Author: Tereza Čierníková

  • Rady pro pěstitele balkonových rostlin

    Balkonové rostliny pomalu, ale jistě začínáme opět vytahovat na naše balkony a okenní parapety. Dlouhé zimní měsíce byly zazimovány a uskladněny na chodbách našich domovů nebo v pracovnách a jelikož teploty začínají sahat na přijatelnou teplotu, řada pěstitelů již zvažuje vytažení balkonových květin zpět na své místo ze svých úkrytů. Ať už se ale rozhodnete pro vytažení balkonových rostlin nyní nebo později, prozradíme vám, jak o ně správně pečovat, aby vám opravdu krásně rostly a kvetly.

    Zejména během vegetační sezony jsou na balkonové květiny kladeny opravdu velké nároky. Aby balkónové květiny zdobily naše obydlí ve své plné síle a kráse, rostliny musí být vitální, plné květů a hustě větvené. Za tím vším stojí jen a jen správná péče každého pěstitele. A právě pro ně máme několik rad.

    Aby květiny rostly, potřebují správný substrát

    Pokud se chcete letos dočkat opravdu košatých muškátů či jiných pokojových rostlin, základem všeho je správný substrát. Ten je naprosto klíčový při pěstování pokojových rostlin. V případě balkonových rostlin by jejich substrát měl být dobře propustný, vzdušný, také výživný. Buď si můžete zakoupit přímo substrát pro balkonové rostliny, který najdete v každém obchodě se zahradnickými potřebami, nebo si ho můžete namíchat z křemičitého písku, perlitu, kvalitního kompostu, rašeliny či dobré zahradní zeminy.

    Po zazimování zkontrolujte stav rostlin

    Nikdy neumísťujte rostliny na okenní parapety nebo balkon hned po vytažení z jejich zimního úkrytu. Každá rostlina musí být zkontrolována, jelikož během zimování mohlo dojít k jejich napadení například mšicemi nebo molicemi či sviluškami. Rostliny je dobré přesadit do zcela nového připraveného substrátu, případně je dobré provést ochranný postřik, pokud jste na nějakou napadenou rostlinu přece jen narazili.

    Hnojivo je nepostradatelné

    Už během prvních dnů na balkoně se vyplatí rostliny hnojit. Z počátku je hnojíme méně, během pozdního jara a léta je hnojíme i jednou za čtrnáct dnů. Je zde možnost (zejména při jarním přesazování) přimíchat hnojivo přímo do substrátu. Volte však pozvolně rozpustné, které zajistí dostatečné množství živin na dlouhé měsíce.

    Foto: Shutterstock.com.

  • Škůdců na zahrádce se zbavíte nejen s použitím chemie. Jde to i přírodně, pomůže řeřicha nebo hořčice

    Zahrádkářská sezona začala. Zatímco někteří neustále nakupují zeleninu v obchodech, jiní se zaměřují na nákup spíše semínek, které později zasází do záhonků a z ní si následovně vypěstují vlastní zeleninu, která je daleko chutnější, šťavnatější a lahodnější. Možná i vy patříte k zahradníkům, kteří si každým rokem pěstují vynikající a čerstvou zeleninu. Pokud je tomu tak, jistě víte, že zelenina může být napadena škůdci. Jak proti tomuto soupeři vyhrát?

    Housenka běláska zelného, foto: Shutterstock.com

    Zeleninu napadají nejrůznější škůdci a nemoci

    Každým rokem se zahradníci a zahrádkáři setkávají s hromadou škůdců a nemocí, jež napadají jednotlivé druhy zeleniny. Nemoci i škůdci se začínají objevovat už při sázení první zeleniny. Nejdříve se objevuje houbová choroba, která napadá salátovou zeleninu. Způsobuje její podehnívání. Ředkvičky zase trpí na takzvané dřepčíky, kteří napadají klíčící rostliny, které následovně likvidují.  

    K poměrně obávaným škůdcům patří také bělásek, který si třepetá nad záhony, kde se nachází zelní nebo kapusta, květák či podobná zelenina. Bělásci okusují listové čepele a ze zeleniny vám nic nenechávají. Podobně působí i plodomorka zelná, která dokonce přežít zimu v podobě larvy.

    Zelí napadené běláskem zelným, foto: Shutterstock.com

    Jak předcházet škůdcům a nemocem 

    Pokud vaši zeleninu škůdci a nemoci nenapadli, je důležité nepodcenit v této chvíli prevenci. Díky správné prevenci se vaše zelenina může nepříjemnostem zcela vyvarovat, a to je přesně to, co chcete a co vám usnadní práci spojenou s péčí o pěstovanou zeleninu.  

    Zdraví zeleniny se dá, podle zkušených zahradníků, ovlivnit už při výběru osiva a také správným předpěstováním. Při výběru semen platí pravidlo, že se vyplatí kupovat mořená semena. Tato semena jsou ošetřena a je u nich daleko menší pravděpodobnost, že je škůdci nebo nemoci napadnou.

    Ilustrační obrázek, foto: Shutterstock.com

     

    Předcházet nemocem lze také tak, že před vysetím ošetříte půdu speciálními přípravky. Tím se vyhnete především napadení klíčních rostlin. Vhodné je také provádět speciální zálivky sadby.  

    Při pěstování dbejte na to, abyste rostlinu sázeli mělce, ve volném sponu a abyste je zalévali v odpoledních hodinách. To jsou triky, které se osvědčili zahradníkům a zahrádkářům jako prevence houbových chorob.

