SnadnoBydlet.cz

Category: Bydlení

  • Jak jednoduše vyčistíte popelnici. Jednou za čas je to nutné

    Čištění popelnice není příjemné, není voňavé, není vyhledávané, ale je bezesporu nutné. Alespoň tedy jednou za čas bychom měli nádobu na odkládání odpadu řádně vyčistit a vydezinfikovat. Zbavíme se tak nejen zápachu, ale také různých zdravotních rizik.

    Schválně si zkuste vzpomenout, kdy naposledy jste myli popelnici. Rozpětí nejčastějších odpovědí bude od nikdy do nepamatuji si. Přitom jde o nezbytný úkon, který zajistí odstranění neustálého zápachu a žádanou hygienickou čistotu odpadní nádoby.

    Základní čištění popelnice

    Úplně nejzákladnějším způsobem čištění popelnice je samozřejmě použití vody, zahradní hadice, případně pomocí vysokotlakého čističe (vapky). Pro naše účely si ale rozdělíme popelnice na plastové a plechové.

    Čištění plastové nádoby je snadnější. Nejdříve z popelnice odstraňte všechny zbytky, které jdou snadno odstranit. Následně zhruba do poloviny popelnice napusťte vodu a nechte alespoň dvě hodiny nečistoty odmočit. Pro lepší efekt můžete do vody nalít litr běžného kuchyňského octa. Pomůže s odmočením větších nečistot. Odpadní vodu z popelnice vylijte a zbylé nečistoty odstraňte pomocí proudu z hadice, případně vysokotlakého čističe. V případě silnější špíny můžete na pomoc povolat kartáč, případně, jako nouzovku, obyčejné koště.

    Plechová popelnice je většinou pozinkována a měla by vydržet dlouhodobé působení vlhkosti. Zde můžete postupovat téměř identicky, nicméně vodotěsnost podobných popelnic je spekulativní. Zde nejlépe použijte rovnou hadici, kartáč a nějaký saponát. Popelnici nechte následně hrdlem dolů řádně vyschnout. .

    Dezinfekci popelnice nepodceňte

    I vodou umytá popelnice může stále zapáchat. Zápachu se nejlépe zbavíme řádnou dezinfekcí. První krok jsme učinili nalitím octa. To ale samo o sobě nestačí.

    Jako dezinfekce a zároveň osvěžovač nám poslouží klasické savo s rozprašovačem. To můžeme použít na oba typy popelnic. Vnitřní prostory řádně savem vystříkejte a nechte zhruba 20 minut působit. Po uplynutí této doby vše řádně vypláchněte vodou a nechte vše řádně vysušit.

    Čištění byste měli provádět alespoň jednou za tři měsíce.

    Foto: Freepik

    S čištěním popelnic může pomoci město

    Některá města, případně společnosti pro svoz odpadu, nabízí ve svých službách pravidelné čištění popelnic. Samozřejmě za mírný poplatek. I tak jde ale často o lákavou možnost, jak se vyhnout těmto povinnostem. Informujte se na svém úřadě, nebo přímo u odpadní společnosti. Často ani není potřeba někam s popelnicí jezdit. Popelářské vozy jsou často již vybaveny k podobným úkolům.

    Foto: Freepik, zdroj: Glad, Apartmenttherapy, Simplegreen

  • Nezapomeňte na základní věc, kterou je třeba udělat s plynovým kotlem. Jen tak něco ušetříte

    Zimu máme za dveřmi a majitelé plynového kotle s nervozitou čekají na první mrazivé dny. Všichni doufají, že letošní zima bude co nejmírnější. Ceny plynu jsou stále velmi rozkolísané, což ke všeobecnému klidu nepřispívá. Ač se téměř každý snaží dosáhnout úspor kolem 15 %, které nám nařizuje stát, mnoho lidí zapomíná na základní věci, které nám s úsporami plynu mohou pomoci. Plynový kotel musí být před topnou sezónou v nejlepší možné kondici.

    Šetřit se snaží každý

    Firmy i domácnosti se snaží, v rámci úspor, různě inovovat stávající tepelná zařízení. Trendem jsou momentálně chytré termostaty. Tato zařízení dokáží samostatně regulovat teplotu, případně jí dle potřeby zvyšují, nebo snižují. Díky zabudovaným čidlům nepotřebuje zásah uživatele, vyjma úvodního nastavení. Velký rozmach opět zažívají solární panely, větrná a vodní energie, houfně se vrtají nové termální vrty. Nicméně jde často ale o dlouhodobá řešení. V krátkodobém horizontu plynový kotel není možné nahradit, a zvláště ne na tuto zimu. Na co ale velmi často zapomínáme je pravidelný a základní servis kotle. Tuto problematiku totiž řešíme až když je pozdě, při havárii.

