SnadnoBydlet.cz

Author: Tomáš Merva

  • Muškáty vám hravě vydrží celou zimu. Použijte metodu zaštipování

    Starosti se zazimováním muškátů nemusí být až tak složité a problematické, jak se na první pohled zdá. Základem přežití pro zazimování muškátů je ochrana před extrémními teplotami a větrem.  Pro lepší růst pak přispívá pravidelné přesazování a občasné zaštipování.

    Vydrží vám roky

    Muškáty jsou oblíbenou květinou po celé generace, milovali je již naše babičky a jejich obliba přetrvává dodnes. Jsou hojně využívány pro ozdobu balkónů, oken, teras a samozřejmě zahrad. Je jedno bydlíte-li v rodinném domě či bytě, muškáty se dají pěstovat kdekoli. Sazenice těchto rostlin mohou kvést i několik let po sobě, jsou poměrně odolnými rostlinami a dokáží přežít bez jakéhokoli vašeho přispění. Samozřejmě s vyšší péčí výrazně přispějete k jejich růstu a bohatšímu kvetení.

    Správné zaštípování

    Umístění muškátu je jedním z prvních kroků, které byste měli učinit. Střídáním jejich polohy přibližně v týdenním cyklu, jste schopni vysledovat polohu, která je jejich růst nejvíce vyhovující. Pro svou ideální existenci vyžadují místo, poskytující optimální světlo a ideální teplotu. Druhým významným krokem je zaštipování, převážně na jaře, kdy se zaštipují špičky výhonů. Zaštípováním výhonů totiž přesměrováváme živiny do okvětních lístků, které jsou poté mnohem hustší, jasnější a pevnější.

    Foto: Shutterstock

    Jak na výměnu půdy

    Sadíme-li muškáty do květináčů po více rostlinách, půda se brzy vyčerpá z živin, které obsahuje. Proto by se měla půda měnit. Dostačující výměna by mohla být zhruba každý měsíc, kdy vyměníte vrchní 3 až 4 cm. Posledním krokem kvalitního pěstování je jejich zimní přežití. Ideálním místem pro zazimování je prostor s dostatkem přirozeného světla a nižší teplotou mezi 8 °C a 12 °C. Nemáte-li k dispozici takový prostor, je lepší si na jaře pořídit nové sazenice. Špatně zazimované muškáty se na jaře těžce vzpamatovávají a málo kvetou.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Masterclass, Gardeningknowhow

  • Teplo vám doma vydrží výrazně déle. Stačí malá úprava na oknech, zvládne to každý

    Každé moderní okno je vyvinuto pro zimní a letní režim zároveň. Přepnutím oken do správného režimu se dá ušetřit velké množství tepla, způsob je velice prostý a účinek pocítíte takřka okamžitě. Je to velice snadné a rychlé, stačí pootočit kolíkem a máte hotovo.

    Chytré řešení

    V chladném sychravém podzimním a zimním období je teplo domova velice cennou potřebou, obzvláště v této nelehké době. Čelíme neustálému zdražování nejen energií, ale téměř všeho okolo nás. Úspora tepla je tedy velice příznivou záležitostí pro nás všechny, ať už své obydlí vytápíme jakýmkoli způsobem.

    Nastavení oken pomocí kolíků

    Řešení je jednoduché a nezabere víc než pár minut. Dnešní moderní plastová okna jsou vybavena kovovým mechanismem, o kterém ne každý uživatel ví. Je totiž obyčejnému uživateli skrytý. Jde o mechanismus pro nastavení oken dle ročního období na zimní a letní režim. Tento mechanismus byl vyvinut pro silnější přítlak gumového těsnění k rámu okna, tak aby snížil, popřípadě úplně zamezil průniku studeného venkovního vzduchu do interiéru budov.

