SnadnoBydlet.cz

Category: Zahrada

  • Zahrady bez trávníku jsou v Česku stále častější. Dá se nahradit něčím jiným

    Udržovaný zelený trávník býval symbolem krásné zahrady. V posledních letech se mění preference i klima a stále více lidí hledá možné alternativy. Trávník už není samozřejmostí a možnosti, za co jej vyměnit jsou rozmanité.

    Moderní zahrady

    Dříve byla většina zahradních ploch pokryta klasickým zeleným trávníkem. Nicméně ten vyžaduje pravidelné sekání, zavlažování, hnojení a v horkých obdobích rychle vysychá. S rostoucími náklady na vodu i čas se proto stále více majitelů rozhoduje hledat jiné cesty. Moderní zahrady dnes často kombinují užitkové i estetické prvky a trávník ustupuje do pozadí. Ani v tomto směru se nezapomíná na udržitelnost.

    Důvody jsou prosté

    Jedním z hlavních důvodů je stále častější sucho a vysoké letní teploty. Trávník bez zavlažování rychle ztrácí barvu, zasychá a působí zanedbaně. Ne každý má možnost nebo chuť pravidelně zalévat či investovat do automatických zavlažovacích systémů. Přibývá také lidí, kteří chtějí zahradu s nižšími nároky na údržbu. Klasická travní plocha už tomuto požadavku nevyhovuje.

    Trávníky navíc neposkytují téměř žádný přínos pro biodiverzitu. Na rozdíl od květinových luk nebo keřových záhonů nenabízejí útočiště ani potravu pro hmyz či ptáky. Zahrada může být funkční a krásná zároveň aniž byste na ni měli trávník. Právě pestřejší výsadba je odpovědí na otázku, jak udělat venkovní prostor zajímavější a přínosnější pro přírodu.

    Foto: Shutterstock

    Čím trávník nahradíte

    Mezi stále oblíbenější alternativy patří květnaté louky. Na rozdíl od trávníku se sekají pouze jednou až dvakrát ročně, zadržují vodu v půdě a lákají včely i motýly. Vypadají přirozeně, jsou barevné a dají se vytvořit na menší ploše. Další možnost představují suchomilné výsadby s trvalkami a okrasnými travinami, které zvládnou i extrémní počasí bez nutnosti častého zalévání.

    Někteří zahradníci také volí mulčované plochy s keři a ovocnými stromy, případně záhony s bylinkami. Taková zahrada působí prakticky a v sezóně to poznáte i na úrodě. Vhodné je využití kamenů, štěrku a dřevěných prvků, které sebou přinášejí zajímavý design a přitom minimální údržbu. Zahrada tak může být rozmanitá, vizuálně zajímavá a přizpůsobená životnímu stylu majitelů.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Harmonyinthegarden, Marshalls

  • Domácí udírna je v Česku stále oblíbenější. Musí se ale správně postavit

    Udírna na vlastní zahradě už dávno není pouze výsadou chalupářů. Stále více lidí si chce připravit uzené maso, sýry a ryby po svém. Aby výsledek opravdu stál za to, je potřeba vědět, jak udírnu správně navrhnout a postavit.

    Pozor na bezpečnost

    Vůně domácího uzeného masa je pro mnohé Čechy symbolem tradice. Domácí udírna však není jen o kouři a mase. Její konstrukce, správné proudění vzduchu a typ paliva zásadně ovlivňují chuť i bezpečnost celého procesu. V posledních letech stoupá zájem jak o stavbu klasických zděných udíren, tak o přenosné a elektrické varianty, které se dají využít i ve městech.

    Výběr místa a typu udírny

    Při stavbě udírny patří k zásadním rozhodnutím výběr vhodného místa. Mělo by být dostatečně vzdálené od obytné části domu, ale zároveň snadno přístupné. Ideální je poloha chráněná před větrem, která zároveň umožní odvod kouře bez obtěžování sousedů. Není také od věci myslet na přívod elektřiny, pokud plánujete využívat teplotní čidla a osvětlení.

