SnadnoBydlet.cz

Author: Tomáš Merva

  • Plot mezi sousedy je častým jablkem sváru. Komu vůbec patří a kdo se o něj musí starat?

    Plot oddělující dva pozemky bývá častým zdrojem sousedských neshod. Zatímco jeden ho vnímá jako estetický prvek, druhý jako praktickou nutnost. Když dojde na opravu, natírání nebo výměnu, není výjimkou, že se strhne hádka. Kdo má tedy povinnost se o plot starat a co říká zákon?

    Co říká zákon

    Máloco dokáže rozvířit sousedské vztahy jako plot, který jeden považuje za vlastní a druhý za společný. V minulosti se vše často řešilo ústní dohodou. Dnes se stále více lidí zajímá o to, co říká zákon a kde přesně končí jejich zodpovědnost. Časté jsou případy, kdy jeden soused bez souhlasu druhého plot zbourá, změní nebo zcela odstraní. Jiní zase nechtějí přispět ani korunou na jeho opravu. Základem je zjistit, komu plot skutečně patří, kde přesně vede hranice pozemku a zda existuje jakákoli předchozí dohoda mezi sousedy.

    Komu plot patří?

    Plot, který odděluje dva pozemky, většinou stojí přímo na hranici těchto pozemků. Pokud není zapsán v katastru nemovitostí jako samostatná stavba, předpokládá se, že patří oběma sousedům společně. To znamená, že každý z nich má k plotu ideální polovinu a tedy i stejnou odpovědnost za jeho údržbu. V praxi to však může být jinak. Jestli plot postavil jeden ze sousedů výhradně na své straně a na svém pozemku, může být výlučným vlastníkem. Naopak když plot stojí přesně na hranici, bez předchozí dohody o vlastnictví, platí domněnka spoluvlastnictví.

    Foto: Shutterstock

    Zodpovědnost za údržbu

    Údržba plotu je v případě spoluvlastnictví společná. Oba sousedé se musí rovným dílem podílet na opravách, výměně i základní péči, kterou představuje natírání nebo čištění. Když nastane situace, že se o plot jeden ze sousedů nestará, druhý má právo požadovat po něm náhradu nákladů nebo ho vyzvat k plnění povinnosti. Zde už však může přijít na řadu řešení situace právní cestou, pokud se nemůžete se sousedem rozumně dohodnout.

    Občanský zákoník rovněž řeší, kdy je stavba plotu povinná. Pokud jeden ze sousedů žádá o oplocení a druhý s tím nesouhlasí, může rozhodnout stavební úřad, zda je plot z hlediska užívání a ochrany pozemku nezbytný. V takovém případě může úřad určit, kdo má plot postavit a za jakých podmínek. Nutno dodat, že obecně platí: pokud plot vybudujete sami, výhradně na svém pozemku a ze svých prostředků, patří jen vám. Ale v takovém případě by neměl zasahovat do práv souseda, například stíněním nebo zhoršením výhledu.

    Foto: Shutterstock, zdroj: iDnes, Dostupnyadvokat

  • Jak se zbavit pařezu na zahradě snadno a rychle. Jde to i bez těžkého náčiní

    Pařez uprostřed zahrady není úplně ideální. Překáží při sekání trávy, sázení i celkové úpravě terénu. Mnoho lidí se domnívá, že jeho odstranění se neobejde bez těžké techniky. Pravdou ovšem je, že lze pařez odstranit i šetrně a jednoduše.

    Útočiště pro škůdce a plisně

    Každý zahrádkář to někdy zažil. Strom pokácený, kmen pryč, ale zbytek zůstává. Pařez trčí ze země, zabírá místo a časem začíná trouchnivět nebo obrůstat výmladky. Pokud ho ponecháte bez povšimnutí, může se stát útočištěm pro škůdce a plísně. Navíc často překáží při plánování nových záhonů nebo pokládání dlažby. Jeho odstranění se tak dříve či později stane nutností.

