Author: Jiří Kulík

  • Jak přestěhovat ledničku, abyste ji nepoškodili

    Lednička získala už dávno své pevné místo v domácnosti. Dnes už si život bez ní neumíme příliš představit. Čas od času ale přijde moment, kdy je potřeba ledničku přemístit na jiné místo. Stěhování, rekonstrukce, její prodej a hlavně, při samotném nákupu spotřebiče. Musíme se se však držet technologických doporučení pro přemístění tohoto zařízení. Stěhování ledničky má totiž svá přesně daná pravidla.

    Ledničku na stěhování připravte

    Samozřejmostí celého procesu je příprava lednice na transport. Je dobré začít s velkým předstihem. Musíme se nejlépe zbavit všech potravin. Před stěhováním nakupujte střídmě a spotřebujte co nejvíce potravin. Večer před stěhováním lednici vypojte ze zásuvky a nechte odmrazit. Následně ledničku dobře umyjte a vydezinfikujte. Vyčistěte odtokové kanálky a nechte jí řádně vyschnout.

    Pohyblivé části zafixujte

    Poličky a šuplíky také vyndejte. Lednici chceme transportovat co nejlehčí. Křehké věci zabezpečte nejlépe bublinkovou folií, případně si pomozte ručníky. V situaci, kdy není možné poličky a šuplíky vyndat, zafixujte je proti pohybu lepící páskou.

    Dveře lednice nechte co nejdelší možnou dobo otevřené, zamezíte usazování vlhkosti a vzniku plísní. Těsně před transportem dveře pevně uzavřete a zabezpečte proti otevření.

    Freepik
    Foto: Freepik

    Stěhovat nejlépe “na stojáka”

    Lednici nikdy nestěhujte sami. Jde často o velmi těžký a neforemný předmět, který při pádu a nehodě může způsobit fatální zranění. Navíc při stěhování můžete poškodit rohy lednice, případně stěnu, nebo jinak poškodit celou lednici. Požádejte tedy bližního svého o pomoc se stěhováním.

    Spotřebič v ideálním případě stěhujte ve stojatém stavu. Hlavní důvodem ke kompresor a jeho olej. V případě, že ledničku stěhujete naležato, musíte před opětovným spuštěním minimálně 24 hodin počkat. Olej z kompresoru se při transportu naležato může dostat do chladícího okruhu. To může způsobit zadření kompresoru a ucpání kapilárních hadiček. Zadřený kompresor znamená většinou pro lednici konec.

    Pokud necháte lednici odstát požadovaných 24 hodin, ujistíte se, že se olej dostane zpět na své místo a neohrozí se funkce spotřebiče.

    Foto: Shutterstock, zdroj: LifeStorage, Choice

  • Díky tomuto triku bude váš plynový sporák jako nový. Letitá špína zmizí bez námahy a navíc bez chemie

    Plynový sporák je radost téměř každé kuchyně. Na plynu se prostě vaří velmi dobře. S velkým a častým vařením se ovšem kumuluje na povrchu nečistota, kterou mnoho domácích kuchařů raději moc neřeší. Velmi často jde totiž o špinavou a zdlouhavou práci.

    Jak začít s čištěním sporáku

    Jedním z důvodů, proč je čištění sporáku tak nepopulární, je mnoho jeho komponentů. Rošty, trysky, mřížky, hořáky, musíme důkladně vyčistit, aby sporák byl hygienicky čistý. Pokud jsme sehnali dost energie na tuto akci, začínáme rozdělením jednotlivých komponentů. Rozdělíme si všechny díly na různé strany a rovnou je odmočíme v jarové vodě. Ta, při delším působení, nám pomůže s mastnotou.

    Dobrý čistič sporáku udělá půl práce

    Není nic snazšího než si kvalitní čistič koupit. Ten ale stojí i stovky korun a výsledek máme stejně nejistý. My vám poradíme, jak si spolehlivý přípravek nachystat doma. Čistíme jednotlivé komponenty zvlášť.

