SnadnoBydlet.cz

Author: Jiří Kulík

  • Fotovoltaika umístěná na balkonech bytů. Nejspíš se bez ní neobejdeme

    Solární panely jsou dnes velice oblíbené. Fotovoltaika je jednou z nejlevnějších možností, jak generovat velice levnou elektrickou energii z obnovitelného zdroje. Navíc na solární panely existují poměrně rozsáhlé dotační programy, jejich montáž je relativně snadná a lze je umístit téměř všude. U našich sousedů ale došli ještě o kousek dál. Vláda spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko (východní Německo) se rozhodla dotovat rozsáhlou výstavbu solárních panelů na soukromých objektech. Jedná se hlavně o střechy, fasády, balkony a terasy.

    Jde o zajímavý koncept a německý model bude pravděpodobně inspirací i pro naše zákonodárce.

    Fotovoltaika do každé domácnosti

    Vládní zastoupení této spolkové země uvolní do tohoto programu 10 milionů euro, v přepočtu na koruny jde zhruba 250 milionů korun.

    Těmito penězi se vždy pokryje část nákladů vzniklých při instalaci solárního panelu do provozu. Nezahrnuje tedy samotné pořízení modulu, ale pouze jeho montáž. Dle nákladovosti montáže se vypočítává i výše samotné dotace. Hodnota finančního příspěvku se pohybuje od 350 do 500 euro (8500-12000 Kč). Tato sleva se vždy aplikuje pouze na celou domácnosti či byt, není možné ji tedy čerpat na jednotlivé členy domácnosti, nebo celou nemovitost.

    Foto: Shutterstock

    Podpora pouze pro malá zařízení

    Tento německý dotační program se týká pouze zařízení, která se řadí do skupiny malých systému do výkonu 600 W. Cokoliv nad tento výkon do dotací nespadá. K žádosti o dotaci bude tedy nutné doložit, že instalované zařízení splňuje tyto podmínky.

    Tato podmínka má svou logiku. Malé solární moduly do 600 W nepodléhají v Německu žádnému schvalovacímu procesu. K jejich montáži tedy není vázána žádná ohlašovací povinnost státním institucím.

    Tím případní zájemci o tento program ušetří obrovské množství času, sníží se administrativní zátěž, omezí se byrokracie a domácnosti uspoří na dalších případných úředních poplatcích. Rychlost a efektivita celého programu tím nabývá zcela jiného směru, než bylo doposud běžné. Jedinou povinností je pouze registrace solárního modulu u svého distributora energie.

    Jakou má fotovoltaika návratnost

    Běžný fotovoltaický panel stojí zhruba 9-15 tisíc s montáží. Ten vyrobí každý rok elektřinu v hodnotě zhruba 1500 korun. Návratnost je tedy zhruba do 8 let, při běžných cenách energií. Logicky, při masivním zdražování, se doma návratnosti rychle krátí.

    Podpora zelené energie a energetické soběstačnosti je správným krokem k omezení závislosti na světových energetických trzích. Jedná se i o dobrou metodu boje proti drahým energiích. V budoucnu pravděpodobně dojde k rozšíření podobných programů v celé Evropě.

    Foto: Shutterstock, zdroj: efotovoltaika, pv-magazine, dw

  • Zubní pastu si můžete vyrobit sami. Bude levnější a bez chemie

    V dnešní době je zubní pasta naprostou samozřejmostí. Je všude k dostání, má nepřeberné množství chutí, barev a jiných vymožeností. Samozřejmě je velký rozdíl v pořizovací hodnotě. Velmi levné zubní pasty mají efekt spíše jen na oko, obsahují mnoho chemikálií, o jejich zdravotní nezávadnosti se vedou často spory a kvalitní zubní pasty bývají zase velmi drahé. Dilema nákupu můžete vyřešit výrobou vlastní zubní pasty. Je to velice snadné a výsledný produkt je ekologický, velmi kvalitní a účinný.

    Je zubní pasta při požití nebezpečná?

    Zubní pasta je farmaceutický produkt, který není vhodný k přímé konzumaci. Podobná upozornění najdete na každé tubě s pastou. Každý již někdy zkusil pastu ochutnat a spolknout. A brzy jste zjistili, že existují věci, které se konzumaci hodí daleko lépe. Při nadměrném požití pasty zásadní nebezpečí nehrozí. Spíše nás čekají nepříjemné epizody na toaletě.

