SnadnoBydlet.cz

Author: Hana Bordovská

  • Co je dobré sázet na záhony po sklizni. Můžete ještě vypěstovat brambory

    Zeleninu už máte sklizenu a vaše záhony zejí prázdnotou? To je docela smutný pohled, nicméně pro záhony se dá ještě leccos udělat. Buď ho „zazimujte“, to znamená potáhněte černou folií, aby se nezaplevelil, nebo ho osejte zeleným hnojením, např. řepkou. A co mohou podniknout ti nejodvážnější? Vy můžete zkusit vysázet brambory. Ano, je to na hraně, ale kdo se bojí, nesmí na brambory.

    Jaké brambory sázet?

    Uskladněné, z minulé sklizně. Přesně, ty naklíčené, vrásčité kousky. Vysazujte pouze velmi rané nebo rané odrůdy s vegetační dobou kolem 90 dní (např. Anuschka).

    Jak záhon připravit?

    Vyhrabejte zbytky po sklizené zelenině a půdy prokypřete do hloubky 15 cm. Motykou udělejte hlubší rýhy a prolijte je roztokem vody a kravského hnoje. Ten vyrobíte tak, že namočíte granulovaný kravský hnůj do vody (na 10 l vody dvě lopatky hnoje) na dva dny. Občas promíchejte. Toto množství stačí na 2,5 m dlouhou brázdu. Do výsadbových rýh pak zasaďte brambory přibližně 35 cm od sebe. Můžete sadit i bez metru, od oka. Nakonec je zahrňte hlínou a na každé udělejte kopeček asi 20 cm.

    Foto: Shutterstock

    Jak se o brambory starat?

    Brázdy pokryjte mulčem, např. posečenou trávou. Pokud je léto horké, zalévejte. Ale ne zas příliš. Jakmile brambory začnou růst, opět nakopčete. Pokud vás zlobí mandelinky, použijte chemický postřik.

    Kdy sklízet?

    To je alchymie. Budete se muset řídit svými zkušenostmi a intuicí. Podle natě se příliš neřiďte. A hlavně hlídejte počasí, abyste sklidili před prvními mrazy.

    Co všechno se dá zasít v srpnu?

    Musí jít o rané druhy zeleniny, které mají krátkou vegetační dobu, ale s trochou štěstí ještě při zasetí v srpnu do zimy sklidíte špenáty, rukoly, polníček, čínské zelí a různé druhy asijské listové zeleniny.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Jimejinak.cz, PlanturaMagazine

  • Špatná kvalita vody na chalupě je častým problémem Čechů. Dá se však vyřešit

    Mnoho Čechů tráví část prázdnin na chatě nebo chalupě. Jenže právě na těchto místech bývá docela často problém s vodou. Což o to, každý správný chatař má železnou zásobu pitné vody v PET lahvích, ale přeci jen je pohodlnější používat vodu ze studny.

    Užitková vs. pitná voda

    Pitná voda není to stejná jako užitková. Užitková voda sice je hygienicky nezávadná, používá se na mytí, koupání a výrobní účely, ale nikdy ne na pití a vaření. Pokud máte na chalupě užitkovou vodu, dá se z ní udělat pitná. 

    Co obsahuje voda ze studny?

    Voda z vodovodní sítě dost často obsahuje vysoký podíl chloru, který může některým jedincům vadit. Voda ze studny může mít problémů více. Často obsahuje pesticidy, herbicidy, mikroplasty, bakterie a další látky, které škodí lidskému organismu. Naštěstí bývají zastoupeny ve skutečně malém množství, ale jistota je jistota. Proto by každý chatař měl jednou ročně vodu nechat odborně otestovat. Ukáže-li rozbor, že máte vodu dokonale čistou, můžete ji pít. A pokud by rozbor prokázal přítomnost nezdravých látek, vše se dá řešit. 

    Jak kvalitu vody zlepšit?

    Jednoznačně filtrace. Buď si můžete zvolit tu, která se montuje přímo do vodovodního řádu a budete k jejímu zprovoznění potřebovat odborníka se zkušenostmi, nebo můžete vyzkoušet filtraci na vodovodní baterii. V ní je integrováno jemné sítko obsahující aktivní uhlí, které dokáže vodu zbavit závadných chemických látek. Těžké kovy pak zachytí iontoměnič. Filtr se dá snadno odmontovat a namontovat.

    Foto: Shutterstock

    Co s tvrdou vodou?

    Pořiďte si přístroj na změkčování vody, ten napojíte na vstup do vodovodních rozvodů domu a on už se o vše postará. Vydrží dlouho, stačí jednou za čas doplnit filtrační směs.

    Dusičnany a dusitany

    Pokud ve vaší vodě dusitany nebo dusičnany překročily doporučený limit, opět se dá zakoupit přístroj, který dusičnany odstraňuje. Také se instaluje na přívod vody do domy. Je bezobslužný, náklady na provoz minimální, životnost dlouhá. Udělá z vaší vody opět vodu pitnou. 