    Odstranění pařezu

    Chcete se zbavit pařezu? Nabízí se několik možností. První z nich je odkrytí kořenů pomocí lopaty a rýče. Obkopejte pařez a postupně odřezávejte kořeny, například pilkou nebo sekerou. Tento způsob patří k náročnějším, hodí se zejména u menších pařezů. Když odstraníte většinu kořenů, tak pak pařez jednoduše vypáčíte nebo vytáhnete použitím páky.

    Jinou možnost představuje nařezání pařezu do kříže motorovou pilou. Po tomto postupu sahejte pouze v případě, že je pařez dostatečně nízko u země. Vzniklé řezy urychlí následné rozebrání. Pokud nemáte pilu, můžete do pařezu vyvrtat několik hlubokých otvorů vrtačkou. Tato metoda se hodí jako příprava pro další krok, biologický nebo chemický rozklad.

    Foto: Shutterstock

    Přírodní a chemický rozklad

    Nechcete se dřít s páčením? Pak využijte přírodní rozklad. Do vyvrtaných otvorů v pařezu nasypte dřevěný popel, dusíkaté hnojivo nebo droždí. Tyto látky podpoří aktivitu bakterií, které dřevo časem rozmělní. Otvory následně zalijte vodou, přikryjte fólií nebo pytlem a nechte působit. Proces rozkladu může trvat několik týdnů až měsíců, ale výsledek bude stát za to. Dřevo změkne a půjde snadno odstranit.

    Pro urychlení můžete použít speciální přípravky na likvidaci pařezů, které jsou volně dostupné v zahradních centrech. Obsahují látky podporující biologický rozklad, jsou šetrné k okolní půdě a při správném použití neohrozí další výsadbu. Klíčem k úspěchu je pravidelné zalévání a také trpělivost.

    Závěr

    Pařez se dá i bez těžké techniky snadno odstranit, stačí zvolit správnou metodu. Ať už sáhnete po přírodních postupech, chemii nebo jejich kombinaci, zvládnete to svépomocí. Výsledek vás potěší. Nejen že získáte volný prostor na nové rostliny nebo trávník, ale vyhnete se i rizikům spojeným s hnilobou nebo škůdci.

    Foto: Shutterstock, zdroj: TheSpruce, Urbanforestprofessionals

  • Banky nutí k hypotékám i životní pojištění. Nenechte se ale napálit

    Pořízení vlastního bydlení často znamená závazek na desítky let a s tím souvisí i sjednání hypotéky. Mnoho bank však klienty zároveň „motivuje“ k uzavření životního pojištění. Je to nutnost, nebo jen chytrý způsob, jak z klienta vylákat víc peněz? Pokud si právě sjednáváte hypotéku, buďte obezřetní.

    Výhodný obchod pro banku

    K hypotéce patří spousta papírování, jednání a podmínek. Mezi nimi se často objeví i nabídka, nebo spíše požadavek, na sjednání životního pojištění. Na první pohled to může působit jako logický krok, vždyť hypotéka je dlouhodobý závazek a co když se něco stane? Jenže v mnoha případech nejde o pojištění pro vaše dobro, ale spíš o výhodný obchod pro banku. Je proto dobré vědět, kdy má takové pojištění smysl a kdy ne.

    Proč banky životní pojištění vyžadují?

    Banky se snaží minimalizovat rizika a jedním z největších je situace, kdy klient přestane splácet, například kvůli vážné nemoci, invaliditě nebo úmrtí. Pokud má klient životní pojištění, které v takových případech pokryje zbytek dluhu, banka má krytá záda. Proto často nabízí hypotéku s výhodnějším (nižším) úrokem pod podmínkou, že si zároveň sjednáte životní pojištění přímo u nich.

    Z pohledu banky je tento krok srozumitelný, z pohledu klienta už tolik ne. Často totiž skončíte s drahým produktem od partnerské pojišťovny, který byste si za běžných okolností nevybrali. Navíc pojištění sjednané přes banku bývá obecnější, méně přizpůsobené konkrétním potřebám a ve většině případů nevýhodné.

    Kdy má životní pojištění smysl?

