SnadnoBydlet.cz

Author: Hana Bordovská

  • Jaké potraviny nikdy nepatří do lednice

    Lednice je zázrak moderní techniky. Umožňuje nám žít pohodlné životy a skladovat potraviny mnohem déle, než by bylo zdrávo na vzduchu. Někdy se kouzlem lednice ovšem necháme unést a ukládáme do ní i ty potraviny, kterým chlad ve skutečnosti nedělá dobře. Které to jsou?

    Banány

    Nezralé banány raději ukládejte mimo ledničku, v lednici by se jim dozrát příliš nechtělo. A obecně banánům lednice příliš nesvědčí. Často se při pobytu v ní jejich slupka zbarví do tmavě hněda nebo černa. Nezralým banánům je nejlépe při pokojové teplotě a zralé můžete do lednice uložit nejvýš na pár dní. Pak už začnou tmavnout.

    Melouny

    Nakrájené melouny v lednici skladovat můžete, ideálně v těsnící krabičce, ale pokud máte meloun vcelku, tak jej raději ponechte na suchém a chladném místě.

    Brambory

    Brambory v lednici ztrácejí chuť i čerstvost a mnohem rychleji se kazí. Navíc chlad může přeměnit bramborový škrob na cukr, což během vaření povede ke zvýšenému množství chemické látky akrylamid. Proto je nechte raději na chladném a tmavém místě.

    Česnek a cibule

    Dvojice, která do lednice nepatří. Cibule v lednici změkne a zesládne, navíc může svým aroma „nakazit“ ostatní potraviny. S česnekem je to podobné. V lednici měkne a začíná klíčit.

    Chléb

    Chleba v ledničce ztratí vlhkost, mnohem dříve vyschne. Proto se jeho uchovávání v lednici raději vyhněte. Pokud ovšem chleba potřebujete uchovat delší dobu nebo máte chleba domácí, lednice jistě zamezí růstu možných plísní.

    Foto: Freepik

    Čokoláda

    Už jste se jistě setkali s čokoládou, která má na svém povrchu bílý povlak. To se cukr kvůli působení vlhkosti přestěhoval zevnitř ven. A právě tento proces spustíte, když čokoládu skladujete v lednici. Bát se nemusíte, čokoláda je zcela nezávadná, ale vizuálně to nepůsobí dobře. V případě, že máte doma tropické vedro, ji ale raději dejte do lednice, než aby se roztopila.

    Med

    Na med je v lednici příliš velká zima. Zhoustne, dá se říct přímo ztuhne, což znemožní jeho použití. Med bude nejšťastnější ve skříni nebo spíži při pokojové teplotě. Tak si zachová tekutou konzistenci.

    Olej

    Olivový nebo avokádový olej (za studena lisovaný) v lednici může zhoustnout, ztuhnout nebo se zakalit. Což ovlivní nejen texturu, ale i chuť. Olej patří na suché, tmavé a mírně chladné místo, ideálně do skříně nebo do spíže.

    Bazalka

    Čerstvá bazalka je na nízké teploty choulostivá. Když ji dáte do lednice, dost možná listy zvadnou a zčernají. Bazalku proto uchovávejte na místě bez přímého slunečního záření a při pokojové teplotě. Stonky bazalky můžete odříznout a umístit do sklenice s vodou jako do vázy.  

    Foto: Shutterstock, zdroj: Goodhousekeeping, Marthastewart

  • Ideální rostlina do letních veder. Kokarda kvete neustále a nic nepotřebuje

    Možná, že jste o květině jménem kokarda nikdy neslyšeli, ale garantuju vám, že ode dneška už ji nebudete moct dostat z hlavy. Kokarda je totiž rostlina, která je velice velice odolná, takže neumře ani „zahradníkovi“, se kterým to veškerá ostatní květena vzdala.

    Kdo co? Kokarda

    Kokarda je jak letnička, tak trvalka, která pochází ze severní Ameriky a Mexika. Proto miluje sucho a teplo. Je velice výrazná, krásná, dosahuje výšky až 60 cm a kvete celoročně, i když nejaktivnější je během léta, od května do srpna. Květy hrají všemi teplými barvami, od žluté, přes červenou až k oranžové.

    Kdy a jak sázet?