    Foto: Shutterstock, zdroj: Dumastavba, Ceskykutil, Makeitright

  • Jak přilákat do zahrady nejkrásnější motýly babočky

    Věděli jste, že rok 2024 byl Českým svazem ochránců přírody vyhlášen rokem motýlů? Motýli totiž v posledních 50 letech mizí z přírody. Ochránci přírody chtějí inspirovat k ochraně jak motýlů, tak biotopů, ve kterých žijí. Letos probíhají na různých místech republiky akce, které chtějí dostat informace o motýlech do povědomí lidí. I vy si můžete motýly užívat, pozorovat je a docela snadno i přilákat přímo do vaší zahrady.

    Proč motýli mizí?

    Kvůli změnám krajiny. Buď je krajina až přespříliš intenzivně obhospodařovaná (zástavba, továrny, firmy, přespříliš udržované parky) nebo naopak absolutně vůbec. Motýl potřebuje přirozené, leč upravené prostředí.

    Co by se stalo, kdyby motýli zmizeli?

    Motýli opylují rostliny, hlavně ty s dlouhými trubkovitými květy, kam se včely nedostanou. A motýlí housenky jsou potravou pro mnoho živočichů, třeba ptáků. Takže kdyby najednou vymizeli, brutálně to otřese s celým ekosystémem. Jsou prostě nenahraditelní.

    Co může udělat každý z nás na své zahradě?

    Sekat tak akorát. Pokud sekáte velmi často, hmyz nemá šanci na život. Pokud nesekáte vůbec a máte pocit, že bujná nespoutaná vegetace je to pravé ořechové, také se mýlíte. Ani to není ideální prostředí pro motýli. Je dobré nechávat kvetoucí plochy a potlačovat trávy. Zkrátka vyváženost. Dělat to tak, jak to před lety dělali všichni.

    Foto: Shutterstock

    Jak přilákat do zahrady babočky?

    Babočka musí mít důvod k vám přiletět. Tím může být nektar z květů, sladká šťáva z přezrálého ovoce nebo míza ovocných stromů. A pak? Kopřivy. Ano, obyčejné kopřivy. Housenky baboček se totiž živí požíráním jejich listů.

    Co na zahradě pro motýly vysadit?

    Komuli Davidovu (tzv. motýlí keř) a z rostlin motýlům voní a chutná třapatka nachová, levandule, sporýš a další intenzivně vonící květiny.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Biodiverzita.csop, Hradec.rozhlas

  • Zabraňte tomu, aby vám plot rychle odešel. Je potřeba ho natírat lazurou

    Dřevo je zázračný přírodní materiál. Pevné, tvrdé, krásné, s dlouhou životností, a hlavně s duší. Dřevěné domy, dřevěné altány, dřevěné ploty nebo dřevěný nábytek. To vše krášlí naše domovy zevnitř i zvenku. Jenže o dřevo je třeba náležitě pečovat. Jednou z možností jeho údržby je natírání lazurou. Jak na to?

    Co je to lazura?

    Lazurovací laky jsou určeny pro transparentní (průsvitné) nátěry měkkého dřeva. Obsahují málo pigmentu, jsou ovšem doplněny o prostředky na ochranu dřeva. Jsou řídké, zvládnout proniknout hluboko dovnitř dřeva, a navíc zdůraznit jeho přirozený povrch.  

    Jaké dřevo můžeme lazurou natírat?

    Hlavně dostatečně proschlé. Takové, které má vlhkost kolem 15 %. Pokud totiž natřete dřevo, které není řádně proschlé, lazura se může začít loupat. Každé dřevo schne jinak rychle, smrková prkna vyschnou za rok, dubové dřevo potřebuje roky dva. Pokud potřebujete určit vlhkost, pomozte si čichem. Čerstvé dřevo voní silně, proschlé méně. Proschlé dřevo je také lehčí než vlhké. Pokud to „od oka“ poznat nezvládnete, dá se vlhkost dřeva změřit speciálním vlhkoměrem.

    Dřevo by navíc nemělo obsahovat zbytky pryskyřice, nemělo by být prasklé a nemělo by mít vypadané suky. Natíráme dřevo důkladně ohoblované, přebroušené brusným papírem a zbavené prachu a všech nečistot. Podle potřeby pře akcí dočistíme lihem.

    Foto: Shutterstock

    Kolikrát natírat?

    Někteří doporučují dřevo na začátek naimpregnovat. Pak povrch ošetříme napouštěcí tenkou lazurou. Ta pronikne hluboko do dřeva ochrání ho před houbami a plísněmi. Pak se nanese druhá, případně třetí vrstva, kterou tvoří středně silná lazura, to vytváří finální povrch.

    Na co si dát pozor?

