Tag: domácnost

  • Domácí prací prášek je lepší než ty německé. Pere skvěle a skoro nic nestojí

    Přemýšlíte nad kvalitou dostupných pracích prostředků a jejich vlivu na životní prostředí nebo vaši pokožku? Nebo máte doma alergika a ceny šetrných pracích prášků vám způsobují neklidné spaní? Nemusíte kvůli nákupu kvalitního prášku na praní jezdit do zahraničí. Vyrobte si domácí prací prášek, jehož ingredience stojí pár korun a budete ho mít za chvíli hotový.

    Víte, v čem doma perete

    Pokud si nečtete složení pracího prášku nebo jsou použité výrazy pro vás velkou neznámou, bude pro vás možná překvapením, že některé konvenční prášky na praní jsou vyráběny z ropy. Ta představa je sama o sobě strašlivá. Teď si ještě představte, jaký vliv na vaši pokožku může mít nošení oblečení vypraného v tomto pracím prášku nebo spaní v povlečení v něm vypraném. Pokud se u vás začínají projevovat záněty nebo alergické reakce, zbystřete a raději přejděte na doma vyrobený prací prášek, který bude šetrný k vaší pokožce, životnímu prostředí i k vaší peněžence.

    Co je potřeba k výrobě pracího prášku

    K výrobě pracího prášku vám stačí pouze 3 ingredience, z nichž máte většinu doma. A ty, co vám chybí, snadno zakoupíte v každé drogerii. Pro výrobu domácího pracího prášku potřebujete mýdlové vločky nebo kostku mýdla, jedlou sodu a kyselinu citronovou. Na praní je nejvhodnější Marseillské mýdlo, které krásně voní a má antiseptické vlastnosti. Jedlá soda zbaví oblečení usazenin. Kyselina citronová má bělicí účinky, je skvělá na zašedlé prádlo a z tkanin účinně odstraňuje špínu i zaschlé skvrny.

    Foto: Shutterstock

    Jak na výrobu prášku na praní

    Smíchejte balení mýdlových vloček nebo nastrouhanou kostku mýdla s balením jedlé sody a kyseliny citronové. Pro příjemnou vůni, můžete přidat pár kapek vašeho oblíbeného esenciálního oleje. Esenciální olej nejen příjemně rozvoní vaše oblečení, ale také působí antibakteriálně. Tento domácí prací prášek skladujte v uzavíratelné vzduchotěsné nádobě a dávkujte stejně jako běžný prášek na praní.

    Foto: Shutterstock, zdroj: rockyhedgefarm, TheSpruce

  • Tyto přístroje nikdy nedávejte do prodlužovačky. Hrozí totiž nebezpečí

    Dá se s jistotou říct, že dnešní domácnosti přímo překypují spotřebiči, které jsou závislé na elektřině. To co se ještě před časem jednorázově užilo a vypojilo ze sítě, dnes čerpá celodenně proud z dokovacích stanic, mnoho přístrojů se neustále nabíjí. K tomu, abychom v domácnostech pokryli všechny potřeby se často využívají prodlužovací kabely, které ovšem takovému zápřahu svým výkonem nestačí. Berete bezpečnost své domácnosti dostatečně vážně? Přesvědčte se v následujícím článku.

    Prodlužovačka je logický krok k tomu, abychom do elektřiny zapojili více zařízení naráz a netrápili se s jejich neustálým přepínám. Bohužel však už málokdy dbáme toho, aby byl kabel na správném místě, v bezpečí, tedy daleko od vody a tepla, a také nepřetížený. 

    Lednice a prodlužovačka nejdou dohromady

    Lednice má natolik velký výkon, že by neměla být nikdy zapojena do prodlužovačky. Nebezpečí není jen ve výkonu, sebemenší únik vody může způsobit opravdovou kalamitu. Lednici proto vždy zapojte přímo do zásuvky, tam je její správné místo. 

    Toto pravidlo se týká i spotřebičů vydávajících teplo, jako jsou příkladně elektrické grily či hrnce. Ani k nim by se prodlužovačka přiblížit neměla. Dalšími přístroji, které je nebezpečné zapojovat do prodlužky jsou mikrovlnná trouba, protože má vysokou spotřebu, a také toustovač, protože vydává při používání nadměrné teplo. 