    Foto: Shutterstock

    Různé typy oken

    Nachází se v okenním rámu. Vyhledáte jej při otevření okna, kde by se měl nacházet malý ocelový kolík. Otočením tohoto kolíku o 90º přitlačíte gumové těsnění směrem k rámu okna a tím přepnete režim okna na zimní. Nepůjde-li to pouhou rukou, můžete si pomoci kleštěmi, popřípadě klíčem. U některých druhů plastových oken může být pootočení kolíku malinko složitější a je zapotřebí jej nejprve mírně přitáhnout k sobě a až poté jej můžete pootočit. S příchodem letních teplot jej vrátíte zpět do polohy letního režimu. Jiné typy oken můžou mít tento kolík v podobě imbusového šroubu, lze tak použít pro otočení kolíku imbusový klíč. Tento způsob prospívá udržitelnému a energeticky úspornému prostředí našich domovů a také ušetří nemalé finanční náklady.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Dostawaokien, Homemasterok

  • Plíseň v pračce má 80 % domácností. Dá se jí ale rychle zbavit použitím octa

    Plíseň v pračce je záležitost týkající se téměř 80 % z nás, přitom zbavit se jí není vůbec těžké. Není také zapotřebí vynaložení žádných finančních nákladů na její odstranění. Řešením je obyčejný ocet, to však nevylučuje řádné a pravidelné čištění.

    Příčina poruchy

    Nejčastější příčinou poruchy pračky v našich domácnostech je plíseň. Zbavit se jí nemusí být složité ani finančně nákladné. Jde to několika jednoduchými způsoby. Jednoduše toho dosáhnete použitím horké vody, octa a důkladným pravidelným čištěním.

    Správná péče

    Nejjednodušší odstranění plísně je, podaří-li se vám ji zachytit hned v počátcích jejího vzniku. Zjistíte-li první příznaky vznikající plísně, neváhejte pračku zapnout na program pracího cyklu naprázdno s vodou zahřátou na 95 ´C a přidejte 9% ocet. Program nastavte na co nejdelší dobu trvání s maximální úsporou vody. Máte-li pračku, která tuto funkci neobsahuje, dodejte do pračky cca 10 litrů vody přes dávkovač pracího prášku. Ve chvíli, kdy dosáhnete zahřátí na požadovanou teplotu, pozastavte celý proces a nechte několik hodin roztok působit. Po uplynutí této doby opět spusťte pračku, aby svůj cyklus dokončila.

    Foto: Shutterstock

    Pravidelnost je základ

    Abyste se zbavili případného zbylého zápachu octa v pračce, spusťte ještě párkrát cyklus na vysokou teplotu, dokud zápach nezmizí. Pro dokonalé odstranění je ještě zapotřebí důkladné vyčištění zbytků plísní. To už jednoduše dočistíme houbičkou, kterou vyčistíte každý záhyb pračky, kde se zbývající plísně nacházejí. Jestli se vám vytvořili tmavé skvrny na pryži okolo víka pračky, odstraníte je bělidlem. Posledním krokem zůstává řádné vysušení, na které můžete použít jakýkoli hadr, starý ručník, případně cokoliv jiného. Abyste si zachovali čistou pračku bez plísní, je potřeba ji pravidelně čistit, popřípadě větrat, což je pro prevenci to nejzásadnější.

    Foto: Shutterstock, zdroj: TheSpruce, PuroClean

  • Jakýkoliv zápach ze záchodu odstraní to, když do něj nasypete droždí

    Koho by netrápil nepříjemný zápach z toalety. Přitom odstranění zápachu se dá dosáhnout obyčejným droždím. Jeho použitím docílíte zavedení kvasinek do septiku, které na čistě přírodní bázi pomáhají rozkladu biologického odpadu, který se v septiku nachází.

    Provoněná domácnost

    Zápach z toalety je velmi nepříjemný a dokáže zkazit pocit čistého domova, i kdyby byl uklizený maximálně dokonale. Každý, kdo si občas přivede domů návštěvu, si přeje, aby se jí naše navštívené prostředí líbilo a cítila se komfortně. Vždyť o komfort a pohodlí v našich domovech jde především. V dnešní době je mnoho kvalitních přípravků, ty jsou ale často poměrně finančně nákladné. Mimo čistící přípravky nalezneme v obchodech různé designové vůně, vonné tyčinky, svíčky, spreje nebo aroma lampy. Žádná z těchto dekorací a doplňků však nedokáže odstranit zápach ze septiků trvale, tedy abychom je nemuseli denně využívat.

