Author: Tereza Čierníková

Meduňka, máta, levandule a bazalka. To jsou nedílné součásti každé bylinkové zahrádky. Kromě zmíněných bylinek se však do bylinkových záhonů hodí také tymián, který dodává dokonalou chuť mnohým masitým i nemasitým pokrmům. A kromě jiného umí s naším zdravím zázraky. Nevěříte? Naučte se ho pěstovat, abyste jeho sílu a moc mohli vyzkoušet na vlastní kůži.  

Tymián jako jižní dvojče mateřídoušky 

O tymiánu se často říká, že je to jižní dvojče mateřídoušky. Má nezaměnitelnou a silnou vůni, i proto se přidává k masu, které dokáže nádherně rozvonět. Lidé tuto zdravou bylinku pěstují jak v záhonech, tak také v květináči. Je jen na vás, pro jakou variantu se rozhodnete. Aby vám však neuhnila nebo neuschla, pomůžeme vám s pěstováním. 

Jak pěstovat tymián 

Tymián je rostlina poměrně bujná. Může dorůst až do výšky dvaceti centimetrů a do šířky třiceti centimetrů. Jelikož je to bylinka jako každá jiná, i v tomto případě platí, že potřebuje teplé a slunné stanoviště. Začněme však na úplném začátku čili u výsevu semínek.  

Samozřejmě se mezi námi najdou lidé, kteří pěstují tymián ze sazeniček. Těm poradíme jen jedno, a sice nekupujte bylinky (a to ani tymián) v supermarketech, jelikož zde je pěstován za špatných podmínek a často si s sebou domů přinesete již hnijící rostlinku. Raději si zajděte do zahradnictví nebo do hobbymarketu, kde si koupíte kvalitnější rostlinku. Přesto ji hned přesaďte do čerstvého, nového substrátu určeného bylinkám.  

Pokud pěstujete tymián ze sazeniček, právě nyní přišel váš čas. Semena se zásadně sází na jaře, a to do sadbovače v pařeništi. Až když semínka vyklíčí, můžete je přesadit do menších květináčů. A během dubna až května je sázíme do bylinkové zahrádky. 

Jak se tymián množí 

Když jsou bylinky na správném místě čili na teplém a slunném stanovišti, rostou poměrně rychle. Zejména, když jim vyhovuje zálivka. Jestliže se začne tymián rychle rozrůstat, můžete ho oddělit, a tím tedy rozmnožit. Množení probíhá takzvaným řízkováním, kdy se vezmou řízky z postranních výhonů. Ty se odříznou i s uzlinou začátkem léta. Řízky se posléze dají do menších květináčů, v nichž je buď připravený substrát určený bylinkám, nebo v nichž se nachází směs rašeliny a písku v poměru jedna ku jedné.  

Tymián na jednom místě 

Žádná bylinka nemá ráda přílišné výkyvy teplot. Ani tymián není výjimkou. Když se však ujme, dokáže na jednom stanovišti přežít řadu let. Ani v zimě není třeba ho vytahovat ze záhonů a uschovávat ho před mrazíky. Jeho houževnaté stonky vytvoří krásné keříky, které před nastoupením zimy přikryjete chvojím, listím nebo jinou podobnou přikrývkou.  

Jak se k nám tymián dostal 

Jak jsme zmínili, tymián je často označován za jižní dvojče mateřídoušky. K nám doputoval ze Středomoří. Oblíbili jsme si ho především díky jeho aromatičnosti. Tu milovali ostatní i staří Řekové, kteří milovali jeho nasládlou kořenitou chuť. Díky své chuti se už ve starém Řecku přidával tymián do polévek a nejen k masu. 

Tymián v kuchyni 

K masu nebo do polévek. Takto například můžete využít tymián v kuchyni. Můžete ho však přidat do velice oblíbených smoothie. Ovocným a zeleninovým šťávám dodává chuť a vůni. Hodí se také do mnoha zálivek nebo dresinků. Můžete si z něj udělat i lahodný, osvěžující čaj. 

Tymián a zdraví 

Jelikož je tymián bylinkou, prozraďme si jeho zdraví prospěšné účinky. Tymián je především antibiotický a antiseptický. Kromě toho podporuje vyprazdňování čili ulevuje od zácpy. Také má močopudné účinky. Dokáže zlepšit trávení žaludku a pročistí i plicní tkáně. Léčí kožní onemocnění a nejrůznější kožní poranění, taktéž silně podpoří imunitní systém. Málokdo také ví, že je to první pomoc při bolestech břicha a při plynatosti.

Foto: Pixabay.com, Shutterstock.com.

