SnadnoBydlet.cz

Category: Bydlení

  • Jak na izolaci šikmé střechy. Chyby vás mohou přijít draho

    Pokud si plánujete udělat izolaci šikmé střechy svépomocí, jistě se vám bude hodit následující postup, díky kterému izolaci dokončíte bez problémů a zbytečných chyb. Správná izolace střechy zajistí, že vám z domu nebude utíkat teplo, což by vás v dnešní době mohlo přijít zbytečně draho.

    Než se pustíte do práce

    U izolace střechy je potřeba dodržet přesný postup. Než se ale pustíte do práce, ověřte si, že máte nakoupený všechen potřebný materiál. Není nic horšího, než když v půlce činnosti zjistíte, že vám něco chybí. Na izolaci střechy si připravte skelnou vatu, střešní fólii, lepící a těsnící pásky. Dále budete potřebovat šrouby, šroubovák, metr a sponkovač. Nezbytností je mít k dispozici prkna, žebřík a lešení.

    Jak začít s izolací střechy

    Nejdříve vyndejte z obalu izolační plsť a změřte první krokevní pole. K šířce krokevního pole připočtěte 1 cm a v této velikosti odřízněte první část skelné vaty. Takto uříznutý pás přitiskněte mezi krokve. Stejný postup opakujte do té doby, než budete mít hotovou izolaci všech krokví. Dejte si také pozor na to, abyste jednotlivé díly napojovaly co nejtěsněji vedle sebe. Jakmile máte vše izolované, přikryjte celou plochu parotěsnou fólií, kterou připevníte na krokve sponkovačem. Parotěsnou fólii nenatahujte úplně, ale nechte ji mírně prověšenou.

    Foto: Freepik

    Poslední úpravy

    Izolace musí být provedena na všech částech střechy, tedy i na stěnách a sloupech. Přilepte na stěnu těsnící pásku a přesahující fólii přetáhněte přítlačnou latí přes tuto pásku a přitiskněte. Následně vše přišroubujte ke štítové stěně. Pokud vám fólie přesahuje, tak ji odstřihněte. V žádném případě ji netrhejte, abyste ji neporušili. Postupujte tak u všech spojů, dokud nebudete mít hotovo. Na závěr zkontrolujte, jestli je vše správně přidělané a zabezpečené proti větru. Pokud ano, odvedli jste skvělou práci.

    Foto: Shutterstock, zdroj: buildingmaterials, kingspan

  • Hospodyňky začaly do záchodu přidávat prací prášek. Je to prý hotový zázrak

    Údržba a pravidelné čištění toalety jsou důležité, ale často opomíjené činnosti. Nestačí totiž jen rychle vyčistit záchod štětkou. Čas od času je potřeba větší zásah. S tím nám pomůže prací prášek.

    Chemii na WC zastoupí prací prášek

    Pravděpodobně doma máte na čištění toalety větší množství různých přípravků. Přitom to často není ani potřeba. V mnoha případech nám totiž pomůže obyčejný prací prášek. Není tedy potřeba skladovat chemikálie navíc. Prát musíme všichni a prášek na praní má vícero využití.

    Metoda použití pracího prášku je zcela triviální. Stačí toaletu spláchnout a dohlédnout na to, aby všechna znečištěná místa byla dostatečně vlhká. Následně nasypeme malý hrnek prášku na praní na všechna místa, kde se snažíme nečistoty odstranit.

    Prášek necháme působit asi 20 minut. Během té doby dohlédneme na to, aby nám někdo omylem toaletu nespláchl. Po uplynutí času všechna místa vydrhněte štětkou a vše opět spláchněte, tentokrát vřelou vodou z varné konvice. Horká voda zaručí správné rozložení čistících částeček. Nikdy nepoužívejte jako alternativu k prášku aviváž. Má jiné složení a vlastnosti a hrozilo by i ucpání odpadu.

    Prací prášek je unikátní vynález

    Prací prášek je relativně unikátní vynález. Prošel velice dlouhou cestou vývoje a jeho všestrannost, jako čistícího prostředku, je až překvapivá. I proto je vhodný i na čištění toalet. Obsahuje totiž látky, které nutně musí reagovat se všemi druhy znečištění. Bílkoviny, tuky, organické i neorganické nečistoty, to vše kvalitní prací prášek nějak zpracuje. Akorát, v tomto případě, bude jeho pole působnosti na keramice toalety, než na nerezovém bubnu pračky.

