SnadnoBydlet.cz

Tag: zahrada

  • Češi chytají slimáky na pivo. Ale je to velká chyba, která způsobí více škody než užitku

    Jedním z hlavních problémů, kterým čelíme jako pěstitelé zeleniny, je invaze slimáků a plzáků na naše záhony. Experimentujeme s různými metodami, jak se těchto škůdců zbavit. Mnozí z nás s oblibou používají pivní pasti, což může být velká chyba.

    Aktivní jsou nejvíce ve vlhkém počasí

    Slimáci a plzáci se živí rostlinami i rozkládajícím se organickým materiálem. Jejich vysoká konzumace je možná díky jejich ústnímu aparátu. Během jednoho dne dokážou sníst množství potravy odpovídající polovině jejich tělesné hmotnosti. Je dobré vědět, že neničí jen nadzemní části rostlin, ale poškozují i podzemní části jako hlízy, plody a kořeny.

    Některé pasti nezaberou

    Pivní pasti jsou oblíbeným způsobem, jak se zbavit slimáků, i když se často mylně domníváme, že slimáci pijí pivo kvůli jeho chuti. Ve skutečnosti je přitahují kvasinky obsažené v pivu. Tyto pasti lákají slimáky z velké vzdálenosti, což může být problém, pokud je umístíme přímo mezi naše záhony se zeleninou. Neuvědomujeme si, že tím přitahujeme slimáky z širokého okolí, kteří by se jinak spokojili s jinou potravou. Namísto ochrany našich plodin tak slimákům připravujeme hostinu přímo uprostřed našich záhonů. Navíc, ne všichni slimáci se v pivu utopí – někteří se jen napijí a poté zamíří k naší zelenině.

    Foto: Shutterstock

    Šnečí sliz v kosmetice

    Slimáci a plzáci jsou nejaktivnější, když je vzduch vlhký, což je často během noci kvůli rose nebo za deštivého počasí. Aby se mohli snadněji pohybovat, vylučují sliz, který jim umožňuje lézt i na vertikální povrchy a hlavou dolů. Tento sliz je kombinací vody a antibakteriálních látek, které zajišťují hygienu a antiseptické prostředí. Hlavní složkou slizu je mucin, který ve spojení s vodou vytváří lepkavou konzistenci, zabraňuje vysychání, snižuje tření, čistí a chrání vajíčka. Mucin, tvořený glykoproteiny, které zadržují vodu, si získal pozornost i v kosmetickém průmyslu, který jej začal využívat ve svých produktech.

    Pivní past, ale rozumně

    Nastražte pivní pasti, ale umístěte je mimo záhony. Umístěte do vlhkého kouta, odkud slimáci už nenajdou cestu k zelenině. Mějte také na paměti, že slimáci dokáží pivo cítit na velkou vzdálenost, takže není potřeba je zvát přímo k vám na zahradu. Lepší je pasti rozmístit mimi vaši zahradu na neutrální místo bez záhonů.

    Zdroj: YouTube

    Foto: Shutterstock, zdroj: Theseedcollection, BHG

  • Mech dokáže zničit každý trávník. Zkuste sodu a už vás trápit nebude

    Mech je věčným trapitelem zahrádkářů, kteří chtějí mít perfektní trávu. Chcete tedy účinně odstranit mech ze svého trávníku? Správná péče podpoří jeho růst a zdraví.

    Odolný mech může potrápit

    Krásný trávník může mít mnoho podob. Pro někoho je ideálem pečlivě udržovaný, hustý koberec, připomínající golfové hřiště, zatímco jiní preferují divokou, kvetoucí louku, kterou posekají jen dvakrát ročně a příliš trávník neřeší. Bez ohledu to, co se některým líbí, mech v trávníku obvykle není vítán, i když někteří ho tolerují lépe než jiní. Mech se však nejčastěji objevuje na vlhkých a stinných místech, často pod vysokými okrasnými či ovocnými stromy.

    Mech snižuje odolnost trávkíku

    Je opravdu důležité si uvědomit, že mech v trávníku nepředstavuje jen estetický problém. Pohlcuje velkou část vody a živin, což může vést k následnému oslabení trávy. Trávníky s častým výskytem mechu jsou pak náchylnější k vymrzání a obecně mají sníženou odolnost.

    Mechy jsou velmi odolné a pokud je z trávníku jen vyhrabete, brzy se objeví na stejném nebo jiném místě. Mají totiž tu výhodu, že kromě vláhy moc nepotřebují. Koření mělce a snadno se uchytí nejen v půdě, ale i na betonových střechách nebo omítkách, pokud tam najdou vhodné podmínky.

