SnadnoBydlet.cz

Category: Bydlení

  • Před malováním je nutné vyhladit zeď. Svedete to i bez zedníka

    Malování je velká akce. Nicméně nemyslete si, že stačí nakoupit štětky, válečky a barvy a pustit se se vší vervou do práce. Pokud chcete, aby barva co nejdéle na stěně vydržela a co nejlépe vypadala, bude vhodné si připravit podklad.

    Co s popraskanou stěnou?

    Máte-li ve zdi praskliny nebo díry od hřebíků či vrutů, malování je nejlepší příležitost, jak se jich zbavit. Smetete to jedním vrzem. Trhliny a díry můžete vyspravit buď speciálním tmelem, který se v požadovaném množství nanáší přímo z tuby na očištěná a navlhčená problematická místa a následně se zapraví do díry pomocí ocelové špachtle nebo hladítka a finálně vybrousí brusným papírem, nebo můžete použít sádru. Tu rozmícháte s potřebným množstvím vody, směs aplikujete na otvor a také zahladíte špachtlí nebo hladítkem. Nakonec vyhladíte smirkovým papírem.

    Odmaštění stěny

    Před malováním se doporučuje stěnu vysát vysavačem s násadou s kartáčkem, aby byla úplně čistá a bez prachu. Pokud máte stěnu mastnou, třeba za sporákem, omyjte ji houbičkou namočenou ve vodě s pracím mýdlem, klidně i několikrát po sobě. Na větší plochy místo houbičky použijte malířskou štětku.

    Foto: Shutterstock

    Nevynechávejte penetraci

    Chceme-li udělat vše pro to, aby nátěr na stěně držel a neodlupoval se a aby nám nevznikaly fleky, stěny před malování napenetrujeme. Penetrace sjednotí savost jednotlivých povrchů a připraví podklad pro nanesení malířské barvy. Penetraci nanášejte válečkem nebo štětkou, v případě savého podkladu klidně i ve více vrstvách.

    Vypořádejte se s plísněmi

    Pokud vás trápí někde plíseň, před malováním máte ideální příležitost se jí zbavit jednou pro vždy. V ideálním případě nespoléhejte jen na Savo, ale vyčistěte zeď hloubkově. Postižené místo navlhčete vlažnou vodou, pak plíseň pomocí zednické špachtle nebo hrubého kartáče seškrábejte, klidně i s omítkou. Pro jistotu ještě postříkejte Savem a nechte zaschnout.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Stavimbydlim, Ceskykutil, Vladcemopu, Diy

  • Jak odstraním plíseň ze zdi? Dá se to jednoduše a bez chemie

    Plíseň na zdi je noční můrou. Jak se s ní rychle, efektivně a ideálně jednou provždy vypořádat? A jak zařídit, aby se příště našemu příbytku širokým obloukem vyhnula?

    Proč a kde se tvoří plísně?

    Plísně mají rády teplo, vlhko, hlavně špatně větraná zákoutí. Milují kouty, rohy oken a dveří, překlady, parapety, prahy či plochy za nábytkem. Nepotřebují světlo. Písně se nejčastěji tvoří v domácnostech s vysokou vzdušnou vlhkostí, která klidně může vzniknout jen běžným životem. Žehlení, vaření, sprchování, všechny aktivity, které produkují vodní páru, přispívají ke zvýšení vlhkosti. Plísně samozřejmě vznikají i ze závažnějších důvodů jako je narušený plášť budovy, poškození střechy, špatná hydroizolace nebo zatékání.

    Náležitá ochrana. Respirátor a rukavice

    Než se pustíte do boje s plísní, dobře se vybavte, protože nepřítel je velice nebezpečný, i když ho nevidíme. Z plísní se totiž mohou vzduchem šířit jejich spóry, a ty jsou pro lidský organismus nebezpečné. Proto použijte roušku nebo ještě lépe respirátor, pracovní rukavice a také oblečení s dlouhým rukávem a dlouhými nohavicemi.

    Když je plíseň menší

    Stačí zpravidla nastříkat prostředkem proti plísním, nechat působit, nechat stéct, utřít, vyvětrat a je hotovo. To ovšem může být dočasné řešení, protože plíseň se může znovu objevit.