    U malých dětí je riziko nadměrného požití z důvodu lepší chuti samotné pasty. Zde to může mít horší následky v podobě křečí bříška, průjmu, zvracení a jiných radostí, kterým je lepší se vyhnout.

    Jedlá soda v hlavní roli

    Jedlá soda je zásadní složkou při výrobě domácí zubní pasty. Receptů existuje velmi mnoho a my jsme vybrali ty, které jsou na výrobu nejlehčí a nejlevnější.

    • Jedlá soda + voda

    Nejzákladnější recept je prosté mísení vlažné vody a sody do pastového skupenství. Je to ale naprostá nouzovka. Takováto pasta sice čistí dobře, ale nemá dobrou chuť a nezbaví ústa zápachu. Doporučujeme, když už nic jiného není po ruce.

    • Recept od instruktorů přežití

    Tento způsob pochází ze zkušeností vojáků, dobrodruhů a instruktorů pro přežití v přírodě. V případě, že nemáte jinou možnost ústní hygieny, použijte malý uhlík z táboráku. Uhlí obsahuje aktivní látky, které pomáhají při čištění a bělení zubů. Jednoduše malý uhlík rozdrťte a smíchejte s malým množstvím vody. Výsledný produkt můžete použít stejně jako pastu na zuby. Pokud nemáte kartáček, uhlík jednoduše rozkousejte. V obou případech si dobře vypláchněte ústa.

    Foto: Shutterstock
    • Jedlá soda + kokosový olej + éterické oleje

    Dvě lžíce kokosového oleje smícháme s jednou lžící jedlé sody. Následně přidáme 10-20 kapek éterického oleje dle chuti a potřeby.

    Éterické oleje mají totiž různé účinky a záleží jen na nás, která zrovna využijeme.

    1. Eukalyptus je protizánětlivý a zlepšuje celkové klima v ústech.
    2. Hřebíček se používá proti plísním, kvasinkám a virům. Navíc působí jako anestetikum na bolesti zubů.
    3. Měsíček je antibakteriální a pomáhá při hojení různých poranění v ústní dutině.
    4. Mátu ocení hlavně lidé, kteří na afty. Její další účinky jsou opět antibakteriální a dobře osvěží dech.
    5. Citron, skořice, pomeranč a rozmarýn se liší chutí, ale jejich účinky jsou vesměs identické. Bojují s bateriemi, viry a plísněmi.
    • Jedlá soda + xylitol + bentonitový jíl

    Xylitol, neboli dřevný cukr, chrání zuby před zubním kazem, přispívá k mineralizaci zubů a má antibakteriální účinky. Tento “”hodný cukr” útočí na ústní mikroflóru, která zodpovídá za vzniky zubních kazů. Bentonitový jíl zase v sobě obsahuje mnoho vitamínů a minerálů pro zdravý růst zubů.

    Smísíme lžíci xylitolu, lžíci jedlé sody a lžíci bentonitového jílu. Tuto pastu nesmíme skladovat k kovových krabičkách, jelikož by reakce kovu s pastou by znehodnotila celé dílo. Pastu nabíráme pouze dřevěnou špachtličkou.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Blog.mountainroseherbs, news-medical

  • Většina Čechů neumí toaletní papír vybrat správně. Pak jsou na záchodě nepříjemně překvapeni

    Toaletní papír patří mezi předměty denní potřeby a řadí se mezi absolutní nezbytnosti západního světa v oblasti základní hygieny. Co vše o něm dnes víme a jaké chyby děláme při jeho výběru?

    Exkurze do historie toaletního papíru

    První písemné a dochované záznamy o výrobě a užití toaletního papíru jsou staré téměř 1500 let a pochází z Číny. Ve 14. století se toaletní papír v Číně vyráběl více “průmyslově” v prvních řemeslných dílnách, ale stále zůstával vymožeností vyšších vrstev. V ostatních částech světa se na toaletní očistu používaly nejrůznější předměty. Různé textilie, seno, sláma, mech, kamínky, mušle či holé ruce. První patent na výrobu modernějšího toaletního papíru získal v roce 1857 americký podnikatel Joseph C. Gayetty. Tehdy se vyráběl z konopných listů, které se napouštěly esencí z aloe.

