Author: Tomáš Merva

  • Nové trendy v oblasti sprchování mění celé koupelny

    Sprchování už dávno není jen věcí rychlé rutiny. Minimalistické sprchové kouty, bezbariérové vstupy a důraz na jednoduchost se stávají samozřejmostí. Jaké novinky dnes určují, jak budou naše koupelny vypadat?

    Malým plastovým kabinkám odzvonilo

    Koupelna dnes představuje mnohem víc než tomu bylo kdysi. Stává se místem, kde si lidé chtějí odpočinout a načerpat energii. S tím přichází i změna požadavků na jejich vybavení. Největší změny se týkají sprchových koutů. Doby malých plastových kabinek jsou pasé a nahrazují je moderní sprchy, které kladou důraz na otevřenost a maximální komfort. Důležitou roli hrají snadná údržba, chytré technologie a bezpečnost. Nové prvky přinášejí do koupelen více světla, prostoru i příjemného pocitu při každodenním používání.

    Minimalismus a bezrámové sprchové kouty

    Hlavním trendem jsou bezrámové sprchové kouty, které nahrazují těžké konstrukce a vysoké vaničky. Skleněné stěny bez rušivých rámů působí elegantně, čistě a opticky zvětšují prostor. Nejčastěji se využívá tvrzené bezpečnostní sklo, které je odolné proti nárazům a snadno se čistí. Díky tomu vypadá koupelna otevřeněji a světleji, což ocení zejména majitelé menších prostorů.

    Bezrámová řešení často doplňují bezbariérové sprchové kouty, tedy sprchy v úrovni podlahy. Ty umožňují pohodlný vstup bez nutnosti překračovat vysokou hranu, což je nejen praktické, ale i bezpečné. Podlaha se mírně svažuje k odtokovému žlabu, takže voda snadno odtéká bez rizika přelití.

    Foto: Shutterstock

    Chytré technologie

    Moderní sprchové kouty navíc často obsahují chytré technologie, které zpříjemňují zážitek z každodenní hygieny. Termostatické baterie udržují stabilní teplotu vody, digitální ovládání umožňuje nastavit proud a teplotu podle vašeho přání. Oblíbené jsou i sprchové hlavice s větším počtem režimů, od jemného proudu po masážní trysku, které umožní skutečnou relaxaci.

    Velká pozornost patří také antibakteriálním povrchovým úpravám a samočisticím vrstvám, které zabraňují usazování vodního kamene. Díky nim zůstává sklo déle čisté bez nutnosti častého čištění. Funkční prvky, jako jsou vestavěné poličky na kosmetiku nebo skryté odtoky, zase přispívají k čistému a nerušenému vzhledu koupelny.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Easiahome, Modernibyt

  • Budoucnost vytápění i v Česku. Sálavé panely jsou stále oblíbenější

    S rostoucími cenami energií hledají domácnosti nové způsoby, jak vytápět efektivněji a úsporněji. Moderní cestu nabízejí sálavé infrapanely, které si díky jednoduché instalaci, nízkým provozním nákladům a příjemnému teplu získávají stále více příznivců. Oproti klasickému vytápění nabízejí řadu výhod.

    Příjemnější, ale i úspornější řešení

    Vytápění domů a bytů prochází v posledních letech výraznou proměnou. Klasická plynová topidla či kotle na tuhá paliva pomalu ustupují novým technologiím, které jsou úspornější a ekologičtější. Jedním z těchto moderních řešení jsou sálavé infrapanely, o které je v Česku nebývalý zájem. Oproti běžnému konvekčnímu vytápění, kdy se ohřívá vzduch, infrapanely ohřívají přímo osoby a předměty v místnosti. Tento způsob přináší nejen pocitově příjemnější teplo, ale i značné energetické úspory.

    Funkční princip sálavých panelů

    Sálavé panely fungují na principu infračerveného záření, podobně jako slunce. Neohřívají vzduch, ale přímo povrchy, které záření pohlcují: stěny, podlahy, nábytek a především nás. Místnost se rychleji prohřeje a teplo vydrží déle, i když krátce vyvětráte. Navíc vzduch není tak vysušený jako při klasickém topení.

