Category: Domácnost

  • Bílé záclony mohou být stále nádherně čisté. Je na to jednoduchý způsob

    Čisté, svěží, běloskvoucí, nepomačkané, voňavé záclony dodají interiéru úplně jiný nádech. Jak na to, aby vaše záclony nevypadaly s prominutím, jako když krávě vypadnou z huby? Chce to jenom malé know-how a už nikdy s nimi nebudete bojovat.

    Jak často záclony prát?

    Záclony jsou lapače prachu, ať se nám to líbí, nebo ne. A nejzrádnější na tom je, že prach na nich neregistrujeme. Proto by se záclony v ideálním případě měly prát co dva měsíce, když budeme realističtí, tak to zkuste třikrát za rok. Když je perete častěji, mají mnohem menší tendenci šednout. Už při nákupu zkontrolujte, jestli vaše budoucí záclony lze prát v pračce, protože pokud ne, budete mít skutečně hodně práce.

    Speciální postup praní záclon

    Záclony sundejte z garnyže až těsně před praním. Nenechávejte je dlouho ležet pomačkané. Ze záclon sundejte všechny cvočky nebo ozdoby a namočte je. Do lavoru nebo vany napusťte studenou vodu a přilijete do ní trochu octa a sody. Nebo nasypte do lavoru půl hrnku jedlé sody a hrnek peroxidu vodíku. Směs zamíchejte, záclony namočte a nechte je odmočit přes noc. Tak snáze zmizí fleky.

    Po namočení dejte záclony do pračky, pračku raději nechte poloprázdnou a perte na 30 °C a co nejnižší otáčky. Čas, kdy se záclony máčejí a následně perou, využijte k umytí oken. Hned, jakmile pračka dopere, záclony pověste! Tím minimalizujete riziko, že budou pomačkané.

    Foto: Shutterstock

    Cenné rady a tipy

    • Záclony nikdy neperte s jiným prádlem.
    • Záclony perte v textilním pytlíku, aby se vám o něco nezadrhly.
    • Perte v prostředku pro bílé a jemné prádlo.
    • Odolejte avivážím, mohly by poškodit vlákna.
    • Záclony nepatří do sušičky.
    • Záclony ze skutečně jemné látky vyperte v ruce.

    Foto: Shutterstock, zdroje: Homeincube

  • Zlikvidujte potravinové moly jednou provždy

    Jakmile naši kuchyň jednou napadnou, nechtějí z ní pryč. A musí proběhnout apokalyptický úklid. Jak potravinového mola identifikovat a hlavně? Jak se ho zbavit jednou provždy?!

    Kdo je potravinový mol?

    Nezvaný host odborně zvaný zavíječ moučný je motýl působící jako potravinový škůdce po celém světě. Samičky snášejí vajíčka přímo do potravin. Jedna samička za svůj dospělý život (trvající 30-45 dní) snese až 500 vajíček. Z vajíčka se za týden až dva vylíhnou larvy, které znehodnocují naše potraviny požíráním, výkaly a tvořením pavučinek. Z larvy se po 2-3 měsících stane kukla, ze které za 2-3 týdny vyletí motýl. A cyklus jede nanovo.

    Kde moly hledat?

    Často je ani moc hledat nemusíme. Prostě na nás vylétnou ze spíže. Nebo si všimneme jemných pavučinek, které jsou trochu jiné než ty od pavouka. Na larvy zase narazíme v sypkých potravinách.

    Foto: Shutterstock

    Jak se molů zbavit?

    1. Vyhoďte všechny potraviny, ke kterým se moli mohli dostat. Ano, všechny. I když totiž nemusíte přítomnost molů pozorovat, dost možná jsou už nakladeny larvy.
    2. „Vydrbejte kuchyň“. Vyndejte všechno ze skříní i šuplíků. Celou kuchyň včetně skříněk důkladně vysajte a poté vyčistěte octovým čisticím prostředkem.
    3. Nakupte si skleněné nebo plastové vzduchotěsné uzavíratelné dózy a skladujte potraviny v nich.
    4. Když z obchodu přinesete nové potraviny (hlavně mouku, cukr, ovesné vločky), vždy je otevřete, zkontrolujte a přesypte do nádoby. Často si totiž moly přitáhnete rovnou ze supermarketu.

