeňte také na to, že kabely by se měly ohýbat v tupých úhlech, ne v ostrých. Pokud máte možnost, klidně si tužkou na zeď nakreslete mapu, kudy drážky povedete. Nezapomeňte na vyřešení počtu a umístění zásuvek. Čím více, tím lépe. A než se pustíte do akce, vypněte pojistky. A zajistěte, aby vám je někdo náhodou nezapnul.

    Foto: Freepik

    Jak udělat drážky?

    Nejlepším pomocníkem je drážkovací fréza, ale dost dobře poslouží také uhlová bruska. V případě použití brusky myslete na velké množství prachu, takže si vyřešte odsávání. Při práci s frézou nebo flexou mějte vždy nasazeny ochranné pomůcky. Brýle, respirátor, nejlépe také přilbu a pevné boty.  

    Vedení kabelů ve zdi

    Jakmile máte špinavou práci odvedenu a ve zdi máte chodbičky tak dlouhé, široké a hluboké, jak potřebujete, přichází na řadu pečlivá práce. Do drážky je třeba kabel vložit. Kabely do zdi nevkládejte jen tak, ale v chráničce. Je to praktické, protože v případě potřeby budete schopni přidat další kabely bez sekání do zdi.

    Vůbec nejrozumnější je kombinace svěrných sponek a chráničky. Sponky instalujte v rozestupech 30-40 cm. Sponky upevňujte pomocí fixačních hmoždinek a vrutů do předvrtaných otvorů. Chráničku vložte do spony a chráničkou protáhněte kabel, případně kabely. Je to piplačka? Ano. Ale vyplatí se.

    Foto: Freepik, zdroj: Svepomoci