SnadnoBydlet.cz

Category: Domácnost

  • Zbavte se mastnoty v digestoři jednoduchým zákrokem. Filtr obnovíte za pár minut

    Jak často čistíte digestoř? Někdy je tato činnost velice zanedbávaná. Přitom je velmi důležité udržovat digestoř čistou, aby plně fungovala.

    Díky ní se zbavujeme v kuchyni pachu při vaření, mastnoty, kouře a nebezpečných toxinů.

    Pokud je silně znečistěná, odvádí práci se slabým výkonem i slabou kvalitou.

    Jak často čistit digestoř?

    Pokud digestoři nevěnujete pravidelné čistění, může být její nárazové vyčištění o dost nepříjemnější. Hůře se pak zbavujete mastnoty. Nepravidelným čištěním se také může přehřát a poškodit.

    Znečištění ovlivňuje také intenzita vaření. Pokud nevaříte moc často, filtr se moc nezanáší, tudíž není potřeba digestoř čistit nějak často. Pokud patříte mezi ty, kteří vaří opravdu každý den. Potom je třeba digestoř čistit minimálně jednou měsíčně.

    Jak postupovat při čištění digestoře?

    Digestoř prvně umyjeme zvenku přípravkem na nerezové povrchy nebo mýdlovou vodou, abychom vyčistili mastnotu.

    Filtr

    Filtr před jeho vyčištěním vyndejte z digestoře. Dejte stranou látkový filtr. Kovovou část filtru ponořte do lázně z jedlé sody, jaru nebo jiného odmašťovacího přípravku. Nechte chvilku působit a potom vyčistěte kartáčkem. Zbytky mastnoty dočistěte.

    Pokud je textilní filtr znečištěný od mastnoty, vyměňte jej za nový. Nasaďte zpět na kovový filtr a namontujte zpět do digestoře.

    V případě digestoře, která má odvod do komína vyměňte uhlíkový filtr cca jednou za půl roku.

    Mřížka digestoře

    Mřížku digestoře musíme také vyčistit – právě na ní se usazuje nejvíce mastnoty a nečistot v průběhu vaření. Odmontujeme jí a ponoříme do vodní lázně z mýdlové nebo jarové vody cca na 20 minut. Vyčistíme houbičkou nebo kartáčkem – záleží na tom, jak moc je mřížka znečištěná.

    Pokud je nános opravdu velký, použijeme lázeň s jedlou sodou. Mřížku přelijeme vařící vodou z konvice a přidáme asi půl hrnku jedlé sody. Necháme působit čtvrt hodiny a vydrhneme kartáčkem nebo houbičkou.

    Foto: Shutterstock

    Vnitřní část digestoře

    Vnitřní část digestoře vyčistíme také odmašťujícím prostředkem. Špatně přístupná místa můžeme umýt nepoužívaným kartáčkem na zuby.

    Nezapomeňte při úklidu domácnosti na čištění digestoře. Pokud o ní budeme správně pečovat, prodloužíme její životnost a bude nám v kuchyni správně pracovat. Dbejte na její pravidelné čištění, abyste nemuseli čelit nánosy mastnoty, které se obtížně umývají.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Prolinerangehoods, TheSpruce

  • Pokojové rostliny, které vydrží úplně všechno. Nezlikvidujete je, ani kdybyste chtěli

    Koupíte si rostlinu a doufáte, že vám doma vydrží. Ale opak je pravdou?

    Nevydrží vám doma ani kaktusy?

    Nevzdávejte to a pořiďte si nenáročnou pokojovou rostlinu!

    Takovým rostlinám nevadí, když se občas přelijí a nebo jim voda nějaký čas chybí.

    Stejně alespoň malinkou péči tyto rostlinky potřebují, ale zvládne je pěstovat úplný začátečník!

    Podívejme se na 5 rostlin, o které se doma zvládnete lehce postarat!

