SnadnoBydlet.cz

Category: Zahrada

  • Dešťová voda není jen tak. Pokud ji nesbíráte správně, bude toxická a plesnivá

    Dešťová voda představuje ekologickou a ekonomickou alternativu k běžné pitné vodě, kterou lze využít na zalévání zahrady, splachování toalety nebo mytí auta. Mnoho lidí však neví, že nesprávné zachytávání a skladování dešťové vody může vést k jejímu znečištění toxickými látkami a vzniku plísní. Jak tedy správně sbírat a uchovávat dešťovou vodu, aby byla bezpečná a čistá?

    Jak správně sbírat dešťovou vodu?

    Dešťová voda se běžně zachytává ze střechy domu, odkud stéká do okapů a následně do sudů nebo nádrží. Zde je však důležité zaměřit se na čistotu povrchu, ze kterého voda stéká. Na střechách se často usazují nečistoty, listí, prach a ptačí trus, které se do vody mohou snadno spláchnout a kontaminovat ji. Ideální je mít instalován filtrační systém, který zachytí větší nečistoty a zamezí jejich vniknutí do nádrže.

    Důležitou roli hraje i materiál střechy. Některé povrchy mohou obsahovat škodlivé látky, jako jsou těžké kovy, které se mohou dostat do vody a způsobit její toxicitu. Odborníci doporučují používat vhodné materiály a pravidelně střechu čistit.

    Správné skladování je klíčem ke kvalitní vodě

    Kromě zachytávání je zásadní i skladování vody. Nejčastějším problémem při dlouhodobém uchovávání dešťové vody je růst plísní a bakterií, které mohou vodu znehodnotit. Pro skladování je ideální tmavá a uzavřená nádoba, do které neproniká světlo.

    Sluneční paprsky totiž podporují růst řas a mikroorganismů, což může vést ke zkažení vody. Dále je dobré zajistit, aby se do nádoby nedostaly listy, hmyz nebo hlodavci, kteří mohou být zdrojem kontaminace.

    Foto: Shutterstock

    Na co si dát pozor při používání dešťové vody?

    Dešťová voda se obvykle využívá na zahradě, k zalévání rostlin či mytí povrchů. Pokud však není správně uchovávána, může být nejen toxická, ale i zdraví škodlivá. Dlouhodobé používání kontaminované vody může negativně ovlivnit růst rostlin a dokonce poškodit jejich kořeny.

    Proto je vhodné dešťovou vodu pravidelně kontrolovat a čistit nádrž, ve které je skladována. Investice do kvalitního filtračního systému a pravidelné údržby tak nejen prodlouží životnost vody, ale také zajistí, že bude bezpečná pro všechny zamýšlené účely. Jestli se rozhodnete k instalaci filtru, věnujte pozornost jeho proplachování, ať se nezanese a neucpe vám vaši nádrž.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Gardeningknowhow, ekolist

  • Trvalky, které vám vděčně porostou i ve stínu

    Toužíte, aby vaše zahrada připomínala ráj. Abyste se ocitli ve světě barev a vůní, v přírodní oáze, kde načerpáte sil do každodenních povinností. Jenže máte tu smůlu a nemáte na své zahradě téměř žádné světlo. Všechny ty nádherné květiny, které jste si vysnili, musíte nechat v zahradnictví, protože vaše stinné místo by určitě nerozdýchaly? Nezoufejte, ukážeme vám seznam nádherných rostlin, kterým stín nevadí.

    Bergénie

    Begénie roste rychle, má celoročně zelené listy, jen na podzim se zbarví do červena. Kvete nejčastěji růžově, ale také bíle. Bergénie má ráda stín, zvládne prosperovat i pod stromy. Netrpí na žádné choroby, nepotřebuje pravidelně zalévat, ani hnojit. Dokonce nechutná ani škůdcům, tedy kromě slimáků. Aby vaše bergénie byla stálé krásná, musíte pravidelně odstraňovat odkvetlá květenství.

    Bohyška

    Bohyšek je více druhů, ale všechny důstojně zvládnou stín. Mají nádherné listy, koncem léta i květy, a to v barvě bílé, fialové nebo lila. Bohyška je nenáročná, daří se jí v propustné humózní půdě. Jediný problém jsou opět slimáci.