    V roce 1879 továrna Scott Paper Company prodává první toaletní papír na rolce. Rok 1935 je rokem přelomovým pro naše zadnice, jelikož na Britském souostroví vzniká první papír “bez třísek”. Papír, jak ho známe dnes, je na světě.

    Toaletní papír dnes patří mezi předměty denní potřeby a řadí se mezi absolutní nezbytnosti západního světa v oblasti základní hygieny.

    Foto: Shutterstock

    Papír je třeba vybírat pečlivě

    Dnes jsou obchodní domy doslova našlapané různými značkami těchto toaletních pomůcek. Jaký je pro nás ale nejlepší?

    Barevné, silně aromatické toaletní papíry jsou spíše barevný doplněk místnosti, než hygienická pomůcka. Tyto papíry obsahují velmi často velké množství barviv, chemikálií a různých vůní. A právě tyto vůně jsou na celé roličce to nejhorší. Nejedná se totiž o přírodní aroma (ta bývají drahá), ale o směs různých parfémů. Ty mohou, zvláště u dam, vést až k různým zánětům a infekcím na choulostivých místech, například kvasinkové infekce.

    V případě tmavých barev zase snadno přehlédneme případná krvácivá onemocnění, která vyžadují okamžitou návštěvu lékaře.

    Vždy se tedy zajímáme o složení. Většinou jde totiž o hodně peněz za málo muziky.

    Nejlepší toaletní papír je tedy prostý, recyklovaný, nebarvený a bez nadstandartních příměsí. Obsahuje sice také různé chemické látky, ale je jich daleko méně, než u jejich elegantnějších protějšků. Navíc se velmi snadno rozkládá a je šetrný k přírodě. Navíc je u něj nejmenší riziko ucpání odpadní roury. Samozřejmě lze zakoupit i velmi kvalitní toaletní papíry s podobnými vlastnostmi, které obsahují léčivé látky na různé potíže, nicméně není jich mnoho a jejich výběr zabere více času.

    Závěrem poslední zajímavost. Víte, kolik materiálu a energie je potřeba k výrobě jedné ruličky toaletního papíru o hmotnosti cca 120 gramů? Je to 1200 gramů dřeva, 145 litrů vody a 1,2 kWh elektřiny.

    Foto: Shutterstock, zdroj: consumerreports, wype.sg

  • Geniální způsob, jak levně vytopit dům a zbavit se dřevěného odpadu. Vyrobte si pilinové brikety

    Domácí výroba briket je skvělý způsob, který nám umožňuje z nepotřebného dřevěného odpadu vyrábět palivo pro dlouhé zimní večery. Výroba briket je snadný, nenákladný a velmi ekologický proces.

    Pilinové brikety jsou bločky z pilin, které byly pomocí vody navlhčeny a pod tlakem slisovány do potřebného tvaru. Takto primitivně vyrobené brikety nachází ve světě široké uplatnění. Pomocí nich totiž, hlavně v chudších zemích, mnoho rodin vaří a ohřívá své domácnosti. Vzhledem k téměř nulovým nákladům jde o další zajímavou alternativu, která pomáhá ušetřit peníze i přírodu. Domácí brikety totiž neobsahují zbytečné příměsi, lepidla a jiné chemikálie, které zdraví a přírodě přímo neprospívají.

    Pro majitele krbů, grilů a kotlů může jít o způsob, jak se zbavit odpadu a ušetřit za vytápění. Dvě mouchy jednou ranou.

    Co všechno potřebujeme

    Výroba briket nevyžaduje specializované náčiní. Všechno najdeme ve sklepě, v garáži, nebo kůlně. Vše, co potřebujeme navíc, je tedy chuť do práce a dvě zdravé ruce.

    K výrobě potřebujeme:

    • Velký kbelík
    • Piliny
    • Starý papír
    • Vodu
    • Velkou naběračku, nebo lžíci
    • Lis na brikety

    Možná se pozastavíte nad lisem na brikety. Můžete si samozřejmě snadno koupit profesionální briketovačku. Není sice nejlevnější, ale pokud chcete vyrábět v masivním množství, tak se vyplatí. Lze pořídit i levnější, okolo tisíce korun, ale tu lze vyrobit snadno doma. A na to se teď zaměříme.

