SnadnoBydlet.cz

Tag: zahrada

  • Jak jednoduše vyčistíte popelnici. Jednou za čas je to nutné

    Čištění popelnice není příjemné, není voňavé, není vyhledávané, ale je bezesporu nutné. Alespoň tedy jednou za čas bychom měli nádobu na odkládání odpadu řádně vyčistit a vydezinfikovat. Zbavíme se tak nejen zápachu, ale také různých zdravotních rizik.

    Schválně si zkuste vzpomenout, kdy naposledy jste myli popelnici. Rozpětí nejčastějších odpovědí bude od nikdy do nepamatuji si. Přitom jde o nezbytný úkon, který zajistí odstranění neustálého zápachu a žádanou hygienickou čistotu odpadní nádoby.

    Základní čištění popelnice

    Úplně nejzákladnějším způsobem čištění popelnice je samozřejmě použití vody, zahradní hadice, případně pomocí vysokotlakého čističe (vapky). Pro naše účely si ale rozdělíme popelnice na plastové a plechové.

    Čištění plastové nádoby je snadnější. Nejdříve z popelnice odstraňte všechny zbytky, které jdou snadno odstranit. Následně zhruba do poloviny popelnice napusťte vodu a nechte alespoň dvě hodiny nečistoty odmočit. Pro lepší efekt můžete do vody nalít litr běžného kuchyňského octa. Pomůže s odmočením větších nečistot. Odpadní vodu z popelnice vylijte a zbylé nečistoty odstraňte pomocí proudu z hadice, případně vysokotlakého čističe. V případě silnější špíny můžete na pomoc povolat kartáč, případně, jako nouzovku, obyčejné koště.

    Plechová popelnice je většinou pozinkována a měla by vydržet dlouhodobé působení vlhkosti. Zde můžete postupovat téměř identicky, nicméně vodotěsnost podobných popelnic je spekulativní. Zde nejlépe použijte rovnou hadici, kartáč a nějaký saponát. Popelnici nechte následně hrdlem dolů řádně vyschnout. .

    Dezinfekci popelnice nepodceňte

    I vodou umytá popelnice může stále zapáchat. Zápachu se nejlépe zbavíme řádnou dezinfekcí. První krok jsme učinili nalitím octa. To ale samo o sobě nestačí.

    Jako dezinfekce a zároveň osvěžovač nám poslouží klasické savo s rozprašovačem. To můžeme použít na oba typy popelnic. Vnitřní prostory řádně savem vystříkejte a nechte zhruba 20 minut působit. Po uplynutí této doby vše řádně vypláchněte vodou a nechte vše řádně vysušit.

    Čištění byste měli provádět alespoň jednou za tři měsíce.

    Foto: Freepik

    S čištěním popelnic může pomoci město

    Některá města, případně společnosti pro svoz odpadu, nabízí ve svých službách pravidelné čištění popelnic. Samozřejmě za mírný poplatek. I tak jde ale často o lákavou možnost, jak se vyhnout těmto povinnostem. Informujte se na svém úřadě, nebo přímo u odpadní společnosti. Často ani není potřeba někam s popelnicí jezdit. Popelářské vozy jsou často již vybaveny k podobným úkolům.

    Foto: Freepik, zdroj: Glad, Apartmenttherapy, Simplegreen

  • Podzimní výsadba stromů je vhodná jen pro určité druhy. Mohli byste o ně přijít 

    Často si kladete otázku, která roční doba je pro výsadbu stromů nejlepší? Dnes vám přinášíme odpověď i výhody jednotlivých období, včetně toho, jaké stromky se vám na podzim skutečně sázet nevyplatí.

    Jaro versus podzim

    I když je tato věčná otázka často zmiňovaná, pravda je jedna, ani mezi jedním není rezolutní vítěz. Jak období jara, tak podzim sebou při výsadbě nese svá pro a proti. Vždy se primárně držíme toho, abychom vysazovali dle nároků jednotlivých odrůd.

