SnadnoBydlet.cz

Category: Bydlení

  • Soused staví černou stavbu. Dá se mu v tom nějak zabránit?

    Zjištění, že váš soused zahájil stavební práce bez potřebného povolení, může vyvolat obavy a otázky týkající se legálnosti a možných dopadů na vás. Jaké kroky můžete podniknout, abyste ochránili své zájmy a zajistili dodržování stavebních předpisů?

    Můžete se bránit

    Stavební činnost v sousedství může výrazně ovlivnit kvalitu vašeho bydlení a hodnotu vaší nemovitosti. Pokud soused zahájí stavbu bez potřebných povolení, tedy tzv. “černou stavbu”, je důležité vědět, jaké máte možnosti obrany. Stavění větších staveb musí být ze zákona doloženo stavebním povolením. Jestli staví váš soused bez něj, můžete se patřičným způsobem bránit. Na řádcích níže se dozvíte, jak postupovat v případech, ve kterých se soused rozhodl stavět na vlastní pěst.

    Černou stavbu poznáte snadno

    Nabyli jste dojmu, že stavba na sousedním pozemku není legální? Pokud ano a máte podezření, že soused staví bez povolení, můžete podniknout několik kroků, pomoci kterých snadno zjistíte, jestli máte pravdu. Ze všeho nejdříve kontaktujte stavební úřad. Požádejte o prošetření situace na příslušném stavebním úřadu. Úřad se musí ze zákona vaším podnětem zabývat a informovat vás o výsledku šetření.

    Když se prokáže, že jste měli pravdu, úřad zahájí řízení o odstranění stavby či dodatečné povolení. Jako soused máte právo na účast v takovém řízení. Během řízení můžete podívat své námitky a zasahovat do něj svými poznámkami. V případech, kdy se stavební úřad nevyjádří, nebo nebudete s jeho výsledkem spokojeni, se obraťte na nadřízené orgány, tedy krajský soud.

    Foto: Shutterstock

    Dodatečné povolení stavby

    Stejně jako vy i druhá strana má možnost, jak celou věc napravit. Váš soused může požádat o dodatečné stavební povolení. V takovém případě musí dokázat, že stavba splňuje všechny zákonné požadavky a není v rozporu s veřejnými zájmy. Pokud nebude schopen tyto podmínky prokázat, bude nařízeno odstranění takové stavby.

    Více informací ohledně stavebního povolení naleznete ve stavebním zákoně č. 183/2006 Sb. Kromě něj se důležité informace nachází rovněž ve vyhlášce č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření.

    Foto: Freepik, zdroj: Dostupnyadvokat, Frankbold.org

  • Má dnes cenu zvažovat vícegenerační bydlení? Má svá pozitiva i negativa

    Zatímco kdysi bylo bydlení více domácností pod jednou střechou běžné, často dokonce nevyhnutelné, v minulých desetiletích mladé rodiny od svých rodičů braly nohy na ramena. Nicméně časy se mění a finančně nedostupné bydlení nutí mnoho rodin uvažovat o vícegeneračním soužití. Dá se to zvládnout?

    Finanční úspora

    Pokud se rozhodnete pro společné bydlení s rodiči, rozhodně ušetříte. Rodiče zpravidla bývají štědří a nesnaží se vás finančně sedřít z kůže. Nájem tedy bývá symbolický, pokud vůbec nějaký, a zbývají pouze energie a náklady spojené s opravami domu a údržbou zahrady. Levněji vás vyjde také pořízení bazénu, vířivky, zahradní houpačky nebo sauny, protože tyto věci můžete a v mnoha také případech budete platit napůl.

    Vzájemná pomoc

    Jedním z největších benefitů vícegeneračního bydlení je vzájemná výpomoc. Můžete si navzájem vyvenčit psa, pohlídat mazlíčky, zalít kytky. Prarodiče vám pomohou s dětmi a vy jim jednou zase pomůžete v jejich stáří. Takto koneckonců svět fungoval vždycky.