    Dračinec pruhovaný

    Dračinec je známý pod názvem Lucky Bamboo, i když s bambusem má pramálo společného. Rostlina je zařazena k rodům Dracaeny. Jedná se o nenáročnou pokojovou rostlinu, která potřebuje pravidelnou zálivku.

    Poroste i na stinném místě, takže nemusíte hledat extra světlé místo pro její umístění.

    Tlustice

    Tato rostlina je opravdu velmi nenáročná na pěstování. Patří mezi sukulenty, tedy nepotřebuje příliš často zalévat. Stačí jí zalít jednou měsíčně. Potřebu vody poznáte podle jejích listů, které se svraští, pokud už je rostlina moc suchá. V zimě potřebuje zalévat ještě méně.

    Tuto rostlinu můžeme zastřihovat a upravovat i jako bonsaje.

    Nevadí jí přehuštěný kořenový bal, takže nepotřebuje nějak často přesazovat do větší nádoby.

    Zamiokulkas

    Tato rostlina pochází jihovýchodní Asie. Patří také mezi sukulenty, takže nepotřebuje nějak často zalévat.

    Její podzemní hlízy jsou malou zásobárnou vody, takže vám promine, když jí zrovna nezalijete.

    Zamiokulkas je nenáročný na světlo. Bude se mu krásně dařit i na stinných místech.

    Hodí se spíš do větších interiérů, protože docela rychle roste. Jednou za dva roky by se měl přesadit do většího květináče. Rostlinky se dají také množit dělením.

    Foto: Shutterstock

    Tchýnin jazyk

    Tchýnin jazyk je taková retro rostlina. V této uspěchané době se ale stává více oblíbenější, protože je opravdu nenáročná. Navíc krásně vynikne v moderních interiérech.

    Rostlinu stačí zalít pouze jednou za měsíc. Pokud zapomenete, rostlinka přežije. Vyhovuje jí zalévání do podmisky, ne do substrátu.

    Výhodou také je, že pomalu roste. Není potřeba jí roky přesazovat.

    Potos

    Tato rostlina je v domácnostech velmi oblíbená. Daří se jí na jakýchkoliv místech a v různých podmínkách. Dokonce jí ani nemusíte pěstovat v květináči, ale poroste i ve sklenici s vodou. Samozřejmě pro dlouhodobé pěstování je třeba rostlinu přesadit do nádoby.

    Má ráda vlhčí půdu a světlo. Hodně rychle roste a dokáže vyrůst do opravdu velké délky.

    Pokud můžete, umístěte rostlinku vysoko na nějakou polici nebo knihovnu, aby mohla hezky viset.

    Potos se musí zastřihovat, abychom zkrotili její výhony. Dá se taky krásně množit. Jakmile výhonek ustřihnete, dejte do sklenice s vodou a brzy vám zakoření a poroste.

    Uvedli jsme 5 nenáročných pokojovek, které opravdu potřebují minimální péči. Takových rostlin je na trhu mnohem více. Nebojte se tedy květin v domácnosti a pokud si nevěříte nebo s pěstováním začínáte, pořiďte si takovou pokojovou rostlinu.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Home-blogger

  • Proč není dobrý nápad sušit prádlo venku?

    Vyhlížíte, až začne být teplo a vy se rozhodnete sušit prádlo venku?

    Venkovní sušení je rychlé a ušetříte prostor v bytě, kde byste měli jinak rozprostřený velký sušák s prádlem.

    Myslíte si, že jen pověsíte prádlo kamkoliv na sušák a je hotovo?

    I venkovní sušení prádla má svá pravidla, znáte je?

    Místo na sušení prádla

    Myslíte si, že můžete sušák na prádlo umístit kamkoliv venku? Opak je pravdou. Měli byste najít místo, které nebude pod stromy, aby bylo prádlo chráněné před nechtěnými ptačími návštěvníky.