    Jaro je obecně bráno, jako vhodné období k nové výsadbě. Počítejte s tím, že v létě stromek zažije stresové období, kdy bude jeho nedostatečně rozvinutý kořenový systém prahnout po vodě, kterou mu mohou odepřít především horka, s nimiž se v posledních letech setkáváme. Saďte proto, co nejdřív z jara – ideální období je, když skončí mrazy a dovedete zarazit rýč do země – tedy od března. Myslete na to, že nově zasazený stromek bude vyžadovat vaši péči ve formě pravidelné zálivky, která se nesmí podcenit.

    Nyní si jistě říkáte, že podzim může být vhodnější, ale co s těmi mrazy? Ideálním obdobím pro výsadbu je říjen, kdy má stromek ještě dostatek času k tomu, aby se na zimu připravil. Se zimou pak nastává čas odpočinku, kdy se dřevina dostává do zimního spánku, spotřebovává méně energie a na jaře se tedy probouzí plná síly a řádně zavlažená. 

    Na podzim nikdy nesaďte meruňky nebo broskve, nejsou za mlada odolné mrazu, umístěte je na zahrady až na jaře. Naopak od toho jabloně, slivoně, hrušky, třešně nebo révu můžete klidně vysadit ještě před zimou. 

    Foto: Freepik

    Příprava na výsadbu

    Jelikož jsme se nyní společně ujistili, že s podzimem můžete ještě na zahradu několik ovocnanů s klidnou duší doplnit, pusťme se společně do přípravy k výsadbě.

    Stromek, který přivezete ze zahradnictví zasaďte vždy, co nejdřív a nikdy ne do otvoru, odkud jste vykopali starou dřevinu. Připravte zcela novou díru, která by měla kořenový bal stromu přesahovat až čtyřikrát, důkladně ji prolejte vodou a nechte několik dnů vyvětrat. Poté naplňte kvalitní zeminou s přidaným humusem, vsaďte stromek a opatrně zasypejte, dokud není spodní kořenový bal důkladně přikrytý hlínou. Zeminu shora citlivě ušlápněte, aby stromek dobře držel a pořádně zalijte. 

    Je jisté, že období podzimu a jara pro své deštivé dny poskytne pro nové stromky vždy to nejlepší. Nyní již víte, že pokud chcete nechat na jaře zahradu probudit v plném proudu, je vhodné zasadit určité stromky již na podzim a s jarem přivítat první květy.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Purdue, Extension, Blog.tentree

  • Mravenci už k vám nikdy nevstoupí. Zahrádkář odhalil zajímavý způsob

    Mravenci na zahradě jsou přirozeným úkazem. V omezeném množství mohou být svému okolí prospěšní. Přemnožení mravenci ale mohou na zahradě způsobit opravdovou pohromu.

    Mravenci jsou organizovaní škůdci

    Mravenčí kolonie jsou vysoce organizovaný gang škůdců. Aktivita mravenců začíná z jara, kdy se dostatečně ohřeje půda. Mravenci následně začnou opravovat poškozené mraveniště a samozřejmě se vydají ihned shánět potravu pro své larvy.

    Mravenci mají vynikající čich a výborný smysl pro orientaci. Nejčastěji útočí na ovocné stromy a keře, navíc velmi rádi podrývají půdu pod kořeny rostlin, čímž negativně ovlivňují jejich růst. Mravenci jsou i velcí ochránci dalších škůdců, nejčastěji mšic. Mšice produkují substanci zvanou medovice, kterou mravenci velmi milují. Chrání tedy kolonie mšic před predátory, výměnou za sladké opojení.

    Boj proti mravencům přírodní cestou

    • Aromatické rostliny – Stejně jako mnoho jiných druhů hmyzu, mravenci nemají v oblibě aromatické rostliny. Zkuste v okolí přirozeného výskytu mravenčích obydlí vysázet různé druhy vonných rostlin. Dobře funguje máta, pelyněk, rýmovník a ostatní silně aromatické rostliny.
    • U napadených stromů, lze za pomocí přírodního oleje a látky, znemožnit mravencům pohyb. Dlouhé kusy látky namočte v oleji a omotejte v místech největšího výskytu mravenců na stromě. Olejová bariéra nedovolí mravencům využít jejich orientační smysl a zabrání se tak další invazi na ovocný strom.
    • Smíchané kvasnice s cukrem, nebo medem, jsou pro mravence velké lákadlo. Tuto substanci umístěte na místa s největším výskytem. Mravenci po konzumaci této pasti brzy hynou. Navíc pro ostatní zahradní živočichy je tato past zcela bezpečná.
    • Záhony ochráníme, pokud na jejich kraje vysázíme cibuli, řebíček, případně i česnek. Mravence jejich aroma spolehlivě odpudí. Stejně dobře funguje i rozsypání kávové sedliny na mravenčí cestičky a hnízda. Mravenci tato místa urychleně opustí.
    Foto: Shutterstock

