Author: redakce

Patříte k vášnivým pěstitelům zeleniny? Vypěstovali jste si letos na podzim hromadu skvělých druhů? Možná jste toho letos vypěstovali až příliš a nejste si jistí tím, co máte udělat s pozdně sklizenou zeleninou. Pozdně sklizená zelenina se dá naštěstí uskladnit. Ale jak?

Mezi pozdně sklizenými druhy nacházíme kořenovou zeleninu, která je v české kuchyni doslova nepostradatelná. Jelikož právě kořenová zelenina letos vyrostla ve velkém množství, poradíme, jak s ní naložit.

Pozdně sklizenou zeleninu uskladňujeme klidně ve sklepě

Pokud se vám podařilo sklidit zeleninu s nepoškozenými kořeny a také bulvami, můžete ji klidně uschovat ve sklepě. Kořeny a bulvy by měly být čisté a suché, ale nikoliv proschlé. Po sklizení a očištění naskládejte pozdně sklizenou zeleninu do beden, poté je zasypte pískem tak, aby byl vidět jen kousíček ze zeleniny. Následovně uložte bedny do sklepa, kde se teplota pohybuje kolem čtyř stupňů.

Teplota ve sklepě je opravdu důležitá, neměla by překročit čtyři stupně. Většině druhů kořenové zeleniny chlad nevadí, naopak ho oceňují. Třeba taková mrkev je chladnomilná, vyhovuje jí teplota těsně nad nulou.

Sklep by však neměl být příliš vlhký, protože ve vlhkém sklepě zelenina vysychá. Abyste zamezili vysychání, občas písek pokropte.

Skladovat lze zeleninu i ve skleníku nebo pařeništi

Samozřejmě nemusíte ke skladování využívat jenom sklepy, ale také můžete skladovat zeleninu také v prázdném skleníku nebo třeba v pařeništi. Ve skleníku se však postarejte o to, aby zelenina trvale nepromrzla. Ideálně tedy zeleninu zakryjte netkanou textilií. S příchodem trvalejších mrazů přidejte další vrstvu netkané textilie.

Nezapomínejte na pravidelné kontroly

Ať už uskladňujete zeleninu nebo ovoce, musíte se na jednotlivé kusy jednou za čas podívat. Díky pravidelné kontroly zjistíte, jestli vám úrodu nenapadly myši nebo třeba plíseň.

Hrabání listí není oblíbená aktivita. Mnozí lidé se však domnívají, že se jedná o činnost, kterou je třeba na podzim udělat. Jenže co pak s nahrabaným listím? Jestliže máte na zahradě také listnatý strom nebo keř, jistě si stejnou otázku také pokládáte každý rok. Na otázku přinášíme překvapivou odpověď, a sice: “Není třeba hrabat listí, je to dokonalé hnojivo třeba pro trávník.”

I když existují speciální hnojiva pro trávník, přirozeným hnojivem je jednoznačně listí, které většina lidí shrabává a pálí. Tento postup je však chybný a je lepší, když necháme listí spadané.

Zajistíte ochranu před venkovními vlivy

Listí by se dalo pojmout za synonymum ochrany před venkovními vlivy. Pokud se na půdu nahromadí dostatek spadaného listí, bude mít půda dostatečně velkou ochranu před nadcházejícím mrazem, vlhkem či ostrým sluníčkem, které je v zimě daleko nebezpečnější než v létě. Listí dokáže ochránit i choulostivé trvalky, které v zimě trpí, ideální je jím zahrnout rododendrony, jež přikrývku z listí jednoznačně ocení. Spadané listí je také možné nahrnout k jehličnanům či k živým plotům. Pokud přidáte trochu kompostu, rostliny budou vděčné.

Jak jsme zmínili, listí je také dokonalé trávníkové hnojivo. I když existují speciální hnojiva na trávník (dokonce existují i takzvané hnojivé tyčinky, které do trávy pouští přesně tolik hnojiva, kolik trávník vyžaduje), listí je pro trávník vhodnější. Majitelé zahrad jistě ocení, že se jedná o hnojivo zdarma. V ideálním případě by se mělo listí sekačkou rozmělnit, aby se listí rychle rozložilo a trávník provzdušnilo.

Listí patří i na kompost

Tedy ne všechno. Jestliže jste listí už shrabali nebo máte listí víc než dost, je možné listí zkompostovat, ale jak jsme zmínili – ne všechno listí patří na kompost. Nevhodné je listí z ořechů a dubů (obsahuje mnoho tříslovin, které se pomalu rozkládá), na kompost se hodí spíše listí z ovocných stromů, z lísky nebo případně z okrasných keřů.

