SnadnoBydlet.cz

Tag: zahrada

  • Velký průšvih na českých zahradách. Lidé túje vysadili špatně

    Túje jsou velice oblíbenou formou živého plotu. Nabízejí soukromí, odhlučnění, vláhu i stín. Rychle rostou, jsou stále zelené a vydrží spoustu let. Odolávají jak mrazu, tak slunci a zvládají dokonce i znečištěné prostředí. Jen je třeba o ně správně pečovat. Jak na to?

    Jak správně vysadit túje?

    Túje potřebují slunné nebo částečně zastíněné místo a půdu, která dobře odvádí vodu, a přitom nevysychá.

    1. Vykopejte díru. Pro túji do 60 cm bude třeba díra o rozměrech 15x15x15 cm, pro túji do 100 cm 25x25x25 cm, pro túji do 120 cm 35x35x35 cm, pro túji do 160 cm 40x40x35 cm.
    2. Vzdálenost od plotu by měla být 50-100 cm. V případě, že máte sousedy, tak dodržte občanský zákoník a vysaďte je 1,5 m od pozemku.
    3. Podsypejte substrátem či rašelinou na okrasné dřeviny a dostatečně zalijte.
    4. Rozestupy pro túje se řídí podle druhu túje. Pro Smaragd je třeba rozestup 40-60 cm mezi středy děr, pro Brabant 50 – 80 cm.
    5. Po zasazení túje dostatečně utlačte, ať se nenaklání.
    6. Pravidelně zalévejte, alespoň 30 dní po zasazení, ideálně ráno.

    Pokud chcete klid od plevelů, natáhněte okolo stromků netkanou textilii a zasypte mulčovací kůrou.

    Foto: Freepik

    Jak o túje pečovat?

    Zastřihávejte ve výšce 140 cm. První dva roky sestřihněte pouze špičku svrchu, další roky můžete i z boku i shora. Nejlépe na jaře. Jednou denně zalévejte. Na hnojení se názory liší, takže se rozhodně podle sebe.  

    Túje a sousedé. Problém?

    Túje jsou zpravidla bez problémů, přinášejí jejich majiteli jen klid a radost. Nicméně sousedé mohou mít jiný názor. Pokud túje přesahují k nim do zahrady a zároveň jsou vysazené blíže než 1,5 m od sousedova pozemku, má soused právo vás nahlásit a dožadovat se, abyste túje odstranili. Pokud totiž strom běžně dosahuje více než 3 m, musí být vysazen alespoň 3 m od hranice pozemku. Pokud dosahuje méně než 3 m, musí být alespoň 1,5 m vzdálen od pozemku. Pokud už túje máte, tak se snažte se sousedy udržovat dobré vztahy. Ale pokud se na jejich výsadbu teprve chystáte, rozhodně vzdálenost od plotu nepodceňujte.

    Foto: Freepik, zdroj: Thuje.eu, Zakonyprolidi, nkz

  • Ideální rostlina do letních veder. Kokarda kvete neustále a nic nepotřebuje

    Možná, že jste o květině jménem kokarda nikdy neslyšeli, ale garantuju vám, že ode dneška už ji nebudete moct dostat z hlavy. Kokarda je totiž rostlina, která je velice velice odolná, takže neumře ani „zahradníkovi“, se kterým to veškerá ostatní květena vzdala.

    Kdo co? Kokarda

    Kokarda je jak letnička, tak trvalka, která pochází ze severní Ameriky a Mexika. Proto miluje sucho a teplo. Je velice výrazná, krásná, dosahuje výšky až 60 cm a kvete celoročně, i když nejaktivnější je během léta, od května do srpna. Květy hrají všemi teplými barvami, od žluté, přes červenou až k oranžové.

    Kdy a jak sázet?

    Předpěstovat můžete od března do dubna, klíčení trvá zhruba 2 týdny při optimální teplotě 16–20 °C. Rostlinu přesaďte ven v průběhu května. Kokarda potřebuje slunné stanoviště s dobře propustnou a spíše suchou půdou. Ideální je půda s nízkým obsahem živin, bohatá totiž stimuluje růst listů na úkor květů. Právě z tohoto důvodu nemusíte a vlastně byste ani neměli na kokardu používat kompost nebo hnojivo. Mezi jednotlivými rostlinami by při sázení měly být rozestupy 30–60 cm.

    Jak o kokardu pečovat?

