Category: Dřevostavby

  • Obyčejnou dřevěnou buňku použili pro výstavbu netradičního hotelu

    I tak prostá a jednoduchá stavba, jakou je běžná dřevěná buňka, může být základním prvkem pro realizaci luxusního hotelu. Jeden takový počin zrealizovalo architektonické studio Bruno Zaitter arquiteto z Brazílie. Projekt s názvem Cainã Refuge nabízí možnost ubytování v moderní dřevné “buňce”, která ovšem nenechá jednoho milovníka neotřelé architektury chladným.

    Použití přírodních materiálů nabízí snadné a přirození splynutí s krásnou okolní krajinou, což byl také jeden z hlavních motivů a úkolů při návrhu tohoto projektu. Brazilští hoteliéři, kteří se nechali unést principy minimalismu, dali za vznik jednoduchému a originálnímu hotelu, který nabízí ubytování v dřevěných buňkách zasazených do malebné krajiny jižní části státu Paraná.

    Díky prosklené stěně nabízí ubytování spektakulární výhled na 50 km vzdálená pohoří, což zaručuje dokonalý relax a únik od všedních starostí běžného života. Na první pohled skromné stavení nabízí kupodivu až překvapivě útulný interiér, takže i nejnáročnější hosté budou zajisté uspokojení. Jednu noc v tomto hotelu je možné zakoupit za cenu pohybující se okolo 3000 Kč.

    Minimalisticky pojatý exteriér nebyl zvolen náhodou. Cílem bylo dosáhnout co možná nejvýraznějšího propojení s okolní přírodou tak, aby stavba nenarušovala krajinný ráz. Hlavní kontejner je dlouhý dvanáct metrů, je posazen na mírně svažitém terénu a podepřen masivními trámy z ocelové konstrukce.

    Foto: Bruno Zaitter , Sergio Mendonça Jr. – Archdaily.com.

  • Jak na zdravé bydlení bez alergií a zbytečných nákladů

    Mezi námi se najde nejeden alergik nebo astmatik, který se rozkašle nebo rozkýchá hned v okamžiku, kdy začne venku panovat jaro nebo kdy se zvíří prach z knihovny. Holt lidé mají mnoho starostí a astmatici či alergici je často pociťují. Právě tito lidé však mohou žít v takzvané zdravé domácnosti, která je navíc nízkonákladová.  

    Zdravé bydlení – co to je? 

    Možná jste doposud neslyšeli o takzvaném zdravém bydlení, které je určené nejen pro astmatiky či alergiky. Jedná se o bydlení v domech, které jsou postavené z přírodních zdrojů. K těmto typům bydlení lze přiřadit i dnes velice oblíbené dřevostavby, které i mnozí odborníci považují za zdravé bydlení jedenadvacátého století

    Zděné domky jako neprodyšné krabice 

    Nejen odborníci velice často označují zděné domky za neprodyšné krabice, ve kterých bydlíme. I když se bydlí v příbytcích z přírodních materiálů už dlouhá staletí, přesto jsme se do “neprodyšných krabic” uzavřeli s ústředním topením a velmi těsně zavřenými okny. Suchý vzduch, který panuje v nejednom zděném domku, může nepříjemně dráždit naše sliznice, čímž si zaděláváme na zdravotní potíže. Naopak starší zděné domy trpí často opačným neduhem  – přílišnou vlhkostí, kterou často provází i plísně, jež jsou rovněž našemu zdraví škodlivé. Nakonec to pak není jen o astmatu nebo alergiích, ale také o dalších potížích, které způsobí třeba zmíněné plísně.  

    I když stavařina v posledních letech výrazně pokročila směrem kupředu, i když jsou zděné domky po technologické stránce na vyšší úrovni než před dvaceti lety, stejně nejsou pro náš organismus ideálním prostředím. Raději bychom měli preferovat žít v dřevostavbách či v jiných domcích z přírodních materiálů, abychom nemuseli platit zdravím.

    Návrat k přírodním materiálům 

    S dřevostavbami se rázem vracíme zpátky do minulosti. Není to však krok zpět, jak by si řada lidí mohla myslet. Je to naopak krok správným směrem, i kdybychom přihlédli k historickým skutečnostem. Dřevostavby nebo jiná obydlí postavená z přírodních materiálů odpovídají požadavkům moderní doby. Jsou často chytrými domácnostmi, v nichž dokáže žít každý alergik.  

