Author: redakce

Když se po létě ochladí a muškáty musí z okenních parapetů pryč, nezoufejte. Okenní parapety totiž můžete vyzdobit nádhernými vřesy, o nichž se ví, že rozkvétají teprve od konce léta a zdobí dům až do pozdního podzimu. Vřesem však nemusíte ozdobit jen okenní parapety, když muškáty schováte do sklepů nebo do domácností. Můžete je vysázet přímo do záhonků a vytvořit tak krásnou, podzimní okrasnou zahradu. Tou hlavní otázkou však je, jak vřesy správně pěstovat?

Mnohým pěstitelům se každý rok stává to samé, a sice vřesy jim uschnou, i když se o ně pečlivě starají. Aby se to letos nestalo, poradíme, na co při pěstování dbát a na co si dávat pozor.

Pozor na to, do jaké půdy vřesy sázíte

Vřesy potřebují kyselou půdu. Pokud bychom vyšli do přírody, zjistili bychom, že vřesy  rostou zejména na borových, případně vyschlých stanovištích. Dopřejte jim tedy podobnou půdu i na své zahradě. Ideální půdou je výživná a dobře propustná půda, která je zároveň kyselá, jak již bylo zmíněno.

Co je třeba vědět o pěstování vřesu

Půdu můžete osázet buď na jaře, když si ji připravíte na podzim nebo v případě sázení už zakořeněných rostlin můžete vysázet vřes kdykoli během vegetačního období. Dobře si však promyslete, na jaké stanoviště vřes vysázíte. Přesazování není něco, co by měl v lásce. Při výběru vhodného stanoviště vybírejte takové, kam dosáhne sluníčko.

Důležité je to, jak vřes zalévat. Vřesy nepatří k rostlinám, které milují zavlažování. Zalévejte ho jen mírně, aby půda nebyla suchá. Stejně tak je to s přihnojováním. To se provádí jen na jaře a také velice mírně. Při přihnojování si dejte pozor na to, jaké hnojivo používáte. Nesmí totiž obsahovat vápník.

Po dlouhé zimě si připravte nůžky, protože je třeba jeho záhony zkrátit, a to o třetinu. Díky zastřižení budou vřesy lépe kvést a budou vám dělat čím dál větší radost.

Jak by mělo vypadat správné vřesoviště?

Nádherné vřesoviště by mělo mít nepravidelný tvar. Skládat by se mělo nejen z vlhčích, ale také ze suchých míst – každá rostlinka si přijde na své. Pokud chcete mít malé vřesoviště, nesázejte mnoho druhů, ale soustřeďte se raději na jeden či dva druhy. Při větší ploše vřesoviště se barevné pestrosti a různorodosti nebojte.

Jednotlivé rostliny se sází s odstupem až třicet centimetrů. Vřesy tak budou mít prostor pro husté rozkvetení.

Prvním zářijovým dnem začínají velké podzimní práce na zahradě. O podzimu se už od pradávna ví, že je to roční období, během kterého na zahradě děláme nejvíce práce, a skutečně první zářijovým dnem práce započínají. Přece jen chceme všechno stihnout dříve, než napadne první sníh a přijdou první zimní mrazíky, tudíž není čas otálet.

1. září

První zářijový den odstartovává poslední možnost vysázet nové rostliny na svou zahradu. Jedná se o takzvaný dorůstající měsíc, který je pro výsadbu jako dělaný. Ideální je vysázet popínavé rostliny.

5. září

O pátém září se tvrdí, že je to ideální doba na sklízení vypěstované zeleniny a ovoce. Říká se totiž, že ovoce a zelenina sklizená v tomto dni je dlouho čerstvá. V těchto dnech se sklízí brambory, ale také rajčata – pokud jsou rajčata ještě nedozrálá, mohou dozrát v interiéru za pokojové teploty (ideálně v místnostech o teplotě šestnáct až dvacet stupňů Celsia). Sbírá se však také ovoce v podobě jablek, hrušek či trnek, nesmíme zapomenout ani na ořechy, které se v této době suší na suchém a slunném místě.

6. září

Dny okolo 6. září jsou ideální na pletí zahrádky, kterou tak připravujeme na přezimování a díky čemuž bude zahrádka připravena na jarní sezonu.

11. září

Kolem 11. září se sbírají plody, které jsou vhodné k zavaření. Sbírají se tedy trnky, broskve nebo případně jiné další ovoce či zelenina, které se buď zavařují, nebo z nichž se dělají marmelády či povidla. Kolem 11. září by se měla sbírat poslední úroda, čímž by mělo dojít k úklidu a k pročištění zahrady.