    Životní pojištění samozřejmě má své opodstatnění. Např. pokud jste živitelem rodiny a nechcete v případě tragédie zanechat blízkým jen smutek a nesplacené dluhy. V takovém případě je vhodné, aby v případě vaší smrti či vážného úrazu pojištění pokrylo zbytek dluhu.

    Pamatujte, že je důležité, kde a jak si pojištění sjednáte. Není nutné ihned přijímat nabídku banky. Stejně dobře, nebo i lépe můžete uzavřít smlouvu u jakékoliv pojišťovny. Často za nižší cenu a s podmínkami šitými na míru. Klíčové je nastavení pojistného krytí takovým způsobem, aby odpovídalo vašim skutečným potřebám, nikoli jen požadavku banky.

    Foto: Freepik

    Nenechte se od banky tlačit do kouta

    Při sjednávání hypotéky vám banka může říci, že bez životního pojištění nedosáhnete na slíbený úrok. V takovém případě si to musíte dobře počítat. Úspora na úroku může být nižší než náklady na pojištění. Někdy se totiž stane, že je “výhodný úrok” podmíněn pojištěním, které vás měsíčně vyjde na tisíce korun. Nakonec pak můžete zaplatit víc, než kdybyste měli hypotéku s o něco vyšším úrokem, ale bez pojištění.

    Nebojte se požádat o přesný výpočet celkové splatné částky hypotéky včetně pojištění a porovnejte jej s variantou bez něj. Pokud vám banka tvrdí, že musíte mít jejich pojištění, není to pravda, nejedná se o zákonný požadavek. Pouze nebudete mít nárok na nižší úrok, což ale, jak už dobře víte, nemusí být vůbec výhodné.

    Foto: Freepik, zdroj: Novinky, Zpravy.kurzy, Hypoindex

  • Tenké zdi v panelácích jsou problém. Byty se ale dají jednoduše odhlučnit svépomocí

    Panelové domy mají své výhody, jsou prostorné, často dobře situované a levnější než novostavby. Ale jeden problém trápí jejich obyvatele už desítky let. Slyšíte souseda zleva, zprava i z chodby? Nejste sami. Dobrou zprávou je, že odhlučnění bytu není jen pro odborníky. Zvládnete to i svépomocí.

    Zvládnete to i bez velkých stavebních úprav

    Kdo někdy bydlel v paneláku ví, že soukromí je v těchto domech relativní pojem. Každý kašel, zapnutá televize nebo hádka ve vedlejším bytě se nese skrz zdi a stropy jako ozvěna v jeskyni. Lidé tak často nemohou v klidu odpočívat, spát nebo pracovat z domova. A přitom stačí málo, aby se situace zlepšila. Správná opatření výrazně sníží hladinu hluku i bez velkých stavebních úprav. Mnozí si myslí, že odhlučnění je nákladné nebo technicky složité. To ale nemusí být pravda. Existují cenově dostupná řešení, která zvládne každý i bez odborné firmy.

    Jak se vypořádat s hlukem

    Prvním krokem k lepší akustice v bytě je posílení stěn a stropů materiály pohlcujícími zvuk. Skvělým pomocníkem je například akustická pěna, minerální vata nebo sádrokartonové desky s izolací. Tyto materiály se montují přímo na stěny nebo do roštů a dokážou výrazně snížit přenos hluku. Nejedná se přitom o stavební úpravu vyžadující povolení. Většinu řešení zvládnete sami jen s pomocí vrtačky, nože a šroubováku.

    Pokud nechcete sahat po sádrokartonu, můžete na to jít i jednodušeji. Pomoci může i přesun nábytku. Například velká knihovna nebo skříň u společné zdi výrazně tlumí hluk. Další variantou jsou speciální akustické panely, které se lepí na stěnu a fungují nejen prakticky, ale i esteticky. Některé mají designové provedení a mohou být vkusným doplňkem obýváku nebo ložnice. Už jen koberec na podlaze nebo těžké závěsy u oken dokážou pohlcovat zvukové vlny a zklidnit prostor.