    Ilustrační obrázek, foto: Shutterstock.com

    Co dělat, když škůdci a nemoci napadnou zeleninu 

    Možná se nemoci a škůdci už nachází na vaší úrodě. V takovém případě se ptáte, co máte dělat, jak škůdce zničit, aniž by došlo k výraznému poškození rostliny. Je důležité, abyste zeleninu pravidelně kontrolovali. Jen tak odhalíte škůdce nebo nemoc v začátcích, kdy se s ní dá bojovat jinak než vytržením rostliny z půdy.  

    Pokud napadnou rostlinu zmiňovaní dřepčíci, zasáhnout lze s insekticidy. Přípravků na této bázi je celá řada, v hobbymarketech nebo zahradnictvích vám rozhodně poradí. Pokud to chcete udělat přírodněji, můžete vysázet k napadené rostlině řeřichu nebo hořčici, což jsou rostliny, které škůdce přitáhnou a na kedlubny či jinou napadenou zeleninu si už ani nevzpomenou. 

    Řeřicha spolehlivě odláká škůdce od vaší zeleniny, foto: Shutterstock.com

    Když napadne zeleninu plodomorka nebo krytonosec, v tomto případě je zahubení obtížnější, ale ne nemožné. Na pomoc si vezměte přípravky s obsahem dusíkatého vápna.  

    Pokud jste zastánce čistě přírodního pěstování bez přípravků nebo chemie, vsaďte na přirozené škůdce škůdců. Například slunéčka sedmitečná jsou hotovým postrachem mšic, které napadají například okurky nebo rajčata.

    Někdy to bez chemie nejde 

    Je však třeba konstatovat, že ne vždycky to jde přírodní cestou. Někdy se bez chemie člověk neobejde. Někdy se choroby nebo škůdci objeví až v takovém stádiu, kdy se potřebují z rostliny odstranit rychle, jednoduše a efektivně. V této chvíli přichází na scénu postřik nebo sprej, který umí škůdce, nemoci i plísně zastavit takřka ihned.  

    Při používání chemických prostředků si dávejte pozor především na jednu věc, a sice na správné zacházení. Před použitím si vždy přečtěte návod na to, jak s přípravkem či postřikem zacházet. Dodržujte ochranné prostředky, abyste nepoškodili své vlastní zdraví. 

  • Zásady pro pěstování zeleniny na zahradě. Radujte se z velké úrody

    Většina lidí zjistila, že kupovat si zeleninu v obchodě není zrovna nejlevnější, navíc člověk nikdy neví, jak bylo k zelenině přistupováno při jejím pěstování, jaké pesticidy byly používány nebo jestli náhodou zelenina nedozrávala po cestě na pulty českých obchodů. Proto je daleko rozumnější stát se zahradníkem a vypěstovat si vlastní zeleninu. Využít můžete zahradu, ale i balkón. I vy se můžete radovat z velké úrody, pokud se budete držet tipů a rad.  

    Důraz klaďte na výběr semen 

    Abyste se dočkali opravdu bohaté úrody, je nutné, abyste kladli důraz už na výběr semen. Z nesprávných, nekvalitních semen nikdy nevypěstujete úrodu, po které tak prahnete a kterou chcete. Zkušení zahradníci se shodují na tom, že mezi nákupem a výsevem semen se musí dodržovat několik konkrétních pravidel. Například se musíte postarat o to, aby semena dýchala a aby byla skladována v chladu čili někde, kde se teplota pohybuje od deseti do patnácti stupňů Celsia. 

    Se sázením začněte na jaro 

    Aktuálně je ta správná doba pro výsev vybraných semínek. Se sázením se vždy vyčkává do opadnutí zimních mrazíků. Důležité je, aby i v noci teplota nepadala pod bod mrazu. Až se tak stane, můžete začít s výsevem, který se klidně může prodloužit až do léta. Zjara se sází především petržel, mrkev, cibule nebo špenát, později se pak sází červená řepa a brambory. Okurky, rajčata, papriky nebo jiná choulostivější zelenina se sází zásadně až v květnu, kdy jsou teploty stabilně přijatelné.  

    [easy-image-collage id=4707]

    Některou zeleninu si předpěstujte 

    Je důležité upozornit na to, že ne všechna zelenina se sází rovnou do připravených záhonů na zahradě. Některé druhy zeleniny se musí předpěstovat. Řeč je především o zelenině, která je choulostivá na nízké teploty. Ta se musí předpěstovat ve skleníku a posléze se v květnu sází do záhonů. Mluvíme především o zmiňovaných paprikách, rajčatech nebo okurkách.  

    Důležitý je výběr vhodného místa 

    Jakožto zahradníci musíte vědět jednu věc, a sice žádná zelenina se nesází dva roky po sobě na stejné místo. Je nutné to střídat. Zároveň si ale pohlídejte, abyste na jedno místo sázeli druhy zeleniny, které mají podobné požadavky.  

    Obecně platí, že zelenina potřebuje především hodně světla, jen tak z ní vyroste zelenina šťavnatá a po chuťové stránce dokonalá.  

    Na půdě záleží 

    Když přesazujete rostliny, také dbejte na to, aby byla zvolená vhodná půda. V případě pěstování zeleniny to rovněž nepodceňujte. Důležité je, aby byla půda úrodná, organická, bez zbytečných plevelů, které je nutné v průběhu růstu zeleniny pravidelně odstraňovat. 

    Na pravidelném zalévání také záleží 

    Pokud se chcete dočkat opravdu velké úrody, nezapomínejte na pravidelné zalévání, a to hlavně během parného jara a horkého léta. Při zalévání zeleniny platí pravidlo, že nikdy se zelenina nezalévá během pravého poledne. Mohlo by dojít ke spálení rostlin. Ideální doba na zalévání je časně ráno a později během odpoledne. Při parných horkých dnech zalévejte zeleninu dvakrát denně, a to právě v doporučované časy. Vhodné je čerpat rostlinu z kádí na zahradě, kde je voda napršená, odstátá a ideální teploty.  