    Použití většího kalibru

    Pokud ani přírodní opatření proti těmto škůdcům nezabrala, je na čase vytáhnout něco silnějšího. Starší generace možná vytáhne z archaické lékárničky kyselinu boritou. Tato slabá kyselina patří mezi nejsilnější insekticid.

    Příprava toho biče na mravence je velmi prostá. Uvařte jedno vajíčko a jeho žloutek rozemněte na kašičku. Do té přidejte půl čajové lžičky kyseliny borité, promíchejte a výsledný produkt použijte na nejvíce zamořená místa.

    Samozřejmě, že dnes není problém zakoupit specializované přípravky, nicméně ne vždy je čas, nálada, nebo příležitost k jejich pořízení. Navíc jde vesměs dočasná řešení, která musíte po čase opakovat a jde o přípravky plné chemie. Prevence a přírodní řešení jsou často nejbezpečnějším metodou jak pro vás, tak pro vaše okolí.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Lawnlove, GardenMyths

  • Byt či dům. Obě varianty mají své klady i zápory

    Otázka bydlení je tématem pro všechny a bude tomu tak asi napořád. Postavit si dům nebo koupit byt? Zrekonstruovat staré prostory nebo raději investovat do novostavby? Vzít si nákladnou hypotéku nebo zůstat navždy v nájmu a nikdy žádnou nemovitost nevlastnit? Otazníků ohledně bydlení existuje nespočet. Dnes se ale zaměříme na rozdíly mezi bytem a domem. Některé vás totiž při vybírání vysněného domova možná ani nenapadnou. Tak si dejte pozor, abyste později nelitovali.

    Skutečně vyjde byt levněji?

    Prvním aspektem, podle kterého pravděpodobně přednostně bydlení vybíráte, je jeho pořizovací cena. Zpravidla platí, že byt vás vyjde ve většině případů levněji než postavit nový dům. Při koupi bytu ale zvažte, zda do něj nebudete nakonec investovat více, než byste celkem utratili za nový dům.

    Cenu také zásadně ovlivňuje lokalita. Byty najdete převážně ve městech, i když nejsou výjimkou ani bytové nebo panelové domy na vesnicích. Naopak pořídit si dům nebo snad dokonce volný pozemek ve městě je skoro nemožné. A když už nějaký najdete, vyjde vás pěkně draho.

    Jakou preferujete lokalitu?

    Preferujete-li město, třeba kvůli dojíždění do práce nebo větší dostupnosti služeb, pravděpodobně skončíte s nákupem bytu. Výhodně ho seženete například tak, že koupíte starší prostory a interiér si zrekonstruujete. Čím víc toho uděláte vlastními silami, tím více ušetříte.

    Chcete-li naopak být od města v uctivé vzdálenosti a mít v blízkosti domova klid a dostatek zeleně, bude pro vás řešením spíše dům na vesnici. Pokud máte omezené finanční prostředky, zkuste hledat i ve větší vzdálenosti od velkoměst, kde jdou ceny s rostoucí vzdáleností rapidně dolů.

    Kolik potřebujete prostoru?

    Výrazným rozdílem mezi bytem a domem je také množství místa. I na to je tedy při rozhodování třeba brát ohled. Nejde přitom jen o úložný prostor na všechny vaše věci, ale také o počet pokojů.

    V bytě budou pravděpodobně vaše děti sdílet společný pokoj. Dům naopak zpravidla nabízí místností více, náklady na jeho provoz jsou však několikanásobně vyšší, než je tomu u bytu. Buď tedy obětujete svůj komfort, nebo větší část příjmů.

    Foto: Shutterstock

    Nezapomeňte na své domácí mazlíčky

    Pro někoho možná úplně zbytečný aspekt, pro někoho zase naopak neodmyslitelná skutečnost. Jedná se o otázku domácích mazlíčků. Pokud se totiž rozhodnete pro pronájem bytu, je dost pravděpodobné, že v něm majitel nebude vůbec žádná zvířata tolerovat.