    Kotel nechte zkontrolovat každý rok

    Tato situace se téměř nikdy netýká firem, ale téměř vždy jen domácností. Firmy, které plynové kotle využívají, musí udržovat svá tepelná zařízení v perfektním stavu. Ukládá jim to nejen legislativa, ale také podmínky pro různá pojistná plnění. Navíc je dodržování těchto norem důsledně kontrolováno.

    U domácností je situace opačná. Máme sice také zákonnou povinnost pravidelné revize kotle a těsnosti plynového potrubí, nicméně tato povinnost nebývá kontrolována. Tedy dokud nevznikne nějaký problém, například v podobě havárie.

    Zanedbaný kotel neušetří a je nebezpečný

    Je úplně jedno, jaký kotel vlastníte. Každý neudržovaný kotel, moderní, nebo dříve velmi oblíbený turbo kotel, je časovanou bombou. Zvláště u torbo kotle je zde zvýšené riziko úniku oxidu uhelnatého, z důvodu netěsnosti odvodu spalin. Každý rok bývá nahlášeno několik těchto případů, kde hlavní roli hrál netěsný kotel.

    Problémem nejen pro zdraví, ale také pro úspory, je zanesený přívod vzduchu nečistotami. Zanesený přívod vzduchu neumožní správné spalování plynu, ekologické znečištění je vyšší, je větší pravděpodobnost poškození kotle a stoupne také zatížení naší peněženky. Čisté potrubí zaručí správné a efektivní spalování, které je ekologičtější, bezpečnější a úspora nákladů je až o 15% vyšší, než u znečištěného a neudržovaného kotle.

    Foto: Freepik

    Servisní technik musí být profesionál

    Důraz také klademe na výběr technika. Dle doporučení energetických společností má kontrola kotle trvat minimálně hodinu. Navíc by se měl vždy prokázat příslušnou odborností v problematice oprav plynových zařízení. Neváhejte se tedy obrátit přímo na výrobce, nebo distributora podobných zařízení. Vždy vám rádi doporučí příslušného profíka.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Which, Auragas, Nesta

  • Na čištění pračky musíte použít jednu konkrétní věc, jinak vám dlouho nevydrží

    Čištění pračky patří mezi nezbytné činnosti, které prodlužují životnost tohoto přístroje. Často ale mnoho lidí tuto povinnost zanedbává a pak se diví, že jim po záruce pračka vypoví službu. Pořízení nového přístroje pak přijde na tisíce korun, které nám pak často chybí někde jinde. Čištění pračky nebývá náročné a často stačí zkombinovat dvě, tři ingredience pro docílení potřebného efektu. My si dnes představíme několik metod čištění, které nám zajistí dlouhodobou funkčnost pračky.

    Čištění není složité

    • Čištění horkou vodou

    Pokud zrovna nemáte po ruce absolutně nic, na nejzákladnější vyčištění nám postačí jen horká voda. Nastavte program na nejvyšší teplotu a pusťte pračku na prázdno. Pro zlepšení efektu můžete přidat trochu prostředku na nádobí.

    • Nezapomínejte na zásobník na prášek

    I zásobník pracího prášku potřebuje, čas od času, trochu péče. Vyjměte zásobník z pračky a nechte ho odmočit v horké vodě. Následně ho důkladně vyčistěte pomocí kartáčku a řádně vysušte. Poté zkontrolujte dutinu v pračce a odstraňte nečistoty i zde.

    Tato část pračky obsahuje překvapivě ohromné množství nečistot, což je často důvodem špatně vypraného prádla.

    • Na zápach použijeme bílý ocet a jedlou sodu

    Kombinace octa a sody je známá jako účinné čistidlo na všechny možné nečistoty. Nejinak je tomu i zde.

    Nastavte opět program na nejvyšší teplotu a do bubnu nalijte velký hrnek bílého octa. Bílý ocet je výborná dezinfekce a odstraňovač zápachu. Po doběhnutí mycího programu nasypejte do bubnu půl stejného hrnku jedlé sody a celý postup opakujte. Soda dočistí zbytek pračky, odstraní zbylý zápach a ošetří nerezové části spotřebiče. Po tomto procesu nechte pračku přes noc vyschnout.