    Minimálně. A to je na ní to nejlepší. No uznejte, kde byste hledali bohatě kvetoucí rostlinu, která od vás na oplátku skoro nic nechce? Jeden, dva tipy však přeci jen máme. Pravidelně odstraňujte odkvetlé květy. Tím zařídíte nasazování nových a nových květů. Po skončení kvetení všechny stonky odřízněte až k zemi. A hlavně nezapomeňte. Nehnojte a nemulčujte.

    Foto: Freepik

    A co nemoci a škůdci?

    Napadení kokardy je výjimečné, leč možné. Mladé výhonky kokardy mohou okusovat slimáci. A hlavní varování. Pozor si dejte hlavně na padlí (houbové onemocnění rostlin), to se může objevit na listech ve velmi suchém počasí. Pokud se tak stane, napadené listy odřízněte a vyhoďte. Raději jinam než na kompost, mohli byste si chorobu rozšířit po celé zahradě. Tak, a teď už víte všechno.

    Foto: Freepik, zdroj: Zesemen, Dumazahrada, TheSpruce

  • Neutrácejte za drahý substrát. Vyvýšený záhon naplníte mnohem levnějším způsobem

    A je to tady! Jaro dělá pokusy, vystrkuje krokusy a davy lidí dělají nájezdy na hobbymarkety a zahradnictví. Chceme pěstovat a chceme pěstovat hned! Nicméně takové zahradničení není úplně nejlevnější koníček. Jak ušetřit na substrátu do vyvýšeného záhonu?

    Zbytky dřeva

    Pokud máte záhon obzvlášť hluboký, doporučujeme naspod umístit zbytky dřeva, ať už větve, kmeny, kusy pařezu nebo i staré trámy. Tento materiál se bude rozpadat velice pomalu a po celou tu dobu bude do půdy uvolňovat vítané látky. U větví pozor na to, aby byly úplně suché. Jinak by vám mezi květinami a zeleninou brzy bujely stromy nebo keře.

    Kůra, hobliny a piliny

    Pokud jste nedávno brousili nebo pilovali čisté dřevo, rozhodně piliny nevyhazujte. Raději s nimi šup do záhonu. Jsou velice prospěšné.

    Sláma

    Sláma půdu skvěle provzdušní a dost dobře také zadržuje vodu. Spotřebovává z půdy dusík, ale v mnohonásobné míře jej pak po svém rozkladu vrací zpět. Její přítomnost podporuje činnost prospěšných mikroorganismů.

    Foto: Shutterstock

    Listí

    Rozkládající se listí je skvělou předposlední vrstvou před substrátem. Pokud vám tedy na zahradě zbylo z podzimu ještě nějaké spadané listí, neházejte ho do bio popelnice, ale do záhonu. Obsahuje spoustu mikroorganismů a dost často i půdních živočichů.

    Kompost

    Do vrchních 30 cm smíchejte kvalitní substrát společně s kompostem. To je ideální kombinace pro podporu růstu rostlin. Kompost dodává živiny, zadržuje vodu a provzdušňuje.

    Ušetřete i na záhonu

    A když už jsme u toho šetření, tak pokud hledíte na korunu, v žádném případě si vyvýšený záhon nekupujte. Kupa peněz za trochu dřeva (případně plastu) a pár hřebíků. Raději si ho z trámů „zbouchněte“ sami. Za dvě hodinky máte hotovo.

    Foto: Freepik, zdroj: Thespruce, Dumazahrada

  • Rychlé vypuzení kuny z domu, zahrady i auta

    Taková kuna může způsobit mnoho škod. Od poničené izolace na půdě přes roztrhané kabely v autě až po vypleněná ptačí hnízda na zahradě. Jak se kuny efektivně zbavit a zároveň ji odradit od návratu? Poradíme vám osvědčené metody.

    Nezapomeňtě, že jsou kuny chráněné

    Kuny patří mezi drobné predátory, kteří si mohou najít cestu do vašeho domu, auta nebo zahrady, kde pak způsobí nemalé škody. Jejich přítomnost je snadno rozpoznatelná podle hluku na půdě, roztrhané izolace nebo zničených kabelů pod kapotou auta. Přestože jsou kuny chráněné, existují způsoby, jak je humánně vypudit a zabránit jejich návratu. Klíčem k úspěchu je kombinace prevence, vhodných odpuzovačů a důkladného zabezpečení prostoru.