    Chytrá prevence

    A nic samozřejmě nezkazíte tím, když nepřítele předběhnete. Proto kuchyň provoňte vůněmi, které moli nesnáší. Konkrétně jde o levanduli, hřebíček, bobkový list nebo kůru z citrusů. A pokud chcete mít jistotu, že potenciálního záškodníka objevíte co nejdřív, nainstalujte do kuchyně pasti na moly.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Pasti, Homeincube, cs.wikipedia.org

  • Plastová prkénka a popraskané vařečky jsou v domácnosti velkou hrozbou

    Kuchyň je místem života, vzrušení, radosti, pohody a chuti, často však také skladištěm všeho možného nádobí, náčiní a harampádí stejně jako prošlých potravin. Dopřejte své kuchyni generální úklid. Zaslouží si to ona a zasloužíte si to i vy.

    Plastové vs. dřevěné?

    Plastová prkénka se pár let nazad stala hitem. Můžete je dát do myčky, rychleji schnou, prodávají se v lákavých barvách. Jenže dřevo je prostě dřevo a nic nezdravého nevylučuje. Kdežto plastové nádobí a jeho uvolňující se mikroplasty na naše zdraví zrovna nejpozitivnější vliv nemají. Proto se raději vraťte k osvědčené klasice a krájejte na dřevu.

    Rozpadající se vařečka

    Jakmile se vám vařečka začne třepit nebo odlamovat, je na čase se s ní rozloučit. Nejen, že by vám kousky dřeva mohly ochutit jídlo, to byste nejspíš strávili, ale v narušené struktuře vařečky se velice snadno, rychle a ochotně množí bakterie. A to nechcete.

    Není sklenička jako sklenička

    Taky jste si někdy ponechali například sklenici od svíčky? Jistě, řádně jste ji vymyli, takže by v jejím používání při servírování jídla nebo nápojů neměl být problém. Jenže je. Takové nádobí totiž nemusí splňovat a dost pravděpodobně ani nesplňuje bezpečnostní normy stanovené pro nádobí, ze kterého se jí. Proto je lepší tyto roztomilé obaly raději využít jen jako dekoraci.

    Foto: Freepik

    Pozor na teflon

    Teflon je materiál s vykřičníkem. Poškrábete ho nebo jen prostě zahřejte na o něco vyšší teplotu a už může vesele uvolňovat do vašeho jídla jedy. Zkontrolujte veškeré teflonové nádobí, a to podřené vyhoďte.

    Vyčichlé koření

    Aaa přesouváme se k potravinám. Často se stává, že v záchvatu inovativního vaření zakoupíte x druhů koření, které dalších pár let čekají na svou příležitost. Která stejně nikdy nepřijde, přiznejte si to. V tom případě koření vyhoďte. Nejen, že už příliš řízu nedodá, ale může se v něm množit plíseň, kterou často pouhým okem nepoznáte.

    Foto: Freepik, zdroj: Tuhykorinek, Living.iprima, earth911

  • Jak správně skladovat polévku, aby vydržela čerstvá celé týdny. Můžete jí uvařit hodně

    Polévka je skvělým základem jídelníčku. Zahřeje, zasytí a lze ji připravit ve větším množství. Pokud ji ale nebudete správně skladovat, může se rychle zkazit. Víte jak zajistíte, aby zůstala čerstvá i několik týdnů? Přinášíme vám osvědčené tipy!

    Skladování hraje klíčovou roli

    Vaření polévky ve větším objemu představuje skvělý způsob, jak si usnadníte stravování na několik dní nebo týdnů dopředu. Správné skladování však hraje klíčovou roli, aby polévka neztratila chuť ani kvalitu a hlavně se nezkazila. Ať už ji plánujete uchovat v lednici, mrazáku nebo zavařit do sklenic, je důležité, abyste dodržovali několik zásad, které prodlouží její trvanlivost.