12. září

Blížíme se k polovině měsíce, což je ideální čas na sbírání lístků kopřiv, které využijeme na čaj nebo na kopřivový odvar.

22. září

Ke konci září začínáme se zakládáním kompostu. Je možné jím přihnojovat rostliny, které následně budou lépe a kvalitněji růst.

28. září

V době, kdy se září střídá s říjnem, je dobré posekat trávu – možná se jedná už o poslední letošní sekání trávníku, tak si ho užijte. S tím však souvisí také vertikutace, která se provádí zpravidla dvakrát ročně, a to na jaro a právě na podzim, kdy se trávník zbavuje plstí a mechů.

Během vertikutace dojde k provzdušnění trávníku a zbavíme trávník zbytků posekané trávy, které tropí neplechu. Díky podzimní vertikutaci bude trávník připraven na zimu a na jaře s ním nebude tolik práce.

Během září se sklízí všechna vypěstovaná úroda, tedy jak zelenina, tak ovoce. Zatímco ovoce se zavařuje nebo se z něj případně dělají marmelády nebo zavařeniny, zelenina se co nejvíce využívá, aby nepřišla nazmar. Problém jsou však rajčata, která je třeba sklidit co nejdříve, než přijdou první zimní mrazíky. Ty by totiž mohly rajčata zničit, tudíž všechna rajčata oberte včas, i když jsou ještě zelená. Některá rajčata ještě takzvaně “dojdou” v pokoji o teplotě šestnáct až dvacet stupňů Celsia, s moc zelenými rajčaty se dá různě pracovat.

Mnozí lidé bohužel zelená rajčata vyhazují, což je velká škoda. Jak jsme zmínili, mnohá rajčata ještě dozrají při pokojové teplotě. Pokud je navíc dáte do společnosti jablek, dočkáte se rychlejšího dozrání. Jablka totiž obsahují ethylen, sice v malém množství, ale přece, a ten podporuje dozrávání. Podobně to působí i na banán, proto pokud se divíte, že vám banány dozrávají nějak podezřele rychle, je to možná tím, že jsou v blízkosti jablek. Raději je dejte na jiné místo.

I příliš zelená rajčata mohou dozrát

Pokud se domníváte, že mohou dozrát jen načervenalá či oranžová rajčata, mýlíte se. Dozrát totiž mohou i příliš zelená rajčata, a to tak, když je vytrhnete i s kořeny a zavěsíte do teplé místnosti. Pomalu, ale jistě dozrají. Tento způsob například preferují Italové, kteří takto prodlužují životnost své pěstované zeleniny, která mnohdy vydrží i do konce roku.

Aby vám rajčata déle vydržela, snažte se je sklízet s delší stopkou.

Když zelená rajčata nechtějí dozrát

O zelených rajčatech se tvrdí, že škodí zdraví. Jenže nedávný německý výzkum prokázal, že ani zelená rajčata zdraví neškodí, pokud se však konzumují v malém množství. Je tedy možné je zpracovat, pokud nechtějí dozrát. Například je možné je naložit, jako to děláme se zelím. Je však nutné upozornit na to, že se nenakládají samostatně, ale s další zeleninou – konkrétně s celerem, mrkví, paprikou a třeba také s květákem.

Ze zelených rajčat se dá dokonce udělat i marmeláda, kterou se potírá například maso. Receptů je na internetu mnoho.

Foto: Shutterstock.com.

Každý měsíc je na zahradě spousta práce. Během podzimu je však prací na zahradě více než obvykle. Je třeba připravit trávník na zimu, zpracovává se sklizená úroda, zakládá se kompost či se mnohé okrasné rostliny vysazují, jiné se zase připravují na přezimování. Všechny podzimní práce startují prvním zářijovým dnem. Čím dříve začneme, tím dříve budeme připraveni na zimní chladné měsíce. Prozraďme si tedy, jak se během září postarat o užitkovou a také o okrasnou zahradu, ať na nic nezapomeneme.

Jak se během září postarat o užitkovou zahradu

Během září je třeba na užitkové zahradě udělat spoustu věcí. Od poloviny září se kupříkladu vysazuje polníček či špenát pro přezimování, ve vytepleném skleníku také sázíme ředkvičky. Touto dobou připravujeme záhony na jarní sázení, a to tak, že záhony vysejeme směsí pro zelené hnojení. Příští rok se záhony jen posekají a zapraví do půdy.

V září také začíná sklizeň jablek a jiného ovoce, jako jsou trnky nebo hrušky. Začíná také sklizeň ořechů, které se velmi často suší, a to na suchém a světlém místě. Co se týče zpracovávání jablek, ideální je tvorba moštu.

