Author: Hana Bordovská

  • Využívejte v domácnosti dešťovou vodu. A ještě za to dostanete peníze

    Správné shromažďování a uchovávání dešťové vody nejen podpoří ekologii, ale zároveň ušetří vaši peněženku. Snížíte spotřebu pitné vody a také zamezíte dřívějšímu opotřebení některých vašich věcí. Na co je dešťová voda lepší než ta z kohoutku a jak ji správně sbírat?

    Výhody sběru deštivé vody

    • Dešťová voda je zadarmo.
    • Nad svými zásobami dešťové vody máte plnou kontrolu.
    • Sběr dešťové vody je ekologický i ekonomický. Šetříte.
    • Dešťová voda je vhodnější k zalévání, ale i k dalším činnostem.

    Jak dešťovou vodu využít?

    • Zalévání zahrady.
    • Umývání domácích zvířat.
    • Doplňování fontán a rybníků.
    • Doplňování bazénu.
    • Mytí příjezdových cest a chodníků.

    Mytí oken

    Máte na oknech šmouhy? To proto, že k jejich umývání používáte tvrdou vodu. Ta způsobuje usazování vodního kamene. Příště si na okna nachystejte vodu dešťovou. Je totiž přirozeně měkká.

    Vytírání podlah

    Už dávno se ví, že vytírání horkou vodou se saponátem ne každému typu podlahy prospívá. Zvláště dlaždice a laminát jsou na vodní kámen náchylné, takže pokud to jen trochu jde, vytírejte vodou dešťovou. Prodloužíte tak životnost svých podlah. A ušetříte.

    Foto: Shutterstock

    Umývání auta

    Také karoserii může tvrdá voda, kterou se většina domácností může „chlubit“, spíše uškodit. Pokud si zakládáte na nádherně vyčištěném autě, příště jej umyjte dešťovkou, což je nejen ekologické, ale také ekonomické.

    Jak dešťovou vodu sbírat?

    Ideálně do dešťového sudu umístěného pod dešťovým svodem. Sud by měl mít zavřené víko, aby nedošlo ke kontaminaci hmyzem a listím. Zároveň zamezíte rychlému kažení vody v horkých dnech. Velmi dobrou investicí je také dešťový kolektor, který zamezí přetékání vody a odfiltruje nečistoty. Filtry je třeba pravidelně čistit a kontrolovat, sud jednou ročně vyčistit.

    Foto: Shutterstock, zdroj: iReceptar, Watercache

  • Majitelé tepelného čerpadla mohou být zklamáni. Musí počítat s dodatečnými investicemi

    Tepelná čerpadla v posledních letech značně stoupla na popularitě. Energeticky účinná, snižují emise skleníkových plynů. Také po finanční stránce se považují za velice příznivé. Pořizovací cena sice není nejnižší, nicméně náklady na provoz se udávají minimální, tudíž jde o skvělou investici. Ale je tomu skutečně tak?

    Tepelné čerpadlo nevydrží věčně

    Jako všechno, i tepelné čerpadlo má sklon se po nějaké době začít kazit. Komponenty, konkrétně kompresory a chladicí systémy se začínají opotřebovávat. Vyskytují se poruchy, proto nastává potřeba určité součástky opravit nebo vyměnit. A to může být drahé.

    Kolik stojí údržba?

    Tepelné čerpadlo je třeba pravidelně kontrolovat a udržovat. Konkrétně jde o čištění filtrů, kontrolu elektrických spojů a doplňování chladiva. Průměrně vás údržba tepelného čerpadla za rok vyjde okolo 4000 Kč.

    Pokles energetické účinnosti

    Starší čerpadla navíc spotřebovávají o něco více energie než novější, dobře udržovaná zařízení, takže po pár letech dochází k růstu provozních nákladů. Proto někteří majitelé mohou po čase klidného a nízkonákladového provozu tepelného čerpadla nepříjemně vystřízlivět, protože přijdou vysoké účty za servis a výměnu pokažených součástek.

    Foto: Shutterstock

    Jak prodloužit životnost tepelného čerpadla?

    Pravidelnou údržbou zahrnující kontrolu a čištění filtrů, kontrolou elektrických spojů a doplňování chladiva. Jakmile se komponenty začnou kazit, vyměňte je hned, tím předejdete vážnějším poruchám, jejichž oprava by vyšla nakonec ještě mnohem dráž. Rovněž vystihněte moment, kdy je třeba se se starým čerpadlem rozloučit a místo nákladných oprav pořídit nové.