    • Ocet

    Ocet bývá nejznámější a univerzální čistič. Čistící práce s octem ale vyžadují trpělivost a jsou vhodnější pro nenáročné provozy, případně pokud u toho děláte i něco jiného. Na zaschlý povrch nalijte neředěný ocet a nechte několik hodin působit, nejlépe tedy přes noc. Ráno nečistoty jednoduše setřete houbičkou na nádobí. Ocet je pomalý, ale velmi spolehlivý.

    • Soda

    Soda je etalonem prostředků na nečistotu a mastnotu, navíc účinkuje velice rychle. Posypejte sodou celý povrch a následně postříkejte octem. Pěna ze sody díky svým aktivním látkám rychle zatočí s mastnotou i zažranou spáleninou.

    • Amoniakové čistidlo

    Pokud nefunguje ani ocet se sodou, můžeme vytáhnout silnější kartu. Amoniaková čistidla jsou nejvhodnější na čištění hořáků a trysek. Jednoduše nalijte čistidlo do nádoby a znečištěné hořáky do ní na pár hodin naložte. Trysky zase snadno vyčistíte jednoduchou jehlou. Jehlu namáčejte do čistidla a jemně vytírejte vnitřek trysek.

    Freepik
    Foto: Freepik

    Ušetřete sporák i práci prevencí

    Nejlepší je se obtížné a otravné práci zcela vyhýbat chytrými způsoby. Například pokud při vaření ukápne tu a tam omáčka, polévka, nebo něco jiného, vysypte znečištěná místa kuchyňskou solí. Sůl do sebe nasákne vlhkost a po vaření lze snadno setřít. Sporák čistěte po každém vaření. Je to pár procent práce, oproti náročnému čištění celé aparatury.

    Foto: Shutterstock, zdroj: TheSpruce, Allrecipes

  • Zátka od oleje má překvapivou funkci. Většinou ji neznají ani šéfkuchaři, přitom dokáže ulehčit vaření

    Olej patří mezi základní suroviny, bez které se v kuchyni většinou neobejdete. Používá se k nejrůznějším kulinářským činnostem, případně i jako součást kosmetických přípravků. Možná si říkáte, že na plastové láhvi od oleje není nic zajímavého. Opak je ale pravdou.

    Oleje na vaření se liší

    Že existují různé druhy olejů je všem zcela zřejmé. Víte ale, jaké jsou mezi nimi rozdíly?

    Oleje můžeme rozdělit dle druhu výroby na rafinované a nerafinované. Rafinované jsou připravovány za pomocí vysokých teplot. Tím ztrácí velkou část svých výživových parametrů, ale zvýší se jejich tepelná stabilita, neboli kouřový bod. Ten určuje, zda jsou vhodné k úpravě potravin za velmi vysokých teplot, aniž by se začal přepalovat. Zde budou nejznámější oleje řepkový a slunečnicový. Oproti tomu oleje nerafinované vznikají studenou metodou, například lisováním. Tímto způsobem si zachovají svou energetickou hodnotu, chuť vůni a barvu. Jejich kouřový bod je ale velmi nízký, a tak se hodí spíše ke studené kuchyni.

    Nerafinované oleje jsou více náchylné i na světlo a teplo, proto je nejčastěji vídáme v tmavých, skleněných lahvích. Jsou také často o dost dražší, jelikož je tento proces výroby náročnější.

    Freepik
    Foto: Freepik

    Olejovou zátku nevyhazujte

    My ale nejčastěji pravděpodobně používáme obyčejný, rafinovaný, olej z plastových lahví. Věděli jste ale, že víčko plastové láhve skrývá malé tajemství?

    Možná už jste párkrát zanadávali, když jste z lahve nalili na pánev neúměrné množství oleje. Je pravdou, že se olej z plastu špatně dávkuje. I ta tuto problematiku bylo výrobci myšleno. Bohužel tato vychytávka zůstala, z neznámého důvodu, veřejnosti.