    Jak vypudit kunu z domu

    Pokud kuna pronikla do vašeho domu, například na půdu, je nutné jednat rychle. Nejprve zjistěte, kudy se dostává dovnitř. Často jde o mezery ve střeše, komín nebo ventilační otvory. Tyto přístupy je třeba po vypuzení kuny důkladně zabezpečit.

    Kuny nemají rády intenzivní pachy. Na půdu můžete umístit hadříky napuštěné octem, vonnými oleji, čpavkem nebo naftalínem. Další možností je použití ultrazvukových odpuzovačů, které vydávají vysokofrekvenční zvuky, nepříjemné pro kuny, ale neškodné pro lidi.

    Foto: Shutterstock

    Jak ochránit auto před kunami

    Kuny často vyhledávají motory aut jako teplé útočiště. Bohužel při tom mohou překousat kabely a hadice, což může vést k nákladným opravám. Abychom tomu zabránili, je důležité auto chránit mechanicky i pachově.

    Použijte speciální ochranné mřížky nebo pouzdra na kabely, které kuna nemůže překousat. Kromě toho lze do motorového prostoru umístit odpuzovače v podobě sáčků s vlasy, psími chlupy nebo vonnými tyčinkami s intenzivní vůní. Na trhu jsou také spreje odpuzující kuny, které lze aplikovat přímo na kabely.

    Závěr

    Kuny jsou sice chráněná zvířata, ale jejich přítomnost může být velmi nepříjemná a škodlivá. Klíčem k jejich rychlému vypuzení je kombinace pachových a zvukových odpuzovačů, mechanického zabezpečení a prevence. S trochou trpělivosti a správným přístupem můžete svůj domov, zahradu i auto ochránit před nechtěnými návštěvami.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Bydlimekvalitne

  • Přezimující rostliny potřebují pořádné hnojivo. Důležitý je draslík

    Zima je pro rostliny náročným obdobím, kdy čelí nízkým teplotám, nedostatku světla a často i suchu. Přezimující rostliny proto potřebují specifickou péči, včetně hnojení. Klíčovým prvkem, který jim pomáhá přečkat mrazivé měsíce, je draslík.

    Nenahraditelný draslík

    Péče o zahradu nekončí s posledními spadanými listy. Přezimující rostliny, ať už jde o trvalky, keře nebo okrasné rostliny, vyžadují během podzimu a zimy zvláštní péči. Správné hnojení pomáhá posílit jejich odolnost vůči mrazu, podporuje zdravý růst kořenového systému a zvyšuje šance, že se na jaře opět probudí v plné síle. Draslík je v tomto procesu nenahraditelný, neboť zpevňuje buněčné stěny rostlin a reguluje jejich hospodaření s vodou.

    Proč je draslík tak důležitý?

    Draslík je jedním ze tří hlavních makroživin, které rostliny potřebují k přežití. Na rozdíl od dusíku, který podporuje růst listů, nebo fosforu, který se zaměřuje na kořeny a květy, má draslík jedinečnou schopnost zvyšovat odolnost rostlin vůči nepříznivým podmínkám. Během zimy pomáhá rostlinám udržovat dostatek vody a minimalizuje riziko poškození mrazem.

    Navíc draslík podporuje tvorbu silných buněčných stěn, což znamená, že rostliny jsou méně náchylné k praskání nebo napadení chorobami. Pokud vaše rostliny nemají dostatek draslíku, mohou se během zimy oslabit a jejich regenerace na jaře bude obtížná.

    Foto: Shutterstock

    Kdy a jak hnojit přezimující rostliny?

    Hnojení přezimujících rostlin by mělo začít již na podzim, ideálně v září nebo říjnu, kdy se rostliny připravují na zimu. V tomto období je důležité vyhnout se hnojivům s vysokým obsahem dusíku, který by podpořil nový růst, jenž je před zimou nežádoucí. Místo toho sáhněte po hnojivech bohatých na draslík a fosfor.

    Hnojivo je nejlepší aplikovat kolem kořenové zóny rostliny, aby se živiny mohly snadno vstřebat. U některých druhů, jako jsou ovocné stromy nebo růže, můžete použít granulovaná hnojiva s pomalým uvolňováním. Naopak pro choulostivější rostliny jsou vhodná tekutá hnojiva, která se lépe absorbují.

    Které hnojivo zvolit?