Podzim se každým rokem nese ve znamení sklizně. To, co jsme zasadili na jaro, si teď konečně po několikaměsíční péči sklízíme. Pokud vás však zahradničení baví, pokud si chcete něco pěstovat i během chladnějšího podzimu, nikde není napsáno, že to udělat nemůžete. Právě naopak – i na podzim můžete leccos pěstovat, třeba právě ve svém skleníku. Ale co pěstovat? A jak na pěstování ve skleníku?

Mnozí lidé u zahradničení relaxují. Během podzimu se tak těžce loučí s tím, že se přes zimu nebudou moct o rostlinky a budoucí zeleninu starat. Naštěstí lze skutečně leccos pěstovat ve sklenících. Pěstování ve sklenících nám připomene jaro, i když venku bude kralovat podzim.

Pěstování ve skleníku není nic těžkého. Jenom stačí do půdy vysít ta správná semínka nebo sazeničky. Při pěstování ve skleníku však potěší to, že semínka brzy zakoření a brzy se tím pádem dočkáte čerstvé úrody.

Jaká zelenina je vhodná pro podzimní pěstování ve skleníku?

Odborníci doporučují sáhnout spíše po raných odrůdách, které mají krátkou vegetační dobu. Vegetační dobou se rozumí čas, který potřebuje rostlina od výsevu do sklizně.

Co se týče konkrétních semínek, doporučujeme zejména drobnolisté saláty, které stihnout vyrůst. Vhodné jsou také ředkvičky, kopr nebo třeba špenát či hlávkový salát.

Mezi zahrádkáři a pěstiteli je dnes oblíbená zejména asijská listová zelenina. Máme na mysli třeba mizunu nebo mibunu. I to je možné pěstovat na podzim ve skleníku, které nám stojí na zahradě.

Konkrétní druhy zeleniny a jak dlouho je budeme pěstovat ve skleníku

Jak jsme zmínili, vhodné je na podzim pěstovat ředkvičky nebo třeba pažitku. To jsou ostatně rostliny, kterým bude stačit sotva měsíc péče ve skleníku. Dva měsíce stačí raným kedlubnám nebo raným ředkvím, i pekingské zelí budete moct sklízet už za dva měsíce.

Milujete mladou mrkvičku, která je dobrá nejen na oči? I tu si můžete zasadit. Její nejkratší vegetační doba je zhruba osmdesát dnů.

Podzim se nese ve znamení vinobraní. Když léto skončilo, většina lidí truchlila, ovšem vinaři se radovali. Konečně totiž přišel čas na sklízení vinné révy, o kterou se celý rok poctivě starali. A že to nebyla práce jednoduchá!

Péče o vinnou révu není snadná, jedná se o dlouhodobý proces, kterému se musí věnovat čas a energie. Pokud není vinná réva v dobrém stavu, nemůžeme očekávat lahodné, voňavé víno. Pokud se letošní úroda vinné révy nepovedla, někde je chyba. Možná právě v samotné péči. Přinášíme proto tipy zejména pro vášnivé vinaře, které se týkají péče o vinnou révu. Příští rok bude úroda lepší, tím si buďte jisti!

Nejdříve je nutné zmínit, že se musí investovat do vinařských potřeb, jako jsou speciální přípravky a ochranné pomůcky. Bez vinařských potřeb se při pečování o vinnou révu neobejdeme. Také je třeba na úvod říct, že během prvního měsíce po rašení vinná réva prochází takzvaným obdobím růstu, kdy je třeba vinnou révu upevňovat drátěnkami nebo jiným vázacími materiály.

Letní období však není jen období růstu, ale také období péče o vinnou révu. Prozraďme si tedy, jak na to, aby úroda byla velká a následná výroba vína úspěšná.

Na osečkování nezapomínejte

Udržet vinnou révu ve zdravém stavu je někdy velice těžké. Pomoct k tomu může takzvané osečkování, které je nutné provést tehdy, kdy letorosty začínají přerůstat přes drátěnku nebo jiný vázací materiál. Osečkování je jinými slovy zkracování letorostů. Jeho cílem je udržet vinnou révu v přijatelném tvaru.