    Další výhodou je okamžitý účinek. Po zapnutí panelu pocítíte teplo téměř ihned, což je ideální například pro občasně vytápěné prostory, jako jsou chalupy nebo koupelny. Sálavé panely mají také dlouhou životnost a minimální nároky na údržbu. Navíc se dají instalovat prakticky kamkoliv, na stěnu i strop. Pro domácnosti, které hledají úsporné a komfortní řešení představují velmi lákavou možnost.

    Výhody sálavých panelů v praxi

    Kromě energetických úspor nabízí sálavé panely i zdravotní benefity. Jsou ideální volbou pro alergiky a astmatiky. Vzduch v místnosti zůstává čistší a má příjemnější vlhkost, což ocení především rodiny s malými dětmi. Absence proudění vzduchu navíc eliminuje pocit “průvanu” a umožňuje udržovat teplotu o několik stupňů nižší bez ztráty komfortu.

    Foto: Freepik

    Co zvážit při jejich výběru

    Při výběru panelů je důležité zvážit jejich výkon podle velikosti místnosti a kvality zateplení domu. Obecně platí, že dobře izolovaná místnost potřebuje asi 60 až 80 W na m², zatímco starší domy bez zateplení mohou vyžadovat až 120 W na m². Důležitá je také správná instalace. Ideální umístění panele představují stropy nebo blíže ke stropu na stěnách, aby rovnoměrně pokryl celý prostor.

    Nabídka sálavých panelů je dnes poměrně široká, od jednoduchých bílých modelů až po designové varianty v podobě obrazů, zrcadel nebo skleněných plátů. Některé panely lze napojit na chytré domácí systémy a ovládat je mobilem. Pokud chcete maximálně využít jejich potenciál, vyplatí se investovat do panelů s termostatem a možností programování. Tak máte vytápění plně pod kontrolou a snadno optimalizujete spotřebu podle vašeho denního nastavení.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Solray, Infraredheatersdirect

  • Zloději vyrážejí do terénu. Nejraději mají rodinné domy a chaty

    Zloději nikdy nespí, takže jakmile se naskytne příležitost, neváhají ji využít. Jejich hlavním cílem bývají rodinné domy a rekreační chaty. Na co si dát pozor a jak předejít nepříjemnému překvapení?

    Dbejte na dostatečnou prevenci

    Když se řekne vloupání, většina lidí si představí temné uličky měst. Opak bývá pravdou. Rodinné domy nabízejí klidné prostředí a často i dostatek času na to, aby pachatelé mohli bez spěchu najít ukryté cennosti. Chaty a chalupy jsou pak snadným cílem zejména mimo sezónu, kdy jsou dlouho opuštěné. Nespoléhejte na to, že stačí zamčené dveře a zamřížovaná okna. Dostatečná preventivní opatří jsou nejúčinnější obranou.

    Proč právě rodinné domy a chaty

    Rodinné domy zůstávají přes den velmi často prázdné. Právě toho zloději nejvíce využívají. Typickými cíli jsou domy v klidnějších lokalitách, kde se nepohybuje tolik lidí a sousedé nemají přímý výhled na váš dům. Navíc řada domů stále nemá kvalitní zabezpečení, což výrazně zjednodušuje práci pachatelům.

    Chaty a chalupy jsou pak ještě oblíbenější. Během podzimu a zimy, kdy majitelé rekreační objekty navštěvují jen sporadicky, mají zloději téměř volnou ruku. Kromě elektroniky a nářadí často mizí i vybavení domácnosti nebo alkohol. Pokud není chata dostatečně chráněná nebo pravidelně kontrolovaná, může zlodějům posloužit i jako dočasné útočiště.

    Foto: Shutterstock

    Nejhorší situace je ve středních Čechách

    Situace, kde jsou krádeže nejčastější, souvisí s mírou osídlení. Nejvíce případů bylo hlášeno v hlavním městě, Praha má 731 případů. Hned za ní skončil Středočeský kraj, s 694 případy. Naopak nejlépe na tom je Zlínský (95) a Pardubický kraj (89). Dobrou zprávou za uplynulý rok je fakt, že celkový počet případů oproti předcházejícímu roku klesl.

    Závěr

    V uplynulém roce došlo k poklesu nejen počtu vloupání, ale i celkové výše škod, které pachatelé způsobili. Tento trend může být důsledkem rostoucího zájmu obyvatel o kvalitní zabezpečovací systémy a větší informovanosti o prevenci kriminality. Zlepšující se přístup k ochraně domova tak přináší nejen větší bezpečí, ale také snižuje finanční dopady těchto trestných činů.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Windowo, wikiHow

  • Soused staví černou stavbu. Dá se mu v tom nějak zabránit?