    Foto: Shutterstock

    Dbejte na výkon a kabely nepřetěžujte

    Jednoduchým trikem, jak udržet vše pod dohledem a mít dobrý pocit je, že nikdy nepřetížíte prodlužovací kabel větším výkonem, než mu předepisuje výrobce. Bohužel, málokdo se tohoto pravidla drží, většinou se koupí dlouhá a levná prodlužka, do které se nastrká, kde co. Tento postup je však velice nebezpečný. Přílišná teplota i zkrat mohou mít za následek požár. Buď do prodlužovačky investujte a kupte takovou, která nápor ustojí, nebo se do ní nepokoušejte zapojit úplně všechno, co vám přijde pod ruku. 

    Nebezpečí vzniku požáru je v českých domácnostech stále opomíjené. Množství elektrických spotřebičů roste, ale chuť zakoupit si kvalitní prodlužovací kabely a příslušenství až tolik ne. Myslete na to při svých nákupech a plánujte tak, ať máte spotřebiče s vysokým výkonem ve vlastních zásuvkách. Pokud se to stejně nepodaří, investujte do prodlužovacího kabelu, ať máte jistotu, že vždy opouštíte zabezpečenou domácnost. 

    Foto: Shutterstock, zdroj: statefarm, PennaElectric

  • Pohlídejte si doma úniky vody. Mohly by se vám prodražit

    Úniky vody nejsou příjemnou ani bezpečnou záležitostí. Poruchy na vodoinstalaci jsou noční můrou mnoha majitelů domu. Voda totiž dokáže napáchat často větší paseku než elektřina. Navíc únik vody není často úplně jednoduché odhalit.

    Detektory úniku vody

    Stejně jako existují detektory úniku plynu a kouře, tak jsou dostupné i detektory na úniky vody. Pracují velice podobně jako jejich plynové protějšky. Senzory jednoduše spustí poplach při kontaktu s vodou. Díky tomu budete mít dostatek času reagovat a minimalizovat případné škody. Různé modely dokáží dokonce pohlídat různé parametry vody, například hladinu, teplotu, tvorbu plynů, složení vody a ostatní. Vždy záleží na tom, k jakému účelu je detektor používán.

    Při výběru se rozhodně nebojte obrátit na odborníky. Dobře vám poradí a doporučí vám nejlepší model na míru.

    Vhodné umístění detektorů je nezbytné

    Podobná zařízení se obvykle montují tam, kde je největší riziko úniku vody, případně tam, kde může nezvaná povodeň napáchat největší škodu. Nejčastěji teda sklep, koupena, sklep a rozvodné sítě elektřiny. V domácnosti se nejčastěji zabezpečují tato místa: vodovodní baterie, dřez, místa pod pračkou a myčkou, topení a podlahové vytápění, bojler, hlavní přívody vody, elektrické rozvody.

    Cena detektoru se pohybuje od zhruba 200 korun a po vyšší tisíce. Běžný samostatný model stojí necelých 250 korun. Ale například celá sestava chytrého ventilu s připojením na Wi-Fi, záplavovými čidly a samostatnou baterií stojí téměř 10 tisíc korun. To je samozřejmě řešení spíše pro vyskorozpočtové domácnosti, případně průmyslové podniky. Vše záleží na vašich finančních možnostech a požadavcích.

    Pořízení detektorů má i další výhody. Například vám může zajistit i slevu na pojištění domácnosti.

    Foto: Shutterstock

    Vybírejte detektor s největším dosahem

    Před zakoupením detektoru se ujistěte, zda plně vyhovuje vašim potřebám. Informujte se, jak se zařízení připojuje a jaký má dosah signálu. Můžete tak vybírat ze samostatně fungujících jednotek, případně si pořídit celý systém zařízení, které komunikují s centrálním počítačem chytré domácnosti.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Wired, bobvila

  • Málo peněz, malé bydlení. Mikro domy jsou pro důchodce jako ušité

    Mikro domy jsou možným zajímavým řešením pro všechny, kteří touží po vlastním bydlení, ale nejsou nároční na prostor. Toto řešení se tedy v budoucnu hodí spíše pro důchodce a mladé občany bez dětí. Omezený prostor prostě není pro každého a z vysněného domečku se může rychle stát noční můra.