    Skladování polévky v lednici

    Plánujete polévku sníst během několika následujících dní? V tom případě bohatě postačí, když ji uchováte v lednici. Nicméně i tak musíte postupovat správně. Před tím, než ji do lednice uložíte, by měla být správně vychlazená a skladovaná ve vhodné nádobě. Polévku nechte vychladnout na pokojovou teplotu. Horké jídlo by mohlo zvýšit teplotu v lednici a zkazit další potraviny.

    K uskladnění použijte uzavíratelné nádoby. Nejlepší jsou skleněné, nebo alespoň plastové s těsným víkem, aby se zabránilo pronikání pachů. Následně polévku skladujte v chladnější části lednice. Ideálně v zadní části, kde se nachází stabilní teplota. Takto uskladněnou polévku spotřebujte do 3 až 4 dnů, aby si polévka uchovala svou čerstvost.

    Pro delší trvanlivost můžete polévku zamrazit

    Jestli máte v plánu polévku skladovat delší dobu, bude ideální, když ji zamrazíte. Při správném postupu vám vydrží zamrazená polévka až 3 měsíce bez ztráty chuti a její kvality. V tomto případě nalijte polévku do vhodných nádob, přičemž u toho nezapomeňte na ponechání prostoru v nádobách, abyste neměli potíže při následném rozpínání tekutiny při zmrazení.

    Polévku rozdělte na menší porce, což vám usnadní následné rozmrazování. V takovém případě nebude zapotřebí, abyste ohřívali celou dávku najednou. Do polévky, kterou se hodláte zamrazit, nepřidávejte brambory ani těstoviny. Ty mají ve zvyku se po rozmrazení rozpadat a měnit konzistenci polévky. Lepší bude, když přidáte tyto suroviny až při následném ohřívání. Abyste měli přehled o tom, jak dlouho polévku skladujete, označte si nádoby datem zmrazení.

    Foto: Shutterstock

    Zavařování polévky

    Další možností, jak můžete uchovávat polévku týdny či měsíce, je její zavaření. Tento způsob je ideální, pokud nemáte dostatek místa v mrazáku, nebo pokud chcete mít polévku vždy po ruce bez nutnosti jejího rozmrazování. K zavaření použijte čisté a sterilizované sklenice. Polévku přiveďte k varu a nalijte ji horkou do sklenic (nechte cca 2 cm volného prostoru pod víčkem). Sklenice dobře uzavřete a sterilizujte ve vodní lázni. Následně nechte sklenice vychladnout dnem vzhůru a skladujte je na chladném a tmavém místě.

    Foto: Shutterstock, zdroj: thespruceeats, wikihow

  • Řada spotřebičů vůbec nepatří do prodlužovačky. Kdo je tam dá, může si hodně zavařit

    Prodlužovací kabely jsou běžnou součástí domácností, ale ne všechny spotřebiče do nich patří. Některé přístroje mají vysoký příkon a mohou přetížit síť, způsobit zkrat nebo dokonce požár. Které spotřebiče byste nikdy neměli zapojovat do prodlužovačky?

    Pozor na nebezpečí požáru

    Mnoho lidí používá prodlužovací kabely a rozdvojky k zapojení více spotřebičů do jedné zásuvky. Přestože se to zdá jako praktické řešení, některé přístroje byste do nich rozhodně zapojovat neměli. Prodlužovačky nejsou navrženy na vysoké zatížení, a pokud do nich připojíte nesprávné spotřebiče, hrozí vám vážné problémy, od poškození elektroinstalace až po nebezpečí požáru. Proto je důležité vědět, které spotřebiče patří výhradně do pevné zásuvky.

