SnadnoBydlet.cz

Tag: domácnost

  • Způsoby, kterými ušetříte vodu v domácnosti. Nebolí a nechají peníze v rozpočtu

    Snížení spotřeby vody je zásadní nejen pro naší peněženku, ale také pro životní prostředí. Vodu v domácnosti můžeme uspořit několika vychytávkami, které nejsou nijak náročné.

    Ačkoliv je Česká republika na předních příčkách šetrného hospodaření s vodními zdroji, je třeba neusnout na vavřínech. Šetřit s vodou musíme neustále. A každý může přispět svým dílem. Mnohé způsoby nejsou nijak náročné. Je u nich potřeba spíše zapojit hlavu, než peníze. Sami díky tomu ušetříme peníze.

    Namontujte šetřiče vody

    Šetřiče vody, nebo-li perlátory. Perlátory jsou součástí vodovodní baterie a značně snižují spotřebu vody při běžných činnostech. Například při mytí nádobí. Perlátory jsou systém drobných sítěk ve vodovodní baterii. Jejich účelem je snížení průtoku, ale zvýšení intenzity proudu vody. Díky tomu je proud vody silnější a více vhodný pro běžné účely. Navíc při montáži podobných zařízení může vaše spotřeba klesnout z 10 litrů vody na 1 litr.

    Využijte dešťovou vodu

    Nemusíte mít nutně zahradu. Stačí, jakákoliv možnost zachytávat vodu ze srážek. Je zdarma a její využití jako užitkové vody je velmi široké. Na pití a mytí vhodná rozhodně není, ale na spláchnutí toalety, zalévání rostlin apod. je dobře použitelná. Zkuste se zamyslet, zda i vy můžete někde instalovat podobný zachytávač dešťové vody.

    Omezte vanu

    Horká vana s pěnou je sice perfektní relax, ale podobná kratochvíle je také velmi náročné na spotřebu. Vana obecně spotřebuje o 2/3 více vody, než běžné sprchování. Pokud tedy zrovna řešíte drahé energie, je pro vás nejlepší volbou rychlá sprcha.

    Foto: Freepik

    Využívejte vodu efektivně

    Obecně se vyplatí přemýšlet o spotřebě vody. Efektivní využití vody v domácnosti je klíčové.

    • Myčka, místo ručního mytí – myčka je daleko více energeticky šetrná, než mytí nádobí v ruce. Nádobí v myčce se umyje v relativně malém množství vody, za použití minimální elektrické energie.
    • Perte v plné pračce – plná pračka spotřebuje méně vody a elektřiny, než poloprázdná.
    • Vypínejte vodu při mytí rukou a čištění zubů – často omílané téma. Vodu vždy pouštějte jen na nezbytně dlouhou dobu.

    Foto: Freepik, zdroj: volusia, alfaauv

  • Okamžitá pomoc na připálené pekáče a hrnce. Pomůže pár osvědčených surovin

    Stačí jen chvilka nepozornosti a po kuchyni se roznese nepříjemný zápach připáleného jídla. Kdo by to neznal, stalo se to snad každému! Ovšem nepříjemná černá skvrna na dně hrnce, ta jednomu na náladě nepřidá. Jak se jí jednoduše zbavit pomocí praktických rad našich babiček? To se dozvíte právě nyní.

    Voda a soda

    Jsou to základní dvě ingredience, které při připálení hrnce užijete. A voda je hned na prvním místě, pokud nejde o zásadnější nános připáleného jídla. Stačí jí naplnit hrnec, aby bylo pokryto celé nedopatření a posléze vařit kolem 7 minut. Připálenina snadno povolí a vy ji jen sloupnete do odpadkového koše. 

    Jedlá soda nastupuje v tom případě, kdy klasické převaření vodou nestačí. Můžete z ní vytvořit pastu, kterou postižená místa vydrhnete, nebo ji jednoduše přidáte do vody v hrnci a opět necháte převařit. Pokud se připálenina sama neodloupne, necháme směs působit do druhého dne a je po problému. 

