Author: redakce

V polovině září je vhodná doba uklidit muškáty z našich okenních parapetů. Mnozí lidé čekají až do října nebo do doby, kdy vypuknou podzimní mrazíky v plné síle, odborníci však doporučují začít s přípravou na přezimování už v polovině září. Muškáty se tak nebudou muset vůbec prát s podzimními mrazíky a ve skvělé formě budou připraveny k přezimování.

Muškátům se jinak říká také pelargonie a víme o nich, že jsou to nenáročné květiny, které jsou velmi vděčné. I když péče o ně není náročná, většinou se skutečně prošvihne ta správná doba na jejich zazimování.

Než přesuneme muškáty na vhodné místo určené k přezimování

Než muškáty definitivně uskladníte na vhodnější místo, než je okenní parapet, je třeba provést několik důležitých věcí. Nejprve je nutné zastavit hnojení. Muškáty musí vyzrát a přestat růst, to jim bude dovoleno opět až v době, kdy se naaranžují na okenní parapet. Kromě toho je třeba je seřezat, aby se rostlina v zimě zbytečně nevysílila letošními výhony. Kdybychom výhony neseřezali, mohou se vytáhnout a v mnoha případech i hynou.

Výhony se seřezávají co nejhlouběji (záchytným bodem je kolénka, nad kterým se řez provede). A až po seřezání je možné přemístit muškát na vhodnější místo, kterým je například skleník nebo případně i sklep.

Jak by mělo vypadat vhodné místo pro muškáty?

Ideální místo je takové, kde je dostatek prostoru. Samozřejmě i světlo je důležité, přesto dostatek prostoru je důležitější. Ideální teplota by se měla pohybovat kolem šesti až deseti stupni Celsia. Co se týče zálivky, tu je vždy třeba přizpůsobit dle teplotě a vlhkosti místa.

Nezapomínejte v průběhu zimy muškáty kontrolovat. To, že jsou zazimované, neznamená, že je nemohou napadnout škůdci. Pokud se tak stane, je třeba použít chemickou ochranu, která proti škůdcům úspěšně bojuje.

Chcete svou zahradu i na podzim rozzářit nějakou květinou, kterou vám budou sousedé závidět? Co třeba vysázet na své záhony barevnou gauru, která se také někdy označuje jako svíčkovec. Gaura je rostlina, která spadá do příbuzenstva pupalkovitých. Její domovinou je daleká Severní Amerika, ale u nás už kvete poměrně dlouhou dobu. Do českých zahrad se podle dostupných informací dostala před více jak deseti lety a od té doby je nedílnou součástí našich zahrad. Otázkou ale je – jak pěstovat gauru?

Pokud jste si mysleli, že na podzim nebude vaše zahrada zářit různými barvami, pak jste se spletli. Na zahradě vám totiž nyní mohou kvést krásné vřesy, okrasné zelí nebo třeba pestrobarevné astry. A mezi jednotlivými květinami se může nacházet rostlina jménem gaura, což je trvalka milující podzim.

Jak pěstovat gauru?

Jak jsme zmínili, gauru už sázíme do svých záhonů dlouhá léta. Rostlina je vyjímečná tím, že si ji můžete vypěstovat v různých barvách. V zahradnictvích najdete odrůdy čistě bílé, ale také odrůdy temně růžového zbarvení. Dorůst mohou rostliny až do výšky jednoho metru a dvaceti centimetrů, kvést začnou začátkem léta a kvetou až do prvních podzimních mrazíků.

Pro svůj spokojený život potřebují hlavně humózní substrát, který bude dobře zásobený vodou a živinami. V takovém substrátu dokáže rostlina narůst skutečně rychle, zároveň v takovém substrátu doslova neúnavně kvete.

Humózní substrát však platí pro pěstování v terasových nádobách, v případě pěstování na zahradě doporučujeme sázet rostlinu spíše do sušších míst, kde je propustná, ideálně hlinitopísčitá půda. Rostlině však nevadí ani štěrkovitý substrát.

Množení gaury

Pokud se vám rostlina zalíbí natolik, že se rozhodnete ji rozmnožit, udělejte to na konci léta, a to řízkováním. Zakořeněné rostliny však nezapomeňte zazimovat a udržovat je v bezmrazém prostoru. Pokud to nestihnete na konci léta, rozmnožit gauru řízkováním jde také na jaře, kdy se rostlinky navíc velice snadno zakoření.