    • Na velký problém s nečistotou použijeme bělidlo

    Bělidlo se nepoužívá jen na prádlo, ale také na čištění silně zasažených ploch. Bělidlo je zkrátka silný “utrejch”.

    Do bubnu pračky nalijeme půl velkého hrnku bělidla a druhou polovinu do zásobníku na prací prášek. Pustíme program s nejvyšší teplotou a necháme ho do poloviny běžet. V polovině program zastavíme a necháme pračku hodinu v klidu. Po uplynutí této doby necháme program doběhnout. Následně ještě spustíme program na máchání prádla, aby se bělidlo dobře vyplavilo ze všech míst.

    Po doběhnutí máchání vytřeme řádně buben, těsnění a zámky čistým, vlhkým hadříkem. Pračku necháme řádně vyschnout.

    Foto: Shutterstock

    Opomíjené drobnosti

    • Myslete i na filtry

    Filtr patří mezi silně opomíjené věci. Přitom zanesený filtr neplní svou funkci a dochází opět ke kontaminaci vypraného oblečení.

    Filtr z pračky vyndejte dle návodu. Následně vyčistěte prostor kolem filtru a vytřete ho do sucha. Špinavý filtr necháme odmočit v horké vodě se saponátem. Poté ho kartáčkem jemně zbavte všech nečistot a nechte ho vydezinfikovat v octové vodě (1:1 vody a acta)

    • Těsnění a zámky

    Po každém praní je nutné zkontrolovat všechna těsnění a zámky. I zde se totiž usazuje velké množství nečistot, která nám následně mohou vyprané prádlo zaneřádit. Pečlivě a s citem vytřete všechna místa na těsnění a odstraňte případné nánosy.

    Jak často čistit pračku?

    Záleží na druhu údržby. Nicméně v rámci prevence je dobré vyčistit pračku, pomocí octa či bělidla, alespoň jednou za 14 dní. Filtr kontrolujeme každý měsíc, v závislosti na intenzitě praní i dříve. Těsnění a zámky se musí vyčistit po každém praní.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Architecturaldigest, BHG

  • Květiny už vám nikdy neuschnou. Stačí použít obyčejnou houbičku

    Pokojové rostliny jsou nedílnou součástí interiérů, kterým dodávají na příjemném vzhledu, navíc jsou dotknutelným kouskem přírody v našich domovech. Jak se však o nádherně kvetoucí skvosty postarat v případě, že odjíždíte na dovolenou? Pochopitelně jako první všechny napadne ochotná sousedka. Ovšem co když právě není po ruce? Přinášíme vám skvělý tip, se kterým vaše starosti jednou provždy odpadnou.

    Prosperující rostliny

    Základem hezkých pokojovek je pravidelná péče. Krom zalévání a občasného přihnojování je nutné rostliny zbavovat prachu, odstraňovat odumřelé části, přesazovat je, pokud už je jim v květináči těsno, nevyhnete se ani občasnému zaštípnutí a tvarování. Péče je pro krásu prosperujících pokojových rostlin nezbytná, přesto to s pravidelností přehánět nemusíte. Rostlina přeci jenom v malinko menším květináči přežije i pár měsíců navíc, dokonce se chvíli obejde bez přihnojení nebo osvěžující sprchy. Zalévání je však povinnost, která neodpadá nikdy.

    A zde přichází otázka: Mám si vůbec nějakou pokojovku pořizovat? Co s ní, když mi během letní dovolené stejně odejde? Jednou provždy tuto obavu zahoďte, přinášíme skvělý tip, jak uchovat rostlinám vláhu i když budete pár týdnů mimo domov.

    Houbička jako drenáž

    Možná už jste pár triků s kuchyňskou houbičkou slyšeli, ale tento je skutečně funkční a originální. Stačí vložit jednu houbičku na dno květináče hrubší stranou dolů a zasypat hlínou. Houbička plní funkci drenážní vrstvy na jedničku. Když totiž nyní zalejete květinu větším množstvím vody, houbička s ní bude efektivně hospodařit. Nestane se tedy, že by vodu propustila do květináče a rostlina v ní musela stát, tekutinu bude uvolňovat postupně přímo ke kořenům. 

