SnadnoBydlet.cz

Author: Zdeňka Ernekerová

  • Bohatá naleziště hub v Česku teď najdete na internetové mapě

    Každý druhý Čech si rád zajde do lesa na houby. Letošní počasí nasvědčuje tomu, že hub bude v českých lesích opravdu dostatek. Vše podpořilo vlhké a teplé počasí. V některých lesích se tak začínají objevovat různé druhy hříbků. Kam se jet podívat a nasbírat co nejvíce hub? O tom si povíme v následujících řádcích.

    Sledujte aktualizované mapy

    Tím, že svět žije internetem, tak postupně začaly vznikat mapy, kde a jaké houby můžete najít. Taktéž již existují i různé skupinky na facebooku, kde najdete různé tipy, kde najít větší množství hub.

    Standardně platí, že je vhodné začít hledat houby cca 10 – 15 dní po větších přeháňkách. Navíc, jestliže je po těchto deštích velké vlhko a také teplo, to vše podpoří růst hub. Nejvhodnější doba pro hledání hub je tedy od začátku července a to až do pozdního podzimu. Většinou houby najdete i v říjnu.

    Jestliže chcete mít vysokou pravděpodobnost nálezu hub, můžete nahlédnout na interaktivní mapu na stránkách českého hydrometeorologického ústavu. Tato mapa Vám tak naznačí, kde asi budou růst houby na základě výpočtu srážek a také vlhkosti.

    Foto: Shutterstock

    Horské oblasti mají žně

    Pokud se podíváme blíže, nikdy neprohloupíte, když zajedete do horských oblastí. Zde najdete houby v podstatě vždy. A to především hřiby kováře. Co se týče nižších poloh, tak tam můžete najít spíše hříbky dubové. Ty určitě hledejte pod duby. Dále lze najít i kozáky. U bříz pak najdete třeba březáky.

    Co se týče určité polohy, tak například v Karlovarském kraji moc hříbků nenajdete. A například masáků zde najdete tak průměrně. O něco lepší jsou místa kolem Františkových lázní. Zde už si můžete nasbírat velký dostatek lišek, hřibů a také křemenáčů. Třeba v Plzeňském kraji si smlsnete hlavně na hříbcích. V okolí Ústeckého kraje pak naleznete velký dostatek hub křemenáčů. V Libereckém kraji najdete opravdu málo hřibů. V Jihočeském kraji se vyplatí zajít v okolí Českých Budějovic na masáky. V okolí Ševětína pak můžete najít slušnou porci hříbků. Jistotou je však Šumava. Zde naleznete nejen hříbky, ale také lišky nebo masáky.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Info.chmi, Ceskenoviny

  • Češi chytají slimáky na pivo. Ale je to velká chyba, která způsobí více škody než užitku

    Jedním z hlavních problémů, kterým čelíme jako pěstitelé zeleniny, je invaze slimáků a plzáků na naše záhony. Experimentujeme s různými metodami, jak se těchto škůdců zbavit. Mnozí z nás s oblibou používají pivní pasti, což může být velká chyba.

    Aktivní jsou nejvíce ve vlhkém počasí

    Slimáci a plzáci se živí rostlinami i rozkládajícím se organickým materiálem. Jejich vysoká konzumace je možná díky jejich ústnímu aparátu. Během jednoho dne dokážou sníst množství potravy odpovídající polovině jejich tělesné hmotnosti. Je dobré vědět, že neničí jen nadzemní části rostlin, ale poškozují i podzemní části jako hlízy, plody a kořeny.

    Některé pasti nezaberou

    Pivní pasti jsou oblíbeným způsobem, jak se zbavit slimáků, i když se často mylně domníváme, že slimáci pijí pivo kvůli jeho chuti. Ve skutečnosti je přitahují kvasinky obsažené v pivu. Tyto pasti lákají slimáky z velké vzdálenosti, což může být problém, pokud je umístíme přímo mezi naše záhony se zeleninou. Neuvědomujeme si, že tím přitahujeme slimáky z širokého okolí, kteří by se jinak spokojili s jinou potravou. Namísto ochrany našich plodin tak slimákům připravujeme hostinu přímo uprostřed našich záhonů. Navíc, ne všichni slimáci se v pivu utopí – někteří se jen napijí a poté zamíří k naší zelenině.