    Když si byt koupíte, samozřejmě je jen vaše věc, jaké domácí mazlíčky si pořídíte. Pokud nebudou nějak výrazně rušit sousedy. Pro kočky i psy je však vždycky ideálnější rodinný dům, případně byt s předzahrádkou. Můžete je pustit na zahradu, kde se vyvenčí. Navíc při procházkách nemusíte svého pejska stále držet na vodítku jako je tomu ve městě, ale může si klidně volně pobíhat třeba po lese.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Sobha, Boilerapartments

  • Stará tráva je nejlepším hnojivem na zahradu

    Posekaná tráva do popelnice nepatří, přesto ji tam někteří zahradníci pravidelně házejí. Obsahuje velkou skupinu živin, které mohou vašim rostlinám pomáhat ku prospěchu v každém směru. Ve skutečnosti je posekaná tráva vlastně zeleným pokladem, který může jakémukoliv pěstiteli prospět mnoha způsoby. A jak ji vhodně využít?

    Zlikvidování posekané trávy může být v dnešní době, kdy většina lidí nechová zvířata, a tudíž nepotřebuje dodávat objemné krmivo, velmi diskutovaným tématem. Obce a města začínají vycházet vstříc požadavkům svých občanů zřizováním kompostáren. Jenže i tak stále existují lidé, kteří trávu likvidují špatným způsobem, a to pravidelně i nelegální cestou. Šokující je, že jich není málo!

    Uvědomte si, že tráva je především bioodpad

    Patříte mezi majitele trávníků, kteří si nedokáží poradit s trochou posečené trávy? Pokud o ní budete uvažovat jako o bioodpadu, zjistíte, že existuje mnoho způsobů, jak se jí zbavit — v tu chvíli si musíte vybrat ten, který nejlépe vyhovuje vašim podmínkám.

    Kompostování posekané trávy

    Pokud máte na kompostu místo, jednoduše tam posekanou trávu umístěte. To obzvláště platí pro vlhkou trávu po ranní rose, kterou je obtížné použít kdekoli jinde. Tráva má své místo v zelené skupině látek bohatých na dusík. Právě tato vrstva se stará o tvorbu tepla při vývoji kompostu. Rostlinný odpad, hnojiva, plevel atd. mají navíc místo ve stejném místě.

    Ať tak či onak, je důležité vrstvy kompostu otáčet. Pásy vlhkých a jemných zelených vrstev musí překrývat suché a na uhlík bohaté hnědé složky. Ty zahrnují například slámu, spadané lístky, kůru, papír atd. Tato vrstva zajistí cirkulaci vzduchu v kompostu a přísun kyslíku, což může bezvadně urychlit přípravu kompostu a za odměnu také zbavit váš kompost jakýchkoli pachů.

    Využití trávy jako urychlovače

    Dobře posekaná tráva může být také výjimečně dobře využita jako urychlovač pro vývoj kompostu. Stačí jen připravit bylinný nálev, kterým kompost zaléváte. Můžete potřebovat 5 dílů nasekané trávy, 2 díly slepičího hnojiva a nakonec 20 dílů vody. Směs je třeba nechat několik dní louhovat a poté ji použít jako zálivku kompostu.

    Foto: Shutterstock

    Zelené hnojení z posekané trávy

    Výroba přírodního kompostu pro rostliny funguje podle srovnatelných zásad. Tráva obsahuje velké množství dusíku, huminových látek, draslíku a samozřejmě železa, které napomáhají rozvoji všech částí rostlin a tvorbě chlorofylu. Strategie je srovnatelná s minulou, ale místo slepičího hnojiva využijte 50 gramů kvasnic. Kompost využívejte 2krát měsíčně.