    Nejdříve vyrobíme formu. Potřebujeme jen 5 dřevěných destiček, ze kterých smontujeme formu a 2 destičky, malou a velkou, na přikrytí a stlačení. Formy si můžeme vyrobit v několika velikostech. Jako lis nám poslouží truhlářská svorka.

    Po pár pokusech tento technologický postup vypiluje do dokonalosti. / Foto: Shutterstock

    Brikety jsou rychle hotové

    Nyní k samotné výrobě.

    Kbelík do poloviny naplňte pilinami a rozdrceným papírem. Poté naplňte zbytek nádoby vodou. Nechte piliny a papír řádně nasáknout vodu. To trvá cca hodinu. Během čekání směs občas promíchejte. Zhruba po hodině přebytečnou vodu vylijte. Správně připravená směs připomíná kaši.

    Formu na brikety naplňte směsí. Postupujte metodou pokus / omyl. Objem naplnění závisí na velkosti vaší formy. Určitě se nebojte formu řádně napěchovat.

    Naplněnou formu přikryjte destičkou. Na vršek ještě přidejte poslední a menší destičku, která rozloží tlak a vše stlačte pomocí truhlářské svorky. Nechte zhruba minutu briketu stlačenou.

    Následně briketu opatrně vyndejte. Nyní se musí briketa řádně vysušit. Zde záleží hlavně na prostředí, kde bude schnout. Řádně vysušená briketa drží svůj tvar.

    Po pár pokusech tento technologický postup vypiluje do dokonalosti.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Hunker, wikiHow

  • Když snížíte spotřebu elektřiny, dostanete odměnu. Jde o tisíce korun

    Jeden z tuzemských energetických dodavatelů se rozhodl pro zcela přelomové řešení energetické krize. Chce motivovat své zákazníky k větším úsporám tím, že jim za to řádně zaplatí. Ač je tento nápad u nás zřejmě zatím ojedinělý, lze předpokládat, že ho ostatní velcí hráči budou podobným způsobem následovat. Snížení spotřeby energie se totiž vyplatí všem.

    Snížení spotřeby o 20 %

    Iniciátorem celé akce je Pražská Energetika (PRE). Nabízí svým klientům, výměnou za šetrné hospodaření s energiemi, finanční odměnu. A nejde úplně o zanedbatelnou částku. K získání odměny ale musíte snížit svou spotřebu o 20 %.

    Nejde úplně o novinku. V zahraničí podobné programy běží již delší dobu. Výsledky úsporných kampaní se ukázaly jako uspokojivé, a to nejspíše motivovalo PRE k realizaci stejného projektu. Program se nazývá PRÉMIE a bude doplňkem k vládnímu programu úsporného tarifu, který umožnil regulaci cen energií. Společnost chce jít nad rámec finančních úlev a formou pozitivní motivace svých klientů podpořit boj proti energetické krizi.

    Počítá se i se speciální webovou aplikací, která pomůže při zpracováním dat od zákazníků. Zákazník jednoduše provede odečet na začátku a konci topné sezóny. Fotografie s údaji se následně nahrají do aplikace, která informace uloží do systému.

    Odměna z programu PRÉMIE se rozděluje se současných tarifů zákazníka:

    • Pro dvoutarifní sazby jde o 3000 korun
    • Pro klienty s jedním tarifem jde o 1500 korun

    Odměna za šetření bude klientovi připsána na jeho účet u společnosti a zohledněna v příštím vyúčtování.

    Vzhledem k energetické krizi se dá předpokládat, že do připravovaného programu zapojí majoritní množství klientů zmiňované společnosti.

    Foto: Shutterstock

    Záleží i na zimě

    Zraky všech se upínají k letošní zimě. Na teplotách v tomto období totiž závisí celý výsledek snažení ohledně úspor energií. Mimořádně tuhá zima a dlouhá zima bude nevyhnutelně znamená potíže na energetickém trhu. Nemalujme ale čerta zeď. Snížení spotřeby plynu pomůže nejen domácnostem, ale i ekonomice. Domácnosti ušetří na výdajích jen za cenu mírného omezení komfortu a průmysl bude moci dále fungovat i přes složitá období. V případě malého, nebo žádného, omezení průmyslu a obchodu se uklidní hysterie na energetických trzích a dojde k jeho stabilizaci. Tím se ulehčí nejen inflaci, ale hlavně obyčejným lidem.