    Zjištění, že váš soused zahájil stavební práce bez potřebného povolení, může vyvolat obavy a otázky týkající se legálnosti a možných dopadů na vás. Jaké kroky můžete podniknout, abyste ochránili své zájmy a zajistili dodržování stavebních předpisů?

    Můžete se bránit

    Stavební činnost v sousedství může výrazně ovlivnit kvalitu vašeho bydlení a hodnotu vaší nemovitosti. Pokud soused zahájí stavbu bez potřebných povolení, tedy tzv. “černou stavbu”, je důležité vědět, jaké máte možnosti obrany. Stavění větších staveb musí být ze zákona doloženo stavebním povolením. Jestli staví váš soused bez něj, můžete se patřičným způsobem bránit. Na řádcích níže se dozvíte, jak postupovat v případech, ve kterých se soused rozhodl stavět na vlastní pěst.

    Černou stavbu poznáte snadno

    Nabyli jste dojmu, že stavba na sousedním pozemku není legální? Pokud ano a máte podezření, že soused staví bez povolení, můžete podniknout několik kroků, pomoci kterých snadno zjistíte, jestli máte pravdu. Ze všeho nejdříve kontaktujte stavební úřad. Požádejte o prošetření situace na příslušném stavebním úřadu. Úřad se musí ze zákona vaším podnětem zabývat a informovat vás o výsledku šetření.

    Když se prokáže, že jste měli pravdu, úřad zahájí řízení o odstranění stavby či dodatečné povolení. Jako soused máte právo na účast v takovém řízení. Během řízení můžete podívat své námitky a zasahovat do něj svými poznámkami. V případech, kdy se stavební úřad nevyjádří, nebo nebudete s jeho výsledkem spokojeni, se obraťte na nadřízené orgány, tedy krajský soud.

    Foto: Shutterstock

    Dodatečné povolení stavby

    Stejně jako vy i druhá strana má možnost, jak celou věc napravit. Váš soused může požádat o dodatečné stavební povolení. V takovém případě musí dokázat, že stavba splňuje všechny zákonné požadavky a není v rozporu s veřejnými zájmy. Pokud nebude schopen tyto podmínky prokázat, bude nařízeno odstranění takové stavby.

    Více informací ohledně stavebního povolení naleznete ve stavebním zákoně č. 183/2006 Sb. Kromě něj se důležité informace nachází rovněž ve vyhlášce č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření.

    Foto: Freepik, zdroj: Dostupnyadvokat, Frankbold.org

  • Mech na zahradě je neštěstí. Bojujte s ním efektivní cestou

    Na první pohled může mech působit nevinně, ale pro váš trávník může být tichý zabiják. Postupně se rozšiřuje, dusí travní porost a vytlačuje zdravou zeleň. Pokud nechcete mít místo trávníku měkký zelený koberec bez života, je potřeba zasáhnout včas.

    Začíná to nenápadně

    Na zahradě se mech objevuje zcela nenápadně. Nejdříve ve stinném koutě, pak u plotu a než se nadějete, rozšíří se po celé ploše trávníku. Nejenže brání růstu trávy, ale působí i nevzhledně. Hlavní příčinou jeho výskytu bývá špatně odvodněná půda, stín a nízké pH. Tedy příliš kyselá půda. Pokud mu nevěnujete pozornost, dokáže během jediné sezóny zničit letité úsilí o krásný trávník.

    Důvod jeho výskytu

    Mech má rád vlhko, stín a chudou půdu. Nejčastěji se tedy vyskytuje na severních stranách pozemku, pod stromy nebo v místech, kde dlouho zůstává voda. Další častou příčinou je příliš časté a nízké sečení trávníku, což oslabuje travní porost a dává mechu prostor se rozšířit. Kyselá půda pak mechu vyhovuje, zatímco trávě ne, to vytváří ideální prostředí pro jeho růst.

    Kde začít

    Prvním krokem v boji proti mechu je zlepšení podmínek. Prosvětlete stinná místa, upravte zavlažování tak, aby nedocházelo k přemokření, a zjistěte hodnotu pH půdy. Pokud je nižší než 6, je vhodné provést vápnění, které mech potlačí a trávníku pomůže. Tímto způsobem vytvoříte prostředí, které je pro mech nepříznivé, čímž ho začnete postupně vytlačovat.