    Zákeřné plísně

    Chcete-li se plísní zbavit jednou provždy, postříkejte místo Savem nebo speciální dezinfekcí, přípravek nechte 3 hodiny působit. Poté mechanicky škrabkou nebo špachtlí plíseň oškrabte, klidně až na cihlu, podle potřeby. Bude-li třeba znovu použijte dezinfekci. Zeď postříkejte Savem a natřete penetrací. Až budete malovat, do poslední vrstvy přimíchejte přípravek určený k preventivní ochraně proti plísním.

    Foto: Shutterstock

    Ošetření plísní bez použití chemie

    Kdo brojí proti chemii, může klidně vyzkoušet babské rady, koneckonců naši předkové Savo neměli a taky žili.

    • Alkohol. Použijte co nejčistší destilát. Odstraní plíseň nejen z povrchu, ale také její podhoubí.
    • Bílý ocet. Nalijte neředěný bílý destilovaný ocet do rozprašovače a postříkejte jím inkriminované místo. Nechte pár hodin působit, poté vysušte nebo otřete.
    • Soda. Lžičku sody rozmíchejte ve sklenici vody, roztok přelijte do rozprašovače. Protřepejte a nastříkejte na plíseň. Nechte 10–15 minut působit a poté plíseň odstraňte pomocí houbičky nebo kartáčku. Po uschnutí můžete postup raději několikrát zopakovat.
    • Tea tree olej. Rozmíchejte lžičku tea tree oleje ve sklenici vody, nalijte do rozprašovače. Protřepejte a nastříkejte.

    Jak plísním předcházet?

    Větrat, větrat, větrat. A to v každém ročním období. Na podzim a v zimě můžete krátce, ale zato intenzivně. Pokud nemáte v koupelně okno, tak používejte ventilátor.  Soustřeďte se také na optimální vlhkost, ta by se měla pohybovat v rozmezí 45-55 %. Při vaření používejte digestoř, nábytek nemějte úplně naražený na zdi. Pokud možno, sušte prádlo v sušičce.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Odstraneniplisne, Napady-navody, Maliri-nateraci, Maids, GreenGeniewny

  • Zlomený klíč ze zámku zvládne vyndat každý. Nevolejte zámečníka na každý problém

    Lidem se čas od času přihodí situace, se kterými nepočítají a ve kterých si absolutně nevědí rady. Jedou z nich je zalomení klíče v zámku. To přichází téměř panické stavy a jediný nápad – zavolat zámečníka. Než začnete zběsile hledat kontakt, vyzkoušejte jeden z triků, jak si poradit se zalomeným klíčem i bez odborné pomoci.

    Magnet

    Máte-li náhodou doma skutečně silný magnet, mohl by vám ve vaší prekérní situaci pomoci. Nejprve promažte zámek zámečnickým olejem. A poté silný magnet přiložte ke klíčové dírce a jemně jím pohybujte ze strany na stranu. Chce to chvilku času a trpělivosti, ale šance na úspěšnou misi je vysoká. Každopádně pozor, funguje jen na klíče ze železa, slitina má smůlu.

    Druhý klíč nebo kancelářská sponka

    Opět prostříkejte zámek zámečnickým olejem. Vezměte si stejný klíč, vsuňte ho do zámku z druhé strany a zkuste zalomený klíč vystrčit. Podobně funguje také kancelářská sponka, jedhla, špendlík nebo plát lupínkové pily.

    Lepidlo

    Dobrý způsob pro mělce zalomený klíč. Chce to speciální lepidlo na kovy. Tím potřete kus zlomeného klíče, který máte v ruce, a vsunete ho do zámku. Klíč by se měl v zámku díky lepidlu spojit, proto počkejte několik vteřin a pak ho zkuste vytáhnout. Vytažení musí proběhnout rychle jedním plynulým pohybem a v době, kdy lepidlo ještě zcela nezaschlo. Při nanášení lepidla to příliš nepřežeňte, aby se klíč nepřilepil k vložce. Nezkoušejte u klíče auta nebo motorky.