    Foto: Shutterstock

    Šnečí sliz v kosmetice

    Slimáci a plzáci jsou nejaktivnější, když je vzduch vlhký, což je často během noci kvůli rose nebo za deštivého počasí. Aby se mohli snadněji pohybovat, vylučují sliz, který jim umožňuje lézt i na vertikální povrchy a hlavou dolů. Tento sliz je kombinací vody a antibakteriálních látek, které zajišťují hygienu a antiseptické prostředí. Hlavní složkou slizu je mucin, který ve spojení s vodou vytváří lepkavou konzistenci, zabraňuje vysychání, snižuje tření, čistí a chrání vajíčka. Mucin, tvořený glykoproteiny, které zadržují vodu, si získal pozornost i v kosmetickém průmyslu, který jej začal využívat ve svých produktech.

    Pivní past, ale rozumně

    Nastražte pivní pasti, ale umístěte je mimo záhony. Umístěte do vlhkého kouta, odkud slimáci už nenajdou cestu k zelenině. Mějte také na paměti, že slimáci dokáží pivo cítit na velkou vzdálenost, takže není potřeba je zvát přímo k vám na zahradu. Lepší je pasti rozmístit mimi vaši zahradu na neutrální místo bez záhonů.

    Zdroj: YouTube

    Foto: Shutterstock, zdroj: Theseedcollection, BHG

  • Jak zaštípnout česnek, aby byla úroda co možná nejlepší. Doporučil zkušený pěstitel

    Asi každý pěstitel by chtěl vyzkoušet pěstovat česnek. Ovšem v mnoha případech to vzdá, protože se mu to nedaří. Ovšem přicházíme s radami od zkušeného pěstitele, který poradí, jak správně o česnek během růstu pečovat. Zde je několik tipů, které vám mohou pomoci k úspěšnému vypěstování česneku.

    Ideální čas na zaštipování

    V první řadě je nutné česnek zasadit. Ideální sadba česneku je od podzimu až do jara. Česnek, který je vysázený na podzim je většinou lepší, než ten, který byl zasazený na jaře. Poté , až česnek trochu vyroste, tak ideálně na začátku června ho zkuste zaštípnout. Je to právě to období, kdy se objevují stvoly od česneku. Výhodou je, že k tomu nepotřebujete nůž. Opravdu stačí je zachytit stvol, který se nachází u země a je umístěn nad vrchními listy. Pozor však na listy, ty nechte zachované.

    A proč se to vlastně dělá? Je to hlavně z důvodu, že česnek se snaží dávat veškeré živiny do květenství a nedostatečně vyživuje růst česneku pod zemí. Proto se Vám tak může snadno stát, že česnekové paličky budou pak příliš malé pro sklizeň. A určitě stvoly česneku nevyhazujte. Můžete je využít například do salátů.

    Foto: Shutterstock

    Vždy zaštipujte a nebojte se toho

    Někdo by si řekl, že zaštipování je zbytečné a že nám česnek vyroste kvalitní. Můžete se však v tomto případě dost mýlit. Pokud totiž česnek nebudete správně zaštipovat, tak se může stát, že Vám česnek vydrží mnohem kratší dobu ve skládku. Spousta zkušených pěstitelů tento fakt potvrzuje.

    Skladování

    Skladování u česneku je také velice důležité. Jestliže se rozhodnete pro sběr úrody, je vhodné česnek umístit nejlépe na stinném a suchém místě. Také je důležité paličky česneku nechávat na místě, kde nebude pršet a nebudou paličky vlhnout. Po sklizení česnek určitě pověste do svazků. Lépe bude tak česnek schnout. Ve svazcích by mělo být umístěno maximálně 10 česneků. Hodně také záleží na velikosti.