    Sušák na prádlo by neměl být umístěn na přímém slunci, aby barvy na oblečení nevybledly.

    Sušit prádlo by se mělo tam, kde si nehrají děti a nehrozí shození oblečení na zem. Mělo by to být také na místě, kde nám pod sušákem neběhá pes, aby nebylo prádlo plné chlupů.

    Vůně prádla

    Mnoho lidí si myslí, že prádlo, které uschne venku krásně voní. Samozřejmě to tak může být, pokud žijete na vesnici. Ve městě je ovšem riziko, že oblečení načichne smogem, grilováním sousedů aj.

    Může se také stát, že se do oblečení dostane poletující pyl. Pokud máte alergii, pyl byste potom nosili na sobě.

    Hmyz

    Poletující hmyz může nad vaším sušícím se prádlem udělat pěknou paseku. Stačí, když se vám vykálí moucha na světlé oblečení a téměř nevypratelná skvrn je na světě. Místo toho, abyste měli oblečení ihned připravené na nošení, musí projít složitějším cyklem čištění.

    Někdy se skvrn od hmyzu ani nezbavíte.

    Foto: Pixabay

    Vlivy počasí

    Slunné počasí je nejlepší pro sušení prádla venku. Co když je ale počasí tak horké, že vám poletující prach znečistí oblečení.

    Pokud přijde krátký déšť, může vám na oblečení také padnout různé nečistoty, které spadnou s kapkami na oblečení. Potom prádlo musíme znovu vyprat.

    Pokud nemáte doma sušičku a rádi dáváte přednost sušení prádla venku, nic není ztraceno. Jen zvažte pro a proti. Sušení oblečení venku s sebou nese nějaká rizika. Ovšem má nespornou výhodu v tom, že je rychlé, bezplatné a ušetří vám prostor v domácnosti.

    Foto: Pixabay, zdroj: Thespruce

  • Kompletní rekonstrukce koupelny se skvělým výsledkem za nejmenší možné náklady

    Opravy koupelny jsou často fyzicky nebo finančně náročné. Ale s tímto přímým řešením si budete moci koupelnu vyřešit sami a nezruinujete tím peněžní úspory. Ať už potřebujete koupelnu opravit, nebo kompletně předělat, často je to hodně o penězích a o tom, zda je budete schopni unést.

    Zejména v dnešní nejmodernější době musíte obvykle využít všech možných prostředků ke snížení nákladů, abyste dosáhli kvalitního a uspokojivého výsledku. Naštěstí to není tak obtížné a náročné v případě, že jste talentovaní a oceňujete, že děláte pokroky své domácnosti. Díky tomuto článku, budete moci přestavět svou koupelnu levně a jako odměnu budete mít moderní a použitelnou koupelnu.

    1. Zhodnoťte stav obkladů v koupelně

    Než si představíte novou mozaikovou sprchu, musíte zvážit stávající. Abyste ušetřili peníze za demolici, udělejte ji sami. Zpravidla kladivo a majzlík. Než se začnete ohánět, ujistěte se nade vší pochybnost, že víte, co je za zdmi — zejména elektrické rozvody a vodovodní potrubí. A nakonec, zjistěte si, kam odvezete odpad. Záleží na vás, kolik toho vybouráte a zda je to vůbec nutné.

    2. Podívejte se na bazary a slevy

    Lehce využité stavební materiály se dají pořídit za část toho, co byste zaplatili za něco nové v sousedním kutilském centru. V mnoha zařízeních pro opětovný prodej, objevíte vany, armatury, dlaždice, okna, krycí podlahy a další. Sortimenty mohou být hitem, takže je zásadní dávat si pozor na položky, které potřebujete. Nejlepší možností je napsat si seznam a nejprve obhlédnout nabídku, nikdy nekupujte potřeby na prvním místě, které najdete.