    Pod víčkem láhve je ukryta zátka, která brání vylití a oxidaci, při dlouhém skladování v obchodech. Víčko se dá výborně použít jako nálevka na hrdlo lahve. Jednoduše víčko odtrhněte a otočte ho dnem vzhůru a zpátky vložte do otvoru lahve. Nyní, pomocí této nálevky, můžete plynuleji a přesněji dávkovat potřebné množství oleje.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Pikio

  • I kožená sedadla v autě potřebují vyčistit. Jak na to, abyste je nenávratně nepoškodili

    Kožená sedadla ve vozidlech rozdělují společnost dodnes. Někteří na kůži nedají dopustit, jiní kožená sedadla kategoricky odmítají. Pokud patříte k první skupině, tak vám dnes dáme několik rad, jak se o kožená sedadla starat. Špatná údržba totiž může vést k velkému neštěstí.

    Kožená sedadla potřebují speciální přístup

    Kůže ve vozidle vyžaduje speciální zacházení. Ačkoliv jde vcelku o odolný materiál, je třeba dodržet technologické postupy, které kožená sedadla potřebují. Jinak riskujeme poškození kůže a zajistíme si tak výlet k čalouníkovi, který jistě nebude levný.

    Samozřejmě si můžeme zakoupit relativně drahá čistidla, určená přímo na kožená sedla. Nicméně stejného výsledku můžeme dosáhnout i doma, za pomocí levnějších surovin, které všichni dobře známe. Nejdříve si ale řekneme, čemu se při čištění vyhnout.

    • Vyhneme se přípravkům na bázi vosku, silikonu a oleje.
    • Na samotné čistění nepoužíváme příliš ostré a tvrdé kartáče.
    • Vyhýbáme se vysokým teplotám.
    • Sundejte z rukou všechny ostré, kovové a jiné předměty.

    Následně si nachystáme potřebné náčiní na samotné čištění.

    • Vysavač s jemným kartáčem na čalounění.
    • Hadřík z mikrovláken, nebo z jemné kůže.
    • Čistou vodu.
    • Ocet nebo prací prášek.
    • Dva rozprašovače.
    • Případně specializované přípravky.

    V případě specializovaných přípravků postupujeme de návodu. My se dnes zaměříme na čistění pomocí surovin, které máme doma.

    Freepik
    Foto: Freepik

    Auto nejdříve vyluxujte

    Samotné čištění zahájíme vyklizením vozidla. Jakákoliv zbytečnost v autě nám komplikuje a překáží.

    • Sedačky nejdříve řádně vyluxujeme. Nebojíme se použít i nástavec na čalounění s jemným kartáčem. Důkladně a s citem řádně vysajeme nečistoty ze všech spárů a koutů vozidla.

    Čištění pracím práškem:

    • Rozprašovač naplníme teplou vodou a rozpustíme v ní vrchovatou lžící pracího prášku. Dobře vše rozmícháme. Vůbec se nemusíme obávat i prášků s intenzivní vůní, jelikož dobře provoní auto. Do druhého rozprašovače napustíme jen vlažnou vodu.
    • Vodu s práškem aplikujeme na sedadla. Nejvíce si dáme záležet na velmi znečištěných částech.
    • Pomocí hadříku čistíme zasažené povrchy. Jemnými a krouživými pohyby postupně zbavujeme sedala nečistot. Doporučuji nejdříve celý postup vyzkoušet na méně viditelné části kůže.
    • Až budeme mít hotovo, pokropíme sedala čistou vodu z druhého rozprašovače. Vše řádně spláchneme, očistíme od zbytku prášku a necháme dobře vysušit.