    Na trhu existuje mnoho druhů hnojiv, ale pro přezimující rostliny se nejvíce hodí ta, která obsahují vysoké množství draslíku. Mezi osvědčené volby patří například síran draselný, který je snadno dostupný a efektivní. Další možností jsou organická hnojiva, jako je dřevěný popel, který je přírodní alternativou a zároveň zlepšuje kvalitu půdy.

    Pro zahradníky, kteří preferují hotové směsi, jsou ideální speciální zimní hnojiva. Ta často obsahují nejen draslík, ale i další stopové prvky, které rostlinám pomáhají přezimovat v dobré kondici. Při aplikaci vždy dodržujte doporučené dávkování, protože nadbytek živin může rostlinám spíše uškodit.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Gardeningknowhow, wikiHow, Ceskestavby

  • Na podzim je ideální doba, kdy lze vyhrát nad plevelem

    Jaro sice přináší radost z nových rostlin a květin, ale také se s ním pojí vytrvalý boj s plevelem. Mnoho zahrádkářů může na jaře pocítit frustraci z náletu nežádoucích rostlin, které brání rozvoji květin a zeleniny. S příchodem podzimu však přichází příležitost tyto nechtěné hosty efektivně zvládnout a připravit si zahradu na příští sezónu.

    Údržba záhonků a mulč

    Na jaře se plevel často objevuje v plné síle, vyžadující od zahrádkářů rychlou reakci. Mezi nejčastější plevele patří například pampeliška nebo pýr plazivý. Ty dokážou rychle zabrat místo určené pro pěstování.

    Abyste se vyhnuli nadměrnému množství plevele, je důležité se zaměřit na pravidelnou údržbu zahrady. To zahrnuje nejen ruční vytrhávání, ale také použití mulče, který pomáhá zabránit klíčení nových plevelných semen.

    Podzimní příprava

    Na podzim však nastává čas pro strategické plánování a přípravu půdy na novou sezónu. Po sklizni zeleniny a květin je ideální chvíle se zaměřit na odstranění plevelů, které se během léta usídlily na vaší zahradě.

    Jedním z efektivních přístupů je využití hlubokého orání, které naruší kořeny plevelů a připraví půdu pro zimní spánek. Také je možné vysadit krycí rostliny, které pomohou potlačit plevel a obohatit půdu o živiny. Když budete na podzim věnovat půdě pozornost, spolehněte se, že se vám to na jaře vyplatí.

    Foto: Shutterstock

    Boj s plevelem

    Kromě fyzického odstraňování plevele můžete zkusit využít i ekologické přípravky. Tyto přípravky jsou šetrné k životnímu prostředí a rovněž efektivně omezují množení nežádoucích rostlin. Pravidelným sledováním stavu zahrady a včasnou reakcí na výskyt plevele budete moci dosáhnout zdravějšího a krásnějšího prostředí pro pěstování. Věnováním pozornosti podzimním činnostem na zahradě se tak nejen zbavíte plevele, ale také připravíte půdu na úspěšný start nové zahrádkářské sezóny.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Homesandgardens, Hobbyfarms

  • Jaké jedovaté rostliny vám rostou na zahradě? Je třeba se před nimi chránit

    Obklopovat se přírodou je sice zdravé jak pro tělo, tak duši, ale na některé rostliny bychom si měli dát pozor, a to zvláště v případě, že máme děti nebo domácí mazlíčky. Projděte si zahradu, jestli náhodou nepěstujete některou z jedovatých rostlin.

    Tis červený

    Za našich dětských let ho bylo všude plno a vím, že nám dospělí často zdůrazňovali, že je jedovatý. Avšak stále ještě existuje spoustu dětí nebo třeba i domácích mazlíčků, kteří o nebezpečí tisu nemají ani páru. Neměla by se konzumovat nejen semena, ale ani zelené části rostliny. Po požití hrozí srdeční arytmie, rozšířené zorničky, závrati a nepříjemné nevolnosti, v nejhorším případě i srdeční selhání.

    Rododendron

    Oblíbený keř, často vysazený na zahradách, v blízkosti teras nebo také mezi bytovými domy. Jedovaté jsou nejen listy a květy, ale také pyl a nektar. Příznaky odpovídají zkonzumovanému množství. Toxiny jsou nebezpečné hlavně pro srdce.