    3. Zahrňte další světlo do koupelny

    Přidání okna nebo arkýřového okna může být drahým řešením pro rozjasnění tmavé umývárny. Nemusíte však vyřezávat obrovskou mezeru ve střeše nebo na boku domu, abyste dovnitř vpustili denní světlo. Sluneční trubice, navíc známá jako solární trubice, je geniální zařízení, které stačí zavést mezi půdní krokve.

    4. Metro dlaždice do koupelny

    Ta skleněná mozaiková dlaždice s cínovými doplňky, na kterou jste se zaměřili, je jistě úchvatná. Ale při ceně 1000-2000 korun za čtvereční metr se pravděpodobně nevejde do rozpočtu na celou koupelnu. Místo toho zvažte použití drahých obkladů jako dekorativního okraje nebo stěny a pro zbytek obložených ploch zvolte bílé obklady. Klasické metro dlaždice, které jsou čisté, jednoduché a levné, působí nadčasově a hodí se téměř k jakémukoli stylu koupelny.

    Foto: Shutterstock

    5. Osvěžte koupelnu barvou

    I ty nejlevnější dlaždice mohou zcela vyčerpat váš plánovaný rozpočet. Nepotřebujete však dlaždice od podlahy až ke stropu, aby vaše nová koupelna vypadala dramaticky. Ušetřete kus peněz tím, že omezíte obklady na podlahu a sprchový kout a zbytek stěn vymalujete. Pro zachování tepla a textury zabudujte snadno instalovatelné dlaždice. A samozřejmě také ušetříte, pokud si malování provedete sami namísto najímání profesionálů.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Thespruce, Budgetdumpster

  • PVC, vinyl nebo linoleum. Jak se vyznat v typech podlah a která je pro vás ta pravá

    Zařizujete nový dům nebo přemýšlíte o rekonstrukci? V tom případě si pečlivě rozmyslete, jakou zvolíte podlahu. Době kobercové už dávno odzvonilo, a tak budete nejčastěji vybírat z PVC, vinylu nebo linolea. Při rozmýšlení vezměte v potaz i to, jaké plánujete pro svůj domov vytápění. V poslední době je totiž čím dál populárnější tepelné čerpadlo, které skvěle funguje s podlahovým vytápěním. Jakou krytinu ale pro toto řešení zvolit?

    Vinyl: Vhodný i do kuchyně či koupelny

    Skvělým materiálem právě pro podlahové vytápění je vinyl. Jedná se o desky vyrobené z ethylenu, které výkonně vedou teplo. Instalace vinylové podlahy probíhá buď pomocí lepení, nebo systému click. Právě díky vynálezu click podlahy si ji můžete dokonce položit úplně sami. Jednotlivé díly se do sebe zacvaknou, a vše pak zůstane na svém místě.

    Vinylové podlahy jsou navíc vhodné i do více namáhaných prostor jako je kuchyně nebo koupelna. Jsou totiž odolné proti nárazu i vlhkosti. Nemusíte tak rozdělovat například obývací pokoj s kuchyní různými typy podlah. Vinyl zvládne obojí.

    Linoleum: Ta nejměkčí podlaha

    Linoleum díky své struktuře nabízí nejpohodlnější chůzi ze všech tří zmíněných variant. Z toho důvodu je však lino velice náchylné k různým druhům poškození. Umístíte-li na něj nábytek s ostrými nohami, pravděpodobně zanechá prohlubně.

    V dnešní době však existují i pevnější druhy linolea, které zvládnou provoz v běžné domácnosti a nabídnou vám pohodlnou a zároveň snadno omyvatelnou podlahu. Na výběr je z velkého množství vzorů. Některá lina dokonce vypadají přesně jako plovoucí podlaha.

    Foto: Shutterstock

    PVC: Spojení koberce a vinylu

    PVC je dalším vhodným řešením pro podlahové vytápění. Podlahy z polyvinylchloridu nabízejí skvělé tepelné vlastnosti stejně tak jako i příjemnou dávku pohodlí. Tato měkčená krytina vás zkrátka zaujme nejen přívětivou cenou.