    Stejně můžete tento trik praktikovat při výsadbě do truhlíků. Zálivka se tak bude dávkovat rovnoměrně a udrží v kořenovém systému dostatek vláhy.  

    Foto: Shutterstock

    Bez hlíny s houbičkou

    Taková jedna houbička je skvělým nástrojem i pro klíčení semínek. Pokud se pod nimi vaše parapety každé jaro prohýbají, vyměňte zeminu, které hrozí napadení otravným hmyzem, za pár houbiček. Semínka na nich vyklíčí jedna radost a pro škůdce tak nezbyde místo. 

    Kuchyňská houbička je všestranný pomocník do domácnosti, který v případě pokojových rostlin zachytí přebytečnou vodu a dopřeje jim závlahu v době vaší nepřítomnosti. Déle si již s dlouhodobější cestou mimo domov nedělejte starosti, díky tomuto osvědčenému triku budou vaše pokojové rostliny v dobrých rukou. 

    Foto: Redakce Snadnobydlet, zdroj: Handyman, Pinterest, Guideastuces

  • Češi si stěžují na dodavatele energií. Nezdá se jim vyúčtování a nové zálohy

    Data Energetického regulačního úřadu odhalují překvapivá zjištění. Celá třetina podaných stížností za poslední měsíce cílí na chybné vyúčtování energií či nastavení nové zálohy za energie. Dodavatelé jsou navíc pod soustavnou palbou nevole, hlavně z důvodu mizerné komunikace.

    Nové vyúčtování a zálohy strašákem

    Z počtu cca 15 tisíc stížností se 30 % přímo týká nejasné aktualizace nových ceníků za energetické služby. Prudký růst cen energií má přímou souvislost s celosvětovou hospodářskou situací. Všechny faktory tohoto krizového stavu údajně nutí dodavatele prudce navyšovat ceny služeb, často i několikanásobně.

    Dle vyjádření Rady Energetického regulačního úřadu, jde u stížností nejčastěji o souběh několika pochybení na obou stranách. Dodavatelé energií dostatečně neinformují své zákazníky o novinkách, případně jsou podávány v nejasné formě.

    Spotřebitelé tedy nejčastěji naráží na bariéru velkého množství cenových tabulek, aktualizací cen a odborných termínů, které běžný smrtelník často nemá šanci pochopit. Mnoho lidí tedy s nejistotou očekává novou výši záloh, které si nedokážou řádně spočítat. Problémem je i občasná praxe dodavatelů navýšit cenu za energie, ale zálohy ponechat na stejné hladině. To nepozorného klienta uklidní, avšak po čase mu přijdou astronomické nedoplatky. To se ale často nestává. Navíc velké množství lidí svou situaci s energiemi z různých důvodu pořádně neřeší, dostatečně se nezajímá, nebojují za své peníze a pak jen stojí a koukají.

    Regulační úřad na svém webu zprovoznil orientační kalkulačku, které by měla pomoci s výpočtem nových záloh.

    Foto: Shutterstock

    Komunikujte, zajímejte se, braňte se

    Zákon jasně říká, že nedostatečné či chybné informování o změně ceny ze strany dodavatele, změnu výše zálohy uvede v neplatnost.

    Pokud cítíte, že jste nebyli o změně dostatečně informování, případně vám jasnou a srozumitelnou formou nebyla podána potřebná informace, okamžitě vše řešte se svým dodavatelem, změny ihned rozporujte a obraťte se na Energetický regulační úřad. V případě jakýchkoliv dalších nejasností volejte na zákaznické linky a ptejte se. Buďte dotěrní, pokládejte otázky, nechte si vše srozumitelně vysvětlit a vždy trvejte na jasné odpovědi.

    Bohužel, i v tomto případě, že s cenou nesouhlasíte, jí musíte uhradit. Je to hloupé, nicméně si jinak zaděláte na velké problémy. Odpojení od energií je mrzuté, exekuční řízení iniciované dodavatelem je likvidační. Cenu uhraďte, důsledně ale trvejte na svém rozporu.

    Případné uznané rozdíly vám pak musí dodavatel refundovat.

    Dbejte na i na výši záloh. Není nutné si nastavovat vysoké zálohy za energie. Nepůjčujte zdarma své peníze energetickým společnostem. Záloha má být optimálně vysoká ku poměru spotřeby a končí mírným přeplatkem.