    Čištění pomocí octa:

    • Postup je téměř podobný. Rozprašovač naplňte do dvou třetin vodu a dolijte octem. Dobře promíchejte.
    • Ve vzdálenosti asi 25 cm nastříkejte roztok na sedadla.
    • Koženým hadříkem tekutinu jemně vetřete do sedadel.
    • Čistou vodou následně vše opláchneme a necháme vysušit

    Nečekejte blyštivý efekt. Správně vyčištěná kůže je spíše matná. Určitě také stojí za zamyšlení, zda nenechat kůži rovnou naimpregnovat. Každá taková služba svému autu se vám vždy odmění.

    Foto: Shutterstock, zdroj: J.D.Power, TheSpruce

  • Stavby, které jsou mezi Čechy nejméně oblíbené. Které to jsou a proč je veřejnost kritizuje?

    Zavděčit se českému národu bývá složité. Češi, jako jeden z mála národů, upřímností často nešetří a do hledáčku jejich kritiky se může dostat téměř vše. Například architektura by o tom mohla říci své. Dnes se spolu zaměříme na stavby, které si u našich spoluobčanů nevysloužili mnoho popularity.

    Žižkovská věž

    Jakešův prst, Jehla, Bajkonur jsou jen některá přízviska, která získala televizní věž na Žižkově. Tento vysílač postavený roku 1992 si vysloužil značnou kritiku už za své stavby. Pražané totiž nedokázali překousnout, že byla při stavbě zdevastována velká část Starého olšanského židovského hřbitova. Popularitu si nezískal ani později, z důvodu kontroverzního vzhledu. Obyvatelé hlavního města dodnes považují Žižkovský vysílač za nejošklivější věž ve stověžaté Praze.

    Hotel Thermal v Karlových Varech

    Luxusní hotel v západních Čechách vznikl v letech 1967 a 1976 jako hlavní sídlo světoznámého filmového festivalu v Karlových Varech. Bohužel, při jeho stavbě komunistický režim strhl na 30 historických domů, převážně secesní architektury. Jelikož tento hotel vlastní stát, je podrobován tvrdé kritice i dnes. Převážně jde o vysokou nákladovost provozu, nedostatečné využití a v poslední době i údajně neúměrná částka za rekonstrukci hotelu, v hodnotě půl miliardy korun.

    Tunel Blanka

    Zpátky do Prahy. Tunel Blanka byl svého času nejvíce sledovanou stavbou v ČR. Tento megalomanský projekt se stavěl od roku 2006 do roku 2015 a stál z původních 17 miliard nakonec 43 miliard. Nevětší kritiku sklidil právě za zpožděnou dobu stavby o 4 roky a neuvěřitelně navýšené náklady na stavbu. Navzdory původním slibům o lepším ovzduší a dopravě, se nakonec v okolí prudce snížila kvalita vzduchu, došlo k regulaci rekreačních parků v okolí a zpočátku se i hrubě zhoršila dopravní situace. Navíc se dodnes řeší velká vlhkost v energetické soustavě tunelu.

    Lanovka z Podbaby do Bohnic

    Tato stavba ještě nestojí a už se ví, jaká budoucnost ji čeká. Z důvodu absence přímého spojení mezi Prahou 6 a Prahou 8, schválili zastupitelé města a Dopravního podniku hl. města Prahy projekt lanovky. Ta má mít 3 zastávky – Podbabu, Zoo Troja a Bohnice. To samo o sobě není problém. Lidem se nicméně nelíbí, že město tuto lanovku považuje za dočasné řešení, než se postaví nová tramvajová linka. Což při očekávaných nákladech 2 miliardy korun, které se po demolici vlastně vyhodí komínem, může leckomu vadit. Dá se tedy chápat, že plánovanou stavbu vidí obyvatelé jako zbytečnou investici, v horším případě jako velký tunel na peníze.