    Foto: Shutterstock

    Na vodní kámen stačí chemie ze základky

    Pokud vaši toaletu napadl vodní kámen, zkuste si vzpomenout na hodiny chemie v základní škole. Konkrétně na látku o kyselinách, zásadách a jejich interakcích mezi sebou. Vodní kámen není nic jiného než obyčejný ztvrdlý vápník. Ten se totiž nemusí nutně vyskytovat jen v ledvinách ale také v toaletní míse a kdekoliv jinde.

    Na rozdíl od lidského těla, nevyžaduje odstranění kamene ze záchodu zásah odborníka s diplomem. Stačí nám jen balíček obyčejné kyseliny citronové. Postupujte úplně stejně jako v případě toaletního prášku. Kyselina reaguje se zásaditým vodním kamenem a začne ho rozpouštět. Stejně dobře poslouží jakákoliv silně kyselá látka – například ocet. Ten ale nechte působit alespoň přes noc.

    Foto: Shutterstock, zdroj: diyjoy, HomeMaking

  • Vyzrajte na žluté skvrny na záchodovém prkénku

    Toaleta je jedním z nejnáročnějších prostorů na údržbu v celé domácnosti. Je vystavena mnoha vlivům, které se na ní mohou neblaze podepsat a je to pouze v našich rukách a zodpovědnosti, jak se k její čistotě postavíme. Dnes vám díky praktickým radám představíme, jak bojovat proti nevzhledným skvrnám těmi nejúčinnějšími pomocníky. 

    Poznejte nepřítele

    Dřív, než začnete s čištěním vaší toalety, poznejte, kdo je vaším úhlavním nepřítelem, nasnadě jich je hned několik. Vodní kámen, to je prevít – ten pochopitelně známe všichni. Zanechává za sebou nevzhledné žluté skvrny, které se běžným způsobem odstranit nedají. Pozor ale také na načervenalé stopy, ty zase svědčí o rzi, která je následkem koroze potrubí nebo železa ve vodě. Objevit se mohou také skvrny modré, především u vody s vysokým podílem mědi. Nelze je jednorázově odstranit, pro efektivní boj s tímto problémem budete muset zvýšit frekvenci úklidu vaší toalety. 

    Účinní pomocníci na dosah ruky

    Většinu skvrn dovete odstanit za pomoci běžně dostupných čističů a pozor, možná vás překvapí, že pro ně nebudete muset ani do drogerie, nýbrž je najdete ve své kuchyni. Mezi přední pomocníky se řadí jedlá soda a ocet. Stačí postižená místa hodně posypat sodou, vydrhnout, poté do záchodu vlít jeden a půl šálku bílého octa. Nechte společně působit aspoň půl hodiny. Po spláchnutí uvidíte rozdíl, ovšem počítejte s tím, že silně zasažené oblasti budete muset takto ošetřit hned několikrát. Tento postup funguje jak na žluté skvrny, tak na rez. 

    Stejně dobře, jako ocet působí i kyselina citronová. Nechte ji rozpustit v jednom litru horké vody, vlijte do mísy, nechte chvíli působit, poté vydrhněte štětkou a vodní kámen bude pryč!

    Foto: Freepik

    Chutná i čistí

    Proti všem druhům nečistot bude efektivním protivníkem také coca cola. Vlijte ji velké množství do záchodové mísy, nechte působit ideálně celou noc, poté jen opláchněte. Odpadá zde drhnutí a výsledek je skutečně famózní. 

    Vždy, když budete sahat po chemickém prostředku na čištění toalety, pamatujte, že dříve nebo později vám díky látkám napomáhajícím bělení keramický povrch nenávratně poškodí. Stejně tak, pokud jej budete drhnout nevhodným a drsným náčiním. S použitím doporučených přírodních prostředků prodloužíte životnost svého klozetu, navíc mnohonásobně zefektivníte jeho údržbu.