    Čerpadlo. Ano, nebo ne?

    Tepelná čerpadla jsou moderní a ekologická, nicméně při jejich pořizování je třeba zohlednit více faktorů než jen pořizovací cenu a náklady na provoz. Zamyslete se i nad potenciálními problémy v budoucnu a teprve pak se rozhodněte, který typ vytápění je pro vás ten nejlepší.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Energozrouti, TC-Morava

  • Vybíráte svůj první byt? Jak vyzrát na všechny možné háčky

    Češi prostě chtějí vlastnit nemovitost. Často ovšem nemají s nákupem bytu žádné zkušenosti a mohou se, zvlášť pokud jde o první byt, dopustit nenapravitelných chyb. Na co si dát pozor a co je při výběru nemovitosti vůbec nejdůležitější?

    Finance a kupní cena

    Hlavním rozhodujícím faktorem je samozřejmě vaše finanční situace. Vybírejte rozumně. O vašich možnostech ohledně hypotéky se raději informujte dopředu, ať víte, jaké šance u banky máte. A co se týče kupní ceny, tak to bývá proměnná, se kterou se dá pohnout. Ceny bývají často nadsazené a v případě, že najdete na nemovitosti nějaký nedostatek, můžete dosáhnout snížení ceny.

    Lokalita

    Při koupi bytu není nic důležitějšího než lokalita. Ano, jistě, všichni oceníme nově zrekonstruovanou koupelnu, podlahové topení nebo přenádherné parkety, ale pokud budete žít na místě, které vám nevyhovuje, bude vám to k ničemu. Proto si důkladně rozmyslete, co vlastně hledáte. Rozhodně nahlédněte i do územního plánu na stavebním úřadě, aby vás následně nepřekvapila například stavba nového supermarketu, průmyslového komplexu nebo dálnice. V potaz vezměte i atraktivitu lokality, protože v problémové nebo nevyhledávané lokalitě nemovitost hůře prodáte.

    Stav nemovitosti

    Samozřejmě, že ideálním adeptem na nákup je nemovitost nová nebo nově zrekonstruovaná. Dost často si ovšem za luxus „novostavby“ připlatíte. Někomu nevadí ani byt v horším stavu, sám si ho zrekonstruuje dle svých preferencí. Je to na vás. Rozhodně si ale byt pořádně prohlédněte a nebojte se ptát na nepříjemné otázky. V potaz vezměte také energetickou náročnost domu. Protože pořizovací cena je věc jedna a měsíční náklady věc druhá. Poptejte se také na provozní náklady, jde především o platbu do fondu oprav.

    Foto: Shutterstock

    Pár praktických tipů

    1. Dejte na první dojem. Je důležitý. Ne vše vypovídající, ale důležitý.
    2. Zaměřte se na společné prostory. Jak vypadá vchod, chodby, sklepy, dvůr. Je všechno čisté, uklizené, nebo se kolem povalují odpadky a zdi „krášlí“ čmáranice?
    3. Umístění bytu v domě je klíčové. Pod střechou máte skvělý výhled, ale bude vám horko a když nepojedete výtah, máte problém. Přízemí je nejvytíženější a dost stinné. Na druhu stranu vám nikdo nebude nadávat, že mu dupají nad hlavou vaše děti. Každému bude vyhovovat něco jiného.
    4. Férová smlouva. Smlouvu důkladně prostudujte s právníkem.

    Foto: Freepik, zdroj: Ceskestavby, Bydleme, Top, Seznamzpravy

  • Jak zahradničit v jílovité půdě. Mnohé překvapí, jak dobře to jde

    Jílovitá půda není pro majitele zahrádek zrovna výhrou. Je kompaktní, lepkavá, špatně propouští vzduch i vodu. Nevýhod je víc než dost. Potýkáme se s jejím přemokřením, zadržováním vody a následnou hnilobou kořenů. Přesto existují rostliny, kterým právě tento druh půdy může vyhovovat. Co a jak pěstovat v jílovité půdě?

    Listnaté dřeviny

    V jílovité půdě se poměrně dobře daří bříze, javoru japonskému a dlanitolistému, muchovníku, hlohu, eukalyptu, jabloni a hrušni vrbolisté.

    Jehličnany

    Mezi jehličnany, které jíl zvládají, řadíme jedli korejskou, araukárii, cypřišek Lawsonův, jinan dvoulaločný, smrk ztepilý, sivý a pichlavý, jalovec čínský a viržinský, tisovec dvouřadý a jedlovec kanadský.