    K odstranění mechu pomůže modrá skalice

    K odstranění mechu ze střechy nebo omítky můžete použít zelenou skalici. Je to účinné, ale náročné, zvláště pokud nemáte snadný přístup ke střeše nebo nemáte profesionální postřikovač s širokým dosahem.

    Zelená skalice se však také používá k likvidaci mechu, lišejníků a dalších porostů na kůře ovocných stromů, což je problém hlavně u starších stromů. Ačkoli mech není pro stromy smrtelný, může výrazně zhoršit jejich stav.

    Mechy a lesní porosty jsou obvykle zelené rostliny, které prosperují v kyselém prostředí. Tento typ pH vzniká přirozeně v lese díky rozkladu jehličí, což vysvětluje, proč se mechy tam daří nejlépe. Boj o odstranění mechů z trávníků často spočívá v úpravě pH půdy, která je pro mechy likvidační.

    Foto: Shutterstock

    Zkuste využít obyčejnou sodu k odstranění

    Jednoduchým domácím prostředkem s vysokým pH je jedlá soda, známá také jako hydrogenuhličitan sodný. Tato látka je bezpečná, snadno dostupná, multifunkční a navíc cenově dostupná.

    Pro správné odstranění mechu z trávníku stačí, když smícháte jeden sáček sody s cca 8 litry vody. Tento namíchaný postřik by měl pokrýt až sto čtverečních metrů postižené plochy. Na upravení pH půdy využijte také zahradnické vápno. To je k sehnání v každém hobby marketu.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Rona, Backyardboss

  • Lidé se při pěstování rajčat dopouštějí velkých chyb. Úroda je potom mizivá

    Ať už patříte mezi nadšené zahrádkáře nebo naopak teprve začínáte s pěstováním rajčat na své zahrádce, budete k úspěšnému pěstování potřebovat znát základní fakta. Je důležité, abyste se vyvarovali některým běžným chybám, které se objevují i u zkušených zahrádkářů.

    Nejčastější chyby

    Správná příprava půdy představuje důležitou část v rámci úspěšného pěstování rajčat. Nedostatečně uvolněná, málo živinami bohatá půda může vést k problémům s růstem a výnosem rostlin. Rajčata patří k rostlinám, které potřebují hodně slunečního světla pro správný růst a vývoj plodů. Nedostatek slunce může vést k slabému růstu rostlin a nedostatečnému plození.

    Zalévání je důležité pro zajištění správného růstu rajčat, ale nadměrné zalévání může vést k hnilobě kořenů nebo rozvoji plísňových chorob. Zalévejte pravidelně, ale s rozumem, a vyhýbejte se přemokření půdy. Rajčata potřebují podporu, zejména pokud jsou pěstována ve formě keřů nebo vyšších odrůd. Nedostatečná podpora může vést k tomu, že rostliny se převrátí nebo polámou, což omezuje výnos.

    Nedostatečná ochrana před škůdci a chorobami. Rajčata se řadí k náchylnějším plodinám k různým škůdcům a chorobám, jako jsou napadení mšicemi a plísně. Pravidelná kontrola rostlin a prevence pomocí biologických metod nebo přírodních insekticidů může pomoci minimalizovat tyto problémy.

    Foto: Shutterstock

    Chybami se člověk učí

    Občas se může stát, že rajčata trpí nedostatkem vody nebo naopak nadměrným zaléváním. Pokud přeléváte sazenice, můžete si všimnout, že listy začínají vadnout a jejich barva bledne. Abychom tomu předešli, je důležité znát optimální hladinu zalévání pro vaše sazenice.

    Další možnou komplikací mohou být hnědé skvrny, které se objevují na rostlině. Toto může být výsledkem nedostatečného zalévání nebo naopak nadměrného zalévání, což může vést k odumírání listů. Pokud ovšem pečujete o rostliny správně, mohou tyto skvrny naznačovat infekci způsobenou bakteriální nebo plísňovou chorobou přenášenou půdou.