    Spotřebiče s vysokým příkonem

    Mezi takové spotřebiče jednoznačně patří ty s vysokým příkonem. Takové spotřebiče totiž spotřebovávají velké množství energie, což může přetížit prodlužovací kabel a vést k jeho přehřátí. Následky si pak asi umíte představit. Mezi takové přístroje patří:

    • Elektrické trouby a mikrovlnky – mají vysoký odběr energie a při provozu generují velké množství tepla.
    • Rychlovarné konvice a kávovary – přestože se používají krátkodobě, jejich okamžitý odběr je vysoký.
    • Žehličky – i tyto spotřebiče mají vysoký příkon a mohou způsobit přehřátí kabelu prodlužovačky.
    Foto: Shutterstock

    Spotřebiče s vysokým náběhovým proudem

    Jiné spotřebiče sice nemají příliš velký odběr během svého provozu, nicméně při zapnutí vyžadují krátkodobě velké množství energie. Pokud takové spotřebiče zapojíte do prodlužovačky, může dojít k poklesu napětí, což způsobí snížení jejich životnosti a zvýší riziko porouchání. Mezi tyto spotřebiče patří zejména:

    • Lednice a mrazáky – při spuštění kompresoru dochází ke krátkodobému nárůstu spotřeby, což může přetížit prodlužovací kabel.
    • Pračky a sušičky – nejenže mají vysoký náběhový proud, ale rovněž vytváří značné vibrace.
    • Čerpadla a klimatizace – potřebují stabilní napájení bez kolísání napětí, které může prodlužovací kabel způsobit.

    Bezpečné použití prodlužovacích kabelů

    Jestli už musíte prodlužovací kabely použít, vybírejte vždy kvalitní varianty s dostatečnou ochranou proti přetížení. Je důležité, abyste používali pouze prodlužovačky s přepěťovou ochranou a chránili tak spotřebiče před výkyvy napětí. Taktéž nikdy nezapojujte více výkonných spotřebičů do jedné prodlužovačky a v žádném případě nepropojujte více prodlužovaček mezi sebou. Takové počínání je extrémně nebezpečné a může vést k přehřátí a vzniku požáru.

    Foto: Shutterstock, zdroj: tomsguide, Homesandgardens

  • Zlomený klíč v zámku je nepříjemná peripetie. Můžete ho ale vyndat sami bez zámečníka

    Zalomený klíč v zámku dokáže člověka pořádně potrápit, zvlášť když se to stane ve chvíli, kdy se nejvíce spěchá. Než zavoláte drahého zámečníka, zkuste několik jednoduchých triků, díky kterým můžete klíč ze zámku vytáhnout sami.

    Nevolejte odborníka, zvládnete to sami

    Zlomený klíč v zámku je jednou z nejnepříjemnějších situací, které se mohou stát při odemykání dveří. Ať už se klíč zasekne kvůli opotřebení, špatné manipulaci nebo zamrzlému zámku, neznamená to hned nutnost výměny celého zámku. Existuje několik způsobů, jak se s tímto problémem vypořádat svépomocí a ušetřit tak nemalé peníze za zásah odborníka.

    Vytažení klíče ze zámku

    Pokud je část klíče viditelná a vyčnívá z otvoru, máte vyhráno. Pomoci si můžete pinzetou, kleštěmi nebo tenkým drátkem, kterým klíč jemně uchopíte a vytáhnete. Využít se dá i kancelářská sponka. Tu můžete vložit podél klíče do zámku a pokusit se ho vyjmout podobným způsobem.

    Naopak jestli je klíč v zámku zaseknutý a nedaří se ho vytáhnout, může pomoci trocha maziva, například WD-40, silikonový olej nebo obyčejný olej. Mazivo pomůže snížit tření a klíč půjde snadněji ven. V takovém případě nastříkejte nebo nakapejte malé množství maziva do zámku. Následně ho nechte působit několik minut, aby se olej dostal do všech zákoutí. Poté zkuste klíč opatrně vytáhnout.

    Foto: Shutterstock

    Kdy raději zavolat zámečníka

    Ačkoliv vám výše uvedené triky mohou pomoci, tak v některých případech se bez odborníka neobejdete. Zámečníka zavolejte za předpokladu, že je klíč zlomený hluboko v zámku a žádná jeho část nevyčnívá. Také se na něj neváhejte obrátit v případech, kdy je zámek poškozený a ani po využití výše uvedených triků nelze klíč vytáhnout. Profesionální zámečník má speciální nástroje, kterými dokáže klíč vytáhnout bez poškození zámku. V krajním případě může být nutná výměna celé vložky zámku.