    Foto: Freepik

    Odhlučnění stropu a podlahy

    Mnoho hluku přichází shora: dupání, posouvání židlí, padající předměty. I zde lze zasáhnout, a to i bez podílení vašeho souseda. Jednou z možností je instalace zavěšeného podhledu s izolací, která snižuje přenos hluku přes strop. Do konstrukce se nejčastěji vkládá minerální vata, která dobře tlumí kročejový hluk. Výhodou tohoto řešení je, že i když zabere pár centimetrů na výšku, účinek bývá opravdu znatelný.

    Na podlahu pak můžete použít akustické podložky nebo koberce s vysokým vlasem, které brání šíření krokového hluku směrem dolů. Pro maximální efekt lze vytvořit tzv. plovoucí podlahu, oddělenou od stěn a podkladu pomocí pružné vrstvy. Toto řešení je ideální i v případech, kdy v bytě hraje hudba, cvičí se nebo bydlí děti.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Soundproofingstore, Thespruce

  • Před malováním je nutné vyhladit zdi dočista. Dá se to udělat i bez zedníka

    Staré nebo popraskané zdi dokážou pokazit dojem i z nejkrásnější barvy. Aby výsledek malování stál opravdu za to, musíte věnovat čas jejich přípravě, zejména vyhlazení. Dobrou zpráva je, že k tomu nepotřebujete drahého řemeslníka. S trochou trpělivosti to zvládnete i svépomocí.

    Sáhněte po moderních materiálech

    Chystáte se malovat byt nebo dům? Ještě než vezmete do ruky štětec, musíte zkontrolovat stav stěn. Pokud jsou popraskané, hrubé nebo flekaté, žádná barva je nespasí. Naopak, každá nerovnost bude po novém nátěru ještě více vidět. Právě proto je důležité zdi před malováním vyhladit. Mnoho lidí se toho obává a volá hned zedníka, přitom to v drtivé většině případů není zapotřebí. Moderní materiály a pomůcky dnes usnadňují práci natolik, že s trochou šikovnosti zvládne přípravu zdí každý.

    Kdy stěnu musíte vyhladit

    Ne každá zeď potřebuje nutně kompletní vyhlazení. Pokud je omítka rovná, pevná a bez prasklin, může stačit jen menší oprava. Naopak u starších domů bývá běžné, že jsou zdi nerovné, hrubé nebo plné rýh a škrábanců po starých vrstvách malby. Prvním krokem je tedy důkladná prohlídka. Všímejte si bublin, odlupující se barvy, popraskaných rohů a drsných míst.

    Pamatujte, že dotyk rukou vám prozradí víc než oko. Pokud přejedete po stěně dlaní a ucítíte výrazné nerovnosti, stěnu zarovnejte. V místech, kde omítka opadává, ji nejprve odstraňte a následně opravte stěrkou. Čím lépe zdi připravíte, tím jednodušší bude samotné malování.

    Foto: Shutterstock

    Co je zapotřebí a jak postupovat

    Základem je hladká štuková nebo sádrová stěrka, podle toho, jaký povrch máte doma. Sádrové stěrky jsou vhodné do suchých prostorů, zatímco štuk lépe odolává vlhkosti. Dále si připravte hladítko, špachtli, brusnou mřížku a základní penetrační nátěr. Penetrace je klíčová, sjednotí savost podkladu a zlepší přilnavost stěrky.

    Po aplikaci penetrace nechte povrch zaschnout, většinou 4 až 6 hodin a pak začněte se samotným stěrkováním. Směs nanášejte v tenké vrstvě, aby se rovnoměrně rozprostřela. Pracujte po menších částech a nespěchejte. Lepší je nanést dvě tenčí vrstvy než jednu silnou, která popraská.

    Po zaschnutí přichází na řadu broušení. Použijte brusnou mřížku nebo brusnou houbu a opatrně odstraňte nerovnosti. Nakonec stěny znovu napenetrujte. Poté se můžete vrhnout na samotné malování. Výsledek bude stát za to, uvidíte!