    Účinný ocet nebo citron

    Perfektně si s připáleninou poradí také směs octa a vody – 1:1. Takovou směs povařte 5 minut a sami uvidíte, jak se postižená oblast sama uvolňuje a postupně ubývá. Pokud chcete svou palebnou sílu ještě posílit, přidejte do octa jedlou sodu. Tento postup funguje bez vody – samotný ocet přiveďte v připáleném nádobí téměř k varu, poté vše přemístěte do dřezu a přidejte lžíci sody. V tomto případě se nevyhnete šumivému efektu, proto to nikdy neprovádějte na spotřebiči. Nechte směs chvíli působit, připáleninu poté vydrhněte vhodným kartáčem nebo drátěnkou. 

    Palčivý zápach octa není v žádné kuchyni příjemný. Pokud si vezmete dva citróny, nakrájíte je na větší kusy a vložíte do připáleného hrnce s vodou, opět povaříte, budou mít jeho kyseliny podobný účinek, jako bílý ocet, navíc pěkně provoní celou místnost.

    Foto: Freepik

    Osvědčené tipy na závěr

    Toto zdaleka nejsou všechny praktické rady, týkající se připáleného dna. Velice dobře vám pomůže prášek na praní, který přidáte do vody a necháte povařit opět kolem 5 minut. Bezvadně uvolní připáleninu, kterou poté jednoduše setřete. Tímto způsobem můžete vyzkoušet také tabletu do myčky nebo klasický tekutý mycí prostředek.

    Coca cola nebo černý čaj působí na připálené stejně efektivně. Nalejte je na dno hrnce tak, aby překryly poškozené dno a nechte 24 hodin působit, budete překvapeni jejich silou.

    Pokud se vám příště podaří připálit hrnce, už si hlavu nelámejte. Díky těmto skvělým postupům nádobí vyčistíte tak dokonale, že na něm váš přehmat nikdo nepozná. 

    Foto: Shutterstock, zdroj: ovenpride, womanandhome, bhg

  • Výhody podlahového vytápění 

    Chladné dny už nám doslova zaklepaly na dveře. Když je otevřeme, stále si přidáváme vrstvy, abychom se zimě ubránili, do domu se ovšem chceme vracet do hřejivé náruče. Jakou úsporu a výhody nabízí podlahové topení, které v posledních letech hojně nahrazuje klasické radiátory se dozvíte právě nyní. 

    Proč zvolit podlahové vytápění

    První a důležitou věcí je s topením pomocí podlahového vytápění počítat již od projektu domu, nebo při rozsáhlé rekonstrukci. Zásah je to totiž tak radikální, že v případě již hotového domu může jít o velkou investici. V případě, že stavíte novostavbu a s podlahovým topením počítáte již od začátku, můžete jej umístit pod jakýkoliv typ podlahy. Dřevo, vinyl, laminát, keramika či dlažba mohou na tomto typu topení ležet s klidným svědomím, aniž by byly nějakým způsobem ovlivněny vlastnosti materiálu či omezeno vytápění.

    Jediným funkční vysvětlením je rozdíl oproti vytápění pomocí radiátorů. Ty, jak je známo, ohřívají místnost nerovnoměrně a nepočítají s tím, že mezi horní částí místnosti a podlahou může být tepelný rozdíl až 8 stupňů. Svým působením radiátory navíc vysušují vzduch. Z estetického hlediska navíc nejsou příliš oku lahodící, to je ovšem věc druhotná.

    Podlahové topení naopak zahřívá jednotlivé části místnosti postupně a tím se teplo rovnoměrně dostává do stěn i celého domu. Oproti radiátorům také k otopu využívá vodu téměř o polovinu chladnější, tedy zaručuje citelnou finanční úlevu, při jeho dlouhodobějším užití.

    Foto: Freepik

    Není všechno zlato, co se třpytí

    I podlahové vytápění má své limity. Dovede vytápět pouze do maxima 33 stupňů. Kromě toho jeho správné fungování záleží na mnoha aspektech. Proto je nutné dobře vybrat specialistu, který celý úkon provede, protože spolehlivost a správnost instalace zde hraje prioritní roli.

    Podlahové topení dělíme na teplovodní a elektrické. Jak již samotné názvy napovídají, pojmenování si toto zařízení nese od toho, jakou využívá energii. Pokud hovoříme o vodě, je to oproti elektrických kabelům levnější varianta. V obou případech však stále platí, že nic nedodá člověku takový tepelný komfort, jako právě tento typ přívodu tepla do domácnosti. O to lépe, že se stále bavíme o nízkoenergetickém a výhodném řešení. 