    I když je zalévání potřebné a i když rostliny potřebují dostatečnou vlhkost, pamatujte na to, že by zemina neměla být příliš mokrá. Udržovat správnou vlhkost půdy, respektive její vláhu, vám pomůže organický kompost nebo sláma, což jsou dvě věci, které půdu dokážou i skvěle vyživit. 

    Nezapomeňte na cestičky 

    Mnoho amatérských zahradníků zapomíná na jednu věc, a sice na cestičky, díky kterým se k zelenině snáze dostanete. Ty je třeba vyšlapat si už při chystání záhonů.

    Foto: Shutterstock.com.

  • Běžným sprchováním spotřebujete i 60 litrů vody. Šetřete vodou na zahradě i v domácnosti, ať peněženka netrpí

    Věděli jste, že z kohoutků, které jsou umístěné v domácnosti, proteče denně i několik hektolitrů vody? A věděli jste, že minimálně polovinu spotřebované vody lze ušetřit bez větší námahy? Netrapte konečně svou peněženku a ulevte svému rodinnému rozpočtu. Začněte s vodou ve své domácnosti šetřit, naučte se s vodou dobře zacházet a ochraňte tím své finance i přírodní zdroje.  

    Jak šetřit vodou na zahradě 

    Začněme venkovním prostředím. Aktuálně nám začíná pěstitelská sezona, která s sebou nese také vyšší spotřebu vody. Zaléváním zahrádky z přímého zdroje vody pochopitelně vede k vyšší spotřebě. Pravdou ale je, že i na zahradě při zalévání rostlin lze ušetřit. Pořiďte si sud, káď nebo jinou nádrž, do které budete chytat dešťovou vodu. Ta je navíc pro rostliny daleko vhodnější než voda ze studně nebo z místního vodovodu. Dešťovou vodu využijete i pro své pokojové květiny, které ocení odstátou vodu.  

    Pokud zaléváte zahrádku hadicí, dobře si zkontrolujte její koncovku. Hadice mohou být poškozeny a mohou vám tak snadno zbytečně unikat litry vody, které za vás nikdy jiný než vy nezaplatí.

    Jak šetřit vodou v koupelně, případně v prádelně 

    Je veřejným tajemstvím, že skutečně největší část spotřebované vody připadá na osobní hygienu. Jenom na mytí vlasů se podle statistik spotřebuje i šedesát litrů vody, plná vana spotřebuje až 150 l litrů vody, sprchování je ekonomičtější – to člověka stojí “jen” šedesát litrů vody. Aby vám však koupelna zbytečně “nelezla” do peněz, zkuste i v této místnosti s vodou šetřit.  

    Odborníci například doporučují zkrátit dobu sprchování, a to o minutu až dvě. Tím dojde k vysoké úspoře vody, konkrétně je možné ušetřit i šest stovek litrů vody za měsíc. Pokud se budete sprchovat pod pět minut, je to chvályhodné. 

    Pokud se sprchujete ve vaně, je dobré nenechat odtéct všechnu vodu do odpadu. Ta totiž může sloužit ke spláchnutí toalety. Na tento důmyslný způsob šetření je však nutné trocha rekonstrukce. Co můžete udělat snáze je zakoupení úsporných sprchových hadic a úsporných koupelnových baterií. Ty ve svém principu nenápadně ředí proud vody vzduchem tak, aby uživatel vůbec nepoznal, že protéká daleko méně vody, než na kolik je zvyklý..

    Co se týče toalety, pravidelně ji kontrolujte, jestli neprotéká. Mnohé toalety trápí drobné úniky, které nemusí být vidět ani slyšet, přesto s sebou berou velké množství vody.  

    Při ranní hygieně, konkrétně tedy při čištění zubů, nenechávejte vodu zbytečně téct. Stejně tak vypínejte vodu i při mytí vlasů, aby došlo k úspoře 150 litrů vody měsíčně.

    Jak šetřit vodou v kuchyni 

    Samozřejmě i v kuchyni dochází k velkým únikům vody. Denně myjeme nádobí, s vodou také vaříme, případně uklízíme, což je na spotřebu vody rovněž náročné. Ideálním způsobem, jak šetřit vodou v kuchyni, je koupit si myčku, díky které se razantně sníží spotřeba vody v domácnosti. Kromě myčky lze dělat i jiné věci pro snížení spotřeby vody.

    Například při ručním mytí nádobí nikdy nenechávejte vodu téct, ale raději si napusťte vodu do dřezu a umývejte nádobí v ní. Místo toho, abyste drhli hrnce nebo pekáče pod proudem tekoucí vody, nechte nádobí odmočit.  

    V případě umývání zeleniny nebo ovoce vsaďte na napuštěný dřez nebo umývání v míse s vodou. Vodu je poté možné použít třeba na zalévání pokojových rostlin. S vodou tak naložíte ekonomicky a nebudete s ní zbytečně plýtvat. Taktéž se doporučuje vařit jídlo v přiměřeném množství vody.  

    Stejně jako se v koupelně musí kontrolovat toaleta, jestli neprotéká, v kuchyni pravidelně kontrolujte kohoutek. Pakliže kohoutek kape, raději ho vyměňte za nový. I malý únik po kapkách může znamenat únik mnoho litrů vody.

    Nezapomínejte na ohřev vody a topení

    Když se mluví o šetření vodou, většinou se neprávem zapomíná na její ohřev a na topení. V obou případech ale může z důvodu zastaralých technologií docházet k velkému plýtvání touto vzácnou surovinou. Pro optimální rozvod teplé vody totiž potřebujete kvalitní oběhové čerpadlo.

