SnadnoBydlet.cz

Category: Inspirace

  • Rozpoznejte pravé zlato od padělku. Použijte nit s vodou a magnet, podvodníci nebudou mít šanci

    Nejčastěji se to stává na dovolených v zahraničí nebo na tržnici. Prodavač se dušuje na svou babičku, že vám prodává pravé zlato, ale vy byste za ryzost vašeho šperku ruku do ohně nedali. Jak rozeznat zlato od padělku? Způsobů je hned několik.

    Punc především

    Nejjasnějším ukazatelem pravosti zlata je punc. Veškeré zlaté šperky přesahující váhu 0,5 g musí být opatřeny puncem. Puncovní značka je vlastně razítko vyražené do šperku, díky němu i laik snadno pozná ryzost materiálu. Punc najdete u prstenů a náušnic na vnitřní straně, u náramků a náhrdelníků poblíž zapínání. Objevíte tam číslo mezi 585–750, které značí podíl zlata ve slitině. Čím vyšší číslo, tím více zlata.  

    Má to ale háček

    Může to mít ovšem zádrhel. Zlato je buď tak lehké, že punc nemá, nebo naopak punc má, ale je padělaný. Což se také může stát, někteří podvodníci jsou nadmíru šikovní. Jaké další domácí způsoby rozpoznání pravosti zlata se nabízejí? A rovnou zapomeňte na kousání do zlata, polévání kyselinou a podobně nebezpečné nápady.

    Foto: Shutterstock

    Vyleštěte zlato hadříkem

    Padělaný kov se ošoupe. Proto mu můžete pomoci. Začněte šperk intenzivně leštit padělaným hadříkem. U nepravého zlata brzy zachytíte výsledky vaší činnosti. Nepravé zlato také často zanechává černé skvrny na kůži.

    Vezměte si na pomoc váhu

    Pravé zlato bývá těžší než to falešné. Pokud tedy máte doma šperk podobné velikosti jako ten, který chcete podrobit analýze, zvažte ho a porovnejte jeho hmotnost s podezřelým kouskem. Bude-li výrazně těžší, existuje vysoká šance, že se jedná o zlato falešné.

    Vyzkoušejte magnet

    Zlato na magnet nereaguje. Na rozdíl od jiných kovů. Pokud tedy přiložíte silný (nejlépe neodymový) magnet ke šperku a nestane se nic, máte jistotu, že jde o zlato. Pokud magnet šperk přitáhne, je šance, že je zlato falešné. Ale nemusí to tak být, třeba je jen nízkokarátové.

    Metoda pro vědce

    Budete potřebovat kuchyňskou váhu, sklenici naplněnou vodou a nit. Zvažte zlatý šperk na váze a jeho váhu si zaznamenejte. Následně naplňte sklenici vodou až téměř po okraj. Ke zlatému šperku připevněte nit. Sklenici postavte na váhu a tu vynulujte. Nyní šperk na niti ponořte do sklenice, aby byl zcela ponořen, ale zároveň se nedotýkal dna ani stěn sklenice. Opět si zapište výsledek. A teď jen hmotnost šperku vydělte hmotností šperku ve vodě. Podle výsledku si zkontrolujte, co máte doma za kov.

    • 8,92 –měď
    • 8,69 –nikl
    • 7,7–7,9 – ocel
    • 10,5 – stříbro
    • 11,34 – olovo
    • 12,02 – palladium
    • 11,54–11,56 – zlato s ryzostí 375
    • 12,5–14 – zlato s ryzostí 585
    • 14,5–16 – zlato s ryzostí 750
    • 16–16,65 – zlato s ryzostí 850
    • 18,5–19,0 – zlato s ryzostí 900
    • 19,3 – zlato s ryzostí 999,9

    Jak se vyhnout padělaným šperkům?

    Nakupujte pouze o renomovaných prodejců a výrobců. Dejte si pozor na klenotnictví a e-shopy, které překupují šperky z Asie. Ověřte si registraci obchodníka u puncovního úřadu. A pokud už se vám podaří padělané zlato koupit, informujte puncovní úřad.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Prsteny, Vedazive, Napady-navody, Forbes, wikiHow

  • Maso lze uchovat i bez ledničky. Stačí vyzkoušet letité způsoby

    Myslíme si, že jsme mnohem mnohem chytřejší než naši předkové, ale když dojde na uchování potravin, těžko bychom si bez lednice a mrazáku poradili. Jak se dá uchovat maso i mimo lednici?