    Typ udírny záleží na vašich prostorových možnostech. Zděné udírny mají delší životnost a hodí se k častému používání. Vyžadují ovšem zkušenosti při stavbě a také více místa. Za to kovové a nerezové udírny jsou skladnější a často i přenosné. Elektrické modely mají jednodušší obsluhu, nicméně nedosahují tak výrazné chuti jako klasické dřevo. Jak tedy vidíte, každá varianta má své výhody a je dobré zvážit, co přesně od udírny očekáváte.

    Správná konstrukce ovlivňuje výsledek

    Základem každé udírny je ohniště, kouřovod a udicí komora. Ohniště by mělo být umístěno níže než komora, aby kouř mohl přirozeně stoupat. Délka kouřovodu ovlivňuje teplotu a intenzitu uzení, čím delší, tím chladnější kouř. Pro studené uzení se často používají kouřovody o délce až tří metrů, zatímco pro teplé uzení stačí kratší vzdálenost.

    Důležité je také proudění vzduchu. Komín musí mít dostatečný tah a zároveň nesmí vytahovat kouř příliš rychle. Přívod vzduchu do ohniště by měl být regulovatelný. Vnitřní prostor udírny můžete opatřit háčky či rošty pro zavěšení masa a snadnou údržbu. Pokud se konstrukce podcení, může být výsledek příliš hořký, málo propečený nebo zdravotně závadný.

    Foto: Shutterstock

    Trpělivost klíčem k úspěchu

    Výběr paliva je pro chuť uzenin zásadní. Nejčastěji se používá tvrdé dřevo bez kůry: buk, dub, javor a ovocné stromy. Měkké dřevo i dřevo s pryskyřicí může způsobit hořkou chuť. Pamatujte, že dřevo musí být dobře proschlé, jinak udírna více kouří než udí a výsledky vás neuspokojí.

    Proces uzení vyžaduje trpělivost a zkušenosti. Zatímco studené uzení může trvat i několik dní, teplé zvládnete během pár hodin. V obou případech je nutné maso dobře připravit, nasolit nebo naložit a dbát na hygienu. Čím více času věnujete přípravě a kontrole, tím lepší bude výsledek.

    Foto: Shutterstock, zdroj: nzfishingworld, wikihow

  • Domácí hnojivo na muškáty. Je přírodní a rostou po něm jako divé

    Muškáty jsou nejoblíbenější balkonové květiny. Zdobí parapety mnoha domů a vypadají úchvatně. Navíc jsou levné a péče o ně není náročná. Možná jste se stavem svých muškátů spokojeni, my vám přesto prozradíme trik, který dokáže vykouzlit ještě bohatější záplavu květů. Připraveni?

    Jak o muškáty pečovat?

    Muškáty milují slunce, nejlépe jim však uděláte orientací na východ, protože přímé jižní sluníčko by pro ně mohlo být až příliš silné. Muškáty pravidelně zalévejte, nejlépe jednou denně, a to hned ráno. Pravidelně odstraňujte odkvetlé květy a suché listy. Nejen, že rostlina lépe vypadá, ale také hojněji kvete. Za dobrou péči se vám bohatě odvděčí.

    Zázračná jedlá soda

    Pro co nejlepší výsledky je vhodné muškáty hnojit. Máte možnost sáhnout po hnojivech určených speciálně muškátům, nebo vyzkoušet nějakou tu domácí alternativu. Jednou z nich je jedlá soda. Díky své zásaditosti podporuje jejich kvetení. Připravte muškátům vydatný koktejl. Lžíci jedlé sody rozmíchejte ve dvou litrech vody a aplikujte. Dvě lžíce sody můžete i nasucho jednou měsíčně nasypat přímo do truhlíku, rozloučíte se tak s mravenci, mšicemi a plísněmi.

    Účinný lógr

    Hnojit se dá dokonce i kávovou sedlinou. Až dopijete svého turka, nechte sedlinu usušit a pak ji schovejte. Provádějte to tak po delší dobu. Jednou za půl roku pak vysušený lógr nasypte do truhlíku k muškátům a lehce promíchejte se zeminou. Nebudete věřit, jaký bude mít káva účinek.