    Topení horkou vodou je tím nejekonomičtějším způsobem vytápění, byť s vyššími pořizovacími náklady. Návratnost investice do radiátorového vytápění s oběhovým čerpadlem ovšem činí dnes již pouhých 6-8 let.

    Oběhové čerpadlo reguluje a optimalizuje cirkulaci vody v teplovodním topení a v rozvodech teplé vody tak, aby voda v potrubí nikdy nevychladla. Díky tomu budete nemovitost vytápět rovnoměrně a z vodovodu nebudete muset vodu “odtáčet”, než poteče dostatečně teplá. Vedle úspory vody a energie vás kvalitní oběhové čerpadlo potěší optimálním tepelným komfortem.

    Foto: Shutterstock.com.

  • Zatímco v Praze dochází k propadu cen pronájmů, obyčejným lidem svítá naděje na koupi levnějších nemovitostí

    Možná jste si v minulosti pokládali otázku, proč jsou ceny nemovitostí tak šíleně vysoko. Vliv na cenu nemovitostí má mnoho různých faktorů. V posledních letech jsme byli zvyklí na raketový růst cen, který ani zdaleka nekopíroval růst našich příjmů. Najít slušné bydlení za adekvátní cenu se stalo nadlidským úkonem. Obzvlášť v největších městech. Řada lidí nyní doufá, že aktuální situace nejistoty může odstartovat pokles cen nemovitostí. To se ostatně již začíná potvrzovat. Ceny začínají pomalu, ale jistě klesat. A to dokonce i v Praze

    Realitní trh pociťuje nejistotu

    Do složité situace se dostávají majitelé bytů na pronájem prostřednictvím platformy Airbnb. V uplynulých letech byla běžná praxe majetnější skupiny obyvatelstva koupit si v Praze zajímavý byt financovaný hypotečním úvěr za účelem krátkodobých pronájmů prostřednictvím moderních platforem typu Airbnb. Krátkodobé pobyty spolehlivě pokryly výši měsíční splátky a ještě zbyly další peníze jako zajímavý zisk. Spousta z těchto lidí pak zastavila bance svůj byt a vzala si hypoteční úvěr i na další byt, který podobným způsobem pronajímala.

    Jako nenáročná forma přivýdělku k zaměstnání je to velmi zajímavé. Za pár desítek let pak člověk získá po splacení úvěrů byt (či byty) do “plného” vlastnictví bez závazků vůči bance a dá se říct, že o důchod je vystaráno – inu, kdo chce v naší zemi vlastně spoléhat na důstojný důchod? Valorizace důchodů v roce 2021 je pár stovek a ani “úplatek” voličům ve formě příspěvku k důchodu 5000 Kč není žádné terno. No jo, co se ale stane, když je cestovní ruch takto ochromen a příjmy z Airbnb jsou takřka nulové? Řada majitelů dnes tyto byty kvůli panice pronajímá za “normální” ceny a hledá dlouhodobé nájemce alespoň na rok. Není tak výjimkou, že v lukrativních částech Prahy se nyní pronajímají byty s cenou i pod 10.000 Kč. Na Sreality.cz je aktuálně v Praze nabízeno 29 bytů k pronájmů s cenou do 10.000 Kč měsíčně. Ještě před pár týdny by tato nabídka vypadala utopicky.

    Dá se očekávat, že v následujících měsících nastane zlevňování bytů i k prodeji. To ostatně potvrdil i Petr Bartoň, hlavní ekonom skupiny Natland, který se pro Novinky.cz vyjádřil, že aktuální situace způsobená koronavirovou krizí může také vést ke snížení nebo zpomalování růstu cen nemovitostí v Praze.

    Otázkou tedy zůstává, zda naplno odstartuje ekonomická krize, v jaké míře a v jakém trvání. Máte-li stabilní a jisté zaměstnání a nějaké peníze k dobru, možná nastává dobrá příležitost k investování do realitního sektoru!

    Pojďme se podívat, jaké další faktory pak ovlivňují cenu nemovitostí.

    Lokalita hraje důležitou roli 

    Je rozdíl, kupujete-li dům na venkově nebo ve městě. Stejně tak je rozdíl, jestli kupujete byt na pražském Karlíně či v Holešovicích nebo v Modřanech či v Hrdlořezech. Lokalita zkrátka hraje velkou roli při stanovování ceny nemovitostí. To vám potvrdí každý realitní makléř.

    Dle Deloitte Real Indexu Q3 2019 vyplývá, že ceny prodaných bytů jsou jasně nejvyšší v Praze, která je následována Středočeským a dále Jihomoravským krajem. Naopak nejlevněji byty koupíte v kraji Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském.

    Stav nemovitosti 

    Druhým důležitým faktorem, který hraje roli při stanovování ceny nemovitostí, je samozřejmě stav dané nemovitosti. Je nemovitost po rekonstrukci, jedná se o novostavbu nebo je dům v dobrém, přijatelném stavu, který však rekonstrukci vyžaduje? Jak jsou na tom podlahy nebo střecha, jak jsou na tom zdi či kuchyně s koupelnou? To vše určuje cenu. Je logické, že nejdražší budou novostavby nebo byty či domy po rekonstrukci, jinak na tom budou ceny starších bytových jednotek nebo domů, které by potřebovaly trochu upravit.  

    V souvislosti se stavem nemovitostí se také pojí energetická náročnost. Cenu ovlivňuje i případná přítomnost recepce, tvrzená skla oken nebo bezpečnostní kamery či zateplení nemovitosti.  

