SnadnoBydlet.cz

Author: Daniela Vaněčková

  • Krtek už pro zahradu nebude hrozbou. Vyžene ho třeba podmáslí

    Krtci dokáží na zahradě natropit pěknou neplechu. Pokud máte rádi zvířata a nechcete se krtků zbavovat chemickými nebo drastickými způsoby, ale zároveň se vám krtince ve vašem záhonu dvakrát nezamlouvají, můžete se zkusit krtků zbavit přírodní cestou. Krtkům nevoní některé bylinky a třeba na takovém podmáslí si taky zrovna dvakrát nepochutnají.

    Krtek tunelář může vaši zahradu nenávratně poškodit

    Zkusili jste na krtky všechny možné nástrahy, ale nevzhledné krtince se vám stejně na zahradě objevují? Pokud si krtci oblíbili vaše záhony, nemusíte na jejich odstranění volit drastické metody a čekat na zahradě s lopatou, abyste jim dali co proto. Krtci v půdě vyhrabávají tunely a cestičky, aby v nich mohli nacházet žížaly brouky nebo larvy hmyzu, které jsou jejich základním zdrojem obživy. Takové krtince vám ale dokáží zničit pěstované záhony i nově zasazené plodiny.

    Dostaňte krtky z vaší zahrady jednou provždy

    Jak se tedy krtků zbavit? Zkuste si ve specializované prodejně pořídit plašiče krtků. Krtek se totiž kvůli své přirozené plachosti nerad vystavuje hluku. Pokud plašiče nesežente, poradíte si i bez nich. Zapíchejte do země klacky a zavěste na ně plechovky. Už při mírném větru nebo dešti do sebe budou plechovky narážet a vydávat tak pro krtky nelibé zvuky. Jestli si něco takového na své pěstěné zahrádce neumíte představit, vsaďte na aromatické rostliny, které krtkovu vyvinutému čichu příliš nevoní. Krtci nemají v oblibě především česnek, cibuli, mátu nebo měsíček. Pokud tyto rostliny vysadíte v místech, do kterých mají krtci přísný zákaz vstupu, krtci se jim pak opravdu budou vyhýbat obloukem.

    Foto: Shutterstock

    Vyrazte do boje s krtky s podmáslím

    Syrovátka s podmáslím možná pravidelně patří na váš stůl, krtek si na ní ale rozhodně nepochutná. Když ji nalijete do krtinců, krtci se při nejbližší příležitosti otočí na patě a půjdou si hledat potravu, a tím i tvořit cestičky a krtince, do sousedních zahrad. Krtkům není po chuti ani nálev z okurek nebo některé druhy naředěných esenciálních olejů.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Gardender, Relationque

  • Cibuli nemusíte kupovat. Snadno vám bude růst i doma v kýblu

    Cibule obsahuje spoustu vitamínů a minerálů jako je vitamin B, vitamin C, selen nebo draslík. Cibule má antivirové účinky a zároveň snižuje cholesterol i krevní tlak. Je to skvělý pomocník při nachlazení, proti kterému pomáhá právě domácí cibulový sirup. Ten díky přidanému cukru zvládnou sníst i děti. Pokud máte velkou spotřebu cibule nebo nedáte dopustit na tu domácí, můžete si ji snadno vypěstovat i doma na balkóně.

    Vypěstujte si vlastní cibuli

    Vypěstovat vlastní cibuli zvládnete i případě, že bydlíte v bytě a nemáte vlastní zahrádku. Jak na to? Pořiďte si nějakou nádobu, jako je kbelík nebo lavor. Zároveň si pořiďte malé cibule, které budou opravdu čerstvé. Neměly by obsahovat žádné známky plísní nebo hniloby. Cibule oloupejte a zbavte suchých slupek. Poté ostrým nožem odřízněte vrchní slupku cibulí. Množství okrájených cibulí závisí na tom, kolik jich budete chtít zasadit a poté sklidit. Do zvolené nádoby nasypejte zeminu vhodnou k výsadbě cibulí. Nádobu stačí tímto substrátem naplnit do poloviny, aby měla cibule dostatečný přístup vzduchu a světla.

    Jak na výsadbu cibule

    Po nasypání substrátu do nádoby na něj vložte připravené cibule. Cibule můžete vložit těsně k sobě. Tato zelenina totiž pro svůj růst nepotřebuje velké množství místa. Cibuli následně zalejte vodou a nádoby přendejte na teplé a světlé místo. Zhruba za dva dny by měly být patrné první klíčky, které budou růst z cibule a po dvou týdnech můžete tyto cibulové výhonky odříznout a ochutit si jimi vaše jídlo.