    Foto: Shutterstock

    Čechrava

    Čechrava Arendsova se může pochlubit kvetoucími latami s dlouhými kvítky v odstínech bílé, růžové, červené, žluté a fialové. Kvete od června do září. Dekorativně působí také bez květů díky ostře pilovitým listům. Vysazuje se v trsech vedle sebe.

    Čemeřice

    Otužilá rostlina, které se daří nejlépe právě ve stínu. Existuje mnoho odrůd, z nichž každá kvete v jiné období roku, ovšem myslete na to, že čemeřice bývá jedovatá, takže pokud máte malé děti nebo domácí mazlíčky, raději se jí vyhněte.

    Liriope

    Kvete fialově nebo bíle od srpna do října, listy má nádherně dlouhé a zelené. Daří se jí v propustné, mírně vlhké a humózní půdě. Mrazuvzdorná je do – 17 °C, takže v případě ještě větší zimy ji ochraňte chvojím, listím nebo netkanou textilií.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Modernizahrada, nkz

  • Na podzim je ideální doba, kdy lze vyhrát nad plevelem

    Jaro sice přináší radost z nových rostlin a květin, ale také se s ním pojí vytrvalý boj s plevelem. Mnoho zahrádkářů může na jaře pocítit frustraci z náletu nežádoucích rostlin, které brání rozvoji květin a zeleniny. S příchodem podzimu však přichází příležitost tyto nechtěné hosty efektivně zvládnout a připravit si zahradu na příští sezónu.

    Údržba záhonků a mulč

    Na jaře se plevel často objevuje v plné síle, vyžadující od zahrádkářů rychlou reakci. Mezi nejčastější plevele patří například pampeliška nebo pýr plazivý. Ty dokážou rychle zabrat místo určené pro pěstování.

    Abyste se vyhnuli nadměrnému množství plevele, je důležité se zaměřit na pravidelnou údržbu zahrady. To zahrnuje nejen ruční vytrhávání, ale také použití mulče, který pomáhá zabránit klíčení nových plevelných semen.

    Podzimní příprava

    Na podzim však nastává čas pro strategické plánování a přípravu půdy na novou sezónu. Po sklizni zeleniny a květin je ideální chvíle se zaměřit na odstranění plevelů, které se během léta usídlily na vaší zahradě.

    Jedním z efektivních přístupů je využití hlubokého orání, které naruší kořeny plevelů a připraví půdu pro zimní spánek. Také je možné vysadit krycí rostliny, které pomohou potlačit plevel a obohatit půdu o živiny. Když budete na podzim věnovat půdě pozornost, spolehněte se, že se vám to na jaře vyplatí.

    Foto: Shutterstock

    Boj s plevelem

    Kromě fyzického odstraňování plevele můžete zkusit využít i ekologické přípravky. Tyto přípravky jsou šetrné k životnímu prostředí a rovněž efektivně omezují množení nežádoucích rostlin. Pravidelným sledováním stavu zahrady a včasnou reakcí na výskyt plevele budete moci dosáhnout zdravějšího a krásnějšího prostředí pro pěstování. Věnováním pozornosti podzimním činnostem na zahradě se tak nejen zbavíte plevele, ale také připravíte půdu na úspěšný start nové zahrádkářské sezóny.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Homesandgardens, Hobbyfarms

  • Pokud vám na zahradě rostou houby, pravděpodobně je s ní něco v nepořádku

    Procházíte svou zahradou a narážíte na houby? To nemusí nutně znamenat problém, pokud je však neznáte, raději nic nesbírejte, protože existuje jen velmi malá pravděpodobnost, že by vám na zahradě vyrostly jedlé houby. Nejčastěji se však jedná o houby nejedlé, někdy dokonce jedovaté. Zasloužíte si ovšem znát důvod, jak to, že se vaše zahrada evidentně zbláznila.

    Spodní voda

    Často bývá na vině právě spodní voda. Ta může stoupnout kvůli vytrvalým dešťům nebo také vysoce nastavenému stavidlu nedalekého rybníka. Půda je pak podmáčená, houbám se to líbí a rostou doslova jako houby po dešti.

    Příliš kyselá půda

    Dalším důvodem může být překyselená půda. Ta houbám rovněž vyhovuje. Naopak zásadité půdě se houby vyhýbají obloukem.

    Jak se s houbami v trávníku rozloučit?