    Foto: Shutterstock, zdroj: ERU, autorský komentář

  • Žlutých skvrn na polštářích se zbavíte snadným trikem

    Polštáře v domácnosti plní funkci nejen jako prostředek k pohodlnému spánku, ale stále častěji i jako komfortní prvek k sezení, příležitostnému odpočinku a jako dekorační předmět. Často ale přehlížíme samotnou údržbu a čištění polštářů. Pří špatném zacházení můžeme polštáře nejenom poškodit či zničit, ale můžeme si zadělat na případné zdravotní potíže.

    Jak často prát polštáře?

    Záleží na typu výplně. Některé polštáře je lepší držet od pračky dál, jiné můžeme vesele nacpat do pracího bubnu a další vyžadují speciální zacházení. Průměrně se doporučuje prát samotné polštáře (neřešíme povlaky) zhruba 3x do roka. V případě velkých polštářů na spaní minimálně jednou za dva měsíce. Dekorativní polštáře, které nejsou užívány k běžným potřebám, stačí prát jednou za půl roku.

    Berme na zřetel, že se nebavíme o potazích. Ty měníme, v případě postele a pohovky, minimálně jednou za deset dní.

    Polštáře se totiž velmi rychle stávají vynikajícím hotelem pro různé organismy a nečistoty, které bychom v domácnosti radši neviděli. Pot, kousky kůže, vlasy, řasy a jiný organický materiál je živnou půdou pro plísně, bakterie, roztoče, viry a jiné parazity. A my k nim každý večer přikládáme tvář a ústa. To není příjemná představa, že.

    Typy pro správné praní

    Běžné polštáře lze většinou vyprat v pračce na běžný program. Jsou ale výjimky, kdy je potřeba postupovat velmi obezřetně.

    • Polštáře z běžného a prachového peří

    Ujistěte se, zda lze tento polštář vůbec prát v pračce. Tato informace bývá uvedena na štítku. Následně zkontrolujte celistvost a švy polštáře, nesmí být nikde poškozen, aby peří neuniklo ven.

    Perte na nejjemnější program, který pračka umožňuje. Pokud možno, přidejte do bubnu i pár kusů povlečení stejné barvy. To minimalizuje riziko poškození.

    Vyprané polštáře sušíme v sušičce na nejdelší možný program a při nejnižší teplotě. Přidejte i pár suchých ručníků. Ty pomohou vytáhnout vlhkost a celý proces se velmi urychlí. Nejšetrnější, ale nejdelší, je samozřejmě sušení vzduchem.

    • Pěnové polštáře

    Pěnové výplně do pračky nepatří. Hrozilo by totiž jejich zničení a ztráta tvaru. Tento typ polštářů se musí nejdříve řádně vysát a následně vyčistit vlhkým hadříkem. Dejte pozor jaký přípravek na čistění používáte. Některé totiž mohou způsobit nevhodnou reakci s pěnovým materiálem a poškodit ho.

    Foto: Shutterstock

    Na žluté skvrny existuje několik receptů

    Žluté skvrny na polštáři nejsou nic jiného než zažrané nečistoty. Není potřeba se polštářů hned zbavovat. Existují totiž metody, jak se těchto skvrn účinně zbavit.

    1. Napusťte do vany horkou vodu polštáře do ní namočte. Následně přidejte dvě tablety do myčky. Řádně vše promíchejte a nechte do rána odstát. Vše pak řádně opláchněte čistou vodu a nechte uschnout.
    2. Zase ten ocet. Pokud se vám nechce plýtvat tablety do myčky, zkuste do vany nalít půl láhve octa a opět nechat do rána odstát. Pak už jen polštář vyperte v pračce, případně dočistěte ručně.
    3. Běžným receptem je i kombinace pracího prášku, půl hrníčku bělidla a půl hrníčku boraxu. Vše smíchejte s teplou vodou a polštář properte. Následně vyperte polštář dle návodu na cedulce.

    Receptů bude jistě existovat více. Nicméně vám předkládáme ty, které máme osobně vyzkoušené. Přejeme hodně zdaru při praní polštářů.

    Foto: Shutterstock, zdroj: TasteofHome, Express, ReadersDigest



  • Pokud okna umyjete správně, vydrží čistá i několik měsíců

    Čistá a blýskavá okna jsou výkladní skříní každé domácnosti. Avšak mytí a čištění oken často nepatří mezi vyhledávané činnosti. Existují ale způsoby, jak si práci značně ulehčit a udržet okna čistá po nejdelší možnou dobu.