    Foto: Shutterstock, zdroj: RHS, Gardenersworld

  • Nebezpečné žampiony se objevují na českých zahradách i v parcích. Způsobuje nepříjemnou otravu

    Máme tu sezónu sběru hub. Spousta lidí se žene do lesů a snaží se sbírat co to jde. Jenže sběr hub v lese nemusí být vždy jen bezpečný. Můžete se dost snadno splést. A to například v žampionech a jiných druzích žampionů, které jedlé moc nejsou a mohou způsobit zdravotní potíže. Jaké to jsou, to si povíme v následujících řádcích.

    Jsou podobné žampionům

    Žampiony dnes můžeme najít dokonce i na zahradě, v lese nebo taky u cesty. Ovšem neměli bychom být tak chtiví a měli bychom si ověřit, zda to opravdu žampiony jedlé jsou. Například takový žampion zápašný je houba, která Vám úplně dobře neudělá. Je to totiž houba pečárková, která roste všude po celý rok. Objevíte ji tedy nejvíce od května do listopadu. Objevuje se však úplně všude, takže si ji můžete často splést. Hodně Vám však může pomocí, že roste ve skupinkách a případně vytvoří čarodějné kruhy nejčastěji ve městských parcích. Zde však mnoho lidí houby nesbírá, a to hlavně z důvodu, že tam vykonávají svou potřebu pejsci.

    Žampion zápašný způsobí nepříjemné potíže

    Co vlastně víme o žampionu zápašném. Tento druh žampionu má matný a také velice hladký klobouk. Tento klobouk má bílou někdy i krémovou barvu. Velikostně je klobouček velký 5 – 15 cm. Pokud se podíváme pozorněji na klobouk tak uvidíme, že má kuželovitý tvar a uprostřed je plochá část. Jestliže je houba ještě malá a mladá, tak je klobouček uzavřený a ve tvaru válce. Jestliže se podívám pod klobouček, uvidíme, že má barvu růžovou. Čím je tento žampion starší, tím má tmavší barvu. Prstenec je kolem houby blanitý.

    Dobrou zkouškou, zda je žampion jedlý, je lehce dloubnout do klobouku a místo po dloubnutí rychle zežloutne. Když ještě chvíli počkáte, tak se dloubnutí začne měnit do šedé barvy a v konečné fázi se vrátí opět ke své barvě. A to je odlišení od jedlých žampionů. Ty po poškození nemění barvu.

    Foto: Shutterstock

    Pozor i na další jedovaté druhy

    Bohužel v lese nejsou jen tyto nejedlé žampiony. Je třeba si dávat pozor také na jiné druhy hub. Například typickou jedovatou houbou je pečárka Pilátova. Najdete však v lese například i pečárku perličkovou. Když jsou tyto houby mladé, snadno si je spletete s jinými houbami. Pozor si však dejte i na jiné smrtelně jedovaté houby. Například taková muchomůrka zelená se může snadno splést s jedlou muchomůrkou růžovkou (neboli masákem).

    Foto: Shutterstock, zdroj: Living.iprima, Discoverwildlife

  • Mandelinky vám zlikvidují nejen brambory, ale také rajčata. Funguje na ni snadný zahradnický fígl

    Mandelinka bramborová může být na pohled docela zajímavý hmyz, ale na zahradě a zejména na našich bramborových polích není vítána. Tento nebezpečný škůdce však má schopnost zničit listy brambor, což výrazně ohrožuje vaši úrodu, pokud proti němu nezasáhnete včas. Aby vaše brambory zůstaly v bezpečí, máme pro vás několik tipů, jak se jich zbavit.

    Larvy ničí nadzemní část brambory

    Pro pěstitele brambor je jednou z největších hrozeb, kromě plísně bramborové, objevení mandelinky bramborové na jeho rostlinách. Tento nebezpečný brouk se v posledních letech opět rozšířil a pokud proti němu nezasáhnete včas, můžete se rozloučit s bohatou úrodou. Larvy mandelinky totiž likvidují nadzemní část bramborové rostliny, což znamená, že hlízy nemají potřebnou výživu a výsledkem je buď velmi chabá, nebo žádná sklizeň. Proto je důležité, ať jste na výskyt mandelinky připraveni a můžete rychle zakročit, aby vaše brambory zůstaly v bezpečí.