    Alergici v dřevostavbách žijí poměrně klidně a bez zbytečných alergických reakcí. Důvodem toho je především stavební materiál, z něhož jsou příbytky postaveny. Použitý stavební materiál má pozitivní vliv na lidské zdraví, ale také na životní prostředí kolem, což ocení především věční ekologové snažící se chránit naši planetu.  

    Dřevo jakožto stavební materiál nabízí mnoho funkcí a vlastností. Dřevo je například neuvěřitelně mnohostranné, má skvělé termoregulační schopnosti a dokáže tak velmi dobře stabilizovat klima. Stejně tak je dřevo dobře izolující materiál, který vyrovnává vlhkost interiérů, tudíž tím pádem předchází nepříjemným a zdraví nebezpečným plísním.

    Dřevostavby jsou často nízkonákladové pasivní stavby  

    Jelikož právě dřevostavby jsou pravděpodobně nejoblíbenějším typem bydlení, který je postaven z přírodních materiálů, na malou chvíli se právě nad dřevostavbami pozastavme. Dřevostavby nejsou jenom zdravé bydlení, ale je to také nízkonákladové pasivní bydlení. Drtivá většina dřevostaveb je postavená s nízkonákladovou vlastností, což rozradostní především naši peněženku nebo rodinný rozpočet.  

    Závěrem je třeba dodat, že dřevostavby se pyšní vysokou životností, i když to tak člověku možná nepřijde. Mohou vydržet i sto let, tudíž jejich životnost je srovnatelná s klasickým zděným domkem, který však v porovnání s dřevostavbami nepřináší vhodné prostředí k žití alergikům nebo astmatikům.

    Foto: Shutterstock, Unsplash.com.

  • Kdy je ideální čas na stavbu dřevostavby? Pro zděné domky je vhodné jaro, pro dřevostavby celý rok

    Dřevostavby jsou v posledních letech doslova hitem ve světě bydlení. Důvodem toho je fakt, že jsou rychle postavené, navíc nejsou dražší než klasické zděné domky. Okolo dřevostaveb nicméně stále ještě existuje řada otázek. Jedna z nich se týká toho, v jakém ročním období je dobré začít dřevostavby stavět. Snesou takové příbytky spíše zimu nebo je vhodnější se do stavby pustit během teplých měsíců? 

    Pro zděné domky je vhodné jaro, pro dřevostavby celý rok 

    Pokud byste se zeptali stavaře na to, v jakém období je nejlepší začít stavět vlastní dům, odpověděl by vám, že ideální doba je z jara. Během tohoto ročního období jsou teploty velice příznivé, tudíž prakticky nic nezpomaluje stavbu. Jediné, co by mohlo stavbu zpomalit, je příliš podmáčená půda, pokud by několik dní v kuse pršelo. 

    Foto: Brian A Jackson / Shutterstock

    Pravdou ale je, že výše zmíněné doporučení platí jenom pro zděné domky, které jsou však lehce a  ústupu – v porovnání s dřevostavbami. V případě dřevostaveb se nemusíte ohlížet na roční období. Klidně se můžete do výstavby dřevostavby vrhnout už během zimy, pakliže nechcete čekat do jara.  

    Stavba dřevostavby není ovlivněná počasím 

    Jak jsme zmínili, v případě stavby klasického zděného domku je třeba ohlížet se na počasí. Nejen, že neutichající srážky jsou problémem při výstavbě zděného domu, ale také v zimě se toho moc neudělá. Se stavebním materiálem se efektivně pracuje jen za jistých teplotních podmínek. Pokud se však rozhodnete pro montovanou dřevostavbu, nebudete se muset ohlížet na to, jestli je zrovna pět nad nulou nebo pět pod nulou. Materiál je u dřevostaveb více odolný, zvládne dokonce i mrazy bez sebemenších problémů. To je jejich nesporná výhoda. Další výhodou je to, že při navazování jednotlivých prací nemusíte čekat na schnutí materiálů – čekání na schnutí materiálů je klíčové při výstavbě zděného domu. 