    Foto: Shutterstock

    Neuvěřitelná síla brambor

    Oloupejte brambory a uvařte si je. Ale slupky nevyhazujte. Dejte je do uzavíratelné nádoby společně s vodou, nejlépe dešťovou, ale může být i odstátá z kohoutku. Nádobu uzavřete a její obsah nechte tři dny pracovat. Několikrát denně ovšem promíchejte. Po uplynutí času přefiltrujte a vodou zalijte své muškáty. Nelekněte se smradu, brzy vyprchá. Bramborové hnojivo střídejte i s jiným, ať v půdě není draslíku až příliš.

    Droždí pro fajnšmekry

    A kdo chce dát svým muškátům to nejlepší, smíchá litr převařené mírně vychladlé vody s kostkou droždí a polévkovou lžící jedlé sody. Nádobu se směsí nechte pootevřenou a nechte dva týdny kvasit. Po uplynutí času zřeďte třemi litry teplé vody. Zálivku nalévejte na půdu kolem rostlin co tři týdny, raději i méně.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Dumazahrada, Denik

  • Existují rostliny, které na zahradě nesmíte sázet vedle sebe

    Zahradničení není sice kdovíjaká věda, ale občas se může stát, že vedle sebe vysadíte dvě rostliny, které spolu nevycházejí zrovna nejlépe. Na které kombinace si na zahrádce dát dobrý pozor, abychom měli zaručenou harmonii a co nejlepší úrodu?

    Rajčata jsou vybíravá

    Například rajčata si své společníky velice vybíravě volí. Brukvovitá zelenina jako je zelí, brokolice nebo květák bude brzdit růst rajčat, kukuřice zase zvýší riziko napadení škůdci. Rajčata držíme dál od brambor, protože si budou na záhonu konkurovat. Obě zeleniny totiž vyhledávají stejné živiny a podléhají stejným chorobám. Rajčata se špatně snášejí také s hrachem, tykvemi a červeným zelím. Co vedle problematických rajčat tedy vysadit? Špenát, čekanku nebo petržel. A taky bazalku nebo levanduli.

    Okurky mají také své preference

    Ani obyčejná okurka se nesnese s každým. Nedaří se jí, pokud v její blízkosti vysadíte ředkvičky. To je největší zlo. Ale raději od ní držte dál i brambory, rajčata, kapustu, jahody a česnek.

    Foto: Shutterstock

    Cibule a fazole

    Fazole jsou pro většinu zeleniny přínosné, protože obohacují půdu o dusík, ale cibuli to neprospívá. Ta potřebuje klid a stabilní podmínky, a ne se mačkat vedle bujně se roztahující fazole. Fazole navíc zadržuje vlhkost, což by mohlo vést k hnilobě cibule. Fazole si rozumí s kukuřicí nebo dýní a cibule s mrkví.

    Jaké druhy sázet vedle sebe?

    Velice benevolentní jsou mrkve a papriky. Ty vyjdou téměř s každým. Nejlépe dohromady jdou mrkev s cibulí, ale mrkvi nevadí ani pórek, kopr, rajčata nebo hrášek. Velice neobvyklou dvojicí pak jsou jahody a česnek. Díky česneku jsou jahody šťavnatější a sladší. Mezi zeleninu zasaďte také bylinky. Majoránku k cibuli, bazalku k okurkám a rajčatům, měsíček k bramborům.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Dumazahrada, Prozeny, Homeincube

  • Mezi dlaždicemi se plevelu náramně daří. Jak se ho okamžitě zbavit?

    Venkovní dlažba je v Česku ohromně oblíbená. Proč taky ne, disponuje mnoha výhodami. Prodyšná, odolná, estetická a snadná na údržbu. Ale ten plevel. Co když se v každé spáře usídlil nezvaný host? Jak plevel mezi dlažebními kostkami účinně a s co nejmenší námahou odstranit?