    Babské rady. Ocet, sůl i cibule

    Jestliže potřebujete uchovat maso čerstvé a poživatelné i bez ledničky po relativně krátkou dobu (od pár hodin do pár dní), stačí se řídit moudrostí našich prababiček.

    • Čerstvé maso zabalte do utěrky namočené do octa a uložte na co nejchladnější místo (ideálně sklep, nebo komora).
    • Maso nasolte a zalijte olejem, aby bylo celé ponořené.
    • Máte-li dost cibule, pokrájejte ji na kolečka a maso s ní celé obložte. Cibule zabrání bakteriím, aby maso rychle kazily.

    Pokud chcete, aby maso bez lednice vydrželo déle, bude třeba zvolit o něco náročnější metody.

    Sušení masa

    Maso se sušilo už ve starověku. Když zvládneme adekvátně odstranit vlhkost, získáme potravinu plnou bílkovin. Jaké maso můžu sušit? Plátky drůbežího masa, hovězího masa, mleté vařené hovězí maso i zvěřinu. Sušit můžete v různých přístrojích jako jsou horkovzdušné fritézy a dehydrátory, nejdostupnější je ale sušička potravin. Maso se suší při teplota 75 – 80 °C. Dokud není úplně suché. Trvanlivost není až tak dlouhodobá. V chladné a tmavé spíži vydrží asi měsíc. Pokud chcete, aby maso vydrželo mnohem déle, musíte lyofilizovat, tedy sušit mrazem. Maso pak vydrží až 25 let. Ale musíte ho uzavřít do vzduchotěsné nádoby a mít peněz jako šlupek, protože lyofilizátor není zrovna nejlevnější.

    Foto: Shutterstock

    Zavařování

    V našich končinách velmi oblíbené. Jídlo totiž vydrží několik let, nemusíte ho rozmrazovat, stále máte oběd po ruce. Zavařené maso je také velice praktické, můžete ho vzít s sebou na chalupu nebo dovolenou. Jediná nevýhoda může být, že po dlouhém vaření občas dochází k mírné změně chuti a textury. Kuřecí a vepřové si svou původní chuť a svůj původní vzhled drží o něco lépe než hovězí a zvěřina.  

    Existují samozřejmě další metody jako je fermentace, uzení studeným kouřem nebo nakládání masa do soli. Všechno má své výhody a nevýhody a potřebujete mít určité znalosti.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Recepty, Heritagerevived, Natureofthenorth.co, Roguepreparedness, Medium

  • Domácí udírna dokáže velké věci. Její konstrukce má však svá pravidla

    Udit se dají nejrůznější druhy masa – vepřové, kuřecí, krůtí, jehněčí, hovězí, telecí, kachní, ale také zvěřina a ryby, párky, klobásy nebo šunka. Výborně chutná i uzený sýr, zelenina nebo dokonce houby. Zkrátka kdo miluje uzené věci, neměl by se spokojit pouze s výrobky kupovanými v supermarketu, ale vyzkoušet vlastní udírnu. Dá se sehnat i elektrická, ale pokud chcete poctivé uzení, udírnu si raději postavte.

    Dřevěná udírna

    Jde o méně složitou stavbu, která se hodí pro uzení menšího počtu masa, klobás nebo ryb. Postačí vám jednoduchá bedna, která tvoří samotnou udící komoru. Na bednu namontujte výklopné víko opatřené plechovým komínem. Ohniště by mělo mít rozměry minimálně 40 x 60 x 40 cm. Postavíte ho z šamotových cihel nebo klinkerů. Překlad ohniště z šamotových desek nebo pálených tvarovek. Vyzdít je třeba kamnářskou maltou nebo tmelem. Nezapomeňte na těsnící dvířka a jednouchý rošt s nožičkami, aby mohl odkapávat tuk. Do komory se kouř dostane keramickou rourou s vnitřním průměrem cca 30 cm a délkou 1,5 m. Proto nezapomeňte zařídit dostatečný spád mezi ohništěm a komorou.