Květiny, které nám zdobily okenní parapety během léta, je načase schovat, než přijdou první zimní mrazíky. Na okenních parapetech nejčastěji míváme muškáty, pro něž jsou zimní mrazíky nepřijatelné. Je proto třeba je schovat na místo, kde přečkají celou dlouhou zimu.

Než však napadne první sníh, okenní parapety nemusí být prázdné. Můžete je vyzdobit mnohými barevnými květinami, které dodají domu opět jiný vzhled. Otázkou však je, jaké květiny se na okenní parapety hodí, když venku vládne sychravý podzim?

Podzimní květiny – tak se říká květinám, které ani podzimní sychravé, mnohdy až příliš deštivé počasí nezastraší. Kupodivu je takových květin víc než dost, dokonce rostou mnohými krásnými barvami. Jaké tedy vysázet do truhlíků, aby nám dělaly na podzim samou radost?

Vřesy opět dominují chladnému podzimu

Typickou podzimní květinou je krásný vřes, který lze zakoupit v krásné pestře růžové barvě, ale také ho lze koupit v příjemném bílém odstínu. Při sázení vřesů dbejte na to, do jaké půdy vřesy sázíte. Milují vyschlou půdu, která je však dobře prodyšná a krapet kyselá.

Vřesy se nejčastěji kombinují s okrasným zelím, i když okrasné zelí dělá parádu samo o sobě. Pokud okrasné zelí neznáte, určitě si o něm najděte více informací. Jedná se o nenáročnou rostlinku, která se vybarvuje při podzimních mrazivých ránech. Je známá tím, že okenní parapety dekoruje až do Štědrého dne.

Chryzantémy nejen na hroby našich blízkých

Jelikož je podzim spjat s Dušičkami, lidé přemýšlí, čím vyzdobí hroby svých blízkých. Nejčastěji se na hroby pokládají chryzantémy, které však krásně zdobí každý dům. Jedná se o kytičku, která přečká chladné podzimní počasí, ovšem zimní mrazíky už bohužel nejsou nic pro ni a je třeba ji připravit k přezimování.

Nejčastěji se kombinují s okrasným zelím nebo také se starčkem.

Podzimní květiny, které zaujmou na první pohled

Samozřejmě se podzim nenese jen ve znamení vřesů a chryzantém, ale také ve znamení mnoha jiných podzimních květin. Do truhlíků se sází například krásnohlávky nebo také kostřava. Při větru krásně šustí také ostřice.

Aby byla domácnost útulná a příjemná, je třeba ji vyšperkovat bytovými doplňky. Společně s bytovými doplňky je také nutné, aby domov zdobily pokojové rostliny, které zlepší vzduch v domě a které ho následně doladí.

Stálezelené květiny z našeho seznamu nevyžadují takřka žádnou péči, většina z nich miluje žít si svým vlastním životem a od nás vyžadují jen občasnou zálivku. O jaké konkrétní stálezelené rostliny se jedná?

Monstera

Monsteru poznáte díky jejím velkým, děravým listům. Jedná se o monstrózní pokojovou rostlinu, která se spokojí snad s jakýmkoli stanovištěm. Ideální je pro ni světlejší místo, případně polostín, miluje kropení/rosení a mírnou zálivku, se kterou to rozhodně nemusíte přehánět. Stačí, když ji zalijete pořádně jednou za týden a půl či čtrnáct dní. To, kdy potřebuje vodu, poznáte díky uvadlým listům, které se však hned po zalití zvednou a opět dělají radost.

Dracéna

Dracéna je další nenáročnou pokojovou stálezelenou rostlinou, která je v současné době součástí snad každé domácnosti. Mohou za to řetězce s nábytkem a bytovými doplňky, které si tuto květinu velmi oblíbily a je tak k dostání skutečně jen za pár desítek korun.

Je možné si koupit malou dracénu, která může vyrůst do několika metrů, nebo je možné koupit si už větší rostlinu, o kterou se budete starat stejně. Dracéna miluje rosení, na své stanoviště nemá speciální požadavky, ovšem nesvědčí jí, když se neustále přemísťuje.