    Foto: Shutterstock

    Nůžky a pinzeta

    Vezměte si malé ostré nůžky (manikúrní nejlépe). Jejich špičkou zatlačte na zalomený klíč v zámku z boku a snažte se ho mírně povysunout. Jakmile se vám to podaří, přichází na řadu pinzeta, kterou zalomený zbytek klíče vytáhnete. Použít můžete také malé kleště.

    Proč se klíč může zalomit v zámku?

    Nejčastěji za to mohou nekvalitní materiály, ze kterých je klíč vyroben, k zalomení dochází také z důvodu opotřebení nebo také zanesení či zkorodování zámku. Někdy je na vině také mechanické poškození klíče, pokud jste ho používali ještě k jiným činnostem, než je odemykání a zamykání. A občas katastrofu způsobí nepromazaný zámek. Klíč se v něm zasekne a zlomí.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Ceskykutil, Napady-navody, wikiHow

  • Jak správně utěsnit vanu kolem stěny. Je třeba dodržet přesný postup pro utěsnění

    Každý chceme mít nádhernou, funkční koupelnu. Jedním z důležitých úkonů je správné zasilikonování vany. Silikon totiž utěsňuje spáru mezi stěnou a vanou a zabraňuje tak vodě, aby tekla tam, kam nemá. Ať už se chystáte na silikonování v zbrusu nové koupelně, nebo jen potřebujete svůj starý zašlý silikon vyměnit za nový, jste tu správně.

    Silikon kolem vany zčernal

    Nejspíš vás trápí, že silikon kolem vany změnil barvu z čistě bílé na černou. Není to nic pěkného na pohled a vlastně ani pro zdraví. Hlavně si nic nevyčítejte, i v případě sebelepšího úklidu silikon začne vlivem usazené vody po čase černat. Ale nejde o nic neřešitelného.

    Odstraňte starý silikon

    Starý silikon špachtlí nebo nožem odstraňte. Mělo by to jít snadno, jen dávejte pozor na vanu, okolní spáry a kachličky. Profíci používají speciální vyřezávače tmelu s profilovanou hlavou a ostrým břitem. Existuje také chemický odstraňovač silikonu, které ho naruší a změkčí. Gel necháte působit 10-15 minut, následně ho seškrábete plastovou stěrkou a povrch utřete hadrem do sucha. Odstraněný silikon vyhoďte do koše a spáru umyjte a hlavně pořádně odmastěte.

    Foto: Shutterstock

    Naneste nový silikon

    Silikon, konkrétně sanitární silikonový tmel odolný proti vodě, plísním a UV záření, naneste po celé délce spáry od začátku do konce vany. Teď vás čeká úkol nejtěžší, a to silikon nádherně vyhladit.

    Stěrka nebo prst?

    Řemeslníci se nemohou dohodnout, někdo silikonuje pouze pomocí prstu, jiný si chválí stěrku. Vyzkoušet můžete obojí. Pokud volíte prst, namočte si jej do mýdlové vody a začněte vyhlazovat. Vyhlaďte vždy jen pár centimetrů a pak prst opět namočte. Pokud se vám dílo nedaří, jak jste si představovali, a silikon někde schází, prostě jej přidejte a pokračujte ve vyhlazování.

    Nechte zaschnout

    Jakmile máte vyhlazeno, nechte silikon pořádně zaschnout. Takže na něj minimálně 8 hodin nesahejte, jinak ho poškodíte. Tak a je to hotovo.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Stavimbydlim, Primakoupelny, WikiHow

  • Maso lze uchovat i bez ledničky. Stačí vyzkoušet letité způsoby

    Myslíme si, že jsme mnohem mnohem chytřejší než naši předkové, ale když dojde na uchování potravin, těžko bychom si bez lednice a mrazáku poradili. Jak se dá uchovat maso i mimo lednici?

    Babské rady. Ocet, sůl i cibule

    Jestliže potřebujete uchovat maso čerstvé a poživatelné i bez ledničky po relativně krátkou dobu (od pár hodin do pár dní), stačí se řídit moudrostí našich prababiček.

