SnadnoBydlet.cz

Author: Hana Bordovská

  • Bleskurychlé rozložení pařezu na zahradě. Takřka bez práce a bez chemie

    Strom jste skáceli, ale co s pařezem? Je nevzhledný, zavazí, rostou na něm houby. Naštěstí existuje několik způsobů, jak se pařezu zbavit. Stačí si jen vybrat ten, který vám vyhovuje nejvíce.

    Přírodní cesty

    Pařez obalte vrstvou kompostu, tím přilákáte rozkladné bakterie a hmyz. Klidně čas od času na pařezový kompost přihoďte další trávu nebo listí. Dají se použít také zbytky z kuchyně, dokonce i kávová sedlina.

    Další možností je navrtat do pařezu díry a do nich vložit podhoubí dřevokazných hub. Takhle houby nebudou rozkládat a likvidovat pařez jen zvenku, ale také zevnitř. A celý proces se urychlí. Někdo do děr sype i kuchyňskou sůl.

    Každý chvilku tahá pilku

    Nejklasičtější řešení je pařez uříznout motorovou pilou co nejblíže zemi, případně ořezat i z boků. Pak se pařez obkope a následně vykutá, tudíž vytáhne. Náročnost práce závisí na druhu stromu. Některé stromy mají pařezy mělké a krátké, v tom případě to bude práce na dvě hodinky, se starými, hlubokými pařezy si užijete podstatně déle.

    Fréza na pařezy

    Stroj, který doma zjevně nemáte, tudíž byste si ho museli půjčit, je vhodný k odstranění velkých, silných, zarputilých pařezů. Fréza má kotouč s ostrými zuby, který drtí pařez na malé kousky. Dokonce dokáže odstranit i kořeny do hloubky několika desítek centimetrů.

    Foto: Shutterstock

    Chemie

    Na trhu seženete speciální látky, které urychlují hnití dřeva. Do pařezu navrtáte díry (o průměru cca 2 cm a hloubce 20 cm) a tyto chemikálie do děr nalijete. Dle potřeby doléváte. Po několika týdnech či měsících bude pařez velice nahnilý, snadno ho pak vyštípete nebo vypálíte.

    Vypálení

    Výborné pro suché, staré pařezy, které budou dobře hořet. Pařez obalte suchým dřevem nebo papírem a zapalte. Postupně dojde ke spálení celého pařezu. Jde o způsob levný a účinný, ale dbejte na bezpečnost. Oheň hlídejte a buďte připraveni zasáhnout.

    Zdroj: YouTube

    Foto: Shutterstock, zdroj: Farmarskykoutek, Zahradkarskaporadna, Napady-navody, Architecturaldigest, DreamWorks

  • Jaké jedovaté rostliny vám rostou na zahradě? Je třeba se před nimi chránit

    Obklopovat se přírodou je sice zdravé jak pro tělo, tak duši, ale na některé rostliny bychom si měli dát pozor, a to zvláště v případě, že máme děti nebo domácí mazlíčky. Projděte si zahradu, jestli náhodou nepěstujete některou z jedovatých rostlin.

    Tis červený

    Za našich dětských let ho bylo všude plno a vím, že nám dospělí často zdůrazňovali, že je jedovatý. Avšak stále ještě existuje spoustu dětí nebo třeba i domácích mazlíčků, kteří o nebezpečí tisu nemají ani páru. Neměla by se konzumovat nejen semena, ale ani zelené části rostliny. Po požití hrozí srdeční arytmie, rozšířené zorničky, závrati a nepříjemné nevolnosti, v nejhorším případě i srdeční selhání.

    Rododendron

    Oblíbený keř, často vysazený na zahradách, v blízkosti teras nebo také mezi bytovými domy. Jedovaté jsou nejen listy a květy, ale také pyl a nektar. Příznaky odpovídají zkonzumovanému množství. Toxiny jsou nebezpečné hlavně pro srdce.

    Břečťan

    Kdo by to byl řekl, že i obyčejný břečťan může být nebezpečný? Rostlina po odkvětu tvoří bobule, které jsou jedovaté, stejně jako listy. Břečťan dokáže způsobit prudkou otravu.