    Velikost, orientace a dispozice  

    Za jednopokojový byt zaplatíte daleko méně než za čtyřpokojový příbytek. To je logické. Velikost je při stanovování ceny také velice důležitá, rozhodují metry čtvereční. Také se prokázalo, že jistou roli hraje i orientace. Slunné byty jsou prodávanější a tudíž také dražší. Cenu bytů ovlivňuje i poschodí. Byty ve vyšším patře zpravidla nabízejí příjemné výhledy, které jsou taktéž promítnuty do vyšší ceny.  

    Rozmístění jednotlivých místností určuje cenu zejména v případě domů. U starších domů nejsou výjimkou pro nás dnes zcela atypické dispozice v podobě průchozích pokojů, což cenu snižuje. Co však cenu naopak zvyšuje jsou balkony, terasy nebo předzahrádky. Cenu zvyšuje taktéž garážové stání, které je většinou možné dokoupit za několik desítek až stovek tisíc korun (tento případ se samozřejmě vztahuje na koupi bytu).

    Další faktory ovlivňující cenu nemovitostí 

    • dopravní dostupnost – je nemovitost dobře dostupná? Dostane se k ní člověk vlakem, tramvají, metrem nebo autobusem a jak často jezdí spoje?
    • bezpečnost – dochází v dané lokalitě ke krádežím, vyskytují se v okolí bezdomovci?
    • dostatek/nedostatek zeleně – jsou v okolí parky nebo místa, kam je možné jít na procházku?
    • hlučnost/klid – slyším tramvaje nebo jen zpěv ptáků či před domem?
    • estetika okolí 
    • budoucnost lokality – bude jezdit za pár let danou lokalitou metro? Dojde k výraznému rozkvětu po sportovní nebo kulturní stránce?

    Foto: Shutterstock.com, Sreality.

    Zdroj: Novinky.cz, Deloitte Real Index Q3 2019 – Skutečné ceny prodaných bytů v ČR.

  • Bazalka by neměla chybět na vaší zahradě. Působí proti kašli i jako záchrana při žaludečních problémech

    Bazalka je oblíbenou bylinkou s nezaměnitelnou chutí. Jedná se o oblíbené koření zejména v italské kuchyni. Bazalka krom toho nabízí i řadu prospěšných benefitů pro naše tělo. Naučme se ji proto pěstovat, ať z ní můžeme těžit co nejvíce.  

    Pozor na bazalky ze supermarketů 

    V poslední době jsou bylinky nabízeny v supermarketech za skvělé ceny. Lidé často neodolají a aspoň jednu takovou bylinku si koupí. Postaví ji na okno nebo na jiné teplé a světlé místo, nezapomínají ani na pravidelnou zálivku. Přesto jim však rostlina najednou začne chřadnout, opadávat, neroste, někdy dokonce uhnije. Když se to tak stane jednou, dvakrát či třikrát, člověka to přestane bavit a na bylinky, bohužel i na bazalku, zanevře.  

    Chyba však není v samotném pěstiteli. Chyba je v tom, že se kupuje v supermarketu. Právě zde jsou bylinky pěstované ve špatných podmínkách a v nevhodném substrátu. Pro bylinku si proto jděte do zahradnictví nebo do hobbymarketů a posléze se držte našich tipů.

    Rostlinu hned přesaďte do vhodného substrátu 

    Pokud jste se rozhodli pro pěstování ze sazeniček, tudíž pokud jste se rozhodli koupit si už vypěstovanou bazalku, je nutné ji ihned přesadit do vhodného substrátu. Tím předejdete jejímu uhnití nebo uvadnutí. Ideální je substrát určený bylinkám. Špatně však neuděláte ani v případě, že zvolíte univerzální zahradní substrát.  

    Když pěstujete bazalku ze semínek 

    Najdou se mezi pěstiteli jedinci, kteří chtějí pěstovat bazalku ze semínek. To samozřejmě není nic zakázaného, je však třeba dodržovat několik podmínek. Například se bazalka nesmí vysázet příliš hustě, pak nemá rostlina prostor pro růst. Ideální je, když je v květináči deset až dvacet semínek, ani o jedno semínko více.  

    Na sáčku se semínky je vždy napsané, jak hluboko se musí semínka vysévat. Dodržujte proto pokyny. 

    Jak bazalku zalévat 

    Pěstitelé se shodují na tom, že kámen úrazu je zalévání bazalky. Pokud jste se rozhodli pro pěstování bazalky ze semínek, k zalévání používejte jenom rozprašovač, a to hlavně v době, kdy semínka ještě nevyrašila. Nově zasetá semínka se nikdy nezalévají proudem vody z konvičky, jinak může dojít k jejich vyplavení.  

    Když však semínka vyklíčí nebo když jste pěstovali bazalku ze sazeniček, můžete je začít klasicky zalévat. Bazalka se zalévá vždycky do mističky pod květináčem, nikdy se nezalévá přímo do substrátu. Aby došlo i k vnějšímu ovlažení, kropí se její listy.  

    Bazalka potřebuje poměrně hodně vody, ale ani ona nemá ráda přelití. Proto vždy sledujte vlhkost substrátu, než rostlinu zalijete.

    Bazalka a vhodné stanoviště 

    Stejně jako jiné bylinky, i bazalka potřebuje hodně světla. Ideální je proto okenní parapet, který je umístěný jihovýchodně či jižně. Chraňte ji však před rychlými změnami teplot, a to konkrétně před průvanem nebo změnou vlhkosti vzduchu.  

    Bazalka a zdraví 

    Jelikož je bazalka bylinkou, dá se očekávat, že bude mít zdraví prospěšné účinky. A je tomu opravdu tak. Kromě toho, že je to záchrana při kašli a funguje proti nachlazení, je to také pomocník při žaludečních problémech, jako jsou bolesti žaludku a nepříjemné křeče. Bazalka taktéž umí půobit proti ledvinovým kamenům a zlepšuje zdraví ústní dutiny, kde se nachází dnes a denně nejvíce bakterií.

