Author: redakce

Přineste exotiku i k sobě domů. Tu doma jen tak někdo nemá. Otázkou je, v jaké podobě by se exotika domů měla dovést? Pokud nestojíte o hromadu mušlí na poličce nebo o extravagantní dekorativní předměty dovezené z cest, začněte pěstovat artyčoky na své zahradě.

Artyčoky jsou druhem exotické a svým způsobem i zvláštní zeleniny. Už jen samotný tvar artyčoku je nevšední. Mnozí odborníci přirovnávají artyčok k jedlému bodláku. Artyčok nepatří mezi nejčastěji používanou a konzumovanou zeleninu, ale stále více se s ním pracuje například v italské kuchyni (lze se s ním setkat třeba na pizze).

Artyčok se v poslední době stává oblíbeným ve světě zahrádkářů. Pravdou ale je, že jen málokomu se podaří artyčok vypěstovat. Málokdo také ví, že artyčok je druh zeleniny, který je známý už od středověku. Zatímco nyní se využívá minimálně, v minulosti byl využíván hojně – jednalo se o lahůdkovou zeleninu. Dnes se nejvíce pěstuje ve Francii, ale jak již bylo zmíněno, nachází si místo i u nás.

Jeho nejchutnější částí jsou mladé listy, které mají jemně nahořklou chuť. Jsou vybělené a nesou v sobě velké množství vitaminu B a C. Navíc obsahují i fosfor s vápníkem.

Když chcete artyčoky pěstovat

Pokud jste odhodlaní k tomu, že budete artyčoky pěstovat, doporučujeme je umístit na teplé a světlé stanoviště. Jejich sazenice je tedy ideální předpěstovat třeba ve skleníku nebo ve foliovníku, poté je možné je vysázet do volné půdy, do níž se vysazují v půli května.

Jestli budou artyčoky zdobit i vaši budoucí zeleninovou zahrádku, během vegetace nezapomínejte na hojné a pravidelné zalévání. Artyčoky se neobejdou bez pravidelného okopávání, péče o ně tedy bude krapet náročnější.

Co dělat před sklizní

Jestliže neplánujete mít artyčoky jen na parádu, ale budete-li je chtít i konzumovat, je nutné abyste zhruba tři týdny před sklizní obalili svázané listy do černé folie. Jen špičky listů se nechávají na světle, aby došlo k bělení. Sklizeň obvykle probíhá už v srpnu, ovšem mnozí pěstitelé čekají se sklizní až do pozdního září.

Jak s artyčoky pracovat během zimy? Artyčoky vykopejte i s kořeny dříve, než přijdou první mrazíky. Poté je stačí jen uložit ve sklepě ideálně do bedny s pískem.

Foto: Shutterstock.com.

Jaké bylinky by měly sídlit na bylinkové zahradě? Rozhodně by se mezi pěstovanými bylinkami měla nacházet uklidňující meduňka, peprmintová máta, krásně vonící levandule a estragon. I když málokdo ví, jak estragon využít, stejně má své místo v bylinkové zahradě. Jedná se o aromatickou bylinku, která je nepostradatelná při dochucování rozličných pokrmů francouzské kuchyně.

Estragon je však typickou bylinkou, tudíž i o něm lze říct, že má příznivé účinky na lidské zdraví. K jeho příznivým účinkům na zdraví patří:

• pomoc při trávení
• zlepšení chuti k jídlu
• úleva od žaludečních a střevních potíží
• pomoc při nadýmání
• brání kornatění tepen

A kromě toho také posiluje organismus, pomáhá při nespavosti, podporuje činnost jater a také ledvin, dokonce má močopudné účinky. A nyní k jeho pěstování.

Jak pěstovat estragon

Estragon je vytrvalou rostlinkou, která pochází z Asie. Poměrně snadno ji vypěstujete na bylinkovém záhonu, ale samozřejmě ji můžete pěstovat doma v květináči nebo v truhlíku. Pokud patříte k ostříleným pěstitelům bylinek, kupte si semínka. Pakliže patříte k začínajícím pěstitelům, ideální jsou pro vás sazeničky.

Estragon není náročnou bylinkou, nevyžaduje toho k životu mnoho. Potřebuje jenom slunné místo a dostatečnou zálivku, ovšem pozor si dejte na přímé poledne sluneční paprsky a na přelití.

Jedná se o mrazuvzdornou bylinku

Co vás jednoznačně potěší, je fakt, že se jedná o mrazuvzdornou rostlinu. Abyste však zajistili jeho úspěšné přežití zimy, doporučujeme ho přikrýt třeba chvojím nebo zeminou, když přijdou první zimní mrazíky.

Bylinku je třeba pravidelně přihnojovat, aby krásně a dobře rostla. Ideální je přírodní hnojivo, klidně si ale můžete vyrobit vlastní bylinný zákvas.

Lístky estragonu je možné sklízet i několikrát do roka. Jak jsme zmínili, využijete ho hlavně při přípravě pokrmů z francouzské gastronomie, ale také je skvělý na výrobu domácího bylinkového octa. Dokonce jeho listy můžete usušit či zamrazit.

Foto: Shutterstock.com.

