SnadnoBydlet.cz

Author: Lucie Trinerová

  • Uchovejte rajčata tak, aby i po 2 letech chutnala jako čerstvá. Speciální způsob skladování bez vody a soli

    Možná vám na zahradě právě dozrávají desítky rajčat a vy už je nemůžete ani vidět. Určitě je ale nevyhazujte, v zimě za ně budete ještě rádi. Žádná rajčata totiž nechutnají tak skvěle jako právě ta z vlastní zahrádky. Pěstování rajčat je navíc poměrně nenáročné, na rozdíl třeba od paprik jsou odolné proti většině škůdců. Jak si ale nejlépe toto ovoce (ano, rajčata jsou technicky vzato ovoce a ne zelenina) uchovat, aby neztratilo nic ze své výborné chuti?

    Proč skladovat přebytečná rajčata

    Prvním argumentem, proč skladovat rajčata, je samozřejmě fakt, že v zimě díky tomu nebudete muset kupovat předražená a méně chutná rajčata v obchodě. Kromě ušetření vaší peněženky ale uskladněná domácí rajčata prospějí i vašemu zdraví.

    Rajčata obsahují vitamíny C, B, E, a navíc také draslík a karoten. Všechny tyto zdraví prospěšné látky při správném zavařování v plodech uchováte, a v zimě je pak snadno svému tělu dodáte. Mít po ruce pár skleniček zavřených rajčat zkrátka přijde vždycky vhod.

    Zavařování bez vody? Stačí zapnout troubu

    Před zavařováním všechna zralá a zdravá rajčata pečlivě omyjte. Nevadí, když při tom lehce poškodíte slupku, protože ta při následném pečení stejně popraská. Zatím si dejte předehřát troubu na 200 °C.

    Čistá rajčata naskládejte do pečicí nádoby s víkem, abyste si jejich šťávou neznečistili troubu. Pečte je po dobu dvaceti minut. Ihned po vyndání rajčata naskládejte do velkých sklenic, ve kterých je chcete mít uchované.

    Sklenice s rajčaty umístěte do velkého hrnce. Na dno lze použít látkovou utěrku, abyste zamezili rozbití nádob.Víčka jen lehce položte na sklenice. Teď už jen stačí přivést vodu v hrnci k varu a nechat sklenice zavařovat zhruba dvacet minut. Poté víčka řádně dotáhněte a rajčata uložte na chladné a temné místo.

    Foto: Shutterstock

    Zkuste také rajčata naložit do olivového oleje

    Další variantou, jak zužitkovat přebytečná rajčata, je naložit je s bylinkami a olejem. Postup je velice jednoduchý. Stačí jen čistá rajčata nakrájet na poloviny a péct čtyřicet minut při 180 °C na plechu potřeném olivovým olejem.

    Poté si vezměte rozmačkaný česnek a tymián a vložte vždy mezi dvě půlky rajčete trošku od obojího. Takto naplněná rajčata vložte do zavařovací sklenice. Celou nádobu pak naplňte olivovým olejem asi jeden centimetr pod okraj. Pochoutku můžete sníst už po pár hodinách odležení, nebo zasterilizovat a uchovat ideálně ve sklepě.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Food52, Seriouseats, Almanac

  • Byt či dům. Obě varianty mají své klady i zápory

    Otázka bydlení je tématem pro všechny a bude tomu tak asi napořád. Postavit si dům nebo koupit byt? Zrekonstruovat staré prostory nebo raději investovat do novostavby? Vzít si nákladnou hypotéku nebo zůstat navždy v nájmu a nikdy žádnou nemovitost nevlastnit? Otazníků ohledně bydlení existuje nespočet. Dnes se ale zaměříme na rozdíly mezi bytem a domem. Některé vás totiž při vybírání vysněného domova možná ani nenapadnou. Tak si dejte pozor, abyste později nelitovali.

    Skutečně vyjde byt levněji?

    Prvním aspektem, podle kterého pravděpodobně přednostně bydlení vybíráte, je jeho pořizovací cena. Zpravidla platí, že byt vás vyjde ve většině případů levněji než postavit nový dům. Při koupi bytu ale zvažte, zda do něj nebudete nakonec investovat více, než byste celkem utratili za nový dům.

    Cenu také zásadně ovlivňuje lokalita. Byty najdete převážně ve městech, i když nejsou výjimkou ani bytové nebo panelové domy na vesnicích. Naopak pořídit si dům nebo snad dokonce volný pozemek ve městě je skoro nemožné. A když už nějaký najdete, vyjde vás pěkně draho.