    Foto: Nazarovsergey / Shutterstock

    Dřevostavby na klíč 

    Lidé dnes chtějí co nejvíce ušetřit čas i své nervy, proto preferují takzvané dřevostavby na klíč. Jedná se o dřevostavby, které jsou zhotoveny bez jejich přítomnosti, bez toho, aniž by museli hledat schopné řemeslníky nebo zabývat se papírováním. Zkrátka se jen najde firma, které se popíše představa a která už veškeré další práce udělá sama nezávisle na vás. Vám jen předá klíčky ve chvíli, kdy je dřevostavba hotová. V ten okamžik se můžete rovnou nastěhovat.  

    Dřevostavby na klíč jsou skvělé i díky tomu, že jsou velice rychlé na výstavbu, za což děkují prefabrikovaným panelům, které se montují až na místě výstavby do konkrétní podoby domu. I díky tomu, že se jednotlivé panely montují na místě, až když jsou plně hotové, se nemusí stavaři ohlížet na počasí.

    Foto: FOTOGRIN / Shutterstock

    Kdy budete stavět dřevostavbu vy? 

    Při výběru dodavatele dřevostavby je jako v každém oboru klíčové dobře si prověřit firmu, se kterou se rozhodnete spolupracovat. Pečlivě si prostudujte reference i názory na společnost na internetu. V dnešní době se nízká kvalita či nečestné jednání jen tak neuututlá. Je-li dodavatel dřevostavby členem Asociace Dodavatelů Montovaných Domů, s nejvyšší pravděpodobností bude firma solidní i spolehlivá.

    Foto: Shutterstock.com.

  • Fakty a mýty o dřevostavbách. Riziko požáru je naprosto stejné jako u klasické stavby

    Dřevostavby jsou v současné době hitem. Když někdo zvažuje postavit si příbytek, preferuje právě dřevostavbu a to především díky rychlosti jejího postavení a také díky relativně dostupné ceně. Zatímco někteří jdou do stavby dřevostavby naprosto po hlavě, jiní si zjišťují co nejvíce informací o tomto typu bydlení. Přece jen i dřevostavby jsou opředené hromadou otázek. Ty nejčastější si pojďme zodpovědět. 

    Jakou životnost mají dřevostavby?  

    Mezi lidmi koluje domněnka, že dřevostavby svou životností nedosahují na životnost klasických zděných domků. Je však třeba upozornit na to, že je to opravdu jen domněnka, která není pravdivá. Zeptali jsme se odborníků na to, jakou životnost dřevostavby mají. Podle nich je životnost dřevostaveb srovnatelná s životností klasických domů. Jen se liší rizikové faktory dřevostaveb a zděných domků.

    Dřevostavby jsou vysoce hořlavé. Je to pravda nebo ne? 

    Dřevo je hořlavý materiál, proto se řada lidí domnívá, že není nebezpečné v dřevostavbách bydlet. Opět je to jen domněnka. Pravdou je, že dřevěné konstrukce, které se využívají na stavbu dřevostaveb, jsou při požáru odolné. Je to možná paradoxní, ale je to opravdu tak. Dojde-li již k požáru, tak v případě dřevostaveb vzniká na masivních nosných prvcích zuhelnatělá povrchová vrstva, která do značné míry brání vnitřnímu ohoření.

    Více hořlavé je vybavení interiéru jako takové. Máme na mysli bytový textil nebo nábytek, který může snadno vzplanout. Pokud bychom měli porovnat vzplanutí dřevostavby a vzplanutí interiéru, druhý případ je nebezpečnější. Při vzplanutí dřeva lze říct, že je požár předvídatelný, spočitatelný, do určité míry dokonce řiditelný.  

    Odborníci také upozorňují na fakt, že každá dřevěná konstrukce musí zaručit určitou dobu na evakuaci lidí. V porovnání s dřevěnými konstrukcemi je daleko nebezpečnější železobetonová konstrukce, která se hroutí náhle a prakticky naráz. Důvodem je teplotní roztažnost železa. Tento fakt v dřevostavbách skutečně nehraje roli.

    Jak je to s akustikou dřevostavby? 

    Je akustika u dřevostaveb horší nebo lepší v porovnání se zděným domkem? Najdou se lidé, kteří jsou zastánci toho názoru, že akustika v dřevostavbě je daleko horší než u zděného domu. Ve skutečnosti je možné i ve dřevostavbách dosáhnout jistého akustického komfortu. Ten je určován parametry základních konstrukcí a také detaily jejich propojení. Vždy však závisí na tom nejslabším článku, ze kterého je celek složen. Tímto článkem můžou být například dveře. 