Přejete si mít kolem domu krásnou, barevnou zahradu? V takovém případě nesázejte na břečťany nebo bylinky, ty vám nerozkvetou do barev duhy. Raději vsaďte na pestrobarevné jiřiny, na které je radost pohledět. Sice se jedná o tradiční květiny, které pěstují tisícovky zahrádkářů, ale pravdou je, že jiřiny mají nesčetně mnoho tváří. Jaký druh si vypěstujete na své zahradě vy?

Jiřiny se dají považovat za klasiku českých zahrad. Našli byste ji vysázenou v mnoha záhonech. Jak ale bylo zmíněno, jiřiny jsou květiny, které mají mnoho podob. Může se tak klidně stát, že vypěstujete takové květy, které na jiných zahradách nejsou k vidění.

I když jsou jiřiny oblíbené mezi lidmi v naší zemi už více jak 150 let, stejně se najde řada zahrádkářů, kteří si nejsou úplně jistí tím, jak jiřiny pěstovat. A právě těm pojďme poradit.

Jak pěstovat květiny jménem jiřinky?

Jiřiny nebo také zdrobněle jiřinky nevyžadují příliš mnoho péče. Důležitý je pro ně zejména správný čas výsadby. Jsou velice citlivé na mráz, a tak to mějte na paměti. Pokud by mrazík napadl jiřiny, jejich růst by se na nějakou dobu zastavil. Pestrobarevné zahrady byste se tak nemuseli dlouho dočkat.

Hlízy jiřin je dobré sázet do výživné, propustné půdy. Ideální stanoviště je slunné, které bude zároveň chráněné před prudkým větrem a podobnou nepřízní počasí. Hlízy se sází zásadně deset až patnáct centimetrů hluboko. Raději k nim umístěte metrovou tyčku, aby se jiřiny při růstu nezlomily.

Abyste se dočkali brzy krásných květin, je dobré jiřiny hnojit. Dostatek živin podpoří jejich růst i kvetení. Živiny dodávejte v týdenních intervalech od jara až do srpna.

O jiřinách:

Možná si říkáte, že jiřiny jsou typicky českou květinou, když nesou české jméno. Jenže tomu tak není. Tyto krásné pestrobarevné rostliny pochází z Ameriky. Dodnes roste nejvíce druhů ve slunném Mexiku. Do Česka se rostliny dostaly až později. Jejich jméno vzniklo přeložením německého jména “Georgina”.

Foto: Shutterstock.com.

Se sílícími paprsky slunce nastává doba probouzení celé zahrady. Řada z nás už časně z jara bere do rukou rýč či motyčku a začíná se zahradními prácemi, kterých je po zimě víc než dost. Po zimě je však nutné k zahradě přistupovat trochu jinak než během zbytku roku. Prozraďme si, jak se o zahradu starat během prvních jarních měsíců.

Staráme se o zahradu během března 

Sněhová pokrývka začíná v březnu neúprosně tát – tedy pokud vám na vaši zahradu letos vůbec nějaký sníh napadl – a tím pádem se na zahradě objevují zbytky napadaného podzimního listí, které je třeba shrabat. V době zimy to byla přikrývka pro rostliny, které zimu nemají zrovna v lásce, na jaro však listí na zahradě už být nemá.  

Kromě shrabávání listí přichází na řadu také vertikutace. Mnozí zahrádkáři si to nechávají až na podzim, podle odborníků by se ale mělo k vertikutaci přistupovat rovnou dvakrát do roka, a to jak na podzim, tak také na jaro – a jaro máme právě nyní. Proto vezměte do rukou vertikutátor a odstraňte z trávníku veškeré mechy nebo plsti, které by mohly stát za špatně rostoucím, nebo dokonce hnijícím trávníkem, který by nebyl vaší pýchou, spíše ostudou.  

Během jara už přichází čas i na úpravu trvalkových záhonů, které by se rády vzpamatovaly z dlouhých zimních měsíců. Choulostivější druhy se chtějí zbavit svých zimních pokrývek, které je tíží. Nezapomínejte ani na zastřihávání zaschlých nebo odumřelých částí rostlin. Co se týče péče o okrasné dřeviny, můžete se klidně pustit do jejich výsadby, pokud tedy máte v plánu vysázet keře s opadavým listem. U starších okrasných dřevin proveďte už takto časně z jara prosvětlovací a tvarovací řez.  

Staráme se o zahradu během dubna 

I když se duben nese ve znamení velikonočních svátků, neznamená to, že je to měsíc klidu. Zahradní práce jsou i v tomto měsíci potřeba, ovšem nyní zahrada žádá něco krapet jiného. Ze zimního spánku je probuzená a touží po plnohodnotné péči. A tak nezapomeňte na přesazování rostlin. Vytáhněte také rostliny z úkrytů, v nichž byly během dlouhé zimy schovány před mrazíky. Zejména muškáty už můžete opět dát na okenní parapety, aby krásně ozdobily váš dům. Začněte i s hnojením, začíná totiž vegetační období, během kterého se rostliny hnojí obvykle ve čtrnáctidenních intervalech.