    Foto: Shutterstock.com.

  • Jak na zdravé bydlení bez alergií a zbytečných nákladů

    Mezi námi se najde nejeden alergik nebo astmatik, který se rozkašle nebo rozkýchá hned v okamžiku, kdy začne venku panovat jaro nebo kdy se zvíří prach z knihovny. Holt lidé mají mnoho starostí a astmatici či alergici je často pociťují. Právě tito lidé však mohou žít v takzvané zdravé domácnosti, která je navíc nízkonákladová.  

    Zdravé bydlení – co to je? 

    Možná jste doposud neslyšeli o takzvaném zdravém bydlení, které je určené nejen pro astmatiky či alergiky. Jedná se o bydlení v domech, které jsou postavené z přírodních zdrojů. K těmto typům bydlení lze přiřadit i dnes velice oblíbené dřevostavby, které i mnozí odborníci považují za zdravé bydlení jedenadvacátého století

    Zděné domky jako neprodyšné krabice 

    Nejen odborníci velice často označují zděné domky za neprodyšné krabice, ve kterých bydlíme. I když se bydlí v příbytcích z přírodních materiálů už dlouhá staletí, přesto jsme se do “neprodyšných krabic” uzavřeli s ústředním topením a velmi těsně zavřenými okny. Suchý vzduch, který panuje v nejednom zděném domku, může nepříjemně dráždit naše sliznice, čímž si zaděláváme na zdravotní potíže. Naopak starší zděné domy trpí často opačným neduhem  – přílišnou vlhkostí, kterou často provází i plísně, jež jsou rovněž našemu zdraví škodlivé. Nakonec to pak není jen o astmatu nebo alergiích, ale také o dalších potížích, které způsobí třeba zmíněné plísně.  

    I když stavařina v posledních letech výrazně pokročila směrem kupředu, i když jsou zděné domky po technologické stránce na vyšší úrovni než před dvaceti lety, stejně nejsou pro náš organismus ideálním prostředím. Raději bychom měli preferovat žít v dřevostavbách či v jiných domcích z přírodních materiálů, abychom nemuseli platit zdravím.

    Návrat k přírodním materiálům 

    S dřevostavbami se rázem vracíme zpátky do minulosti. Není to však krok zpět, jak by si řada lidí mohla myslet. Je to naopak krok správným směrem, i kdybychom přihlédli k historickým skutečnostem. Dřevostavby nebo jiná obydlí postavená z přírodních materiálů odpovídají požadavkům moderní doby. Jsou často chytrými domácnostmi, v nichž dokáže žít každý alergik.  

    Alergici v dřevostavbách žijí poměrně klidně a bez zbytečných alergických reakcí. Důvodem toho je především stavební materiál, z něhož jsou příbytky postaveny. Použitý stavební materiál má pozitivní vliv na lidské zdraví, ale také na životní prostředí kolem, což ocení především věční ekologové snažící se chránit naši planetu.  

    Dřevo jakožto stavební materiál nabízí mnoho funkcí a vlastností. Dřevo je například neuvěřitelně mnohostranné, má skvělé termoregulační schopnosti a dokáže tak velmi dobře stabilizovat klima. Stejně tak je dřevo dobře izolující materiál, který vyrovnává vlhkost interiérů, tudíž tím pádem předchází nepříjemným a zdraví nebezpečným plísním.

    Dřevostavby jsou často nízkonákladové pasivní stavby  

    Jelikož právě dřevostavby jsou pravděpodobně nejoblíbenějším typem bydlení, který je postaven z přírodních materiálů, na malou chvíli se právě nad dřevostavbami pozastavme. Dřevostavby nejsou jenom zdravé bydlení, ale je to také nízkonákladové pasivní bydlení. Drtivá většina dřevostaveb je postavená s nízkonákladovou vlastností, což rozradostní především naši peněženku nebo rodinný rozpočet.  

    Závěrem je třeba dodat, že dřevostavby se pyšní vysokou životností, i když to tak člověku možná nepřijde. Mohou vydržet i sto let, tudíž jejich životnost je srovnatelná s klasickým zděným domkem, který však v porovnání s dřevostavbami nepřináší vhodné prostředí k žití alergikům nebo astmatikům.

    Foto: Shutterstock, Unsplash.com.

  • Kdy je ideální čas na stavbu dřevostavby? Pro zděné domky je vhodné jaro, pro dřevostavby celý rok

    Dřevostavby jsou v posledních letech doslova hitem ve světě bydlení. Důvodem toho je fakt, že jsou rychle postavené, navíc nejsou dražší než klasické zděné domky. Okolo dřevostaveb nicméně stále ještě existuje řada otázek. Jedna z nich se týká toho, v jakém ročním období je dobré začít dřevostavby stavět. Snesou takové příbytky spíše zimu nebo je vhodnější se do stavby pustit během teplých měsíců? 

    Pro zděné domky je vhodné jaro, pro dřevostavby celý rok 

    Pokud byste se zeptali stavaře na to, v jakém období je nejlepší začít stavět vlastní dům, odpověděl by vám, že ideální doba je z jara. Během tohoto ročního období jsou teploty velice příznivé, tudíž prakticky nic nezpomaluje stavbu. Jediné, co by mohlo stavbu zpomalit, je příliš podmáčená půda, pokud by několik dní v kuse pršelo. 