    Pokud se i vy těšíte na svůj nový domek, věřte, že budete funkcí podlahového topení přímo okouzleni. Nižší procento suchého vzduchu se projeví v každé domácnosti, navíc bude potlačen vtíravý chlad od země do vašich chodidel.

    Foto: Freepik, zdroj: MP MORAN, Warmup

  • Zbavte se bytového jádra

    Bytová jádra jsou dnes již přežitek minulé doby, který dodnes zůstává v bytech mnoha našich spoluobčanů. Malý záchod, vana jak pro panenky a neustále málo prostoru. S trochou sentimentu na to vzpomíná i autor tohoto článku. A stejně se ho nakonec sám rád zbavil. Důvodů bylo několik.

    Bytová jádra jsou všechna stejná

    Bytová jádra se vyráběla ve fabrikách daleko od samotné stavby. Pro zvýšení efektivity výroby se samozřejmě dělala všechna jádra naprosto identicky. To znamenalo velice efektivní zrychlení výstavby nových bytových prostorů. Stačilo jen prefabrikát na místě smontovat a napojit na vodovodní a kanalizační síť. A hned tu stála koupelna a záchod. Jediný rozdíl byl v použitém materiálu – znali jsme umakart s polysterénem, papír s voštinami, železobeton a sádrokarton.

    Foto: Freepik

    Několik důvodů pro výměnu

    Ačkoliv je výměna jádra časově i finančně náročná, výsledek se jistě vyplatil.

    • Nový vzhled – Byt jsme postupně renovovali. Nakonec jsme měli krásný nový interiér, ale se starým jádrem, které celé rekonstrukci bralo svěžest. Navíc se už do bytu prostě nehodilo.
    • Praktičnost a větší prostor – Spojením obou místností vznikl prostor navíc. Do koupelny se vešlo více nezbytných věcí a vybavení. Navíc si manželka mohla navrhnout celkový vzhled koupelny, barvy stěn a obkladů a já od toho měl konečně pokoj.
    • Vyhráli jsme boj nad plísněmi – Nová koupelna znamenala i jednodušší údržbu a zamezilo se i vzniku plísní, kterých nebylo možné se trvale zbavit. Vlhkost se totiž držela ve starém jádru na všech místech.
    • Vizuální pohoda – Nesmíme opomenout ani celkové uspokojení nad lepším vzhledem celého bytu.
    • Úspora času i peněz – I když musím přiznat, že jsme si na část rekonstrukce peníze půjčili. Nicméně odpadl čas s každoročním tapetováním a odstraňováním vzniklých děr a prasklinek. Výměna starých baterií za moderní, úsporné osvětlení a lepší izolaci se promítla i do účtů za energie a vodu.

    Pokud stále váháte nad výměnou bytového jádra za skutečnou koupelnu, tak vám radím rekonstrukci. Sami pak uvidíte, že se podobná výměna vyplatí.

    Foto: Shutterstock, zdroj: ceskestavby, rekonstrukce-bytu-praha

  • Nesprávné větrání znamená větší účty za energie. Jak tedy větrat správně?

    Představte si pohodový večer, kdy nerušeně sledujete televizi ve svém obývacím pokoji. Po hodince se vám začnou klížit oči, přestáváte se postupně koncentrovat, usínáte. Ráno se jen roztrpčeně divíte tomu, že jste svůj oblíbený film nedokoukali do konce. Řešení tohoto problému je možná jednodušší, než si sami myslíte. Na vině totiž mnohdy není přepracování ani podzimní či jarní únava, je to špatné větrání. 

    Nejčastější chyby při větrání

    Možná vás překvapí, jak výrazně špatný vliv má nedostatek čerstvého vzduchu v místnosti na vaše zdraví, ale je to tak. Dospělý člověk vydýchá zdravý vzduch v pokoji za hodinu a půl – ruku na srdce, to není zase tak dlouhá doba. V momentě, kdy CO2 dojde, stoupá v nevětrané místnosti koncentrace oxidu uhličitého. Následkem jeho vdechování cítíme únavu, mnohdy nás může rozbolet i hlava. Čerstvý vzduch je předpokladem pro správné ovzduší v místnostech kde žijeme, kde spíme, trávíme nejvíc času. Naučte se správně větrat, pookřejte a buďte zdravější. 