    Natírané dřevo by mělo být vzdáleno od země alespoň 30 cm, jinak hrozí že navlhne právě od země a tím dojde ke snížení životnosti jak lazury, tak dřeva. Pozor také na slunce. Dřevo orientované na jižní stranu dostává zabrat nejvíce.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Ceskykutil, Kouzelnebydleni, Atpine

  • Horkou pánev nikdy nemyjte. Rychle ji totiž zničíte

    Taky chcete mít po obědě honem rychle uklizeno, takže rozpálené pánve řešíte hezky radikálně? Nalít na ně ledovou vodu, předmýt a hurá do dřezu nebo do myčky? Rozumím, není nic lákavějšího než mít čistou kuchyňskou linku co nejrychleji, ale mám pro vás špatnou zprávu. Litím studené vody na ještě horké pánve je můžeme poškodit nebo alespoň výrazně zkrátit jejich životnost.

    Tepelný šok. Seznamte se.

    Každý kov se při zahřívání roztahuje a při chlazení smršťuje. Minimálně, okem neznatelně, ale přece. Platí to i pro nerezovou ocel nebo hliník, zkrátka pro materiály, ze kterých jsou vyrobeny hrnce a pánve. Toto pozvolné roztahování a smršťování je v pořádku. Horší je, když zařídíme náhlou změnu teploty, třeba právě tím, že na rozpálenou pánev nalijeme studenou vodu, tedy způsobíme tepelný šok. Kov se ochladí příliš rychle a materiál, ze kterého je pánev vyrobena, se začne smršťovat.

    Foto: Shutterstock

    Co se pánvi stane?

    Dnes máme pánve z takového materiálu, že většinou nehrozí, že by se skutečně fyzicky pokroutila, i když jste možná už zaznamenali, že má vaše pánev např. vypouklé dno. Každopádně mnohem nebezpečnější může být narušení struktury hrnce, které zapříčiní zhoršení jeho vlastností, vylučování nebezpečných látek nebo pozvolné ničení. Často se stane, že se naruší povrchová úprava pánve, což například u teflonu může být dokonce i zdraví nebezpečné. Obzvláště opatrní byste měli být u pánví s nepřilnavým povrchem nebo pánví vyrobených z kameniny, ty jsou nejvíce náchylné na teplotní šok.

    Jak bezpečně ochladit horkou pánev?

    Jednoduše. Nechat vychladnout při pokojové teplotě. Pokud vám zavazí na sporáku, můžete ji umístit na podložku nebo prkénko někam jinam na kuchyňskou linku. Jakmile pánve vychladnou, můžete je odmočit ve vodě a následně umýt.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Tasteofhome, Huffpost

  • Češi už mají komposty i v bytě. Důležité je zabránit zápachu

    Češi se v posledních letech opravdu snaží. V roce 2022 se k pravidelnému třídění odpadu přihlásilo 75 % Čechů. Ale plastem a papírem to nekončí. Obyvatelé rodinných domů už dlouhá desetiletí mají možnost ekologicky zpracovávat i bioodpad, což byla ještě před pár lety pro lidi bydlící v bytech hudba budoucnosti. Dnes je situace jiná. Kompostovat u sebe doma může prakticky každý. Chce to jen trochu místa, kompostér a? Nechte se překvapit.

    Proč kompostovat?

    Nejen, že efektivně a ekologicky zlikvidujete organické zbytky z kuchyně, ale navíc si zadarmo vytvoříte poklad – humus, který využijete při pěstování rostlin. 

    Jak kompostovat?

    Pokud máte rodinný dům, máte možností plno. Bio popelnice, klasický kompost v rohu zahrady nebo zahradní kompostér. Pokud chcete kompostér umístit dovnitř, je pro vás vhodným řešením vermiokompostér.

    Vermiokompostér

    Jde o domácí kompostér, který umístíte přímo do kuchyně nebo třeba na balkón či terasu. Je menší, praktický, nesmrdí. Rozklad a zpracování organických zbytků na organické hnojivo zajišťují kalifornské žížaly. Těm kromě zbytků ovoce a zeleniny chutná také čaj a dokonce i kávová sedlina. Tento kompostér funguje celoročně. Kompostér by měl být umístěn na místě, kde se teplota pohybuje přibližně kolem 20 °C.

    Foto: Shutterstock

    Co mohu kompostovat ve vermiokompostéru?

    Rostlinné zbytky z kuchyně (zbytky ovoce, zeleniny, listy, natě, slupky), ostříhané zdravé listy a květy pokojových rostlin, rozdrcené skořápky od vajíček, kávovou sedlinu, kousky dřeva, větví, kůry, trávu, listí, slámu, a dokonce i ubrousky a namočenou papírovou lepenku.

    Co nemohu kompostovat ve vermiokompostéru?

    Mléčné výrobky, zbytky masa a kostí, tuky, oleje, ryby, skořápky, pecky, slupky od melounu a popel z uhlí.

    Tak hurá na kompostování se žížalami.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Ceskykutil, Komunalniekologie, Zelenadomacnost