    • Čerstvé maso zabalte do utěrky namočené do octa a uložte na co nejchladnější místo (ideálně sklep, nebo komora).
    • Maso nasolte a zalijte olejem, aby bylo celé ponořené.
    • Máte-li dost cibule, pokrájejte ji na kolečka a maso s ní celé obložte. Cibule zabrání bakteriím, aby maso rychle kazily.

    Pokud chcete, aby maso bez lednice vydrželo déle, bude třeba zvolit o něco náročnější metody.

    Sušení masa

    Maso se sušilo už ve starověku. Když zvládneme adekvátně odstranit vlhkost, získáme potravinu plnou bílkovin. Jaké maso můžu sušit? Plátky drůbežího masa, hovězího masa, mleté vařené hovězí maso i zvěřinu. Sušit můžete v různých přístrojích jako jsou horkovzdušné fritézy a dehydrátory, nejdostupnější je ale sušička potravin. Maso se suší při teplota 75 – 80 °C. Dokud není úplně suché. Trvanlivost není až tak dlouhodobá. V chladné a tmavé spíži vydrží asi měsíc. Pokud chcete, aby maso vydrželo mnohem déle, musíte lyofilizovat, tedy sušit mrazem. Maso pak vydrží až 25 let. Ale musíte ho uzavřít do vzduchotěsné nádoby a mít peněz jako šlupek, protože lyofilizátor není zrovna nejlevnější.

    Foto: Shutterstock

    Zavařování

    V našich končinách velmi oblíbené. Jídlo totiž vydrží několik let, nemusíte ho rozmrazovat, stále máte oběd po ruce. Zavařené maso je také velice praktické, můžete ho vzít s sebou na chalupu nebo dovolenou. Jediná nevýhoda může být, že po dlouhém vaření občas dochází k mírné změně chuti a textury. Kuřecí a vepřové si svou původní chuť a svůj původní vzhled drží o něco lépe než hovězí a zvěřina.  

    Existují samozřejmě další metody jako je fermentace, uzení studeným kouřem nebo nakládání masa do soli. Všechno má své výhody a nevýhody a potřebujete mít určité znalosti.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Recepty, Heritagerevived, Natureofthenorth.co, Roguepreparedness, Medium

  • Efektivní způsob čištění zámkové dlažby. Bude vypadat jako nová i po mnoha letech

    Zámková dlažba, lidově zámkovka, je oblíbená pro svou životnost, odolnost a stabilitu. Často jí však špína, šmouhy od pneumatik, skvrny od grilování, mech a plevel změní k nepoznání. Jak ji vyčistit, aby zase vypadala jako nová?

    Jaké má zámková dlažba výhody a nevýhody?

    Jednotlivé dlaždice se dají uzamknout do sebe, a proto dobře drží pohromadě, přesto, že se dlažba pokládá tzv. na sucho. Zámkovky můžete koupit v mnoha různých vzorech i barvách, takže si vyberete tu, která nejlépe dotvoří váš pozemek. Zámková dlažba je odolná proti opotřebení, mrazu i většině chemikálií. Snese velké zatížení a dobře se mění její jednotlivé kostky. Co na zámkovce dokonalé není, je složitá úprava terénu před pokládkou a také prorůstání plevelů.

    Všechen plevel pryč

    Nejprve začněte s plevelem a mechem. Ty je třeba ze zámkovky odstranit minimálně jednou, ideálně dvakrát ročně. Často si vystačíte pouze s mechanickým čištěním, škrabkou, kartáčem nebo zahradní vidličkou. Můžete na to jít i postaru a vylít na plevel vařící vodu. Tak to dělaly naše babičky. Nebo si nakupte nějaké chemické přípravky. Pokud mech zarputile drží, použijte na něj přípravek určený konkrétně k hubení mechů.