    Abychom tomu předešli, můžete již od začátku zasadit semena do čistých a sterilizovaných nádob, naplněných sterilní půdou. Tímto způsobem minimalizujeme riziko přenosu nemocí a zajišťujeme zdravý start pro naše rajčata. Správná péče, zalévání a prevence před chorobami jsou klíčové pro úspěch v pěstování zdravých a plodných rostlin.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Gardenersworld

  • Zbavte se slimáků ze zahrady jednou provždy. Správným postupem se vám vyhnou obloukem

    Pokud se na vaší zahrádce neustále objevují slimáci, nemusíte je nutně zabíjet. Existují velmi snadné způsoby, jak je odehnat zcela přirozeně a bez násilí. Postačí vám k tomu například obyčejná měď nebo slaná vazelína. Stačí se zaměřit na tyto metody a již během jedné noci do jednoho zmizí.

    Pomůže měděná páska a slaná vazelína 

    Slimáci nesnáší měď, což si také uvědomilo mnoho zahrádkářů. Na trhu se proto objevily tzv. měděné pásky, které je vyženou rychle, efektivně a bezbolestně. Ty stačí umístit kolem rostlin, kde se nejčastěji objevují, přičemž dobře poslouží i ve vyvýšených záhonech a kolem květináčů. Jejich instalace je navíc velmi jednoduchá a fungují automaticky. 

    Dále můžete tyto vetřelce odpudit pomocí slané vazelíny. Tu si můžete vyrobit sami, a to použitím klasické vazelíny a jejím smíchání právě se solí. Výhodou tohoto výrobku je, že se ho slimáci štítí a soli stejně tak. Stačí ho tedy aplikovat na místa, kde se pohybují nejvíce a brzy se raději odplazí parazitovat jinam. 

    Foto: Shutterstock

    Dobře se osvědčily také vaječné skořápky 

    V neposlední řadě odeženete slimáky pomocí vaječných skořápek, což je velmi stará a stále účinná metoda. Můžete je rozmístit okolo klasických záhonů a dalších míst, která se vší pravděpodobností jen tak neochráníte. Jakmile na ně poté nezvaní hosté narazí, raději to rychle obrátí pryč a vydají se jiným směrem. 

    Slimáci totiž neradi lezou přes skořápky a podobné ostré předměty, takže raději zvolí jiné místo, kde budou shánět potravu. Možným řešením je pak také elektrické zařízení na jejich automatické odpuzení. To můžete zakoupit ve speciálních obchodech. 

    Foto: Shutterstock, zdroj: Stopskudcum, TheEnglishGarden

  • Pokud máte na zahradě bolševník, můžete dostat pokutu

    Bolševník je druh rostliny, která pochází z dalekého Kavkazu. Tato rostlina je vytrvalá, a proto je velice těžké se jí zbavit. Některé části rostliny jsou dokonce jedovaté. Roste i u vás? Pak můžete dostat pokutu.

    Pokuta, ale jak kdy

    V nedávné době se totiž změnila legislativa životního prostředí v souvislosti s Evropskou unií. Nicméně to neznamená, že musíte každý den sledovat, jestli na Vaší zahradě neroste zrovna bolševník. Ale je nutné, pokud tedy zjistíte, že zde máte takový škodlivý invazivní druh, tak je nutné opatření – rostlinu zničit nebo například posekat. Ovšem, ať už máte zahradu jakkoliv velkou, je dobré ji zkontrolovat.

    Nebezpečí, které představuje bolševník

    K tomu, abyste úspěšně zničili tuto rostlinu, ji musíte nejprve dobře poznat. Tato rostlina je velmi vysoce invazivní. To znamená, že velmi často zasahuje i do dalších rostlin. Bolševník se vyznačuje tím, že je cca 2 až 5 metrů vysoký. Tedy jedná se o poměrně vysokou rostlinu, kterou určitě nepřehlédnete.

    Listy bolševníku jsou vždy bílé a vypadají tak trochu jako trojúhelník. Květy bolševníku vypadají jako deštníky o velikosti ruky. Některé květy dosahují až průměru 80 cm. Stonek je pevný a hrubý. Na stonku se nacházejí fialové skvrnky.

    Jestliže se stonku nebo listů dotknete, můžete si tím způsobit alergickou reakci v podobě podráždění a v horším případě i popálení. Nebezpečná není tato rostlina jen u lidí, ale může způsobit problémy i u zvířat. Proto, pokud máte například psa nebo kočku, dejte si na tuto rostlinu pozor.

    Foto: Shutterstock

    Boj proti bolševníku

    Boj s bolševníkem však nemusí být neúspěšný. V případě, že si nevíte rady, jak takový plevel zničit, můžete se obrátit na odbornou pomoc. Také lze si v případě nákladů na zničení této rostliny požádat o pomoc přímo úřad pro ochranu životního prostředí. Tento úřad může přispět také finančně k likvidaci bolševníku.