    Říkáte, že větráte pořádně a nejste si vědomi toho, že někde děláte chybu? Každá roční doba má na větrání jiné nároky, obecně platí, že čím je venku větší zima, tím větráme kratší dobu, ale častěji. Chybou je také užívat mikroventilaci, která je vhodná spíše pro teplá období. Pronikání studeného vzduchu skrze ní ochlazuje okenní rám, což ochlazuje celou místnost a topení na to reaguje až přehnaně. Špatné větrání má za následek rosení oken a s ním i tvorbu plísní. Těm svědčí i to, pokud necháte do místnosti proudit ledový vzduch příliš dlouho. Plíseň jednak ničí zateplení a těsnění, také je její přítomnost obecně velice špatná pro lidské zdraví. 

    Foto: Shutterstock

    Jak to dělat správně!

    Díky několika jednoduchým tipům se naučíte v zimě větrat tak, aby byla vaše domácnost svěží, plná čerstvého vzduchu a nedocházelo ke zbytečným tepelným únikům. Větrání musí být intenzivní, ale velice krátké. Na podzim se musíte vejít do 10 – 20 minut, v zimě je ideálních minut pouze šest. Co je však ještě důležitější? V zimních měsících nestačí vyvětrat jednou za den, nýbrž je vhodně větrat 3 – 4 krát denně. Okna otevřete do průvanu a nechte místnost rychle naplnit čerstvým vzduchem. Ten se sice ochladí, ale ačkoliv se tomu špatně věří, zahřeje se posléze mnohem rychleji, než ten starý. 

    O kvalitní větrání se staráme především v koupelně, kuchyni a ložnici, protože se zde koncentrují páry po sprchování, vaření nebo spánku. Obecně se také nedoporučuje větrat za deště a pouštět do domu zbytečnou vlhkost, to je opět aktuální opět v letních měsících a pylové sezóně, kdy jedině déšť dovede zabránit jeho postupu do domu.   

    Správné proudění čerstvého vzduchu vaší domácnosti je základ toho, abyste se cítili dobře. Pokud dodržíte pár jednoduchých pravidel, nedáte šanci plísním, únavě, ani bolestem hlavy z nedostatku kyslíku. 

    Foto: Shutterstock, zdroj: airassurance, tech-controllers

  • Nezavírejte dveře od pračky. Snižujete tak její životnost

    Je velmi zajímavé, kolik lidí svěřuje pračce své prádlo, aby svědomitě odstranili veškeré nečistoty, zbavili se všeho nežádoucího a krásně své svršky navoněli, přitom se v bubnu pračky může skrývat ten největší podíl nečistot a bakterií. Pokud chcete dbát o svou pračku správně, musíte se o ni dobře starat, především vědět, proč vás odér z jejích útrob občas ochromí a jak s ním zatočit. 

    Správná péče, základ úspěchu

    Pokud jste přesvědčeni o tom, že pračce postačí, že vypere a tím spláchne veškerou nečistotu, jste na omylu. Několikrát měsíčně je vhodné zapínat programy na vyšší teplotu, tedy nad 60 stupňů. Nižší teploty nezabíjí všechny bakterie, které mohou v pračce vzniknout vlivem stálé vlhkosti a nedostatku vzduchu. Zároveň je dobré vymývat pravidelně buben pračky a minimálně jednou měsíčně pečovat také o těsnění i šuplík na prací prostředky. Se spárami si dejte zvláštní práci, vyřaďte jeden zubní kartáček a pořádně vyčistěte všechna místa, na která by se dalo snadnou zapomenout. Obzvláště háklivé na zachytávání nečistot je okolí gumového těsnění, které omyjte hadříkem stejně, jako celá dvířka.

    Foto: Freepik

    Konec zápachu!

    Pokud vás při otevření pračky překvapí velice nepříjemný zápach, něco je špatně. Pochopitelně může být na vině vadná instalace sifonu, nebo jeho stáří, k čemuž budete s největší pravděpodobností volat opraváře. Závada však může být v něčem mnohem rutinnějším, až vás to samotné překvapí! 

    Stačí si představit situaci, kdy po praní dvířka pračky zavřete – jednak vám mohou překážet nebo se bojíte, že se o ně někdo poraní. Přesně tato ohleduplnost je základní chybou, kterou zapříčiňujete, že pračka po praní dostatečně nevyschne a začnou se tam tvořit bakterie, po čase začne zapáchat. Nechávat otevřená dvířka se nejen doporučuje, ale přímo k tomu vybízí výrobci praček. 