    Nemusíte se bát, že se z vašeho pozemku stane ráj nejedlých hub. Jakmile pominou podmínky, které houbám vyhovovaly, už je neuvidíte. Stačí, aby se půda vysušila a organické zbytky rozložily. Pokud se přeci jen potřebujete hub zbavit urychleně, ať už kvůli dětem nebo domácím mazlíčkům, ošetřete trávník mletým vápencem nebo vápnem.

    Foto: Shutterstock

    Soustřeďte se na prevenci

    Houbám se daří pouze ve velké, neprovzdušněné půdě, proto nezapomeňte svému trávníku dopřávat péči, kterou potřebuje. Jednou týdně sekejte, pečlivě shrabujte a sbírejte, jak posekanou trávu, tak listí. Od dubna do července přihnojujte hnojivy bohatými na dusík. Dvakrát do roka proveďte vertikutaci.  

    Které houby nám na zahradách rostou nejčastěji?

    • Bedla zahradní. U některých jedinců způsobuje zvracení a nevolnost. Bývá často také v městských parcích, od července do listopadu.
    • Kropenatec otavní. Objevuje se od dubna do října v zamokřených trávnících. Je jedovatý, a navíc slabě halucinogenní.
    • Žampion zápašný. Připomíná jedlé druhy žampiónů, ale je mírně jedovatý. Když do něj rýpnete nožem nebo nehtem, narazíte na výrazné zažloutnutí.
    • Třepenitka svazčitá. Miluje mrtvé dřevo, zahrady i lesy. Je hořká a nejedlá. Pozor na ni.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Kraldilny, TheSpruce, Organolawn

  • Bylinky ze supermarketu nemusí být špatné. Jednoduchý způsob, jak vám porostou i na zahradě

    Nejspíš to znáte. Procházíte se supermarketem a najednou vidíte, že jsou v akci bylinky v květináči. Rázem se ve vás probudí vaše italské já a vy už v živých barvách vidíte, jak vášnivě kroužíte kolem plotny a následně servírujete bazalkové speciality. Jenže pak se mrknete na tu polozvadlou chudinku a tážete se, jakou šanci má vůbec na přežití. A jakou šanci na aspoň nějaké vitamíny do vašich nezapomenutelných pokrmů.

    Má cenu kupovat bylinky v květináči ze supermarketu?

    Je fakt, že bylinky ze supermarketu nevydrží dlouho, to už jste si koneckonců nejspíš ověřili. Bývají totiž vysety velmi nahusto, aby jednorázově přinesly co největší úrodu, a navíc lákavě vypadaly. Pěstují se v umělých obalech, s umělou výživou a pod umělým světlem, není tedy divu, že přechod do přirozeného prostředí těžko snášejí. Ale jde to. Jen je třeba vědět, jak přesně postupovat.

    Jak bylinky převézt domů?

    Bylinky ze supermarketu jsou skutečně choulostivé. Proto na transport v zimě rovnou zapomeňte. Nejlepší do bude na jaře, podzim nebo koncem léta. Zbytečně se nikde nezdržujte a doma je hned vybalte, položte na podtácek a zalijte. Nestavějte je na přímé slunce, takový šok by nemusely přežít.

    Foto: Shutterstock

    Jak bylinky pěstovat v květináči?

    Jakmile se bylinky „napijí“, přesaďte je do truhlíku s kvalitním substrátem. Truhlík nechte na světle, ovšem zajistěte, ať na něj nedopadá přímé slunce. Až po týdnu můžete přesunout na sluníčko. A v létě raději vůbec. Po třech týdnech bylinky spotřebují všechno to umělé hnojivo, kterým byly dopovány v obchodě, a budou zdravější a ještě krásnější.

    Jak bylinky ze supermarketu přesadit na zahradu?

    Rostlinku po příchodu z obchodu vyklepněte a snažte se ji jemně rozdělit na přibližně 4 menší rostlinky. Ty pak vysaďte samostatně do záhonu, ideálně se speciálním substrátem pro bylinky. Je možné, že některé kousky vám nevydrží, ale ty silnější se uchytí a budou vám přinášet úrodu dlouhodobě. Jen je třeba o ně o něco více pečovat. Chraňte je před přímým sluncem a nezapomínejte pravidelně zalévat.

    Které bylinky jsou vhodné na zahradu?

    Z obchodu si tak domů můžete bez obav přinést nejen bazalku, ale také oregano, majoránku, petržel či pažitku. Všem těmto bylinám můžete dát druhý život.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Bylinkyprovsechny, iReceptar, GardeningKnowHow

  • Sousedův strom nám stíní na zahradu. Dá se s tím něco dělat?