    Foto: Shutterstock, zdroj: autorský komentář

  • Využití kostky mýdla vás překvapí. Ochrání zrcadlo v koupelně proti zamlžení, ale i nábytek před zvířaty

    Obyčejná kostka mýdla je nečekaným pomocníkem v domácnosti. Její pole působnosti je mnohem širší, než jen na prosté mydlení rukou. Bohužel, dnes bývá nahrazováno tuhé mýdlo jeho tekutou formou v dávkovačích. To se ale vždy nemusí vyplatit. My vám dnes totiž představíme několik způsobů, kdy s kostkou mýdla vykouzlíte v domácnosti pravé divy. Navíc čistě a bez velké práce.

    Kostkou mýdla proti vrzání dveří

    Vrzání pantů u dveří, nebo oken se snadno zbavíte použitím mýdla na panty. Účinkuje stejně dobře jako mazací olej, ale eliminujete riziko znečištění podlahy a oblečení. Navíc mýdlo máte vždy doma.

    Ochrání nábytek před okusováním

    Pokud má váš chlupatý miláček otravnou zálibu v okusování nábytku, můžete si pomoci i zde velmi jednoduše a šetrně. Části nábytku, na které vás chlupáč útočí, potřete důkladně mýdlem. Volte ale takové, které nezpůsobí zdravotní potíže. Chuť mýdla čtyřnohého ničitele často spolehlivě odradí.

    Mýdlo zabrání rosení

    Orosené má být pivo, ale ne zrcadlo. A rosení zrcadla jednoduše předejdeme. Stačí když zrcadlo důkladně namydlíte a vyleštíte do sucha. Kapičky vody sklouznou po namydleném povrchu a zrcadlo zůstane krásně křišťálové.

    Provoní skříně, boty i oblečení

    Trik našich babiček. Vložte kousek vonného mýdla mezi oblečení, případně do bot, nebo skříní. Aromatické složky se budou časem postupně usazovat v prostoru a textiliích a i po delší době zůstane textil krásně voňavý a svěží.

    Pomocí mýdla odhalíte únik vzduchu

    Tento způsob zase využívají řemeslníci. Uniká vzduch kde nemá, ale nejste schopni odhalit z jakého místa? Pomocí mýdlové vody snadno zjistíte místo úniku. Namažte celý povrch a pozorujte, kde se tvoří bublinky.

    Pomocník při pokládání nalepovacích folií

    U mýdlové vody zůstaneme. Pokud plánujte polepit nábytek, nebo jiný povrch barevnou nalepovací folií, navlhčete nejdříve povrch mýdlovou vodou. Pak bude moci snadno manipulovat s folií dle libosti. Stačí pak jen vodu vytlačit pomocí pravítka.

    Pixabay
    Foto: Pixabay

    Proti drhnutí různých materiálů

    V případě drhnoucích šuplíků stačí, když namažeme drhnoucí části. Výborně se dá také použít v případě drhnutí, nebo zasekávání zipů. Poškozené zoubky namydlíme i s jezdcem a nemusíme se tak bát zničení zipu.

    Na zaseklé zámky kouskem mýdla

    Staré zámky mohou uvnitř zkorodovat a zaseknou se často i s klíčem. Stačí ale klíč důkladně přetřít mýdlem a několikrát zopakovat odemykání. Zatuhlý zámek by měl po chvíli povolit. Jistě to nemusí fungovat na 100% vždy, ale než zavoláte zámečníka, tak zkuste nejdříve tuto metodu.

    Mýdlo je všestranným pomocníkem a vyplatí se mít alespoň jednu kostku doma. Nikdy totiž nevíte, kdy budete potřebovat její pomoc.

    Foto: SHutterstock, zdroj: Thespruce, RuralSprout

  • Naše babičky prozradily, jak oživit zaprané prádlo. Stačí trik s bobkovým listem

    O praní prádla pomocí bobkového listu jste pravděpodobně ještě nikdy neslyšeli. Přitom jde o skvělý prostředek proti zapranému prádlu. Zeptejte se i svých babiček, co používali na své prádlo.