    Keře

    Z keřů pak vsaďte na dřišťály, hlohy, růže, hortenzie, tavolníky, kaliny a weigelie.

    Ovoce, zelenina a bylinky

    Pro pěstování ovoce a zeleniny se samozřejmě hodí výživnější půda, ale existují druhy, které se velice snadno a velice úspěšně adaptují na jíl. Pěstovat tak můžete rybíz, jahody, angrešt, ostružiny, maliny, rajčata, papriky, cukety, hrášek, fazole, salát a špenát. Z bylinek pak mátu, meduňku, pažitku a rozmarýn.

    Foto: Freepik

    Trvalky

    Trvalky, které ve vaší jílovité půdě jen pokvetou, jsou tyto.

    • Vousatice. Travina, které se daří na slunných i polostinných stanovištích, snese opravdu suchou půdu.
    • Šuškarda klasnatá. Rostlina díky zajímavým listům celoročně atraktivní, nádherně kvete od července do srpna.
    • Klejicha hlíznatá. Zářivá oranžová květenství budou vaši zahradu zdobit od srpna do října.
    • Třapatka srstnatá. Ideální lákadlo pro motýly. Rostlina preferuje slunné stanoviště, kvete žlutými květy.
    • Denivka. Podobná lili, květy má menší různých barev.

    Jak jílovitou půdu zúrodnit?

    Pokud se vám i přesto jílovitá půda nepozdává a rádi byste její složení trochu pozměnili, vezměte do ruky rýč a pořádně ji zryjte a provzdušněte. Pak do ní zapracujte nějaký organický materiál, třeba kompost nebo organické hnojivo smíchané s pískem. To promíchejte s původní hlínou. Budete-li toto provozovat po několik sezón, vzhled a textura vaší půdy se pomaloučku, polehoučku změní k lepšímu.

    Foto: Freepik, zdroj: Dumazahrada, Zahradkarskaporadna, Ceskestavby

  • Přezimujícím rostlinám dopřejte pořádné hnojivo. Klíčovou přísadou je draslík

    Zahrada není sezónní záležitost. Pokud ji chceme mít jako ze žurnálu, je třeba se o ni aspoň trošku starat i v době vegetačního klidu. Jak pohlídat, aby přezimující rostliny dostaly veškerou výživu, kterou budou potřebovat?

    Problémy přezimujících rostlin

    Chlorózy na listech, špatné dozrávaní plodů, nezdařené přezimování. Toto vše je vizitkou, že o rostlinu či dřevinu není dobře postaráno. Zeleň trpí nedostatkem klíčových látek, případně nadbytkem látek, které nepotřebuje. Řešení? Podzimní hnojení.

    Čím hnojit?

    Přezimující rostliny potřebují ze všeho nejvíc draslík, hořčík, fosfor, vápník a bór. Proto používáme hnojiva s nízkým obsahem dusíku a vysokým obsahem draslíku. Vhodná hnojiva: draselná sůl, dolomitický vápenec (nerost namletý na jemný prášek, vápník se uvolňuje do půdy až 4 roky), superfosfát a kieserit. Pokud nejste odborník, zajeďte si pro hnojivo do zahradnictví, kde vám dostatečně informovaný personál co nejlépe poradí. 

    Co organická hnojiva?

    Pohrdat nemusíme ani organickými hnojivy. Dřív lidé hnojili jen hnojem a zahrada jim prosperovala. Proto klidně na podzim dodejte do záhonů kravský či koňský granulovaný hnůj s rohovinou. Můžete zkusit i granulované slepičince, ty jsou bohaté na fosfor. 

    Foto: Shutterstock

    Kdy a jak dohnojovat?

    Dohnojujeme, když je ještě půda relativně teplá a rostliny zatím neodpočívají, tedy v září, nejpozději v říjnu. Hnojíme nejen kolem kmene stromů a keřů, ale i o něco dál. Jednoduché pravidlo? Řídíme se korunou. Jak bohatá a široká je koruna, tak podobně rozsáhlé budou kořeny. Stojí-li rostliny či dřeviny ve svahu, hnojíme trochu výš, i nad rostlinou, aby nedošlo k odplavení hnojiva. 

    Jak je to s dusíkem?

    Tak zrovna dusík přezimující rostliny nepotřebují téměř vůbec. Naopak je pro ně ve vysoké koncentraci až nebezpečný. Proto se dusíkatým hnojivům vyhýbáme širokým obloukem.  