    Ocet

    Ocet zabere stoprocentně. Potravinářský ocet přelijte do rozprašovače a plevel postříkejte. Uhyne brzy. Pak ho ještě budete muset z dlažby vytahat, ale už bude mrtvý a nebude tvořit další výhonky.

    Sůl a soda

    Obyčejná kuchyňská sůl a jedlá soda. Metoda účinná u mladých rostlin a nových plevelů. Za slunečného počasí nasypte směs soli a jedlé sody na místa, kde plevel roste, a pár dní počkejte. Sodu můžete použít i s vodou, vytvořte pastu, kterou natřete do spár. Výhodou je, že soda je šetrná k okrasným rostlinám.

    Horká voda

    Spaření plevele vroucí vodou používali jako účinnou techniku už naši předci. Zalijte spáry konvicí vařící vody a je po pleveli. Bez chemie, navíc se sterilizací povrchu a zničením semen.

    Rotační kartáč

    Kromě prostředků hubících plevel můžete vyzkoušet i mechanickou cestu. Na benzínový křovinořez (aku by to nemusel utáhnout) pořiďte rotační drátěný kartáč – speciální násadu. Nasaďte si brýle, ochranné oblečení, pevné boty a pusťte se do práce.

    Foto: Shutterstock

    Vypalovač plevele

    Vymoženost, o které mnoho českých zahrádkářů ani netuší. Jde o nástroj, který buď za pomoci plynu nebo horkého vzduchu pohodlně odstraňuje plevel. S tímto přístrojem je odplevelování spíš zábava než práce.

    Prevence

    Jak zařídit, aby plevel vůbec nenapadlo se ve vaší dlažbě zabydlet? Spáry vyplňte polymerovým pískem. Písek je speciální v tom, že obsahuje polymery, které po zalití vodou vytvoří pevnou a odolnou hmotu. To zpevní dlažbu a odradí plevel. Použít můžete také jiné speciální spárovací hmoty zabraňující růstu plevele. A když už máte dlažbu hotovou, pravidelně ji čistěte. Protože napadané jehličí, listy a organický nepořádek tvoří živnou půdu pro růst plevele.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Dumazahrada, Gardeon, Homeincube

  • Vypěstovaná cuketa může být i jedovatá. Dejte si na ni pozor

    Cuketa se v Česku objevila v 80. letech minulého století a od té doby zájem o její pěstování jen a jen roste. Cuketu totiž zvládne vypěstovat každý. A dá se přidat do mnoha receptů. Jenže pěstování cukety má jeden háček, a ne zrovna malý. Můžete se otrávit.

    Domácí cukety mohou být jedovaté

    Paradoxem je, že otrava nehrozí u cuket ze supermarketu, pouze z těch, které si vypěstujete na vlastním záhoně. Ona totiž ta představa o tom, že nemusíme zahradničení rozumět, a vypěstujeme výborné cukety, je trochu scestná. Pokud totiž cukety pěstujeme v nevhodných teplotních podmínkách, začnou se v nich srážet nebezpečné toxiny, které z běžné cukety udělají jedovatou. Další chybou je pěstování cukety poblíž okrasných květin, to totiž vede k zpětnému genetickému křížení rostlin a následně vzniku kukurbitacinu.

    Co se stane, když pozřu jedovatou cuketu?

    Nejprve vás uklidníme, že otrava cuketou je vzácná. Ale rozhodně ji nepodceňujte. Pokud sníte cokoliv s vysokým obsahem kukurbitacinu, proběhne klasická otrava. Průjem, zvracení, bolesti břicha. Obtíže se objeví 1 až 2 hodiny po požití. V některých případech bývá průběh vážnější a otrava způsobí otok slinivky, jater, žlučníku a ledvin. Výjimečně se objevuje i dehydratace, závratě a srdeční problémy. Případně vypadávání vlasů a chlupů. To naštěstí není trvalé, po půl roce začnou vlasy opět růst.

    Foto: Freepik

    Jak předejít otravě?