    Krytiny z PVC naleznete v desítkách různých odstínů, některé stejně jako linoleum umějí imitovat i dřevěné podlahy nebo dokonce parkety. PVC nabízí vysokou výdrž a prakticky nulovou potřebu údržby. Zvládne tak nejen domácí prostředí, ale i zátěžové komerční prostory.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Kahrs, Americasfloorsource, Homesandgardens

  • Jednoduchý a účinný způsob nakládání okurek v sáčku. Hotové jsou už za pár hodin

    Nakládané okurky jsou oblíbeným pokrmem mnoha Čechů a několik z nás si je dopřává i v zahraničí na dovolené. V dnešní době se setkáme se stále vylepšujícími se recepty na nakládané okurky, které jsou připravovány v sáčcích a práce je hotova za několik hodin. A co víc, není okolo nich žádná tekutina. Jak je to možné a jak je takto chutně připravit?

    Domácí zavařování pojato jiným způsobem

    Okurky jsou opravdu oblíbenou zeleninou a řada jedinců si je navíc zavařuje doma. Dají se jíst na různé způsoby (v zeleninovém salátu, na sendviči, v polévce apod.). V hlavní sezóně bývá sklizeň okurek obrovská a v obchodech se prodává za hubičku.

    Všichni bychom po nich měli alespoň jednou za čas sáhnout, protože jsou cenným zdrojem vitamínů a minerálů, které naše tělo potřebuje. Dokážou kontrolovat tlak krve, vylučují z těla škodlivé látky, mají protirakovinné účinky, a navíc vám pomohou i s hubnutím. Zajímavostí je, že jejími výhodami a přínosy to nekončí. Tuto zeleninu si jednoduše zavaříte i na zimu sami doma.

    Okurky připravované zasucha jsou také chutné

    K výrobě okurek bez nálevu budete potřebovat 1 kg okurek, kořen křenu, několik stroužků česneku, snítek kopru, lžíci hořčičných semínek a lžíci soli. Potraviny se nijak neliší od klasických receptur, ale navíc budete potřebovat uzavíratelné sáčky, což je obrovská zvláštnost, protože okurky se zpravidla zavařují v zavařovacích sklenicích společně s nálevem. Omyté okurky s odříznutými špičkami vložte do sáčků. Oloupejte kořen křenu a nakrájejte ho na menší kousky.

    Přidejte celý stroužek česneku, snítek kopru, lžíci hořčičného semínka a sůl. Sáček uzavřete tak, aby v něm zbylo co nejméně vzduchu. Obsah protřepejte, aby se sůl a ostatní přísady smísily. Okurky při kontaktu se solí pustí vodu, takže slaný nálev nebude potřeba. Okurky dejte na několik hodin do lednice a poté je vyjměte z obalu a nechte je několik hodin při pokojové teplotě. V tu chvíli budou připraveny ke konzumaci a budete je moci skladovat v ledničce.

    Foto: Shutterstock

    Pár rad před k lepšímu výsledku

    1. Dbejte na velikost okurek

    Ať už jste si okurky vypěstovali sami, nasbírali je na samosběru nebo koupili od zemědělce, k přípravě nebo případně k zavaření jsou vhodné menší a tvrdší kousky o velikosti 5 až 10 cm. Větší kusy jsou vhodnější pro rychlé saláty z okurek nebo je lze připravit samostatně jako řezy.

    2. Okurky vydrbejte

    Pro lepší chuť a dodržování hygieny je zásadní, abyste okurky pořádně umyli. Okurky omývejte opakovaně v několika nachystaných nádobách s vodou. Kromě toho použijete kartáč, pokud jsou okurky stále od hlíny. Z omytých okurek odstraňte všechny stonky!