    Jak je to s plísní či červotoči? 

    O dřevu se ví, že ho napadá celá řada nemocí a škůdců. Pokud si tedy postavím dřevostavbu, budu muset těmto škůdcům a nemocem čelit? Co se týče velice často se vyskytujících plísní, tak platí, že plísně se mohou vyskytnout ve všech objektech, nejen ve dřevostavbách. Jejich důvodem bývá často špatný návrh nebo nekvalitní provedení příbytku. Samozřejmě na plíseň mají vliv i způsoby užívání obydlí. Pokud bude v interiéru příliš velká vlhkost, vznik plísní bude podpořen a tento nevítaný společník rázem může navštívit i dřevostavbu.  

    Co se týče typicky dřevěných škůdců, například dřevokazných hub nebo červotočů, ty napadají dřevostavbu jenom v případě, že došlo k nevhodnému postavení dřevostavby. Často napadají ty dřevostavby, které byly postavené svépomocí, tedy lidmi, kteří nemají se stavěním dřevostaveb dostatečné zkušenosti či certifikace. Samozřejmě opět platí, že se dřevokazné houby či červotoči mohou objevit ve chvíli, kdy je zanedbávána pravidelná údržba či kdy je s dřevostavbou nevhodně zacházeno.  

    Aby se předcházelo nemocem nebo škůdcům, je důležité klást důraz především na konstrukční ochranu dřeva. To může zamezit jak vlhkosti vnikající do konstrukce, tak také nežádoucímu proudění vzduchu.

    Foto: Shutterstock.com.

  • Moderní bydlení v dřevostavbách má své výhody, ale i nevýhody

    Rozhodli jste se konečně odejít z pronájmu a postavit si vlastní domeček na krásném pozemku? V současné době se vám nabízí mnoho způsobů, jak si vysněný příbytek postavit. Můžete si postavit nízkoenergetický dům, pasivní dům, také klasickou cihlovou stavbu a nebo dřevostavbu.

    I když si lidé dříve mysleli, že dřevěné stavby patří do historie, dnes si to naštěstí myslí jen málokdo. Dřevostavby jsou moderními příbytky, pro něž se rozhoduje celá řada z nás. Důvodem stále vzrůstající atraktivity dřevostaveb jsou jejich výhody. Ale pozor. I dřevostavby mají své stinné stránky.

    Krátká výstavba

    Přední výhodou dřevostaveb je zejména jejich velice rychlá, respektive krátká výstavba. Oproti cihlovému domu, jenž se staví i dlouhé roky, jsou dřevostavby postavené v průběhu několika měsíců. Realizace dřevostavby se totiž v zásadě obejde bez tzv. mokrých procesů.

    Mokré procesy zahrnují výstavbu přímo na místě s využitím tradičních konstrukčních postupů a materiálů zahrnujících maltu a cihly, případně. tvárnice či železobetonové konstrukce. Nevýhody tohoto způsobu realizace staveb nastávají zejména v zimních měsících, kdy malta či beton nemusí kvůli nízkým teplotám vytvrdnout dle našich požadavků. V praxi se tento problém řeší buď umělým vyhříváním staveb, což je nákladné a nebo úplným přerušením stavby, což je rovněž nákladné (protože čas jsou peníze).

    – L. Svoboda a kolektiv: STAVEBNÍ HMOTY

    Realizace dřevostavby probíhá takzvanou suchou cestou. Suchý způsob vychází z předpřipravených (prefabrikovaných) dílů, které se připravují typicky v dílně a samotná konstrukce stavby pak vypadá jako jakási „skládačka“ a provádí se přímo na stavební parcele, kde tedy dochází k montáži a kompletaci celého díla.

    Lepší využití prostoru

    Oproti klasickým zděným stavbám disponují dřevostavby výrazně tenčími prvky obvodové konstrukce (také nazýváno jako obvodový plášť). Rozdíl mezi vnějším obvodem domu a vnitřní užitnou plochou danou právě obvodovým pláštěm je tak u dřevostaveb daleko nižší nežli u staveb klasických a tím se dostává koncovému uživateli stavby více využitelného prostoru při zachování ekvivalentní zastavěné plochy. V případě dřevostaveb hovoříme o efektivnějším využití zastavěného prostoru.