I stromy si zaslouží hnojení. To se provádí formou mulčování, což zabrání nadměrnému výparu či ochrání strom před teplotními extrémy.

V dubnu nastává také čas prvního sekání trávníku. Pokud jste během března nestihli provést vertikutaci čili provzdušnění trávníku, v dubnu se k tomu už dostaňte a neodkládejte to na další měsíc.

V dubnu se také začíná již se sázením. Do svých skleníků klidně zasaďte první rajčata nebo papriky, poté koncem dubna se sází i brambory, které jsou naklíčené a které patří do volné půdy.

Nezapomeňte během dubna provést také postřiky na ovocné stromy, pokud se i letos chcete vyvarovat chorobám a škůdcům, kteří jsou často důvodem malé úrody nebo žádné úrody. Pokud jste po sklizni neprovedli řez peckovin, nyní máte možnost napravit svou chybu a řez provést. Jen tak budete mít jistotu, že stromy i letos urodí velké množství oblíbeného ovoce, ze kterého budete čerpat i během zimy, kdy zahrada bude zaslouženě odpočívat.

Foto: Shutterstock.com, Unsplash.com.

Pokud jste majitelem zahrady či zahrádkářem, pravděpodobně nevíte, co na začátku jara nejdříve udělat. Během prvních jarních měsíců je tolik věcí, které musíte stihnout, aby vaše zahrada byla opět krásnou. Podle odborníků byste se však měli ze všeho nejdříve pustit do péče o trávník, jelikož ten je dominantou celé zahrady.

Co je třeba udělat nejdříve 

Ze všeho nejdříve je třeba začít s vertikutací. Mnozí zahrádkáři nechávají vertikutaci na podzim, vertikutace se však musí provádět ideálně dvakrát do roka a to jak na podzim, tak právě v předjaří. Je však třeba počkat, až se zastaví teplotní výkyvy a teploty se budou stabilně pohybovat nad bodem mrazu.

Vertikutace je jinými slovy provzdušnění trávníku, během kterého dojde k odstranění mechů a plstí z trávníku, které by mohly bránit bezproblémovému růstu a které by mohly být důvodem hniloby. Plstě bývají taktéž velice často důvodem vzniku houbových chorob, jichž se posléze velice špatně zbavujete.

Vertikutace není nic těžkého, s pomocí kvalitního vertikutátoru je to záležitost chvilky. Nože tohoto přístroje ruší zhutněnou vrchní vrstvu půdy a poškozují se tím pádem růžice plevelů, které byste jinak pracně odstraňovali s motykou či rýčem.

Jak správně provádět vertikutaci 

Jelikož je vertikutace opravdu potřebná a důležitá, je třeba ji provádět správně. Provádí se zásadně ve dvou na sebe kolmých směrech, někdy se však musí provést opakovaně ve více směrech. Vertikutací dochází k odstranění mechů a plstí z trávníku na povrch. Posléze je tedy nutné pomocí švédských hrábí plsť vyhrabanou na povrch z trávníku odstranit.

Po vertikutaci je třeba trávník pohnojit. Ideální je pomalu rozpustné hnojivo, které bude uvolňovat živiny do trávníku postupně po menších dávkách. Tím se sníží riziko popálení. Bez hnojiva by trávník nerostl tak, jak by růst měl, kromě toho kvalitním hnojivem podpoříte jeho obnovu. Hnojení však s sebou nese jedno břímě, a sice častější sečení. Vůbec první jarní sečení je třeba zvládnout během dubna.  

Likvidace plevelů jako krok č. 2 

Vertikutace trávníku a jeho následné hnojení jsou velice důležité body na seznamu prací, které je třeba udělat na zahradě z počátku jara. Pokud však chcete mít trávník jako zrovna zasazený, měli byste se pustit také do likvidace plevelů, na něž se při vertikutaci nedostalo. Řeč je zejména o plevelu, který roste kolem obrubníků nebo na okrajích trávníku či u plotů. Pomocníkem vám bude ostrý rýč nebo případně speciální technika, která je k tomuto určená.

Zakryjte nerovnosti 

Po zimě trávník není zrovna v dobrém stavu. Mohou se na něm vyskytovat také nerovnosti, které je dobré zapravit. Pokud jsou nerovnosti menší, postačí vám křemičitý písek. Jestliže jsou nerovnosti větší, raději použijte směs písku a trávníkového substrátu. Až dané místo opravíte, dosejte ho trávníkovým osivem.