    Nové prádlo je vždy riziko

    Zaprané prádlo vznikne velmi snadno. Jistě se vám již několikrát stalo, že jste vyndali z pračky několik kousků prádla, které mělo jinou barvu, než mělo původně. Příčiny mohou být různé. Viníkem může být špatně nastavený prací program, červený vetřelec mezi bílými prostěradly, nicméně pravou pohromou bývá nové prádlo. Každý nový kousek oblečení by měl nejdříve proběhnout pračkou osamocen. A to z důvodu, že nevíme, zda nebude nadměrně pouštět barvu, případně nasaje barvu od jiného oblečení. Navíc se musíme držet předepsaného způsobu praní prádla, který se uvádí na cedulce.

    Bobkový list se osvědčil

    Tento způsob proti zapranému prádlu je prověřený generacemi. Už většina našich babiček se s jeho pomocí zbavovala nechtěných skvrn. Recept je velmi prostý. Hrstku bobkových lístků vložte do pracího sáčku a i s prádlem zapněte běžný program. Na opravdu silné skvrny je lepší odvar z bobkového listu. Celý pytlíček bobkových listů povařte asi 20 minut a nechte vychladnout. Následně v roztoku nechejte zaprané prádlo namáčet asi 5 hodin. Posléze ho vyperte na svůj obvyklý program.

    Foto: Shutterstock

    Jsou i jiné metody

    Lidská vynalézavost je nekonečná a neupnula se pouze k bobkovému listu. Existuje celá řada jiných metod se stejným výsledkem. A některé si rovnou představíme.

    • Žlučové mýdlo

    Mýdlo aplikujte přímo na skvrnu a jemně ho drhněte kartáčkem. Nechte ho uschnout a uvidíte, zda skvrna zmizela. Pokud ano, tak prádlo vyperte v běžném režimu. Pokud ne, postup pakujte.

    • Tableta do myčky

    Tablet do myčky obsahuje mnoho čistidel a odmašťovadel. Pokud nemáte nic jiného po ruce, tak nám dobře poslouží i ona. Jednoduše vložte tabletu do bubnu a pusťte program. Je ale lepší prát takové prádlo samostatně.

    • Technický benzín

    Nejlepší pomocník proti mastným skvrnám. Properte mastnou skvrnu v benzínu tak dlouho, dokud skvrna nezmizí. Poté propláchněte v čisté vodě a dejte do pračky na klasický program.

    • Škrob

    Škrobová moučka je alternativou k technickému benzínu. Zasažené místo posypte škrobovou moučkou a vydrhněte jemným kartáčkem. Je to ale pomalejší a pracnější postup.

    Jiných způsobů jistě může existovat celá řada. Pokud znáte i jiný způsob na zaprané prádlo, můžete nám napsat do redakce.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Marthastewart, Thespruce

  • Šéfkuchař prozradil trik, který je potřeba udělat, aby si fazolky zachovaly svou zelenou barvu a šťavnatost

    Zelené fazolky patří mezi výborné kulinářské suroviny. Šťavnaté lusky jsou skvělou přílohou k mnoha druhům pokrmů. Ačkoliv hodně lidí tuto luštěninu nemá v lásce, často je to pouze kvůli tomu, že jí kuchař neumí připravit. Fazolky bývají označovány spíše za zeleninu, jelikož ještě zcela nedozrály do stádia luštěniny.

    Fazolky jsou zdravé, křupavé a dají se vařit na mnoho způsobů. Jistým problémem v jejich přípravě je to, že v syrovém stavu nejsou poživatelné. Není to tolik o chutí, ale o tom, že syrové fazolky mohou způsobit zažívací potíže. Obsahují totiž jedovaté látky, které se při vaření ztrácí. Mnoho kuchařů proto z obavy o své zdraví udělá z fazolek rozvařenou hmotu.