    Foto: Shutterstock

    Cesmína

    Nádherná stálozelená rostlina, často využívána jako dekorace. Nicméně její listy a semena charakteristické červené barvy jsou bohužel rovněž jedovaté. Obsahují terpeny a alkaloidy, které způsobují otravu, následné prudké nevolnosti a bolesti srdce.

    Hasivka orličí (kapradina)

    Nejčastěji ji najdeme v lese, na okrajích polí a pasekách, ale mnozí ji s oblibou pěstují i na svých zahradách, protože se jí výborně daří ve stínu a v polostínu a dokáže dorůst až do dvou metrů. Všechny její části však obsahují jedovaté látky, dokonce je považována za karcinogenní. Proto je její pozření velice nebezpečné.

    Oleandr bobkovice

    Stálozelený keř, který dokáže dorůst až do třímetrové výšky, často krášlí naše terasy svými nádhernými barevnými květy. Tento druh oleandru však obsahuje toxin, po jehož požití nastoupí problémy se srdcem, může dokonce dojít i k jeho zástavě.

    Foto: Shutterstock, zdroj: RHS, GoodHouseKeeping

  • Sousedův strom nám zasahuje do zahrady. Co mohu v takové chvíli dělat

    Sousedské spory někdy působí úsměvně, ale pokud dojde k vyhrocení situace, nejde o zrovna příjemné interakce. Máte problém se sousedovým stromem, který přesahuje k vám? Nebo má naopak soused problém s vaším stromem? V tom případě se nejprve informujte, kdo je vlastně v právu a jak celou situaci můžete řešit.

    Sousedovy větve na mém pozemku

    První doporučení zákona je požádat vlastníka sousedního pozemku, aby větve či kořeny z vašeho pozemku odstranil sám. Zkrátka a jednoduše, po dobrém jde všechno lépe. Ale nebojte. Pokud tak v přiměřené době neučiní, smíte vy sami ve vhodné roční době a šetrným způsobem větve nebo kořeny stromu přesahující na váš pozemek odstranit. Vhodná roční doba znamená období vegetačního klidu, tedy zhruba od listopadu do března. Co pak udělat s větvemi a kořeny? Zřejmě je po domluvě vrátit sousedovi nebo je s jeho souhlasem zlikvidovat, protože podle zákona jde o jeho majetek.

    A co spadlé plody?

    Často se také stává, že od sousedů k vám padá ovoce nebo ořechy. V tom případě buďte úplně v klidu a na úrodě si pochutnejte. Vše, co spadne na váš pozemek, je vaše. Ale z větví byste nic trhat neměli, cokoliv je na stromě totiž patří sousedovi.

    Jak nakládat s ostatními rostlinami?

    Jestliže k vám přesahují části živého plotu, plevele nebo jiné rostliny, ty můžete šetrně odstranit bez jakýchkoliv omezení.

    Za jakých okolností mohu požadovat skácení sousedova stromu?

    Musíte mít pro svůj požadavek rozumný důvod. Legislativa říká, že pro stromy dorůstající obvyklé výšky do 3 metrů je přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 1,5 m a pro stromy přesahující 3 metry jsou to 3 m od hranice pozemků. Pokud toto pravidlo není dodrženo, můžete požadovat, aby soused stromy vůbec nevysazoval a ty stojící pokácel. Jde-li o živý plot nebo chráněný strom, tento předpis neplatí.  

    Všechny potřebné informace najdete v odstavcích §1016 a §1017 Zákon č. 89/2012 Sb.

    Foto: Shutterstock, Zdroj: zakonyprolidi.cz

  • Zlomený klíč ze zámku zvládne vyndat každý. Nevolejte zámečníka na každý problém

    Lidem se čas od času přihodí situace, se kterými nepočítají a ve kterých si absolutně nevědí rady. Jedou z nich je zalomení klíče v zámku. To přichází téměř panické stavy a jediný nápad – zavolat zámečníka. Než začnete zběsile hledat kontakt, vyzkoušejte jeden z triků, jak si poradit se zalomeným klíčem i bez odborné pomoci.