    Předpěstovat můžete od března do dubna, klíčení trvá zhruba 2 týdny při optimální teplotě 16–20 °C. Rostlinu přesaďte ven v průběhu května. Kokarda potřebuje slunné stanoviště s dobře propustnou a spíše suchou půdou. Ideální je půda s nízkým obsahem živin, bohatá totiž stimuluje růst listů na úkor květů. Právě z tohoto důvodu nemusíte a vlastně byste ani neměli na kokardu používat kompost nebo hnojivo. Mezi jednotlivými rostlinami by při sázení měly být rozestupy 30–60 cm.

    Jak o kokardu pečovat?

    Minimálně. A to je na ní to nejlepší. No uznejte, kde byste hledali bohatě kvetoucí rostlinu, která od vás na oplátku skoro nic nechce? Jeden, dva tipy však přeci jen máme. Pravidelně odstraňujte odkvetlé květy. Tím zařídíte nasazování nových a nových květů. Po skončení kvetení všechny stonky odřízněte až k zemi. A hlavně nezapomeňte. Nehnojte a nemulčujte.

    Foto: Freepik

    A co nemoci a škůdci?

    Napadení kokardy je výjimečné, leč možné. Mladé výhonky kokardy mohou okusovat slimáci. A hlavní varování. Pozor si dejte hlavně na padlí (houbové onemocnění rostlin), to se může objevit na listech ve velmi suchém počasí. Pokud se tak stane, napadené listy odřízněte a vyhoďte. Raději jinam než na kompost, mohli byste si chorobu rozšířit po celé zahradě. Tak, a teď už víte všechno.

    Foto: Freepik, zdroj: Zesemen, Dumazahrada, TheSpruce

  • Lidé dělají velkou chybu s tújemi na zahradách. Často způsobí problémy na zahradách

    Sousedské vztahy jsou křehké jako porcelán. Proto je dobré, jak se říká, dvakrát měřit a jednou řezat, respektive dvakrát přemýšlet a jednou sázet. Jak je to s tújemi? Můžeme si je vysadit jako živý plot přímo na hranici pozemku, nebo ne?

    Zákon hovoří jasně

    Občanský zákoník si je možnými spory mezi sousedy velice dobře vědom, takže se k problematice sázení stromů v blízkosti sousedova pozemku podrobně věnuje. Pokud strom obvykle dorůstá vyšší výšky než 3 m, musí být vysazen minimálně 3 metry od hranice pozemku. Pokud běžně dorůstá výšky nižší než 3 m, musí být od hranice pozemku vzdálen alespoň 1,5 m. A ano, toto nařízení platí také pro túje.

    Co, když sousedovi moje túje vadí?

    Pokud se teprve chystáte sázet, soused se může ozvat a vám nezbyde než se řídit občanským zákoníkem. Takže nesázet rovnou u plotu, ale dát si 1,5 m odstup. Jde-li již o vzrostlé stromy, je situace komplikovanější. Požaduje-li soused odstranění již vzrostlých tújí, musí k tomu mít tzv. rozumný důvod. Například narušení plotu, kořeny pod základy, alergie, opadávání na jeho pozemek, a hlavně extrémní stínění. Nejprve se situace řeší domluvou, poté může podat žádost o zásah na stavební úřad nebo obec a v krajních případech se spor řeší soudní cestou.

    Foto: Shutterstock

    Jak situaci vyřešit po dobrém?

    Chce to dobrou vůli a dohodu. Domluvte se se sousedem, že túje zastřihnete na pro obě strany přijatelnou výšku. Zkuste nainstalovat kořenovou bariéru. A hlavně pěstujte dobré přátelské vztahy, navrhněte kompromis a povolte sousedovi něco, co je zase mírně proti srsti vám. Kde je snaha, jde všechno lépe. Na druhou stranu se ale rozhodně nenechte hned zastrašit, protože pokud jsou túje zdravé, nestíní, nezasahují na sousedův pozemek a nezpůsobují nebezpečí, není důvod je kácet.  

    Foto: Shutterstock, zdroj: Zakonyprolidi, Homeincube

  • Divoké rajče je hitem českých zahrad. Je to předchůdce dnešních rajčat

    Rajče divoké je praprapředkem dnešních klasických rajčat. Snadno se pěstuje a skvěle chutná. Vyzkoušejte ho na své zahradě i vy.

    Co je rajče divoké?

    Rajče divoké, lilek bedrníkolistý nebo také rajče rybízové. Odrůda rajčete pocházející z jižní Ameriky. Má drobné, kulaté či protáhlé plody červené nebo žluté barvy. Rajčátka rajčete divokého jsou ještě menší než cherry rajčata, velikostí připomíná spíš rybíz.

    Proč pěstovat divoké rajče?