    Zděná udírna

    Základem je opět ohniště, ze kterého je do udící komory přiváděn kouř. Teplota ve zděné udírně se reguluje mnohem lépe než v dřevěné, protože teplo tolik neuniká. Zároveň se v ní dá udit více masa. Udící komora se svařuje z ocelového plechu o tloušťce 1,2 mm. Připravte si pevný základ, abyste udírnu mohli obezdít cihlami. Opět myslete na to, aby kouř stoupal v dostatečném spádu. Zastřešení je nejlepší zakončit malým krovem s pálenými taškami.

    Foto: Shutterstock

    Jak udit?

    Suroviny je třeba dobře naložit a v udírně dosáhnout požadované teploty. Bílé maso udíme cca 80 minut při teplotě 58 °C, červené dvě hodiny při teplotě 55 °C. Maso nakládáme do mořské soli, dá se použít i kuchyňská. Existují dvě varianty nakládání – nasucho a namokro.

    Nakládání nasucho

    Maso omyjeme a prosolíme, čistými prsty sůl do masa zapracujeme. Můžeme použít i další oblíbené koření nebo česnek. Jednotlivé kusy masa uložíme do vzduchotěsné nádoby nebo do vakuového sáčku. Na menší kousky postačí i pečlivě omotaná potravinářská folie. Uložíme do lednice na 24 hodin.

    Nakládání namokro

    Sůl nebo rychlosůl (řeznická solicí směs pro výrobu masných produktů) naředíme vodou, tak připravíme udící lák. Pro začátek se doporučuje 800 g soli na 10 litrů vody. Směs doplníme o koření a bylinky (pepř, jalovec nebo třeba rozmarýn). Lák před použitím převaříme, aby bylinky uvolnily aroma. Před nakládáním necháme lák vychladit v lednici na 4 °C. Maso do něj ponoříme a pravidelně předkládáme. Kdyby začal lák zapáchat, maso vyndáme a naložíme do čisté nádoby s novým lákem. Správně naložené maso je měkké a na řezu barevně souměrné. V nádobě necháme v lednici den odležet.

    Zdroj: YouTube

    Foto: Shutterstock, zdroj: Kamnarna, Homeincube, WikiHow

  • Nádherný květinový věnec z makovic, řebříčku a třapatkovek. Zvládne ho i úplný neumětel

    Dekorativní věnce jsou v poslední době neskutečně oblíbené. Mohou zdobit vaše vchodové dveře nebo váš stůl. Mnoho (převážně) žen jejich výrobě propadlo, protože jde o nádhernou formu relaxace a seberealizace. A ne, nemusíte čekat na adventní věnec nebo vánoční výzdobu. Nádherné věnce se dají vyrobit i z letních květin. Pokud i vy chcete ozdobit dům něčím „hand made“, sežeňte si vše potřebné a hurá na to.

    Co budu potřebovat?

    • odkvetlá květenství libečku, bazalky, mateřídoušky, ostrožky nebo pryšce skočcového
    • terčíky kokardy, třapatek a třapatkovek (zbavené okvětních lístků)
    • nezralé makovice
    • měchýřky černuchy
    • tenčí březové větvičky
    • květenství řebříčku obecného, řebříčku bertrámu a vratiče
    • zahradnické nůžky
    • floristická páska nebo provázek
    • šifonová stuha

    Nepotřebujete samozřejmě úplně všechno, ale čím více bylin nasbíráte, tím větší možnosti se vám při výrobě věnce otvírají.

    Foto: Shutterstock

    Základ na věnec

    Začneme s březovými větvičkami. Ty si nastříháme, ať jsou stejně dlouhé, odstraníme z nich listy a začneme je opatrně stáčet do kruhu a průběžně je omotáváme floristickou páskou nebo lněným provázkem. Jakmile máme kruh celý hotový, zkontrolujeme pevnost a pokud není dostatečná, omotáme ještě jednou floristickou páskou.

    Jde se zdobit aneb květiny v akci

    Menší květenství a kvítky můžeme svázat do malých kytiček, větší květenství využijeme samostatně a navazujeme je na věnec opět za použití floristické pásky nebo provázku. Přivazujeme dostatečně pevně, aby se věnec v budoucnu nerozpadl. Až totiž květiny začnou odkvétat, stonky zeslábnou a zkřehnou.