    Magnet

    Máte-li náhodou doma skutečně silný magnet, mohl by vám ve vaší prekérní situaci pomoci. Nejprve promažte zámek zámečnickým olejem. A poté silný magnet přiložte ke klíčové dírce a jemně jím pohybujte ze strany na stranu. Chce to chvilku času a trpělivosti, ale šance na úspěšnou misi je vysoká. Každopádně pozor, funguje jen na klíče ze železa, slitina má smůlu.

    Druhý klíč nebo kancelářská sponka

    Opět prostříkejte zámek zámečnickým olejem. Vezměte si stejný klíč, vsuňte ho do zámku z druhé strany a zkuste zalomený klíč vystrčit. Podobně funguje také kancelářská sponka, jedhla, špendlík nebo plát lupínkové pily.

    Lepidlo

    Dobrý způsob pro mělce zalomený klíč. Chce to speciální lepidlo na kovy. Tím potřete kus zlomeného klíče, který máte v ruce, a vsunete ho do zámku. Klíč by se měl v zámku díky lepidlu spojit, proto počkejte několik vteřin a pak ho zkuste vytáhnout. Vytažení musí proběhnout rychle jedním plynulým pohybem a v době, kdy lepidlo ještě zcela nezaschlo. Při nanášení lepidla to příliš nepřežeňte, aby se klíč nepřilepil k vložce. Nezkoušejte u klíče auta nebo motorky.

    Foto: Shutterstock

    Nůžky a pinzeta

    Vezměte si malé ostré nůžky (manikúrní nejlépe). Jejich špičkou zatlačte na zalomený klíč v zámku z boku a snažte se ho mírně povysunout. Jakmile se vám to podaří, přichází na řadu pinzeta, kterou zalomený zbytek klíče vytáhnete. Použít můžete také malé kleště.

    Proč se klíč může zalomit v zámku?

    Nejčastěji za to mohou nekvalitní materiály, ze kterých je klíč vyroben, k zalomení dochází také z důvodu opotřebení nebo také zanesení či zkorodování zámku. Někdy je na vině také mechanické poškození klíče, pokud jste ho používali ještě k jiným činnostem, než je odemykání a zamykání. A občas katastrofu způsobí nepromazaný zámek. Klíč se v něm zasekne a zlomí.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Ceskykutil, Napady-navody, wikiHow

  • Vyčistěte plastová okna, aby byla zářivě bílá. Dokážete to i bez chemie

    Nemůžeme si stěžovat, že by věda a technika nepádila mílovými kroky i co se úklidu týče. Dnes už nejsme odkázáni na leštění okenních skel novinami, existuje spousta pomocníků včetně manuálních i robotických vysavačů, které čistí okna prakticky samy. Ale rámy? Ty jsou pořád ještě na nás. Jak vyčistit plastové rány oken, aby zářily čistotou?

    Ručně stručně

    Možná vás napadlo použít na zašlé rámy oken parní čistič, ale raději jej zase schovejte. Horká pára by totiž rámy mohla poškodit. Co naplat, budeme to muset zvládnout hezky po staru. Ale nebojte, nebude to utrpení.

    Sůl a jedlá soda

    Hadrem namočeným do vody otřete okna z nejhoršího, tedy od prachu a nečistot. Nyní vytvořte super účinnou pastu smícháním jedlé sody a soli v poměru 1:1 a přidáním trochu vody. Tuto pastu pomocí houbičky aplikujte na povrch okenních rámů a nechte aspoň 15 minut působit. Poté setřete hadrem namočeným v teplé vodě a následně utěrkou osušte dosucha. A máte vyběleno.

    Nano houbička

    Jde o speciálně vyvinutou houbičku, která výborně čistí, a to převážně bílé povrchy. Výrobci uvádějí, že ji stačí namočit pouze do vody a vyčistí i zašlé skvrny, což je pravda, nicméně pokud na ni navíc přidáte ještě účinný čisticí prostředek, máte vyhráno.