Co se týče samotného tvaru, vinná réva by se měla udržovat v takovém tvaru, kdy listová stěna není příliš hustá, zároveň hrozny jakožto plody rostliny musí být dobře osvětleny.

Je třeba také říct, že není předem stanovený termín, kdy se osečkování provádí. Každý vinař to musí poznat sám, mnohdy dochází ke zkracování letorostů už před kvetením révy. K dispozici mějte zahradnické nůžky nebo případně srp, ale s nůžkami je práce snazší a rychlejší.

Co je nutné dál udělat?

O vinnou révu pečujeme také tak, že prosvětlujeme jednotlivé zóny hroznů nebo že pečlivě upravujeme tvary vinné révy s pomocí bužírek, drátěnek a jiných podobných vinařských potřeb. Pokud se budete o vinnou révu starat dobře a správně, můžete se radovat z bohaté úrody. Opečovávaná vinná réva totiž lépe odolává houbovým chorobám a jiným škůdcům.

Foto: Shutterstock.com.

Prací na zahradě je v září mnoho. Většina lidí si však myslí, že v tomto měsíci je nutné jen sklidit vypěstovanou úrodu, vertikutovat trávník a snažit se o pravidelné shrabávání listí. V tomto měsíci se však pečuje zejména o okrasnou zahradu, která v dalších měsících trpí díky příchodu podzimních a následně zimních mrazíků.

Pokud jste i vy majitelem okrasné zahrady, je třeba během září udělat několik důležitých věcí, na které bude už v říjnu pozdě. Naštěstí září ještě zdaleka nekončí, tudíž nemusíte být ve stresu, že něco nestihnete. Času je stále ještě dost, ovšem okrasná zahrada je nyní na prvním místě.

Čím však začít? Na co nezapomenout? Rozhodli jsme se sepsat seznam prací, které je třeba udělat během následujících ještě zářijových dní na okrasné zahradě. Pořadí necháme na vás, začněte tím, co je vám nejsympatičtější, ovšem na nic nezapomeňte.

1) Zastřihněte levanduli

Pěstujete krásnou fialovou bylinku? Je načase, abyste ji zastřihli. I když vám to bude rvát srdce, je to skutečně zapotřebí. Jen díky nynější starostlivosti krásně pokvete i příští rok. Během září je třeba, aby se odstranila odkvetlá stébla, což se provede zmiňovaným zastřižením.

2) Zastavte hnojení

Většina květin se z okrasné zahrady sklízí a připravuje se k přezimování. Jednou takovou rostlinou jsou muškáty, kterým je třeba zastavit hnojení. Jen tak bude přerušen jejich růst a jedině tak se nebude květina vysilovat v době, kdy už má být v klidu. Stejně tak je třeba zastavit hnojení růží. Během září máte poslední možnost růže přihnojit, nejlépe hnojivem, které neobsahuje dusík. Ideální je fosforečné nebo případně draselné hnojivo, které se rovnoměrně rozhodí na záhony. Tím se růže připraví na zimu a tím letošní hnojení růží končí.

3) Rozmnožte si trvalky do okrasné zahrady

I když se blíží zima, září je ideální čas na rozmnožování trvalek. Pokud chcete mít i příští rok krásnou okrasnou zahradu, na nic nečekejte a trvalky si rozmnožte už nyní. Ideální sázení trvalek by mělo vypadat tak, že si do zpracované půdy přidáte uzrálý kompost a do něj následně zasadíte trvalky oddělené z rozrostlých trsů.

Během září je také vhodné zasadit si na skalku cibuloviny, které budou na jaře krásně kvést. Během zimy se cibuloviny krásně usadí a na jaře vyjdou hned, co opadne sníh.

Chryzantémy se pojí s podzimem, i když většina lidí má tuto krásnou rozvětvenou kytičku spojenou se smutečními událostmi, jako jsou pohřby nebo Dušičky. To však neznamená, že chryzantémy nemůžou zdobit váš dům.

Na podzim jsou to pestrobarevné květiny, které nenechají váš dům zahalený v mlze a v temných barvách, které jsou pro podzim typické. Naopak dokážou i tak sychravé a temné roční období rozzářit.

Krásným chryzantémám mnozí lidé přezdívají královny podzimu. Nemůžeme se tomuto označení divit, přece jen chryzantémy se sází do podzimních zahrádek či do truhlíků v době, kdy se muškáty odstraňují z okenních parapetů. Málokdo je si však jistý tím, do kdy chryzantémy rostou a do kdy vydrží pobývat venku. Možná vás to překvapí, ale pokud se o nádherné pestrobarevné květiny staráte dobře, mohou kvést až do adventu.