    Nebojme se, plynu máme dost. Naše panika a nejistota je to, co žene ceny nahoru. Zneužívají toho totiž šmelináři na energetickém trhu. Zůstaňme klidní a ohleduplní a společným úsilím toto období překleneme.

    Foto: Shutterstock, zdroj: autorský komentář, PRE

  • Dotace na výměnu plynových kotlů. Majitelé ji mohou dostat už příští rok

    Příští rok mají vlastníci plynových kotlů možnost požádat o dotaci na výměnu stávajícího kotle za obnovitelný zdroj vytápění a ohřevu vody. Dle předpokladů je o tento druh dotace enormní zájem.

    Kotle na tuhá paliva mají odzvoněno

    Ministerstvo životního prostředí, v reakci na současnou energetickou krizi, posunulo termín odstavení starých kotlů na biomasu až do září 2024. Díky tomu získali majitelé starších tepelných zařízení dva roky času navíc, aby si zajistili nový způsob vytápění a ohřevu vody.

    Tímto krokem vláda chce současná vláda pomoci lidem překonat současnou zimu a ulehčit energetické drahotě na současném trhu. Navíc, pomocí dotací, jde o zajímavý způsob jak relativně levně modernizovat svojí soukromou tepelnou soustavu. Posunutí termínu se týká více než 150 tisíc domácností.

    Kotlíková dotace

    I v dotačních programech došlo k velkým změnám. Vláda z dotačních programů vyřadila z podporovaných zdrojů kotle na plyn i jiné plynové alternativy. Dotaci tak získají jen ti, kteří stihli o tyto dotace požádat do konce dubna. Vyřazení plynu z dotačních programů je krokem směřující k větší energetické nezávislosti na Rusku, které v únoru napadlo Ukrajinu a soustavně vraždí její obyvatele.

    Můžeme využít dvojího typu dotací.

    Kotlíková dotace se týká domácností s nižším příjmem do 14 242 Kč na osobu na měsíc. Stát u tohoto modelu proplatí až 95% nákladů a to včetně montáže. I zde ale existují limity:

    • Tepelné čerpadlo max. do 180 tisíc korun.
    • Kotel na biomasu s ruční dodávkou paliva, vč. akumulační nádrže/se samočinnou dodávkou paliva max. do 130 tisíc korun.
    • Plynový kondenzační kotel max. do 100 tisíc korun.

    Novinkou je možnost čerpání dotací formou zálohy ve výši minimálně 60 % z výše dotace.

    Foto: Shutterstock

    Nová zelená úsporám

    Tento velice oblíbený dotační program je určený rodinám s běžným příjmem. V tomto programu je poskytována dotace ve výši až 50 procent, v kombinaci s dalšími opatřeními až 60 procent.

    Na rozdíl od předchozího programu není možné požádat o zálohu předem. Peníze vyplácí až po dokončení instalace nového zařízení.

    Zelená úsporám nabízí širší možnosti pro uplatnění dotační pomoci. Například, je zde v omezené míře možnost financování například i zateplení, instalaci stínicí techniky, odvod dešťové vody i fotovoltaiku.

    Vítanou změnou je i možnost provádět některé stavební úpravy svépomocí, což se jistě odrazí na ceně celého projektu.

    Další změnou v tomto programu je nemožnost uplatnění dotace na novostavbu v případě, že bude využívat jakýkoliv druh fosilního paliva k primárnímu vytápění.

    Podrobné informace jsou dostání na webu MŽP a Nová zelená úsporám.

    Foto: Shutterstock, zdroj: autorský komentář, Dotace-jednoduse

  • Trápí vás nízký tlak vody? Možná vám nekontrolovaně uniká. Raději zkontrolujte i vodoměr

    Nízký tlak vody v domě stojí za okamžitou pozornost. Nejčastěji jde o drobnou závadu, která se dá vyřešit během několika minut. Ujistíme se ale, zda se nejedná o problém, který potřebuje zásah odborníka. Ignorace těchto potíží nás může přijít na nemalé peníze.

    Ke zjištění příčiny postupujte po jednotlivých krocích.