    Závěr

    Zlomený klíč v zámku je sice nepříjemná situace, ale nemusí nutně znamenat drahý servis. S pomocí pinzety, maziva, drátků nebo jehly se často podaří klíč vytáhnout svépomocí. Pokud se vám to nepodaří, neváhejte zavolat odborníka, abyste nepoškodili celý zámek. Příště si ale klíče raději pravidelně kontrolujte. Praskliny nebo opotřebení mohou být varovným signálem, že je čas na výměnu, než se klíč zlomí v nejméně vhodnou chvíli!

    Foto: Shutterstock, zdroj: Minifob, wikiHow

  • Utěsnění vany kolem stěny je klíčové. Moderní metoda těsnění je jistotou

    Nároky na bydlení se každým rokem zvyšují. Každý z nás touží mít co nejkrásnější domov. A právě koupelna je pro glanc celé domácnosti klíčová. A na detailech záleží. Jakým způsobem máte utěsněnou vanu? 

    Silikonem hezky česky

    Stále ještě nejrozšířenější metodou je použití sanitárního silikonu. Ten zakoupíte v tubě. Hodit se vám bude také aplikátor. Staré těsnění kolem vany strhnete či seškrábete. Dobře to jde odlamovacím nožem. Jen dejte pozor na obklady i samotnou vanu. Povrch pak odmastěte a můžete jít na věc. Silikon precizně, ale poměrně rychle nanesete po celém obvodu vany a uhladíte jej buď navlhčeným prstem, nebo speciální stěrkou (hladítkem). Pak jen stačí chvíli počkat, než silikon zaschne a máte hotovo. Celý proces se jeví triviálně, ale začátečník na něm může lecco zkazit. Pro někoho, kdo si chce práci o trochu zjednodušit, máme další možnost. 

    Foto: Shutterstock

    Vsaďte na těsnící pásku

    Těsnící páska neboli vanová lišta je ulehčení pro ty, kdo si na práci s klasickým silikonem netroufnou. Jde vlastně o pásku, kterou kolem vany nalepíte. Postup je podobný. Nejprve sundejte starý silikon a místo důkladně vyčistěte. Poté začněte aplikovat samolepící těsnící pásku. Sundáte z ní ochrannou pásku a lepíte ji na povrch vany tak, aby byla co nejvíce nalepena zároveň na stěně. Při použití tohoto materiálu také musíte být přesní, protože se může stát, že přeci jen mezi zdí a koncem pásky vznikne malá mezírka, za kterou by mohla zatékat voda. 

    Proč silikonovat precizně?

    Protože při netěsnícím silikonu může docházet ke katastrofám, o nichž ani nevíte. Voda začne zatékat a může poškodit nejen vanu, ale také zdi, podlahy, případně spodní patra. S vodou si není radno zahrávat, proto silikon či pásku aplikujte s co nejlepším umem a vědomím a svědomím. 

    Foto: Shutterstock, zdroj: Stavimbydlim, Napady-navody

  • Před malováním je nutné vyhladit zdi. Zedníka ale volat nemusíte

    Přemýšlíte o vymalování bytu, ale vaše zdi nejsou úplně hladké? Nerovnosti, drobné praskliny nebo starý hrubý nátěr mohou malování značně zkomplikovat. Naštěstí existují jednoduché způsoby, jak si můžete poradit sami bez pomoci zedníka.

    Nachystejte si správné náčiní

    Kvalitní malování začíná dokonalou přípravou povrchu. Pokud máte popraskané a hrubé zdi, případně na nich zůstaly stopy po starých nátěrech, nový malířský nátěr je nezakryje. Naopak se mohou ještě více zvýraznit. Aby barva správně přilnula a byl výsledek co nejhezčí, bude zapotřebí, abyste povrch zdí před malováním pečlivě vyhladili. Nemusíte však platit drahé zednické práce, protože tuto úpravu zvládnete sami. Stačí správné nástroje a trocha trpělivosti.

    Příprava stěn na vyhlazení

    Než se pustíte do samotného vyhlazování, důkladně stěny očistěte od všech nečistot. Pokud se na nich vyskytují zbytky staré malby, zejména pokud se odlupuje, seškrábejte ji pomocí špachtle nebo brusného papíru. Na mastné skvrny a jiné nečistoty použijte roztok vody se saponátem, případně technický líh.

