Author: Ivan Blažek

Pěstovat bylinky se rozhodně vyplatí. Důvodů, proč bychom je měli pěstovat, je hned několik, tím rozhodujícím důvodem je však to, že jsou léčivé. Bylinky si poradí s kdejakou nemocí či neduhem. Pomohou nám od kašle, poradí si s nespavostí nebo s napnutými nervy, stejně tak nám dají do pořádku zažívání.

Mnozí lidé se stále k pěstování bylinek neodhodlali, což je velká škoda. Nepotřebují toho mnoho (jen teplo, světlo a pravidelnou zálivku), navíc je možné je pěstovat nejen v záhoncích na zahradě, ale také v bytě nebo domě.

Bylinek je však mnoho. Jaké druhy si tedy vysázet přednostně, jelikož je využijeme nejvíce?

Meduňka nejen proti nespavosti

Základem bylinkové zahrady by měla být jednoznačně meduňka. Jedná se o mrazuvzdornou bylinku, kterou lze pěstovat jako trvalku. Má mnohé využití. Nejčastěji se z meduňky dělá čaj, který se pije proti nespavosti nebo když nás trápí migréna. Ovšem dělá se z ní také obklad, který zklidňuje, či sirup.

Bez koriandru není kuchyně kompletní

Pěstování koriandru se nijak neliší od pěstování jiných bylinek. Sice je lepší ho pěstovat samostatně, ovšem sluníčko a teplo vyžaduje jako každá jiná bylinka. Bez koriandru není kuchyně kompletní, hodí se zejména do chleba nebo vynikne v bramborových pokrmech. O koriandru se ví, že zabraňuje nadýmání a že zmírňuje bolesti kloubů.

Život bez migrén díky mátě

Máta je bylinka, která nesmí chybět v žádné bylinkové zahradě. Nejčastěji se z ní dělají čaje, které úspěšně bojují proti migréně, ale také proti nachlazení. Pěstování máty není nijak složité, doporučujeme ji pěstovat ze sazenic, nikoli ze semínek.

Bazalka nejen do italských pokrmů

Milujete italskou kuchyni? V tom případě nesmí ve vaší bylinkové zahrádce chybět bazalka. Jedná se o velice chutnou bylinku, která potřebuje pravidelnou zálivku, jelikož nesnáší sucho. Stejně tak nemá ráda olejové postřiky a vyprahlé místo.

Co se týče využití, jak jsme zmínili, hodí se do všech italských pokrmů. Nejčastěji se přidává do špaget nebo jiných těstovin, často se přidává do italských dipů a dresinků. Z bazalky se ale také vaří bazalkový čaj, který dokáže ulevit od zánětu močových cest.

Prvosenku jarní nebo-li petrklíč najdeme ve volné přírodě, ale i na zahrádkách. Pro léčebné účely se využívá její kořen, stvol s květy i listy, ale pozor: kořen je u nás chráněný. Pokud si ho tedy nepěstujete doma.

Sběr

Květy petrklíče se sbírají v dubnu a v květnu, následně se velmi rychle suší na stinném a vzdušném místě. Pokud je sušíme v sušičce, tak potom do maximální teploty 40°C. Jestliže jsou správně usušené poznáme podle toho, že květ si zachoval barvu a jemně nasládlou chuť.

Oddenek s kořínky se sbírá buď brzy na jaře nebo na začátku léta a poté v srpnu. Kořen umyjeme ve studené vodě a sušíme stejně jako květ.

Listy se sbírají v době kvetení, tedy během dubna a května.

Všechny rostlinné části skladujeme v papírových obalech, v suchu a bez přístupu světla.

Petrklíč obsahuje spoustu zdraví prospěšných látek

Petrklíč obsahuje saponiny, glykosidy primulaverin a primaverin, flavonoidy, silice, minerální soli, třísloviny, kyselinu křemičitou. Všechny tyto látky vedou k blahodárným léčebný účinkům.

Prvosenka uvolňuje hleny, usnadňuje odkašlávání, využívá se při zánětech horních cest dýchacích, při akutní a chronické bronchitidě, zápalu plic, při chřipce či prochladnutí, doporučuje se při závratích, srdeční slabosti, dně či ledvinových kamenech, při revma, bolestech hlavy, neuróze, horečce, při poruchách metabolismu, bolesti trojklanného nervu, při artróze kloubů, je potopudná.

Užití petrklíče

Nálev: 10 gramů usušených prvosenkových květů nebo 1 polévkovou lžíci usušeného kořene zalijeme dvěma šálky vařící vody, necháme vylouhovat a pak scedíme. Pijeme 1 až 2 šálky denně.

Vlasová koupel: použije se nálev, stejně tak jím můžeme omývat mastnou pokožku.