    Foto: Freepik, zdroj: Roomfortuesday, Traditionalpainter

  • Nový trend v Česku se nese ve jménu vyvýšených záhonů. Na zahradách jich je stále více

    Zahrady po celé republice procházejí proměnou. Místo klasických záhonů čím dál více lidí volí moderní vyvýšené varianty. Tento trend není jen o vzhledu, přináší výhody, které ocení začátečníci i zkušení zahrádkáři. Proč se vyvýšené záhony staly fenoménem a jak je správně založit?

    Záhony už nemusíte rýt

    Zahradničení už dávno není jen doménou starších generací. Naopak, čím dál více mladých rodin i obyvatel z města objevuje kouzlo vlastní sklizně a čerstvé zeleniny. S tím se mění i způsob, jakým se zahradám věnujeme. Tradiční rytí a ohýbání se nad řádky ustupuje praktičtějším a pohodlnějším formám pěstování. Vyvýšené záhony tak v posledních letech zažívají v Česku skutečný boom. Tento způsob pěstování není žádnou novinkou, ale až nyní si nachází cestu i do českých zahrad.

    Důvod obliby vyvýšených záhonů

    Jedním z hlavních důvodů, proč lidé přecházejí na vyvýšené záhony, je pohodlí. Oproti klasickému zahradničení u země šetří záda a klouby, protože není potřeba se neustále ohýbat nebo klečet. Zároveň máte rostliny lépe pod kontrolou. Záhon je ohraničený, takže se lépe udržuje a méně zarůstá plevelem. Vyvýšené záhony také umožňují snadnější regulaci vlhkosti a odvodnění, což je při proměnlivém počasí k nezaplacení.

    Další výhodou je možnost výběru vlastní skladby půdy. Pokud máte zahradu s těžkou, jílovitou nebo vysílenou půdou, můžete do vyvýšeného záhonu nasypat substrát přesně podle potřeb konkrétních rostlin. Vrstvení půdy, kompostu, trávy a dalších organických materiálů navíc podporuje přirozené hnojení a udržuje záhon dlouhodobě výživný. A pokud máte problém s hraboši nebo slimáky, lze záhon ze spodní strany ochránit pletivem či .

    Foto: Shutterstock

    Založení záhonu a pěstování

    Založení vyvýšeného záhonu není složité a zvládne ho i začátečník. Základní konstrukce může být ze dřeva, plechu, kamenů nebo recyklovaných materiálů. Důležité je, aby byl záhon dostatečně hluboký: ideálně kolem 40 až 60 cm a na dně měl drenážní vrstvu, která zajistí odvodnění. Vrstvení organických materiálů, jako jsou větve, tráva, kompost a kvalitní zemina, vytváří ideální podmínky pro růst rostlin i postupné uvolňování živin.

    Co do záhonu vysadit? Prakticky cokoli: saláty, rajčata, cukety, bylinky i jahody. Díky větší teplotní stabilitě půdy rostliny rychleji klíčí a lépe prospívají. Mnozí pěstitelé volí i kombinace zeleniny s květinami nebo aromatickými rostlinami, které odpuzují škůdce. Vyvýšený záhon je navíc možné jednoduše překrýt netkanou textilií, fólií nebo pařeništní nástavbou, což prodlužuje sezonu a chrání úrodu před jarními mrazíky.

    Foto: Freepik, zdroj: Gardenary, ngb

  • Sousedova stavba zastínila solární panely na střeše. Je to vůbec možné?

    Pořídili jste si fotovoltaiku, ale sousedova nová přístavba najednou omezuje sluneční svit na vaší střeše? Možná vás napadá, zda se proti tomu dá něco dělat. Není to bez šance, české právo sice zatím není na fotovoltaiku zcela připravené, ale určité obranné mechanismy existují.

    Máte svá práva

    V dnešní době, kdy cena energií roste a udržitelnost se stává prioritou, investice do solárních panelů dává čím dál větší smysl. Bohužel se ale stává, že jejich funkčnost naruší okolní změny. Například nová přístavba, kterou staví soused bez ohledu na to, že tím omezí přístup slunečního světla na vaši střechu. Taková situace může zásadně ovlivnit návratnost investice. Přesto existují způsoby, jak se bránit, ať už prostřednictvím občanského zákoníku, stavebního zákona nebo účasti v územním a stavebním řízení. Klíčové je znát svá práva a nenechat situaci zajít příliš daleko.