    Foto: Shutterstock

    Jak správně udržovat septik

    Další významná podstata je, že chemické přípravky jsou ve velké míře velmi neekologické. Septik je založen na čistě přírodní bázi, a tak by se do něj nemělo dostat nic, co by mohlo narušit jeho přírodní funkčnost.  Přitom odstranění zápachu se dá dosáhnout obyčejným droždím. Jeho používáním dosáhnete zavedení kvasinek do septiku a podpoříte tím jeho bakteriální rovnováhu. O septik je potřeba se starat i jinak, pravidelné odčerpávání a kontrola funkčnosti je nezbytnou součástí celého procesu. Nepříjemný pach může pocházet i z tvorby usazenin či vodního kamene, na jeho odstranění postačí obyčejný ocet, nebo kyselina citronová. Pro dokonalé vybělení použijte jedlou sodu. Pro ještě lepší účinek můžete do toalety nasypat jedlou sůl případě mouku. Zvolíte-li údržbu toalety těmito přírodními látkami, dostane se vám pocitově příjemnějšího bydlení a podpoříte tím i udržitelnost čistého životního prostředí.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Handimania

  • Brambory se dají uvařit podstatně rychleji. Záleží na momentu, kdy je vložíte do vařicí vody

    Uvařit brambory může být velice rychlá záležitost, dodržíte-li pár triků, které tento proces vaření zásadně urychlují. Základní trik je prostý: začněte vařit ve studené vodě. Docílíte tím značné časové úspory a uspoříte vynaložené energie.

    Základem je očištění

    Brambory jsou známou přílohou po celá staletí, lidé si je velmi rychle oblíbili a dnes už si ani nedokážeme představit, že by se náš jídelníček obešel bez nich. Podávají se na mnoho způsobů, ten spočívá především v jejich přípravě. Můžete si je připravit vařením, či pečením. Každá z těchto příprav má mnoho variant. Ať už se je rozhodnete připravit jakkoli, prvním vašim krokem bude bezpochyby jejich očištění. Můžete si je oloupat, anebo jenom umýt a připravit neloupané. Nutno dodat, že bramborové slupky obsahují nemalé výživové hodnoty.

    Příprava brambor

    Zvolíte-li pro úpravu brambor vaření a chcete si ušetřit čas i energii, začněte tím, že naplníte hrnec studenou vodou a brambory do ní vložíte. Následně necháte pět minut uležet, než je začnete tepelně upravovat. Studená voda uvolňuje z brambor škrob, brambory tak mají po uvaření i mnohem lepší chuť. Při vaření pak přikryjte hrnec pokličkou. Díky ní se uvolněná pára zachycuje a zůstává v hrnci, neodvádí potřebné teplo, to zůstává a vytváří tak kontrolovanější a efektivnější prostředí pro tepelnou úpravu, což přispívá k jejich rychlejšímu změknutí. Brambory jsou tak krásně měkké a velmi chutné.

    Foto: Shutterstock

    Vylepšení chuti

    Jejich chuť se dá ještě vylepšit různými způsoby, například solí, přidáním dvou až tří bobkových listů či pepřem. Je na každém z nás, zvolíte-li pepř celý nebo drcený. Zmíněné ingredience dodají bramborám jemnou, avšak velmi výraznou chuť. Brambory, které již nejsou úplně čerstvé se dají připravit v mléce, odstraní z nich nepříjemnou sladkost.

    Foto: Shutterstock, zdroj: epicurious, Shopvalleymarketplace

  • Dřevo vydrží hořet až dvakrát delší dobu. Vtip je ve správném poskládání

    Základem vytápění dřevem je ukládání polen do ohniště, platí pravidlo od největších k nejmenším. Větší polena hoří déle, pomaleji vzplanou, čímž klesá spotřeba dřeva, a tak se dá podstatně ušetřit.