    Foto: Shutterstock

    Co při pěstování cibule nepodceňovat

    Cibuli je potřeba pravidelně zalévat a to tak, aby zemina nebyla příliš mokrá. Nadměrná vlhkost způsobuje vznik plísní i hnilobu kořenů. Nedostatečná vláha naopak způsobí seschnutí rostlin. V případě, že se rostlinám nebude dařit, přendejte je na místo, kde je více slunečního světla a dopřejte jim vhodné hnojivo. Díky správné péči budou rostliny správně prospívat a vy se tak budete moct těšit na bohatou sklizeň.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Homesandgardens, Gardeningmentor

  • Plato na vajíčka zajistí obří úrodu ředkviček

    Ředkvičky patří mezi oblíbenou zeleninu, kterou se dají vyšperkovat zeleninové saláty nebo připravit lahodná pomazánka. Pokud chcete tuto zeleninu pěstovat i doma, není problém. Pěstování vlastních ředkviček je snadné, stačí jim jen dopřát vhodnou zeminu a dostatek slunečního svitu.

    Co je k pěstování ředkviček potřeba

    Ředkvičky by se měly pěstovat v půdě, která má neutrální nebo mírně kyselé PH. Skvěle jim svědčí dobře propustná půda s dostatkem organického hnojiva. Do zeminy proto klidně přidejte kompost nebo uleželý hnůj. S hnojem ale opatrně. Čerstvý hnůj může obsahovat škodlivé bakterie a mohl by zároveň podpořit rozrůstání plevele, který by sazenice ředkviček mohl poničit. Pokud nemáte hnůj ani kompost, použijte hnojivo s vyšším obsahem dusíku.

    Vysejte ředkvičky správně

    Pokud máte zálusk na jarní úrodu, zasazujte ředkvičky během dubna a května. Pro podzimní sklizeň vysévejte ředkvičky během srpna. Při sázení semen do řádků nechte mezi semeny rozestup alespoň tři centimetry. Nechcete běhat po zahradě s metrem? Přizvěte si na pomoc plata od vajíček. Když do plata vyřežete otvory zhruba tam, kde předtím byla vajíčka, získáte ten správný rozestup mezi semeny.  Plato položte na záhon a do každého vyřezaného otvoru vložte jedno semínko. Díky tomu bude mít ředkvička dostatek prostoru pro růst a zároveň se kolem ní nebude rozrůstat plevel. Sazenice vám takto mohou vzejít během deseti dnů.

    Zdroj: YouTube

    Pozor na rostliny v okolí a velkou vlhkost

    K ředkvičkám nevysévejte zelí, brambory nebo kukuřici. Naopak jim prospějete, když v jejich blízkosti vysázíte rajčata, celer, okurky nebo mrkev. Ředkvičky by měly mít dostatek vláhy, ale pozor na jejich přelévání. Tím můžete způsobit krustování půdy a sazenicím se kvůli tomu nebude moc dařit. Přehnal se prudký liják a máte z krustování půdy strach? Prohrábněte ji hrabičkami nebo ji jemně okopejte.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Almanac, Savvygardening, YouTube

  • Pěstovat rajčata zvládne úplně každý. Držet se těchto rad a vyrostou vám i na balkóně

    Rajčata z obchodu nesahají těm domácím ani po paty. Chuť i vůně domácích rajčat se ničemu nevyrovná. Pokud máte rajčata rádi, ale jste v pěstitelství začátečníci, pěstování rajčat se nemusíte bát. Jestli se rozhodnete pro pěstování tyčkových rajčat, hravě to zvládnete i ze semínka.

    Pěstování rajčat ze semínka

    Rajčata můžete pěstovat na záhoně, ve skleníku nebo na balkoně. Pokud se rozhodnete s pěstováním rajčat ze semínek, začněte co nejdříve. Důležitý je kvalitní substrát a vlhké prostředí. Nejlepší je, pokud zasazená semínka necháte odpočívat pod pařníkem. Teplo a vlhko jim udělají dobře a ze semínka se rychle vyklube rostlina. Jakmile má rostlina vlastní listy, přesaďte ji do samostatného květináče.