    Nedostatek soukromí

    Společné bydlení s sebou dost často nese ale také jistá rizika. A není pro každého. Je totiž dost možné, že ztratíte své soukromí. Ne úplně, ale znatelně. Samozřejmě, že základem fungujícího vícegeneračního bydlení jsou oddělené kuchyně, oddělné sociální zařízení a ideálně i oddělené vchody. Navštěvujte se pouze po domluvě, dohodněte si pravidla. Ale i tak. Vaši rodiče či tchánovci budou přesně vědět, kdy jste doma, kdy ne, rádi se zeptají, kam jste jeli a dost možná vám doporučí, jak trávit váš čas a jak utrácet vaše peníze lépe.

    Foto: Freepik

    Konflikty

    A proto často vznikají hádky. Obě domácnosti totiž mají rozdílné názory na výchovu dětí, trávení volného času a životní styl. Nejčastěji se hádky týkají renovací, zahradních prací, spotřeby energie a návštěv.  

    Dobře si vše promyslete

    Právě z těchto důvodů si dobře promyslete, jestli jste flegmatičtí, splachovací, dobrosrdeční lidé, kteří snesou vrtochy svých příbuzných a zároveň si nebudete nic moc dělat z jejich připomínek. Protože pokud ušetříte pár korun, ale rozloží se vám vztah, je otázka, jestli společné bydlení stojí za to.

    Foto: Freepik, zdroj: Neztratitsevestari, Homeincube

  • Sousedovo okno míří na náš pozemek a on pořád vyhlíží. Jak blízko může být?

    Máloco dokáže pokazit radost ze života a pohodlného bydlení jako soused blbec. Co třeba s takovým, který na vás celý den hledí z okna? Dá se nějak legálně postupovat nebo máte prostě smůlu?

    Jak daleko musí být sousedovo okno?

    Začneme od začátku. Existují zákony, které určují, jak daleko může být okno sousedního domu. Zkuste si zkontrolovat, jestli je vzdálenost dodržena. Odstupy staveb musí splňovat všemožné požadavky, a proto by vzdálenost mezi nimi neměla být menší než 7 metrů a vzdálenost od společné hranice pozemků 2 metry z každé strany. Ve zvláště stísněných podmínkách mohou být domy 4 metry od sebe, ale ve stěnách nesmí být okna obytných místností. Pokud v protilehlých stěnách dvou domů náhodou okna jsou, odstup staveb musí být roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn.

    Co když soused pořád hledí?

    Možná, že okna vaši podmínku splňují, nicméně nejde až tak o vzdálenost jako o obtěžování, konkrétně o obtěžování pohledem, což může být za určitých podmínek vnímáno jako imise, a těm se sousedské právo podrobně věnuje. Teď je třeba rozlišit, jestli se sousedovo okukování dá za imisi považovat. Touto situací se už Nejvyšší správní soud zabýval. Samotná možnost nahlížet do oken sousední budovy umístěné v souvislé zástavbě nebo na pozemek, není považována za imisi. To by muselo jít o obtěžování skutečně mimořádné, kdy by bylo soustavně a závažně narušování soukromí vlastníka.

    Foto: Freepik

    Jak to řešit?

    Ten, kdo se cítí být obtěžován pohledem, musí sám provést přiměřená opatření. Do oken si pořídit záclony, závěsy, rolety nebo žaluzie. Co se zahrady týče, tak postavit si dostatečně vysoký plot a situovat altán, saunu nebo bazén do míst, kam sousedovo oko tak snadno nedohlédne. A možná nebude na škodu si se sousedem po dobrém promluvit.

    Foto: Freepik, zdroj: epravo, zakonyprolidi, homeincube

  • Plot mezi sousedy je častým jablkem sváru. Komu vůbec patří a kdo se o něj musí starat?

    Plot oddělující dva pozemky bývá častým zdrojem sousedských neshod. Zatímco jeden ho vnímá jako estetický prvek, druhý jako praktickou nutnost. Když dojde na opravu, natírání nebo výměnu, není výjimkou, že se strhne hádka. Kdo má tedy povinnost se o plot starat a co říká zákon?