Po provedených pracích nezapomeňte trávník ještě zalít. V ideálním případě instalujte závlahový systém, díky kterému se nebudete muset starat o pravidelné zalévání trávníku.

Foto: Unsplash.com, Shutterstock.com.

Mezi bylinkami s pozitivním vlivem na naše zdraví řadíme i šalvěj, kterou bohužel jen málokdo pěstuje na své bylinkové zahradě, což je velká škoda. Šalvěj lékařská si jednoznačně zaslouží mít místo právě na vaší zahrádce. Její pěstování navíc není nijak obtížné, zvládne to i začínající pěstitel, který doposud žádnou rostlinu nebo bylinku nepěstoval.  

Šalvěj má mnoho podob 

Šalvěj je bylinka, o které se ví, že má víc než tisíc podob. Bohužel v české přírodě na ni prakticky nenarazíte, proto si ji musíte vypěstovat doma. Vybrat si můžete z více jak tisícovky zástupců, pravděpodobně u vás vyhraje zmiňovaná šalvěj lékařská, kterou by měl mít na své zahrádce absolutně každý. Důvodem toho jsou nejen její blahodárné účinky na zdraví, ale také to, že ji můžete užívat v kuchyni jako výborné koření.

Pěstovat ze semínka nebo sazeničky? 

Každou bylinku nebo rostlinu můžete vypěstovat buď ze sazeničky, nebo ze semínka. Obecně se ví, že pěstování ze sazeničky je daleko rychlejší, na druhou stranu můžete narazit na hnijící sazeničku, ze které nevypěstujete nic. Jak je tomu u šalvěje? Vyplatí se pěstovat ze sazeničky nebo ze semínka?

Podle zkušených pěstitelů je to zcela na vás. Pakliže se rozhodnete pro sazeničky, je důležité sazeničky vybírat opravdu pečlivě, a to ideálně od českých zahradníků. Pokud si odkoupíte sazeničky od českých zahradníků, budete vědět, že jsou rostlinky zvyklé na české podmínky, a je zde tedy velká pravděpodobnost, že se uchytí a brzy vykvetou do celé jejich krásy. Jestliže byste však svolili k nákupu sazeniček z hobby marketů, bohužel si nejpravděpodobněji přinesete domů sazeničky dovezené ze zahraničí, které vám mohou v záhonu nebo v truhlíku při českých podmínkách uhynout.

Možná si říkáte, že pěstování ze semínka se zdá najednou snazší, ale opravdu to vyjde nastejno. Při pěstování šalvěje ze semínka byste měli nechat rostlinu zasazenou v truhlíku až do doby, dokud pořádně nezesílí. Nevystavujte slabou květinu na přímé sluníčko, šalvěj má tendenci se za sluníčkem vytahovat, a ještě více slábne. To pak povede k tomu, že přesazení nepřežije.

Zásady pěstování šalvěje 

I když pěstování šalvěje není nic extrémně těžkého, existují zásady, které vám pěstování ještě více usnadní. Například je nepsaným pravidlem, že šalvěj je dobré vysázet během února, maximálně na počátku března. Sází se zhruba tři centimetry hluboko na stanoviště, kde není kyselá půda, kterou šalvěj naprosto nesnáší. Ideálním stanovištěm je místo, kde je půda naopak lehká a dobře propustná. Zároveň je důležité, aby na stanoviště svítilo sluníčko. Je to přece bylinka jako každá jiná a o bylinkách se ví, že ke svému spokojenému růstu a životu potřebují teplo a světlo.  

Když začne zima klepat na dveře, je důležité šalvěj zazimovat, máte-li tedy šalvěj v květináči nebo v truhlíku. Udělejte to dříve, než nádoba promrzne. K přezimování jsou vhodné místnosti, kde je chlad, ale kde není příliš temno. I přes zimu je důležité šalvěj zalévat, ale stačí jen čas od času, aby rostlina úplně neuschla. 

Šalvěj a zdraví 

Jak již bylo zmíněno, šalvěj je bylinka, která pozitivně ovlivňuje naše zdravíčko. Například dokonale léčí bolesti v krku, také zbavuje tělo nejrůznějších zánětů, které se v něm ukrývají. Taktéž umí hojit rány, má pozitivní vliv na zažívání nebo ulevuje od nepříjemné plynatosti 

Šalvěj a její benefity

• pomáhá proti nadměrnému pocení 
• má protikřečové účinky 
• je antioxidační 
• ulevuje od nervového napětí 
• pomáhá proti depresím 
• pomáhá posílit naši imunitu

Foto: Unsplash.com, Pixabay.com, Pexels.com.