    Pěstování rajčat ze sazenic

    Sazenice jsou sázka na jistotu, pokud nevěříte, že byste rajčata zvládli vypěstovat ze semínka. Stonek sazenic by měl mít aspoň třicet centimetrů a být pevný. Rostlina musí být sytě zelená. Pokud se vám nějaká sazenice nezdá, má povadlé nebo nažloutlé listy, nechte ji v obchodě. Před  přímým vysázením rostlin do půdy dávejte sazenice na pár hodin denně ven, aby nezažily teplotní šok a nezvadly. Rajčata je nejlepší sázet v druhé polovině května, kdy je velká pravděpodobnost, že je už neohrozí přízemní mrazíky. Jestli se chystáte pěstovat rajčata ve skleníku, vyměňte hlínu a sazenice zasaďte alespoň čtyřicet centimetrů od sebe. V případě keříkových rajčat nezapomeňte na oporu.

    Zdroj: YouTube

    Jak pěstovat rajčata na balkoně

    Rajčata můžete pěstovat i v případě, že nemáte zahradu a vypěstovat si je přímo na balkoně. Rajčata zasaďte do vhodných nádob nebo samozavlažovacích květináčů. Přidejte kvalitní substrát a pravidelně zalévejte, ale nepřelévejte. Vodu lijte ke kořenům rostliny a zbavujte se bočních výhonků. Rostliny dejte na světlo, ale ne na přímé a pravidelně hnojte. Pokud se u vás rostlinám bude dařit až moc a začnou být vyšší než dva metry, výhon zaštípněte, aby se rostlina nevysilovala růstem, ale soustředila se spíše na plození rajčat.

    Foto: Shutterstock, zdroj: bhg, thespruce

  • Jak vypěstovat hlívu ústřičnou na balkóně

    Hlíva ústřičná je jedlá houba, která obsahuje spoustu pro člověka prospěšných látek. Má v sobě především velké množství vitamínu B, ale také vitamínu C nebo kyseliny listové, draslíku a fosforu. Zároveň obsahuje esenciální aminokyseliny, které si lidské tělo neumí samo vyrobit. Hlíva ústřičná příznivě působí na stav nervového systému a kostí. Také pomáhá posilovat imunitní systém a regulovat hladinu cholesterolu v krvi. Díky vysokému obsahu proteinů a bílkovin je tato rostlina vyhledávanou pochutinou i mezi vegany. Hlíva ústřičná roste téměř po celý rok na živých či odumřelých kmenech listnatých stromů. Vypěstovat si ji můžete ale i v domácích podmínkách. Třeba na balkoně.

    Co potřebujete k pěstování hlívy ústřičné

    Pěstování hlívy ústřičné není nic složitého a zvládnete to snadno i v domácích podmínkách. K pěstování budete potřebovat slámu, kterou vložíte do hrnce s vodou a povaříte. Poté si připravte třílitrové plastové nádoby, do kterých hlívu dáte. Do lahve pomocí vrtáku nebo hřebíku vytvořte zhruba deset děr po jejím celém obvodu. Jedna díra by měla být i ve víčku.

    Jak vypěstovat hlívu ústřičnou

    Jakmile povaříte slámu, vyjměte ji z hrnce a nechte ji okapat. Sláma by měla být ještě teplá, když jí budete plnit láhev. Láhev slámou zaplňte do čtvrtiny a na ni nasypte trochu zrnité sadby hlívy, kterou seženete v každém zahradnictví. Na sadbu opět dejte slámu a na ni nasypte zrnitou sadbu. Takto to ještě dvakrát zopakujte, než bude lahev plná. Lahev pečlivě uzavřete a rozprašovačem pokropte všechny vytvořené otvory.

    Foto: Shutterstock

    Jak se o hlívu ústřičnou starat

    Lahve postavte na slunné a teplé místo. Pravidelně je zavlažujte pomocí rozprašovače a už po pár dnech uvidíte, jak se uvnitř lahve tvoří nový život hlív. Hlívy po pár týdnech prorostou ven a můžete je konzumovat. Houby stačí odříznout nožem nebo je odlomit. Jakmile hlívy dorostou, měli byste je sklidit co nejdříve a zpracovat. V opačném případě by vám mohly zplesnivět a mohly byste je místo radosti z bohaté úrody, vyhodit rovnou do koše.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Balconyboss, HomesandGardens

  • Zkušení zahradnicí vysévají k cibuli mrkev. Má to skvělý vliv na úrodu

    Sázet mrkev společně s cibulí byla běžná praxe našich předků. Nešlo o náhodu, ale tento způsob výsadby jim zaručil bohatou úrodu. Při výsevu do řádků například střídali cibuli a mrkev. Tato technika se nazývá doprovodná výsadba a jejím účelem je zasadit společně různé druhy rostlin, které ze vzájemné společnosti profitují.