    Pusťte se do toho a vyzkoušejte jeden z osvědčených tipů!

    Foto: Shutterstock, zdroj: Express, Kitcheninfinity

  • Topení dřevem zachrání sezónu. Jak zvolit správnou vložku do kamen, aby byla co nejúspornější

    Nad krajinou se s přicházející zimou znovu objevuje kouř stoupající z komínů domů. Topná sezóna začala a díky rostoucím cenám energií je stále hojně diskutované, jak letos v zimě ušetřit. Pokud si také kladete tuto otázku, dřevo je stálicí, která nezklame a my vám dnes poradíme, jak jím efektivně vytápět celou domácnost. 

    Ekologické vytápění

    Dřevo má vysokou výhřevnost a pokud se s ním zachází správně, nemá škodlivý vliv na životní prostředí. 

    Pokud hledáte systém, který bude vytápět jednu místnost, navíc ji ještě dekorativně doplní a vám zpříjemní celkovou atmosféru bydlení, je jím krb. Krbová vložka oproti tomu dovede rozvést teplo po celém domě. Při správném výběru výkonu těchto zařízení proto výrazně ušetříte na všech ostatních energiích. Prvním krokem pro instalaci krbu nebo krbové vložky je ovšem čistý komín s dostatečným přívodem vzduchu do komory. 

    Uklidňující pohled i teplo v jednom

    Krby jsou zastaralejší řešení. Jejich dekorační hledisko je stále nepopiratelné, ale přeci jen, moderní krbové vložky přináší řadu výhod, které zohledňují moderní domácnost. 

    Krbové vložky jsou uzavřené, tedy mnohem bezpečnější a garantují rovnoměrnější hoření. Pokud si k nim pořídíte i tzv. výměník, bude tento pomocník rozvádět teplo po celém vašem domově. Efektivita krbové vložky je také procentuálně mnohem vyšší, než u klasického starého krbu. Co by měl člověk při jejím výběru především zohlednit je její spotřeba. Lidé často řeší výkon, který však pro dostatečné vytopení domácnosti postačí v hodnotě kolem 8-15 kW.

    Další alternativou jsou ještě kamna na dřevo, která se postupně vrací do domácností. Jejich nespornou výhodou je krom efektivity a možnosti přípoje na výměník i fakt, že kamna jsou výrazně úspornější z hlediska pořizovací ceny.

    Foto: Freepik

    Topíme správně

    Je pravdou, že i k topení dřevem potřebujeme zkušenosti, abychom zbytečně netopili vniveč a neunikla nám spousta tepla komínem pryč. Základním předpokladem je tedy suché dřevo na cca 25%, s vyšší mírou vlhkosti se nevyhnete zanesení komína zplodinami, dřevo bude navíc doutnat a výhřevnost se sníží až o polovinu. Dřevo necháme vždy pořádně rozhořet a poté už intenzitu regulujeme přívodem vzduchu, který zamezí, aby se dřevo spalovalo příliš rychle nebo pomalu. 

    Krb rozpalujte vždy dřevěnými třískami, používejte pouze ekologické podpalovače, a pokud se ptáte na nejvhodnější druhy, jsou jimi habr, buk, dub nebo také akát. Oproti tomu smrk, topol či olše jsou na tom s výhřevností podstatně hůř. 

    Užijte si letošní zimu za příjemného praskání ohně, navíc můžete díky dřevu výrazně ušetřit rodinný rozpočet, za který si dopřejete jiné věci pro zpříjemnění chladného období. 


    Foto: Freepik, zdroj: ecoHOME, efireplacestore

  • Zbavte se nepříjemného zápachu v pračce

    Pračka je nezbytnou součástí dnešních domácností. Mnoho lidí ale zapomíná o svou pračku řádně pečovat. Pak nás může překvapit nepříjemný zápach, kterého je potřeba se zbavit co nejdříve. Může nám totiž načichnout i vyprané prádlo.

    Nečistoty v pračce se časem hromadí

    Při častém užívání pračky se ve filtrech a méně dostupných částech začnou hromadit nečistoty. Nejčastěji jde o zbytky vlasů, textilie, zbytky pracího prášku a vodní kámen. Do toho se nám v této směsi brzy zahnízdí bakterie a plísně a brzy se začne z pračky linout nepříjemný odér.