    Jestliže bojujete s běžným plevelem, může Vám pomoci ocet nebo soda.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Denik

  • Likvidace mravenců a mšic na zahradě. Skvělé výsledky má postřik z cibule

    Promenádují se vám po zahradě mravenci a mšice a přemýšlíte, jak se jich zbavit? Tito škůdci se totiž množí rychlostí blesku a mohou tak poničit vaše okrasné záhony. Na hmyz nemusíte ihned vyrukovat s chemickými postřiky. Vezměte si na pomoc raději cibuli. Rozdíl bude na první pohled patrný už během pár dnů.

    Vyrobte si postřik z cibule

    Cibule mravencům a mšicím zrovna dvakrát moc nevoní. Připravte si proto účinný postřik, díky kterému se budou vaší zahradě vyhýbat obloukem. Na postřik potřebujete dvě hrsti cibulových slupek a jeden litr vody. Postup je jednoduchý. Cibulové slupky nechte ve vodě louhovat přes noc. Měly by být naložené alespoň osm hodin. Po uplynutí této doby roztok sceďte a ještě ho dále nařeďte čistou odstátou vodou v poměru 1:2. Nalijte do nádoby s rozprašovačem a postříkejte jím nejvíce zasažené rostliny. Nezapomeňte řádně ošetřit ani zkroucené listy a jejich spodní stranu, kde se často mšice schovávají.

    Jak postřik správně používat

    Postřik nanášejte na rostliny ideálně ráno a večer. Nikdy ne v případě, že do rostlin praží slunce. V takovém případě by mohl být spíše kontraproduktivní. Postřik můžete používat i opakovaně, ale měli byste s ním přestat zhruba dva týdny před sklizní. První viditelné výsledky by měly být patrné už dva dny po aplikaci prvního postřiku. Pro maximální účinnost postřik aplikujte opakovaně a to především po vydatném dešti.

    Foto: Shutterstock

    Cibule je přírodní odpuzovač hmyzu

    Intenzivní cibulová vůně působí jako silný přírodní repelent. Navíc, na rozdíl od chemie, je její použití zcela bezpečné pro vaše rostliny i opylovače a další hmyz. Pro jistotu ale vždy první postřik aplikujte jen na malé množství rostlin, abyste si byli zcela jisti, že vašim záhonům neuškodí. Nevýhodou cibulového roztoku je fakt, že ho nemůžete připravovat do zásoby. Jeho účinnost se totiž velmi rychle ztrácí. I přesto se ale jedná o účinného pomocníka pro vaši rozkvetlou zahradu.

    Foto: Shutterstock, zdroj: blogdahortabiologica, Thegardeningdad

  • Vedle jahod nelze pěstovat určité druhy zeleniny

    Jahody patří mezi nejoblíbenější letní ovoce, které si můžete snadno vypěstovat sami. Pokud se vám minulý rok pěstování jahod nepovedlo a vy marně tápete nad tím, čím to mohlo být způsobeno, zamyslete se, jaké další rostliny jste vedle jahod zasadili. Nevhodně zvolené okolní rostliny mohou totiž nepříznivě ovlivnit úrodu jahod. Jaké rostliny byste vedle jahod rozhodně sázet neměli a jaké jim naopak prospějí?

    Smíšená výsadba pro větší úrodu

    Jahody mohou skvěle profitovat díky tzv. smíšené výsadbě. To je případ, kdy se společně sází různé druhy ovoce, zeleniny nebo květin, které si vzájemně pomáhají v růstu a chrání se před škůdci. Tento kultivační koncept se blíží přirozenému principu biologické rozmanitosti, kdy ve volné přírodě vedle sebe rostou rostliny, které ze svého sousedství vzájemně těží. Hluboké a mělké kořeny se proplétají a jejich vylučování zahání škůdce.

    Jaké rostliny jahodám prospějí

    Co k jahodám zasadit, abyste měli bohatou úrodu? Jahodám skvěle svědčí česnek, který je díky svému aroma dokáže ochránit před slimáky, kteří by mohli jahody poničit. Vysázení šalotky nebo pažitky v blízkosti jahod je také sázka na jistotu. Nebudete tak muset řešit nákazu houbami. Jahody se přátelí i s měsíčkem lékařským, koprem nebo heřmánkem. Zkuste smíšenou výsadbu a nebudete litovat. Skvělé je také k jahodám zasadit fialky, které díky svému malému vzrůstu nebudou bránit jahodám přístupu ke slunečnímu svitu, ale jejich aroma k nim nepustí škůdce.