    Foto: Shutterstock

    Jak mech odstranit

    Nejjednodušší způsob, jak se mechu zbavíte, je vertikutace. Tím se myslí důkladné prořezání trávníku pomocí vertikutátoru. Tento stroj (lze zapůjčit) odstraní mech, odumřelou trávu a provzdušní půdu. Vertikutace se provádí ideálně na jaře a na podzim. Po tomto zásahu dosejte holá místa travní směsí a přihnojte, aby tráva rychle obnovila svou hustotu.

    Pokud se potýkáte s rozsáhlejším výskytem mechu, je možné použít i speciální přípravky na jeho likvidaci. Většinou obsahují síran železitý. Ten způsobí, že mech zčerná a odumře. Následně se opět odstraní hráběmi nebo vertikutátorem. V tomto případě dbejte na dávkování a přípravek správně aplikujte, nejlépe po dešti nebo na vlhkou půdu. Chemie by se měla správně kombinovat s opatřeními, která změní podmínky na pozemku. V opačném případě se problémy brzy vrátí.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Lovethegarden, RHS

  • Prodej domu není jen tak. Tohle všechno musí obsahovat dobrá smlouva

    Je jasné, že prodej něčeho tak velkého, jako rodinného domu představuje velký krok. Nese s sebou nejen emoce, ale i řadu právních náležitostí. Špatně napsaná nebo neúplná kupní smlouva může způsobit spoustu problémů.

    Měla by chránit obě strany

    Prodej domu patří mezi nejvýznamnější transakce, které v životě uděláme. Ať už prodáváte nemovitost po rodičích, stěhujete se do menšího, nebo se pouštíte do nové investice, je nezbytné mít právně bezchybnou kupní smlouvu. Smlouva o koupi nemovitosti musí splňovat zákonné náležitosti a zároveň musí být dostatečně přehledná. Měla by chránit obě strany, jak prodávajícího, tak kupujícího. V následujících kapitolách si projdeme, co všechno by v dobré kupní smlouvě rozhodně nemělo chybět.

    Popis nemovitosti a právní stav

    Základem každé kupní smlouvy je přesný popis nemovitosti. Nestačí jen uvést, že prodáváte rodinný dům v Olomouci. Součástí popisu musí být přesný popis dle výpisu z katastru nemovitostí. To znamená uvedení čísla parcely, čísla popisného, katastrální území a způsob využití. Pokud se prodeje týká i pozemek nebo garáž, musíte všechny části jasně uvést.

    Dalším důležitým bodem je uvedení právního stavu nemovitosti. Kupujícího musíte informovat, zda na domě nevisí nějaká omezení jako věcné břemeno, exekuce nebo zástavní právo. Pokud o nich prodávající ví a neuvede je, může nést odpovědnost za vzniklou škodu.

    Cena, platba a předání

    Klíčovým bodem je pochopitelně taktéž samotná kupní cena a způsob její úhrady. Smlouva by měla uvádět nejen konkrétní částku, ale i to, jak a kdy bude zaplacena. Platba může proběhnout bankovním převodem, v hotovosti nebo prostřednictvím úschovy (advokátní, bankovní). Úschova je výborná věc, protože chrání jak kupujícího, tak prodávajícího před podvodem nebo neplněním dohody.

    Součástí musí být také ujednání o termínu a způsobu předání nemovitosti. Nejlépe uděláte, když bude smlouva obsahovat přesné datum a podmínky. Ty mohou upřesňovat předání po připsání celé kupní ceny na účet, nebo až po zápisu nového vlastníka do katastru. Také doporučujeme sepsání předávacího protokolu. V něm uveďte stav nemovitosti, stav měřidel (voda, plyn, elektřina) a klíče.

    Foto: Freepik

    Odpovědnost a sankce

    I když se nemovitosti obvykle prodávají jak stojí a leží, zákon kupujícímu poskytuje ochranu v případě skrytých vad. Pokud se tedy například po koupi ukáže, že střecha zatéká nebo elektroinstalace neodpovídá normám, může kupující požadovat slevu, opravu nebo dokonce odstoupit od smlouvy. Smlouva by proto měla upravovat, na jaké vady se nevztahuje a za které naopak odpovídá.