    Břečťan

    Kdo by to byl řekl, že i obyčejný břečťan může být nebezpečný? Rostlina po odkvětu tvoří bobule, které jsou jedovaté, stejně jako listy. Břečťan dokáže způsobit prudkou otravu.

    Foto: Shutterstock

    Cesmína

    Nádherná stálozelená rostlina, často využívána jako dekorace. Nicméně její listy a semena charakteristické červené barvy jsou bohužel rovněž jedovaté. Obsahují terpeny a alkaloidy, které způsobují otravu, následné prudké nevolnosti a bolesti srdce.

    Hasivka orličí (kapradina)

    Nejčastěji ji najdeme v lese, na okrajích polí a pasekách, ale mnozí ji s oblibou pěstují i na svých zahradách, protože se jí výborně daří ve stínu a v polostínu a dokáže dorůst až do dvou metrů. Všechny její části však obsahují jedovaté látky, dokonce je považována za karcinogenní. Proto je její pozření velice nebezpečné.

    Oleandr bobkovice

    Stálozelený keř, který dokáže dorůst až do třímetrové výšky, často krášlí naše terasy svými nádhernými barevnými květy. Tento druh oleandru však obsahuje toxin, po jehož požití nastoupí problémy se srdcem, může dokonce dojít i k jeho zástavě.

    Foto: Shutterstock, zdroj: RHS, GoodHouseKeeping

  • Na zahradě nemusíte mít trávník. Existují skvělé způsoby, jak ho nahradit

    Pokud toužíte po dokonalém anglickém trávníku, rozhodně si udělejte radost a vypěstujte si ho. Jen je třeba mít na paměti, že budete potřebovat relativně dost času, energie, peněz i vybavení, abyste trávník zvládli nejen vytvořit, ale také udržovat. Pokud naopak po trávníku vůbec netoužíte, v žádném případě se nelynčujte. Existuje mnoho způsobů, jak ho vkusně a funkčně nahradit.

    Půdopokryvné rostliny

    Právě půdopokryvné rostliny totiž dokáží vytvořit souvislý porost podobný trávníku. Ale na rozdíl od trávníku, zvládnout růst, kvést a prosperovat téměř všude. Ve vlhku, suchu, ve stínu, na přímém slunci, dokonce i v nevhodné půdě s nepříznivým pH. Stačí jen správně vybrat. Péče je pak nenáročná a efekt úžasný.

    Jak vybrat?

    S dlouho životností, ideálně alespoň 6 let, plazivé nebo trsnatě se rozrůstající. Právě tyto faktory zajistí hezký porost. Důležitá je také odolnost proti škůdcům a chorobám. Takové rostliny jsou imunní a mají budoucnost. Nakonec zvažte také estetiku a vůni. Zvolte si, kterou cestou se chcete vydat. Jestli chcete „něco jako trávník“ nebo spíše louku, zkrátka porost, který dobře vypadá a také příjemně voní.

    Foto: Shutterstock

    Konkrétní tipy

    • Mateřídouška – svědčí jí slunečná a suchá místa, snáší dobře sešlap, krásně voní.
    • Plazilky – nevšední květenství, jednoduché na údržbu, zvládají sucho.
    • Čistec vlnatý – hebké listy, přežije i vlhko.
    • Rozchodníky – ideálně pro místa s extrémním slunečním svitem.
    • Břečťan – skvělý do stínu a polostínu.
    • Barvínek – odolný, barevně zajímavý.
    • Bergénie – dovede prosperovat v polostínu, suchém stínu, na slunci i v mírném vlhku.
    • Kopytník evropský – má rád vlhko, stín a nevadí mu mírný sešlap.
    • Zběhovec – zvládne stinná a zamokřená stanoviště, nenáročný.

    Další nápady

    Pokud vás trvalky nenáročné na péči přeci jen nezaujaly, můžete místo trávníku vybudovat záhony. Nebo zapusťte bazén, vystavte terasu, sezení či hřiště pro děti. Možností je spoustu.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Zahradkarskaporadna, Homeincube, Elemental

  • Multifunkční gabiony jsou velkým trendem českých zahrad

    Možná, že jste pojem gabion v životě neslyšeli, ale stoprocentně jste nějaký už viděli. Drátěné ploty vyplněné kamením jsou k vidění čím dál častěji. Co vše jste o gabionu nevěděli a proč o něm uvažovat?

    Co je gabion?