    Mikro domky se pravidelně dostávají do popředí hlavně v dobách různých krizí. Energetická, inflační, migrační a dnes i válečná. To vše nahrává do karet podobným projektům. Pokud ale uvažujete nad pořízením podobné stavbičky, zkuste si vše dopodrobna naplánovat.

    Mikro domy mají klady

    Jako všude i zde nalezneme kladné i stinné stránky. Mezi hlavní pozitiva patří hlavně nízká pořizovací cena samotné stavby. Ta se obvykle pohybuje v řádu statisíců, v závislosti na velikosti stavby a vybavení interiéru. Samozřejmě je rozdíl mezi obvykle a luxusně vybaveným mikro domkem.

    Do kladů můžeme zahrnout i energetickou náročnost budovy. Ta je několik řádů nižší než u konvenčního domu a bytu. Vytopení malého prostoru s dobrou izolací spotřebuje velice málo energie. V kombinaci s úspornými žárovkami a ostatní elektronikou jde o perfektní řešení energetické drahoty.

    Jako další zmíníme i náklady na údržbu a opravy. Ty také pravděpodobně nedosáhnou zásadních hodnot a půjde často o zanedbatelné částky.

    Foto: Shutterstock

    ….i zápory

    Ačkoliv jsou mikro domky zajímavým řešením noha problémů, stále je to trochu hudba budoucnosti.

    I když je pořizovací cena nízká, málokdo může dát ze svého několik stovek tisíc na domek. A to se ani nebavíme o jeho umístění. Pořízení pozemku už může stát i miliony. Jenže domek se někam postavit musí.

    Dále narážíme i na to, že podobné stavby nejsou řádně ošetřeny legislativou. To znamená, že na ně není možné dostat například hypotéku. Což povede s většímu čerpání spotřebitelských úvěrů a dojde ke zvýšení zadlužení mladé a staré generace obyvatelstva.

    Problémem může být i připojení podobných staveb do energetických a odpadních sítí, nejčastěji z důvodu absence zákonů a nadměrné byrokratizace. Všechna podobná úskalí momentálně zatím lidi odradí, než aby jim otevíralo dveře k invenci.

    Jistým řešením by bylo zřízení jakýchsi kolonií podobných staveb. To ale sebou ponese další náklady na zajištění dopravy, zdravotní a sociální péče pro takto žijící seniory. Všechny toto problémy bude třeba dořešit. Mikro domy mají jistě budoucnost a byla by škoda je zbytečně brzdit. Mohou totiž někomu přinést vysněné bydlení.

    Uvidíme, co nám budoucnost přinese.

    Foto: Shutterstock, zdroj: autorský článek

  • Jak zjistit, zda je baterie nabitá. Není třeba ji olizovat, prostě ji hoďte na stůl

    Pomíchaly se vám v šuplíku baterie nebo jste nějaké náhodně objevili a rádi byste zjistili, jestli vám ještě poslouží nebo je lepší je rovnou vytřídit do elektroodpadu a zbytečně neskladovat? Možná k zjišťování funkčnosti baterie praktikuje velmi rozšířený způsob, kdy baterii přiložíte koncem na váš jazyk. Jemné brnění údajně znamená, že je ještě nabitá a vhodná k použití. Tento  způsob testování funkčnosti baterií je ale rizikový kvůli vysoké toxicitě baterie. A to především v případě, že je baterie rezavá či poškozená.

    Jak rychle poznat, zdali je baterie nabitá

    Tužkové baterie o velikosti AA jsou nejčastěji používané baterie, které mají široké využití. Používají se do hodin, mlýnků na koření, dětských hraček nebo elektroniky. Profesionálně se nabití baterií měří pomocí multimetru. Ten ale doma každý nemá. Nemáte-li tedy doma multimetr, který by vám změřil nabití baterie, můžete si pomoct jednoduchým způsobem, díky kterému nebudete muset dlouho přemýšlet, jestli je baterii potřeba vyhodit nebo ne.