    Usazené nečistoty mohou nejenom zapáchat, ale časem mohou poškodit mechaniku přístroje. Navíc prát v takto znečištěné pračce je krajně nehygienické. Jakmile začne zapáchat buben u pračky, je třeba ji vyčistit.

    Foto: Shutterstock

    Zápach z pračky odstraníte snadno

    Nejlepším opatřením proti zápachu je prevence. Po každém praní by měla pračka dobře vyschnout. Nechávejte tedy po každém praní dvířka do bubnu otevřená, včetně zásobníku na prací prášek. Zvláštní pozornost věnujte těsnění v okolí dvířek pračky. Po každém praní je potřeba těsnění vytřít do sucha.

    Pokud už pračka zapáchá, zkuste několik těchto zaručených metod k boji proti nečistotám. Navíc je téměř vždy najdete doma v kuchyni.

    • Pokud jste fanouškem přírodnějšího řešení situace, tak může být výborným řešením nalít do zásobníku 2 hrnky octa a pustit mycí program na nejvyšší teplotu.
    • Další možností je použití kyseliny citronové. Do zásobníku nasypejte stejné množství kyseliny, kolik používáte pracího prášku. Opět pustíme program na nejdelší čas a největší teplotu.
    • Jedlá soda je skvělým pomocníkem proti zápachu i vodnímu kameni. Do zásobníku nasypte asi 100 gramů sody a opět zapneme nejdelší program s vysokou teplotou. Při velkém znečištění můžeme použít roztok octa a sody v poměrů 1:2. Výsledný roztok musíme aplikovat přímo na zasažená místa houbičkou.
    • Poslední záchranou, která není tak známá, jsou obyčejné tablety do myčky. 2 Tablety do myčky vhoďte přímo do bubnu a zapněte mycí program na 60 stupňů.

    Samozřejmě můžete vždy zakoupit specializované vybavení na čištění pračky. Nemusí jít ale nutně vždy o nejlevnější, nebo nejlepší řešení.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Howards, MollyMaid, bobvila

  • Připálená pánev bude díky jednoduchému zásahu jako nová

    Připálit pánev při vaření není nijak složité. Stačí chvilka nepozornosti a neštěstí, kouř a zápach je na světě. Konkrétněji, spolu s námi v kuchyni. Jak ale následně odstranit připáleninu z pánve?

    Pánev necháme nejdříve odmočit

    Rozhodně nedoporučujeme rozpálenou pánev ihned ponořit do vody. Hrozí nejen poškození povrchu pánve, ale vzniklé horké páry vám mohou nepříjemně opařit ruce, v horším případě obličej.

    Pánev nechte v klidu vychladnout. Následně jí ponořte do vody s trochou prostředku na nádobí a nechte spáleniny v klidu odmočit. To bude trvat asi 30 minut. Po půl hodině zkuste pomocí prostředku na nádobí a houbičky nečistoty opatrně odstranit. Můžeme si pomoci odmašťovačem na nádobí.

    POZOR! Nikdy nepoužívejte drátěnku. Ta sice spáleninu vyčistí perfektně ale i s teflonem, případně poškrábe nerezový povrch pánve. V obou případech je to dříve či později pro pánev jednosměrný lístek do popelnice.

    Silnou spáleninu povaříme

    Pokud se připálenina stále drží na povrchu, je nutné přistoupit k více nekompromisním metodám. V tomto případě potrestáme zbylé spáleniny trestem uvaření v horké vodě.

    Zní to sice mírně barbarsky, ale jde o velice účinnou metodu, která se používá už velmi dlouho. Jednoduše nalijte do velkého hrnce vodu. Do vody přidejte pár polévkových lžic pracího prášku (stačí cca 2-3, v závislosti na velikosti pánve a hrnce) a stejné množství odmašťovače. Vše dobře rozmíchejte a vložte do vody pánev.

    Vodu přiveďte do varu a vařte pánev asi 15 minut. Horká voda funguje jako inhibitor čistících účinků použitých prostředků. Kousek po kousku se budou zbylé spáleniny odlupovat a na konci vaření nám zbyde krásně čistá pánev. Nemusíte se o svou pánev bát. Vše se odehrává v teplotě kolem 100 stupňů, což je hluboko pod maximem teplotní odolnosti pánve.