    Neméně důležitá jsou smluvní ujednání o sankcích, pokud některá ze stran poruší své povinnosti. Například pokud kupující nezaplatí včas nebo prodávající odmítne předat nemovitost v dohodnutém termínu. Dobře napsaná smlouva by měla obsahovat pokuty za prodlení, nebo možnost odstoupení od smlouvy. To vše slouží jako prevence případných sporů, které mohou být velmi zdlouhavé a finančně náročné.

    Foto: Freepik, zdroj: Realitni-samoobsluha, Reality.hn, Srovnani-makleru

  • Dobíjení elektromobilu doma se vyplatí. Dostanete dotaci a ještě levnější tarif

    Pořízení elektromobilu už není jen výsadou nadšenců do ekologie, stává se běžnou volbou pro každodenní dopravu. Kdo chce jezdit opravdu úsporně, ten by měl zvážit pořízení domácí nabíjecí stanice. Nejenže si auto pohodlně dobijete přes noc, ale můžete získat štědrou dotaci a výhodnější elektřinu.

    Domácí nabíjení přináší velkou úsporu

    Stále více lidí zjišťuje, že provoz elektromobilu může být nejen ekologický, ale i překvapivě levný. Zásadní rozdíl v nákladech však vzniká tehdy, když se rozhodnete nabíjet vůz doma. Díky výhodnějším tarifům a možnosti čerpat státní podporu se z domácí nabíječky stává investice, která nabízí rychlou návratnost. Domácí nabíjení přináší komfort, úsporu i větší kontrolu nad spotřebou. S dobře navrženým systémem můžete jezdit doslova za pár korun.

    Nárok na dotace

    Pro domácnosti je nejzajímavější dotace na pořízení dobíjecí stanice pro elektromobil. Tuto podporu můžete čerpat z programu Nová zelená úsporám, a to až do výše 15 000 Kč na jednu stanici. Dotaci lze navíc kombinovat s dalšími úspornými opatřeními, například na solární panely, nebo bateriové úložiště. Výhodou spočívá v tom, že stanice nemusíte připojovat na vlastní fotovoltaiku, podporu získáte i bez ní.

    Kde o datace požádat

    Kromě toho stát a dodavatelé energie motivují k pořízení chytré nabíječky, tzv. wallboxu, která komunikuje se sítí a umožňuje využít nejvýhodnější časy pro nabíjení. Abyste dotaci získali, musíte mít elektromobil napsaný na sebe. Dále musíte doložit, že nabíječku budete využívat pro vlastní potřebu. Podání žádosti je možné online přes portál SFŽP, k žádosti stačí doložit faktury a technické parametry zařízení. Celý proces je přehledný a administrativně zvládnutelný i pro běžného uživatele.

    Foto: Shutterstock

    Výhodné tarify

    Jednou z největších výhod domácího nabíjení je možnost přejít na tzv. dvoutarifní sazbu, která nabízí levnější proud v určitých hodinách. Nejčastěji jde o sazbu D27d, která je určená právě pro majitele elektromobilů. V době nízkého tarifu, většinou v noci, můžete dobíjet za výrazně nižší cenu než u běžné sazby. Elektromobil se vám tak nabije levně v době, kdy elektřina stojí nejméně.

    Abyste z výhodného tarifu vytěžili co nejvíc, doporučuje se instalovat chytrý wallbox s funkcí řízeného nabíjení. Ten dokáže spustit nabíjení přesně v době, kdy běží nízký tarif a zároveň zabrání přetížení sítě v domácnosti. Pokud máte i fotovoltaiku, lze systém nastavit tak, aby vůz využíval přebytky z vlastní výroby. Tím snížíte účty ještě více a zrychlíte návratnost celé investice.

    Foto: Freepik, zdroj: CEZ, Usetreno

  • Stromy vhodné pro malé zahrady. Vybírejte pečlivě

    Malá zahrada nemusí znamenat málo zeleně. I do omezeného prostoru můžete zasadit krásný strom, který vytvoří stín, potěší květy nebo nabídne plody, aniž by přerostl a utlačil okolí. Stačí jen sáhnout po vhodném druhu a zohlednit podmínky na svém pozemku.