    Jak tedy na to? Položte baterii na rovný, tvrdý povrch, například stůl. Postavte ji tak, aby stála a minusová strana byla položena na tvrdém povrchu. Poté baterii zvedněte rukou do výšky několika centimetrů a pusťte zpátky na stůl. Pokud baterie zůstane po dopadu na stůl stát, je nabitá. Jestli spadne, je vybitá nebo má málo energie. Chcete-li si být skutečně jistí výsledkem, tak tento postup zopakujte několikrát.

    Foto: Shutterstock

    S rozpoznáním funkčnosti baterie vám pomůže i kompas

    Pokud vás baví zkoumat fyzikální zákony a máte doma kompas, jistě se vám zalíbí i následující způsob ověřování funkčnosti baterie. Na kompas položte baterii a sledujte pohyb střelky kompasu. Ustálí-li se a směřuje-li její červená část k minusu a bílá k plusu, baterie je nabitá. Jestli je to naopak a střelka kompasu se neustálí a neustále se vychyluje, baterie je vybitá nebo málo nabitá a její napětí se pohybuje pod 1,1 V.

    Foto: Shutterstock, zdroj: petapixel, princeton

  • Netrapte se s připáleným nádobím. Vyleští ho tableta do myčky

    Opět se váš domov naplnil nepříjemným zápachem připáleného jídla, ale tentokrát je to nadělení, na které jen tak něco nepomůže? Zadržte a ještě poškozený hrnec do odpadkového koše nevynášejte! Pokud máte myčku, tak ta vám tak docela s neštěstím nepomůže, ale tableta, kterou do ní používáte, ano.

    Tableta do myčky má v domácnosti mnohoúčelové využití a nyní nemluvíme pouze o připáleninách. Její absorpční a čisticí schopnosti jsou neobvykle silné, podaří se vám díky nim zaopatřit nečistotu, na kterou běžné úklidové prostředky nestačí.

    Překvapivé užití tablety do myčky

    Pokud chcete povzbudit omšelý vzhled vašeho dřezu nebo umyvadla, včetně odstranění skvrn, použijte místo houbičky tabletu do myčky a pusťte se do čištění povrchu s její pomocí. Nechte chvíli působit a přesvědčte se, že jedna taková tableta sebou vezme nečistoty, o kterých jste ani nevěděli. Stejný účinek, včetně dezinfekce, předvede na odpadkovém koši, který naplníte teplou vodou, vhodíte tam tabletu do myčky a necháte působit. Tableta vezme zápach i odolnou nečistotu a koš budete mít, jako ze žurnálu.

    Olejové skvrny na příjezdové cestě nepotěší ani milovníka motorismu. Poté, co se olej vstřebá do pilin nebo kočičího substrátu, použijte na ošklivé fleky rozetřenou tabletu do myčky, nechte půl hodinky působit a po olejové skvrně nezůstane ani stopa.

    Váš plastový nábytek na terasu nevypadá zrovna dvakrát dobře? Dopřejte mu teplou lázeň z vody, ve které jste rozpustili jednu tabletu do myčky. Opět vás překvapí účinnost při setření odolných skvrn. 

    Foto: Freepik

    Jak na připálený hrnec

    Na odolnou připáleninu perfektně zabere právě tableta do myčky – ovšem nádobí, na které bude aplikována musí být vhodné pro mytí v myčce, jinak by jej prostředek mohl poškodit. Napusťte do hrnce teplou vodu, vhoďte tam jednu tabletu a nechte rozpustit. Podle toho, jak moc je připálenina silná, nechte působit, klidně i přes noc. Ráno postačí hrnec vydrhnout a bude, jako nový. 

    Připálenému nádobí je konec. Stačí užít trik s tabletou do myčky a ani chvilka nepozornosti se pro vaše nádobí nestane fatální. Kromě toho se tableta do myčky jeví jako vynikající čisticí prostředek na zašlou špínu, se kterou si jinak nedovedete pomoci. 