    Okamžitě přestaňte jíst plody, které se vám jeví jako hořké. Kromě hořké chuti také hořce voní a vyznačují se drsným povrchem. Plod nezachráníte, ani pokud ho uvaříte, takže cuketu rovnou vyhoďte. U každé cukety preventivně odkrajujte okraje.

    Jak pěstovat cukety bezpečně?

    • Nepěstujte cukety v sousedství okrasných tykví.
    • Vyvarujte se vysévání semen z podomácku vypěstovaných cuket. Raději semena kupte.
    • Dávejte pozor na sucho a nepěstujte v příliš vysokých teplotách.
    • Při pěstování ve skleníku jej zastiňte, větrejte, udržujte stálou teplotu a na noc skleník zavírejte.
    • Plody sklízejte malé. Existuje vyšší šance výskytu toxinů při sklizni v době plné zralosti.

    Foto: Freepik, zdroj: Zahradkarskaporadna, Magazin.recepty

  • Společný plot je jablkem sváru mezi sousedy. Co když jeden chce rekonstruovat a druhý ne?

    Mezi sousedy může dojít ke sporu kvůli každé maličkosti. Co teprve pokud jde o rekonstrukci plotu? Čí plot je, kdo by měl nový plot zaplatit a jak se na to celé dívá právo?

    Čí je plot?

    Plot patří tomu, kdo ho postavil. Majitel plotu by o něj měl pečovat a v případě nutnosti ho zrekonstruovat nebo úplně vyměnit. Pokud se sousedé domluvili a postavili plot společně, jsou vlastníky oba a oba mají povinnost se na jeho stavbě a opravách podílet. Stál-li mezi vašimi pozemky plot dříve než vaše domy a z katastru nemovitostí nelze určit vlastníka, je rozhrada společná, jinými slovy jste vlastníky plotu oba.

    Co je moje povinnost?

    Majitel plotu má povinnost udržovat plot v takovém stavu, aby sousedovi nevznikala škoda, a tak, aby hranice mezi pozemky byla stále znatelná. Pokud je plot společný, každý o něj pečuje ze své strany. Pokud již špatným stavem plotu vznikla škoda na sousedově pozemku (plot se zřítil a zavalil keře nebo pergolu), musí být škoda uhrazena.   

    Foto: Shutterstock

    Co když soused nechce rekonstruovat?

    K rekonstrukci plotu souseda pravděpodobně nedonutíte a ani zákon tuto situaci příliš jasně neřeší. Pokud se chcete vyhnout soudnímu řízení, máte několik možností. Opravit (natřít) plot jen ze své strany. Nebo těsně vedle plotu postavit pouze svůj plot, o který budete pečovat sami, v praxi je tato situace poměrně častá. Nebo prostě ustoupíte a opravíte a zaplatíte plot úplně celý, když se sousedem není řeč.

    Co na to Občanský zákoník?

    Občanský zákoník se ke stavbě a rekonstrukci plotů příliš nevyjadřuje, v případě sporu je na soudu, aby rozhodl s přihlédnutím ke konkrétní situaci. Obecně platí. Pokud chcete plot, postavte ho. Na svém pozemku. A pečujte o něj. Ke stavbě plotu většinou není třeba povolení, ani ohlášení. V některých případech (plot vyšší než 2 metry, ovlivňuje sousední pozemky, hraničí se silnicí nebo chodníkem) je třeba získat územní souhlas, jehož součástí jsou souhlasy majitelů sousedních pozemků.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Denik, Realitycechy, Homeincube

  • Zapáchá vám kompost souseda u plotu? Můžete zakročit

    Sousedé nám dokáží pobyt na zahradě zpříjemnit ledačím. Ať už jde o stromy vysazené příliš blízko plotu, hluk, stínění nebo třeba zápach. Co když máte problém s odérem, který se line ze sousedova kompostu. Můžete se nějak bránit?

    Zákon hovoří jasně

    Jestliže pach ze sousedova pozemku vniká na ten váš v míře nepřiměřené místních poměrů a omezuje obvyklé užívání pozemku, je právo a celý občanský zákoník na vaší straně. Jedná se totiž o obtěžování.