    Foto: Shutterstock

    Aby okna nezašla…

    Pokud chcete mít okna jako nová i za 10 let, musíte je pravidelně umývat. Běžně stačí dvakrát do roka, pokud však bydlíte v extrémně prašném nebo znečištěném prostředí, budete muset frekvenci navýšit. Obecně platí pravidlo, že okna vydrží krásná spíš s pravidelnou údržbou než hloubkovým čištěním jednou za dva roky.

    Zažloutlé rámy

    Stará okna žloutla to ano, ale ta moderní v sobě mají barevné stabilizátory, které brání zažloutnutí rámu. A vlastně i vyblednutí, takže nebojte, sluníčko vám bílou „nevyšisuje“. Musíme ovšem pamatovat na velkého nepřítele běloskvoucích rámů a tím je pyl. Pokud ho necháte dlouho usazen a neutíráte ho, můžete na rámu objevit žluté skvrny. Proto okna jednou za čas raději otřete.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Skladova-okna, GoodHouseKeeping, familyhandyman

  • Jak správně utěsnit vanu kolem stěny. Je třeba dodržet přesný postup pro utěsnění

    Každý chceme mít nádhernou, funkční koupelnu. Jedním z důležitých úkonů je správné zasilikonování vany. Silikon totiž utěsňuje spáru mezi stěnou a vanou a zabraňuje tak vodě, aby tekla tam, kam nemá. Ať už se chystáte na silikonování v zbrusu nové koupelně, nebo jen potřebujete svůj starý zašlý silikon vyměnit za nový, jste tu správně.

    Silikon kolem vany zčernal

    Nejspíš vás trápí, že silikon kolem vany změnil barvu z čistě bílé na černou. Není to nic pěkného na pohled a vlastně ani pro zdraví. Hlavně si nic nevyčítejte, i v případě sebelepšího úklidu silikon začne vlivem usazené vody po čase černat. Ale nejde o nic neřešitelného.

    Odstraňte starý silikon

    Starý silikon špachtlí nebo nožem odstraňte. Mělo by to jít snadno, jen dávejte pozor na vanu, okolní spáry a kachličky. Profíci používají speciální vyřezávače tmelu s profilovanou hlavou a ostrým břitem. Existuje také chemický odstraňovač silikonu, které ho naruší a změkčí. Gel necháte působit 10-15 minut, následně ho seškrábete plastovou stěrkou a povrch utřete hadrem do sucha. Odstraněný silikon vyhoďte do koše a spáru umyjte a hlavně pořádně odmastěte.

    Foto: Shutterstock

    Naneste nový silikon

    Silikon, konkrétně sanitární silikonový tmel odolný proti vodě, plísním a UV záření, naneste po celé délce spáry od začátku do konce vany. Teď vás čeká úkol nejtěžší, a to silikon nádherně vyhladit.

    Stěrka nebo prst?

    Řemeslníci se nemohou dohodnout, někdo silikonuje pouze pomocí prstu, jiný si chválí stěrku. Vyzkoušet můžete obojí. Pokud volíte prst, namočte si jej do mýdlové vody a začněte vyhlazovat. Vyhlaďte vždy jen pár centimetrů a pak prst opět namočte. Pokud se vám dílo nedaří, jak jste si představovali, a silikon někde schází, prostě jej přidejte a pokračujte ve vyhlazování.

    Nechte zaschnout

    Jakmile máte vyhlazeno, nechte silikon pořádně zaschnout. Takže na něj minimálně 8 hodin nesahejte, jinak ho poškodíte. Tak a je to hotovo.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Stavimbydlim, Primakoupelny, WikiHow

  • Maso lze uchovat i bez ledničky. Stačí vyzkoušet letité způsoby

    Myslíme si, že jsme mnohem mnohem chytřejší než naši předkové, ale když dojde na uchování potravin, těžko bychom si bez lednice a mrazáku poradili. Jak se dá uchovat maso i mimo lednici?