    Foto: Shutterstock

    Jaké rostliny vedle jahod rozhodně nesázet

    Vedle jahod ale nemůžete zasadit všechny rostliny, které by se vám hodili. S některými plodinami se totiž nesnese. Jahodám rozhodně neprospějí rajčata, brambory, zelí nebo fazole. Nepotěšíte je ani tulipány, mečíky nebo travinami, které lákají slimáky a jiné škůdce. Při pěstování jahod a dalších rostlin si proto dejte pozor, jaké plodiny vzájemně zasadíte, aby vaše úsilí nepřišlo vniveč.

    Foto: Shutterstock, zdroj: HomesandGarden, Kellogggarden

  • Pěstovat rajčata zvládne úplně každý. Držet se těchto rad a vyrostou vám i na balkóně

    Rajčata z obchodu nesahají těm domácím ani po paty. Chuť i vůně domácích rajčat se ničemu nevyrovná. Pokud máte rajčata rádi, ale jste v pěstitelství začátečníci, pěstování rajčat se nemusíte bát. Jestli se rozhodnete pro pěstování tyčkových rajčat, hravě to zvládnete i ze semínka.

    Pěstování rajčat ze semínka

    Rajčata můžete pěstovat na záhoně, ve skleníku nebo na balkoně. Pokud se rozhodnete s pěstováním rajčat ze semínek, začněte co nejdříve. Důležitý je kvalitní substrát a vlhké prostředí. Nejlepší je, pokud zasazená semínka necháte odpočívat pod pařníkem. Teplo a vlhko jim udělají dobře a ze semínka se rychle vyklube rostlina. Jakmile má rostlina vlastní listy, přesaďte ji do samostatného květináče.

    Pěstování rajčat ze sazenic

    Sazenice jsou sázka na jistotu, pokud nevěříte, že byste rajčata zvládli vypěstovat ze semínka. Stonek sazenic by měl mít aspoň třicet centimetrů a být pevný. Rostlina musí být sytě zelená. Pokud se vám nějaká sazenice nezdá, má povadlé nebo nažloutlé listy, nechte ji v obchodě. Před  přímým vysázením rostlin do půdy dávejte sazenice na pár hodin denně ven, aby nezažily teplotní šok a nezvadly. Rajčata je nejlepší sázet v druhé polovině května, kdy je velká pravděpodobnost, že je už neohrozí přízemní mrazíky. Jestli se chystáte pěstovat rajčata ve skleníku, vyměňte hlínu a sazenice zasaďte alespoň čtyřicet centimetrů od sebe. V případě keříkových rajčat nezapomeňte na oporu.

    Zdroj: YouTube

    Jak pěstovat rajčata na balkoně

    Rajčata můžete pěstovat i v případě, že nemáte zahradu a vypěstovat si je přímo na balkoně. Rajčata zasaďte do vhodných nádob nebo samozavlažovacích květináčů. Přidejte kvalitní substrát a pravidelně zalévejte, ale nepřelévejte. Vodu lijte ke kořenům rostliny a zbavujte se bočních výhonků. Rostliny dejte na světlo, ale ne na přímé a pravidelně hnojte. Pokud se u vás rostlinám bude dařit až moc a začnou být vyšší než dva metry, výhon zaštípněte, aby se rostlina nevysilovala růstem, ale soustředila se spíše na plození rajčat.

    Foto: Shutterstock, zdroj: bhg, thespruce

  • Zkušení zahradnicí vysévají k cibuli mrkev. Má to skvělý vliv na úrodu

    Sázet mrkev společně s cibulí byla běžná praxe našich předků. Nešlo o náhodu, ale tento způsob výsadby jim zaručil bohatou úrodu. Při výsevu do řádků například střídali cibuli a mrkev. Tato technika se nazývá doprovodná výsadba a jejím účelem je zasadit společně různé druhy rostlin, které ze vzájemné společnosti profitují.