    Foto: Shutterstock

    Myslíme i na matku přírodu

    Pokud je vám použití trochy té chemie proti srsti, máme pro vás alternativní řešení.

    • Pánvičku odmočte přes noc v octu. Ráno vše přečistěte houbičkou
    • Zkombinujte jedlou sodu a ocet (poměr 1:1), vzniklá pěna je výborný odstraňovač mastnoty. Použijte kartáček, nebo houbičku
    • Pasta z citronové šťávy a jedlé sody funguje stejně dobře (opět v poměru 1:1)

    Foto: Shutterstock, zdroj: TasteofHome, GoodHouseKeeping

  • Čištění koberce má své zásady. Bez jejich dodržení ho nikdy nevyčistíte správně

    Koberce jsou stále jednou z oblíbených podlahových krytin. I když se v současné době nepořizují koberce pro obrovské plochy tak často, stále si nějaký ten menší kobereček pořizujeme jako dekoraci a účelné podložky do různých místností. Důležité je o koberec pečovat, aby nám vydržel co nejdéle, neulpívaly na něm skvrny a nemnožili se roztoči. Jak se o koberec starat se podíváme na následujících řádcích.

    Suché čištění koberců

    Tento druh čištění je velmi pohodlný. Většinou je to první možnost, jak koberec vyčistit od běžných nezašlých nečistot. Na koberec nasypte prášek nebo nastříkejte pěnu. Pokud máte koberec s vyšším vlasem, musíte zapracovat prostředek kartáčem. Nechte působit dle návodu a potom vysajte vysavačem. Pokud vlastníte bavlněný koberec, vyčistěte koberec spíše mokrým čištěním.

    Mokré čištění koberců

    Můžeme využít kupované čistící prostředky, které smícháme v roztok. Aplikujeme jej pomocí kartáče nebo jiného přístroje po celé ploše koberce. Nevýhodou tohoto čištění je, že koberec zůstane dlouho mokrý a je třeba jej nechat vyschnout cca 24 hodin. Pro rychlejší schnutí doporučujeme strojové čištění nebo čištění párou.

    Profesionální čištění koberců

    Pokud chcete mít opravdu čistý koberec a bez práce, objednejte si profesionály. Ti mají přístroje, kterými koberec důkladně vyčistí. Takové stroje pracují s principem tlaku. Tekutina se dostane přímo do vláken koberce a potom se vysaje. Koberec tím zůstane pouze vlhký a rychleji nám uschne. Koberec pod zbytkovým obsahem tekutiny neztvrdne po uschnutí a nebudou se tvořit plísně.

    Foto: Freepik

    Parní čištění koberců

    Parní čištění zajišťují různé firmy, ale čistič si můžete půjčit i domů. Do koberce přístroj vstřikuje horkou vodu s čistícím prostředkem a potom se nečistoty vysají vysavačem.

    Perské a vlněné koberce

    Jsou typy koberců, na které se nedoporučuje ani jeden typ těchto čištění. Jsou to perské a vlněné koberce. Na čištění perských koberců stačí jádrové mýdlo a voda. Houbičkou vytvoříte pěnu hlazením ve směru vláken. Koberec potom vyčešte a vysavačem vysajte po směru vláken.

    Vlněné koberce se čistí speciálními prostředky. Neměli byste je nechat schnout na přímém slunci a nečistěte je horkou vodou. Často je vysávejte, tím prodloužíte dobu, kdy bude třeba koberec vyčistit mokrým způsobem.

    Foto: Shutterstock, zdroj: ReadersDigest, GoodHouseKeeping, PopularMechanics

  • Topná sezóna je tady. Jak správně odvzdušnit radiátor, aby nebyl studený

    I když jsou podzimní měsíce zatím hřejivější než obvykle, topení se brzy nikdo z nás nevyhne. Abyste ale zužitkovali využité energie naplno, je třeba mít celou topnou soustavu v top stavu, aby žádné teplo zbytečně neunikalo. Nečastější a zároveň nejjednodušší problém bývá vzduch v radiátoru. O tom jak ho poznáte, a především jak se ho zbavíte, se dočtete dále v textu.