    Důležitá je příprava celého okna

    Než se pustíme do samotných okenních tabulek, je nutné prvně připravit na mytí samotné okno jako celek. Nejdříve se musíme postarat o to, aby nám po prvním dešti umyté okno nevypadalo jako předtím.

    Zaměřte se na žaluzie a důkladně je oprašte a umyjte. Následně napněte pozornost na rám okna i zde ho důkladně vyčistíme. Věnujte zvláštní pozornost spárám a různým dutinám. Zde se usazují nečistoty, které se při dešti uvolní a opět okno zaneřádí.

    Přesuneme se k parapetům. Od špinavých parapetů se při dešti odráží nečistoty a ulpívají opět na okně. Tomu se musíme vyhnout a čištění parapetů nepodceňujeme.

    Nyní můžeme přistoupit k samotným okenním tabulkám.

    Freepik
    Foto: Freepik

    Mytí oken má své postupy

    Po naší úvodní přípravě okna pravděpodobně vypadají ještě hůře než původně. To ale v ničem nevadí a my se s chutí pustíme do díla.

    Způsobů, jak umýt okna do oslňujícího lesku je celá řada. Projdeme si spolu několik tipů, které zaručeně fungují.

    • Jedním z nejjednodušších kombinací je teplá voda s octem. Ocet je univerzální čistič, který se skvěle hodí k mytí oken. Pro lepší efekt můžeme do octové vody přidat několik mladých kopřiv, které necháme chvíli louhovat. Okna myjeme od shora dolů. Používáme nejlépe utěrku z mikrovláken, které nezanechávají šmouhy a ani nepouští drobné nitě. Čistá okna následně přemyjeme vodou s čistým lihem, který nám pomůže docílit dokonalého lesku.
    • Dalším zajímavým receptem je použití odvaru z bramborových slupek. Slupky přelijeme vřelou vodu a máme hotovo. I zde se jedná u velmi účinný prostředek k mytí oken. Přidejte i trochu soli, okna pak budou více zářit.
    • Okna vždy myjeme za vhodného počasí. Nesmí být velké vlhko, teplota nesmí být pod 5 stupňů a vyhýbáme se i přímému sluníčku i vysokým teplotám.
    • Může si na pomoc pořídit i profesionální náčiní. Zde ale musíme zvážit, zda se nám jejich pořízení vyplatí. Pokud bydlíme v domě, kde máme k umytí jen pár oken, necháme peněženku raději odpočívat.

    Foto: Shutterstock, zdroj: BobVila, GoodHouseKeeping

  • Špatné úklidové návyky. Jak se jim vyhnout, abyste doma nenapáchali více škody

    Uklízení v domácnosti není pro většinu lidí oblíbená činnost. Je tedy přirozené, že si mnoho z nás (často spíše podvědomě) ulehčuje práci. Bohužel často na nesprávných místech. Místnost pak sice blýská čistotou, ale pod pokličkou se pak skrývají nehezká tajemství. Jaké špatné návyky, spíše tedy zlozvyky, jsou mezi námi nejběžnější? Dáme vám několik tipů.

    Odkládáme drobné údržbářské práce

    Kapající kohoutek, netěsný sifon a protékající toaleta jsou jen některé z výčtu prací, které neradi řešíme ihned. Přitom jde často o velmi rychlé opravy, které nezaberou mnoho času. Pokud ale dlouho odkládáme případné opravy, zaděláváme si na velký problém. Z kapání se stává malý proud a nakonec až vodopád. Pak už je pozdě nadávat sám sobě a nezbývá než sáhnout hlouběji do peněženky.

    Neodkládejte drobou údržbu domácnosti. Velmi často stačí pár minut práce na vyřešení problému. Vyhnete se tak i velkým problémům v budoucnosti.

    Nevyměňujeme filtry ve ventilacích

    Filtry v domácích klimatizacích a jiných ventilačních systémech, jsou velmi opomíjené. Přitom jde o věci, které mají zásadní vliv na naše zdraví. Nemusí nutně jít jen o zařízení doma, například stejné je to i ve vozech.

    Filtry se musí měnit nejpozději jednou za půl roku v domácích systémech a jednou za rok ve vozidlech. Na filtrech se usazují různé nečistoty, drží se zde často vlhkost a vznikají zde kolonie bakterií, plísní a virů. Ty se vlivem proudění dostávají do ovzduší a tím si najdou cestu do našich plic. Tím máme zaděláno na vážná respirační onemocnění.