    Co říká zákon

    Máloco dokáže rozvířit sousedské vztahy jako plot, který jeden považuje za vlastní a druhý za společný. V minulosti se vše často řešilo ústní dohodou. Dnes se stále více lidí zajímá o to, co říká zákon a kde přesně končí jejich zodpovědnost. Časté jsou případy, kdy jeden soused bez souhlasu druhého plot zbourá, změní nebo zcela odstraní. Jiní zase nechtějí přispět ani korunou na jeho opravu. Základem je zjistit, komu plot skutečně patří, kde přesně vede hranice pozemku a zda existuje jakákoli předchozí dohoda mezi sousedy.

    Komu plot patří?

    Plot, který odděluje dva pozemky, většinou stojí přímo na hranici těchto pozemků. Pokud není zapsán v katastru nemovitostí jako samostatná stavba, předpokládá se, že patří oběma sousedům společně. To znamená, že každý z nich má k plotu ideální polovinu a tedy i stejnou odpovědnost za jeho údržbu. V praxi to však může být jinak. Jestli plot postavil jeden ze sousedů výhradně na své straně a na svém pozemku, může být výlučným vlastníkem. Naopak když plot stojí přesně na hranici, bez předchozí dohody o vlastnictví, platí domněnka spoluvlastnictví.

    Foto: Shutterstock

    Zodpovědnost za údržbu

    Údržba plotu je v případě spoluvlastnictví společná. Oba sousedé se musí rovným dílem podílet na opravách, výměně i základní péči, kterou představuje natírání nebo čištění. Když nastane situace, že se o plot jeden ze sousedů nestará, druhý má právo požadovat po něm náhradu nákladů nebo ho vyzvat k plnění povinnosti. Zde už však může přijít na řadu řešení situace právní cestou, pokud se nemůžete se sousedem rozumně dohodnout.

    Občanský zákoník rovněž řeší, kdy je stavba plotu povinná. Pokud jeden ze sousedů žádá o oplocení a druhý s tím nesouhlasí, může rozhodnout stavební úřad, zda je plot z hlediska užívání a ochrany pozemku nezbytný. V takovém případě může úřad určit, kdo má plot postavit a za jakých podmínek. Nutno dodat, že obecně platí: pokud plot vybudujete sami, výhradně na svém pozemku a ze svých prostředků, patří jen vám. Ale v takovém případě by neměl zasahovat do práv souseda, například stíněním nebo zhoršením výhledu.

    Foto: Shutterstock, zdroj: iDnes, Dostupnyadvokat

  • Tenké zdi v panelácích jsou problém. Byty se ale dají jednoduše odhlučnit svépomocí

    Panelové domy mají své výhody, jsou prostorné, často dobře situované a levnější než novostavby. Ale jeden problém trápí jejich obyvatele už desítky let. Slyšíte souseda zleva, zprava i z chodby? Nejste sami. Dobrou zprávou je, že odhlučnění bytu není jen pro odborníky. Zvládnete to i svépomocí.

    Zvládnete to i bez velkých stavebních úprav

    Kdo někdy bydlel v paneláku ví, že soukromí je v těchto domech relativní pojem. Každý kašel, zapnutá televize nebo hádka ve vedlejším bytě se nese skrz zdi a stropy jako ozvěna v jeskyni. Lidé tak často nemohou v klidu odpočívat, spát nebo pracovat z domova. A přitom stačí málo, aby se situace zlepšila. Správná opatření výrazně sníží hladinu hluku i bez velkých stavebních úprav. Mnozí si myslí, že odhlučnění je nákladné nebo technicky složité. To ale nemusí být pravda. Existují cenově dostupná řešení, která zvládne každý i bez odborné firmy.