    Poznat ji není težké

    Mandelinku bramborovou snadno rozeznáte podle jejího charakteristického vzhledu – je to poměrně velký brouk s černě pruhovanými krovkami. Z jejího latinského názvu vyplývá, že má deset pruhů, které ji zdobí. Dospělí jedinci dosahují délky kolem 1 cm a hlavní škody způsobují jejich larvy, i když ani dospělé samičky nejsou neškodné. Larvy nejsou tak fotogenické jako dospělci. A proto eliminujte jak dospělé brouky, tak jejich larvy, jinak se můžete s úrodou brambor rozloučit.

    Foto: Shutterstock

    Prevence je důležitá

    Každoročně měňte místo pro pěstování brambor. Pravidelná a důkladná kontrola porostu je nezbytná, jakmile začne růst nať. Vajíčka mandelinky se nacházejí na spodní straně listů, takže nestačí, když jen zběžně zkontrolujete rostliny. Je potřeba listy otočit a pečlivě je prohlédnout. Když objevíte dospělé mandelinky nebo larvy, nejlepší metodou je jejich ruční sběr. I když sbírání larev nemusí být příjemné, je to spolehlivý způsob. Použijte rukavice, což vám práci usnadní. Když nebudete sbírat ručně mandelinku, použijte insekticidy. Na mandelinku bramborovou existuje mnoho přípravků, jako například Mospilan 20 SP, Decis Protech, Samuraj nebo Sanium Ultra.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Pasti, Gardenia, Gardenerspath

  • Dřevostavby v Česku budou podstatně vyšší. Konečně to bude jako na západě

    V jiných zahraničních zemích se dřevěné výškové stavby stávají stále populárnějšími. A to až do takové míry, že celé městské čtvrti jsou tvořeny dřevem. Jak je to vlastně u nás s dřevostavbami.

    Investoři chtějí ekologický a udržitelný materiál

    Investoři si vybírají dřevo jako hlavní stavební materiál díky jeho ekologickým a udržitelným vlastnostem.

    V České republice však rozvoj dřevostaveb dlouho brzdila nevyhovující a špatná legislativa. Tato legislativa omezovala výstavbu na budovy do výšky čtyř podlaží, tedy 12 metrů požární výšky. Na jaře však vznikla úplně nová platforma pro udržitelné stavebnictví ze dřeva. Tato platforma z iniciativy potřeby změny legislativy dosáhla pokroku v této oblasti.

    Členové platformy se shodli na smysluplnosti své spolupráce a nastínili nadcházející změny v normách a legislativě. Tato iniciativa již nyní přináší pozitivní výsledky, což je pro celý obor povzbudivé. Je potvrzeno, že v nejbližších měsících dojde k významnému zrychlení legislativních úprav. Tyto úpravy umožní stavbu dřevěných budov vyšších než čtyři podlaží, tedy přesahujících 12 metrů požární výšky.

    Foto: Shutterstock

    Dřevostavby vysoké 12 metrů

    Do konce letošního roku bude institucemi ČAS, HZS a UCEEB vydané společné prohlášení o využívání požárně inženýrského přístupu, který umožní návrh dřevostaveb s požární výškou přes 12 metrů. A budou zveřejněny dvě technické normalizační informace pro projektování dřevěných konstrukcí. A čtyři ISO normy zaměřené na požárně inženýrský přístup, které budou zavedené jako ČSN. Tímto způsobem získají stavitelé účinný nástroj pro výstavbu dřevěných budov do výšky 22,5 metrů. UCEEB také pracuje na metodice, která rozšíří využití dřeva ve stavebnictví s aplikací požárně inženýrského přístupu.