    Pomalu rostoucí stromy

    Když se řekne strom, mnozí si představí vzrostlou lípu, javor nebo dub. Jenže do menší zahrady se tito velikáni příliš nehodí. Rozrůstající se koruna, hluboké kořeny a stín, který vrhají, bývají spíše na obtíž než ozdobou. Malý prostor vyžaduje pečlivě zvolený druh stromu. Takový, který bude krásný, ale přitom nebude utlačovat okolní zeleň. Naštěstí existuje celá řada pomalu rostoucích stromů, které jsou pro malé zahrady jako stvořené.

    Okrasné stromy s výrazným květem

    Jedním z největších hitů posledních let se stala červená zmarlika (Cercis siliquastrum). Tento strom zaujme nejen svým srdcovitým listím, ale především jarním kvetením, kdy se celé větve pokryjí růžovofialovými květy. Navíc dorůstá jen okolo 3 až 5 metrů, což je ideální výška pro menší zahrady. Je to strom, který zaujme i v době, kdy ještě jiné rostliny spí. Ptáte se proč? Jelikož kvete brzy na jaře, často ještě před rašením listů.

    Dalším skvostem může být okrasná třešeň (Prunus serrulata), která nabídne bohaté květy v bílé, růžové nebo sytě růžové barvě. Existují kultivary, které rostou pomalu a zachovávají si kulovitý, nebo deštníkovitý tvar koruny. Tyto třešně navíc nepřitahují hmyz jako klasické ovocné stromy, takže jsou vhodné i do míst určených k relaxaci. Ideální je pro ně slunné a chráněné místo, například u zdi.

    Foto: Shutterstock

    Zakrslé ovocné stromy

    I milovníci vlastního ovoce si přijdou na své. Pro menší zahrady jsou ideální sloupovité ovocné stromy, které mají úzký, vzpřímený růst a zabírají minimum místa. V nabídce jsou jabloně, hrušně, švestky i třešně, často samosprašné, takže není potřeba více stromů. Kromě úrody zastoupí i estetickou stránku. Na jaře totiž krásně kvetou.

    Další možností jsou zakrslé ovocné stromy na slabě rostoucích podnožích, které dorůstají do výšky kolem dvou až tří metrů. Jsou ideální pro pěstování i v květináčích nebo ve vyvýšených záhonech. Potřebují pravidelnou péči, zejména řez, hnojení a dostatek vody. Za to vás odmění krásnou sklizní přímo z vlastní zahrady. Navíc se díky své velikosti snadno sklízí bez nutnosti žebříku.

    Foto: Freepik, zdroj: Gardenersworld, Homesandgardens

  • Potrhané linoleum opravíte tak, že to nikdo vůbec nepozná

    Na první pohled vypadá podlaha z linolea nenáročně a odolně. Jakmile se ale objeví trhlina, kazí dojem celého interiéru. Naštěstí nemusíte hned volat podlaháře nebo pokládat nový kus. I potrhané linoleum lze opravit tak, že jeho poškození nikdo nepozná.

    Oprava není náročná

    Linoleum patří k oblíbeným podlahovým krytinám, díky čemuž se nachází v mnoha domácnostech. Hlavními výhodami jsou odolnost, cenová dostupnost a jeho údržba. I přes svou praktičnost ale není nezničitelné. Stačí, aby se pod nábytek dostal kámen, nebo se po něm posunula židle s ostrou nohou a problém je na světě. Dobrou zprávou je, že se poškození linolea dá jednoduše vyřešit. Opravu zvládne běžný domácí kutil, bez nutnosti kompletní výměny nebo odborného zásahu. V následujících krocích si ukážeme, jak na to.

    Náčiní potřebné k opravě

    Menší trhliny, oděrky nebo rýhy se dají opravit poměrně snadno. Zvládnete to sami, pokud linoleum není silně zkroucené, ztvrdlé nebo zcela vyštíplé. Než začnete, je důležité, abyste zjistili rozsah poškození. Pokud se jedná o lehké natržení, stačí vám pár základních nástrojů.

    Připravte si ostrý nůž, např. lámací, lepidlo na linoleum, čistý hadřík, něco na zatížení, případně kousek náhradního linolea. Pokud náhradní kousek nemáte, lze ho nenápadně vzít z méně viditelného místa (pod skříní atd.). Důležitá je trpělivost, většina oprav zabere jen pár minut, ale vyplatí se u nich být pečlivý.