    Jak se vypořádat s hlukem

    Prvním krokem k lepší akustice v bytě je posílení stěn a stropů materiály pohlcujícími zvuk. Skvělým pomocníkem je například akustická pěna, minerální vata nebo sádrokartonové desky s izolací. Tyto materiály se montují přímo na stěny nebo do roštů a dokážou výrazně snížit přenos hluku. Nejedná se přitom o stavební úpravu vyžadující povolení. Většinu řešení zvládnete sami jen s pomocí vrtačky, nože a šroubováku.

    Pokud nechcete sahat po sádrokartonu, můžete na to jít i jednodušeji. Pomoci může i přesun nábytku. Například velká knihovna nebo skříň u společné zdi výrazně tlumí hluk. Další variantou jsou speciální akustické panely, které se lepí na stěnu a fungují nejen prakticky, ale i esteticky. Některé mají designové provedení a mohou být vkusným doplňkem obýváku nebo ložnice. Už jen koberec na podlaze nebo těžké závěsy u oken dokážou pohlcovat zvukové vlny a zklidnit prostor.

    Foto: Freepik

    Odhlučnění stropu a podlahy

    Mnoho hluku přichází shora: dupání, posouvání židlí, padající předměty. I zde lze zasáhnout, a to i bez podílení vašeho souseda. Jednou z možností je instalace zavěšeného podhledu s izolací, která snižuje přenos hluku přes strop. Do konstrukce se nejčastěji vkládá minerální vata, která dobře tlumí kročejový hluk. Výhodou tohoto řešení je, že i když zabere pár centimetrů na výšku, účinek bývá opravdu znatelný.

    Na podlahu pak můžete použít akustické podložky nebo koberce s vysokým vlasem, které brání šíření krokového hluku směrem dolů. Pro maximální efekt lze vytvořit tzv. plovoucí podlahu, oddělenou od stěn a podkladu pomocí pružné vrstvy. Toto řešení je ideální i v případech, kdy v bytě hraje hudba, cvičí se nebo bydlí děti.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Soundproofingstore, Thespruce

  • Musíte uklízet společné prostory, když na vás v bytovém domě vyjde řada?

    Přestěhovali jste se do nového bytu, vše je sluncem zalité, jen jedna drobná nepříjemnost vás trápí. Starousedlíci si nepřejí platit externí úklidovou firmu a raději si chodbu a schody jednou týdně setřou sami. Vy ale na podobné tradice nemáte ani chuť, ani čas. Jaká jsou v tomto případě vaše práva a povinnosti?

    Co na to právo?

    Rozdělení úklidu mezi vlastníky či nájemce bytových jednotek je stále ještě poměrné častý jev. Ač jde o běžnou praxi, z hlediska právního to tak úplně košer není.

    Úklid společných prostor spadá dle zákona č. 67/2013 Sb. pod služby, jejímž poskytovatelem je SVJ. V zákoně se můžem dočíst, že “službami jsou zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu.”

    Společenství vlastníků jednotek tedy rozhoduje, jakým způsobem budou služby poskytovány, nicméně k možnosti rozdělit úklid mezi obyvatele bytů a následné vymahatelnosti nesplnění úklidu, se české právo vůbec nevyjadřuje. Ale? Můžeme se inspirovat v Německu

    Všichni, nebo nikdo!

    Češi se s podobnými spory vzájemně před soudy netahali, zato Němci ano. Žalobu podali vlastníci jednotek, kteří odmítli vykonávat úklidové práce, i když SVJ daný způsob odhlasovalo. Zajímá vás, jak to dopadlo? Spolkový soudní dvůr vyhodnotil, že takovýto postup je nepřípustný. Úklid se sice mezi vlastníky bytových jednotek rozdělit může, ale jen na základě dohody všech spoluvlastníků.

    Foto: Freepik

    A co u nás v Česku?

    Naše předpisy zmiňují náklady, které jsou vlastníci povinni nést (např. úhrady záloh za vyúčtované služby), ale povinnost k nepeněžitému plnění v podobě úklidu společných prostor z předpisů nevyplývá. Ba naopak.

    Uklízet nemusíte, ale…

    Takže skutečně uklízet nemusíte. Můžete se skupinovému rozhodnutí vzepřít a hnát to výš. Dost pravděpodobně vyhrajete. Ale je otázka, jestli vám tam hodinka práce jednou měsíčně za takové opletačky a zničené sousedské vztahy stojí.