    Na jedné rostlině se mini rajčátek urodí obrovské množství, plody navíc dozrávají postupně, takže máte o úrodu postaráno po celou vegetační sezónu. Ale hlavně? Hlavně ta chuť. Intenzivní, plná, sladká, šťavnatá. Něco, co prostě musíte zkusit. Aby ne, když jde o jedno z prapůvodních rajčat. No a péči o divoké rajče zvládne i úplný začátečník, protože je prakticky bezúdržbové.

    Foto: Shutterstock

    Jak rajče divoké pěstovat?

    Doma předpěstujeme od půlky března do dubna. Ven vysadíme po zmrzlících, tedy po 15. květnu. Další roky už vysazovat znovu nebudete muset, rajčata se udržují tzv. samovýsevem, nová rostlina vyroste z loňských semínek nesesbíraných rajčat. Divoká rajčata pěstujeme jak bez opory, tak i s oporou. Bez opory je to snazší, s oporou se vyhnete zahnívání a plesnivění plodů vespod keříku. Jako oporu můžete použít například síť na okurky. Rostliny není třeba zaštipovat. Nemusíme se bát napadení plísní bramborovou. Kdyby vás zajímaly odrůdy, tak rozhodně vyzkoušejte rajče divoké červené, ale také Hawaian Currant, White Currant, Matt’s Wild Cherry, Rote Murmel i rajče divoké žluté

    Co s divokým rajčetem v kuchyni?

    Divoké rajče má v kuchyni stejné využití jako rajčata keříková nebo cherry. Dají se přímo jíst, dá se z nich vařit. Prý často chutnají i lidem, kteří běžná rajčata v oblibě nemají. Hodí se také do salátů a na jednohubky. Rajčátka můžete také nasušit (není třeba krájet, prostě vcelku vložit do sušičky potravin) a v zimě používat jako aromatickou přísadu do jídel.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Potravinovezahrady, Homeincube, NKZ

  • Vypěstujte si vynikající ředkvičky na vlastní zahradě

    Ředkvička je nenáročná, hodí se pro začínající pěstitele, obsahuje hromadu zdraví prospěšných látek, a navíc se dá pěstovat na zahradě i v truhlíku. Přečtěte si tipy pro co nejchutnější ředkvičky.

    Kdy a kam ředkvičku vysadit?

    Do záhonu na zahradu i do truhlíku na terasu. Hlavně vyberte stanoviště bohaté na světlo. Chce to jižní až jihovýchodní stranu, přímé slunce, žádný stín. Zahraniční zdroje uvádějí alespoň 6 hodin přímého slunečního záření denně. Vysazujeme prakticky během celé vegetační doby. Ideální čas je konec dubna. Půda musí být kyprá, výživná, humózní. Můžete použít zahradnický substrát obohacený o kompost či hnojivo. Semena ukládáme do hloubky 1-1,5 cm. Mezi řádky necháváme mezeru 10 cm. Semena můžete vysévat každý týden, abyste měli kontinuální sklizeň.

    Jak o ředkvičky pečovat?

    Vzhledem k jejich umístění na přímém slunci ředkvičky potřebují v slunečné letní dny závlahu klidně i dvakrát denně. Pokud jste ředkvičky zasadili do kvalitní půdy, není již třeba přihnojovat. Jakmile vzejdou první lístky, ředkvičky vyjednotíme, to znamená, že je protrháme, odstraníme některé přebytečné rostlinky, protože bulvy potřebují dostatek prostoru (4-5 cm), aby mohly růst.

    Foto: Freepik

    Kdy ředkvičky sklízet?

    Podle odrůdy, to si zjistěte. Každopádně ředkvičky dozrávají zhruba už za 30 dní. Některé odrůdy ještě dřív, jiné později. Určitě je nenechávejte v záhonu dlouho, jakmile začnou kvést, bulvy se stávají příliš hořkými a pálivými.

    Jak ředkvičky skladovat?

    Ředkvičky rychle vadnou. Proto nejprve odstraníme jejich listy. Ty jsou mimochodem také jedlé, takže je klidně použijte do salátu. Bulvy očistěte od hlíny a ředkvičky dejte do lednice. Nejlépe do uzavíratelné nádoby s čistou vodou, tím si udrží křupavost. V lednici vydrží 2-3 týdny.