    Velké finále

    Jakmile máme hotovo, ozdobíme věnec mašlí ze šifonové stuhy. Pokud plánujeme, že věnec pověsíme na zeď nebo dveře, přivážeme zezadu provázek s poutkem na pověšení. Věnec pověsíme, necháme uschnout a pak klidně zastříkáme fixačním sprejem.

    Foto: Shutterstock, zdroj: nkz

  • Bohatá naleziště hub v Česku teď najdete na internetové mapě

    Každý druhý Čech si rád zajde do lesa na houby. Letošní počasí nasvědčuje tomu, že hub bude v českých lesích opravdu dostatek. Vše podpořilo vlhké a teplé počasí. V některých lesích se tak začínají objevovat různé druhy hříbků. Kam se jet podívat a nasbírat co nejvíce hub? O tom si povíme v následujících řádcích.

    Sledujte aktualizované mapy

    Tím, že svět žije internetem, tak postupně začaly vznikat mapy, kde a jaké houby můžete najít. Taktéž již existují i různé skupinky na facebooku, kde najdete různé tipy, kde najít větší množství hub.

    Standardně platí, že je vhodné začít hledat houby cca 10 – 15 dní po větších přeháňkách. Navíc, jestliže je po těchto deštích velké vlhko a také teplo, to vše podpoří růst hub. Nejvhodnější doba pro hledání hub je tedy od začátku července a to až do pozdního podzimu. Většinou houby najdete i v říjnu.

    Jestliže chcete mít vysokou pravděpodobnost nálezu hub, můžete nahlédnout na interaktivní mapu na stránkách českého hydrometeorologického ústavu. Tato mapa Vám tak naznačí, kde asi budou růst houby na základě výpočtu srážek a také vlhkosti.

    Foto: Shutterstock

    Horské oblasti mají žně

    Pokud se podíváme blíže, nikdy neprohloupíte, když zajedete do horských oblastí. Zde najdete houby v podstatě vždy. A to především hřiby kováře. Co se týče nižších poloh, tak tam můžete najít spíše hříbky dubové. Ty určitě hledejte pod duby. Dále lze najít i kozáky. U bříz pak najdete třeba březáky.

    Co se týče určité polohy, tak například v Karlovarském kraji moc hříbků nenajdete. A například masáků zde najdete tak průměrně. O něco lepší jsou místa kolem Františkových lázní. Zde už si můžete nasbírat velký dostatek lišek, hřibů a také křemenáčů. Třeba v Plzeňském kraji si smlsnete hlavně na hříbcích. V okolí Ústeckého kraje pak naleznete velký dostatek hub křemenáčů. V Libereckém kraji najdete opravdu málo hřibů. V Jihočeském kraji se vyplatí zajít v okolí Českých Budějovic na masáky. V okolí Ševětína pak můžete najít slušnou porci hříbků. Jistotou je však Šumava. Zde naleznete nejen hříbky, ale také lišky nebo masáky.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Info.chmi, Ceskenoviny

  • Mytí oken pudinkem funguje překvapivě dobře

    Pokud jste unaveni z drahých a často agresivních čisticích prostředků na okna, tak vás možná překvapíme. Řešení na vás nejspíš čeká ve spíži. Zkuste nový a neobvyklý trik – mytí oken pomocí pudinku. Ano, slyšeli jste správně. Nebojte, nebudeme na okna patlat sladký dezertní pudink. Hlavní roli bude hrát základní složka pudinku a tou je škrob. Škrob v pudinku je totiž skvělým odmašťovacím prostředkem, který dokáže dokonale vyčistit i ta nejšpinavější okna.

    Jak si takový čistič vyrobit i u vás doma?

    Příprava domácího čističe na okna a skleněné plochy je velice jednoduchá a rychlá. Jedním z nejuniverzálnějších a nejúčinnějších domácích čisticích prostředků je směs, kterou si můžete snadno vyrobit sami. Potřebujete jen několik základních ingrediencí: hrnek alkoholu, hrnek vody a dvě lžíce octa. Tato směs je ideální nejen na okna, ale čistí i další povrchy. Vyčistíte si tak kuchyňské spotřebiče, koupelny, či podlahy. Vždy si však otestujte malé množství na menší ploše a až poté ji omyjte celou. Předejtete tak možné reakci, kterou by mohly specifické materiály některých povrchů mít.