Tinktura: čerstvou nať a kořeny rozsekáme, vložíme je do sklenice a zalijeme 40 % lihem v poměru 1:5. Necháme 14 dní louhovat, každý den protřepeme. Po uplynutí doby scedíme a přelijeme do tmavých lahviček a využíváme podle potřeby, hlavně při problémech s dýchacími cestami 3×30 kapek denně.

Lze si připravit i sirup či odvar.

Upozornění: petrklíč je ve větších dávkách mírně jedovatý, vyhnout by se mu měli lidé užívající léky na ředění krve a rovněž by k němu měly velmi opatrně přistupovat těhotné ženy.

Patříte ještě k těm, kteří museli do školy povinně nosit natrhaný šípek? Pak vám nemusíme příliš růži šípkovou představovat. Je to v našich končinách velmi hojně rozšířený keř s pichlavými trny, hezkými květy a plodem v podobě červeného šípku. Růži šípkové se kromě šípku také jinak říká planá růže, divoká růže či trnová růže.

Šípek sbíráme na podzim

V září a říjnu sbíráme zralý plod růže, tzv. šípek do doby, než začne měknout. Poté ho uměle sušíme do 60 °C a následně ještě necháme dosušit při pokojové teplotě, a tak si uchovává vitamín C. Vysušený produkt je oranžovo červený nebo světle červený, kysele trpký a není cítit.

Šípek obsahuje

Šípek obsahuje velké množství vitamínu C (přibližně patnáctkrát více než citron), který je obzvlášť důležitý pro celkovou obranyschopnost, dále také B a K, třísloviny, organické kyseliny, cukry, flavonoidy, silice, slizy, pektin, vanilin, kyselinu nikotinovou, karoten, fosfor, vápník, draslík, hořčík, taniny atd.

Léčivé účinky

Šípek má vynikající účinky na zánět močových cest a ledvin, při písku a kamenech v močovém měchýři, žlučníkových kamenech rovněž pomáhá při kolice žaludku, nachlazení, kašli, při horečkách, průjmu, ateroskleróze, při nemocech žaludku, snižuje cholesterol, bolestech v krku, čistí krev, má močopudný účinek, používá se při špatně se hojících ranách a pro zlepšení srůstu kostí po zlomeninách.

Využití šípku

Čaj ze šípků lze připravit dvěma způsoby:

Čaj I.: hrst čerstvých šípků povaříme 10 – 20 minut v jednom litru vody. Poté šípky rozmačkáme a pokračujeme ve vaření. Pak vylouhujeme a pijeme.

Čaj II.: 20 g sušených šípků rozdrtíme a přes noc necháme namočení v jednom litru studené vody. Druhý den zahřejeme těsně pod bod varu, pak scedíme, ochutíme medem a podáváme. U sušených šípků odstraňujeme štiplavé chloupky.

Šípková moučka: používá se jedna lžička po jídle.

Kuchyň: ze šípků lze udělat víno, marmeládu, kompot, ale opět nejprve odstraňte chlupaté nažky. Z čerstvých okvětních lístků lze připravit sirup.

Šípky nemají žádné vedlejší účinky, můžeme vypít více jak litr denně, jen častěji budete chodit na toaletu.

Pro svou účinnost ho někteří řadí mezi tzv. královské byliny. Řepík lékařský znali už ve starém Egyptě, když byl využíván při onemocnění jater, zraku, později řepíkem léčili i střelná poranění, a dokonce i potenci.

Bylinu najdeme poměrně bez problémů i u nás na okrajích lesů a cest, na mezích a chodnících, na kopcích a svazích. Je hodně podobná divizně.

Řepík lékařský sbíráme v létě

Sbírá se kvetoucí nať řepíku, to znamená v měsících červnu až srpnu. Rostlinu sušíme zavěšenou ve svazcích a co nejrychleji, aby nezhnědla, pak je již nevyužitelná. Při sušení by neměla nať obsahovat plody.

Tato bylina obsahuje třísloviny, hořčiny, silici, flavonová barviva, fytoncidní látky.

Léčivé účinky

Řepík je výborný při zánětech v krku, dutiny ústní, hrtanu, mandlí, při angíně, při unavených a přetížených hlasivkách, tuberkulóze. Využívá se rovněž v léčbě kurdějí, chudokrevnosti, revma, při cirhóze, tvrdnutí jater, při nemoci sleziny, krčních uzlin, bolestech v kříži, rozedmě plic, zvětšeném srdci, při křečových žilách a bércových vředech. Má protizánětlivé a dezinfekční účinky.