    Foto: Shutterstock

    Jde se čistit

    Populární to zřejmě nebude, ale vaší zámkové dlažbě nejvíce prospěje čištění mýdlovou vodou a obyčejným kartáčem nebo tvrdým smetákem. Hezky kachlička po kachličce. Samozřejmě, že vás svrbí ruce a už už chcete sahat po vysokotlakém čističi. To samozřejmě můžete, ale zahráváte si s ohněm, tedy s vodou. Jedno vyčištění wapkou se rovná pěti letům odolávání dešti, kroupám, mrazu, sněhu, slunci a větru. Ostrý tlak může narušit strukturu dlaždic, proniknout příliš silně do spár a vyplavit písek, což by narušilo funkčnost celé dlažby. Pokud vysokotlaký čistič přeci jen použijete, nastavte si raději nižší výkon.

    Zapískujte a naimpregnujte

    Po vyčištění a uschnutí v případě potřeby dlažbu zapískujte. To znamená koupit jemný písek, který vmetete smetákem do všech otvorů. A poslední krok, o kterém málokdo tuší. Zámkovce výrazně pomůžete, když ji budete pravidelně impregnovat. Déle vám vydrží a bude se snadněji udržovat.

    Zdroj: YouTube

    Foto: Shutterstock, zdroj: Chatar-chalupar.cz, Obb.cz, Terrastonelandscaping, Enviro-loc

  • Jak se správně řežou cihly. Použijte bezprašnou metodu

    Většina dnešních lidí se k řezání cihel nikdy v životě nedostane, ale pokud zrovna vy spadáte do vzácné kategorie kutilů, kteří rekonstruují nebo staví sami, máme informace, které byste, než se pustíte do díla, měli vědět.

    Kdo je připraven, není překvapen

    Řezání cihel sice není raketová věda, ale vyžaduje určitou přípravu, udělejme si takové kratičké BOZP. Pokud jdete řezat cihly, vhodně se oblečte a obujte. Čas od času se může z cihly odštípnout ostrý kousek, který by vám mohl ublížit. Proto obujte plnou obuv a oblečte se do dlouhých kalhot a dlouhého rukávu. Nezapomeňte ani na rukavice. Na oči si nasaďte pracovní brýle a na obličej nahoďte respirátor. Já vím, v době COVIDU jste se zařekli, že si ho dobrovolně už nikdy nenavléknete, ale věřte, že jemný prach, který z cihel létá, vašim dýchacím cestám neprospěje. Pokud ovšem vyzkoušíte bezprašnou metodu, prachu signifikantně ubyde.  

    Flexa (úhlová bruska)

    Asi nejvhodnější řešení pro hobby stavitele. Do flexy koupíte diamantový kotouč, ideálně určený přímo k řezání cihel. Pokud budete mít přesnou ruku, tak cihly nařežete poměrně prezicně a relativně rychle. Jen se při práci hodně práší.

    Foto: Shutterstock

    Bezprašný systém pro vodní řezání

    Z toho důvodu si můžete ke své úhlové brusce dokoupit bezprašný systém pro vodní řezání. Ten sestává z nádrže na vodu s čerpadlem a bezpečnostní ochranou proti vodě, krytu na řezný kotouč a hadice. Řez s tímto systémem je rychlejší, přesnější, kotouč déle vydrží, a hlavně z cihel nelétá prach.

    Ekonomické řešení

    Celý tento „vodní“ systém je poměrně drahý, takže pokud nechcete investovat, můžete to udělat hezky postaru. Vy řežte cihly flexou a kolega vám může místo, které právě řežete, mírně polévat vodou. Prach tak výrazně snížíte.

    Ocaska

    Tzv. ocasová pila, do které můžete dokoupit pláty přímo na cihly, odvede také docela dobrou práci. Mezi hobby stavaři je velmi oblíbená.

    Rámová pila s diamantovým kotoučem

    To je stroj pro fajnšmekry. Diamantový kotouč nádherně, čistě cihly uřeže pod úhlem od 45°do 90°C. Kotouč se musí chladit, proto je třeba zajistit a vyměňovat vodu. Díky vodě nejen že se kotouč nepřehřívá, ale také cihly téměř vůbec nepráší.

    Zdroj: YouTube

    Foto: Shutterstock, zdroj: Napady-navody.cz, Prodej-naradi-profi, TheSpruce

  • Soused si nařídil kameru přímo na náš dům. Dá se s tím něco dělat?