    Mulčování posekanou trávou

    V horkém období není vhodné vyhazovat posekanou trávu ze zahrady — naopak. V případě, že je na povrchu zahrady připravena jako mulč, zajistíte tak půdu před přehřátím a zabrání nadměrnému odpařování vody, které může být pro zahradu fatální. Ať tak či onak, měli byste ji nasekat na opravdu malé kousky, s čímž vám pomůže každá sekačka na trávu s mulčovacím zařízením.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Motherearthnews, Ruralsprout

  • Nasaďte na mandelinky jejich vlastní medicínu. Po pár minutách přestanou ničit úrodu

    Mandelinka je noční můrou každého zahrádkáře, který pěstuje brambory. Jde o zcela malého broučka, kterého si nespletete, protože disponuje pruhovanými krovkami. Díky nim je docela nápadná a s ničím nezaměnitelná. Bohužel je pro lilkovité rostliny pohromou. Zůstává nám tu tedy jedna a ta samá otázka, jak jim čelit?

    Snažte se zahnat mandelinky a další škůdce přírodní cestou

    Sice by byly chemické postřiky velmi efektivní, ale tím hubíte i další organismus a můžete jimi i poškodit rostliny a vsakují se do půdy. Místo toho se obraťte na domácí postřiky nebo přírodní typy postřiků. Neměli byste ani podceňovat samotou prevenci. Mezi níž se řadí i střídání plodin, pokrývání záhonů fólií a mezi nejefektivnější patří vysazování rostlin, které odpuzují škůdce.

    Mandelinkám nejvíce vadí kopr, tymián, měsíček, křen, šalvěj, máta, řebříček nebo celer a vlaštovičník. Plodiny můžete zasadit i mezi bramborami. Pojďme si ukázat pár lehce vyrobitelných postřiků!

    1. Mýdlový roztok proti mandelinkám

    Mezi nejoblíbenějšími a nejrychlejšími postřiky je velmi jednoduchý mýdlový postřik. Dřív byste se u toho i trochu zapotili, protože se muselo mýdlo nastrouhat a v horké vodě zcela rozpustit. Dnes si potřebné množství prostě napumpujete do láhve a zamícháte.

    Nachystejte si dva a půl litrovou nádobku a dejte do ní jednu lžíci tekutého mýdla. Dobře mýdlo rozmíchejte a roztok nalijte do rozstřikovače. Postřik se musí aplikovat rovnoměrně ze všech stran. Nejlépe uděláte, když počkáte na večer, protože odpoledne by se mohly za slunce spálit listy. Takže byste si nepomohli!

    2. Najděte sodu a ocet a mandelinka nemá šanci!

    Aplikovali jste mýdlový postřik a nezabral tak, jak jste si představovali? Pak vyzkoušejte mnohem silnější postřik ze sody a octa. Opět do 2,5 litrové nádoby si nachystejte vodu, 25 g jedlé sody a 25 ml octa. Vše dobře rozmíchejte a rozpusťte, abyste mohli přírodní domácí postřik aplikovat. Opět počkejte na večer, kdy klesnou teploty a postřik aplikujte i ze spodní strany listů. Postřik opakujte po 2 – 3 dnech a snažte se zasáhnout larvy i brouky.

    Foto: Shutterstock

    Existuje ještě něco silnějšího, co mandelinka nepřekoná?

    Možná to nevíte, ale bylo zjištěno, že mandelinka je sama o sobě velmi jedovatá. A dost jasně na to poukazují její pruhy na zádech. Pokud se na broučka podíváte pozorněji uvidíte i na larvě červené zabarvení a pruhy, které značí tyto vlastnosti. A dokonce i značně smrdí! Tuto jejich vlastnost můžete využít proti nim.

    Udělejte si postřik z mandelinek

    Posbírejte je do lahví (ale předtím je humánně usmrťte), přilijte vodu a láhev zavíčkujte — nechte vše stát na slunci 5 – 6 dní. Jakmile brouci klesnou ke dnu, je postřik hotový. Přeceďte ho a nařeďte. Na jeden litr nálevu patří dva litry vody. Postřik aplikujte i opakovaně, dokud se nezbavíte všech jedinců a larev.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Ncbi, Morningchores

  • Konec občůrávání okrasných stromů a květin ve vaší zahradě. Psí pisoár je řešením

    Pokud máte psa, kterému patří celá zahrada, zajisté řešíte potíže s jeho čůráním. Psi si totiž velmi rádi značkují své teritorium, a vaše květiny nebo stromky to pak stojí život. Psí moč je bohužel pro většinu okrasných květin i stromů totiž toxická. Řešení vám ale může nabídnout skvělý vynález, totiž psí pisoár. 