    České právo vs nedostatek slunečního svitu

    Zastínění solárních panelů bohužel není v Česku výslovně řešeno zákonem. Právní předpisy totiž stále vycházejí z doby, kdy fotovoltaika nebyla běžnou součástí rodinných domů. Neznamená to však, že by majitelé solární elektrárny byli zcela bez ochrany. Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. uvádí, že vlastník nemovitosti nesmí nad míru přiměřenou poměrům rušit souseda a to včetně nadměrného stínění. Zde je ale důležité posoudit, co je ještě přiměřené a co už ne.

    Další možností je obrana v rámci územního a stavebního řízení. Pokud soused plánuje stavbu, která by mohla ovlivnit vaše solární panely, máte jako vlastník přilehlé nemovitosti právo být účastníkem řízení. Můžete podávat námitky a požadovat přehodnocení projektu. Pokud se vám podaří prokázat, že stavba omezí využití vašich solárních panelů a tím vám způsobí škodu, může úřad projekt zamítnout nebo požadovat jeho úpravu.

    Foto: Shutterstock

    Co když už je hotovo

    V některých případech soused začne stavět bez toho, aby vás informoval, nebo už stavba dokonce stojí. I v takové situaci můžete stále jednat. První krok, který byste měli podniknout, je obrátit se na příslušný stavební úřad a ověřit, zda byla stavba řádně povolena. Jestli ne, může jít o černou stavbu a úřad má možnost zahájit řízení o jejím odstranění. Existuje již povolení ke stavbě? V tom případě požádejte o přezkoumání. Upozorněte na skutečnost, že vydané stavební povolení neobsahuje všechny klíčové informace, nebo naopak, že se v něm vyskytují chybné informace.

    Pokud stavební úřad neshledá pochybení, nezbývá než se obrátit na soud. V takovém případě musíte prokázat, že vám stavba způsobuje konkrétní újmu, např. ztrátu výkonu solárního systému, snížení výnosu nebo znehodnocení nemovitosti. Soud může nařídit odstranění části stavby, nápravu, nebo přiznat finanční kompenzaci. Vždy ale uděláte nejlépe, když situaci začnete řešit ještě ve fázi plánování stavby.

    Foto: Shutterstock, zdroj: estav, homeincube

  • Mohou vám zabránit pronajímat vaši nemovitost? O byt můžete dokonce i přijít

    Vlastníte dům nebo byt a přemýšlíte nad jeho pronájmem? Zdálo by se, že jako majitel máte neomezené možnosti, jak se svým majetkem nakládat. Realita ale bývá občas složitější. V určitých případech vám totiž mohou úřady, společenství vlastníků nebo i zákony pronájem omezit. Abyste nepřišli o peníze, nebo se nedostali do potíží, je důležité vědět, na co máte právo.

    Nečekané překážky

    Pronajímání nemovitosti může představovat logický a výhodný krok, ať už jde o dlouhodobý nájem, nebo třeba krátkodobé ubytování přes platformy typu Airbnb. Mnozí majitelé však až při pokusu o pronájem zjistí, že jim okolnosti hází tzv. “klacky pod nohy”. Mohou to být nečekané překážky ze strany společenství vlastníků jednotek, městských nařízení nebo dokonce stavebního úřadu. Zásadní je pochopení rozdílu mezi vlastnickým právem a právem pojednávajícím o nakládání s nemovitostí v kontextu právních předpisů, sousedských vztahů i případných smluvních závazků.

    Zákaz ze strany společenství vlastníků

    Jedním z nejčastějších dotazů bývá, zda vám pronajímání může omezit nebo dokonce zakázat SVJ, tedy společenství vlastníků jednotek. Odpověď je jednoduchá: nemůže. SVJ nemá ze zákona pravomoc zakázat vlastníkovi bytu, aby jej pronajal. Byt je váš majetek a vy máte právo ho využít podle svého uvážení včetně možnosti pronájmu. Ani stanovy SVJ nemohou takové omezení legitimně zavést, protože by tím porušovaly vaše základní vlastnické právo.