    Foto: Shutterstock, zdroj: Ovosadba, Ceskestavby

  • Co si počít s elektromobilem na sídlišti?

    Elektromobily se sice pomalu, ale jistě těší čím dál větší oblibě. Společnost si na ně začíná zvykat. Nejčastěji elektromobily využívají firmy z důvodu snižování emisí, lepší image a daňových výhod. A co v privátní sféře? Jak jsou na tom Češi ve vztahu k elektromobilům? A vyplatí se vůbec? Zvlášť, když bydlíte v bytě? To máte tahat prodlužovačku z okna? Projedeme to pěkně popořádku.

    Nejprve je třeba se zamyslet, jestli vůbec elektromobil chcete a „užijete“, nebo ne. Jasně, jsou dražší, mají kratší dojezd a co si budeme, ta infrastruktura taky ještě není úplně ideálně vybudovaná. Jaké jsou tedy výhody?

    Výhody elektromobilu

    • Ekologie. Hlavně ve městech se zvýšenou dopravní zátěží se díky elektroautům lépe dýchá.
    • Jednodušší běžná údržba. Žádná výměna oleje nebo svíček. Veškeré nepříjemnosti spojené se spalovacím motorem odpadají.
    • Ušetříte. Cena za kilometr při domácím nabíjení vyjde na 0,8-1,2 Kč, což je levnější než za naftu nebo benzín.
    • Tichost. Elektroauta jsou tišší než holicí strojek.
    • Zvýhodněné parkování. Na spoustě míst nebudete muset platit parkovné. Hlavně v Praze.
    • Nemusíte kupovat dálniční známku.
    • Dotace. Získáte až 10 000 na pořízení domácí nabíjecí stanice.
    • Nižší povinné ručení. Majitelé elektromobilů platí povinné ručení zhruba o 20% levnější.
    • Podnikatelé jsou osvobozeni od ekologické a silniční daně.

    A teď ten hlavní oříšek. Kde můžu elektromobil dobíjet?

    Veřejné nabíjecí stanice

    Najdete je u nákupních center, čerpacích stanic, v městských garážích i u dálnic. Roste také počet rychlonabíječek, které auto nabijí už za 20 minut. Cena za kWh se pohybuje od 11 do 20 Kč v závislosti na provozovateli a typu stanice. Takže můžete prostě zastavit někde ve městě nebo na benzínce, najíst se, jít si něco zařídit nebo prostě odpočinout a autíčko se vám mezitím nabije.

    Firemní nabíječky

    Spoustu firem se stará a nechává své zaměstnance vůz dobít přímo na firemní dobíjecí stanici. Jde o poměrně zajímavý a nový zaměstnanecký benefit.

    Foto: Shutterstock

    Domácí nabíjení

    Více než 75 % majitelů elektromobilů si vůz nabíjí doma. Tahat elektřinu z klasické zásuvky by mohlo být extrémně nebezpečné, takže budete potřebovat tzv. wallbox – nejběžnější a nejbezpečnější řešení pro domácí nabíjení. Nabíjí úsporněji, řídí spotřebu a nabízí možnost časování nabíjení. No jo, ale co když nemám rodinný dům?

    Nabíjení na sídlišti?

    Už i na některých sídlištích se objevují první veřejné wallboxy, ale není to příliš časté. Můžete si společně se sousedy zřídit společný wallbo v rámci SJV nebo v případě, že máte garáž, nainstalovat individuální přípoku ke garážovému stání, což bude ale technicky i legislativně maličko obtížné. Takže jak?

    Finále? Vyplatí se mi elektroauto, i když nemám dům?

    Dá se říct, že ano. Na sídlišti, kde bydlíte, sice asi ještě nějakou dobu nabíjet nebudete, ale když si chytře naplánujete svůj čas a svoje jízdy, vždycky se naskytne příležitost nabít auto v rámci vašeho běžného denního programu. Prozkoumejte internet, kde se nachází veřejné nabíječky a rozhodněte se podle infrastruktury ve vašem okolí.

    Foto: Shutterstock, zdroj: CEZ.cz, Drevostavitel, Alza

  • Přilákejte do své zahrady krásné motýly babočky. Na tohle skutečně slyší

    Motýli našim zahradám dodají příjemný luční nádech, ale to není jediný důvod, proč usilovat o jejich návrat do blízkosti našich domovů. Proč a jak motýli přilákat zrovna k vám?

    Proč lákat motýly?