    Sousedské vztahy jsou často námětem povídek, divadelních her i historek u kávy či vína. Není divu, nezřídka jde o přímo kuriózní spory. Stačí drobná neshoda a z nejlepších kamarádů se stávají úhlavní nepřátelé. Jak se sousedské právo dívá například na sousedův strom, který nám stíní nebo zasahuje na pozemek?

    Mrkněte se do občanského zákoníku

    Naštěstí nemusíte hádat, jasnou odpověď vám dá zákon č. 89/2012 Sb. Odstavec §1016 nám ubjasňuje, na co máte a nemáte právo, nárok (například otázka ovoce spadeného na váš pozemek) a co si můžete a nemůžete dovolit.

    Mohu sousedovi ořezat strom?

    Dejme tomu, že sousedův strom stíní na vaši zahradu, nebo co hůř na solární panely. Nebo prostě jen dělá nepořádek. Co s tím? Určitě by bylo lepší nejprve vaše obavy i budoucí záměry komunikovat se sousedem, ale pokud vás zajímá, jestli můžete zajít pro motorovku a ten zpropadený strom ořezat, tak ano. Můžete sousedovi ořezat větve, které přesahují na váš pozemek. Musíte tak ovšem učinit pouze v období vegetačního klidu a po předchozím upozornění souseda a poskytnutí času na splnění úkolu.

    Foto: Shutterstock

    Jak daleko mohou být stromy od plotu?

    I k této situaci se zákon vyjadřuje, a to dost podrobně, konkrétně v odstavci §1017. Pokud sousedův strom přesahuje výšku 3 m (nebo bude přesahovat, až doroste), měl by být vysazen minimálně 3 m od hranice pozemku. Bavíme-li se o stromě do 3 m výšky, nařízená vzdálenost od hranice pozemku je 1,5 m. Pokud jste narazili na sousedův strom, který toto nesplňuje, můžete požadovat jeho skácení. Takže hurá pro metr, všechno změřte, protože pokud tomu nebudou bránit vyšší zájmy (chráněný strom, dřevina vysoce důležitá pro krajinu atd.), máte naději, že na váš pozemek konečně proniknou zasloužené sluneční paprsky.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Zakonyprolidi, Pravniprostor

  • Jílovitá půda a zahradničení. Jde to dohromady a jak se s tím poprat?

    Každý bychom na svém pozemku uvítali úrodnou černozem. Jenže když na své zahradě kopnete rýčem do země, škodolibě se na vás směje tak akorát jíl. Dá se vůbec v jílovité půdě důstojně zahradničit? A jak z ní udělat o něco pohostinnější typ půdy?

    Proč je jílovitá půda problém?

    Jílovitá půda je slehlá, až moc soudržná, málo propustná, málo provzdušněná a studená. Špatně propouští vodu, za mokra je podmáčená, za sucha ztvrdlá. Minerály, které obsahuje, nedokáže dost dobře uvolnit pro rostliny. Obsah organické hmoty v půdě je malý, rozklad pomalý a půdní život omezený. Takže žádný ráj pro zahradníky a pěstitele. Ale i přes tyto nevhodné atributy se dá jílovitá půda o něco vylepšit.  

    Jak jílovitou půdu zúrodnit?

    Je to práce na několik let, ale vyplatí se. Musíte provzdušňovat, kypřit, na zimu hluboce zrýt. Do půdy je třeba zapracovávat ostrohranný křemičitý písek a organický materiál, nejlépe kompost. Výborně pomáhá také tzv. zelené hnojení. To znamená zasadit rychle rostoucí odolné byliny (hořčice, pohanka, svazenka, jetel nebo kostival). Až rostliny vzrostou, ale ještě předtím, než začnou kvést, takže cca za 2 měsíce, je posečeme a vryjeme je do půdy. Tím se do půdy nastěhují látky a organismy, které jí prospějí. Pokud tolik času nemáte, tak si zavolejte na pomoc těžkou techniku, odeberte půl metru hlíny a nahraďte ji lehčí, lepší půdou.

    Foto: Shutterstock

    Dřeviny vhodné do jílovité půdy

    Douglaska tisolistá, tis, smrk ztepilý, borovice limba, bříza bělokorá, vrba, javor mléč, lípa, trnovník akát, hloh, líska a bez. Všechny tyto dřeviny vám budou poměrně pěkně prosperovat i v ne až tak ideální půdě, třeba té jílovité.