    Jestliže se na zdech vyskytují praskliny a díry po hřebících, opravte je za pomoci tmelu. Na malé nerovnosti postačí běžný akrylátový tmel, který se snadno nanáší špachtlí a rychle schne. Větší nerovnosti a hlubší trhliny bude lepší vyplnit sádrou, pomoci může i speciální vyrovnávací tmel. Po zaschnutí povrch jemně přebruste, aby byl hladký.

    Foto: Shutterstock

    Použití stěrky na vyhlazení povrchu

    Na hrubé stěny a nerovný povrch je ideálním řešením jemná stěrka. Tato hmota se nanáší na celou plochu stěny, vyplní drobné nerovnosti a vytvoří dokonale hladký podklad pro malování. Stěrku nanášejte širokou nerezovou špachtlí či hladítkem. Pracujte rovnoměrně a snažte se nanášet jen tenkou vrstvu, aby povrch zůstal co nejhladší. Pokud musíte aplikovat více vrstev, vždy počkejte, až předchozí vrstva dokonale zaschne. Poté ji jemně přebruste brusnou mřížkou, případně jemným smirkovým papírem.

    Jakmile stěrka zaschne, přejděte k penetraci. V ideálním případě použijte hloubkovou penetraci. Ta zpevní nanesený podklad, sjednotí savost stěn a zlepší přilnavost barvy, díky čemuž bude finální nátěr rovnoměrnější a odolnější. Pokud dodržíte správný postup, vaše zdi budou dokonale hladké a připravené na nový nátěr, který vydrží dlouhé roky.

    Foto: Freepik, zdroj: diy, Bunnings

  • Rychlý způsob čištění dvojitého skla u trouby. Nestojí to žádnou námahu a nepotřebujete chemii

    Dvojité sklo u trouby se snadno zanese mastnotou a nečistotami, které se usazují na vnitřních stranách skel. Naštěstí existuje jednoduchý trik, jak je vyčistit bez zbytečné námahy a použití chemických přípravků. Díky této metodě bude vaše trouba opět vypadat jako nová!

    Jde to i bez rozebírání

    Pokud jste si někdy všimli, že se mezi skly trouby objevily mastné skvrny nebo zaschlé kapky, pravděpodobně víte, jak frustrující může být jejich odstranění. Běžné čištění vnějšího a vnitřního skla nepomůže, protože nečistoty jsou ve vnitřních stranách. Mnoho lidí se domnívá, že musí troubu rozebrat nebo použít agresivní chemikálie. Ve skutečnosti existuje snadný způsob, jak sklo vyčistit bez námahy.

    Vyčištění dvojitého skla bez chemie

    Nejprve se podívejte, zda má vaše trouba v dolní části dvířek ventilační otvory. Většina moderních verzí disponuje těmito otvory, které umožňují proudění vzduchu mezi skly. Právě tudy se dá snadno dostat dovnitř a vyčistit usazené nečistoty.

    Nejlepší pomůckou je dlouhá tenká tyčka nebo špejle, na kterou omotáte mikrovláknovou utěrku nebo vlhký hadřík. Můžete ho upevnit gumičkou, aby pevně držel na místě. Poté tyč vložte do ventilačního otvoru a pomalu ji posouvejte po vnitřní straně skla, dokud neodstraníte všechny nečistoty.

    Pokud jsou skvrny odolnější, namočte hadřík do roztoku teplé vody s octem nebo citronovou šťávou. Ocet i citron mají přírodní odmašťovací účinky a pomohou rozpustit i zaschlé mastné nečistoty. Po čištění nechte troubu chvíli otevřenou, aby se vnitřní prostor dobře vysušil.

    Foto: Shutterstock

    Co dělat, když trouba nemá ventilační otvor?