    Hromadíme zbytečnosti

    Je zcela přirozené ponechat si věci, které mají pro nás citovou hodnotu. Je ale nezbytné ponechávat si opravdu všechno? Velkým problémem je i hromadění věcí. Zbytečnosti, kterých se odmítáme vzdát, zabírají často mnoho místa a fungují spíše jako lapače prachu.

    Udělejte si tedy čas od času drobnou revizi upomínkových předmětů. Tričko, které jsme si koupili na Kokoříně a má jen pět děr, už totiž není věc citové hodnoty, ale hadr vhodný k vyhození. Bývá často obtížné se těchto věcí zbavit, nicméně si na ně stejně brzy ani nevzpomenete.

    Nečistíme dostatečně odpady

    Další položkou jsou odpadní roury. Zanedbaný odpadní systém je zdroj velkého množství zápachu a nečistot. Nemluvě o tom, že může dojít k ucpání či poškození odpadního systému. V případě bytových jednotek můžete způsobit škody nejen sobě, ale také ostatním. Pak se jedná o velmi drahé opravy. Odpady se musí čistit velmi pravidelně.

    Doporučujeme, vždy na konci dne, nalít do odpadu litr vřelé vody se solí. Jednou za týden pak použít čistič odpadů.

    Foto: Shutterstock

    Klávesnice, mobily a ovladače

    Na klávesnici je daleko více bakterií, než na záchodovém prkénku. Stejné je to s mobilem, případně s ovladačem od televize. Nezapomínejte pravidelně dezinfikovat a čistit tyto přístroje. Držíme je každý den v ruce, v případě mobilu je dáváme blízko k ústům a uším. Zkuste si představit, že si přikládáte záchodové prkénko k ústům. Nechutné, viďte? Mobilní telefon je ale často horší.

    Špatné návyky jsou železná košile

    Změnit své návyky bývá velmi složité. Zažité věci jsou prostě železná košile. Je třeba si uvědomit, že v tomto případě, sami sobě kazíte práci. V extrémních případech může jít nejen o peníze, ale třeba i o zdraví.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Blog.nationwide, Nytimes, BHG

  • Fotovoltaika umístěná na balkonech bytů. Nejspíš se bez ní neobejdeme

    Solární panely jsou dnes velice oblíbené. Fotovoltaika je jednou z nejlevnějších možností, jak generovat velice levnou elektrickou energii z obnovitelného zdroje. Navíc na solární panely existují poměrně rozsáhlé dotační programy, jejich montáž je relativně snadná a lze je umístit téměř všude. U našich sousedů ale došli ještě o kousek dál. Vláda spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko (východní Německo) se rozhodla dotovat rozsáhlou výstavbu solárních panelů na soukromých objektech. Jedná se hlavně o střechy, fasády, balkony a terasy.

    Jde o zajímavý koncept a německý model bude pravděpodobně inspirací i pro naše zákonodárce.

    Fotovoltaika do každé domácnosti

    Vládní zastoupení této spolkové země uvolní do tohoto programu 10 milionů euro, v přepočtu na koruny jde zhruba 250 milionů korun.

    Těmito penězi se vždy pokryje část nákladů vzniklých při instalaci solárního panelu do provozu. Nezahrnuje tedy samotné pořízení modulu, ale pouze jeho montáž. Dle nákladovosti montáže se vypočítává i výše samotné dotace. Hodnota finančního příspěvku se pohybuje od 350 do 500 euro (8500-12000 Kč). Tato sleva se vždy aplikuje pouze na celou domácnosti či byt, není možné ji tedy čerpat na jednotlivé členy domácnosti, nebo celou nemovitost.

    Foto: Shutterstock

    Podpora pouze pro malá zařízení

    Tento německý dotační program se týká pouze zařízení, která se řadí do skupiny malých systému do výkonu 600 W. Cokoliv nad tento výkon do dotací nespadá. K žádosti o dotaci bude tedy nutné doložit, že instalované zařízení splňuje tyto podmínky.

    Tato podmínka má svou logiku. Malé solární moduly do 600 W nepodléhají v Německu žádnému schvalovacímu procesu. K jejich montáži tedy není vázána žádná ohlašovací povinnost státním institucím.