    Foto: Brian A Jackson / Shutterstock

    Pravdou ale je, že výše zmíněné doporučení platí jenom pro zděné domky, které jsou však lehce a  ústupu – v porovnání s dřevostavbami. V případě dřevostaveb se nemusíte ohlížet na roční období. Klidně se můžete do výstavby dřevostavby vrhnout už během zimy, pakliže nechcete čekat do jara.  

    Stavba dřevostavby není ovlivněná počasím 

    Jak jsme zmínili, v případě stavby klasického zděného domku je třeba ohlížet se na počasí. Nejen, že neutichající srážky jsou problémem při výstavbě zděného domu, ale také v zimě se toho moc neudělá. Se stavebním materiálem se efektivně pracuje jen za jistých teplotních podmínek. Pokud se však rozhodnete pro montovanou dřevostavbu, nebudete se muset ohlížet na to, jestli je zrovna pět nad nulou nebo pět pod nulou. Materiál je u dřevostaveb více odolný, zvládne dokonce i mrazy bez sebemenších problémů. To je jejich nesporná výhoda. Další výhodou je to, že při navazování jednotlivých prací nemusíte čekat na schnutí materiálů – čekání na schnutí materiálů je klíčové při výstavbě zděného domu. 

    Foto: Nazarovsergey / Shutterstock

    Dřevostavby na klíč 

    Lidé dnes chtějí co nejvíce ušetřit čas i své nervy, proto preferují takzvané dřevostavby na klíč. Jedná se o dřevostavby, které jsou zhotoveny bez jejich přítomnosti, bez toho, aniž by museli hledat schopné řemeslníky nebo zabývat se papírováním. Zkrátka se jen najde firma, které se popíše představa a která už veškeré další práce udělá sama nezávisle na vás. Vám jen předá klíčky ve chvíli, kdy je dřevostavba hotová. V ten okamžik se můžete rovnou nastěhovat.  

    Dřevostavby na klíč jsou skvělé i díky tomu, že jsou velice rychlé na výstavbu, za což děkují prefabrikovaným panelům, které se montují až na místě výstavby do konkrétní podoby domu. I díky tomu, že se jednotlivé panely montují na místě, až když jsou plně hotové, se nemusí stavaři ohlížet na počasí.

    Foto: FOTOGRIN / Shutterstock

    Kdy budete stavět dřevostavbu vy? 

    Při výběru dodavatele dřevostavby je jako v každém oboru klíčové dobře si prověřit firmu, se kterou se rozhodnete spolupracovat. Pečlivě si prostudujte reference i názory na společnost na internetu. V dnešní době se nízká kvalita či nečestné jednání jen tak neuututlá. Je-li dodavatel dřevostavby členem Asociace Dodavatelů Montovaných Domů, s nejvyšší pravděpodobností bude firma solidní i spolehlivá.

    Foto: Shutterstock.com.

  • Fakty a mýty o dřevostavbách. Riziko požáru je naprosto stejné jako u klasické stavby

    Dřevostavby jsou v současné době hitem. Když někdo zvažuje postavit si příbytek, preferuje právě dřevostavbu a to především díky rychlosti jejího postavení a také díky relativně dostupné ceně. Zatímco někteří jdou do stavby dřevostavby naprosto po hlavě, jiní si zjišťují co nejvíce informací o tomto typu bydlení. Přece jen i dřevostavby jsou opředené hromadou otázek. Ty nejčastější si pojďme zodpovědět. 

    Jakou životnost mají dřevostavby?  

    Mezi lidmi koluje domněnka, že dřevostavby svou životností nedosahují na životnost klasických zděných domků. Je však třeba upozornit na to, že je to opravdu jen domněnka, která není pravdivá. Zeptali jsme se odborníků na to, jakou životnost dřevostavby mají. Podle nich je životnost dřevostaveb srovnatelná s životností klasických domů. Jen se liší rizikové faktory dřevostaveb a zděných domků.

    Dřevostavby jsou vysoce hořlavé. Je to pravda nebo ne? 

    Dřevo je hořlavý materiál, proto se řada lidí domnívá, že není nebezpečné v dřevostavbách bydlet. Opět je to jen domněnka. Pravdou je, že dřevěné konstrukce, které se využívají na stavbu dřevostaveb, jsou při požáru odolné. Je to možná paradoxní, ale je to opravdu tak. Dojde-li již k požáru, tak v případě dřevostaveb vzniká na masivních nosných prvcích zuhelnatělá povrchová vrstva, která do značné míry brání vnitřnímu ohoření.

    Více hořlavé je vybavení interiéru jako takové. Máme na mysli bytový textil nebo nábytek, který může snadno vzplanout. Pokud bychom měli porovnat vzplanutí dřevostavby a vzplanutí interiéru, druhý případ je nebezpečnější. Při vzplanutí dřeva lze říct, že je požár předvídatelný, spočitatelný, do určité míry dokonce řiditelný.  

    Odborníci také upozorňují na fakt, že každá dřevěná konstrukce musí zaručit určitou dobu na evakuaci lidí. V porovnání s dřevěnými konstrukcemi je daleko nebezpečnější železobetonová konstrukce, která se hroutí náhle a prakticky naráz. Důvodem je teplotní roztažnost železa. Tento fakt v dřevostavbách skutečně nehraje roli.

    Jak je to s akustikou dřevostavby? 

    Je akustika u dřevostaveb horší nebo lepší v porovnání se zděným domkem? Najdou se lidé, kteří jsou zastánci toho názoru, že akustika v dřevostavbě je daleko horší než u zděného domu. Ve skutečnosti je možné i ve dřevostavbách dosáhnout jistého akustického komfortu. Ten je určován parametry základních konstrukcí a také detaily jejich propojení. Vždy však závisí na tom nejslabším článku, ze kterého je celek složen. Tímto článkem můžou být například dveře. 