    Foto: Freepik, zdroj: thekitchn, food52, cleanipedia

  • Správná péče o solární panely je klíčová. Jinak nebudou fungovat správně

    Solární panely momentálně prožívají masivní boom. Vzhledem k aktuálním cenám energií tomu není divu. Panely představují zajímavou alternativu k energetickým úsporám a navíc na ně lze čerpat velké částky na dotacích. Montáží těchto systémů ale práce nekončí. Celá soustava musí být pod pravidelnou kontrolou.

    Pečovat o panely není náročné, ale jejich pravidelná kontrola a údržba je nezbytná. Panely jsou totiž soustavně vystavovány všem povětrnostním podmínkám, které samozřejmě mají na tuto energetickou soustavu svůj vliv.

    Provoz solárních panelů ovlivní i drobnosti

    Jen dobře udržované panely mohou plnit svůj účel na 100%. Pravidelně kontrolujte monitorovací počítač a bezchybný chod softwaru. Jako indikátor dobrého stavu by nám měl monitor svítit zeleně a výkonost soustavy by neměla klesnout pod 85%. V případě jakékoliv výchylky pod tuto hodnotu kontaktujte ihned svého dodavatele a věc řešte.

    Nikdy nezkoušejte ladit software svépomocí, nejste-li k tomu proškoleni. Chybné nastavení může celou soustavu poškodit. Tyto věci svěřte do rukou odborníků.

    Co můžete ale můžeme dělat svépomocí je například fyzická prohlídka panelů. Na panelech nesmí být praskliny, vrypy, škrábance ani jiné poškození. Pravidelně kontrolujte i ukotvení a případnou rez na různých částech soustavy. Každé poškození konzultujte s odborníky a sami nic neopravujte.

    Další povinností je udržovaní panelů v čistotě. Jen čisté panely produkují nejvíce energie. S jejich zaprášením a zašpiněním výkonnost zásadně klesá.

    Foto: Freepik

    Jak panely očistit svépomocí

    Solární panely většinou nemají předepsaný interval čištění a tudíž to řešíme dle potřeby. Na místech, kde je zvýšená prašnost, nás podobné akce pravděpodobně budou čekat daleko častěji. Samotné čištění se dělá vždy mimo zimní období, ráno nebo večer. Tedy vždy při minimu sluneční aktivity.

    Celý systém nejdříve vypněte. Znečištěné a zaprášené desky opatrně ometeme smetákem s velmi jemnými vlákny. Smeťte nečistoty, panel opláchněte vlažnou vodou a stáhněte přebytečnou vodu.

    Mějte na paměti vlastní bezpečí. Při pohybu ve větších výškách se vždy zabezpečte proti případnému pádu a používejte vhodnou obuv.

    Foto: Freepik, zdroj: solarreviews, CNET

  • Jak vybělit zažloutlé prádlo. Se skvrnami v podpaží pomůže jedna věc

    Očekáváte, že budete z pračky vytahovat pouze krásně zářivé a čisté prádlo jako v televizní reklamě? Ano, nabídka všech možných pracích prostředků je dnes dostatečně široká, ale v případě prádla bílého je docela dobře možné, že vás po vyprání překvapí zašedlým nádechem a nevzhlednými skvrnami pod paží. Jak se toho zbavit za pomoci funkčních babských rad?

    Krásně bílé prádlo, to je snem každého, kdo si na klasickou zářivou barvu potrpí, ovšem také vizitkou toho, jak vhodně prádlo perete. Ještě dřív, než naplníte buben pračky, pečlivě zkontrolujte, zda jasu bílého prádla nebrání zbytky prášku v bubnu a vodní kámen, který je hlavním nositelem zašedlosti. V případě, že chcete pračku důkladně vyčistit, vylijte jednu celou láhev bílého octa do pracího bubnu a spusťte prací program naprázdno, látka s sebou vezme veškerou nečistotu a zbaví pračku zápachu. Ocet lze v malém množství přidávat ke každému praní, zápachu se neobávejte, ten vyvětrá, ale většinou cítit nejde vůbec. 