    Jak ještě zvýšit účinnost takového čističe?  Odpovědí je škrobová moučka, kterou možná znáte spíše pod názvem Solamyl. Do našeho připraveného rozroku vody, alkoholu a octa přidáme 4 lžičky Solamylu a mícháme. Důležité je, abychom směs nepřipravovali v příliš teplé vodě, kde škrob rád hrudkovatí. Nejlepší je použít studenou vodu.

    Jak prostředek používat?

    Škrobový podomácku vyrobený čistič znala možná i vaše babička. Můžete ho použít k umytí skleněných ploch, které jsou zrovna špinavé, nebo potřebují nádech lesku a čistoty. Takovou super schopností tohoto škrobového zázraku jsou i jeho leštící vlastnosti. Roztok nastříkejte, a vhodným hadříkem rozetřete.

    Poté můžete čisticí prostředek z oken setřít stěrkou nebo osušit hadříkem, případně jej nechat zaschnout a následně setřít suchým hadrem, což účinně brání vzniku šmouh. Pro dosažení dokonalého lesku použijte jelenici, noviny nebo vhodnou utěrku z mikrovlákna. Při výběru utěrky buďte opatrní, protože chlupy z běžné utěrky by mohly výsledek znehodnotit.

    Foto: Shutterstock

    Domácí, levný a účinný čistič

    Škrobový čistič má další výhodu v tom, že pomáhá snižovat statické napětí na vyčištěném povrchu. Díky tomu zůstávají okna a zrcadla čistá po delší dobu, protože se na ně nelepí tak rychle prach a jiné nečistoty. Tudíž máme nejen snadno použitelný, ale také přírodní a cenově dostupný prostředek k umývání skleněných, nebo i keramických povrchů. Jeho jednoduchost a účinnost ho činí ideálním řešením pro každodenní údržbu domácnosti.

    Nemusíte investovat do drahých čisticích přípravků – stačí zkusit tento trik se škrobem a přesvědčit se o jeho schopnostech na vlastní oči. Okna a zrcadla se vám ještě nikdy neleskla tak moc, jako po použití tohoto prostředku. Na závěr vás odmění dobrý pocit, který budete mít z použití přírodního a ekologického prostředku.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Apartmenttherapy, TheKitchn

  • Jak naostřit nože, aby byly dokonale ostré: pomůže zubní pasta a talíř

    Určitě máte tu samou zkušenost jako já, že po čase není nůž tak ostrý, jako byl na začátku, když jste ho donesli z obchodu. V následujících větách se dozvíte, jak efektivně nabrousit nože bez brousku.

    Když doma chybí brousek

    Tupý nůž může být v kuchyni opravdu skutečným problémem. Když potřebujete rychle něco nakrájet, tupé ostří může práci výrazně zpomalit a zkomplikovat. Navíc se můžete také nepříjemně říznout. Brousek je skutečně ideální řešení, ale co dělat, když ho zrovna nemáte po ruce? Naštěstí existuje několik běžných domácích předmětů, které v domácnosti stoprocentně máte.

    Vyhněte se skleněnému nebo keramickému prkénku

    I ty nejkvalitnější a nejdražší nože se časem otupí. Dost často si za jejich poškození však můžeme sami, protože s nimi nezacházíme správně. Existuje několik důvodů, proč nože ztrácejí ostrost. Například vždy používejte dřevěné prkénko místo skleněného nebo keramického. Nože také nepatří do myčky, protože silný tlak a vysoké teploty mohou poškodit ocel.

    Občas se stane, že potřebujete otevřít konzervu a sáhnete po noži, který máte zrovna po ruce. Takové použití je velmi rizikové a může vést k nenávratnému poškození čepele. Chcete tedy, aby vám nůž sloužil mnoho let, chovejte se k němu s respektem a dodržujte zásady správné údržby.

    Foto: Shutterstock

    Pomůže talířek se zubní pastou

    Jestliže chcete naostřit nůž, ale brousek není po ruce, můžete využít několik kreativních metod. Jednou z nich je použití běžného kuchyňského talíře a zubní pasty. V první fázi naneste silnou vrstvu zubní pasty na nůž a nechte ji minutu působit. V další fázi pak otočte talíř dnem vzhůru, nasypte na něj trochu soli a přidejte kapku octa. Směs rozetřete po okraji dna talíře a nůž brousívejte v úhlu dvaceti stupňů přes tento okraj.