    Jak poznat, že by se měl váš radiátor odvzdušnit

    Potřebu odvzdušnění poznáte poměrně snadno. Jako první ukazatel by mělo být nedostatečné topení daného radiátoru. Pokud tedy máte vytápění zapnuté a je vám stále zima, na vině může být právě vzduch v radiátoru.

    Kromě omezeného topení můžete problém objevit i podle sluchu. Při zapnutí zavzdušněného radiátoru totiž uslyšíte bublání. Další stopu můžete objevit i při dotyku radiátoru. V případě, že je polovina horká a část studená, měli byste těleso odvzdušnit.

    Odvzdušnění radiátoru krok za krokem

    Odvzdušnit radiátor zvládnete hravě sami. Připravte si k tomu odvzdušňovací klíč, který seženete v každém kutilském obchodě, kyblík a hadr. Odvzdušňovací ventil naleznete nejčastěji v horní části radiátoru. Než k němu přiložíte klíč, umístěte pod něj kyblík, do kterého bude stékat vypuštěná voda.

    Klíčem otáčejte velice pomalu, stačí ho jen nepatrně otočit a uslyšíte ucházející vzduch. V momentě, kdy začne vytékat voda, můžete ventil opatrně uzavřít. Otřete zbytky vyteklé vody a máte hotovo. Váš radiátor je odvzdušněn! Teď už jen vyzkoušet, zda řádně topí.

    Foto: Shutterstock

    Kdy radiátory odvzdušnit?

    Názory na to, jak často radiátory odvzdušňovat, se poměrně liší. Všichni odborníci se ale shodnou na tom, že nejdůležitější je ho provést na začátku topné sezóny.

    Během zimy pak lze doporučit alespoň ještě jednou odvzdušnění provést. Jeho potřebu poznáte podle povrchové teploty samotného radiátoru. Pokud se jeví nedostatečná, je na čase opět vytáhnout odvzdušňovací klíč.

    Foto: Freepik, zdroj: Eonenergy, HomeServe

  • I obyčejná prodlužovačka může být nebezpečná. Nevyplatí se na ní šetřit

    V každé domácnosti většinou nastane problém s nedostatkem zásuvek. Támhle přibude nový spotřebič, děti rostou a s nimi i jejich požadavky na elektroniku. I zahrada má své nároky, které je čím dál těžší uspokojit. Dříve, než vezmete první prodlužovačku, která vám v hobby marketu padne do ruky, zrekapitulujte si pár věcí, díky kterým koupíte bezpečný a spolehlivý přívod elektrické energie, který neohrozí váš domov.

    Méně je někdy více zde neplatí

    Nač budu kupovat drahou šňůru, když je stejně jenom na občasné zapnutí akvária nebo pro špunta na lampičku? Odpověď je jednoduchá – pro bezpečnost celé rodiny! 

    Nekvalitní prodlužovací kabely, což vám napoví cena, jsou vyrobeny z hliníkových dílů, které na sobě sice mají měděný povrch, oproti měděným vodičům však hůř bojují s teplem, kterému je prodlužovačka vystavena. Nikdy také nespojujte více prodlužovaček dohromady, vždy kupte výrazně delší šnůru, než potřebujete. 

    I tloušťka prodlužovačky hraje roli. Silnější vodiče mají větší výkon, stabilní na delší vzdálenost. Jsou vhodné pro použití těžší techniky nebo na stavby. Ty užší jsou pak obecně vhodné do domácnosti. Vybírejte vždy prodlužovačku s výkonem ideálním pro váš spotřebič – udává se hodnota kolem 15 A, což je příkon 1800 wattů.

    Foto: Shutterstock

    Použití hraje roli

    Vždy uvažujte, nač budete prodlužovací kabel potřebovat. Plastové jsou vhodné do interiéru a nepředpokládá se jejich využití v prašném prostředí nebo na zahradách, nejsou totiž odolné proti vlhkosti a nečistotám. Plastová schránka prakticky kryje přívod elektřiny, ovšem není zase tolik odolná vůči vnějším vlivům. Co se týče praktičnosti, vždy je vhodnější ta s ovládacím tlačítkem na provoz a clonkami, které se otevřou až s tlakem vidlice. Nikdy neumisťujte prodlužku tak, aby byla špatně přístupná, nebo dokonce něčím překrytá. Pokud máte v domácnosti děti, dětská pojistka je nezbytná.