    Jak to funguje?

    Asi jste si při procházce se psem všimli, že mají na značkování velmi rádi patníky a sloupy. Takové prostory si každý pes hned spěchá přivlastnit. Proto má i psí pisoár tvar sloupku. V dřevěném hranoly jsou otvory, ve kterých se zachytí malé množství moči. Tím se stane pro psa neodolatelným pro další značkování.

    Pach zachycený v pisoáru díky sytému otvorů nesmyje ani déšť nebo vítr. Uvnitř produktu se totiž nachází malá nádobka, která zachytí drobné množství moči. Do zahrady je ideálním řešením dřevěný pisoár, který nebude nijak vyčnívat a neubere na kráse vaší zahrady.

    Kam ho umístit?

    Pokud máte větší zahradu, pravděpodobně nebude stačit pisoár jen jeden. Pes si potřebuje vyznačit celé své území. Když chcete od psí moči ochránit konkrétní záhon nebo dětské pískoviště, umístěte ho poblíž těchto míst tak, aby vás neobtěžoval.

    Záleží však vždy na konkrétním psovi. Některému stačí umístit dva pisoáry do rohů zahrady a nic jiného vám neobčůrá. U jiného pejska budete muset trochu více přemýšlet, kam mu pisoár umístit.

    Instalace je zcela jednoduchá. Stačí, aby si pes pisoár jednou označil a od té doby už pro něj bude zachycený pach lákadlem pro další značkování. Nejjednodušší je vzít pejska poprvé na vodítko a přivést ho přímo k pisoáru. Ten si ho označí a vše už bude fungovat úplně samo.

    Foto: Shutterstock

    Uplatní se i ve městech

    Existuje však řešení i do měst. Není zrovna příjemné, když jste v parku a zrovna to místo, kde by si vaše děti rády hrály, před chvílí označkoval pes.

    A netýká se to jen zelených ploch, psi pravidelně občůrávají i fasády domů, sloupy se semafory nebo odpadkové koše. Pro tento problém lze najít řešení v podobě betonových pisoárů, které lze umístit kamkoli ve městě a díky odolnému provedení vydrží bez údržby dlouhou dobu.

    Psí pisoár možná uvítáte i bez vlastního pejska

    Tento vynalézavý produkt je tu i pro ty z vás, kteří sice nemají psa, ale jejich předzahrádka trpí návštěvami kolemjdoucích čtyřnohých přátel. Jestliže vás trápí třeba označkovaný plot, umístěte poblíž psí pisoár a psi budou rozhodně raději čůrat na něj.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Somerzby

  • Mezi Čechy hodně opomíjená zelenina. Přitom pomáhá léčit nejenom nadýmání a chřipku, ale pomůže vám i s hubnutím

    O léčivých účincích zázvoru už všichni víme. Stejně tak i další pálivé přísady jako křen nebo chilli papričky už se dnes běžně používají na posílení imunity. Zelenina, která zatím na své objevení v Česku tak trochu čeká, je černá ředkev. Přitom je pro naše zdraví velice prospěšná hned v několika směrech.

    Čím posiluje černá ředkev naše zdraví

    Na chuť nejspíš raději sáhneme po běžné červené ředkvičce. Černá ředkev má totiž štiplavou pikantní chuť, je však o to zdravější. Její složení je bohaté na vitamíny C, B a E, železo, hořčík, vápník a draslík. Obsahuje i vlákninu.

    Nejvíce černá ředkev podporuje funkci jater a žlučových cest. Látky v ní obsažené totiž podporují vznik žluči, a tím i její odtok ze žlučníku. Konzumace černé ředkve také podporuje trávení a chuť k jídlu díky svým antibakteriálním účinkům. Působí tím proti plísním v trávicí soustavě. Pomáhá díky tomu i od nadýmání.

    Díky svým antiseptickým účinkům je vhodná i jako podpora při léčbě chřipky nebo nachlazení, jelikož čistí sliznice a uvolňuje hlen. V neposlední řadě posilní látky obsažené v černé ředkvi imunitní systém. Černá ředkev vám pomůže i při hubnutí. Neobsahuje skoro vůbec žádné kalorie, a navíc podporuje trávení. 