    Po této proceduře by měl být nůž ostrý jako břitva a po důkladném opláchnutí připraven k dalšímu použití. Dalším způsobem je pak použití dna porcelánového hrnku. Otočte šálek dnem vzhůru a jeho drsný okraj použijte jako improvizovaný brousek, přičemž nůž brousíte z obou stran. A výsledek uvidíte za pár minut.

    Zdroj: YouTube

    Foto: Shutterstock, zdroj: wikiHow, Businessinsider

  • Máslo už nikdy nebudete mít tuhé. Použijte zavařovací sklenici a změkne do pár minut

    Právě jste se rozhodli, že budete chtít upéct buchtu. Jenže máslo je stále tuhé a musíte čekat minimálně hodinu, než budete mít máslo měkké. V následujících řádcích najdete skvělé triky, které vám pomohou k rychlému změkčení másla.

    První trik s rozehřátím másla

    Naštěstí dnes už lze využít několik snadných triků, díky nimž bude máslo okamžitě použitelné. Vyzkoušela jsem tedy metodu své známé s ohřátou sklenicí. Není to sice nejrychlejší způsob, ale je jednoduchý a nehrozí, že by se máslo rozteklo, jako když ho dáte do mikrovlnky.

    Dalším typem je využití zahřáté sklenice

    Ze zmrzlé kostky másla odejměte kousek, který chcete rozmrazit a položte ho na talíř. Mezitím ohřejte zhruba 250 ml vody, kterou pak nalijte do sklenice. Po několika minutách, až se sklenice zahřeje, vylijte vodu a přikryjte máslo horkou sklenicí. Tuto metodu můžete také vyzkoušet například s ohřátou keramickou miskou nebo hrnečkem.

    Zkuste i váleček nebo mixér

    Můžete však použít také váleček na těsto a pečicí papír k rychlému změkčení másla. Potřebné kousky másla vložte mezi dva kusy papíru a válejte, dokud máslo nezměkne. Další možností je, že máslo naškrábete polévkovou lžící nebo nakrájíte nožem na malé kousky, které se rychleji rozpustí.

    Rychlému změkčení pomůžete mixérem. Vložte tedy menší kousky másla do nádoby mixéru a zapněte ho. Po několika vteřinách bude máslo připravené k použití. Nebo pokud máte hnětací robot, tak využijte jeho. Vložte kousky másla do mísy robota a nechte ho pracovat na střední rychlost. Výhodou této metody je, že máslo bude rovnou v míse připravené na další zpracování a nemusíte špinit další nádobí. Na tuto metodu však doporučuji využít kvalitnější mixér.

    Foto: Shutterstock

    Pozor na mikrovlnnou troubu

    Jednou z možností, jak také rozmrazit máslo, je použití mikrovlnné trouby, i když to je poměrně riskantní metoda. Máslo se může snadno změnit na tekutinu, pokud se zahřeje příliš dlouho. Ideální je, ať máslo rozmrazujete postupně, otáčejte ho během ohřevu a ohřívejte v krátkých intervalech po 10–15 vteřinách, dokud nedosáhnete požadované konzistence. V krajním případě tak můžete použít běžnou troubu, která umožňuje lepší kontrolu nad procesem rozmrazení.

    Foto: Shutterstock, zdroj: SimplyRecipes, Landolakes, TheKitchn

  • Nepříjemný zápach v lednici vyřeší obyčejná křída

    Pokud vás trápí nepříjemný zápach z lednice, nemusíte nutně přístroj čistit nebo ho měnit za nový. Existuje totiž řada domácích prostředků, které pomohou zařízení osvěžit a zároveň ochrání jeho interiér před tvorbou bakterií. Většina z nich navíc působí zcela přirozeně. 

    Prevence a obyčejná křída 

    Ještě než se pustíte do řešení smradlavé lednice, pamatujte že nejhlavnější je prevence. Ať už tedy do ní dáváte cokoli, pokuste se jí udržovat čistou a silně aromatické potraviny nechávejte v krabičkách či jiných vhodných nádobách. Pokud se však zápach již objevil, můžete nejprve sáhnout po křídě. Tu stačí vložit dovnitř a nechat jí pracovat.