    Nejlevnější způsob vytápění

    Zima není zrovna příjemná a pro její přežití vynakládáme spoustu energie a financí. Spousta z nás ještě stále topí dřevem, které je pořád jednou z nejlevnějších alternativ způsobu vytápění, a to ať už si jej obstaráváme sami, nebo si ho jednoduše koupíme. K finančním nákladům je potřeba přičíst ještě značné vynakládání úsilí na otravné a časově náročné přikládání. Přitom ušetřit se dá i prostým uložením dřeva do kotle.

    Jak na správné uložení dřeva

    Abychom ušetřili drahocenný čas i peníze, je zásadní abychom při přikládání věnovali pozornost správnému ukládání polen do kamen. Většina z nás zatápí v kotli rozděláním ohně pod dřevem, kdy jsou polena naskládána od nejmenších po největší, a to je právě důvod, kdy oheň rychle vzplane. Naskládáme-li dřevo opačně, tedy od největšího, které umístíme na dně kotle, až po polena nejmenší, jež budou v horní části kotle, kde následně rozděláme oheň nad takto uloženým dřevem, bude nám prohřívat mnohem déle. Prohořívání dřeva směrem dolů je podstatně pomalejší, nežli je tomu naopak u způsobu zespoda nahoru.

    Foto: Shutterstock

    Nezapomínejte na průduchy mezi poleny

    Hlavní podstata pak spočívá v uložení dřeva tak, aby byla polena co nejblíže u sebe. Je zapotřebí je uložit co nejtěsněji, neboť průduchy mezi poleny určují optimální podmínky pro hoření. Přesto že tento způsob prodlužuje zapálení, efekt vytápění je přesně opačný, neboť vyhřeje prostor interiéru domu daleko rychleji. S prodlouženým časem hoření nám tak vzniká úspora nejen finanční v podobě menší spotřeby palivového dříví. Značně se nám prodlouží i čas který věnujeme přikládání, a tak si jej můžeme užít provozováním příjemnějších činností.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Midatlantichvac

  • Česnek vydrží krásně čerstvý celý rok. Postačí, když zapálíte jeho kořeny

    Česnek patří k surovinám, jenž vydrží při správném skladování čerstvý i několik měsíců. Abyste neměli žádné obavy, poradíme vám jednu techniku, která česnek udrží čerstvý dlouhou dobu.

    Přírodní antibiotikum

    Česnek stejně jako cibule nebo pórek patří k druhům zeleniny, která se přidává pro svou oblibu do nejednoho pokrmu. Lidé jej dlouhé roky využívají krom přípravy jídel i k léčení nejrůznějších onemocnění. Česnek bývá právem označován jako přírodní antibiotikum a to hlavně díky svým antibakteriálním účinkům. Dále má taktéž antivirové i protiplísňové vlastnosti. A jak že ho tedy uskladníte, aby vám vydržel opravdu dlouho?

    Správné skladování česneku

    Aby česnek zůstal čerstvý po čas svého skladování, umístěte jej do vzdušných beden, ať může takříkajíc dýchat. Způsob, kterým si můžete pojistit skladování česneku tkví v jemném opálení jeho suchých kořenů. Opálení proveďte například zápalkou. U opálení buďte obezřetní, ať nenapácháte více škody než užitku. Krom této techniky existuje i spoustu dalších. Často se česnek váže do svazků a následně se pověsí na suché a větrané místo. Uskladnit jej můžete mimo jiné v sítích nebo koších. Jak sítě, tak koše zajistí správnou cirkulaci vzduchu a zároveň česnek uchrání před slunečním zářením.

    Foto: Shutterstock

    Tip na snadné loupání

    Tím nejdůležitějším u skladování česneku je jednoznačně výběr místa určeného k jeho skladování. Pro vyvarování se problémům s plísněmi a zajištění dlouhé trvanlivosti musí být zvolené místo dostatečně suché, aby do sebe česnek nenabíral přebytečnou vlhkost a taktéž mimo přímé sluneční záření.

    Nakonec dnešního článku vám ještě přinášíme rychlý tip, jak jednoduše a rychle oloupete stroužky česneku. Normálním způsobem oddělte stroužky česneku od sebe. Plochou stranou nože jednotlivé stroužky smáčkněte, tím se slupka snáze oddělí. Nyní můžete pomoci opatrného řezu v horní části slupku jednoduše odstranit.