    Dřevostavby šetří náklady spojené s energiemi

    Pokud jste si mysleli, že dřevostavby jsou nejméně výhodným řešením, není to tak. Dnes lze postavit i nízkoenergetické či pasivní dřevostavby, což znamená, že i dřevostavby šetří náklady spojené s energiemi.

    Často se udává, že dřevostavby nedosahují ani zdaleka takových tepelně akumulačních vlastností, jako klasická zděná stavba. To je samozřejmě fakt daný jednoduchou fyzikou. Je ale otázka, zda na to nahlížet jako na pozitivum nebo spíše negativum.

    Dřevěné domy vzhledem ke svým nízkým tepelně akumulačních vlastnostem lze velmi snadno a rychle vytopit na požadovanou teplotu. Díky moderním způsobům regulace teploty může být i udržování požadovaného tepla energeticky výhodné. Vždy je totiž efektivnější a také ekonomičtější požadovanou teplotu udržovat, nežli své obydlí vytopit na maximum, odejít na půl dne pryč (netopit) a večer znovu topit na maximum – a to bez ohledu na konstrukci zděnou či dřevěnou. V případě dřevostaveb je však nutné mít na paměti, že nízká akumulace tepla vede v letních měsících velmi často k přehřívání obydlí, jelikož okolní teplo snadno prostupuje do interiéru. Je proto nutné být na to náležitě přípraven s rozumným technickým řešením.

    Rizika dřevostaveb

    Dřevostavby mají přes své nesporné výhody i několik rizik. Vzhledem k raketovému růstu zájmu o bydlení v dřevostavbách se v posledních letech vyrojilo velké množství firem a firmiček, které nabízejí stavbu dřevostavby. Určitě nebudeme konkrétní, existují ale i takové firmy, které se snaží na trhu konkurovat zejména cenou a to není nikdy dobře. Nízká cena může znamenat nekvalitní vstupní materiály, nevyhovující kvalitu provedení práce a často i problémy s případnými reklamacemi.

    V případě investice do dřevostavby je nutné si uvědomit, že přehnané šetření nemůže vést k ničemu dobrému. Investice do vlastního bydlení by neměla být ovlivněna jen cenou. Vlastní bydlení realizujeme povětšinou jen jednou, maximálně dvakrát za život, proto by výsledné dílo mělo stát za to. Chcete-li mít jistotu, že vámi zvolená firma skutečně dodá bydlení potřebných kvalit, je dobré si nejprve zkontrolovat, zda je firma členem Asociace dodavatelů montovaných domů, což lze považovat za jakýsi etalon kvality.

    Kvalitní dřevostavba jako papír neshoří

    Častý argument odpůrců dřevostaveb je riziko požáru. Všichni víme, že dřevo je hořlavý materiál, na paměti je však nutné mít, že není dřevo jako dřevo. Kvalitně impregnované dřevo, které se v kvalitně zpracovaných dřevostavbách užívá, může dosáhnout i klasifikace A2 – nehořlavý materiál (Klasifikace A2 značí materiál, který považujeme za „nepodstatný příspěvek k rozvoji požáru“) dle směrnice ČSN EN 13501-1 technických norem. Výrobci dnes tvrdí, že riziko vzplanutí moderní dřevostavby je stejné, jako riziko vzplanutí klasického domu.

    Když už ale k požáru dojde, nelze ani tvrdit, že dřevostavba shoří rychleji. Dřevo v sobě vždy obsahuje jistou zbytkovou vlhkost, která se při vzplanutí musí nejprve odpařit. Tímto jevem je dům vlastně svým způsobem od požáru po jistou dobu chráněn.

    V případě kvalitně „poskládané“ konstrukce nemusí dojít ani k rychlému zbrocení stavby – zejména hovoříme-li o roubených domech tvořených kulatinami. Do jednotlivých impregnovaných kmenů proniká oheň jen do hloubky několika málo centimetrů (samozřejmě v závislosti na rozsahu požáru). Zbylá část průřezu kmene si zachovává svou pevnost i po delší dobu hoření. Oproti železobetonovým konstrukcím nedochází vlivem požáru o vysoké teplotě k roztažení materiálu a celkovému rychlému zborcení konstrukce, která má pak fatální důsledky. Všichni jistě máme na paměti tragický případ 11. září 2001.