Pokud zvažujete, že letos svou zahrádku obohatíte o chryzantémy, budete jistě překvapeni i tím, jak snadno se kombinují s ostatními květinami. Velice dobře vypadají s rozchodníky nebo třeba s astrami či nenáročnými okrasnými trávami.

Než zasadíme chryzantému

Než květinu zasadíme do půdy, měli bychom si záhon připravit. Ideální místo je slunné stanoviště, kde je půda velice bohatá na živiny. Mnohdy klasické hnojivo nestačí, ale je třeba přidat ještě speciální hnojivo, které je vícesložkové. Tato hnojiva jsou k dostání v každém zahradnictví.

Co se ještě týče zeminy, nevysazujte chryzantémy do zeminy, která není kyselá. Ideální je mírně kyselá půda, která má pH 5.  S přihnojováním začínejte zhruba po měsíci.

Zaštipování jako základ úspěchu

Aby pěstování chryzantém bylo skutečně snadné a úspěšné, nezapomínejte na takzvané zaštipování. To se provádí zhruba každých deset dní. Nyní je třeba květiny dostatečně zavlažovat, jinak nevypuknou v květ.

Do kdy chryzantémy vydrží venku?

Jak jsme zmínili, se správnou péčí dokážou chryzantémy přežít venku až do adventu. Velkokvěté chryzantémy jsou poměrně odolné, odolávají jak větru, tak velkému dešti a často přežijí i poměrně ostré podzimní mrazíky. Drobnokvěté chryzantémy, které jsou zasazeny do záhonu, stačí na zimu přihrnout rašelinou a přikrýt například chvojím.

Podzim se každým rokem nese ve znamení tmavších barev, jako je oranžová, hnědá nebo bordó. To však neznamená, že se v takovém duchu musí nést i vaše zahrada. Svou zahradu si na podzim můžete zpestřit krásnými astrami, což jsou barevné květiny, jež se k nám dostaly zejména během 19. století.

Zatímco v 19. století zkrášlovaly zejména selské zahrady ve střední Evropě, nyní jsou hojně rozšířené po celém světě a s oblibou se pěstují i u nás. Jedná se o trvalky, které nejsou náročné.

Kdy astry vysazujeme?

Astry jsou podzimní trvalky, které krásně rozjasní každou podzimní, tmavě zbarvenou zahradu. Astry se zpravidla vysazují buď jednotlivě nebo jen po malých skupinách. Jelikož existuje mnoho druhů, určitě si nevysázíte jen jeden jediný, ale zkusíte to s více druhy. Aby astry v záhonu krásně vynikly, doporučujeme sázet nižší odrůdy dopředu, zatímco vyšší dozadu.

S jakými květinami je v záhonu kombinovat?

Jak jsme zmínili, je hned několik druhů aster, které můžete vysázet na svůj záhon. Mnozí zahrádkáři však nechtějí zůstat jen u aster, proto do stejného záhonu vysazují ještě jiné květiny, které s astrami vypadají velice hezky. Doporučujeme astry kombinovat s olověncem, což je krásná modrá květina, která kvete od druhé poloviny srpna až do příchodu prvních mrazíků. S astrami lze kombinovat i rostliny, jako je levandule nebo juka, nebojte se ani květiny zvané oměj, která vynikne zejména v pozadí záhonu.

Co vyžadují?

Astry skutečně nejsou náročné, vždyť vyžadují jen propustnou, vysychavou půdu. Při výběru stanoviště však dbejte na to, aby stanoviště nebylo příliš suché a ani příliš teplé. Na takových místech rostou nespolehlivě. Stejně jako jiné květiny, tak i astry vyžadují pravidelnou zálivku. Zejména na konci léta zalévání nezanedbávejte, díky dostatečné vláze v tomto období ovlivníte tvorbu květních pupenů.

Stejně jako na zalévání, tak i na přihnojování nezapomínejte. Astry potřebují ke svému bezproblémovému růstu dostatek živin, proto je pravidelně přihnojujte. Nebojte se ani půdy s kompostem, kompost jim prospívá.

Vyvazování je víc než důležité

Mnozí zahrádkáři zapomínají na včasné vyvazování. Trsy musí mít přirozený tvar, proto je vyvazování důležité. Do vyvazování se pouštíme už tehdy, kdy astry vyraší.