    Jakou preferujete lokalitu?

    Preferujete-li město, třeba kvůli dojíždění do práce nebo větší dostupnosti služeb, pravděpodobně skončíte s nákupem bytu. Výhodně ho seženete například tak, že koupíte starší prostory a interiér si zrekonstruujete. Čím víc toho uděláte vlastními silami, tím více ušetříte.

    Chcete-li naopak být od města v uctivé vzdálenosti a mít v blízkosti domova klid a dostatek zeleně, bude pro vás řešením spíše dům na vesnici. Pokud máte omezené finanční prostředky, zkuste hledat i ve větší vzdálenosti od velkoměst, kde jdou ceny s rostoucí vzdáleností rapidně dolů.

    Kolik potřebujete prostoru?

    Výrazným rozdílem mezi bytem a domem je také množství místa. I na to je tedy při rozhodování třeba brát ohled. Nejde přitom jen o úložný prostor na všechny vaše věci, ale také o počet pokojů.

    V bytě budou pravděpodobně vaše děti sdílet společný pokoj. Dům naopak zpravidla nabízí místností více, náklady na jeho provoz jsou však několikanásobně vyšší, než je tomu u bytu. Buď tedy obětujete svůj komfort, nebo větší část příjmů.

    Foto: Shutterstock

    Nezapomeňte na své domácí mazlíčky

    Pro někoho možná úplně zbytečný aspekt, pro někoho zase naopak neodmyslitelná skutečnost. Jedná se o otázku domácích mazlíčků. Pokud se totiž rozhodnete pro pronájem bytu, je dost pravděpodobné, že v něm majitel nebude vůbec žádná zvířata tolerovat.

    Když si byt koupíte, samozřejmě je jen vaše věc, jaké domácí mazlíčky si pořídíte. Pokud nebudou nějak výrazně rušit sousedy. Pro kočky i psy je však vždycky ideálnější rodinný dům, případně byt s předzahrádkou. Můžete je pustit na zahradu, kde se vyvenčí. Navíc při procházkách nemusíte svého pejska stále držet na vodítku jako je tomu ve městě, ale může si klidně volně pobíhat třeba po lese.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Sobha, Boilerapartments

  • Nekonvenční byt v pražských Dejvicích zabodoval v prestižní soutěži

    Majitelka drobného bytu v pražských Dejvicích se může pyšnit výhrou v prestižní české soutěži Interiér roku. Byt zabodoval svojí útulností a unikátním stylem, do kterého se promítla i osobnost samotné majitelky. Ta totiž během rekonstrukce úzce spolupracovala s týmem architektů, a byt tím doslova odráží její povahu a životní postoje.

    Kuchyně v hlavní roli

    Středobodem celého bytu je nádherná kuchyně, která kombinuje retro prvky s moderními a funkčními materiály. Prostor je stylově a zároveň velice prakticky rozvržen. Například schody do podkroví v sobě ukrývají prostorné skříňky, které majitelce dopřejí množství úložného prostoru na nádobí nebo suroviny.

    Dominantním prvkem je zde jídelní stůl, který je vyroben z lakovaných OSB desek. Zvláštností je ale především jeho umístění. Na jedné straně je zavěšen ze stropu na ocelových lankách a druhý konec je zapuštěn do kuchyňské linky. Kombinace industriálního vzhledu stolu a retro modrých skříněk vytváří v kuchyni doopravdy unikátní atmosféru.

    Byt odkrývá i kousek majitelčiny duše

    To, co dělá interiér hodný vítezství v prestižní soutěži, je pravděpodobně odraz osobnosti samotné majitelky. Architekt podílející se na rekonstrukci sám přiznává, že majitelka velmi zapáleně konzultovala s týmem všechny změny. Tím se do interiéru otiskl její osobitý styl.

    Sama majitelka je prý velmi silnou a vyhraněnou osobností. I proto po dlouhých debatách o vzhledu interiéru vznikl byt s velice vytříbeným stylem, který není jen prvoplánově moderní, ale nabízí i osobní kouzlo.

    Foto: Shutterstock

    Malý prostor využitý na maximum

    Kromě kuchyně kombinující retro a industriální prvky vévodí celému bytu také původní dřevěná podlaha. Tu se tým architektů po konzultaci s majitelkou rozhodl v bytě ponechat, a prostoru to rozhodně prospělo.