    Foto: Freepik, zdroje: Zakonyprolidi, Pravniprostor, Spoluvlastnici, Homeincube

  • Mohou vám zabránit pronajímat vaši nemovitost? O byt můžete dokonce i přijít

    Vlastníte dům nebo byt a přemýšlíte nad jeho pronájmem? Zdálo by se, že jako majitel máte neomezené možnosti, jak se svým majetkem nakládat. Realita ale bývá občas složitější. V určitých případech vám totiž mohou úřady, společenství vlastníků nebo i zákony pronájem omezit. Abyste nepřišli o peníze, nebo se nedostali do potíží, je důležité vědět, na co máte právo.

    Nečekané překážky

    Pronajímání nemovitosti může představovat logický a výhodný krok, ať už jde o dlouhodobý nájem, nebo třeba krátkodobé ubytování přes platformy typu Airbnb. Mnozí majitelé však až při pokusu o pronájem zjistí, že jim okolnosti hází tzv. “klacky pod nohy”. Mohou to být nečekané překážky ze strany společenství vlastníků jednotek, městských nařízení nebo dokonce stavebního úřadu. Zásadní je pochopení rozdílu mezi vlastnickým právem a právem pojednávajícím o nakládání s nemovitostí v kontextu právních předpisů, sousedských vztahů i případných smluvních závazků.

    Zákaz ze strany společenství vlastníků

    Jedním z nejčastějších dotazů bývá, zda vám pronajímání může omezit nebo dokonce zakázat SVJ, tedy společenství vlastníků jednotek. Odpověď je jednoduchá: nemůže. SVJ nemá ze zákona pravomoc zakázat vlastníkovi bytu, aby jej pronajal. Byt je váš majetek a vy máte právo ho využít podle svého uvážení včetně možnosti pronájmu. Ani stanovy SVJ nemohou takové omezení legitimně zavést, protože by tím porušovaly vaše základní vlastnické právo.

    To ovšem neznamená, že SVJ nemůže zasahovat vůbec. Pokud nájemník způsobuje opakované problémy, například ruší noční klid, ničí společné prostory nebo se chová nevhodně, může SVJ vyzvat vlastníka k nápravě. V extrémních případech, kdy vlastník situaci ignoruje, může SVJ podat návrh na nucený prodej jednotky. Tento krok je ale krajní a rozhoduje o něm soud. V praxi tedy platí: pronajímat můžete, ale za chování nájemníků nesete zodpovědnost vy jako vlastník.

    Foto: Shutterstock

    Omezení ze strany obce a regulace

    Další oblastí, kde se může objevit omezení, jsou obecní a městské vyhlášky, které se týkají především krátkodobých pronájmů. V posledních letech reaguje řada měst (zejména turisticky exponovaných) na nárůst krátkodobého ubytování zpřísněním pravidel. Typickým příkladem je Praha, kde dochází k omezení provozu bytů nabízených přes Airbnb nebo Booking. Cílem je zabránit tomu, aby se z domů stávaly “hotely” na úkor běžného bydlení obyvatel.

    Obce mohou například vyžadovat evidenci provozovatelů, povolení k ubytovacím službám nebo zavést místní poplatky. Některé městské části se dokonce snaží pomocí územního plánu úplně znemožnit krátkodobé pronájmy v bytových domech. Pokud plánujete takový typ pronájmu, musíte se nejprve seznámit s místní legislativou. V opačném případě hrozí pokuty nebo dokonce zákaz činnosti. Dlouhodobý nájem se však těchto omezení obvykle netýká.

    Foto: Shutterstock, zdroj: financo, Mesec

  • Pravda o tepelných čerpadlech v Česku vyšla najevo. Inženýři varovali, domácnosti na to doplatí

    Ještě nedávno o výhodnosti tepelných čerpadel prakticky nikdo nepochyboval. Celková masírka byla tak silná a jednoznačná, že z toho vycházely prakticky dokonalé vlastnosti těchto zařízení, a to zejména ve srovnání s tím, co se v podobě topidel používalo dosud, tedy zejména plynovými kotly.