    Motýli nejsou jen okrasou našich zahrad. Mají velmi důležitou roli a tou je opylování. Často máme pocit, že rostliny opylují pouze včely nebo čmeláci, ale květy s dlouhými trubkovitými květy jsou doménou motýlů. Bez nich se příroda bude hroutit.

    Představují motýlí housenky problém?

    Housenky nejsou tak velkými škůdci, jak se tvrdí. Housenky často žijí na plevelech, takže o žádnou velkou škodu nejde, navíc jsou podstatnou složkou potravinového řetězce, ekosystém se bez nich zkrátka neobejde. Takže housenek se nebát.

    Čemu motýli neodolají?

    Barevnosti květů, vůním a hlavně nektaru, kterým se motýli živí. Proto se snažíme, aby naše zahrady byly co nejpestřejší. Balkónové truhlíky umisťujeme na jižní, východní a západní stranu. Motýli milují také květy kmínu, kopru nebo květáku a šťávu z přezrálého ovoce.

    Foto: Freepik

    Jak přilákat babočky? Vsaďte na kopřivy.

    Babočkám nestačí jen barevné květy a sladký nektar, potřebují také šťávu z přezrálého ovoce nebo mízu ovocných stromů. A co hlavně? Babočky kladou vajíčka do kopřiv, jejich housenky se listy kopřiv živí. Jestli toužíte, aby po vaší zahradě poletovala babočka, budete muset poskytnout kopřivy.

    Ostružiní, chmel i bodláky

    Baboček je několik druhů. Všechny sice spojuje láska ke kopřivám, ale každá babočka má i vlastní preference. Babočka paví oko vychovává housenky také na ostružiníku a chmelu, babočka bodláková na bodlácích a pcháčích a babočka admirál sice preferuje kopřivy, ale nepohrdne ani bodlákem.

    Foto: Freepik, zdroj: nkz, Ceskykutil

  • Fotovoltaiky je třeba vybavit hasicím systémem. Není výjimkou, že na domě vzplanou

    Fotovoltaické elektrárny jsou velice oblíbené. A do budoucna tomu nebude jinak. Dá se očekávat, že ještě více Čechů přejde na výrobu elektřin pro vlastní potřebu. Při řádné instalaci a pravidelné údržbě je fotovoltaická elektrárna bezpečnou technologií. Problémy může způsobovat nedostatečná informovanost vlastníků fotovoltaických panelů. Co vědět, pokud máte fotovoltaiku na střeše?

    Hrozí mé fotovoltaice požár?

    Každý majitel fotovoltaické elektrárny a každý pracovník odborné instalační firmy musí dbát na protipožární bezpečnost od úplného začátku. Během projektování, instalace, provozu i při údržbě. Pokud vše proběhne, jak má, riziko požáru vám nehrozí. Ze statistik víme, že ročně dojde na území České republiky k zhruba 10 požárům, což odpovídá 0,054 % celkového počtu požárů.  

    Jak riziko požáru snížit?

    Riziko požáru je u odborně nainstalované fotovoltaické elektrárny minimální, nicméně dá se ještě o něco snížit, a to pravidelným servisem a údržbou. Efektivní cestou je provádění pravidelných preventivních kontrol, revizí solárních panelů i celého fotovoltaického systému a provedení oprav dříve, než dojde k poškození komponent.

    Foto: Shutterstock

    Proč požár vzniká?

    V roce 2015 byl v Německu proveden výzkum. Chybná instalace byla zodpovědná za 38 % požárů, výrobní vada komponentů za 35 %, chyba v projektu fotovoltaického systému za 17 % a vnější vlivy prostředí za 10 %.

    Co když hoří?

    Volejte hasiči, odpojte dům od elektřiny (je-li to možné), připravte hasičům technický list fotovoltaiky a hlavně opusťte nebezpečný prostor.

    Prevence? Fotovoltaika s hasicím systémem

    Existují fotovoltaické elektrárny, které jejich výrobce vybavil bateriemi, které jsou naplněny hasicím plynem. Aerosol baterii automaticky uhasí v případě, že dojde ke zvýšení teploty nebo zahoření některého z článků. Plyn je bezpečný, neprodukuje škodlivé výpary.

    Foto: Shutterstock, zdroj: hzscr.gov, Energozrouti, Bezpecnostprace.info

  • Gril na pelety je novým hitem v Česku. Vydrží dlouho a chutná to z něj skvěle

    Grilování je takovým českým národním sportem. Každý správný Čech, která má zahrádku, chatičku, terasu, balkón nebo prostě jen kousek přírody po ruce nedá na grilování dopustit. Milujeme maso, a ještě více milujeme grilované maso. Grilů je nepřeberné množství, aktuálně docela frčí gril na pelety.