    Pokud vaše trouba nemá přístupové otvory, bude zapotřebí, abyste zvolili jiný postup. Povolte mírně šrouby, které drží vnitřní sklo. Ve většině případů se dají dvířka jednoduše rozšroubovat a jednotlivé vrstvy skla vyčistit běžným způsobem. Tento proces není složitý, ale je důležité si zapamatovat správné pořadí demontáže, aby bylo možné dvířka zase bezpečně sestavit zpět.

    Při opětovném složení se ujistěte, že je vše pevně utažené, aby nedocházelo k pronikání mastnoty a vlhkosti do meziprostoru skel. Pokud se sklo opět zašpiní, pravidelná údržba pomocí výše zmíněného triku pomůže udržet troubu dlouhodobě čistou.

    Foto: Shutterstock, zdroj: thespruce, wikiHow

  • Správný ohřev řízků, aby byly vždy křupavé. Zvládnete to i v mikrovlnné troubě

    Studené nebo gumové řízky po ohřátí? To už nemusí být váš problém! Existují způsoby, jak je ohřát tak, aby zůstaly stejně křupavé a chutné jako čerstvě usmažené. A zvládnete to i v mikrovlnné troubě!

    Vystačíte si jen s mikrovlnkou

    Řízky jsou oblíbenou klasikou, kterou si často připravujeme ve větším množství, aby zbyly i na nadcházející den. Jenže ohřát je tak, aby byly stále šťavnaté uvnitř a křupavé na povrchu, není vždy snadné. Mnoho lidí končí s gumovou nebo vysušenou strouhankou, která se z původní lahodné krusty promění v nepoživatelnou hmotu. Naštěstí existují jednoduché metody, jak řízky správně ohřát. Dokonce si vystačíte i s mikrovlnkou. Samozřejmě pokud víte, jak na to.

    Nejlepší volbou je ohřev řízků v troubě

    Jestli máte čas a chcete mít řízky stejně chutné jako čerstvé, nejlepší způsob ohřevu nabízí klasická trouba. Nejprve troubu předehřejte na 180 °C. Poté položte řízky na pečicí papír nebo mřížku, aby horký vzduch cirkuloval kolem celého řízku. Pokud je položíte přímo na plech, může spodní část řízku nehezky změknout.

    Ohřívejte je přibližně 10 minut a v polovině času bude nejlepší, když řízky otočíte. Tím zajistíte, že budou rovnoměrně propečené. Kdybyste je chtěli ještě více křupavé, můžete na poslední dvě minuty zapnout funkci grilu. Díky této metodě budou řízky prohřáté, šťavnaté uvnitř a křupavé na povrchu.

    Ohřev řízků na pánvi? Rychlá alternativa

    Nechcete čekat na rozehřátí trouby? Řízky lze ohřát i na suché pánvi. Stačí rozehřát pánev bez oleje, protože řízky v sobě už mají dost tuku. Poté je položte na pánev a ohřívejte na středním plameni. Po dvou až třech minutách řízky otočte a nechte je ohřát další dvě minuty z druhé strany. Křupavost při opětovném ohřevu na pánvi zajistíte, když na ni přidáte malé množství oleje či másla. Tento způsob ohřevu je rychlý a dodá řízkům skvělou chuť i strukturu, téměř jako by byly právě usmažené.

    Foto: Freepik

    Jde to i v mikrovlnné troubě

    Mikrovlnná trouba nabízí nejrychlejší způsob ohřevu. Bohužel může způsobit, že řízky budou po přípravě měkké a gumové. Existuje však trik, jak tomu zabránit a zachovat řízkům jejich křupavost. Napadá vás něco?

    Stačí, když řízky položíte na papírovou utěrku nebo speciální mřížku do mikrovlnky, aby se nepropařily vlastní vlhkostí. Přikryjte je dalším kusem papírové utěrky, která pohltí přebytečnou vlhkost. Poté nastavte mikrovlnku na střední výkon a ohřívejte je 30 až 60 sekund podle velikosti řízku. Po ohřátí je můžete krátce položit na suchou rozpálenou pánev, čímž získají zpět svou křupavost. Díky tomuto jednoduchému postupu řízek neztratí nic ze své dokonalosti.

    Foto: Freepik, zdroj: Marthastewart, Discover.texasrealfood