    Pěstování černé ředkve

    Černou ředkev si vypěstujete stejně snadno jako červené ředkvičky. Nejdříve ji zasejte okolo poloviny července. Postačí vám obyčejný venkovní záhon, není třeba využívat skleník. Zajistěte ji jen dostatek slunečního světla a pravidelné zalévání.

    Pokud byste ji dopřávali málo vláhy, kořen příliš nevyroste. Naopak moc vody způsobí, že ředkev popraská. Díky tvrdé slupce lze černou ředkev snadno uschovat na chladném místě i na následující měsíce po sklizení.

    Foto: Shutterstock

    Recept na posílení imunity

    Pokud si chcete z černé ředkve připravit nápoj na podporu imunity, je to velice snadné. Stačí ředkev oloupat, a pak nastrouhat na struhadle. Tak snadno získáte šťávu, kterou přeceďte přes sítko. Smíchejte ji se zhruba jednou lžící tekutého medu.

    V boji proti chřipce nebo nachlazení můžete užívat jednu lžíci třikrát denně. Pro posílení obranyschopnosti používejte jednu lžíci ráno před snídaní. Není třeba šťávu používat celý rok, ideální je ji využít v období chřipek jako prevenci.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Specialtyproduce, Food52

  • Dobře známá rostlina má nečekaný účinek. Přirozeně brání klíšťatům

    Zrádná klíšťata se nevyskytují jen ve volné přírodě, ale také v bujných oblastech zahrad. Vysaďte rostliny, které je budou odpuzovat. A vyzkoušejte další pasti, které jim pobyt v rostlině znepříjemní.

    Hojně využívané, a tak i osvědčené repelentní rostliny na klíšťata

    Mnohé rostliny se osvědčily jako skvělý materiál pro domácí výrobu repelentů proti klíšťatům. Patří mezi ně hřebíček, levandule a rozmarýn. Ať tak či onak, je pravda, že podomácku vyrobené repelenty se nemohou svou účinností rovnat těm mechanicky vytvořeným. Typické pro ně je třeba to, že se musí mnohem častěji aplikovat na pokožku nebo oblečení. Ale pořád jsou mnohem levnější než repelenty z obchodů.

    Které rostliny tedy účinně odpuzují klíšťata?

    Existuje řada rostlin, které se běžně vysazují na pozemku a v zahradách jako prevence proti některým druhům klíšťat. Řada druhů rostlin působí zvláště dobře proti komárům nebo mšicím. Proti škůdcům, mezi které patří klíšťata, je tato ochrana méně účinná. Přesto se nepochybně vyplatí tyto rostliny pěstovat. Řada z nich se dá využít v kuchyni jako chutná dochucovadla. Výhodou těchto rostlin je, že lidé zpravidla objeví jejich okouzlující vůni a v letních měsících budou dlouhotrvající rostlinnou ozdobou:

    • Chryzantémy
    • Levandule
    • Tymián
    • Máta
    • Oregano
    • Rozmarýn
    • Pelyněk
    • Pelargonie
    • Yzop

    Jak vytvořit na zahradě místo, které bude prosté klíšťat?

    V naší geologické oblasti se klíšťata nejčastěji vyskytují v listnatých a smíšených lesích a jejich okrajích. Ale navíc všude tam, kde se vyvíjí bohatá vegetace — ať už podél vodních toků, na okrajích cest nebo v bujných výbězích parků a zahrad. Klíšťatům se daří v husté trávě a na místech, kde se drží vlhkost.

    Následně vyházejte zbytky posečené trávy a pravidelně sekejte část porostu, kterou využíváte k sezení a hraní. Kameny a štěrkové cesty nebo mulčovací kůra mohou sloužit jako charakteristická překážka proti klíšťatům v porostu. Kromě toho existuje jistý insekticid proti klíšťatům a komárům na zahradě. V případě, že se rozhodnete jej použít, chtějte si pečlivě prostudovat informační údaje výrobce. Je to často proto, že přípravek je hluboce jedovatý pro vodní formy života a všechny rostliny, které mají být konzumovány, by měly být při její aplikaci zajištěny.