    Foto: Freepik, zdroj: Rostlinky, TheSpruce

  • Problém pro nájemníky v roce 2026. Letos si připlatí za opravy v nájemním bytě

    Jste v nájmu? V tom případě vás jistě bude zajímat nový návrh Ministerstva pro místní rozvoj. Finanční limity na drobné opravy v bytě, tedy ty, které hradí nájemník ze svého, se totiž od příštího roku mají zvýšit až o polovinu.

    Jak je tomu dnes?

    V současné době je nájemník povinen sám zaplatit opravy v bytě, které nepřesahují částku 1000 Kč. Pokud se v jednom roce oprav, které nepřesahují hranici 1000 Kč sejde více, sečtou se dohromady. Roční výdaje pak nesmí přesáhnout 100 Kč na metr čtvereční. Prakticky to znamená, že pokud žijete v bytě o rozloze 50 m2, pak můžete ročně zaplatit ze svého maximálně 5000 Kč. Jakmile by se opravy nasčítaly a přesáhly 5000 Kč, zbytek platí pronajímatel.

    Co nájemníky čeká v roce 2026?

    Místo aktuálních 1000 Kč bude nájemník povinen zaplatit za jednotlivé drobné opravy ze svého 1500 Kč. Zvedá se také limit ročních výdajů. Ty nesmí přesáhnout 150 Kč na metr čtvereční. Vrátíme-li se k příkladu uvedenému výše, v bytě o rozloze 50 m2, od roku 2026 zaplatíte ročně maximálně 7500 Kč.

    Foto: Freepik

    Kterých oprav se nařízení týká?

    Zákon „drobné opravy“ specifikuje jako další opravy bytu a jeho vybavení a výměnu jednotlivých předmětů nebo jejich součástí. Konkrétně může jít o výměnu nebo opravu klik, zámků, zásuvek, vypínačů, svítidel, žárovek, vodovodních baterií a všeho dalšího, co vás napadne.

    V budoucnu nájemníci zaplatí ještě více

    Limit 1000 Kč za drobné opravy a 100 Kč/m2 se v posledních letech nezměnily, ale s tím je konec. Novela totiž počítá s inflací, takže částky, které bude platit nájemník, budou v dalších letech narůstat právě podle míry inflace. Novou částku každoročně uveřejní Ministerstvo pro místní rozvoj na svých internetových stránkách.

    Foto: Freepik, zdroj: Zakonyprolidi, ct24.ceskatelevize, Ceska-justice.cz

  • Soused má velké stromy na zahradě. Co když mi způsobí škodu?

    Soused vás podle zákona nemůže obtěžovat. A to ani stromy rostoucími na jeho pozemku. Na co máte vlastně právo a jak sousedské spory (s)právně řešit?

    Co mám dělat se sousedovými jablky?

    Dobrá zpráva! Jsou vaše. Plody spadlé ze stromů nebo keřů na váš pozemek, patří vám. Bohužel stejně jako listí a jiný organický odpad. Proto je celkem logické, že se můžete cítit sousedovým stromem obtěžováni. Jak postupovat?

    Mohu vzít sousedův strom motorovkou?

    Dá se to tak říct. Ale! Nejprve souseda slušně požádáte, aby soused svůj strom ořezal. Pokud tak vlastník v přiměřené době neučiní, máte právo vy, šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit větve nebo kořeny, které přesahují na váš pozemek, pokud vám způsobují diskomfort či obtíže. Větve a kořeny jsou bohužel/bohudík vaše, nemůžete je sousedovi přes plot hodit, ať se jich zbaví.

    Jak daleko od plotu mohou být stromy vysazeny?

    I na to máme zákony. Pokud máte pro svou žádost rozumný podklad, máte právo požadovat, aby soused stromy nevysadil nebo se již vzrostlých stromů zbavil. Jaké je měřítko? Stromy, které obvykle dorůstají výšky přesahující 3 m musí mít minimální vzdálenost od hranice pozemku také 3 m. Pro stromy nižší stačí vzdálenost 1,5 m. Takže pokud trpíte, skočte si pro metr a přesvědčte se, na čí straně stojí právo.  

    Foto: Shutterstock

    Po dobrém jde všechno lépe

    Hlavně všechny sousedské spory řešte s chladnou hlavou, protože dotyčného člověka se pravděpodobně jen tak nezbavíte, tak ať nemáte ze života peklo. Zkuste být nejprve milí a příjemní a na rovinu a s respektem komunikovat své požadavky a přání přímo dotyčnému. Buďte otevření ke kompromisu. Právo nebo dokonce právníky vytaste až jako poslední možnost.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Zakonyprolidi, Homeincube

  • Jak umyjete okna bez jakékoliv šmouhy a velké námahy

    Moje maminka vždy měla okna tak vyleštěná, že nebylo poznat, zda jsou otevřená nebo zavřená. Já takové dokonalosti nebyla nikdy schopna. Ne proto, že bych byla líná a na okna, jak je rok dlouhý, nesáhla, zkrátka jsme nevěděla, jak na to. Možná jste na tom stejně jako jsem kdysi byla já. Co radí moudré ženy, které leštění oken dovedly k dokonalosti?