    Zdroj: ČSN EN 13501-1 – Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb, L. Svoboda a kolektiv: STAVEBNÍ HMOTY.

    Foto: Unsplash.com, Pexels.com.

  • Na pobřeží Atlantiku vyrostla chata s výhledem na moře i okolní krajinu

    Za vznikem této netradiční dřevěné chaty stála touha majitele o útěk z rušných urbanizovaných částí země zpět k přírodě a mít tak možnost relaxovat uprostřed neutuchajících krás severovýchodu Kanady. O realizaci projektu se postaralo architektonické studio z New Yorku.

    Chata se nachází na pozemku o rozloze téměř 1.800 m2 uprostřed romantické, ale i zároveň drsné přírody severovýchodního pobřeží ostrova Cape Breton spadající do provincie Nové Skotsko v Kanadě. Místo nabízí dostatek prostoru pro nerušené vychutnávání krás okolní krajiny, která je bohatá na rozsáhlé lesy a nádherné výhledy na Atlantický oceán, které jsou protkány magickými údolí Bretonské vysočiny.

    Bretonská vysočina je bohatá na hluboké rokle lemované nebývale strmými svahy, které inspirovaly architektonické studio Omar Gandhi Architect + Design Base 8 k návrhu výškově orientované chaty. Tříposchoďová chata nabízí rovnou dvě místnosti s velkými skleněnými okny orientovanými k výhledům na okolní krajinu.

    [easy-image-collage id=3600]

    Netradiční charakter stavby má mnoho praktických účelů. Strmé střešní štíty velmi efektivně shazují sníh, kterého je v této části Kanady pochopitelně stále ještě dostatek. Velké prosklené plochy nabízejí přísun přirozeného denního světla v opravdu štědrém množství, zatímco malá okna orientovaná na západ umožňují přírodní osvětlení až do úplného západu slunce.

    Vnější dřevěné obložení vychází z tradičního místního pojetí, takže celá stavba i přes svůj moderní design je mnoha svými prvky propojená s okolní zástavbou a nepůsobí rušivým dojmem pro místní komunitu.

    Konstrukce chaty si musí poradit nejen s tuhými zimami, ale i s velmi silnými vichry a dešti, které blízký Atlantik přirozeně čas od času do okolní krajiny zavane. Chata si tak musí poradit i s častými nánosy soli, což může být pro dřevěné konstrukce bez patřičné ochrany kritické. Vzhledem k ekologickému smýšlení majitele stavby bylo nutné vynechat prezervační chemické látky k zajištění odolnosti stavby, proto přišla na řadu stavitelská důmyslnost, která využívá například principů vrstveného plechového opláštění nebo kompresních prstencových konstrukčních prvků.

    Foto: Omar Gandhi Architect + Design Base 8, DoubleSpace.

  • Sedmnáctiletý mladík z Anglie si postavil dřevostavbu za méně než 200 tisíc korun

    Pozoruhodný počin se podařil sedmnáctiletému Tomovi, který již v raném mládí řešil otázku vlastního bydlení, které v Anglii dosahuje opravdu nekřesťanských výšin.

    Tomův dům je sice svými rozměry velmi skromný a dokonce ani nestojí na pevných základech (je posazen na kolečkách), ale přesto se Tom může chlubit záviděníhodným bydlením, které si vytvořil vlastoručně s náklady pod 6000 liber, což je v přepočtu méně než 180.000 Kč! Tom je dnes dvacetiletý muž, který spokojeně žije ve svém domě spokojený a hřeje ho fakt, že financování svého domu nemusel řešit hypotečním úvěrem, jelikož stavbu dokázal financovat ze svých úspor.

    Tom se nebál vkročit kupředu vstříc alternativnímu bydlení, čím Tomův domeček bezesporu je. Tom je proto pionýrem v celém kraji, ve kterém žije a může tak ukázat i dalším mladým lidem možnou cestu za dostupným vlastním bydlením. Pojem alternativní bydlení je vzhledem k vysokým cenám vlastnického bydlení stále aktuálnějším tématem, pouze hrstka lidí však dokáže myšlenku uchopit a přetavit jí v realitu.