    Trvalky vhodné do jílovité půdy

    Nemusíme se rozloučit dokonce ani s květinami. Někdy se nemusíme snažit přírodu změnit, stačí s ní souznít. Třapatka zářivá, pomněnkovec velkolistý, bohyška, čemeřice, škornice, hluchavka skvrnitá, kosatec sibiřský, kapraď samec či hvězdnice vám budou zahradu nádherně zdobit, i když budou zasazeny v jílu.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Kvetoucizahrada, nkz, Homebydleni, RHS

  • Palivové dříví je potřeba nechat pořádně vyschnout. Za jak dlouho se tak spolehlivě stane?

    Palivové dřevo musí být suché. Jen tak se snadno zapaluje, déle hoří a vytváří vyšší plameny. Dostatečně vyschlé dřevo méně kouří a lépe voní. Oproti tomu mokré dřevo špatně hoří a dokáže při topení místo vůně vydávat zápach. Navíc více škodí komínům, potažmo naší bezpečnosti a našemu zdraví.

    Jak suché je dostatečně suché?

    Že dřevo musí být suché už víme, ale jak suché je dost suché? Vlhkost dřeva musíme udržet mezi 15 až 25 %. Čím měkčí dřevo, tím rychleji uschne, čím tvrdší, tím se déle načekáme. Obecně se dá říct, že tvrdé dřevo schne 2 až 4 roky, měkké dřevo zhruba rok. Pokud víme, jak na to. Na druhou stranu pozor na přesušené dřevo, to hoří až příliš intenzivně.

    Jak poznám, že je dřevo suché?

    Porovnejte ho s mokrým dřevem. Suché dřevo je lehčí, mívá světlejší barvu, bývá pocitově teplejší na dotek, kůra se snáz odlupuje, a pokud dvěma poleny klepnete o sebe, vyloudí dutý zvuk.

    Jak dřevo usušit?

    Pomaloučku, polehoučku a systematicky. Nejdříve ho nechejte prosychat ve stínu se silnou cirkulací vzduchu, tím nedojde k dehydrataci povrchu. Polena nevystavujte přímému slunečnímu záření ani dešti. Proto dřevo sušte pod střechou. Nemělo by být blízko zemi, nejnižší doporučená výška od země je 30 cm. Pak vám neprovlhne. A pokud na sušení dřeva enormně spěcháte, řiďte se následujícím návodem.

    Foto: Shutterstock

    Jak dřevo usušit za jednu sezónu?

    Dřevo těžte v zimě, v době vegetačního klidu. Na přelomu zimy a jara natěžené dřevo nakupte, nakrátěte a naštípejte. A teď přichází na řadu sušení. Sušte tam, kde je sucho a vítr. Hranici dřeva uložte na rošty nebo palety, aby proudil vzduch i zespod. Dříví orientujte na slunnou stranu. Polínka rovnejte vzdušně štípanými plochami nahoru, kůrou dolů. Mírně nahnité dřevo sušte zvlášť, rozložené v jedné vrstvě. Hranici dřeva v období s průměrnými srážkami ani nemusíte zakrývat, dřevo rychle oschne, pokud by měly přijít vytrvalejší srážky, zakryjte. Budete-li se tohoto návodu držet, máte do podzimu dřevo suché, připravené na topení.

    Foto: Shutterstock, zdroj: autorský článek

  • Pěstování těchto rostlin vás může vyjít na 2 miliony korun. Zkontrolujte, zda je nemáte na zahradě

    Botanika je pěkný koníček, ale ne vždy se vyplácí. Existují rostliny, za jejichž pěstování vám bude hrozit pěkně mastná pokuta. Raději honem zkontrolujte zahradu, jestli některou z rostlin nechtěně neopečováváte.

    Pokuta až 2 miliony za invazivní rostliny

    Jako fyzická osoba 100 000, jako právnická dokonce 2 000 000. Neznalost neomlouvá, proto se řádně informujte, než si něčím osázíte pozemek. A pokud máte velké lány, raději zkontrolujte, co všechno na nich roste. Na našem území se totiž vyskytuje okolo 75 druhů invazivních rostlin. Proč jsou nebezpečné? Protože dokážou zničit celý okolní ekosystém. Bývají jedovaté, rychle rostou, rychle se množí, přinesou nové škůdce a vypudí ostatní rostliny. Přesto nemusíte žít v permanentním stresu, že na vás přijdou exekutoři kvůli nějaké trávě v rohu zahrady, ale třeba na tu nejhorší rostlinu, bolševník, si dejte pozor, za tu se skutečně platí.