Září je měsíc vinařů. V této době se totiž konají vinobraní. Odrůdy, které se sklízí do první poloviny září se vyznačují vyšším obsahem cukrů, odrůdy sklízející se od druhé poloviny září do první poloviny října mají většinou vyšší obsah kyselin.

Září je také měsíc, kdy na zahradě sklízíme rajčata. Je nutné je sklidit dříve, než přijdou první zimní mrazíky. Pokud rajčata ještě nejsou plně zralá, “dojdou” i doma, a to při teplotě šestnácti až dvaceti stupních.

Jak se během září postarat o okrasnou zahradu

I okrasná zahrada nezůstane během září netknutá. V této době se vysazují nebo případně přesazují jehličnany a stálezelené dřeviny, sklízí se plody holyní, skalníků nebo jeřábů. Září je mimo jiné ideální čas na pěstování chryzantém, které vydatně zaléváme a přihnojujeme. Nezapomínáme ani na přesazování trvalek, které už v létě odkvetly.

Září je poslední měsíc, během kterého můžeme na zahradě tvarovat řez živých plotů. Nezapomínáme ani na ošetření trávníku proti sněžné plísni. I během prvního podzimního měsíce se rostliny ošetřují proti škůdcům různými kvalitními postřiky. Velkou pozornost bychom měli věnovat hlavně stavu rostlin, které přenášíme do interiéru k přezimování.

Foto: Shutterstock.com.

Co se vám letos urodilo na zahradě? Mezi množstvím brambor a okurek se vám jistě urodilo i velké množství cuket. Cuketám se letos hodně dařilo a mnozí pěstitelé se stále radují z velké úrody. Cukety jsou velmi zdravé, proto radíme – cuketu zpracujte a posilte díky ní své zdraví. Nabízí se tedy otázka, jak zpracovat cukety?

Cukety lze zavařit

Jednou z možností, jak s nimi naložit, je zavařit je. Zavařování cuket není nic těžkého, je to naopak lehké. Jen potřebujete mít osvědčený recept na zálivku, která zavařené cuketě dodá ten správný šmrnc. Doporučujeme cuketu zavařit v nálevu, jež se skládá z 650 ml vody, 1300 ml octa, dvou lžiček soli, 200 g cukru a z kopru + hořčičného semínka na proložení. Cuketu pak jen oloupejte, měkkou dužinu odstraňte a zbylou část cukety nakrájejte na kousky, dejte do sklenic a zalijte nálevem.

Zmrazte ji

Dalším možným zpracováním zmíněné zeleniny je to, že ji necháte zmrazit. Třeba ji jen oloupejte a nastrouhejte, zmrazte pak v nějaké misce. Pokud chcete zamrazit celou cuketu, taky to jde. Jen ji nezapomeňte oloupat a nakrájet na menší kousky. Kousky by se však nikdy neměly překrývat, jinak k sobě přimrznou. U nastrouhané cukety je její životnost až jeden rok.

Skladujte ji ve sklepě

Pokud nemáte šanci cuketu zkonzumovat nyní, doporučujeme ji uschovat ve sklepě na chladnější dny, kdy na ni dostanete chuť. Aby byla cuketa ještě na Vánoce čerstvá, měla by mít opravdu tvrdou slupku a na poklep by měla být dutá. Cukety vhodné ke skladování mají zaschlou stopku. Poskládejte je posléze do přepravek a uložte na místo, kde není vlhko.

Foto: Shutterstock.com.

Vše, co na zahradě pěstujeme, můžou napadnout škůdci. Ať už pěstujeme zeleninu nebo krásné květiny, škůdci mohou tuto naši radost velice rychle zlikvidovat. V současné době jsou na našich zahrádkách nejčastějšími škůdci takzvané mšice, které napadají takřka každou rostlinu. Málokdo ví, že mšice mohou napadnout nejen rostliny pěstované na zahradě, ale mohou se dostat i do bytu.

Mšice jsou škůdci pro rostliny velice nebezpeční, připravuje je totiž o živiny, což rostliny následně velmi oslabuje. Jeho hrůzovláda však panuje až do doby, dokud s nimi nezačneme bojovat. Rozmnožují se totiž velice rychle. Buďte proto pozorní, a pokud si všimnete, že rostliny napadly mšice, poradíme, jak s nimi rychle zatočit.

Často se stává, že pěstitelé si mšic nevšimnou. Přece jen se jedná o drobné tvory, které mohou dorůst do velikosti deseti milimetrů. Společně tvoří skupiny a napadají rostliny. Nejčastěji se vyskytují zespoda listů, proto kontrolujte nejčastěji tuto část rostliny. Kromě toho napadají také pupeny rostliny.

Jaké mšice ubližují rostlinám nejčastěji?