    Společná výsadba je ověřená už po staletí

    Společnou výsadbu využívají lidé po celém světě už dlouhá léta. Američtí Indiáni si například oblíbili pěstování tzv. „tří sester“. Zjistili totiž, že když společně pěstují dýni, kukuřici a popínavé fazole, tak je sklizeň těchto plodit výrazně lepší. Důvodem je to, že kukuřice je pro fazole oporou. Fazole naopak dodávají do půdy potřebný dusík a svou popínavostí poskytují oporu kukuřici. Dýně zase díky svým velkým listům vrhá stín na půdu, která tak udrží vláhu delší dobu. Ve stínu se také nedaří plevelům, které by plodinám braly živiny. Někteří obyvatelé ke třem sestrám přidávají i kvetoucí Cleome serrulata. Tato rostlina láká hmyz a kukuřice, fazole i dýně se tak dočkají lepšího opylení.

    Cibule a mrkev vám zajistí lepší úrodu

    Proč se cibule a mrkev mají pěstovat dohromady? Cibule díky obsahu látky alicin odpuzuje některý hmyz, například pochmurnatku mrkvovou. Tato muška napadá kořenovou zeleninu a boj proti ní bývá často složitý. Pokud nechcete, aby vám muška mrkev napadla, můžete tomu zabránit položením netkané textilie, odchytem nebo lepovými deskami. Jednodušší je ale k mrkvi zasadit právě cibuli. Mrkev však cibuli nezůstává nic dlužná. Mrkev totiž odpuzuje květilku cibulovou, která napadá cibuloviny.

    Foto: Shutterstock

    Co dalšího mrkvi a cibuli prospěje

    Mrkvi dělá dobře i blízkost košťálové zeleniny, rajčat, pažitky, luštěnin nebo rozmarýnu. Naopak ji nepotěšíte bramborami, celerem nebo koprem. Cibule bude profitovat z rajčat, paprik, košťálové zeleniny, ale i máty nebo růží. Co jí naopak neprospěje, je zasadit v její blízkosti česnek, pórek, luštěniny nebo asparágus.

    Foto: Shutterstock, zdroj: KelloGggarden, Weekand

  • Výběr pánve není jen tak. V potaz je třeba vzít i zdravotní rizika

    Kvalitní nádobí z vhodného materiálu má vliv nejen na výslednou chuť jídla, na průběh přípravy pokrmů, ale i na vaše zdraví. Některé materiály totiž obsahují zdraví škodlivé látky a jsou tak zcela nevhodné pro jakékoliv používání. Jaké materiály tedy zvolit, abyste neohrozili sebe nebo své blízké?

    Na hliník si dejte pozor

    Pokud si hýčkáte nádobí po babičce a sentimentálně vzpomínáte, že vám na stejné pánvi připravovala ty nejlepší palačinky, raději zpozorněte. A to především, pokud se jedná o hliníkové nádobí. Nádobí z hliníku se již v dnešní době nevyrábí, pokud vy však nedáte na vaše hliníkové nádobí dopustit, připravujte v něm jen ty pokrmy, kterým hliník nevadí. S hliníkem by nemělo přijít do kontaktu ovoce, zelenina, ani koření. V žádném případě na hliníkové pánvi neduste mrkev nebo hrnec nepoužívejte k nakládání okurek nebo k ohřevu mléka. Důvod je ten, že přírodní kyseliny ničí hliník a ten poté uniká do jídla. Z jídla se následně dostává do vašeho těla. Kovové částečky hliníku se ale mohou uvolňovat i při mytí nádobí a to především v případě, kdy připáleniny drhnete drátěnkou.

    Smaltované nádobí jen bez škrábanců

    Smaltované nádobí je samo o sobě v pořádku. Nesmí na něm ale být jediný škrábanec. Pokud je totiž smalt poškozen, začne pod sklovinou koroze kovu a škodlivé látky se dostávají dále do těla. Před smažením proto své smaltované pánve raději zkontrolujte a při přípravě potravin se je snažte nepoškodit. Obracejte proto potraviny na pánvi pouze plastovými nebo dřevěnými vařečkami, a minimalizujte styk smaltovaného nádobí s klasickými příbory.