    Pro ideální péči můžete spustit speciální cykly, které některé pračky mají – tzv. servisní mytí. Tak se jednoduše zbavíte starších nečistot, především, pokud stále perete na nižší teploty. Pokud tím vaše pračka nedisponuje, jednoduše si pomozte octem, který nalijte do bubnu (zhruba 4 šálky) a nechte prát pračku na nejvyšší teplotu. Nepoužívejte ani prášek, ani jiné prostředky, ocet si skvěle vystačí sám!

    Veškerou prevencí proti dalšímu zapáchání pračky je omezení zavírání jejich dvířek na minimum, především po pracím cyklu. Ideálně je nechávejte otevřená stále. Prodloužíte tak život vaší pračce a prádlo budete mít perfektně čisté a provoněné. 

    Foto: Shutterstock, zdroj: Apartmenttherapy, NewIdea

  • Hospodyňky začaly do záchodu přidávat prací prášek. Je to prý hotový zázrak

    Údržba a pravidelné čištění toalety jsou důležité, ale často opomíjené činnosti. Nestačí totiž jen rychle vyčistit záchod štětkou. Čas od času je potřeba větší zásah. S tím nám pomůže prací prášek.

    Chemii na WC zastoupí prací prášek

    Pravděpodobně doma máte na čištění toalety větší množství různých přípravků. Přitom to často není ani potřeba. V mnoha případech nám totiž pomůže obyčejný prací prášek. Není tedy potřeba skladovat chemikálie navíc. Prát musíme všichni a prášek na praní má vícero využití.

    Metoda použití pracího prášku je zcela triviální. Stačí toaletu spláchnout a dohlédnout na to, aby všechna znečištěná místa byla dostatečně vlhká. Následně nasypeme malý hrnek prášku na praní na všechna místa, kde se snažíme nečistoty odstranit.

    Prášek necháme působit asi 20 minut. Během té doby dohlédneme na to, aby nám někdo omylem toaletu nespláchl. Po uplynutí času všechna místa vydrhněte štětkou a vše opět spláchněte, tentokrát vřelou vodou z varné konvice. Horká voda zaručí správné rozložení čistících částeček. Nikdy nepoužívejte jako alternativu k prášku aviváž. Má jiné složení a vlastnosti a hrozilo by i ucpání odpadu.

    Prací prášek je unikátní vynález

    Prací prášek je relativně unikátní vynález. Prošel velice dlouhou cestou vývoje a jeho všestrannost, jako čistícího prostředku, je až překvapivá. I proto je vhodný i na čištění toalet. Obsahuje totiž látky, které nutně musí reagovat se všemi druhy znečištění. Bílkoviny, tuky, organické i neorganické nečistoty, to vše kvalitní prací prášek nějak zpracuje. Akorát, v tomto případě, bude jeho pole působnosti na keramice toalety, než na nerezovém bubnu pračky.

    Foto: Shutterstock

    Na vodní kámen stačí chemie ze základky

    Pokud vaši toaletu napadl vodní kámen, zkuste si vzpomenout na hodiny chemie v základní škole. Konkrétně na látku o kyselinách, zásadách a jejich interakcích mezi sebou. Vodní kámen není nic jiného než obyčejný ztvrdlý vápník. Ten se totiž nemusí nutně vyskytovat jen v ledvinách ale také v toaletní míse a kdekoliv jinde.

    Na rozdíl od lidského těla, nevyžaduje odstranění kamene ze záchodu zásah odborníka s diplomem. Stačí nám jen balíček obyčejné kyseliny citronové. Postupujte úplně stejně jako v případě toaletního prášku. Kyselina reaguje se zásaditým vodním kamenem a začne ho rozpouštět. Stejně dobře poslouží jakákoliv silně kyselá látka – například ocet. Ten ale nechte působit alespoň přes noc.

    Foto: Shutterstock, zdroj: diyjoy, HomeMaking

  • Jaké květiny nikdy nedávat dětem do pokoje ani do ložnice

    Okrasné květiny jsou nedílnou součásti dekorace v domácnostech. Dnes není problém pořídit rostliny všech barev, tvarů, vůní a podobně. Bohužel tato krása jde často ruku v ruce se skrytým nebezpečím pro nás i naše malé bližní.