Nejčastěji se potýkáme s s mšicí zelnou, která trápí především pěstitele zelí, kedluben nebo podobné zeleniny. Jedná se o velice odolného škůdce a v případě objevení této mšice je třeba všechnu napadenou zeleninu spálit. Mšice řešetláková se zase zaměřuje jenom na brambory a mšice chmelová napadá především chmel. Abychom však nezůstali jenom u zeleniny, často jsou napadány také ovocné stromy, a to konkrétně na větvích. Napadá je takzvaná vlnatka krvavá a je nutné ji odstranit co nejdříve. Strom totiž dokáže vyčerpat až tak, že uhyne.

Jak s mšicemi bojovat?

Způsobů, jak účinně zatočit s mšicemi, je hned několik. Můžete zvolit přírodní cestu nebo to můžete zkusit s chemií. Pokud se rozhodnete pro chemické postřiky, manipulujte s nimi velice opatrně. Jsou totiž velice, velice agresivní, ovšem jsou stoprocentně účinné. Nejúčinnějším chemickým postřikem je Decis Flow, ale výhru v boji proti mšicím zajistí i Torant. Pokud se rozhodnete zatočit s mšicemi, které se usadily na pokojových rostlinách, zvolte takový postřik, který je určen přímo pro pokojové rostliny.

Jak již bylo zmíněno, je možné to zkusit přírodně. To znamená, že vysázíte na zahradu takové rostliny, které od přírody odpuzují škůdce. Vhodnou rostlinou je pažitka nebo také heřmánek.

Svěřte svou zahradu berušce

Beruška neboli slunéčko sedmitečné je fantastický bojovník v boji proti mšicím. Ví se o ní, že už za jeden jediný měsíc zlikviduje až tisíc mšic. Je to tedy další způsob, jak se mšic zbavit přírodní cestou.

Foto: Shuterstock.com.

V trvalkovém záhonu má bezesporu místo řada rostlin. Kromě krásných podzimních aster má v našem záhonu místo i verbena, které se také jinak říká sporýš. Jedná se o letničky, kterých je skutečně mnoho druhů. Nelze ani vyjmenovat všechny, to bychom tu byli hodně dlouho. Co však zmínit můžeme, je pár informací o této květinové nádheře.

Verbeny se velmi snadno vysemeňují, proto jich v našich záhonech míváme často více, než kolik jsme původně plánovali. U nás jsou k jejich pěstování opravdu skvělé podmínky, nemůžeme se divit, že na ně narazíte takřka na každé zahradě. Jejich hlavní výhodou je to, že na rozdíl od jiných trvalek dokážou na zahradě i přezimovat, pokud mají vhodný a dostatečný kryt.

Nejpěstovanějším druhem je sporýš argentinský

K nejpěstovanějším druhům u nás patří sporýš argentinský či také verbena bonariensis. Jak již název napovídá, tento druh pochází z Argentiny. Na první pohled ho hravě rozeznáte od ostatních druhů sporýšů, je zkrátka nezaměnitelný.

Sporýš argentiský je poměrně vysoký, může dorůst až do výšky skoro dvou metrů. Jeho lodyha je čtyřhranná, velice řídce větvená. Barva jednotlivých květin je fialová, hezky tedy rozzáří všechny záhony na zahradě. Kvete až tři měsíce, a to od července až do září.

Verbena a její druhy, které jsou taky oblíbené a hodně pěstované

V našich končinách se krom verbeny bonariensis často pěstuje také kupříkladu sporýš šípovitý, jinými slovy verbena hastata. Původem pochází ze Severní Ameriky, roste dobře hlavně na vlhkých místech. Nejlépe se mu tedy daří v korytech řek nebo u břehů potoků.

Sporýš šípovitý je o něco menší než výše zmíněný druh. Může dorůst jen do výšky metr a půl. Jeho květy se začínají ukazovat v době mezi červnem a srpnem, pokaždé nakvétají postupně a nikoli najednou.

Tento druh verbeny má v záhonech také své místo. Mnozí lidé tvrdí, že má doslova architektonický vzhled. Úspěšně se množí, snadno se o něj pečuje.

Dalším často pěstovaným druhem je sporýš lékařský nebo také verbena officinalis. Jak vyplývá z názvu, jedná se o léčivý druh, který je typickými svými narůžovělými kvítky, které jsou poměrně nenápadné. Uvádí se, že má i afrodisiakálními účinky. Dříve byl využíván často proti bolestem v krku, proti nachlazení. Byl oceňovaný i pro podporu činnosti jater, ledvin i při problémech se zažíváním. Působí rovněž také proti bolestem hlavy.

Foto: Shutterstock.com.