    Tím případní zájemci o tento program ušetří obrovské množství času, sníží se administrativní zátěž, omezí se byrokracie a domácnosti uspoří na dalších případných úředních poplatcích. Rychlost a efektivita celého programu tím nabývá zcela jiného směru, než bylo doposud běžné. Jedinou povinností je pouze registrace solárního modulu u svého distributora energie.

    Jakou má fotovoltaika návratnost

    Běžný fotovoltaický panel stojí zhruba 9-15 tisíc s montáží. Ten vyrobí každý rok elektřinu v hodnotě zhruba 1500 korun. Návratnost je tedy zhruba do 8 let, při běžných cenách energií. Logicky, při masivním zdražování, se doma návratnosti rychle krátí.

    Podpora zelené energie a energetické soběstačnosti je správným krokem k omezení závislosti na světových energetických trzích. Jedná se i o dobrou metodu boje proti drahým energiích. V budoucnu pravděpodobně dojde k rozšíření podobných programů v celé Evropě.

    Foto: Shutterstock, zdroj: efotovoltaika, pv-magazine, dw

  • Většina Čechů neumí toaletní papír vybrat správně. Pak jsou na záchodě nepříjemně překvapeni

    Toaletní papír patří mezi předměty denní potřeby a řadí se mezi absolutní nezbytnosti západního světa v oblasti základní hygieny. Co vše o něm dnes víme a jaké chyby děláme při jeho výběru?

    Exkurze do historie toaletního papíru

    První písemné a dochované záznamy o výrobě a užití toaletního papíru jsou staré téměř 1500 let a pochází z Číny. Ve 14. století se toaletní papír v Číně vyráběl více “průmyslově” v prvních řemeslných dílnách, ale stále zůstával vymožeností vyšších vrstev. V ostatních částech světa se na toaletní očistu používaly nejrůznější předměty. Různé textilie, seno, sláma, mech, kamínky, mušle či holé ruce. První patent na výrobu modernějšího toaletního papíru získal v roce 1857 americký podnikatel Joseph C. Gayetty. Tehdy se vyráběl z konopných listů, které se napouštěly esencí z aloe.

    V roce 1879 továrna Scott Paper Company prodává první toaletní papír na rolce. Rok 1935 je rokem přelomovým pro naše zadnice, jelikož na Britském souostroví vzniká první papír “bez třísek”. Papír, jak ho známe dnes, je na světě.

    Toaletní papír dnes patří mezi předměty denní potřeby a řadí se mezi absolutní nezbytnosti západního světa v oblasti základní hygieny.

    Foto: Shutterstock

    Papír je třeba vybírat pečlivě

    Dnes jsou obchodní domy doslova našlapané různými značkami těchto toaletních pomůcek. Jaký je pro nás ale nejlepší?

    Barevné, silně aromatické toaletní papíry jsou spíše barevný doplněk místnosti, než hygienická pomůcka. Tyto papíry obsahují velmi často velké množství barviv, chemikálií a různých vůní. A právě tyto vůně jsou na celé roličce to nejhorší. Nejedná se totiž o přírodní aroma (ta bývají drahá), ale o směs různých parfémů. Ty mohou, zvláště u dam, vést až k různým zánětům a infekcím na choulostivých místech, například kvasinkové infekce.

    V případě tmavých barev zase snadno přehlédneme případná krvácivá onemocnění, která vyžadují okamžitou návštěvu lékaře.

    Vždy se tedy zajímáme o složení. Většinou jde totiž o hodně peněz za málo muziky.

    Nejlepší toaletní papír je tedy prostý, recyklovaný, nebarvený a bez nadstandartních příměsí. Obsahuje sice také různé chemické látky, ale je jich daleko méně, než u jejich elegantnějších protějšků. Navíc se velmi snadno rozkládá a je šetrný k přírodě. Navíc je u něj nejmenší riziko ucpání odpadní roury. Samozřejmě lze zakoupit i velmi kvalitní toaletní papíry s podobnými vlastnostmi, které obsahují léčivé látky na různé potíže, nicméně není jich mnoho a jejich výběr zabere více času.

    Závěrem poslední zajímavost. Víte, kolik materiálu a energie je potřeba k výrobě jedné ruličky toaletního papíru o hmotnosti cca 120 gramů? Je to 1200 gramů dřeva, 145 litrů vody a 1,2 kWh elektřiny.

    Foto: Shutterstock, zdroj: consumerreports, wype.sg