    Foto: Shutterstock

    Pozor na to, aby se vám nepřemnožili hraboši

    Polní hraboš může být v důsledku přemnožení brán jako riziko, protože se vystavujete zvýšené míře přenosných onemocnění (které přenášejí i klíšťata — tj. borelióze a klíšťové encefalitidě). Hlodavci jsou nejlepším místem pro líhnutí klíšťat, která v tu chvíli přebíhají na větší teplokrevné živočichy, mezi které se počítají i lidé. V důsledku toho byste měli věnovat zvýšenou pozornost nákaze klíšťat v oblastech, kde došlo v posledním roce k přemnožení hrabošů.

    Foto: Shutterstock, zdroj: CBC News, Worstroom

  • Jediná lžička domácího hnojiva udělá velké věci. Nahradí 1 kilo hnojiva z obchodu, přitom je účinnější

    Ušetřete v dnešní době alespoň trochu peněz tím, že si vyrobíte vlastní hnojivo ze svých zbytků. Je jedno zda pěstujete rostliny doma, na balkoně nebo na zahradě. Tak jak tak, potřebují všechny květiny a rostliny zálivku stejně jako živiny.

    Ze začátku je jich v půdě dost, hlavně pokud ji na podzim po sklizni prohnojíte nebo vysadíte hořčici jako rostlinné hnojivo, které se nakonec zaorá. Pokud pěstujete pokojové rostliny, pak při přesazování nebo prvním zasazení mají zhruba na dva měsíce potřebné živiny, ale pak je musíte dodat vy. Věděli jste však, že si můžete kvalitní hnojivo připravit sami a zrovna z toho, co se chystáte právě vyhodit?

    1. Hnojivo z posekané trávy

    Po častých deštích vám určitě na zahradě povyrostla tráva. Jenže posekané trávy někdy může být příliš velké množství a pokud nechováte třeba králíky, tak nevíte, kam ji dát – na kompost do bio kontejneru? Každopádně ji můžete využít k pokrytí záhonů. Půda bude schopna vsáknout z trávy potřebné živiny a zároveň zadrží vláhu, kterou by jinak slunce vysušilo.

    2. Kávový lógr

    Ano, opravdu i kávový lógr funguje jako skvělé hnojivo. Ten totiž obsahuje fosfor, dusík a draslík. Stačí pouze vypít kávu a lógr pomalu střádat a dávat na novinový papír k usušení. Usušený materiál nasypte kolem rostlin a jemně zapracujte do země. Venkovní rostliny takto přihnojujte jednou za čtvrt roku!

    3. Využijte droždí nejen do buchet a knedlíků

    Pelargonie se na droždí vyloženě třesou. Většinou se pěstují na oknech ve velkých obdélníkovitých květináčích, většinou samo zalévacích. Aby bohatě vykvetly a udržely si sílu, vezměte jednu kostku droždí a rozdrobte ji do jednoho litru vody. Směs nechte vykvasit na dobu dvou týdnů a nařeďte ji v podílu 1:3. Hnojivem zalévejte rostliny jednou měsíčně.

    Foto: Shutterstock

    4. Vaříte rádi brambory?

    Voda z uvařených brambor se dá vypít, použít do polévky nebo jako přírodní hnojivo. Brambory při vaření ze sebe uvolňují vitamíny a prospěšné látky, které rostliny mohou využít. Po uvaření ji nechte vychladnout a poté s ní zalijte rostliny, a to klidně po celý týden!

    5. Výluh z kopřiv jako výživné hnojivo

    Kopřivy využívaly již naše babičky na čaje a k léčení neduhů, ale takový výluh z kopřiv dokáže obohatit půdu o dusík a další látky. Natrhejte listy kopřivy a nařezejte na kousky. Ty zalijte v nádobě 10 litry vody. Směs odstavte na 2 týdny až do ztmavnutí a do doby, než se přestane tvořit pěna. Výluh zřeďte 10 litry a zalévejte jím 1 – 2x týdně.

    6. Banánové hnojivo

    Banánovou slupku pečlivě omyjte pod vodou, abyste ji zbavili pesticidů. Pak vložte 3-4 kusy slupek do tří litrové nádoby, zalijte je vodou a nechte vše 1 – 3 dny odstát. Nakonec rostliny zalévejte, jak bude potřeba – pokojové i ty venkovní.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Thespruce