    Zkontrolujte všechna místa

    Nejdříve se ujistíme, zda nejde o lokální problém v jednom kohoutku. Kontrolujeme tedy tlak v celém domě a všechna místa, kudy by mohla voda unikat. Kohoutky, přípojky, obnažené potrubí, doma i venku. Následně vyzkoušejte tlaky studené i teplé vody. Pokud dobře tlakuje jen studená voda, problém bude nejspíše v ohřevu vody.

    Pokud se skutečně jedná o lokální problém jednoho místa, tak je to malá výhra. Zkontrolujte baterii a vyčistěte perlátor. Než perlátor namontujete zpátky, vyzkoušejte tlak vody bez něj. Pokud ani tentokrát voda neteče dobře, musíme pokračovat v dalším vyšetřování.

    Další na ráně je pravděpodobně toaleta. Zkontrolujte těsnost splachovacího zařízení. Pokud není únik jasně viditelný, použijte do nádržky trochu barviva. Snadno tak uvidíte, zda záchod protéká.

    Při čekání na výsledek těsnosti můžete zkontrolovat místa, kudy vede vodovodní potrubí a hledejte vlhká místa. V případě, že voda uniká skrze prasklé potrubí, uzavřete ihned vodu v domě a volejte instalatéry.

    Kontrola tlaku v regulátoru a uzávěru vody

    Dalším místem je hlavní uzávěr vody a regulátor tlaku vody. Zkontrolujte, zda si někdo nehrál s uzávěrem a regulátorem vody, případně hledejte úniky vody. Regulátor tlaku vypadá jako malý zvon se šroubem na vrchu a bývá na přívodu vody do objektu.

    Na regulátoru zkuste zvýšit tlak vody pomocí šroubu.  Pro zvýšení tlaku vody utáhněte šroub otáčením po směru hodinových ručiček. V případě poruchy regulátoru ho nechte vyměnit.

    U hlavního uzávěru vody otočte ventilem tak, aby byl zcela otevřený. Následně zkontrolujte, zda nízký tlak vody přetrvává. Pokud ne, byl na vině nejspíše špatně nastavený ventil uzávěru nebo regulátoru. Pokud je tlak stále nízký, pravděpodobně voda někudy uniká.

    Únik vody si potvrďte i na vodoměru. Jednoduše si zapamatujte poslední stav a zhruba tři hodny nepouštějte nikde vodu. Po pár hodinách zkontrolujte číselník znovu. Pokud se liší, je únik vody potvrzen.

    Foto: Shutterstock

    Nízký tlak teplé vody je problém v ohřevu

    Pokud nás zlobí pouze tlak teplé vody, je viník téměř předem jasný. Značí to problém v systému ohřívání vody.

    Zkontrolujte uzávěr teplé vody, zda je řádně otevřen, případně zda není poškozený. Když i při úplném otevření teplé vody nízký tlak přetrvává, jsou poškozeny buď rozvody, v horším případě celý ohřívač.

    V případě potíží s tlakem teplé vody toho sami moc nezmůžeme. Opravu ohřívače, případně celého paroží s rozvodem teplé vody, musí řešit odborníci. S každým takovým problémem nikdy neváhejte požádat o pomoc.

    Foto: Freepik, zdroj: Simplygreenplumbing, Homeserve

  • Odstraňte mastné skvrny z oblečení snadno a rychle. Pomůže vám třeba pudr nebo ocet

    Mastné skvrny na oblečení vzniknou velice snadno a špatně se z oděvu odstraňují. Dokonce i po vyprání je mastný flek, hlavně na světlé textilii, dobře viditelný a nápadný. Jak se tedy takového znečištění zbavit? Pomocníky najdete v kuchyni, nebo i v dětském pokoji.

    Saponát na nádobí a octová voda

    Přípravky na nádobí obsahují čisticí látky, které reagují s mastnotou. Tato činidla fungují nejen na talíře, ale také na textil. Jednoduše naneste čistidlo na textilii z obou stran a dobře houbičkou protřete. Nechte pár minut působit.

    Pří čekání na působení saponátu si připravte roztok octové vody. Jeden díl octa na dva díly vody. Tímto roztokem následně opláchněte saponát, dobře opět skvrnu promněte v ruce a dejte prát na běžný prací program. Ocet může, v tomto případě, zastoupit i obyčejný citron.