    Žaluzie – rámy – skla

    Pokud chcete být úspěšní, musíte následovat osvědčený vzorec. Nejprve začněte žaluziemi či roletami. Rolety buď vysajete nebo otřete, ale se žaluziemi je to o něco náročnější. Nejprve je vezměte nasucho, nejlépe vysavačem, a pak klasicky namokro. Tady žádná trik neexistuje. Čisticí prostředek přimíchat do vody, vybavit se hadříkem a lamelu po lamele stírat. Pak žaluzie otočit a přetřít je ještě z druhé strany. Pak vyměňte vodu a hadr a vrhněte se na rámy. No a skla si nechte na úplný konec.

    Jak dokonale umýt skla?

    • bílý ocet
    • prostředek na mytí nádobí
    • kyblík
    • houbička
    • hadřík z mikrovlákna

    Do kyblíku nalijeme 250 ml bílého octa, litr horké vody a kapku nebo dvě prostředku na mytí nádobí. Skla umyjeme houbičkou namočenou ve vodě. Přebytečnou vodu můžeme setřít stěrkou, ale pokud ji nemáme, nevadí, zvládneme to i bez ní. Nakonec okna vyleštíme dosucha hadříkem z mikrovlákna. Při tomto postupu se vám na oknech neudělají šmouhy.

    Foto: Freepik

    Babské rady, jak vyleštit okna

    Většina moderních hospodyněk sází na již výše zmiňované hadříky z mikrovlákna nebo na hadříky speciálně určené k leštění oken, které zakoupíte v drogerii. Naše maminky a babičky používaly staré osvědčené noviny. Ale pozor, musí jít skutečně o klasický papírový novinový papír. Takové noviny dobře sají a mají dokonale hladký povrch, takže skvěle odstraní jakékoliv šmouhy.

    Jak stírat okna stěrkou?

    Stírání oken stěrkou vypadá jednoduše, ale možná se vám při praktikování této techniky stalo, že jste s výsledkem nebyli spokojeni a okna dobře vyleštěná nebyla. Stěrka je dobrý pomocník, ale musíte vědět, jak ji vhodně používat. Stěrkou stíráme okna shora dolů. Po každém tahu je vhodné stěrku otřít do hadříku. Pravděpodobně se vám stane, že stěrka zanechá malé šmouhy v rozích oken. Ty bude třeba rozleštit papírovou utěrkou nebo hadříkem z mikrovlákna. Hlavně při prvních ne až tak úspěšných pokusech nezoufejte, cvik dělá mistra.

    Foto: Freepik, zdroj: Uklidproklid, Blog.internorm, Homeincube

  • Hraboši jsou pohromou zahrad v Česku. Vypuďte ho tak, že už vás nenavštíví

    Hraboš polní je neskutečný ničitel, okusuje rostliny, kůru stromů a znehodnocuje trávníky. Každých pár let se jeden z největších škůdců v zemědělství přemnoží. Naštěstí existují finty, jak na něj.

    Jak poznat hraboše?

    Hraboš je na první pohled podobný myši, ale při bližším prozkoumání je snadno rozeznáte. Hraboš má uši schované v srsti, mnohem kratší ocas a oblý (ne špičatý) čumák. Neumí šplhat po zdi a na rozdíl od všežravé myši je býložravec.

    Proč se chceme hraboše zbavit?

    Protože škodí. Ohryzává zelené části rostlin, keřů a trávy, okusuje kůru z mladých stromů a keřů, požírá semínka, kořínky a bobule, narušuje kořenový systém rostlin, ničí trávníky a v ojedinělých případech přenáší horečnatá onemocnění (klíšťová encefalitida, borelióza, toxoplazmóza a další).

    Hraboš dovede denně sníst tolik, kolik sám váží, škody tak napáchá skutečně vysoké. Když vezmeme v potaz celou Českou republiku, tak ji ročně připraví o necelé 2 miliardy korun.

    Jak poznám, že mám na pozemku hraboše?