Užití řepíku

Využití řepíku je nesmírně bohaté. Nejčastěji se můžeme setkat s následujícími recepty:

Čaj z řepíku

Čajovou lžičku řepíku spaříme 1/4 litrem vody a vyluhujeme. Můžeme pít až tři šálky denně.

Řepíková koupel

200 g bylinek dáme přes noc vylouhovat do studené vody. Druhý den zahřejme a vylijeme do teplé koupele, kterou provádíme cca 30 minut. Pomáhá při kožních problémech, hemeroidech a především by se děti, trpící tuberkulózou krčních uzlin, měly v řepíku koupat každý den.

Kloktadlo z řepíku

2 polévkové lžíce sušené řepíkové natě zalijeme ½ litrem vařící vody, krátce povaříme a 20 minut louhujeme. Poté scedíme.

Řepíkový odvar

1 polévkovou lžíci zalijeme vařící vodou a necháme vylouhovat. Odvar musíme připravit vždy čerstvý, jinak ztrácí na účinnosti.

Řepíková mast

4 hrsti drcené natě řepíku zamícháme do vařícího 0,5 kg sádla a krátce necháme povařit. Druhý den po vystydnutí znovu ohřejeme a naplníme mastí připravené nádobky. Uchováváme v chladu. Užíváme hlavně při bércových vředech a křečových žilách.

Směs na nemocná játra

Smícháme 100 g řepíku, 100 g svízele a 100 g mařinky vonné na jednu čajovou lžičku této směsi použijeme 1/4 litru vody, kterou směs spaříme a vylouhujeme a scedíme. Pijeme 2 šálky denně.

Měsíček lékařský, to je jeden z dalších pokladů mezi bylinkami, protože ten, co v léčivých účincích zastane, to si zasluhuje velkou pozornost. Měsíček se využívá nejen v lékařství, ale i v kosmetice pro jeho příznivý vliv na pokožku. Z této úžasné okrasné rostlinky můžeme připravit čaj, nálev, mast, koupel, tinkturu atd.

Sbíráme květy listy i stonky

Měsíček je skutečně komplexní rostlina. Po staletí těžíme z květů, listů i stonků. To vše sbíráme jen za slunečného počasí, neboť právě v té době má měsíček největší léčebné účinky. Použít ho můžeme, stejně jako většinu bylinek, buď čerstvý, nebo sušený.

V měsíčku najdeme silice, saponiny, flavonoidy, hořčinu, kyselinu salicylovou, vitamín C, polyacetylenové sloučeniny.

Léčivé účinky

Měsíček má antiseptické, antibakteriální, hojivé a protizánětlivé účinky. Čistí krev i organismus, snižuje krevní tlak, používá se na křečové žíly, hnisavé rány, kvasinkové záněty okolo pochvy, pohmožděné svaly, bércové vředy, omrzliny, popáleniny, plísňová onemocnění, na otoky, krevní podlitiny, proleženiny, zapařeniny, omrzliny, na záněty tlustého střeva.

Rovněž je velmi dobrý na nemoci jater a žlučníku, žloutenku, na záněty močového měchýře a močových cest. Měsíček je prevencí a podpůrnou léčbou při rakovině ženských pohlavních orgánů a prsu, žaludku, jater, tlustého střeva, kůže. Rovněž uklidňuje nervy a zlepšuje činnost srdce. Výborný je na nemoci kůže, jizvy po zranění či po operaci, pihy, stařecké skvrny, svrab, bradavice, škrkavku, ale i na ostrost vidění.

Užití měsíčku

Měsíček můžeme zpracovat v několika formách:

Měsíčková mast

Rozpustíme 1/2 kg vepřového sádla, do něho přidáme 2 hrsti čerstvých, nasekaných květů a necháme přejít varem. Poté na 12 hodin odstavíme. Sádlo znovu rozpustíme a přecedíme do sklenic, uchováváme v chladu a tmě.

Měsíčkový olej

Postupujeme stejně jako u masti, jen místo sádla použijeme ½ litru olivového či slunečnicového oleje a 3 hrsti květů měsíčku.

Čaj z měsíčku

Jednu vrchovatou lžičku zalijeme 1/4 litrem horké vody, louhujeme. Podáváme 3x denně.

Měsíčková lázeň

Polévkovou lžíci měsíčku zalijeme ½ litrem horké vody, po vylouhování omýváme tělesné partie.

Tinktura z měsíčku

Plnou hrst květů dáme do láhve a zalijeme 1 litrem pravé pálenky. Necháme 14 dní louhovat 14 dnů na slunci nebo při teplotě 20 °C.

Čerstvá šťáva z měsíčku

Listy, stonky a květy umyjeme a dáme do odstředivky, a tak získáme šťávu.

Věděli jste, že když jsou květy měsíčku po sedmé hodině ranní uzavřené, že bude ten den pršet?