    Foto: Freepik

    Postup opravy

    Pokud máte linoleum natržené, první krok spočívá v důkladném očistění okolí poškozeného místa. Odstraňte prach, mastnotu a nečistoty. Čím čistší bude váš podklad, tím lepší bude přilnavost lepidla. Poté opatrně nařízněte linoleum podél poškození tak, aby vznikl rovný a čistý okraj. Jestli je potřeba nahradit kus linolea, použijte poškozený díl jako šablonu pro nový výřez.

    Na podklad naneste tenkou vrstvu lepidla určeného přímo na linoleum a pečlivě vložte nový díl, nebo přitiskněte opravenou část zpět. Srovnejte spoje tak, aby nebyly viditelné přesahy. Přes místo opravy položte voskovaný papír či fólii a zatěžkejte, např. knihami nebo deskou. Lepidlo nechte schnout alespoň 24 hodin.

    Delší životnost

    Aby se poškození v budoucnu neopakovalo, doporučujeme pod nohy nábytku nalepit ochranné podložky a pod kolečkové židle použít plastovou podložku. Pravidelné zametání smetákem a vytírání mopem prodlouží životnost linolea. Hlavně se vyhýbejte agresivní chemii a ostrým předmětům. A pokud k poškození znovu dojde, víte, že oprava není nic, čeho byste se museli bát.

    Foto: Freepik, zdroj: wikiHow, familyhandyman

  • Sifon umyvadla se rychle zanáší. Osvojte si jeho rychlé vyčištění

    Sifon pod umyvadlem vypadá nenápadně, jedná se ale o důležitou součást každé koupelny či kuchyně. Zachytává vlasy, zbytky jídla i tuky, což často způsobuje ucpání a nepříjemný zápach. Naštěstí není jeho vyčištění složité a zvládnete ho i vy, stačí vědět, jak na to.

    Chemie není to pravé

    Zanesený sifon představuje jeden z nejčastějších domácích problémů. Umí nás potrápit pomalým odtokem vody, bubláním nebo zápachem, který se z něj line. Mnoho lidí sahá po silné chemii, která ale ne vždy pomůže. Navíc může poškodit samotné potrubí. Přitom stačí jednou za čas věnovat pár minut mechanickému čištění, které je účinné, ekologické a levné.

    Zanášení sifonu

    Sifon zachytává nečistoty dříve, než se dostanou do odpadního potrubí. V koupelně to bývají nejčastěji vlasy, zbytky mýdla, pasta a kosmetika, zatímco v kuchyni ho zanáší zbytky jídla, tuk a mastnota. Postupem času se uvnitř vytvoří vrstva usazenin, která zužuje průtok a může úplně zastavit odtok vody. Prvním signálem bývá pomalejší odtékání a typické bublání.

    Později se přidá i zápach, který se šíří z výpusti. V krajním případě voda v umyvadle vůbec neodtéká. Pokud se dostanete do tohoto bodu, musíte jednat rychle. Pravidelným čištěním ale můžete těmto problémům předcházet a udržet odtok v perfektním stavu. Ideálně čistěte sifon preventivně každé 2 až 3 měsíce, tím si ušetříte spoustu starostí.

    Foto: Freepik

    Čištění sifonu

    Připravte si kbelík, gumové rukavice, starý zubní kartáček a hadr. Pokud máte plastový sifon se šroubovací spodní částí, povolte ji rukou nebo pomocí kleští. Nezapomeňte podložit kbelíkem, protože v sifonu bude zbytek vody. Po odšroubování vyprázdněte obsah do kbelíku.

    Pak vezměte zubní kartáček nebo malý kartáč a důkladně vyčistěte vnitřek sifonu. Odstraňte veškeré nánosy, tuky i usazeniny. Můžete si pomoci směsí horké vody s jedlou sodou a octem, která uvolní zbytky a zároveň dezinfikuje. Před opětovným sestavením zkontrolujte stav těsnění, aby nedocházelo k únikům. Po složení pusťte na chvíli vodu a zkontrolujte, jestli vše těsní a voda dobře odtéká.

    Jak předcházet ucpávání

    Kromě pravidelného čištění můžete zanášení sifonu jednoduše předcházet. V koupelně využívejte jemná sítka do výpusti, která zachytí vlasy a větší nečistoty. V kuchyni platí totéž, nikdy nelijte do dřezu olej nebo tuky, které se v potrubí srazí a vytvoří pevné usazeniny. Zbytky jídla se naučte vyhazovat do koše, místo do dřezu.

    Foto: Freepik, zdroj: wikiHow, tapron