    Bolševník z Kavkazu

    Snad nejhorším exemplářem je bolševník velkolepý, který škodí lidem i zvířatům. Jde o obdivuhodnou rostlinu dorůstající 2-5 metrů, která byla do Evropy dovezena z Kavkazu na počátku 19. století. Nicméně ač je majestátný, jeho šťáva poleptá pokožku takovým způsobem, že vzniknou puchýře a následně jizvy. Málokdy majitelé vědí, že bolševník na zahradě mají a může tak dojít k otravě dítěte či zvířete.

    Foto: Shutterstock

    Křídlatky

    Těch se na našem území vyskytuje hned povícero, křídlatka japonská, křídla sachalinská a křídlatka česká. Často rostou na březích vodních toků, na skládkách, rumištích, u zdí, na okrajích vlhkých křovin, podél cest. Daří se jim jak v nížinách, tak v horských oblastech. Pokud křídlatky máte na zahradě nebo je dokonce cíleně pěstujete, dejte pozor, ať se nekontrolovatelně nerozšíří.

    Na které rostliny si dát pozor?

    Mezi další invazivní rostliny patří netýkavky, zlatobýly, trnovník akát, třapatka dřímatá, ze stromů pak borovice vejmutovka nebo javor jasanolistý. Možná vás výčet překvapil, některé druhy znáte. To neznamená, že tyto rostliny nesmíte pěstovat, jen dejte pozor, protože čeho je moc, tak toho je příliš.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Invaznidruhy.nature., mze.gov, Drevostavitel

  • Rozmarýn můžete pěstovat po celý rok. Dejte si ho doma do květináče

    Rozmarýn lékařský, dřevitý keř charakteristický svým osvěžujícím aroma, se využívá jako koření. Zvlášť oblíben je ve středomořské kuchyni. Jak ho pěstovat doma v květináči, abychom mořskou příchuť léta zažívali po celý rok?

    Pěstování rozmarýnu v květináči

    Běžně se rozmarýn pěstuje venku, potřebuje lehkou, písčitou a dobře propustnou půdu. Nemá rád vlhkost a miluje slunce, nejlépe po celý den. Přesto si rozmarýn poměrně snadno můžeme vypěstovat i doma v květináči. V létě ho necháme na balkóně, terase nebo zahradě a v zimě šup s ním do tepla. I v květináči dbáme na dobře propustnou půdu a teplé a slunné místo. Se zaléváním opatrně, zaléváme, až když je půda úplně vyschlá. Dvakrát do měsíce můžeme rostlinu mírně osprchovat, častěji ne, hrozí výskyt houbových chorob. V létě hnojíme co dva týdny, vybíráme si organická hnojiva z důvodu užití rozmarýnu v kuchyni, chemii konzumovat nechceme.

    Co všechno rozmarýn dokáže?

    Rozmarýn není jen výjimečné koření, zvládne toho mnohem více. Obsahuje spoustu prospěšných látek, díky kterým se využívá v léčitelství, kosmetice a aromaterapii. Připravuje se z něj čaj, víno, tinktura nebo esenciální olej. Zlepšuje stav mastné pleti a léčí akné, podporuje správnou funkci jater a zdravé trávení, pomáhá při nadýmání, snižuje pocity únavy, uklidňuje, podporuje prokrvení pánevního dna (pomoc při problémech s otěhotněním). Rozmarýn má antibakteriální a antiseptické účinky, pomáhá při rýmě a nachlazení, také při zánětech a revmatu. Působí jako prevence proti některým druhům rakoviny.

    Foto: Shutterstock

    Rozmarýn v kuchyni

    Výrazné aroma a jemná chuť nádherně doplní pečená a grilovaná masa nebo brambory, ale také omáčky, polévky nebo saláty. Lze využít jak v čerstvém, tak sušeném stavu. Právě sušený rozmarýn je nejaromatičtější. Ustřižené větvičky si můžeme nasušit ve stínu při teplotě 30 °C. Sušený rozmarýn pak uchováváme na chladném a tmavém místě, v uzavřené skleněné nádobě.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Pestitelka, Nasezahrada, RHS, Gardenersworld, MarthaStewart