    To ovšem neznamená, že SVJ nemůže zasahovat vůbec. Pokud nájemník způsobuje opakované problémy, například ruší noční klid, ničí společné prostory nebo se chová nevhodně, může SVJ vyzvat vlastníka k nápravě. V extrémních případech, kdy vlastník situaci ignoruje, může SVJ podat návrh na nucený prodej jednotky. Tento krok je ale krajní a rozhoduje o něm soud. V praxi tedy platí: pronajímat můžete, ale za chování nájemníků nesete zodpovědnost vy jako vlastník.

    Foto: Shutterstock

    Omezení ze strany obce a regulace

    Další oblastí, kde se může objevit omezení, jsou obecní a městské vyhlášky, které se týkají především krátkodobých pronájmů. V posledních letech reaguje řada měst (zejména turisticky exponovaných) na nárůst krátkodobého ubytování zpřísněním pravidel. Typickým příkladem je Praha, kde dochází k omezení provozu bytů nabízených přes Airbnb nebo Booking. Cílem je zabránit tomu, aby se z domů stávaly “hotely” na úkor běžného bydlení obyvatel.

    Obce mohou například vyžadovat evidenci provozovatelů, povolení k ubytovacím službám nebo zavést místní poplatky. Některé městské části se dokonce snaží pomocí územního plánu úplně znemožnit krátkodobé pronájmy v bytových domech. Pokud plánujete takový typ pronájmu, musíte se nejprve seznámit s místní legislativou. V opačném případě hrozí pokuty nebo dokonce zákaz činnosti. Dlouhodobý nájem se však těchto omezení obvykle netýká.

    Foto: Shutterstock, zdroj: financo, Mesec

  • Všechno je jinak. Česnek je třeba vysadit na jaře a budete mít lepší úrodu

    Dlouhá léta platilo, že se česnek vysazuje výhradně na podzim. Jenže zahrádkáři si stále častěji všímají, že jarní výsadba přináší mnohdy bohatší sklizeň. Díky změnám klimatu a novým pěstitelským poznatkům představuje jaro pro česnek ten pravý čas. Co vše musíte vědět a jak na to?

    Změny klimatu

    Česnek patří ke stálicím českých zahrad a kuchyní. Pro mnohé pěstitele je jeho úspěšné vypěstování otázkou cti. V minulosti se vysazoval hlavně na podzim, obvykle v listopadu, aby do jara dobře zakořenil a mohl silně vyrůst. Jenže počasí se mění a s ním i podmínky pro pěstování. Časté výkyvy teplot, sucha i promrzání půdy mohou podzimní sadbu poškodit nebo přinejmenším oslabit. Z toho důvodu se stále více zahrádkářů obrací k jarní výsadbě, která česneku nejen neškodí, ale v mnoha případech dokonce prospívá. Výsledkem pak bývají větší a zdravější cibule.

    Výhody jarní výsadby

    Jedním z hlavních důvodů, proč se česnek začal více vysazovat na jaře, je proměnlivé počasí v zimních měsících. Zatímco dříve byla zima stabilní, s dlouhými mrazy a sněhem, dnes často přichází oblevy, náhlé výkyvy a extrémy. To vede k tomu, že česnek začne v teple klíčit a následný mráz ho poškodí. Jarní výsadba tento problém zcela eliminuje. Stroužky se sázejí, až když už nehrozí silné mrazy a rostlina se může pustit rovnou do růstu.

    Navíc když česnek skladujete přes zimu, máte dostatek času si sadbu důkladně prohlédnout a použít jen ty nejlepší stroužky. Jarní výsadba také umožňuje lepší přípravu záhonu. Můžete si půdu ideálně upravit, vylepšit kompostem nebo popelem a zbavit ji přebytečné vlhkosti. Kromě toho se snáze bojuje s chorobami a škůdci, kteří jsou v chladnějším jarním počasí méně aktivní.