    Babské rady. Ocet, sůl i cibule

    Jestliže potřebujete uchovat maso čerstvé a poživatelné i bez ledničky po relativně krátkou dobu (od pár hodin do pár dní), stačí se řídit moudrostí našich prababiček.

    • Čerstvé maso zabalte do utěrky namočené do octa a uložte na co nejchladnější místo (ideálně sklep, nebo komora).
    • Maso nasolte a zalijte olejem, aby bylo celé ponořené.
    • Máte-li dost cibule, pokrájejte ji na kolečka a maso s ní celé obložte. Cibule zabrání bakteriím, aby maso rychle kazily.

    Pokud chcete, aby maso bez lednice vydrželo déle, bude třeba zvolit o něco náročnější metody.

    Sušení masa

    Maso se sušilo už ve starověku. Když zvládneme adekvátně odstranit vlhkost, získáme potravinu plnou bílkovin. Jaké maso můžu sušit? Plátky drůbežího masa, hovězího masa, mleté vařené hovězí maso i zvěřinu. Sušit můžete v různých přístrojích jako jsou horkovzdušné fritézy a dehydrátory, nejdostupnější je ale sušička potravin. Maso se suší při teplota 75 – 80 °C. Dokud není úplně suché. Trvanlivost není až tak dlouhodobá. V chladné a tmavé spíži vydrží asi měsíc. Pokud chcete, aby maso vydrželo mnohem déle, musíte lyofilizovat, tedy sušit mrazem. Maso pak vydrží až 25 let. Ale musíte ho uzavřít do vzduchotěsné nádoby a mít peněz jako šlupek, protože lyofilizátor není zrovna nejlevnější.

    Foto: Shutterstock

    Zavařování

    V našich končinách velmi oblíbené. Jídlo totiž vydrží několik let, nemusíte ho rozmrazovat, stále máte oběd po ruce. Zavařené maso je také velice praktické, můžete ho vzít s sebou na chalupu nebo dovolenou. Jediná nevýhoda může být, že po dlouhém vaření občas dochází k mírné změně chuti a textury. Kuřecí a vepřové si svou původní chuť a svůj původní vzhled drží o něco lépe než hovězí a zvěřina.  

    Existují samozřejmě další metody jako je fermentace, uzení studeným kouřem nebo nakládání masa do soli. Všechno má své výhody a nevýhody a potřebujete mít určité znalosti.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Recepty, Heritagerevived, Natureofthenorth.co, Roguepreparedness, Medium

  • Efektivní způsob čištění zámkové dlažby. Bude vypadat jako nová i po mnoha letech

    Zámková dlažba, lidově zámkovka, je oblíbená pro svou životnost, odolnost a stabilitu. Často jí však špína, šmouhy od pneumatik, skvrny od grilování, mech a plevel změní k nepoznání. Jak ji vyčistit, aby zase vypadala jako nová?

    Jaké má zámková dlažba výhody a nevýhody?

    Jednotlivé dlaždice se dají uzamknout do sebe, a proto dobře drží pohromadě, přesto, že se dlažba pokládá tzv. na sucho. Zámkovky můžete koupit v mnoha různých vzorech i barvách, takže si vyberete tu, která nejlépe dotvoří váš pozemek. Zámková dlažba je odolná proti opotřebení, mrazu i většině chemikálií. Snese velké zatížení a dobře se mění její jednotlivé kostky. Co na zámkovce dokonalé není, je složitá úprava terénu před pokládkou a také prorůstání plevelů.

    Všechen plevel pryč

    Nejprve začněte s plevelem a mechem. Ty je třeba ze zámkovky odstranit minimálně jednou, ideálně dvakrát ročně. Často si vystačíte pouze s mechanickým čištěním, škrabkou, kartáčem nebo zahradní vidličkou. Můžete na to jít i postaru a vylít na plevel vařící vodu. Tak to dělaly naše babičky. Nebo si nakupte nějaké chemické přípravky. Pokud mech zarputile drží, použijte na něj přípravek určený konkrétně k hubení mechů.