    Společná výsadba je ověřená už po staletí

    Společnou výsadbu využívají lidé po celém světě už dlouhá léta. Američtí Indiáni si například oblíbili pěstování tzv. „tří sester“. Zjistili totiž, že když společně pěstují dýni, kukuřici a popínavé fazole, tak je sklizeň těchto plodit výrazně lepší. Důvodem je to, že kukuřice je pro fazole oporou. Fazole naopak dodávají do půdy potřebný dusík a svou popínavostí poskytují oporu kukuřici. Dýně zase díky svým velkým listům vrhá stín na půdu, která tak udrží vláhu delší dobu. Ve stínu se také nedaří plevelům, které by plodinám braly živiny. Někteří obyvatelé ke třem sestrám přidávají i kvetoucí Cleome serrulata. Tato rostlina láká hmyz a kukuřice, fazole i dýně se tak dočkají lepšího opylení.

    Cibule a mrkev vám zajistí lepší úrodu

    Proč se cibule a mrkev mají pěstovat dohromady? Cibule díky obsahu látky alicin odpuzuje některý hmyz, například pochmurnatku mrkvovou. Tato muška napadá kořenovou zeleninu a boj proti ní bývá často složitý. Pokud nechcete, aby vám muška mrkev napadla, můžete tomu zabránit položením netkané textilie, odchytem nebo lepovými deskami. Jednodušší je ale k mrkvi zasadit právě cibuli. Mrkev však cibuli nezůstává nic dlužná. Mrkev totiž odpuzuje květilku cibulovou, která napadá cibuloviny.

    Foto: Shutterstock

    Co dalšího mrkvi a cibuli prospěje

    Mrkvi dělá dobře i blízkost košťálové zeleniny, rajčat, pažitky, luštěnin nebo rozmarýnu. Naopak ji nepotěšíte bramborami, celerem nebo koprem. Cibule bude profitovat z rajčat, paprik, košťálové zeleniny, ale i máty nebo růží. Co jí naopak neprospěje, je zasadit v její blízkosti česnek, pórek, luštěniny nebo asparágus.

    Foto: Shutterstock, zdroj: KelloGggarden, Weekand

  • Vytvořte si v zahradě léčivý koutek. Ale pozor, některé bylinky se vzájemně nemusí

    Pokud rádi v zimních měsících pijete bylinkové čaje a věříte v sílu přírody, vytvořte si na zahradě svůj koutek, ve kterém budete schraňovat všechny byliny. Domácí bylinky můžete použít do horkých nápojů v zimě, k přípravě míchaných nápojů v létě, ale hodí se i k ochucení jídel. Mají také spoustu vitamínů a pokud si je po sezóně usušíte, budete z toho těžit po celý rok.

    Pěstování bylinek

    Některé bylinky zasazené v květináčích seženete v každém supermarketu. Koupené ale nikdy nebudou mít takovou chuť a vůni jako ty domácí. O obsahu vitamínů a minerálů nemluvě. Bylinky nejsou náročné na péči a na zahradě vám udělají parádu. Pokud si chcete vypěstovat bylinky ze semínek, je nejvyšší čas. Klíčení jim půjde samo, pokud je zasadíte do kvalitní zeminy a budete je uchovávat v teplotě kolem 20 °C a na slunném místě. Při pěstování ze sazenic si je před koupí vždy pečlivě prohlédněte. Rostlina musí vypadat zdravě a mít pevné listy i výhonky. Dejte také pozor, aby na spodní části nepřebývali škůdci.

    Co bylinkám neprospívá

    Při pěstování si dejte pozor na použití vhodné zeminy. Bylinky vyžadují hlinitopísčitou půdu, která je zvětraná. Půdu proto před sázením zryjte, aby se kyslík dostal i ke kořenům rostliny. Záhon také zbavte plevele. Po vysázení si dejte pozor, abyste bylinky nepřelévaly. Nadbytečná zálivka jim spíše uškodí. Pokud máte možnost zalévat dešťovou vodu, bylinky budou prospívat. Voda by ale neměla být příliš studená, aby bylinkám nezpůsobila teplotní šok.

    Foto: Shutterstock

    Některé bylinky si nesednou

    Možná si myslíte, že můžete vedle sebe zasadit jakékoliv bylinky. Opak je ale pravdou. Některé bylinky spolu moc nefungují a jejich zasazení vedle sebe by bylo kontraproduktivní. Bylinkami, které si spolu nerozumí je třeba máta a tymián. Máta se velmi rozrůstá a tymián tak může snadno zahubit. Společně nefunguje ani bazalka a šalvěj, protože šalvěj vylučuje do půdy chemikálie, které negativně ovlivňují růst i chuť bazalky. Stejně funguje i rozmarýn a koriandr, kdy rozmarýn ovlivňuje chuť právě koriandru.

    Foto: Shutterstock, zdroj: GardenersPath, Gardeningknowhow