    Účinnost nemusí být tak excelentní

    Jak si však desítky tisíc domácností tepelná čerpadla nainstalovaly, mnohé z nich zjistily, že jim celá záležitost byla přinejmenším lakována narůžovo. “Cítím se oklamaný, protože mi slibovali úplně jinou efektivitu. Takhle sice oproti plynovému kotli ušetřím přibližně 20 % ročně, jenže potom se vstupní investice vůbec nevyplatí,” říká pro SnadnoBydlet.cz pan Martin z Jesenice.

    Ukázalo se, že tepelné čerpadlo se nehodí zdaleka všude. A i tam, kde má určitý přínos, je jeho výhodnost diskutabilní. Zejména když se zohlední ceny, za které se tato zařízení před dvěma lety instalovala. Od té doby poměrně výrazně zlevnila.

    “Zákazník nesmí dát na jednostranná prohlášení o výhodnosti. Není radno nechat se zlákat nepodloženými sliby a ujištěními o jednoduchosti výměny zdroje tepla,” informovala v tiskové zprávě Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků.

    Údržbě se nevyhnete

    Ta naráží na skutečnost, že mnoho lidí si tepelné čerpadlo nainstalovalo hlavně proto, že jim byla naslibována nerealistická účinnost. Respektive, na papíře to vycházelo, ovšem v podmínkách staršího domu nikoliv. Tam se může ukázat, že odstraněný plynový kotel byl vhodnější variantou.

    Inženýři z ČKAIT poukazují i na rozšířenou iluzi o tom, že by snad tepelné čerpadlo bylo extrémně spolehlivé a bezúdržbové zařízení. Ba právě naopak, mnozí už se stihli přesvědčit o jeho poruchách v relativně krátkém čase.

    Foto: Shutterstock, zdroje: Viesmann, TZB Info, Novinky

  • Domy v České republice mají do roku 2050 projít zásadními změnami. Majitele to vyjde draho

    Už je tomu rok, co Evropský parlament schválil revizi Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD). Záměr dobrý, ale jak to bude vypadat v praxi pro vlastníky nemovitostí, to se teprve uvidí.

    Co se v EU usnesli?

    O roku 2027 musí být veškeré nově postavené budovy ve státním a veřejném majetku bezemisní. Novostavby rodinných domů a dalších soukromých objektů se mají stát klimaticky neutrálními od roku 2030. No a do roku 2050 by se měly zrenovovat všechny budovy tak, aby produkce emisí byla nulová. Ano, i chaty a chalupy.

    Vidět sklenici poloplnou

    To zní šíleně! Říkáte si a chcete rozprodat veškerý majetek, zakoupit elektro dodávku (protože jinou vám za pár let stejně zakážou) a jezdit jako nomádi po světě? Brzděte. Když už bylo rozhodnuto, nezbývá nám nic jiného než se na situaci dívat optimisticky. Renovace sníží nejen emise, ale také spotřebu energie, tudíž vás čekají nižší náklady. Díky vysoké poptávce po renovacích dostane příležitost mnoho malých a středních firem, to znamená, že zase bude práce. Aspoň tak to vidí vrchní ředitel sekce ochrany klimatu Ministerstva životního prostředí Petr Holub.

    Kolik vás to bude stát

    No jo, to je sice všechno hezké, ale kolik stojí udělat ze starého baráku s energetickou náročností Z bezemisní pařezovou chaloupku?

    Bezemisní budova je zateplená komplet. Aby energie neunikala ani topením v zimě, ani chlazením v létě. Co to znamená v praxi? Zateplení budovy, výměna oken, zdroje tepla, někdy dokonce instalace fotovoltaiky. U starších nemovitostí se tak dostanete na několik milionů korun.

    Foto: Freepik

    Mám právo na dotace?