    Společné úsilí směřuje k tomu, aby se ekologická výstavba dřevostaveb stala v České republice běžným standardem, podobně jako v Rakousku nebo Německu. Intenzivní spoluprací všech zúčastněných se podařilo přiblížit české normy k modernímu a ekologicky šetrnému stavebnictví. Možnost stavět vyšší vícepodlažní dřevěné budovy, které díky prefabrikaci vynikají rychlostí výstavby a nízkou uhlíkovou stopou, podpoří širší rozvoj tohoto typu bydlení. Klíčovým prvkem pro rozvoj tohoto nového odvětví bude v nadcházejícím období sdílení informací a osvěta.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Zpravy.ckait, Arhiv.HN, Obnovitelne

  • Daň z nemovitosti stoupla některým lidem až pětinásobně

    Zvýšení daně z nemovitosti, které letos již postihlo Českou republiku, je pro občany dvojnásobně bolestivé. O tom, jak velké náklady do budoucnosti nás občany postihnou, si povíme v následujících odstavcích.

    Daň z nemovitosti se zvyšuje

    Daň se totiž zvýšila nejen ze strany státu, ale také jednotlivých obcí. Například obyvatelé Zlína se ocitli v nepříjemné situaci, když zjistili, že letos zaplatí na dani z nemovitosti až pětkrát více než v minulých letech.

    Vlastníci nemovitostí jsou povinni každý rok platit daň. Tato daň se vztahuje na domy, bytové jednotky, pozemky, stavby a podobně. Termín splatnosti této daně je nejpozději do 31. května, přičemž částky přesahující 5 tisíc korun lze rozdělit na dvě splátky. Zatímco tato povinnost není nic nového, v roce 2024 dochází k významnému zvýšení výše této daně.

    Změny ve dvou úrovních

    Změny v daních z nemovitostí jsou realizovány na dvou úrovních. Daň z nemovitosti je obsažena v konsolidačním balíčku. Druhá úroveň je na jednotlivých krajů a obcí. Bez ohledu na to, zda se jedná o změny na úrovni státu nebo na úrovni obcí, ve většině případů to povede k výraznému nárůstu nákladů.

    Zdražení daně z nemovitosti přichází nejen z jednoho, ale hned z dvou směrů. Nejvýraznější změnou, kterou plánuje stát v rámci svého konsolidačního balíčku, bude pravděpodobně zvýšení sazeb daně. Ty se liší podle typu nemovitosti a průměrné navýšení by mělo dosáhnout až 80 %. Kromě toho se zavádí inflační koeficient, jenž se plně projeví až v následujících letech.

    Foto: Shutterstock

    Obce mohou získat výhodu pomocí koeficientů

    Obce nyní také získávají možnost zvyšovat daň z nemovitosti pomocí místních koeficientů. Toto navýšení se má v jednotlivých obcích značně lišit, a to podle konkrétních podmínek dané obce. Navíc může obec zvýšit koeficient pouze v určitých vybraných lokalitách, často ve městech s obchodními centry, hlavními dopravními tepnami a podobně.

    Pro některé je dobrá zpráva, že konsolidační balíček nepředpokládá obnovení daně z nabytí nemovitých věcí. Tato daň nebyla malá – sazba činila 4 %. Například při nákupu domu za 6 milionů korun by činila daň z nabytí nemovitých věcí 240 tisíc korun. V porovnání s tím je daň z nemovitosti relativně malou až zanedbatelnou částkou.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Financnisprava, Podnikatel

  • Dávejte si pozor na nádobí. Některé typy vypouštějí do jídla toxiny

    Kuchyně patří mezi nejdůležitější prostory v domácnosti pro každou hospodyňku. Proto je klíčové, aby v ní byly používány pouze kvalitní suroviny a nádobí. Dejte si pozor na následující typy hrnců, které mohou uvolňovat toxické látky do vašich pokrmů. Jaké to jsou, si povíme v následujících řádcích.

    Výběr nádobí je důležitý

    Vaše kuchyně je jednou z nejdůležitějších místností ve vašem domově. Je to místo, ve kterém se jednotlivé ingredience mění v chutné pokrmy pro celou rodinu i děti. Proto je také nesmírně nutné a důležité, aby nádobí v kuchyni odpovídalo určitým standardům. Při vybírání nádobí do kuchyně je důležité, abyste byli extrémně opatrní. Některé hrnce totiž vypouští do jídla toxické látky.