    Tom při stavbě domu efektivně recykloval vyřazený materiál, který produkovaly okolní firmy zabývajíc se zejména dřevovýrobou. Skromný domek je umístěn na pozemku Tomových prarodičů a uvnitř nabízí vše, co mladý muž ke svému životu potřebuje – malou kuchyňku se základními spotřebiči, gauč, televizi, toaletu, kamna a také pohodlnou verandu. Celý objekt je vytápěn malými kamny, které jsou však vzhledem k rozměrům domku zcela dostačující.

    Ačkoliv domek svým rozměrem připomíná spíše větší úschovnu na nářadí, které známe z našich zahrad, útulnost Tomovu stavení nelze ani v nejmenším upřít. Nejsem si jistý, zda bych si v podobném domě dokázal představit žít na trvalo, ale takový víkendový pobyt? Ten by mohl být v tomto domečku velmi zajímavý a romantický.

    Pokud vás zajímá, jak se v podobném domě žije, sledujte Toma na instagramu, který věnoval právě tomuto projektu.

    Foto: Livingbiginatinyhouse.com.

  • V Německu postavili ekologickou a recyklovatelnou školku kompletně jako dřevostavbu

    Tradiční německá manufaktura ze strojírenského odvětví moc dobře ví, jakou cenu pro ni mají spokojení zaměstnanci. Pracovní trh u našich západních sousedů řeší podobně jako v Česku problém s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků – Německo je totiž hned po České republice zemí s druhou nejnižší nezaměstnaností v EU – proto každý zaměstnavatel bojuje o své zaměstnance seč mu síly stačí.

    To byl také důvod, proč společnost přišla s projektem mateřské školy určené pro potomky svých zaměstnanců, která disponuje kapacitou až 75 dětí. Celá budova je navíc pojata moderně i s ohledem na udržitelnost, ekologii a celkově nízkou uhlíkovou stopu.

    Dřevostavba se skládá z masivních dřevěných elementů vytěžených, opracovaných a připravených k finální kompletaci v Tyrolsku. Samotná montáž pak proběhla přímo na místě – ve firemním kampusu ve městě Ditzingen poblíž Stuttgartu.

    Sympatické na celém projektu je fakt, že ačkoliv je školka POLIFANT gGmbH Kindertagesstätte Blaugarten určena primárně pro potomky zaměstnanců, v případě nenaplněné kapacity je možné do školky přihlásit i ostatní děti z okolí Ditzingenu.

    Moderní dřevostavba zapadá do krajinnéh rázu

    Architektonické pojetí budovy vychází ze zvyklostí a tradic místních staveb. Okolí Ditzingenu je protkáno zemědělskými stavbami a farmami, a tak i tato nová školka přejímá tradiční prvky těchto staveb, jako je např. typická plochá sedlová střecha. V tomto případě je střecha ozvláštněná také svým zeleným travnatým porostem, který plní funkci izolační.

    Strukturu budovy tvoří prefabrikované neglazované masivní dřevo. Základ se skládá ze dvou 6 cm silných vrstev masivního strukturálního dřeva. Vnější plášť je pak tvořen vrchní vrstvou jedlových prken o tloušťce 2,7 cm.

    [easy-image-collage id=3017]

    Dřevo pochází z lesů s certifikací PEFC* a výroba budovy se obešla čistě bez použití lepidel, tudíž by stavba teoreticky mohla být bez problémů recyklována a znovu použita na cokoliv jiného.

    Díky spolupráci s regionální manufakturou v jižním Tyrolsku s relativně krátkou vzdáleností od Ditzingenu je ekologická stopa budovy velice nízká.

    Vytápění budovy je realizování pomocí dřevěných pelet, což je považováno za ekologickou alternativu šetrnou k životnímu prostředí.

    Projekt získal svůj prostor i na prestižním architektonickém portálu Archdaily.com

    Foto: Stefan Müller, ArchDaily.com.

    PEFC z anglického The Programme for the Endorsement of Forest Certification neboli program pro podporu certifikace lesů je mezinárodní nezisková nevládní organizace, která podporuje udržitelné hospodaření v lesích prostřednictvím nezávislé certifikace třetích stran.