    Jak je to s plísní či červotoči? 

    O dřevu se ví, že ho napadá celá řada nemocí a škůdců. Pokud si tedy postavím dřevostavbu, budu muset těmto škůdcům a nemocem čelit? Co se týče velice často se vyskytujících plísní, tak platí, že plísně se mohou vyskytnout ve všech objektech, nejen ve dřevostavbách. Jejich důvodem bývá často špatný návrh nebo nekvalitní provedení příbytku. Samozřejmě na plíseň mají vliv i způsoby užívání obydlí. Pokud bude v interiéru příliš velká vlhkost, vznik plísní bude podpořen a tento nevítaný společník rázem může navštívit i dřevostavbu.  

    Co se týče typicky dřevěných škůdců, například dřevokazných hub nebo červotočů, ty napadají dřevostavbu jenom v případě, že došlo k nevhodnému postavení dřevostavby. Často napadají ty dřevostavby, které byly postavené svépomocí, tedy lidmi, kteří nemají se stavěním dřevostaveb dostatečné zkušenosti či certifikace. Samozřejmě opět platí, že se dřevokazné houby či červotoči mohou objevit ve chvíli, kdy je zanedbávána pravidelná údržba či kdy je s dřevostavbou nevhodně zacházeno.  

    Aby se předcházelo nemocem nebo škůdcům, je důležité klást důraz především na konstrukční ochranu dřeva. To může zamezit jak vlhkosti vnikající do konstrukce, tak také nežádoucímu proudění vzduchu.

    Foto: Shutterstock.com.

  • Bioodpad do směsného odpadu nepatří. Založte si vlastní kompost na své zahradě

    Každý by si měl dát ruku na srdce a odpovědět si na otázku, jak přistupuje k odpadkům. Je nutné zamýšlet se i nad tím, co vyhazujeme do směsného odpadu. Například bioodpad – ten do popelnic vyhazovat nemusíme. Rozumnější je si založit vlastní kompost, který bude navíc ku prospěchu našeho zahradničení.  

    Založit si kompost není vůbec nic těžkého. Pojďme si prozradit, jak na to. V případě, že bydlíte v bytě, nemusíte věšet hlavu. Dnes se dají sehnat komposty i do bytů. Své ekologické snažení tak můžete rázem povýšit na další úroveň.

    Co je to kompost? 

    Než si vlastní kompost na zahradě založíme, zodpovězme si otázku, co to vlastně kompost je. V zahrádkářském slovníku se sice nachází už nějakou dobu, přesto ne každý si je jistý tím, co to je nebo k čemu to slouží.  

    Kompostem nebo také kompostováním se rozumí zužitkování organického bioodpadu. Je to způsob, jak i zbytky, které se mohou člověku jevit na první pohled bezcenné, mohou být ku prospěchu.  

    Jak si založit kompost 

    Na zakládání kompostu není prakticky nic těžkého. Chce to jen chvilku času, dodržovat pár pravidel a poté do kompostu vyhazovat jen to, co do něj patří, aby vzniklo zcela přírodní a levné hnojivo. Při zakládání kompostu je důležité jeho složení. To by mělo být vůbec nejpestřejší. Vždycky v něm musí být mokrý a čerstvý materiál, který v sobě obsahuje dusík. Kompost však potřebuje také uhlík. Ten najdete ve starším a tvrdším materiálu.  

    Na dno kompostéru patří větvičky, sláma nebo hobliny. Pamatujte při zakládání na to, aby nebyl uzavřen odtok vody a čerstvý přísun vzduchu.  

    Důležité také je vybrat správné stanoviště. Ideální bude, když kompost umístíte do stínu třeba pod větší strom, kde bude kompost chráněn před silným deštěm nebo před ostrými slunečními paprsky. Nevhodné je stanoviště v blízkosti plotu sousedů. Ty by mohl zanedlouho obtěžovat svým pachem.

    Hlídejte vlhkost  

    Až bude váš kompost stát na zahradě, hlídejte jeho správnou vlhkost. Pokud nebude mít kompost dostatek vlhkosti, rázem se zastaví celý proces tlení. Pokud bude mít vlhkosti nadbytek, dojde k většímu zápachu a následnému hnití. 

    Co do kompostu patří a nepatří 

    Jak jsme zmínili, jen pokud budete do kompostu vyhazovat jen to, co do něj patří, vznikne z něj přírodní a levné hnojivo, které podpoří růst rostlin. Jenže otázkou je, co do něj tedy patří a co naopak nikoli? 

    Do kompostu patří především zahradní odpad, a to ten přebraný. Vhodné jsou zbytky zeleniny, odkvetlé květiny (ne však nemocné nebo napadené květiny), dále do něj patří posečená tráva nebo spadaní listí. Vhodné jsou také větvičky ze stromů nebo zbytky z kuchyně, jako jsou slupky od brambor nebo cibule. 

    Na zlehčení kompostu se používá písek nebo natrhaná plata od vajec z papíru. Vhodné jsou však i piliny – nemyslíme však podestýlku od zvířat.  

    Pokud bychom se měli podívat na to, co do kompostu nepatří, řekli bychom, že do kompostu nepatří posečená tráva, která je plná dalšího jiného odpadu a která není řádně prosypávaná. Tráva se totiž při špatném prosypávání může snadno zapařit, následovně začne kvasit a hnít, tudíž by naprosto zabila celý kompost.  

    Co se do kompostu nehodí, jsou také citrusové slupky nebo nerozdrcené skořápky. Nedoporučujeme ani listí z ořešáku, které se velice dlouho a těžce rozkládá.

    Foto: Shutterstock.com, Pexels.com.