    Na skvrny funguje i dětský pudr

    Dětský pudr mají k dispozici hlavně rodiny s dětmi. A právě i zde jsou skvrny na oděvu běžnou záležitostí. Proto je dobré, mít tento přípravek po ruce.

    Mastnotu na textilu nejdříve co nejvíce odsajte papírovými ubrousky. Poté postižené místo řádně zasypejte pudrem. Místo pudru odslouží podobnou práci škrob, případně i obyčejná sůl. Nechte asi 20 minut působit. Pudr opatrně oddrolte. V přídě velké skvrny vetřete trochu saponátu na nádobí a jemným kartáčkem opatrně vykartáčujte znečištěné místo. Na posílení čisticího účinku můžete použít opět octový roztok.

    Takto připravený textil vyperte opět na běžný program, případně dle instrukcí výrobce.

    Prášek na pečení a jedlá soda

    Tyto dvě běžné kulinářské suroviny můžeme použít i v boji proti mastnotě na oděvu. Jeden z těchto prostředků smíchejte v nádobě s vodu. Vzniklou kašičku naneste na mastný flek a nechte bublinky působit. Po deseti minutách vše opláchněte vodou a vyperte.

    Voskové skvrny přežehlete

    Mastnota od voskových tužek, případně jiné voskové substance lze odstranit běžnou žehličkou. Jednoduše podložte textil papírovými ubrousky a přežehlete. Ujistěte se, že je žehlící plocha žehličky naprosto čistá. Pokud skvrna stále drží, dejte papírové ubrousky i před žehlicí plochu a postup opakujte. Náhradou papírových ubrousků se mohou stát například noviny.

    Foto: Shutterstock

    WD-40 pomůže nejen od vrzání dveří

    Překvapivý pomocník se může ukrývat i v garáži. WD-40 je univerzální čistič, který může být poslední záchranou. Na místě je ale i opatrnost, jelikož se jedná spíše o průmyslové čistidlo.

    Malé množství tohoto přípravku nastříkejte na skvrnu a nechte 20 minut působit. Následně je nutné textilii dokladně proprat v čisté teplé vodě a vyprat. Doporučuji nejdříve WD vyzkoušet na nejméně viditelné části, pro případ špatné reakce s textilem.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Cooksillustrated, Laundrychief

  • Jak zachránit staré parkety. Za pár korun a svépomocí

    Renovace dřevěných parketových podlah je často velmi náročnou a nákladnou činností. My se dnes s vámi podělíme o prát tipů, které vám při této práci pomohou ušetřit čas i peníze.

    Přípravu nepodceňujte

    Úvodem všeho musí být vaše důkladné zvážení, zda se do této akce vůbec chcete pouštět. Pomineme-li finanční stránku, která není tolik zásadní, jde hlavně o váš čas, preciznost a trpělivost. Jinak pro vás může být nejlevnější a nejrychlejší řešení pomoc profesionála v oboru. Pokud jste ale pevně odhodláni do toho jít sami, tak je třeba se řádně připravit.

    Prvním krokem je nepochybně zevrubná kontrola stavu podlahy před renovací. Je velký rozdíl, pokud je podlaha pouze zašlá, mírně poškrábaná, nebo má na povrchu hrubé vrypy. V některých případech může být totiž renovace neekonomická.

    Před samotným broušením parket nedříve odstraníme všechny lišty, kotvení v podlaze, šrouby, hřebíky a jiné. Podlaha musí být co nejvíce čistá. Připravte si také potřeby na lakování podlah, případně tmely (v případě, že budou zapotřebí), vysavač a nejdůležitějšího pomocníka celého programu, brusku na podlahy. Důrazně nedoporučuji brousit parkety ručně, necháte na tom ruce, nervy a z prachu možná i zdraví.

    Parkety brousíme podle jejich poškození

    Přistoupíme k samotnému broušení. Intenzitu broušení upravíme podle poškození samotné podlahy. Zde je několik bodů, jak postupovat.