Přemýšlíte, jakou bylinku zasadíte do své bylinkové zahrady? Vřele doporučujeme koriandr! Koriandr je nejlepší pěstovat v samostatné nádobě, ale pokud to jinak nejde, i s jinými bylinkami v květináčku se rychle skamarádí. Koriandr známe především jako vynikající koření, které oživí chuť každého pokrmu. Nejčastěji se přidává k rybám, ale také do bramborových pokrmů nebo případně k telecímu masu. Koriandr je také typický pro asijskou kuchyni. Má ale i léčivé účinky, takže i z toho důvodu se vyplatí koriandr pěstovat.

Koriandr dorůstá do výšky zhruba čtyřiceti centimetrů. Je možné ho pěstovat jak v záhonku na zahradě, tak i v domě nebo bytě. Jedná se o jednoletou rostlinku, kterou na první pohled poznáte díky jejím listům, které jsou vroubkované (mnozí si pletou koriandr s petrželí, jelikož listy jsou velmi, velmi podobné).

Málokdo ví, že koriandr se pěstuje už dlouhá staletí či tisíciletí. Využívali ho už v Egyptě, kdy koriandr brali za obětní rostlinu, která se ukládala do hrobů egyptských faraonů.

Jaké jsou léčivé účinky koriandru?

Koriandr je stejně jako jiné bylinky tělu prospěšný. Jeho léčivé účinky však nejsou tak známé jako u jiných bylinek. Nejdříve je třeba říct, že je plný vitaminů, konkrétně se v něm vyskytuje vitamin B1, C a A. Kromě toho zlepšuje trávení, ulevuje od nepříjemných a bolestivých křečí a dokonce ulevuje i od bolesti kloubů. Ale pozor. Koriandr také zvyšuje chuť k jídlu.

Jak správně pěstovat koriandr

Abyste mohli poznat blahodárné, léčivé účinky koriandru, je třeba ho správně vypěstovat. Jak již bylo zmíněno, koriandr se od ostatních bylinek nijak neliší – potřebuje ve zkratce tři věci, a to teplo, světlo a dostatek zálivky. Dbá si zejména na propustný substrát a pravidelné přihnojování (hnojí se jednou měsíčně). Na zálivku používejte odstátou vodu, která má ideálně pokojovou teplotu. Se zálivkou to nepřehánějte. Voda i v menším množství prosákne až na dno květináče. Příliš mnoho zálivky může narušit růst byliny.

Foto: Shutterstock.com.

Mnozí lidé o kaktusech tvrdí, že jsou naprosto nenáročné a že je radost je pěstovat. Jenže ti, kterým se dostaly do rukou, často tvrdí opak. Kaktusy jsou skutečně oříšek, dokonce se musí i zalévat, i když mnozí lidé si myslí opak. I při pěstování kaktusů může dojít na situaci, kdy kaktusy nerostou, hnijí a nekvetou. Problém je v jejich majitelích, kteří se o ně nestarají tak, jak by měli. Někde zkrátka dělají chybu, proto jsme se rozhodli vypsat to nejdůležitější, co je nutné o kaktusech vědět. Nejdříve je třeba si uvědomit, že pěstování kaktusů není hračka, že i kaktusy mají své nároky.

Kaktusy jsou dnes k dostání v každém květinářství, v každém obchodě se zahradnickými potřebami a pokojovými rostlinami. Mnohé kaktusy si už přineseme vykvetlé, u jiných se musíme vynasnažit, aby se květ ukázal co nejdříve. Jak jsme však zmínili, může se stát, že kaktusy nebudou vůbec kvést a že budou dokonce i hnít.

Nejdříve je třeba zmínit, že existují lidé, kteří by kaktusy rozhodně pěstovat neměli. Jsou to ti, kteří mají tendenci květiny topit v litrech vody nebo ti, kteří nemají v bytě nebo domě žádné světlo. Tmu kaktusy nesnáší, proto pro ně nejsou vhodné temné příbytky. Pokud navíc všechna okna míří na sever, ani pro majitele těchto domů nejsou kaktusy ideální volbou.

Nyní k samotnému pěstování.

Kdy a jak kaktusy zalévat?

Pěstování kaktusů doprovází celá řada mýtů a bájí. První mylnou domněnkou je, že kaktusy se nemusí zalévat, jenže opak je pravdou. Kaktusy se zalévají navečer, a to jednou a důkladně. Ideální je substrát navlhčit a poté nechat vodu odtéct. Kaktusy by v žádném případě neměly ve vodě stát. Ideální zalévání je jednou týdně.

Jaký substrát volit?

I kaktusy vyžadují svůj vlastní substrát. Vhodné jsou takové, které jsou tvořeny přímo pro kaktusy. Ideální je AGRO substrát pro kaktusy. Obecně lze říct, že substrát pro kaktusy by měl obsahovat minerální drť, ostrý písek a kvalitní zahradní zeminu.

Jak kaktusy přesazovat a jak je zazimovat?

Přesazování kaktusů spadá na jaro a léto, konkrétně na dobu, kdy růst stagnuje. Kaktusy se vyjmou, zbaví starého substrátu a poté se nechají kořeny zaschnout, jelikož vlhké by v nové zemině shnily. Po zaschnutí kořenů kaktus přesadíme.

Co se týče zazimování, zazimování probíhá obvykle v říjnu. Pokles teplot zvládají kaktusy dobře, ideální je je přesunout na místo, kde bude průměrná teplota, nikoli horko – to jim nesvědčí.

Foto: Shutterstock.com