    Domluva nad zlato

    Právo sice je na vaší straně, ale brzděte. I když někdy kvůli křivdám, které nám soused způsobuje, vidíme rudě, rozhodně je nejmoudřejší hodit se do klidu, pořádně se vyspat, rozhodnout se a pak místo utíkání k právníkovi zajít za sousedem a slušně, leč asertivně se pobavit. Je dost možné, že si své jednání ani plně neuvědomuje. Případně se rozhodne změnit své jednání k vaší spokojenosti. Nikdy nevíte, ale rozhodně nepodceňte sílu sousedské vlídnosti a domluvy.

    Foto: Shutterstock

    Když domluva nepomáhá

    Pak vám nezbývá než se obrátit na příslušná místa. A těmi jsou obecní úřad a krajská hygienická stanice. Jen pozor, pokud se případ začne řešit, budete muset dokázat, že jde skutečně o obtěžování přesahující běžné meze. A asi tušíte, jak dlouho se spor potáhne a jak mlhavý bude jeho výsledek.

    Jak se proti zápachu bránit

    Poradíme vám pár provizorních řešení, které situaci učiní únosnou, dokud se zcela nevyřeší. Chce to živý plot nebo husté popínavé rostliny. Přírodní bariéra dovede divy. Sezení si obestavte designovými paravány. A k plotu nasázejte silně aromatické rostliny jako je levandule, máta, tymián nebo růže.

    Správně založený kompost nesmrdí

    Možná nebude od věci taktně navrhnout radu. On totiž kompost vůbec smrdět nemá. Je třeba dodržovat poměr zeleného a hnědého materiálu v poměru 2:1 nebo 3:1. Pak má kompost dostatečné množství uhlíku pro rozklad organického materiálu a nevydává nepříjemný zápach. Zkuste si o tom se sousedem promluvit.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Zakonyprolidi, Zemito, Homeincube

  • Velký průšvih na českých zahradách. Lidé túje vysadili špatně

    Túje jsou velice oblíbenou formou živého plotu. Nabízejí soukromí, odhlučnění, vláhu i stín. Rychle rostou, jsou stále zelené a vydrží spoustu let. Odolávají jak mrazu, tak slunci a zvládají dokonce i znečištěné prostředí. Jen je třeba o ně správně pečovat. Jak na to?

    Jak správně vysadit túje?

    Túje potřebují slunné nebo částečně zastíněné místo a půdu, která dobře odvádí vodu, a přitom nevysychá.

    1. Vykopejte díru. Pro túji do 60 cm bude třeba díra o rozměrech 15x15x15 cm, pro túji do 100 cm 25x25x25 cm, pro túji do 120 cm 35x35x35 cm, pro túji do 160 cm 40x40x35 cm.
    2. Vzdálenost od plotu by měla být 50-100 cm. V případě, že máte sousedy, tak dodržte občanský zákoník a vysaďte je 1,5 m od pozemku.
    3. Podsypejte substrátem či rašelinou na okrasné dřeviny a dostatečně zalijte.
    4. Rozestupy pro túje se řídí podle druhu túje. Pro Smaragd je třeba rozestup 40-60 cm mezi středy děr, pro Brabant 50 – 80 cm.
    5. Po zasazení túje dostatečně utlačte, ať se nenaklání.
    6. Pravidelně zalévejte, alespoň 30 dní po zasazení, ideálně ráno.

    Pokud chcete klid od plevelů, natáhněte okolo stromků netkanou textilii a zasypte mulčovací kůrou.

    Foto: Freepik

    Jak o túje pečovat?

    Zastřihávejte ve výšce 140 cm. První dva roky sestřihněte pouze špičku svrchu, další roky můžete i z boku i shora. Nejlépe na jaře. Jednou denně zalévejte. Na hnojení se názory liší, takže se rozhodně podle sebe.  

    Túje a sousedé. Problém?