    3. Nezapomeňte na přísady

    Obvykle se do nakládaných okurek přidává mrkev, cibule a kopr, včetně květenství. Mrkev a cibuli oloupejte a nakrájejte. Na každou sklenici 2 až 3 kolečka. V případě, že potřebujete experimentovat a máte rádi více vybroušených chutí, můžete přidat pálivou papriku nebo česnek či křen. Na chutě nezapomínejte, jak při chystání pytlíkových okurek, tak při klasickém zavařování.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Stasherbag, Estoniancuisine

  • Lahodná zelenina, ale i krásná okrasná rostlina. Artyčok jak ho neznáte. Navíc s pozitivními účinky na zdraví

    Artyčoky nejsou zatím v Česku příliš rozšířené. Přitom nabízejí lahodnou chuť, a navíc jsou prospěšné pro zdraví. Jejich pěstování není nic složitého a lze je využít i jako okrasnou rostlinu. Artyčoky skrývají hned několik zdravotních benefitů. Podporují trávení a i přes svoji nasládlou chuť jsou vhodné i pro diabetiky.

    Artyčok zeleninový nebo kardový?

    Nejvýraznějším rysem artyčoku kromě fialových květů jsou nádherné listy. Ty jsou tvarované jako by je někdo okrasně vyřezal, a navíc mají výraznou zelenou barvu, která přechází až do stříbrné. Vyrůst mohou až do dvou metrů nad zemí.

    Vypěstovat si můžete dva různé druhy. Z artyčoku zeleninového připravíte lahodný pokrm, když využijete jeho ještě nerozvinuté květy. Naopak artyčok kardový se pěstuje spíše pro své řapíky. Ty lze připravovat podobně jako například chřest.

    Jak si vypěstovat artyčok

    Artyčoky původně pocházejí ze Středomoří, a tak mají raději teplejší podmínky. Proto je ideální umístit je do skleníku. V teplejších oblastech však bez problémů ozdobí i váš záhon. 

    Sazenice lze vypěstovat ze semen nebo si je zakoupit už připravené. Další rostliny pak získáte z odnoží původního artyčoku. Sazenice artyčoku zeleninového zasaďte na jaře, abyste od července mohli sklízet nerozvinuté květy, které využijete v kuchyni.

    Artyčok potřebuje půdu bohatou na živiny, a tak do ní zapracujte kompost, než sazenice umístíte. Dbejte také na pravidelnou zálivku, bez které by artyčok rychle uhynul.

    Pěstování artyčoku kardové je trochu složitější. Měsíc před sklizní, která nastává na přelomu srpna a září, musíte jeho listy zabalit do kartonu nebo černé fólie. Vykukovat by měly jen špičky listů. Tím dojde k bělícímu procesu a vy si pak můžete vychutnat bělené řapíky v salátu nebo jako přílohu k masu.

    Foto: Shutterstock

    Jak s artyčokem naložit?

    Artyčok nabízí lahodnou chuť a jeho květy lze použít v kuchyni prakticky jakkoli. Můžeme je uvařit, zapéct, marinovat nebo využít jako náplň do nádivky. Manipulace s ním je však trochu složitější. Při přípravě artyčoku nezahálejte, protože místa řezu mohou rychle zčernat.

    Při přípravě artyčoku zeleninového je potřeba nejdříve odstranit tuhé listy okolo květu. Poté ideálně lžíci vyndejte chlupatý střed květu, který není jedlý. Po nakrájení buď potřete kusy citronem, anebo je celé ponořte do vody s citronovou šťávou, abyste předešli jejich zčernání.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Bonnieplants, Thekitchn

  • Zbavte se nepříjemného zápachu z kuchyňského odpadu

    Všichni to jednou za čas asi známe. Místo vůně jídla nebo jiné příjemné vůni cítíme nevábný zápach z kuchyňského odpadu. Vlivem zbytků z jídla, které se do odpadních trubek mohou dostat, delší nečinností v kuchyni nebo nesprávnou instalací odpadu se mohou linout z odpadu nepříjemné pachy. Pokud jsou příčiny v nesprávné instalaci odpadu, je třeba povolat instalatéra. V ostatních případech si můžeme pomoci sami.