    Foto: Shutterstock

    Ani teflon není bez chyby

    Teflon patří mezi moderní povrch, ze kterého se vyrábí většina dnešních pánví. Pokrm se na teflonové pánvi nepřilepuje a snadno se čistí. Je to ale vše jenom růžové? Pokud na teflonu upravujete potraviny do maximální teploty 180 °C, je vše v pořádku. Teploty nad tento limit ale teflon nenávratně poškozují a podporují vznik mikrotrhlin, kvůli kterým se dostává jídlo do kontaktu s kovem. Proto i nádobí z teflonu pravidelně kontrolujte, abyste si nezpůsobili zvýšená zdravotní rizika.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Naturalawakenings, Foodrevolution

  • Vytvořte si v zahradě léčivý koutek. Ale pozor, některé bylinky se vzájemně nemusí

    Pokud rádi v zimních měsících pijete bylinkové čaje a věříte v sílu přírody, vytvořte si na zahradě svůj koutek, ve kterém budete schraňovat všechny byliny. Domácí bylinky můžete použít do horkých nápojů v zimě, k přípravě míchaných nápojů v létě, ale hodí se i k ochucení jídel. Mají také spoustu vitamínů a pokud si je po sezóně usušíte, budete z toho těžit po celý rok.

    Pěstování bylinek

    Některé bylinky zasazené v květináčích seženete v každém supermarketu. Koupené ale nikdy nebudou mít takovou chuť a vůni jako ty domácí. O obsahu vitamínů a minerálů nemluvě. Bylinky nejsou náročné na péči a na zahradě vám udělají parádu. Pokud si chcete vypěstovat bylinky ze semínek, je nejvyšší čas. Klíčení jim půjde samo, pokud je zasadíte do kvalitní zeminy a budete je uchovávat v teplotě kolem 20 °C a na slunném místě. Při pěstování ze sazenic si je před koupí vždy pečlivě prohlédněte. Rostlina musí vypadat zdravě a mít pevné listy i výhonky. Dejte také pozor, aby na spodní části nepřebývali škůdci.

    Co bylinkám neprospívá

    Při pěstování si dejte pozor na použití vhodné zeminy. Bylinky vyžadují hlinitopísčitou půdu, která je zvětraná. Půdu proto před sázením zryjte, aby se kyslík dostal i ke kořenům rostliny. Záhon také zbavte plevele. Po vysázení si dejte pozor, abyste bylinky nepřelévaly. Nadbytečná zálivka jim spíše uškodí. Pokud máte možnost zalévat dešťovou vodu, bylinky budou prospívat. Voda by ale neměla být příliš studená, aby bylinkám nezpůsobila teplotní šok.

    Foto: Shutterstock

    Některé bylinky si nesednou

    Možná si myslíte, že můžete vedle sebe zasadit jakékoliv bylinky. Opak je ale pravdou. Některé bylinky spolu moc nefungují a jejich zasazení vedle sebe by bylo kontraproduktivní. Bylinkami, které si spolu nerozumí je třeba máta a tymián. Máta se velmi rozrůstá a tymián tak může snadno zahubit. Společně nefunguje ani bazalka a šalvěj, protože šalvěj vylučuje do půdy chemikálie, které negativně ovlivňují růst i chuť bazalky. Stejně funguje i rozmarýn a koriandr, kdy rozmarýn ovlivňuje chuť právě koriandru.

    Foto: Shutterstock, zdroj: GardenersPath, Gardeningknowhow

  • Odstraňte mech z trávníku jednou provždy. Už vás trápit nebude

    Vykukující mech z trávníku může pro spoustu lidí představovat příjemnou změnu v jejich jednolitém trávníku. Jakkoliv se ale mech může zdát estetický, je to parazit, který trávník postupně zadusí. Mech se totiž po zahradě začne rozpínat a trávu vystrnadí. Velké množství mechu v trávníku značí překyselenost půdy. Pokud patříte mezi ty, které mech ve vašem trávníku nenechává chladnými, máme pro vás návod, jak se ho zbavit jednou provždy.