    Gabiony jsou jednoduše řečeno drátěné koše naplněné kamením. Staví se z nich malé zídky, plotové sloupky, ale také velké opěrné zdi. Základem gabionu je drátěná konstrukce (z pozinkované oceli odolné proti povětrnostním vlivům) sestavená do požadovaného tvaru a následně naplněná kamením. Může jít o lámaný kámen, valouny nebo dekorační kameny. Někdo používá dokonce dřevěné špalky, cihly a další stavební odpad.

    Kde se vzaly gabiony?

    Ve stavebnictví. Plnily ryze praktickou funkci. Sloužily jako opěrné zdi či ochranné bariéry proti erozi. Nicméně díky své jednoduchosti, odolnosti a specifickému designu si proklestily cestu i do zahradní architektury. A pozor, nejen jako ploty.

    Foto: Shutterstock

    Gabion nejen jako plot

    Fantazii se meze nekladou, takže někteří nadšení zahradníci se neomezují na klasický gabionový plot, ale staví si z něj schody, stříšky, květináče, terasovité zídky, šopy, fontány, opěrné zdi pro popínavé rostliny nebo dokonce grily. Takže pokud se řadíte ke skupině obdivovatelů gabionu, rozhodně nemusíte skončit u plotu. Možností je nepřeberně.

    Proč zrovna gabion?

    Máme tady estetické hledisko. Někdo gabionové ploty z duše nesnáší, jinému přijdou osobité a praktické. Takže pokud vaše oko po plotu z gabionu touží, to samo o sobě je dostatečný důvod, proč si jej pořídit. Ale máme tu i další plus a tou je ekologie.

    Gabion je ekologický

    Konstrukce se plní přírodním materiálem, který je jak odolný, tak ekologicky šetrný. Navíc gabionový plot podporuje biodiverzitu. Do mezer mezi kameny pronikají živočichové, případně rostliny, což podporuje biodiverzitu, ekosystémy se mohou tvořit přímo na vaší zahradě. Tak přispíváte k udržitelnosti a ochraně přírody.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Stavimesidomecek, Homeincube

  • Jak přilákat do zahrady nejkrásnější motýly babočky

    Věděli jste, že rok 2024 byl Českým svazem ochránců přírody vyhlášen rokem motýlů? Motýli totiž v posledních 50 letech mizí z přírody. Ochránci přírody chtějí inspirovat k ochraně jak motýlů, tak biotopů, ve kterých žijí. Letos probíhají na různých místech republiky akce, které chtějí dostat informace o motýlech do povědomí lidí. I vy si můžete motýly užívat, pozorovat je a docela snadno i přilákat přímo do vaší zahrady.

    Proč motýli mizí?

    Kvůli změnám krajiny. Buď je krajina až přespříliš intenzivně obhospodařovaná (zástavba, továrny, firmy, přespříliš udržované parky) nebo naopak absolutně vůbec. Motýl potřebuje přirozené, leč upravené prostředí.

    Co by se stalo, kdyby motýli zmizeli?

    Motýli opylují rostliny, hlavně ty s dlouhými trubkovitými květy, kam se včely nedostanou. A motýlí housenky jsou potravou pro mnoho živočichů, třeba ptáků. Takže kdyby najednou vymizeli, brutálně to otřese s celým ekosystémem. Jsou prostě nenahraditelní.

    Co může udělat každý z nás na své zahradě?

    Sekat tak akorát. Pokud sekáte velmi často, hmyz nemá šanci na život. Pokud nesekáte vůbec a máte pocit, že bujná nespoutaná vegetace je to pravé ořechové, také se mýlíte. Ani to není ideální prostředí pro motýli. Je dobré nechávat kvetoucí plochy a potlačovat trávy. Zkrátka vyváženost. Dělat to tak, jak to před lety dělali všichni.

    Foto: Shutterstock

    Jak přilákat do zahrady babočky?

    Babočka musí mít důvod k vám přiletět. Tím může být nektar z květů, sladká šťáva z přezrálého ovoce nebo míza ovocných stromů. A pak? Kopřivy. Ano, obyčejné kopřivy. Housenky baboček se totiž živí požíráním jejich listů.

    Co na zahradě pro motýly vysadit?

    Komuli Davidovu (tzv. motýlí keř) a z rostlin motýlům voní a chutná třapatka nachová, levandule, sporýš a další intenzivně vonící květiny.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Biodiverzita.csop, Hradec.rozhlas