    Fazolky jsou superpotravina

    Fazolové lusky jsou bohatým zdrojem  sacharidů, bílkovin, vlákniny a ostatních prospěšných živin. Jsou vynikající například při redukci váhy. Obsahují i velké množství vitamínu C a jsou skvělým pomocníkem pro posílení imunity. Navíc je můžeme ve velkém množství pěstovat i doma. Jejich pěstování je velmi levné a úroda bohatá.

    Jediným drobným zádrhelem může být příprava na samotné vaření. Je to trochu piplavá práce, ale výsledek jistě stojí za to. Navíc přípravu zvládne opravdu každý.

    Freepik
    Foto: Freepik

    Nejlepší příprava je blanšírování

    Blanšírování je kulinářská metoda spočívající v krátkém povaření suroviny a následně jejím okamžitém ochlazením. Jinak se tomu také říká šokové ochlazení. Tato metoda je nejvhodnější pro vaření těchto typů potravin.

    Postup je velmi prostý.

    • Připravte si čerstvé fazolky, s mraženými z obchodu moc zázraků již nesvedeme.
    • Důkladně je omyjte a zbavte stopek. Snažte se neulomit samotný lusk, maximálně 0,5 cm, jinak se do lusku dostane voda.
    • Do velkého hrnce napusťte vodu, důkladně osolte a přiveďte k varu. Množství vody musí být alespoň 2x takové, než je objem fazolek.
    • Připravte ledovou lázeň ze studené vody a nejlépe i ledu. Lázeň si připravte chvíli před samotným vařením. Pokud začnete až při vaření, už může být pozdě, jelikož fazolky se nesmí rozvařit.
    • Fazolky vložíme do vřelé vody a rovnoměrně je povaříme asi 2 minuty. Nikdy nedáváme do hrnce všechny lusky naráz, ale rozdělíme si je na několik várek.
    • Fazolky po 2 minutách jdou z hrnce ven rovnou do ledové lázně. Lusky musí ve studené vodě zcela vychladnout. Až budou na dotek studené, musí zase z lázně ven, jinak se nám rozmočí.
    • Z ledové lázně poputují na papírovou utěrku a fazolky řádně osušíme, aby nám příliš nezměkly. Tento krok v žádném případě nepřeskakujte, můžete si zničit dosavadní práci.

    Nyní už jen stačí servírovat a užívat si komplimenty za skvěle uvařené jídlo.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Goodfood, CookingLight

  • Bohaté květy u orchidejí zajistí kombinace mléka a cibule

    Orchideje jsou překrásné jednoděložné rostliny, které nás svou krásou uchvacují již stovky let. Dnes si je můžeme bez problémů pořídit domů. Bohužel ale většina lidí neví, jak se o tyto rostliny správně starat. Orchideje následně brzy ztrácí své květy a zůstává jen holý stonek a dlouhé, zelené listy. A přitom stačí tak málo k jejich správné výživě.

    Nejlepší hnojivo najdete doma

    Pro vynikající hnojivo nemusíte nutně utíkat do obchodu a utrácet stokoruny. Stačí jen, když se podíváte do své kuchyně a lednice. Skvělé hnojivo vyrobíte snadno sami z obyčejné cibule. Hned, jakmile si oloupete cibuli na vynikající gulášek, můžete použít slupky ze dvou větších cibulí. Slupky zalijeme vřelou vodou a nechte louhovat. Až roztok vychladne, stává se z něj perfektní hnojivo. Navíc dobře odpuzuje nevítaný hmyz. Aplikovat hnojivo stačí 1x až 2x za měsíc.

    Listům orchideje dopřejte mléčnou lázeň

    Aby rostlina vypadala skvěle, musíme se dobře postarat i o listy. A jelikož je orchidej náročná dáma, uvítá mléčnou lázeň na svých listech. 100 ml mléka smísíme s 200 ml vody do výsledné emulze namočíme čistou látku. Vlhkou látkou následně šetrně potřeme z obou stran všechny listy. Tuto kůru listům dopřejeme 2x do měsíce. Uvidíte, jak svěže zelené a zdravá rostlina bude.