    Brzy si budete moci všimnout, že je zařízení mnohem voňavější a ani v něm není tolik vlhkosti. Zároveň si však dávejte pozor, neboť jakmile křída změní barvu je nutné okamžitě ji vyměnit. Pomoci vám pak dokáže také mletá káva, kterou stačí nasypat do misky a poté vložit do lednice. Již během 24 hodin zmizí veškerý zápach a navíc bude příjemně vonět.

    Foto: Shutterstock

    Jedlá soda či ocet 

    Velmi dobře se proti nepříjemnému zápachu osvědčila také jedlá soda, se kterou ho lze mimo jiné i čistit. Stačí nasypat do mističku trochu prášku a následně ho vložit do ledničky. Stejně tak poslouží například i ocet, přičemž aby působil maximálně efektivně, stačí postupovat jako v předchozím kroku. Po dvanácti hodinách ho však vyndejte. 

    V neposlední řadě vám se zapáchající lednicí pomůže také správně ovoce, jako jsou zejména citrony a jablko. Stačí váš oblíbený kus vložit dovnitř a nechat ho několik dní působit. Tímto způsobem mimo jiné celý interiér osvěžíte a zamezíte v něm tvorbu plísní. 

    Foto: Shutterstock, zdroj: Citymagazine, MarthaStewart

  • Úžasný způsob využití skořápek od vajec. Sazenice zeleniny v nich rostou jedna báseň

    Skořápky od vajec mohou být užitečným materiálem pro předpěstování sazenic květin či zeleniny. Namísto jejich zbytečného vyhazování je můžete využít jako levné a ekologické květináče.

    Připravte si skořápky

    Jak na to? Nejprve si důkladně omyjte a vyčistěte skořápky od vajec. Poté na dno každé skořápky udělejte malý otvor pro odvodnění. Naplňte je zeminou a do každého přidejte semínka rostliny, kterou chcete předpěstovat. Umístěte je na slunné místo a pravidelně zalévejte.

    Jaký je důvod k tomu, abyste pěstovali sazenice ve skořápkách?

    Vaječné skořápky jsou skvělým zdrojem vápníku, který má velký vliv na procesy růstu rostlin. Tento minerál podporuje nejen klíčení semen, ale také buněčné dělení, elasticitu buněk, stabilitu buněčných stěn a membrán a tvorbu kořenů. Díky těmto vlastnostem jsou vaječné skořápky ideálním materiálem pro mini květináče určené k předpěstování malých sazenic.

    Jejich použití má několik výhod. Zaprvé, poskytují rostlinám potřebný vápník, který podporuje zdravý růst a vývoj. Za druhé, jsou ekologickou alternativou k běžným květináčům, protože umožňují využití odpadního materiálu. A konečně, díky své struktuře a složení jsou biologicky rozložitelné, což znamená, že je můžete později přímo vysadit do půdy spolu se sazenicemi, čímž snižujete odpad a šetříte životní prostředí.

    Správné nachystání skořápek

    Předtím než začnete s výsevem, je důležité řádně připravit vaječné skořápky. Nejprve je vložte do nádoby s teplou vodou a nechte je namočené asi půl hodiny. Tím se usnadní odstranění vnitřní membrány. Poté důkladně odstraňte vnitřní membránu a nechte skořápky dobře oschnout. Takto připravené skořápky budou připraveny k použití jako mini květináče pro předpěstování sazenic.

    Foto: Shutterstock

    Vyplňte připravené skořápky zeminou

    Když jsou skořápky úplně suché, můžete je naplnit zeminou. Můžete použít buď univerzální půdu, nebo speciální výsadbový substrát. Poté do každé skořápky vložte semínko nebo malou sazeničku. Tím vytvoříte přírodní a ekologické květináče, které jsou připraveny pro růst a rozvoj vašich sazenic.

    Kam je umístit?

    Umístěte skořápky na místo s dostatečným světlem, ale vyhněte se přímému slunečnímu záření, které by mohlo přehřát půdu. Je důležité udržovat půdu v květináčích stále lehce vlhkou, ale nikdy ji nepřemokřujte, ani nechte zcela vyschnout. Aby bylo snadné sledovat, co jste kam vysadili, můžete si na každou skořápku napsat tužkou označení. Takto pečlivě připravené sazenice budou mít ideální podmínky pro zdravý růst a vývoj.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Theprairiehomestead, Foodrepublic