    • Pokud brousíte poprvé, nechte si řádně předvést obsluhu brusky.
    • U mírně poškozené podlahy, stačí pouze přebrousit poškozený lak. V tomto případě není žádoucí, aby se broušení zasáhlo do samotného dřeva. Hloubka broušení by neměla přesáhnout 1 mm.
    • U podlah s hlubšími šrámy a vrypy můžeme brousit až do hloubky cca 3 mm. Brousit parkety více než o 3 mm není vhodné, jelikož by to už příliš zasahovalo do hloubky materiálu.
    • Brousíme šikmo směrem k vláknům parkety. Broušení opakujeme nejčastěji 3x a vždy začínáme největší hrubostí brusného papíru a po každém opakování vyměňujeme papír za jemnější.
    Foto: Shutterstock

    Po broušení vysáváme a lakujeme

    Finální části renovace zahrnuje vysávání, lakování, voskování a jiné mravenčí práce. Podlaha před lakováním musí být dokonale čistá a vysátá. Při lakování se držte návodu výrobce, každý lak má své specifické požadavky. Lakujeme po vrstvách, přičemž jednotlivě nanesené vrstvy musí dobře proschnout. Lak necháváme vytvrdnout alespoň 24 hodin. Přelakovanou podlahu naposledy zbrousíme bruskou s nejjemnějším brusným papírem.

    Lehčí nábytek můžeme na podlahu pokládat již třetí den po lakování. Těžký nábytek by měl dostat slovo až po týdnu tvrdnutí. Jinak riskujeme poškození nově zrenovovaných parket.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Flooringfirst, Homebuilding

  • Tomuto pracímu gelu se nic nevyrovná. Výborně pere a navíc je zadarmo

    Vyrobit vlastní prací gel asi moc lidí nenapadlo. Přitom jde o velice jednoduchou záležitost, která navíc může ušetřit velkou spoustu peněž. Jen si zkuste vzpomenout, kolik dnes v obchodě stojí kvalitní prací gel. Určitě několik stovek korun. A my se ho dnes pokusíme vyrobit v podstatě za nulové náklady. A protože máme rádi naše čtenáře, tak se nezaměříme jen na jeden postup výroby.

    Kaštanový gel na praní

    Podzim nám, mimo padajícího listí, přináší i zralé kaštany. A právě kaštany jsou stěžejní ingrediencí do našeho ekologického pracího prostředku. Kaštany totiž obsahují velké množství saponinů, což jsou aktivní látky, které reagují s nečistotami.

    Na 5 pracích dávek potřebujeme:

    • 20 kaštanů – musí být čerstvé.
    • 2 litry teplé vody.
    • Velkou sklenici s vodotěsným uzávěrem.

    Kaštany opláchněte a oloupejte. Bílé vnitřky kaštanů rozdrťte na drobné kousky a nasypejte je do teplé vody. Řádně protřepejte. Uvidíte, jak hned vznikne mýdlová pěna. Směs nechte několik hodin odležet a následně vše přeceďte přes sítko do velké sklenice.

    Tento prací prostředek je zcela ekologický, šetrný k pokožce a vhodný i pro naše nejmenší. Roztok vydrží v lednici asi 3 dny.

    Foto: Shutterstock

    Malá chvilka alchymie

    Další recept na výrobu pracího gelu není o mnoho složitější. Ingredience tentokrát nerostou na stromech, ale v regálech. Navíc už budeme muset šáhnout do kapsy, jelikož ingredience budou stát i několik desítek korun. Výsledek ale stojí za to.

    Tentokrát si připravte:

    • 250 g Mýdla na praní/ Jádrové mýdlo (30 korun) – nejlépe ve formě vloček.
    • 250 g Sody na praní – známé i jako uhličitan sodný (30 korun).
    • Čistý kýbl o objemu alespoň 12 litrů.
    • 10 litrů horké vody.

    Pokud nemáte mýdlo ve vločkách, jednoduše ho na struhadle nastrouhejte. Do kyblíku napusťte 5 litrů horké vody a vločky v do ní nasypejte. Neustále míchejte, dokud se všechny vločky nerozpustí.

    Přidejte dalších 5 litrů horké vody a za stálého míchání přidejte sodu. Důkladně vše opět řádně promícháme.

    Směs necháme odstát alespoň jeden den. Příležitostně jí můžeme ještě párkrát promíchat. Gel bude pomaličku tuhnout. Zhruba za jeden den je tedy vhodný k použití. Gel nemá žádné speciální nároky na skladování, jen musí zůstat čistý. Nekazí se a ani neztratí na účinnosti i po delší době. Jedna prací dávka je cca 250 gramů.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Thehouseandhomestead, Wastelandrebel