    Freepik
    Foto: Freepik

    Uvařte orchidejím česnečku

    Česnečka je vítanou vzpruhou nejen po taneční zábavě, ale i nečekaně výtečným hnojivem pro orchideje. Síla česneku pomůže nejen na bolehlav u lidí ale i na prospěšný růst u této rostliny. Recept je velmi prostý. 3 až 4 stroužky česneku prožeňte skrz lis a smíchejte s jedním litrem vody. Nechte den odstát a výsledný roztok přeceďte.

    Česnekem musíte zalévat opatrně. Na jedno zalévání bude potřeba asi 200 ml hnojiva. Pokud vám květináč nevsákne všechnu tekutinu do 10 minut, tak ji raději slejte zpátky do nádoby, případně k jiným rostlinám. Česnekový roztok je univerzální hnojivo, vhodné k téměř všem rostlinám.

    Foto: Shutterstock, zdroj: GardenandGreenhouse,

  • Ušetřit desítky procent za vytápění není složité. Důležité je upravit okna na zimní režim

    Plastová okna potřebují před zimou nejen údržbu, ale také nastavit zimní režim. Spousta lidí o tom nemá tušení a zbytečně přichází o peníze. A přitom to doma zvládnete udělat sami. Dešťové kapky bubnují o střechu a okenní tabulky a teploty na teploměru jsou na stále nižších příčkách. Topná sezóna je nepříjemným obdobím pro všechny domácnosti. Každý přemýšlí, jak ušetřit na energiích za topení a dělá vše proto, aby dostatečně zateplil své stavení. Přitom spousta z nás dělá základní chybu a ignoruje nastavení svých oken. A tím se jim vesele ztrácí teplo i peníze z domu.

    Okna seřiďte co nejdříve

    Je nejvyšší čas se svým oknům začít věnovat. Máme ještě čas dořešit případné opravy, zavolat profesionály na pomoc, případně udělat drobnější rekonstrukce. Nejdříve se zaměříme na přepnutí oken do režimu zimního období. Jak to vlastně celé funguje?

    Plastová okna mívají dva režimy. Zimní a letní. Letní režim je nastaven na lepší recirkulaci vzduchu, za omezení těsnící schopnosti oken. Díky tomu se lépe provzdušní místnosti i okenní oblasti, omezí se vznik plísní a nadměrné vlhkosti. To vše samozřejmě za cenu tepelných ztrát, které jsou v létě stejně nepodstatné.

    Opakem je zimní období. Zde se snažte zamezit tepelným ztrátám za každou cenu. Proto se okna přepínají do zimního režimu. Těsnění okna se zvýší a sníží se celková recirkulace vzduchu.

    Upozorňuji, že ne všechna okna nutně musí mít přepínání těchto režimů. Nejsnadněji to zjistíte tak, že vaše okna disponují přepínači, nebo čepy. Pokud jste nic takového, ani podobného nenašli, tak vaše okna nejspíše tyto funkce nemají.

    Freepik
    Foto: Freepik

    Jak přepnout do zimního režimu

    Nejdříve si nachystáme sadu imbusových šroubů, nebo kleště. Otevřeme obě křídla dokořán a hledáme tzv. stavěcí šroub. Ten bývá umístěn na boku křídla okna. Najděte vhodný imbus a šroub otáčejte proti směru hodinových ručiček. Obvykle stačí šroub otočit o cca 90 stupňů. Čím větší je tlak, tím lépe izolují. Nicméně musíte pracovat s citem, abyste celý mechanismus nepoškodili.

    Dále je velmi vhodné zkontrolovat těsnění u oken, případně ho vyměnit, opravit případná poškození rámu oken a celkově se přesvědčit, zda je okno v dobré kondici.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Homemaster, Alp.am