    Byt je sice poměrně malý a nachází se pod střechou, zkosené stěny však vůbec neubírají na praktičnosti bytu. Díky vysokému krovu totiž mohl v podkroví vzniknout útulný prostor pro práci. Celý byt je navíc díky četným střešním oknům a zajímavým zářivkám krásně prosvětlený. Jeho kouzlo tak může vyniknout naplno.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Morix, Interierroku

  • Znáte kuchyňský trojúhelník? Usnadní, ale i zpříjemní práci v kuchyni

    V kuchyni nejen připravujeme každá den jídlo, ale často zde dochází i k setkávání celé rodiny. Také zde můžete hostit i přátele, kteří přišli na večeři. Aperitiv a malý předkrm je ideální podávat právě v kuchyni, kde zatím můžete ještě dokončovat další chody. Aby se vám ale v kuchyni snadno a rychle pracovalo, měli byste při jejím plánování dodržet pár pravidel. Jedním z nich je i sestavení tohoto prostoru pomocí takzvaného kuchyňského trojúhelníku. Co to ale znamená?

    Jak funguje kuchyňský trojúhelník?

    Kuchyňský trojúhelník představuje rozdělení prostoru, kde připravujete jídlo, na tři různé oblasti. Jedná se o skladovací, varnou a mycí část. Do první zmíněné spadají prostory pro úschovu potravin stejně jako lednice a mrazák. Do varné části patří samozřejmě sporák nebo varná deska a trouba. Poslední součástí trojúhelníku je dřez, případně myčka.

    Pravidlo trojúhelníku zakomponovali do projektu kuchyně architekti již v polovině minulého století. Tuto metodu vymyslel a uplatnil jako první Henry Ford ve svých závodech. Aby kuchyně s pomocí trojúhelníku doopravdy fungovala, musíte dodržet určité vzdálenosti mezi jednotlivými zónami.

    Celkově lze říci, že mezi jednotlivými částmi by měla být vzdálenost mezi 1,2 a 2,75 metru. Uspořádání do trojúhelníku však není vždy možné. Především v menších kuchyních tak lze jednotlivé oblasti rozdělit do jedné linie vedle sebe. Vždy dbejte především na to, abyste se mezi částmi mohli rychle a bez překážek pohybovat.

    Jak si naplánovat efektivní a příjemnou kuchyni?

    Máte-li rozvržené jednotlivé části kuchyně dle zmíněného trojúhelníku, můžete se zaměřit na konkrétnější aspekty. Věnujte pozornost především úložným prostorům. Myslete na to, že nebudete potřebovat uschovávat jen nádobí, ale také různé suroviny. Zde záleží samozřejmě i na tom, zda máte k dispozici další místnost, kterou byste využívali jako spíž.

    Zohlednit byste měli také množství spotřebičů, které chcete denně využívat. Ty vám totiž zaberou nemalou část pracovní plochy. Pokud některý z elektrických pomocníků použijete jen párkrát do měsíce, raději ho uložte do skříňky a vyndejte jen při používání, aby na lince zůstal dostatek prostoru.

    Foto: Shutterstock

    Na co při plánování kuchyně nezapomenout?

    Máte skoro kompletně naplánovanou kuchyň se nemůžete se dočkat, až začnete vařit? Dejte si pozor ještě na pár posledních detailů. Velice důležitým aspektem je především osvětlení a odvětrávání.

    Dostatek světla by měl být především nad kuchyňskou linkou. Pracovní prostor je vhodné opatřit osvětlením, které může být umístěno na zdi nad linkou nebo zespod na zavěšených skříňkách. I když máte v kuchyni okno, určitě zakomponujte i digestoř, abyste nemuseli třeba v zimě při každém vaření větrat.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Homesandgardens, TheSpruce, Hrcak

  • PVC, vinyl nebo linoleum. Jak se vyznat v typech podlah a která je pro vás ta pravá

    Zařizujete nový dům nebo přemýšlíte o rekonstrukci? V tom případě si pečlivě rozmyslete, jakou zvolíte podlahu. Době kobercové už dávno odzvonilo, a tak budete nejčastěji vybírat z PVC, vinylu nebo linolea. Při rozmýšlení vezměte v potaz i to, jaké plánujete pro svůj domov vytápění. V poslední době je totiž čím dál populárnější tepelné čerpadlo, které skvěle funguje s podlahovým vytápěním. Jakou krytinu ale pro toto řešení zvolit?