    Foto: Shutterstock

    Jde se čistit

    Populární to zřejmě nebude, ale vaší zámkové dlažbě nejvíce prospěje čištění mýdlovou vodou a obyčejným kartáčem nebo tvrdým smetákem. Hezky kachlička po kachličce. Samozřejmě, že vás svrbí ruce a už už chcete sahat po vysokotlakém čističi. To samozřejmě můžete, ale zahráváte si s ohněm, tedy s vodou. Jedno vyčištění wapkou se rovná pěti letům odolávání dešti, kroupám, mrazu, sněhu, slunci a větru. Ostrý tlak může narušit strukturu dlaždic, proniknout příliš silně do spár a vyplavit písek, což by narušilo funkčnost celé dlažby. Pokud vysokotlaký čistič přeci jen použijete, nastavte si raději nižší výkon.

    Zapískujte a naimpregnujte

    Po vyčištění a uschnutí v případě potřeby dlažbu zapískujte. To znamená koupit jemný písek, který vmetete smetákem do všech otvorů. A poslední krok, o kterém málokdo tuší. Zámkovce výrazně pomůžete, když ji budete pravidelně impregnovat. Déle vám vydrží a bude se snadněji udržovat.

    Zdroj: YouTube

    Foto: Shutterstock, zdroj: Chatar-chalupar.cz, Obb.cz, Terrastonelandscaping, Enviro-loc

  • Domácí udírna dokáže velké věci. Její konstrukce má však svá pravidla

    Udit se dají nejrůznější druhy masa – vepřové, kuřecí, krůtí, jehněčí, hovězí, telecí, kachní, ale také zvěřina a ryby, párky, klobásy nebo šunka. Výborně chutná i uzený sýr, zelenina nebo dokonce houby. Zkrátka kdo miluje uzené věci, neměl by se spokojit pouze s výrobky kupovanými v supermarketu, ale vyzkoušet vlastní udírnu. Dá se sehnat i elektrická, ale pokud chcete poctivé uzení, udírnu si raději postavte.

    Dřevěná udírna

    Jde o méně složitou stavbu, která se hodí pro uzení menšího počtu masa, klobás nebo ryb. Postačí vám jednoduchá bedna, která tvoří samotnou udící komoru. Na bednu namontujte výklopné víko opatřené plechovým komínem. Ohniště by mělo mít rozměry minimálně 40 x 60 x 40 cm. Postavíte ho z šamotových cihel nebo klinkerů. Překlad ohniště z šamotových desek nebo pálených tvarovek. Vyzdít je třeba kamnářskou maltou nebo tmelem. Nezapomeňte na těsnící dvířka a jednouchý rošt s nožičkami, aby mohl odkapávat tuk. Do komory se kouř dostane keramickou rourou s vnitřním průměrem cca 30 cm a délkou 1,5 m. Proto nezapomeňte zařídit dostatečný spád mezi ohništěm a komorou.

    Zděná udírna

    Základem je opět ohniště, ze kterého je do udící komory přiváděn kouř. Teplota ve zděné udírně se reguluje mnohem lépe než v dřevěné, protože teplo tolik neuniká. Zároveň se v ní dá udit více masa. Udící komora se svařuje z ocelového plechu o tloušťce 1,2 mm. Připravte si pevný základ, abyste udírnu mohli obezdít cihlami. Opět myslete na to, aby kouř stoupal v dostatečném spádu. Zastřešení je nejlepší zakončit malým krovem s pálenými taškami.

    Foto: Shutterstock

    Jak udit?

    Suroviny je třeba dobře naložit a v udírně dosáhnout požadované teploty. Bílé maso udíme cca 80 minut při teplotě 58 °C, červené dvě hodiny při teplotě 55 °C. Maso nakládáme do mořské soli, dá se použít i kuchyňská. Existují dvě varianty nakládání – nasucho a namokro.