Zamioculcas

Další v pořadí je nenáročná pokojová rostlina zvaná zamioculcas. Znáte ji především díky lesklým listům a tlustému stonku. Jedná se o nejméně náročnou rostlinu, na jakou můžete na trhu narazit. Roste skutečně sama. Při růstu jí můžete pomoct dostatečnou zálivkou a světlejším místem.

Břečťan

I když se břečťan hojně pěstuje zejména na zahradách, je možné ho pěstovat i v bytě nebo domě v květináčích. Při zalévání dbejte na to, aby byl sice zalitý, ale zase aby nebyl přelitý. Nutné je rosení, které jeho růst velice podporuje. Miluje vlhkost ve vzduchu, což rosením zajistíte.

Levandule lékařská není typická česká bylinka, což o ní prozrazuje její vzhled. Samotná modrofialová barva poukazuje na perské kořeny. Velice rychle se však rozšířila do celého světa a s velkou oblibou se pěstuje i v Evropě, včetně České republiky.

I když se o bylinkách tvrdí, že je snadné je pěstovat, jelikož potřebují převážně teplo, světlo a závlahu, pěstování levandule je krapet odlišné. Sice je možné získat vzrostlejší kontejnerované sazenice, ale většina pěstitelů volí pěstování levandule ze semene. Pěstování ze semene trvá sice o něco déle, ovšem je zde větší pravděpodobnost, že uspějete.  

Každá bylinková zahrada by neměla postrádat léčivou levanduli, která je svými účinky proslulá po celém světě. Aby bylo pěstování úspěšné, je třeba přichystat léčivé bylince vhodnou půdu. Jelikož se jí daří ve Středomoří, daří se jí především na lehkém, sušším stanovišti. Pokud tedy není půda na zahradě zamokřená a místo, kam ji chcete vysázet, je chráněno před větrem, bude se jí dařit.  

Pěstujeme levanduli ze semene 

Většina pěstitelů volí pěstování ze semene. Je však třeba poznamenat, že se jedná o běh na dlouhou trať. První dva roky pěstování se nedočkáte košatých trsů rostlin, ty přijdou až během třetího a čtvrtého roku pěstování.

Když semena úspěšně vyklíčí a dosáhnou zhruba dvaceti centimetrů, odborníci doporučují je seříznout, a to o celou polovinu, aby se trsy levandule krásně rozvětvily.

Jak pečovat o levandule během zimy? 

Levandule jsou známé tím, že jsou mrazuvzdorné. Pokud ale na své zahradě máte teprve mladé rostlinky, raději je na zimu přikryjte (stačí pouhé listí). Jestli levandule nepěstujete v záhoncích na zahradě, ale zvolili jste pěstování v květináčích, které zdobí terasu nebo balkon domu, nejlepší, co můžete udělat, je, že levanduli s květináčem či případně s jinou nádobou, v níž roste, zapustíte do země. Tak ochráníte kořeny před mrazem. V nádobě se levandule nezakoření hluboko, tudíž hrozí, že kořeny podlehnou zimním mrazíkům.

Jaké jsou léčivé účinky levandule lékařské? 

Levandule je nejen krásná bylinka, která rozzáří každou bylinkovou zahradu, ale prospívá i lidskému zdraví. Uklidňuje, hravě zatočí s nervovou slabostí, s nespavostí nebo s migrénami, které bohužel jednou za čas trápí každého z nás. Levandule pomáhá při jaterních či žaludečních potížích, podporuje prokrvení kůže a také ulevuje od nadýmání či naopak od plynatosti. 

Září – to je ideální čas pro zazimování trávníku. I když zima ještě neklepe na dveře, trávník vnímá klesající teploty na teploměru. Je proto nutné ho co nejdříve na zimu připravit, aby nám krásně rostl hned, jak zima zase opadne. Přece jen podzim není tak dlouhý, jak se nám může zdát, dny jsou kratší a noci delší, a tak musíme s přípravou trávníku na zimu začít co nejrychleji – ideální nyní v září. Připravte si proto hnojivo, motyčky a vertikutátor a můžeme se do toho pustit.

Trávník na podzim vyžaduje velkou spoustu pozornosti. Aby se na nic nezapomnělo, připravili jsme si pro vás seznam toho, co je třeba udělat, aby byl trávník na zimu stoprocentně připraven.