    Sousedské soužití často není jednoduché. Přesahující větve stromů, štěkající pes, nevychované děti, záliba v hlasitých hobby činnostech nejlépe v sobotu odpoledne nebo třeba i kamera podezřele namířená na část vašeho pozemku. Jaké práva a povinnosti z užívání bezpečnostní kamery pro sousedy plynou?

    Kdo může vlastnit bezpečnostní kameru?

    Bezpečnostní kameru si může zakoupit každý. Ale měl by ji používat pouze v případě, kdy sledovaného účelu (ochrana majetku nebo zdraví) nelze účinně dosáhnout jinou cestou.

    Mohu zveřejnit záznam z kamery?

    Ne. A to ani v případě, že jde o kameru snímající pouze váš pozemek. Pokud máte zachyceného zloděje, jste povinni záznam předat policii, nicméně za žádných okolností nejste oprávněni záznam zveřejnit, např. na sociálních sítích. To je možné pouze za výslovného souhlasu osoby zachycené na záznamu.

    Monitorování vlastního bytu, domu nebo pozemku

    Jako vlastník nemovitosti máte právo bez omezení sledovat výhradně svůj vlastní pozemek (a jeho bezprostřední hranici) nebo svou vlastní nemovitost. Nejste povinni svou koupi kamery a sledovací činnost nikomu hlásit. Důležité je však kameru adekvátně nastavit. Přesvědčte se, že skutečně nezabírá nic víc než jen okrajovou hranici, z které by mohlo přijít nebezpečí. Žádné veřejné komunikace, okolní domy, okna, dveře, bazény atd.

    Foto: Shutterstock

    Co když sousedova kamera snímá část mého pozemku?

    Pokud soused tvrdí, že kamera jinak nastavit nejde, je povinen zajít za vámi a opatřit si souhlas se zpracováním osobních údajů. Pokud mu ho neudělíte, nesmíte pořizovat záznamy nebo bude muset kameru umístit jinam. Jestliže domluva po dobrém nezabere, zajděte podat oznámení ze spáchání přestupku (tzv. schválnost) proti občanskému soužití na přestupkovou komisi ve vaší obci.

    A co atrapy kamer?

    Mnoho lidí si v rámci preventivních opatření proti zlodějům pořizuje tzv. falešné kamery, tedy atrapy. Ty máte právo vlastnit zcela bez omezení. Pokud byste přeci jen někým byli požádání o přístup k osobním údajům (GDPR), dotyčnou osobu ubezpečte, že její osobní údaje nejsou zpracovávány.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Portal.gov,Denik, Chytryradce

  • Tepelné čerpadlo a radiátory, to nejde dohromady. Spíše proděláte než ušetříte

    Tepelné čerpadlo v kombinaci s radiátory může být efektivním systémem vytápění, ale je důležité zvážit několik faktorů, aby byl výkon optimální. Tepelné čerpadlo funguje na principu přenosu tepla z jednoho místa na druhé, často ze vzduchu, vody nebo země, a jeho účinnost závisí na teplotním rozdílu mezi zdrojem tepla a vytápěným prostorem.

    Typy tepelných čerpadel

    Tepelná čerpadla jsou zařízení, která získávají teplo z jednoho prostředí a přenášejí ho do jiného, a to buď k vytápění, nebo k chlazení. Existuje několik hlavních typů tepelných čerpadel, které se liší tím, odkud získávají teplo a jakým způsobem ho přenášejí. Zde jsou nejběžnější typy: vzduch-voda, vzduch-vzduch, země-voda, voda-voda, vzduch-vzduch s rekuperací.

    Správná integrace tepelného čerpadla

    Proto, aby tepelné čerpadlo společně s domácím vytápěním fungovalo tak jak má, je nutné dodržet základní pravidla správné integrace. V případě volby radiátorů se doporučují nízkoteplotní radiátory. Ty jsou ideální pro tepelná čerpadla, protože pracují s teplotami mezi 30 až 45 °C. Radiátory musí být dostatečně velké, aby poskytly potřebný výkon při těchto nižších teplotách.