    Nakládání nasucho

    Maso omyjeme a prosolíme, čistými prsty sůl do masa zapracujeme. Můžeme použít i další oblíbené koření nebo česnek. Jednotlivé kusy masa uložíme do vzduchotěsné nádoby nebo do vakuového sáčku. Na menší kousky postačí i pečlivě omotaná potravinářská folie. Uložíme do lednice na 24 hodin.

    Nakládání namokro

    Sůl nebo rychlosůl (řeznická solicí směs pro výrobu masných produktů) naředíme vodou, tak připravíme udící lák. Pro začátek se doporučuje 800 g soli na 10 litrů vody. Směs doplníme o koření a bylinky (pepř, jalovec nebo třeba rozmarýn). Lák před použitím převaříme, aby bylinky uvolnily aroma. Před nakládáním necháme lák vychladit v lednici na 4 °C. Maso do něj ponoříme a pravidelně předkládáme. Kdyby začal lák zapáchat, maso vyndáme a naložíme do čisté nádoby s novým lákem. Správně naložené maso je měkké a na řezu barevně souměrné. V nádobě necháme v lednici den odležet.

    Zdroj: YouTube

    Foto: Shutterstock, zdroj: Kamnarna, Homeincube, WikiHow

  • Jak se správně řežou cihly. Použijte bezprašnou metodu

    Většina dnešních lidí se k řezání cihel nikdy v životě nedostane, ale pokud zrovna vy spadáte do vzácné kategorie kutilů, kteří rekonstruují nebo staví sami, máme informace, které byste, než se pustíte do díla, měli vědět.

    Kdo je připraven, není překvapen

    Řezání cihel sice není raketová věda, ale vyžaduje určitou přípravu, udělejme si takové kratičké BOZP. Pokud jdete řezat cihly, vhodně se oblečte a obujte. Čas od času se může z cihly odštípnout ostrý kousek, který by vám mohl ublížit. Proto obujte plnou obuv a oblečte se do dlouhých kalhot a dlouhého rukávu. Nezapomeňte ani na rukavice. Na oči si nasaďte pracovní brýle a na obličej nahoďte respirátor. Já vím, v době COVIDU jste se zařekli, že si ho dobrovolně už nikdy nenavléknete, ale věřte, že jemný prach, který z cihel létá, vašim dýchacím cestám neprospěje. Pokud ovšem vyzkoušíte bezprašnou metodu, prachu signifikantně ubyde.  

    Flexa (úhlová bruska)

    Asi nejvhodnější řešení pro hobby stavitele. Do flexy koupíte diamantový kotouč, ideálně určený přímo k řezání cihel. Pokud budete mít přesnou ruku, tak cihly nařežete poměrně prezicně a relativně rychle. Jen se při práci hodně práší.

    Foto: Shutterstock

    Bezprašný systém pro vodní řezání

    Z toho důvodu si můžete ke své úhlové brusce dokoupit bezprašný systém pro vodní řezání. Ten sestává z nádrže na vodu s čerpadlem a bezpečnostní ochranou proti vodě, krytu na řezný kotouč a hadice. Řez s tímto systémem je rychlejší, přesnější, kotouč déle vydrží, a hlavně z cihel nelétá prach.

    Ekonomické řešení

    Celý tento „vodní“ systém je poměrně drahý, takže pokud nechcete investovat, můžete to udělat hezky postaru. Vy řežte cihly flexou a kolega vám může místo, které právě řežete, mírně polévat vodou. Prach tak výrazně snížíte.

    Ocaska

    Tzv. ocasová pila, do které můžete dokoupit pláty přímo na cihly, odvede také docela dobrou práci. Mezi hobby stavaři je velmi oblíbená.

    Rámová pila s diamantovým kotoučem

    To je stroj pro fajnšmekry. Diamantový kotouč nádherně, čistě cihly uřeže pod úhlem od 45°do 90°C. Kotouč se musí chladit, proto je třeba zajistit a vyměňovat vodu. Díky vodě nejen že se kotouč nepřehřívá, ale také cihly téměř vůbec nepráší.

    Zdroj: YouTube

    Foto: Shutterstock, zdroj: Napady-navody.cz, Prodej-naradi-profi, TheSpruce