    Pozor na keramiku a hliník

    Keramické hrnce a pánve mohou vypadat atraktivně a esteticky, ale bohužel do vašich pokrmů mohou uvolňovat škodlivé látky a toxiny. Tyto hrnce jsou totiž vyrobeny z různých kovů pokrytých syntetickými polymery. Při vaření nebo ohřívání jídla v keramickém nádobí se po nějaké době může začít uvolňovat olovo. I velmi malé množství olova je pro lidské zdraví velmi nebezpečné.

    Ani hliníkové hrnce nejsou dost bezpečné, protože časem uvolňují hliník do pokrmů. Přestože jsou opatřeny ochrannou vrstvou, tak se tato vrstva při častém používání postupně opotřebovává a nakonec zcela zmizí. Když se hliník dostane do těla, začne se hromadit v klíčových orgánech, což je zvláště nebezpečné, pokud se dostane k nervovému systému.

    Foto: Shutterstock

    Pozor na měděné hrnce

    Dalším nebezpečným nádobím jsou pak měděné hrnce. Měď má výbornou tepelnou vodivost, ale zároveň z ochranného povlaku snadno uvolňuje měď a nikl. Tyto kovy se mohou rychle dostat do jídla a způsobovat alergie. Měď navíc snižuje hladinu zinku v těle, což oslabuje imunitní systém. Nepřekvapí, že teflonové hrnce a pánve jsou také škodlivé. Při zahřátí na teplotu nad 370 stupňů Celsia začíná teflon uvolňovat karcinogenní látky, které mohou výrazně poškodit vaše zdraví. Proto zvolte nádobí z nerezové oceli, litiny nebo skla.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Chemtrust, Theswellscore

  • Rajčata je třeba správně zalévat. Je to různé v různých fázích vývoje

    Jestliže jste začátečník v pěstování rajčat, měli byste znát některé zásady ohledně pěstování. Velice důležitá je zálivka. A o tom si povíme v následujících odstavcích.

    Optimální podmínky pro růst jsou zásadní

    Rajčata jsou jednou z nejoblíbenějších a nejčastěji pěstovaných zelenin u nás. Jestliže chcete dosáhnout bohaté a kvalitní úrody, zajistěte jim optimální podmínky pro růst. Klíčovou součástí péče o rajčata je, vytvoření správné zálivky.

    Dnes na trhu najdeme desítky různých odrůd, které se liší barvou, velikostí, chutí i nároky na pěstování. Všechny však spojuje jedno: bez správné závlahy se dobré a velké úrody nedočkáme.

    Vzhledem k tomu, že mnoho rajčat se pěstuje ve sklenících nebo fóliovnících, musíme se sami postarat o každou kapku vody. To není jednoduchý úkol, pokud chcete dosáhnout úrody, kterou budou obdivovat i sousedé. Je důležité vědět, kdy a jak intenzivně zalévat, protože nároky rajčat se v průběhu vegetačního období značně mění.

    Vybírejte organické hnojivo

    Mějme na paměti, že rajčata mají velmi specifické požadavky na vlhkost půdy. Ideální je použít kvalitní organické hnojivo, které zlepšuje kvalitu a propustnost půdy.

    Je to velmi důležité, protože rajčata potřebují nejen dostatečnou zálivku, ale také období, kdy půda mezi zálivkami mírně vysychá. Během vegetačního období rajčata procházejí třemi fázemi, kdy potřebují různé množství vody.

    Když přesadíme mladé rostlinky na jejich konečné stanoviště, je klíčové, aby nejprve dobře zakořenily. To znamená, že jejich kořeny musí proniknout dostatečně hluboko a rozvětvit se, což umožní rostlině efektivně přijímat živiny. V této fázi zalévejte rajčata intenzivněji.