    Průmyslové prodlužovačky jsou naopak od toho velice odolné a připravené na použití v náročnějších podmínkách. Ideální jsou pružnější kabely, které se přizpůsobí prostředí a bude se s nimi lépe pracovat. 

    Na zahrady se pak osvědčil buben, který vás nebude omezovat ve vzdálenosti, nezapomínejte však, že je třeba celý kabel vždy před použitím vymotat, jelikož by se mohl přehřívat. Buben v tomto ohledu slouží pouze, jako držadlo. 

    Výběrem správné prodlužovačky rozhodujete o bezpečí vás a vašich nejbližších. Není řečeno, že kabely, které nesplňují naše parametry jsou nefunkční, přesto je dobré se při nákupu nových řídit dobrou radou.

    Foto: Shutterstock, zdroj: TheSpruce, Statefarm

  • Nedávejte utěrku na dvířka od trouby

    Děláme to asi občas všichni. Místo toho, abychom utěrku umístili na háček, raději ji přeloženou zavěsíme na dvířka od trouby. Je to sice velmi pohodlné, v některým případech možná i instinktivní, ale jde také o velmi nebezpečný hazard se zdravím a majetkem. Utěrka, ani nic jiného, na dvířka trouby prostě nepatří.

    Není utěrka jako utěrka

    V dnešní době existují celé stohy utěrek, které se používají k sanitárním a jiným účelům. Od obyčejných textilních utěrek pro utírání nádobí, přes ty z umělých vláken na utírání prachu, až po vysoce specializované, které se používají například k leštění karoserií.

    Liší se tedy nejčastěji způsobem použití a pořizovací cenou. Téměř všechny ale mají jednu společnou věc. Při nesprávném používání a nehygienické údržbě se z prosté utěrky stává časovaná bomba.

    Na dvířka trouby nic nezavěšujte

    Možná vás už napadlo, že hlavní problém utěrky zavěšené na dvířkách trouby je zřejmě v požární bezpečnosti.

    V extrémních případech může samozřejmě dojít i vznícení. Bude se vám to zdát sice nepravděpodobné, nicméně přesně takto vzniká u nás až několik desítek požárů ročně. A určitě nechcete být další číslo ve statistice.

    Navíc nejde jen o oheň. Pokud zavěsíte vlhkou utěrku na rozehřátou troubu, může se vlhkost v textilii vyšplhat na vysoké teploty. Pak už stačí jen málo k případným opařeninám, zejména u dětí.

    Foto: Freepik

    Utěrky jako semeniště bakterií

    Nesmíme zapomínat ani na pravidelnou obměnu použitých utěrek a jejich časté praní. Nezáleží na tom, jakým způsobem se utěrka používá. Důležité je, kde se používá. A pokud se má vyskytovat v prostředí, kde se manipuluje s potravinami, je správná hygiena naprosto stěžejní.

    Utěrka se totiž velice rychle stává semeniště různých baterií, virů a ještě častěji plísní. Vlhkost, správná domácí teplota a neustálý přísun živin z různých nečistot, je vynikající příležitost pro nevyžádanou návštěvu z mikroskopického světa.

    To pak může vést k různým zdravotním potížím strávníků i obyvatelům bytu či domu. Nejčastěji se jedná o potíže kožní, trávicí a v horším případě i respirační. A bohužel se nejedná pouze o ojedinělé případy. Za nevhodný stav utěrek na nádobí a jejich uskladnění, může hygienická kontrola zavřít celou restauraci.

    Utěrky po použití nechte vždy řádně vyschnout, nenechávejte je v přímé blízkosti potravin a pravidelně je střídejte. Není přeci nutné, kvůli špinavé utěrce, si přivodit nějaké problémy.

    Foto: Shutterstock, zdroj: TheKitchn, Apartmenttherapy