    Prevence

    Do kuchyňského dřezu patří jako základ sítko, které zachytí větší nečistoty a nedostanou se tak do odpadních trubek, Tam se pak totiž mohou usadit a postupem času začít zapáchat. Jednou týdně je dobré prolít odpad horkou vodou, do které přimícháte jednu lžičku jedlé sody.

    Zvon nebo instalatérské pero

    Když máme odpad již ucpaný a voda neodtéká jak by měla, můžeme zkusit odstranit ucpávku mechanicky. Zvon máme doma snad každý. Jeho použitím vytvoříme podtlak a to, co ucpává trubky by se mělo rozdělit na více částí. Pak stačí jen spláchnout a nečistoty jsou pryč. Pokud toto nepomůže, použijte instalatérské pero, kterým se i dostanete daleko v trubkách a případnou ucpávku uvolníte.

    Čištění bez chemie

    Mastnotu a zbytky jídla můžeme odstranit octem. Vlijte litr octa do dřezu a nechte působit 20 minut. Potom propláchněte vodou. Místo octu můžeme použít také půl hrnku jedlé sody nebo soli. Tu pak nasypte do odpadu a zalijte horkou vodou. Kromě těchto domácích pomocníků jsou na trhu také ekologické čističe, které fungují na bázi enzymatického rozkladu.

    Foto: Shutterstock

    Chemické čištění

    Pokud nepomůže ani jedna z výše zmíněných metod, je potřeba povolat chemii. Na trhu je k dispozici velké množství chemických přípravků na čištění odpadu. Složení je u všech téměř identické – hydroxid sodný. Při použití těchto čističů dbejte na bezpečnost. Při nesprávném použití, může z odpadu tryskat voda. Výpary z těchto přípravků zase mohou podráždit dýchací cesty.

    V případě, že nepomůže ani jedna metoda, je na místě zavolat instalatéra. Příčina totiž může být někde jinde, kde je třeba vyhledat odborníka.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Thisoldhouse

  • Tupé nůžky ještě nevyhazujte. Nabrousit je zvládne úplně každý

    V žádné domácnosti nemůžou chybět nůžky. A určitě jich doma vlastníte hned několik – jedny do kuchyně, jedny na papír, jedny na nehty, další pro děti. Za nějaký čas zjistíme, že nůžky spíše pižlají než stříhají a pořizujeme si nůžky nové. Ale není to zbytečné? Nůžky se přitom dají krásně nabrousit. A není k tomu potřeba ani brousek na nůžky. Zvládnete si je zostřit obyčejnými věcmi, které máte doma. Existuje hned několik způsobů.

    Lahev ze skla

    Skleněnou láhev má doma snad každý. Díky ní se dají lehce opotřebené nůžky krásně zostřit. Stačí si vzít láhev a nůžkami sevřít její hrdlo – jako bychom chtěli hrdlo láhve ustřihnout. Takhle několikrát střihneme a nůžky by se tím měly krásně zbrousit.

    Alobal

    Broušení alobalem se využije na nůžky, které začínají méně stříhat, ale nejsou ještě úplně ztupené. Je to takové jemné zostření. Alobal přehneme několikrát přes sebe, aby vznikla silnější vrstva. Nůžkami potom stříháme alobal na tenké proužky a tím se nůžky krásně zostří. Nezapomeneme potom nůžky otřít vlhkým hadříkem.

    Špendlík či šroubovák

    Stejně jako pomocí skleněné láhve, můžeme nůžky zbrousit také šroubovákem nebo špendlíkem. Stačí když nůžkami zkusíme nastříhat šroubovák či špendlík a několikrát proces opakujeme.