    Ve fázi, kdy jsou rostliny pevně zakořeněné, péči nechejte na přírodě, například na rose a dešti. Během suchých dnů však veškerá péče spadá na zahrádkáře, stejně jako při pěstování rajčat pod krytem. Před tím, než začnou růst plody, můžeme zálivku mírně omezit.

    Foto: Shutterstock

    V období růstu plodů je pravidelná zálivka nezbytností

    Jakmile se začnou tvořit a růst plody, pravidelná zálivka je naprosto nezbytná. Tímto způsobem nejen předejdeme možným chorobám rostlin, ale také zajistíme plynulý a rovnoměrný růst plodů, což je naším hlavním cílem. Rajčata ideálně zaléváme ke kořenům, ne na listy.

    V případě, že rajčata málo zaléváme, hrozí, že při následné větší dávce vody rajčata popraskají. To může vést k plesnivění a dalším problémům rajčat.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Gardendesign, Swanhose, Bloomling

  • Mech dokáže zničit každý trávník. Zkuste sodu a už vás trápit nebude

    Mech je věčným trapitelem zahrádkářů, kteří chtějí mít perfektní trávu. Chcete tedy účinně odstranit mech ze svého trávníku? Správná péče podpoří jeho růst a zdraví.

    Odolný mech může potrápit

    Krásný trávník může mít mnoho podob. Pro někoho je ideálem pečlivě udržovaný, hustý koberec, připomínající golfové hřiště, zatímco jiní preferují divokou, kvetoucí louku, kterou posekají jen dvakrát ročně a příliš trávník neřeší. Bez ohledu to, co se některým líbí, mech v trávníku obvykle není vítán, i když někteří ho tolerují lépe než jiní. Mech se však nejčastěji objevuje na vlhkých a stinných místech, často pod vysokými okrasnými či ovocnými stromy.

    Mech snižuje odolnost trávkíku

    Je opravdu důležité si uvědomit, že mech v trávníku nepředstavuje jen estetický problém. Pohlcuje velkou část vody a živin, což může vést k následnému oslabení trávy. Trávníky s častým výskytem mechu jsou pak náchylnější k vymrzání a obecně mají sníženou odolnost.

    Mechy jsou velmi odolné a pokud je z trávníku jen vyhrabete, brzy se objeví na stejném nebo jiném místě. Mají totiž tu výhodu, že kromě vláhy moc nepotřebují. Koření mělce a snadno se uchytí nejen v půdě, ale i na betonových střechách nebo omítkách, pokud tam najdou vhodné podmínky.

    K odstranění mechu pomůže modrá skalice

    K odstranění mechu ze střechy nebo omítky můžete použít zelenou skalici. Je to účinné, ale náročné, zvláště pokud nemáte snadný přístup ke střeše nebo nemáte profesionální postřikovač s širokým dosahem.

    Zelená skalice se však také používá k likvidaci mechu, lišejníků a dalších porostů na kůře ovocných stromů, což je problém hlavně u starších stromů. Ačkoli mech není pro stromy smrtelný, může výrazně zhoršit jejich stav.

    Mechy a lesní porosty jsou obvykle zelené rostliny, které prosperují v kyselém prostředí. Tento typ pH vzniká přirozeně v lese díky rozkladu jehličí, což vysvětluje, proč se mechy tam daří nejlépe. Boj o odstranění mechů z trávníků často spočívá v úpravě pH půdy, která je pro mechy likvidační.

    Foto: Shutterstock

    Zkuste využít obyčejnou sodu k odstranění

    Jednoduchým domácím prostředkem s vysokým pH je jedlá soda, známá také jako hydrogenuhličitan sodný. Tato látka je bezpečná, snadno dostupná, multifunkční a navíc cenově dostupná.

    Pro správné odstranění mechu z trávníku stačí, když smícháte jeden sáček sody s cca 8 litry vody. Tento namíchaný postřik by měl pokrýt až sto čtverečních metrů postižené plochy. Na upravení pH půdy využijte také zahradnické vápno. To je k sehnání v každém hobby marketu.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Rona, Backyardboss