    Jak prát bílé prádlo?

    Jednoduchou radou číslo jedna je pečlivě roztřídit oblečení. Bílé musíte prát vždy jen s bílým prádlem, žádné jiné k němu nepatří. Perte jej na 60 stupňů, pokud jde o bavlnu, umělé tkaniny na 40, ale obecně snese bílé prádlo větší teplotu. To si vždy ověřte symboly na visačce. Také pračku zbytečně nepřeplňujte, prádlo musí mít dostatek prostoru k proházení, jinak se nemusí tak důkladně vyprat. 

    Vždy také používejte prostředek určený pro praní bílého prádla, je v něm rozjasňovač, který udrží bílé odstíny skutečně bílé. Nedoporučuje se užívat aviváž, ani prostředky na chlorové bázi, pokud sušíte na slunci, to vše může mít vliv na zašedlost. 

    Foto: Shutterstock

    Babské rady na skvrny

    Asi největším strašákem jsou skvrny od potu v podpaží. Připravte si kyblík vody, přidejte hrnek octa a bílé prádlo namočte na několik hodin, poté jej běžně vyperte. Na skvrny vám zase skvěle zabere žlučové místo. Postižená místa jím potřete, nechte chvíli působit a následně vyperte dle běžného postupu. 

    Zářivost prádla také zaručí, pokud do bubnu pračky přidáte po lžičkách jedlou sodu, sůl nebo prášek do pečiva. Skvělá je také citronová šťáva, která prádlo navíc i hezky provoní.  

    Nádherně vyprané a bílé prádlo už se suší na vašich šňůrách, přitom k tomu stačilo jen pár rutinních domácích pomocníků a správný postup. Teď už se skvrn ani zašedlosti nemusíte obávat. 

    Foto: Shutterstock, zdroj: hayden-hill, cleanipedia

  • Naše babičky na žehlení používaly ocet. Navíc vyžehlily rychleji a bez spálenin na žehličce

    Ocet je všestranný pomocník v každé domácnosti. Používá se při čištění povrchů, dezinfekci různých ploch, odstraňuje rez, dokonce se dá použít i při žehlení. A i když žehlení je pro mnoho lidí činností nevyhledávanou, existuje způsob, jak si ho co nejvíce ulehčit.

    Který ocet použít?

    Nejvhodnějším octem pro žehlení je jednoznačně bílý, destilovaný ocet. Jeho cena je podobná běžnému octu, nicméně je vhodnější spíše pro sanitární potřeby. Pro potravinářské účely s tento ocet musí ředit, což pak ale zcela ztrácí smysl jeho pořízení.

    Samozřejmě můžete použít i běžný ocet, nicméně jeho koncentrace bývá nižší, stejně tak jako jeho účinnost.

    Pomáhá žehličce i prádlu

    • Odstraňuje vodní kámen

    Vodní kámen se usazuje všude tam, kde se používá voda. A to včetně žehličky. Usazuje se na různých místech a ucpává drobné otvory, včetně těch na odvod páry. Žehlička tím ztrácí svou účinnost, nadměrně se přehřívá a její životnost se radikálně krátí.

    Naštěstí vodní kámen dobře reaguje s octem. Stačí jen nalít do nádržky ocet a zapnout žehličku na páru. Ocet se začne vypařovat a dobře vyčistí všechny otvory od nečistot. Po ukončení procesu žehličku dobře propláchněte vodou.

    Foto: Shutterstock
    • Zbaví žehlící plochu spálenin

    Občas se nám může na žehlící ploše objevit spálenina. Odstraňovat spáleninu z horké žehličky je krajně nebezpečné a zapečená spálenina se odstraňuje špatně. Naštěstí stačí smíchat v poměru 1:1 ocet se solí. Vzniklou pastou následně potřeme vychladlou žehlící plochu a necháme 10 minut působit. Vše pak snadno přetřeme vlhkým hadříkem

    • Odstraní spáleniny z oděvu a srovná složeniny

    Pokud se nám podařilo zažehlit nevzhledné složeniny na oblečení, případně pokud je oblečení silně pomačkané již před žehlením, stačí nerovnosti přetřít hadříkem namočeným v octu a následně jiným hadříkem, namočeným ve vodě. Složeniny se krásně srovnají a stačí místo jen znovu přežehlit.