    Foto: Shutterstock

    Správné vysazení česneku

    Ideální čas pro jarní výsadbu česneku představuje přelom března a dubna. Záleží ale na lokalitě a teplotě půdy. Stroužky je vhodné před výsadbou na několik hodin namočit do přírodního mořidla, které je ochrání před houbovými chorobami. Půda by měla být lehká, propustná, ideálně obohacená kompostem nebo popelem. Sázejte stroužky do hloubky zhruba 4 až 6 cm a ve sponu alespoň 10 cm od sebe, aby měly cibule prostor k růstu.

    Po výsadbě záhon udržujte bez plevele a pokud je sucho, česnek pravidelně zalévejte. Zejména v květnu a červnu, kdy tvoří hlavičky. Na rozdíl od podzimní výsadby česnek nevyžaduje přikrývku, protože už nehrozí silné mrazy. Důležité je také včasné odstranění květního stonky, pokud se objeví, aby rostlina soustředila sílu do cibule. Sklizeň pak přichází obvykle o něco později než u podzimního česneku, tedy koncem července.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Garlicseed, thespruce

  • Jak při exekuci nepřijít o střechu nad hlavou

    Exekuce je noční můrou každého dlužníka. Zatímco zablokovaný účet nebo srážky ze mzdy se dají překonat, zabavení a prodej nemovitosti už znamená ztrátu domova. Přitom existují možnosti, jak tomu zabránit. Pokud jednáte včas a víte, jak se bránit, nemusí exekuce skončit tak dramaticky, jak by se na první pohled mohlo zdát.

    Problémy nepřehlížejte

    Dluhy mohou potkat každého, stačí ztráta zaměstnání, dlouhodobá nemoc nebo podnikatelský neúspěch. Když se však dostanete do exekučního řízení a hrozí vám ztráta nemovitosti, jde už o velmi vážnou situaci. Pro mnohé to znamená přijít nejen o majetek, ale doslova o střechu nad hlavou. Dobrou zprávou je, že existují cesty, jak se exekuci na nemovitost vyhnout nebo alespoň minimalizovat její následky. V žádném případě problém nepřehlížejte, ale místo toho aktivně hledejte řešení. Většina lidí dělá tu chybu, že nekomunikuje s věřitelem nebo exekutorem včas, což jejich situaci ještě zhoršuje.

    Řešte problém hned

    Jakmile se dozvíte o dluhu, který směřuje k exekuci, musíte okamžitě jednat. Čím dříve začnete s věřitelem komunikovat, tím větší je šance, že najdete kompromis. Například odklad splátek, nový splátkový kalendář nebo částečné odpuštění penále. Mnoho věřitelů ochotně ustoupí, když vidí, že má dlužník zájem situaci řešit a ne ji ignorovat.

    Jestli exekuční řízení již běží, platí to dvojnásob. V této fázi se musíte obrátit i na samotného exekutora. Můžete požádat o odklad exekuce ze sociálních důvodů, nabídnout částečné splacení dluhu nebo se pokusit domluvit na postupném splácení. V některých případech lze exekuci dokonce zastavit, např. když byl dluh nesprávně vymáhán, nebo pokud se prokáže, že byl již zaplacen (dříve). Klíčem je ale včasná a písemná komunikace s doložením patřičných důkazů.

    Foto: Shutterstock

    Obrana proti exekuci na nemovitost

    V momentě, kdy exekutor rozhodne o postižení vaší nemovitosti, stále existují právní nástroje, jak tomu zabránit. Jeden z nich umožňuje podání návrhu na vyloučení nemovitosti z exekuce. V tomto případě musíte doložit, že nemovitost patří jiné osobně nebo nespadá do majetku dlužníka. Tento krok je časově omezený a vyžaduje rychlou reakci a právní argumentaci.

    Další možností je odklad nebo zastavení exekuce, o který lze žádat ze závažných důvodů, například ze zdravotních nebo sociálních. Exekuci lze také napadnout, pokud nebylo řádně doručeno oznámení nebo nebyl dluh soudně uznán. Jste názoru, že byla exekuce vedena chybně? Pokud ano, obraťte se co nejdříve na právníka. V krajním případě se lze obrátit i na soud a žádat přezkoumání celého řízení.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Clovekvtisni, Penize