    Okrasné květiny jsou často prudce jedovaté

    Ačkoliv ochutnávání různých věcí spojujeme nejčastěji s malými ratolestmi, často v tomto případě zapomínáme i na naše domácí mazlíčky. Jen si vzpomeňte, jak pravidelně jste přistihli psa, kočku nebo králíka okusovat něco co nemá? Mnoho rostlin je právě pro tyto skupiny zvířat a dětí silným lákadlem, kterému je těžké odolat. Bohužel, následky mohou být fatální.

    Jedovatost rostlin překvapí

    Projděme si spolu nejvíce pěstované květiny a povíme si něco k jejich jedu. Budete překvapeni, jak toxické pro organismus mohou být.

    • Tenura, či Tchýnin jazyk

    Oblíbená pokojovka obsahuje saponiny a alkaloidy. Při požití tyto látky způsobují bolesti břicha, zvracení, křeče a celkové podráždění zažívacího traktu. Navíc jsou nebezpečné i velmi špičatými listy.

    • Diffenbachie

    Velkolistá rostlina se žluto-bílým vzorem je pro svou jedovatost známá amazonským domorodcům již celé staletí. Používali totiž jed této rostliny na své šípy. V buňkách těchto rostlin se nacházejí jehličky štavelanu vápenatého. V případě požití způsobují tyto jehličky otoky dýchacích svalů, jazyka a silné pálení v ústech a krku. Jedovatá je každá část rostliny, včetně tekutin.

    • Kroton

    Pokojová květina z čeledi pryšcovitých. Její mléčná tekutina má vlastnosti podobné nervovým jedům. Otrava se projevuje podrážděnou sliznicí, nevolnostmi, zvracením a puchýři. Při kontaktu s kůží se může vyskytnout vyrážka.

    • Anturie

    Je známá svým atypickým květem. I tato rostlina ukrývá ve svých pletivech smrtící koktejl. Obsahuje také štavelan vápenatý a další látky, které mohou způsobit záněty střev a žaludku. Některé druhy dokonce obsahují proteolytické enzymy, které mohou způsobit selhání ledvin.

    • Brambořík

    Neškodně se tvářící brambořík je další z řady jedovatých pokojovek. U Bramboříku je nejvíce jedovatá jeho hlíza. Ta obsahuje cyklamin, který způsobuje prudké průjmy, křeče, zvracení a podobné radosti.

    • Narcisy

    Populární jarní rostliny ukrývají jed v listech a stoncích. V listech se nachází alkaloid scilain, stonek zase tazetin a lykorin. To vše jsou v podstatě silná projímadla. Po požití nás čekají opět křeče, zvracení a komplikace spojené se ztrátou tekutin.

    Foto: Shutterstock

    První pomoc při otravě

    Nikdy, bez doporučení lékaře, nevyvolávejte zvracení. Postiženého uklidněte a dejte mu napít čisté, neperlivé vody. Posléze mu podejte živočišné uhlí, dávkované dle hmotnosti nešťastníka. Okamžitě volejte záchranou službu, dbejte pokynů operátora a připravte si vzorek požité rostliny. V případě vlastního transportu do nemocnice nezapomeňte vzorek rostliny doma.

    Foto: Shutterstock, zdroj: TheBump, TedsGardens

  • Zbavte se nepříjemného zápachu v pračce

    Pračka je nezbytnou součástí dnešních domácností. Mnoho lidí ale zapomíná o svou pračku řádně pečovat. Pak nás může překvapit nepříjemný zápach, kterého je potřeba se zbavit co nejdříve. Může nám totiž načichnout i vyprané prádlo.

    Nečistoty v pračce se časem hromadí

    Při častém užívání pračky se ve filtrech a méně dostupných částech začnou hromadit nečistoty. Nejčastěji jde o zbytky vlasů, textilie, zbytky pracího prášku a vodní kámen. Do toho se nám v této směsi brzy zahnízdí bakterie a plísně a brzy se začne z pračky linout nepříjemný odér.

    Usazené nečistoty mohou nejenom zapáchat, ale časem mohou poškodit mechaniku přístroje. Navíc prát v takto znečištěné pračce je krajně nehygienické. Jakmile začne zapáchat buben u pračky, je třeba ji vyčistit.

    Foto: Shutterstock

    Zápach z pračky odstraníte snadno

    Nejlepším opatřením proti zápachu je prevence. Po každém praní by měla pračka dobře vyschnout. Nechávejte tedy po každém praní dvířka do bubnu otevřená, včetně zásobníku na prací prášek. Zvláštní pozornost věnujte těsnění v okolí dvířek pračky. Po každém praní je potřeba těsnění vytřít do sucha.