    Jednoduše. Poznávacím znakem je okousaná kůra, pěšinky, nory a 2-8 mm dlouhý a 2 mm široký zelený trus u vstupu do nor nebo v blízkosti míst příjmu potravy.

    Prevence proti hrabošům

    Hraboši jsou na našem území velmi rozšíření, takže šance, že vás navštíví, je vysoká. Proto pravidelně odstraňujte ze země spadané ovoce, ale také zbytky dřeva a rostlinného odpadu. Udržujte krátce posekanou trávu a keře zastřižené od země, instalujte ochranné pletivo kolem keřů a stromů a pořiďte si na zahradu maketu dravce.

    Ultrazvukový odpuzovač

    Proč na to jít drasticky, když to lze udělat takticky? Hrabošům vadí vibrace a určité frekvence, proto je můžete ze zahrady vystrnadit akustickým odpuzovačem. Nízkofrekvenční zvuky a vibrace se šíří zeminou a hrabošům se to vůbec nelíbí.

    Pachový ohradník

    Na určitá místa kolem vašeho pozemku nastříkejte pachovou látku, která hraboše odpuzuje. Použít se dá i pachový koncentrát proti krtkům s levandulovým olejem. Ten hrabošům ani trochu nevoní.

    Foto: Shutterstock

    Past na hraboše

    Na trhu jsou k dispozici samozřejmě také vystřelovací pasti, které instalujete přímo do ústí hraboší chodbičky. Humánnější alternativou jsou pasti trubkové, které hraboše nezabijí. Do pasti jako návnadu použije třeba kousek jablka.

    Jed

    Použít se dá i klasický jed, konkrétně jedové sáčky s obsahem látky kumatetralyl, která snižuje srážlivost krve. Hraboš umře bezbolestně na vnitřní krvácení.

    Přírodní možnosti

    Na hraboše se dá vyzrát i přírodně. Pěstujte na své zahradě rostliny, které hraboši nesnášejí. Těmi jsou například měsíček lékařský nebo česnek. Česnek nebo hořčici také můžete zasunout přímo do chodbiček hrabošů. Nebo vytvořte přátelské prostředí pro sovy. Sovy totiž hraboše konzumují, takže když se jim bude na vašem pozemku líbit, máte po starostech.

    Foto: Freepik, zdroj: Pasti, Napady-navody

  • Založte si chytrou zahradu, kde je sklizeň celoroční

    Když už máte zahradu, proč z toho nevytěžit maximum? Sázejte zeleninu jako profík a užívejte si sklizeň domácí bio zeleniny od jara až do zimy. Co, kdy, kde, kam a jak zasadit?

    Tajemství úspěchu? Postupný výsev

    Chcete-li si sklizeň prodloužit, nesejte jeden druh naráz, ale v intervalech. To v praxi znamená, že plodinu zasadíte. A za tři týdny zase. A za tři týdny zase. Tím pádem budete celé léto a podzim sklízet čerstvou zeleninu. Je to příjemné, spolehlivé, a hlavně si nemusíte dělat starosti, jak to obrovské množství zakonzervujete. Pro tento postupný výsev je ideální špenát, salát, mrkev, fazole nebo ředkvička.

    Heslo? Rané, střední, pozdní

    Hodně záleží také na odrůdách. Aby byla vaše zahrada plodná po celý rok, dejte si pozor, co kdy pěstujete. Plodiny saďte podle toho, zda jsou rané (čas sklizně červen-červenec), střední (červenec-srpen) nebo pozdní (srpen-září). Tím si zařídíte širokou škálu vitamínů po mnoho měsíců.

    Foto: Freepik

    Netroškařte. Zasaďte všechno

    Některá plodina potřebuje více času, jiná méně. Proto na svou zahradu zasaďte úplně všechno. Pak budete sklízet průběžně. V květnu se dají sklízet ředkvičky, salát a špenát, v červnu hrášek, jahody a rané brambory, v červenci mrkev, fazole, rajčata a okurky, v srpnu cukety, papriky a broskve, v září zelí, jablka, švestky a v říjnu dýně, červená řepa a pozdní brambory.

    Skleníky a fóliovníky

    Venku už je podzim, ale ve skleníku (nebo fóliovníku) stále léto. Když budete pěstovat některé své plodiny ve skleníku, prodloužíte dobu, po kterou je můžete sklízet, až o několik týdnů, a to jak na jaře, tak na podzim. Tímto způsobem si budete užívat čerstvou zeleninu ještě dlouho po tom, co skončila její sezóna.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Dumazahrada, Journeywithjill