    Stejným způsobem se zbavíte i drobných spálenin na oděvu.

    • Pomůže nažehlit puky

    V případě neúspěšné snahy o nažehlení puků si vypomozte malým elixírem. Smíchejte 2 díly octa e jeden díl vody. Textilní kapesník, případě jemu podobnou látku, namočte do tohoto roztoku a přiložte na místo, kde se vám žehlení nedaří. Uvidíte, jak po přežehlení vzniknou krásné puky.

    Foto: Shutterstock

  • Špinavý koberec nevyhazujte. Vyrobte si účinnou směs na jeho vyčištění

    Koberec je sice krásná podlahová krytina, nicméně na údržbu patří mezi nejnáročnější. Jak všichni víme, často nestačí koberec pouze vysát. Musíme čas od času ohnout hřbet a za společnosti kartáče, čističe a lamentování koberec zbavit zažraných nečistot.

    Čištění koberce s co nejmenší námahou

    Když už tedy musíte se do této práce pustit, není nutné se zbytečně dřít. Důležitá je totiž příprava koberce před samotným čištěním. Ta může ušetřit i hodiny námahy.

    Nejdříve je záhodno před samotným čištěním koberec dobře a důkladně vysát, v případě menších koberců ho rovnou i zkusit vyklepat. Odstraníte tím prach, písek a jiné hrubé nečistoty, které mechanické čištění zbytečně komplikují. Vysáváme vždy celý povrch koberce.

    Intenzitu vysávání korigujte dle délky vlasu. U krátkých vlasů je výhoda, že samotné vysávání jde rychle a dobře. U dlouhého vlasu je potřeba intenzivnějšího úsilí, jelikož se musíme zbavit nečistot i na hůře dostupných místech mezi dlouhými vlákny.

    Foto: Freepik

    Čistidlo na koberec vyrobíte doma

    Velkou výhodou je, že čistidlo na koberec si můžete relativně snadno vyrobit i sami doma. A nebudete k tomu potřebovat žádné základy alchymie. Většinou jde opět o staré známé z kuchyně.

    • Čistidlo z octa

    Ocet je univerzální čistidlo téměř na všechno. Nejinak je tomu u koberců, kde výborně účinkuje proti skvrnám a flekům. Stačí jen si z octa umíchat účinný čistič.

    Smíchejte hrnek octa, hrnek vlažné vody a polévkou lžíci pracího prášku. Vše dobře promíchejte a naneste na skvrny. Nechte asi 15 minut působit a vydrhněte kartáčem.

    V případě neuspokojivého efektu, nebo velmi silného znečištění, recept trochu upravíme. Zdvojnásobte množství octa a prášku. Množství vody snižte na polovinu. Vznikne tím koncentrovanější čistidlo. Aroma octa po pár hodinách vyprchá.

    • Jedlá soda

    Jedlá soda se nejčastěji používá při momentálním vzniku skvrny. Čerstvá skvrna od kávy, nebo vína je problém, který se musí řešit okamžitě. Čerstvé znečištění posypejte po celém povrchu práškem jedlé sody a velice mírně vetřete do koberce. Stačí to spíše jen prstem rozetřít. Sodu nechte v klidu působit a dovolte tekutině se vsáknout do prášku. Nechte vše uschnout a vše dobře vysajte.

    Na starší skvrny lze použít kombinaci sody a malého množství vody. Vznikne tím čistící pasta s aktivní pěnou, které dobře uvolňuje nečistoty a má bělící účinek.

    • Amoniak

    Amoniak je velice účinný prostředek na mokré čištění. Musí být ale naředěný vodou. Jednoduše nalijte 200ml čpavku do 2 litrů vody. Roztok pak pomocí houbičky vetřete do skvrny a nechte působit. V případě nutnosti postup opakujte vícekrát. Většinou ale čpavek pomůže již na poprvé.

    Foto: Freepik, zdroj: everydaycheapskate, prohousekeepers