1. Sekání trávníku

I když je venku chladněji, tráva stále roste, proto nesmíme zapomínat na pravidelné sekání trávníku. Díky pravidelnému sekání trávníku nám tráva nepřeroste přes hlavu.

2. Vytrhávání plevele

Září je zároveň ideální čas pro zbavování trávníku plevele. Trávník doporučujeme ošetřit chemií, kterou seženete v zahradnických potřebách. Díky chemickým přípravkům budete mít jistotu, že se plevel do zimy neukáže, a tak si budete moct odškrtnout první položku ze seznamu.

3. Pravidelné shrabávání listí

Podzim se nese ve znamení padajícího listí a naší povinností je, abychom listí neustále shrabávali. Neměli bychom hrabání listí odkládat, jelikož i listí může shnít a trávníku to škodí. Raději si udělejte čas v sobotu dopoledne a shrabávejte listí průběžně.

4. Vertikutace trávníku

Vertikutaci je třeba provádět dvakrát ročně, a to na jaro a také následně na podzim. Vertikutace trávník provzdušňuje a zbavuje ho škodlivých mechů a plstí. Zejména travní plsť je třeba odstranit, jelikož zabraňuje správnému růstu trávníku. Nejčastěji travní plsť vzniká z mechu nebo případně ze zbytků posekané trávy.

Než se do vertikutace pustíte, měl by být trávník posekán, a to na zhruba čtyři centimetry.

5. Hnojení

Trávník však potřebuje i dostatek živin, a ty do trávníku přinesete pouze tak, že ho budete hnojit. Trávník se bez hnojení zacelí a přestane růst. Ideální hnojivo, které trávník miluje, je plné dusíku hořčíku a také draslíku a fosforu. Nyní je však možné zakoupit si speciální hnojivo, které trávník připravuje na zimu.

Mysleli jste si, že s příchodem podzimu bude váš balkon prázdný a bez květin? Že s příchodem chladnějších dní najednou nebude balkon zářit všemi barvami? Pak jste se spletli. I podzim může být barevným ročním obdobím, během kterého bude balkon ožívat. Jenom je třeba vědět, co zasadit do truhlíků na podzim.

Co zasadit do truhlíků? To je otázka, na kterou si pojďme odpovědět. Podle mnoha zkušených pěstitelů a zahrádkářů je základem vybrat do truhlíků takové rostliny, které mají shodné vegetační požadavky. Výběr konkrétních druhů rostlin však usnadníme.

Okrasné zelí do chladných dnů

Pokud hledáte nějakou vhodnou rostlinu na podzimní balkon, zvažte okrasné zelí. Okrasné zelí je totiž velice snadno kombinovatelná rostlina, která se doslova kamarádí s podzimními chladnými teplotami. Dokonce dobře snese i přicházející zimní mrazíky, s nimi si v minulosti taky potykala.

O okrasném zelí se ví, že se nejvíce vybarví až po prvních podzimních mrazech. Na pěstování je rostlina zcela nenáročná, vydrží mnohdy skutečně až do adventu.

Vřesy do podzimních truhlíků jednoznačně patří

Do podzimních truhlíků bezpodmínečně patří vřesy. Jedná se o velice jednoduché rostliny, které jdou ruku v ruce se zmiňovaným okrasným zelím. Aktuálně je k dispozici mnoho druhů vřesů v různých barvách, oblíbené jsou hlavně vřesy bílé nebo růžové, které k sobě perfektně ladí. Vřesy však mohou mít i světle zelenou barvu a mohou být ozdobené jemnými bělavými kvítky.

Při výběru vřesů se doporučujeme vyhýbat hlavně uměle barveným vřesům, které nepůsobí přirozeně a které dlouho nevydrží – brzy uschnou.

Další rostliny vhodné pro podzimní výsadbu

Samozřejmě vřesy a okrasné zelí není to jediné, co můžete vysázet do truhlíků na podzimní balkon. Pro podzimní výsadbu se hodí ještě zcela jiné rostliny. Vhodné jsou třeba rozchodníky, také cesmíny, mimo jiné i zimostrázy nebo břečťany. Také vám balkon zkrášlí i skimie nebo hezké libavky.

Foto: Shutterstock.com.