    Podívejte se na dotace v rámci programu Nová zelená úsporám a také na Oprav dům po babičce. Některé banky navíc nabízejí na tzv. „zelené“ hypotéky za účelem rekonstrukce nižší úrok.

    Bude to tak horké?

    Ano i ne. Evropská unie samozřejmě na své členské státy bude tlačit tvrdě, nicméně Čeští politikové si uvědomují, že nic takového jako 100 % klimaticky neutrálních staveb v horizontu 25 let nebude možné dosáhnout. Chtějí však vytvořit co nejvíce motivující podmínky k tomu, aby vlastníci nemovitostí chtěli renovace provést dobrovolně. Největším lákadlem je již výše zmíněná nižší spotřeba energie spojená s extrémně nízkými náklady.

    Foto: Shutterstock, zdroj: mpo.gov.cz, sanceprobudovy.cz, living.iprima.cz

  • Jak při exekuci nepřijít o střechu nad hlavou

    Exekuce je noční můrou každého dlužníka. Zatímco zablokovaný účet nebo srážky ze mzdy se dají překonat, zabavení a prodej nemovitosti už znamená ztrátu domova. Přitom existují možnosti, jak tomu zabránit. Pokud jednáte včas a víte, jak se bránit, nemusí exekuce skončit tak dramaticky, jak by se na první pohled mohlo zdát.

    Problémy nepřehlížejte

    Dluhy mohou potkat každého, stačí ztráta zaměstnání, dlouhodobá nemoc nebo podnikatelský neúspěch. Když se však dostanete do exekučního řízení a hrozí vám ztráta nemovitosti, jde už o velmi vážnou situaci. Pro mnohé to znamená přijít nejen o majetek, ale doslova o střechu nad hlavou. Dobrou zprávou je, že existují cesty, jak se exekuci na nemovitost vyhnout nebo alespoň minimalizovat její následky. V žádném případě problém nepřehlížejte, ale místo toho aktivně hledejte řešení. Většina lidí dělá tu chybu, že nekomunikuje s věřitelem nebo exekutorem včas, což jejich situaci ještě zhoršuje.

    Řešte problém hned

    Jakmile se dozvíte o dluhu, který směřuje k exekuci, musíte okamžitě jednat. Čím dříve začnete s věřitelem komunikovat, tím větší je šance, že najdete kompromis. Například odklad splátek, nový splátkový kalendář nebo částečné odpuštění penále. Mnoho věřitelů ochotně ustoupí, když vidí, že má dlužník zájem situaci řešit a ne ji ignorovat.

    Jestli exekuční řízení již běží, platí to dvojnásob. V této fázi se musíte obrátit i na samotného exekutora. Můžete požádat o odklad exekuce ze sociálních důvodů, nabídnout částečné splacení dluhu nebo se pokusit domluvit na postupném splácení. V některých případech lze exekuci dokonce zastavit, např. když byl dluh nesprávně vymáhán, nebo pokud se prokáže, že byl již zaplacen (dříve). Klíčem je ale včasná a písemná komunikace s doložením patřičných důkazů.

    Foto: Shutterstock

    Obrana proti exekuci na nemovitost

    V momentě, kdy exekutor rozhodne o postižení vaší nemovitosti, stále existují právní nástroje, jak tomu zabránit. Jeden z nich umožňuje podání návrhu na vyloučení nemovitosti z exekuce. V tomto případě musíte doložit, že nemovitost patří jiné osobně nebo nespadá do majetku dlužníka. Tento krok je časově omezený a vyžaduje rychlou reakci a právní argumentaci.

    Další možností je odklad nebo zastavení exekuce, o který lze žádat ze závažných důvodů, například ze zdravotních nebo sociálních. Exekuci lze také napadnout, pokud nebylo řádně doručeno oznámení nebo nebyl dluh soudně uznán. Jste názoru, že byla exekuce vedena chybně? Pokud ano, obraťte se co nejdříve na právníka. V krajním případě se lze obrátit i na soud a žádat přezkoumání celého řízení.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Clovekvtisni, Penize