    Proč peletový gril?

    Nejzkušenější šéfkuchaři, kteří podávají ty nejluxusnější steaky, si peletové grily pochvalují. Proč? Protože pelety jsou čisté dřevo. Žádná chemie, žádná lepidla. Kouř tak mohou nechat pronikat do grilovaného masa. To pak získává naprosto specifickou chuť a křehkost, které neodoláte. Stejného výsledku s plynovým grilem prostě nedosáhnete.

    Další výhody peletového grilu

    • Jednoduchost. Žádné uhlí, ani plyn. Pelety se podávají automaticky.
    • Chuť čistého dřeva.
    • Digitální ovládání.
    • Multifunkce. Uzení, pečení, pomalé tažení masa.
    • Jednoduché čištění. Minimum popela, žádné uhlíky.

    Jak se griluje na peletovém grilu?

    Uvnitř grilu je zásobník na pelety, které se posouvají do spalovací komory, kde se automaticky zapálí. Ventilátor rozhání horký vzduch a kouř rovnoměrně po celé grilovací ploše. V praxi to znamená, že na digitálním displeji grilu nebo klidně v aplikaci na telefonu nastavíte teplotu a je to. Grilování trvá o něco déle, zato u grilu nemusíte osobně neustále postávat.

    Foto: Shutterstock

    Jak gril vybrat?

    Velikost grilu a zásobníku volte podle vašich potřeb. Čím více masa plánujete grilovat, tím větší rošt i zásobník na pelety bude potřeba. Gril by měl být schopný fungovat při teplotách od 75 do 300 °C. Když už hodláte investovat, určitě pořiďte typ, který můžete ovládat i na dálku. Vhodné je také vybrat model s termosondou, ta bude za vás sledovat teplotu masa bez zbytečného napichování. A v poslední řadě kupte ověřenou značku, ke které snadno seženete náhradní díly. A poslední postřeh. Nezapomeňte, že pelety budete potřebovat speciálně určené ke grilování, ne k topení.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Drevostavitel, Smokypellets

  • Nejsou pelety jako pelety. Topení některými druhy je zakázáno

    Dřevěné pelety jsou v českých domácnostech stále oblíbenějším palivem. Proč? Cena ( 2 000 Kč za jednu megawattu), ekologie, dostupnost a pohodlné vytápění. Kotle na pelety mají často automatické zásobníky. Ovšem není peleta jako peleta. Některé dovedou poškodit váš kotel, zdraví i peněženku. Za jejich pálení totiž hrozí pokuta.

    Jak pelety získat?

    Pelety si koupíte a necháte dovézt v balicích po deseti, patnácti či dvaceti kilech nebo si je objednáte v cisterně a necháte nafoukat přímo do sklepa. Levné a pohodlné topivo. Co víc si přát.  

    Které pelety ne?

    Většina pelet je absolutně bezpečná, vyráběná z dřevních pilin, z jiných suchých rostlinných zbytků a sena. Existují však také pelety vyrobené z pilin, které jsou kontaminované lepidly a jinými látkami. Pocházejí z provozoven, kde se zpracovává dřevotříska. O to hůř, že prodejci je často reklamují jako vylepšené pelety, mají totiž o 4 % vyšší výhřevnost.

    Foto: Shutterstock

    Proč některé pelety nepálit?

    Tyto pelety však mají také vyšší obsah popelovin, které se spékají, čímž dochází k ničení topných zařízení. A reklamace vám nebude uznána. A co hůř? Při spalování se uvolňují jedovaté formaldehydy, fenoly a další látky. Ty se následně rozptýlí nejen v kotelně, ale také po celé budově. To vašemu zdraví rozhodně nepřidá.

    Proč se tyto pelety vůbec prodávají?

    Může se jimi topit v topných zařízeních na topení těmito peletami určených, a ty běžné domácnosti skutečně nebývají. Proto je spalování dřevotřísky a odpadů ve zdrojích do 300 kW zakázáno. Za spalování nepovolených pelet hrozí pokuta až 50 000 Kč. Takže pokud chcete ušetřit své zdraví, svůj kotel i své úspory, rozhodně si před nákupem příští várky pelet zjistěte podrobnosti.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Drevostavitel, Ceskestavby