    Foto: Shutterstock, zdroj: RealSimple, Allrecipes, Afarmgirlinthemaking

  • Dokonalé vyčištění koberce. Veškeré nečistoty zmizí po použití mýdla a sody

    Čištění koberce nemusí být až tak drahé a pracné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Vyčistit se dá téměř cokoliv, a to aniž byste museli sáhnout po drahých čisticích přípravcích nebo moderních, finančně náročných, zařízeních. Spoustu přírodních čističů již máte dávno doma a ani o tom možná nevíte.

    Teplo domova

    Koberce jsou již dlouhá staletí součástí našich domácností. Ať už se jedná o domácnost moderní či tradiční, koberce vždy působily útulně a dodávaly domácnostem pocit teplého domova. Jejich údržba nebyla vždy úplně jednoduchá, avšak s příchodem nových vynálezů jako je vysavač, dnes již běžná součást našich domácností, se jejich údržba stávala mnohem jednodušší. Dnes máme moho druhů chemických přípravků, které zbavují koberce nečistot, a to těch prachových, pevných, ale i nepříjemných skvrn.

    Čištění mýdlovou vodou a sodou

    Přitom čištění skvrn nemusí být vůbec náročné jak po finanční, tak ani po pracovní stránce. Rychle a jednoduchým způsobem se dá skvrna vyčistit například pomocí mýdla. Smícháním dvou lžic tekutého mýdla s litrem či litrem a půl teplé vody získáte roztok, který pomocí houbičky vetřete do vláken koberce a necháte chvíli působit. Poté jej vysušíte a stejným způsobem aplikujete roztok jedlé sody. Ten si připravíte rozmícháním 100g jedlé sody do pěti litrů teplé vody. Po aplikaci roztoku jedlé sody necháte koberec vyschnout a poté již veškeré nečistoty jednoduše vysajete.

    Foto: Shutterstock

    Čištění pomocí soli

    Ještě rychlejším a jednodušším způsobem je obyčejná sůl, kterou má ve své domácnosti snad každý. Její aplikace spočívá v pouhém nasypání na koberec. Vybrané místa posléze postříkáte (nejlépe rozprašovačem) teplou vodou a necháte působit, než koberec vyschne. Sůl na sebe nečistoty naváže, stejně jako tomu bylo v případě jedlé sody. Zaschlé nečistoty následně vysajete a máte hotovo.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Armandhammer, Oprahdaily

  • Správná kombinace palivového dřeva zajistí, že bude hořet déle a vytvoří více tepla. Ušetříte tak hodně peněz

    Trávení večerů u ohně z krbu, kamen či ohniště patří k příjemným aktivitám. Navíc krom toho, že jsme v teple, si u pozorování plamenů a praskajícího dřeva většinou taktéž pěkně odpočineme. Pojďte se naučit, jak udržet oheň dlouho plápolat, abyste si tyto skvělé chvíle mohli užit ještě více.

    Zas a znovu

    Každý z nás, kdo někdy rozdělával oheň, moc dobře ví, jaké úsilí to obnáší. Není to nic světoborného, na druhou stranu ne každý to dovede. Musíte jednoduše vědět jak na to a praxe, stejně jako u všeho ostatního, přijde vhod. Samozřejmě můžete kamna nebo oheň rozdělat znovu, ale to je pouze částečné řešení.

    Dřevo musí být suché

    Naprosto základním pravidlem pro palivové dřevo je to, aby bylo suché. Pokud dřevo špatně skladujete a má v sobě zbytky vlhkosti nebo je zcela promáčené oheň s nim úplně rozdělat nepůjde. Pokud takové dřevo přidáte do již rozděleného ohně, začne zhasínat plamen a odpařující se vlhkost způsobí vysokou kouřivost. I při správném skladování do sebe dřevo nasaje částečně vlhkost, ať už se jedná o ořech, kaštan, dub, javor či třešeň, důležité je, aby výsledná vlhkost nepřesáhla 20 %. To je údaj, který není běžným pohledem měřitelný, avšak pokud bude výsledná vlhkost dřeva vyšší, udrží plamen delší dobu jen horko těžko.