    Mech je velmi odolná rostlina

    Mech patří mezi jednu z nejstarších rostlin na zemi. Nejvíce se mu daří na kmenech stromů, trouchnivějícím dřevě, ve skalách, ale i na trávě a střechách domů. Rozmnožuje se spory a proto je schopen přežít i v nepříznivých podmínkách. Není závislý na substrátu, takže prospívá i v chudé nebo písčité zemině. Mechů na světě existuje přes 12 000 druhů. Mech má dobrou cirkulaci vzduch a odvodnění a nejdůležitější je pro něj vláha. Bez vláhy sesychá.

    Mech z trávy vypíchněte

    Pokud vás mech prorůstající do trávníku trápí, nejprve trávník provzdušněte. Stačí vám k tomu obyčejné hrábě, kterými trávu prohrábnete. Na větší trávník můžete použít i vertikutátor nebo mech z trávníku vypichovat s celou spodní částí. Do prázdného místa po mechu opět zasaďte trávu, ale až poté, co místo přihnojíte dusíkem.

    Foto: Shutterstock

    Pravidelné hnojení proti mechu

    Pokud vám roste v trávníku mech, máte zřejmě překyselenou půdu. Kyselost zneutralizuje hnojivo z vápenatého ledku a zároveň dodá půdě živiny. Půdu vápenatým ledkem hnojte pravidelně, ideálně po dešti a aspoň jednou měsíce. Mech se vám tak nebude na trávníku rozrůstat a postupně ho zahubíte. Na mech můžete použít i herbicid fungující na inhibitorech fotosyntézy. Mechu se také zbavíte tak, že dopřejete vašemu trávníku dostatek slunečního svitu. Prořezávejte proto stromy, které trávníku stíní a pravidelně trávník sekejte. Místa, na kterých se usazuje voda, pravidelně provzdušňujte vidlemi nebo hráběmi.

    Foto: Shutterstock, zdroj: rhs, thespruce

  • Vypěstujte ty nejlahodnější okurky. Klíč je v takzvaném předpěstování

    Sklizené okurky přímo ze zahrady patří mezi oblíbené letní pochutiny. Okurky patří právem mezi nejoblíbenější zeleninu, hodí se do salátů, smoothie nebo na nakládání. Pěstování okurek není náročné, když dodržujete obecně platná pravidla, jako je správné umístění a pravidelná zálivka. Důležitý je také výběr vhodné odrůdy, předpěstování a důsledná péče. Díky tomu budou okurky šťavnaté a nebudou mít trpkou chuť.

    Jaké okurky na zahradě vysázet

    Okurky mají přirozený sklon hořknout. Hořknutí vám pomůže předcházet správně vybraná odrůda. K trpké chuti mají menší sklon odrůdy označené F1. Tyto hybridní odrůdy vznikly křížením několika odrůd, a jsou tak nejen odolnější proti hořkosti, ale i vůči chorobám. Pro pěstování na zahrádce se vám nejlépe osvědčí Polní okurka Lider F1 nebo Okurka nakládačka Cezar F1. Obě tyto rané odrůdy se hodí i k nakládání. Vhodná je také Okurka Soplica F1, která je velmi odolná proti plísním a Okurka Paris F1, která dozrává na konci léta a je výborná do salátů. A co v případě, že vám zhořknou i tyto odrůdy? Zkuste babičkovskou radu a okurku před konzumací loupejte od špičky dolů.

    Foto: Shutterstock

    Okurky si nejdříve předpěstujte

    Okurky sice můžete vysít přímo do záhonu, ale mnohem více se vám vyplatí si sazenice předpěstovat. Předpěstování sice bývá náročnější, ale zároveň uspíší dobu sklizně, a vy se tak z okurek budete moci radovat i o několik týdnů dříve. S předpěstováním začněte raději už v dubnu. Sazenice byste měli udržovat na teplém místě s dostatkem slunečního svitu a pravidelně je zalévat. Díky důkladné péči byste mohli koncem května sazenice vkládat již do země. To, jestli je sazenice vhodná k přesazení, poznáte tak, že má vyvinutý jeden pravý lístek. Před přesazením do země nechte okurky alespoň týden venku na zahradě, aby si zvykly na nižší teplotu. Okurkám vybírejte záhon s dostatkem slunečního svitu, ideálně takový, který směřuje na jih a nikdy je nepěstujte dvě sezóny po sobě na stejném místě.

    Foto: Shutterstock, zdroj: InteriaPorady, thisismygarden