    Túje jsou zpravidla bez problémů, přinášejí jejich majiteli jen klid a radost. Nicméně sousedé mohou mít jiný názor. Pokud túje přesahují k nim do zahrady a zároveň jsou vysazené blíže než 1,5 m od sousedova pozemku, má soused právo vás nahlásit a dožadovat se, abyste túje odstranili. Pokud totiž strom běžně dosahuje více než 3 m, musí být vysazen alespoň 3 m od hranice pozemku. Pokud dosahuje méně než 3 m, musí být alespoň 1,5 m vzdálen od pozemku. Pokud už túje máte, tak se snažte se sousedy udržovat dobré vztahy. Ale pokud se na jejich výsadbu teprve chystáte, rozhodně vzdálenost od plotu nepodceňujte.

    Foto: Freepik, zdroj: Thuje.eu, Zakonyprolidi, nkz

  • Založte si na zahradě smíšené záhony. Budete mít bohatou úrodu i bez chemie

    Pěstovat zeleninu bez chemických postřiků a zároveň sklízet bohatou úrodu? Se smíšenými záhony to jde. Stačí vědět, které plodiny si navzájem prospívají a jak na správnou kombinaci.

    Šetřete místem

    V době, kdy roste zájem o zdravé potraviny a šetrné chování k přírodě, získává metoda smíšených záhonů stále větší oblibu. Místo jednodruhové výsadby využívá přirozených vztahů mezi rostlinami a podporuje jejich obranyschopnost i růst. Navíc šetří místo na zahradě a často i práci. Pokud hledáte způsob, jak pěstování pojmout ekologicky a efektivně, smíšené záhony představují ideální řešení i pro úplné začátečníky.

    Smíšené záhony

    Založení smíšeného záhonu funguje na principu sousedství. Co to znamená? Různé druhy zeleniny, bylinek a květin se vysazují tak, aby si navzájem prospívaly. Některé rostliny odpuzují škůdce, jiné naopak zlepšují strukturu půdy nebo dodávají živiny. Například mrkev a cibule se navzájem chrání před svými škůdci, protože jejich vůně se překrývá a mate hmyz.

    Tento přístup je blízký přirozenému stavu v přírodě, kde nikdy neroste pouze jeden druh rostlin. Kromě lepší obrany proti škůdcům a chorobám mají smíšené záhony i další výhody. Snižuje se potřeba hnojení, zlepšuje se zadržování vody v půdě a přitahuje užitečný hmyz. Výsledkem je zdravější a odolnější zahrada.

    Ideální kombinace rostlin

    Jednou z osvědčených dvojic je například rajče s bazalkou. Nejenže spolu skvěle chutnají na talíři, ale také si vyhovují v záhonu. Bazalka odpuzuje některé škůdce, kteří by jinak ohrožovali rajčata a navíc zlepšuje jejich chuť. Další skvělou kombinací je salát s ředkvičkami či špenátem, které rychle rostou a zastíní půdu, čímž brání růstu plevelů.

    Ne všechny rostliny se vedle sebe ovšem snesou. Takový hrášek s cibulí si navzájem brání v růstu. Proto je důležité řídit se osvědčenými kombinacemi, případně testovat své vlastní. Pokud si nejste jistí, pomoci může i pozorování. Když vedle sebe rostliny dobře prospívají a netrpí na různé choroby, pravděpodobně si vyhovují.

    Foto: Freepik

    Založení smíšeného záhonu

    Nejprve si rozplánujte plochu a rozvrhněte si, co kam přijde. Pomoci může jednoduchý náčrt nebo aplikace pro plánování zahrady. Důležité je věnovat pozornost nejen kombinacím rostlin, ale i střídání plodin, tedy aby se na jednom místě rok co rok nepěstovalo totéž. To pomáhá udržet půdu zdravou a brání přemnožení škůdců. Při výsadbě je dobré využívat i různé výšky rostlin. Například kombinovat vyšší rajčata s nižšími saláty, bylinkami atd. Díky tomu se lépe využije prostor a vznikne přirozený stín. Přidat můžete i měsíček, lichořeřišnici nebo aksamitník.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Gardenersworld, TheSpruce