    Klíčový je výběr dřeva

    Dalším důležitým parametrem je tvrdost dřeva. Měkké dřeva, mezi které se řadí zejména jehličnany: borovice, smrk, modřín a z listnatých lípa, použijte v prvé řadě na podpal ohniště, krbu nebo kotle. Po rozhoření přichází na řadu tvrdé dřeviny. Klasicky se jedná o buk a dub, případně jasan nebo břízu.

    Foto: Shutterstock

    Velikost polen hraje svou roli

    Při zakládání ohně bude zapotřebí dřevo menších rozměrů. Ideálně například odštěpky, případně velmi malé polínka. Takové dřevo se rychle rozhoří a pomůže vám rozdělat oheň jednodušeji, nicméně rychleji i shoří. Počítejte s tím, že ze startu budete muset přikládat častěji. Posléze prochází na řadu silnější polena, které se rozhoří pomaleji ale plamen udrží na druhou stranu mnohem déle. Rovněž vytvoří větší množství tepla.

    Závěrem

    Nezapomínejte na přísun kyslíku, ten je v procesu hoření důležitý. Bez přístupu kyslíku do plamene se s ním můžete rozloučit. Existuje velké množství způsobů, jak umístit dřevo do ohniště tak, aby mohlo dýchat. Jednoduchým příkladem pro vás může být třeba tvar týpí.

    Foto: Shutterstock, zdroj: PennStateExtension, Cookstoves

  • Rozbitý zip nemusíte hned měnit. Jednoduchá oprava zabere pár minut

    Zip na oblečení nám dokáže všem někdy pořádně zavařit. Jak už to tak bývá, obvykle se tyto situace stanou zrovna v ten nejméně potřebný moment, kdy se například chystáme na odchod z domova a času není úplně na zbyt. Ne vždy musíte zip měnit. Přečtěte si, jak jej můžete opravit.

    Snadný trik

    Ve světě oblékání byl zip velkým posunem vpřed. Ulehčil nám spoustu práce a ukázal způsob, jak uzavřít mnoho různých typů oblečení. Mimo to jej nalezneme na všech módních doplňcích: od kabelek přes peněženky až po ledvinky. V moment, kdy se nám zip takříkajíc zasekne nebo jezdec vyjede ze zubů jedné či druhé strany, začíná většina lidí panikařit. Existuje výborný způsob, jak tento problém vyřešit a zip opravit. Pokud se tento jednoduchý trik naučíte, tak už ani pro vás nebude jeho občasné vypadnutí žádným problémem a situaci vyřešíte s klidnou hlavou.

    Co je důležité

    Způsob používání a zacházení je hlavní příčinou poškození. Pro zacházení se zipem byste neměli provádět žádné zbrklé pohyby. Při manipulaci s jezdcem buďte opravdu velmi opatrní. Když budete s jezdcem škubat, trablí se dočkáte velmi rychleji, což určitě nechcete. Pokud dojde k takovému poškození, že už zip jednoduše nejde vrátit zpět do původní polohy nebo došlo k jeho nenávratnému poškození, budete jej muset vyměnit.

    Foto: Shutterstock

    Jak na zadrhávající a rozjíždějící zip

    V případě, že se vám zip začne zadrhávat, bude řešení problému schované za suchými zoubky zipu. Tyto trable odstraníte hravě s použitím kosmetické vazeliny nebo například tuhého mýdla. Naneste některý z prostředků opatrně po celé délce a rukou jemně promněte. Poté zipem několikrát přejeďte nahoru dolu a máte vyřešeno. V případě, když se vám tento problém stane znovu, postup jednoduše opakujte. Dalším problémem může být rozjíždějící zip. Přijdete na to většinou tak, že se vám začne samovolně rozepínat. Zde musíte sáhnout po lehké opravě jezdce. Horní a spodní stranu jezdce musíte mírnou silou zmáčknout, aby se obnovil tlak, který vyvíjí. K tomu vám postačí kombinačky nebo jakékoliv jiné kleště.

    Foto: Shutterstock, zdroj: TheSpruce, Cosmopolitan