    Pokud už pračka zapáchá, zkuste několik těchto zaručených metod k boji proti nečistotám. Navíc je téměř vždy najdete doma v kuchyni.

    • Pokud jste fanouškem přírodnějšího řešení situace, tak může být výborným řešením nalít do zásobníku 2 hrnky octa a pustit mycí program na nejvyšší teplotu.
    • Další možností je použití kyseliny citronové. Do zásobníku nasypejte stejné množství kyseliny, kolik používáte pracího prášku. Opět pustíme program na nejdelší čas a největší teplotu.
    • Jedlá soda je skvělým pomocníkem proti zápachu i vodnímu kameni. Do zásobníku nasypte asi 100 gramů sody a opět zapneme nejdelší program s vysokou teplotou. Při velkém znečištění můžeme použít roztok octa a sody v poměrů 1:2. Výsledný roztok musíme aplikovat přímo na zasažená místa houbičkou.
    • Poslední záchranou, která není tak známá, jsou obyčejné tablety do myčky. 2 Tablety do myčky vhoďte přímo do bubnu a zapněte mycí program na 60 stupňů.

    Samozřejmě můžete vždy zakoupit specializované vybavení na čištění pračky. Nemusí jít ale nutně vždy o nejlevnější, nebo nejlepší řešení.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Howards, MollyMaid, bobvila

  • Připálená pánev bude díky jednoduchému zásahu jako nová

    Připálit pánev při vaření není nijak složité. Stačí chvilka nepozornosti a neštěstí, kouř a zápach je na světě. Konkrétněji, spolu s námi v kuchyni. Jak ale následně odstranit připáleninu z pánve?

    Pánev necháme nejdříve odmočit

    Rozhodně nedoporučujeme rozpálenou pánev ihned ponořit do vody. Hrozí nejen poškození povrchu pánve, ale vzniklé horké páry vám mohou nepříjemně opařit ruce, v horším případě obličej.

    Pánev nechte v klidu vychladnout. Následně jí ponořte do vody s trochou prostředku na nádobí a nechte spáleniny v klidu odmočit. To bude trvat asi 30 minut. Po půl hodině zkuste pomocí prostředku na nádobí a houbičky nečistoty opatrně odstranit. Můžeme si pomoci odmašťovačem na nádobí.

    POZOR! Nikdy nepoužívejte drátěnku. Ta sice spáleninu vyčistí perfektně ale i s teflonem, případně poškrábe nerezový povrch pánve. V obou případech je to dříve či později pro pánev jednosměrný lístek do popelnice.

    Silnou spáleninu povaříme

    Pokud se připálenina stále drží na povrchu, je nutné přistoupit k více nekompromisním metodám. V tomto případě potrestáme zbylé spáleniny trestem uvaření v horké vodě.

    Zní to sice mírně barbarsky, ale jde o velice účinnou metodu, která se používá už velmi dlouho. Jednoduše nalijte do velkého hrnce vodu. Do vody přidejte pár polévkových lžic pracího prášku (stačí cca 2-3, v závislosti na velikosti pánve a hrnce) a stejné množství odmašťovače. Vše dobře rozmíchejte a vložte do vody pánev.

    Vodu přiveďte do varu a vařte pánev asi 15 minut. Horká voda funguje jako inhibitor čistících účinků použitých prostředků. Kousek po kousku se budou zbylé spáleniny odlupovat a na konci vaření nám zbyde krásně čistá pánev. Nemusíte se o svou pánev bát. Vše se odehrává v teplotě kolem 100 stupňů, což je hluboko pod maximem teplotní odolnosti pánve.

    Foto: Shutterstock

    Myslíme i na matku přírodu

    Pokud je vám použití trochy té chemie proti srsti, máme pro vás alternativní řešení.

    • Pánvičku odmočte přes noc v octu. Ráno vše přečistěte houbičkou
    • Zkombinujte jedlou sodu a ocet (poměr 1:1), vzniklá pěna je výborný odstraňovač mastnoty. Použijte kartáček, nebo houbičku
    • Pasta z citronové šťávy a jedlé sody funguje stejně dobře (opět v poměru 1:1)

    Foto: Shutterstock, zdroj: TasteofHome, GoodHouseKeeping