    Druhým vhodným způsobem je podlahové vytápění. Nízkoteplotní systém podlahového vytápění pracuje ještě při nižších teplotách, než nízkoteplotní radiátory. Obvyklá teplota podlahového vytápění se pohybuje mezi 25 až 35 °C, což je ideální volba pro tepelná čerpadla, neboť tato kombinace zajišťuje vysokou účinnost. Podlahové vytápění rovnoměrně rozděluje teplo po celé ploše místnosti, což zvyšuje tepelný komfort.

    Foto: Shutterstock

    Jak jsou na tom čerpadla s klasickými radiátory

    Nainstalovat si do domu tepelné čerpadlo s úmyslem, že budete nadále používat klasické radiátory není správná volba. Ptáte se proč tomu tak je? Na tuto otázku vám rádi odpovíme, protože si myslíme, že je důležité mít o tomto faktu povědomí.

    Jedná se o to, že klasické radiátory jsou navrženy tak, aby pracovaly při vyšší teplotě. Pro upřesnění se bavíme o teplotách dosahujících běžně 60 až 80 °C. Jak už z poznatků výše víme, k tepelným čerpadlům se hodí nízkoteplotní systémy vytápění a klasické radiátory jsou pravým opakem.

    V takovém případě by bylo nutné buď zvýšit velikost radiátorů nebo použít systém, který umožňuje vyšší teplotu topné vody, což však může snížit účinnost čerpadla, čímž se dostáváme do začarovaného kruhu. Pokud byste počet radiátorů zvýšili, počítejte s výrazně vyšší spotřebou energie, což při dnešních cenách razantně pocítíte. Doporučujeme tedy celou záležitost rozumně promyslet, než se dáte na věc.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Traderadiators, Heatable, Stiebel-eltron

  • Multifunkční gabiony jsou velkým trendem českých zahrad

    Možná, že jste pojem gabion v životě neslyšeli, ale stoprocentně jste nějaký už viděli. Drátěné ploty vyplněné kamením jsou k vidění čím dál častěji. Co vše jste o gabionu nevěděli a proč o něm uvažovat?

    Co je gabion?

    Gabiony jsou jednoduše řečeno drátěné koše naplněné kamením. Staví se z nich malé zídky, plotové sloupky, ale také velké opěrné zdi. Základem gabionu je drátěná konstrukce (z pozinkované oceli odolné proti povětrnostním vlivům) sestavená do požadovaného tvaru a následně naplněná kamením. Může jít o lámaný kámen, valouny nebo dekorační kameny. Někdo používá dokonce dřevěné špalky, cihly a další stavební odpad.

    Kde se vzaly gabiony?

    Ve stavebnictví. Plnily ryze praktickou funkci. Sloužily jako opěrné zdi či ochranné bariéry proti erozi. Nicméně díky své jednoduchosti, odolnosti a specifickému designu si proklestily cestu i do zahradní architektury. A pozor, nejen jako ploty.

    Foto: Shutterstock

    Gabion nejen jako plot

    Fantazii se meze nekladou, takže někteří nadšení zahradníci se neomezují na klasický gabionový plot, ale staví si z něj schody, stříšky, květináče, terasovité zídky, šopy, fontány, opěrné zdi pro popínavé rostliny nebo dokonce grily. Takže pokud se řadíte ke skupině obdivovatelů gabionu, rozhodně nemusíte skončit u plotu. Možností je nepřeberně.

    Proč zrovna gabion?

    Máme tady estetické hledisko. Někdo gabionové ploty z duše nesnáší, jinému přijdou osobité a praktické. Takže pokud vaše oko po plotu z gabionu touží, to samo o sobě je dostatečný důvod, proč si jej pořídit. Ale máme tu i další plus a tou je ekologie.

    Gabion je ekologický

    Konstrukce se plní přírodním materiálem, který je jak odolný, tak ekologicky šetrný. Navíc gabionový plot podporuje biodiverzitu. Do mezer mezi kameny pronikají živočichové, případně rostliny, což podporuje biodiverzitu, ekosystémy se mohou tvořit přímo na vaší zahradě. Tak přispíváte k udržitelnosti a ochraně přírody.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Stavimesidomecek, Homeincube