    Foto: Shutterstock

    Smirkový papír

    Sežeňte si smirkový papír o hrubosti 150 až 200 mm nebo papír s největší hrubostí (čím vyšší číslo tím vyšší hrubost). Přehněte jej na polovinu hladkou stranou k sobě a nůžkami začněte stříhat od jejich středu až ke špičce úzké pruhy papíru. Opakujte stříhání cca na 20 úzkých pruhů. Tímto způsobem zbrousíte nůžky, které potřebují jen trošku doostřit.

    Těmito domácími způsoby si prodloužíte životnost nůžek. Jinak pokud je potřeba nůžky opravdu probrat k životu, v obchodech seženete přímo brousek určený k zostření nůžek.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Wikihow

  • Zabouchnuté dveře můžete otevřít kreditkou. Nebo zavolejte hasiče

    Řada z nás už zažila noční můru v podobě zabouchnutých dveří. I když si dáváte pozor, stačí vteřina nepozornosti nebo náhlý průvan a problém je hned na světě. Nepříjemnému výdaji za zámečníka nebo nové dveře se vyhnete, pokud si necháte náhradní klíč třeba u sousedů nebo u přátel, kteří bydlí poblíž. Aby vám ale byl něco platný, nesmíte mít ten svůj zabouchnutý ve dveřích z druhé strany. Proto ho raději nikdy nenechávejte v zámku. Co ale dělat v případě, když tam zůstane anebo náhradní klíč nemáte?

    Kdy (ne)volat hasiče

    V akutních situacích vám s tímto problémem pomohou zdarma hasiči. Dejte si ale pozor. Volejte jen v případě, kdy kvůli zabouchnutým dveřím hrozí vážný problém. Může se jednat například o zapnutý hořák na sporáku nebo třeba malé dítě, které by mohlo přijít k úrazu.

    V případě, že hasiče zavoláte bez závažného důvodu, zaplatíte za zbytečný výjezd. Není-li totiž v ohrožení lidské zdraví nebo majetek, půjdou náklady za výjezd na váš účet. A bude se jednat o nemalou částku. Hasiče tedy volejte pouze v krajní nouzi.

    Jak si můžete pomoct sami

    Rozhodně nedoporučujeme snažit se dveře vyrazit. K tomuto kroku přistupte pouze v případě, kdy by byl v bezprostředním ohrožení člověk, domácí mazlíček nebo váš majetek. Pokud by se vám dveře povedlo vyrazit, poškodíte tím zárubně i samotné dveře. A oprava vás pak vyjde draho.

    V případě, kdy se jedná o obyčejné dveře bez bezpečnostních prvků, můžete vyzkoušet svoji šikovnost. Pravděpodobně u sebe nebudete mít univerzální klíč nebo jiný nástroj pro odemykání dveří. Zkusit můžete ale kreditku nebo jinou kartičku. Pomalu ji zasuňte mezi dveře a zárubně lehce nad zámkem a posuňte dolů. Když narazíte na střelku, zkuste ji pomocí karty zasunout zpět do dveří.

    Foto: Shutterstock

    Zámečník vás vyjde draho

    Pokud se vám nepovedlo otevřít dveře svépomocí nebo nechcete riskovat jejich poškození, nezbývá než zavolat zámečníkovi. Ten zabouchnuté dveře otevře během chvilky. Pravděpodobně si za to ale stejně naúčtuje klidně i několik tisíc. Obzvláště pokud budete potřebovat pomoct o víkendu nebo pozdě večer.

    Zabouchnuté dveře mohou být nejen nepříjemnou událostí, ale také zásahem do našich financí. Proto doporučujeme, abyste si uschovali náhradní klíč někde mimo byt. Ideálně ale ne pod květináčem nebo rohožkou.

    Foto: Shutterstock, zdroj: The Spruce