    Vinyl: Vhodný i do kuchyně či koupelny

    Skvělým materiálem právě pro podlahové vytápění je vinyl. Jedná se o desky vyrobené z ethylenu, které výkonně vedou teplo. Instalace vinylové podlahy probíhá buď pomocí lepení, nebo systému click. Právě díky vynálezu click podlahy si ji můžete dokonce položit úplně sami. Jednotlivé díly se do sebe zacvaknou, a vše pak zůstane na svém místě.

    Vinylové podlahy jsou navíc vhodné i do více namáhaných prostor jako je kuchyně nebo koupelna. Jsou totiž odolné proti nárazu i vlhkosti. Nemusíte tak rozdělovat například obývací pokoj s kuchyní různými typy podlah. Vinyl zvládne obojí.

    Linoleum: Ta nejměkčí podlaha

    Linoleum díky své struktuře nabízí nejpohodlnější chůzi ze všech tří zmíněných variant. Z toho důvodu je však lino velice náchylné k různým druhům poškození. Umístíte-li na něj nábytek s ostrými nohami, pravděpodobně zanechá prohlubně.

    V dnešní době však existují i pevnější druhy linolea, které zvládnou provoz v běžné domácnosti a nabídnou vám pohodlnou a zároveň snadno omyvatelnou podlahu. Na výběr je z velkého množství vzorů. Některá lina dokonce vypadají přesně jako plovoucí podlaha.

    Foto: Shutterstock

    PVC: Spojení koberce a vinylu

    PVC je dalším vhodným řešením pro podlahové vytápění. Podlahy z polyvinylchloridu nabízejí skvělé tepelné vlastnosti stejně tak jako i příjemnou dávku pohodlí. Tato měkčená krytina vás zkrátka zaujme nejen přívětivou cenou.

    Krytiny z PVC naleznete v desítkách různých odstínů, některé stejně jako linoleum umějí imitovat i dřevěné podlahy nebo dokonce parkety. PVC nabízí vysokou výdrž a prakticky nulovou potřebu údržby. Zvládne tak nejen domácí prostředí, ale i zátěžové komerční prostory.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Kahrs, Americasfloorsource, Homesandgardens

  • Lahodná zelenina, ale i krásná okrasná rostlina. Artyčok jak ho neznáte. Navíc s pozitivními účinky na zdraví

    Artyčoky nejsou zatím v Česku příliš rozšířené. Přitom nabízejí lahodnou chuť, a navíc jsou prospěšné pro zdraví. Jejich pěstování není nic složitého a lze je využít i jako okrasnou rostlinu. Artyčoky skrývají hned několik zdravotních benefitů. Podporují trávení a i přes svoji nasládlou chuť jsou vhodné i pro diabetiky.

    Artyčok zeleninový nebo kardový?

    Nejvýraznějším rysem artyčoku kromě fialových květů jsou nádherné listy. Ty jsou tvarované jako by je někdo okrasně vyřezal, a navíc mají výraznou zelenou barvu, která přechází až do stříbrné. Vyrůst mohou až do dvou metrů nad zemí.

    Vypěstovat si můžete dva různé druhy. Z artyčoku zeleninového připravíte lahodný pokrm, když využijete jeho ještě nerozvinuté květy. Naopak artyčok kardový se pěstuje spíše pro své řapíky. Ty lze připravovat podobně jako například chřest.

    Jak si vypěstovat artyčok

    Artyčoky původně pocházejí ze Středomoří, a tak mají raději teplejší podmínky. Proto je ideální umístit je do skleníku. V teplejších oblastech však bez problémů ozdobí i váš záhon. 

    Sazenice lze vypěstovat ze semen nebo si je zakoupit už připravené. Další rostliny pak získáte z odnoží původního artyčoku. Sazenice artyčoku zeleninového zasaďte na jaře, abyste od července mohli sklízet nerozvinuté květy, které využijete v kuchyni.

    Artyčok potřebuje půdu bohatou na živiny, a tak do ní zapracujte kompost, než sazenice umístíte. Dbejte také na pravidelnou zálivku, bez které by artyčok rychle uhynul.

    Pěstování artyčoku kardové je trochu složitější. Měsíc před sklizní, která nastává na přelomu srpna a září, musíte jeho listy zabalit do kartonu nebo černé fólie. Vykukovat by měly jen špičky listů. Tím dojde k bělícímu procesu a vy si pak můžete vychutnat bělené řapíky v salátu nebo jako přílohu k masu.

    Foto: Shutterstock

    Jak s artyčokem naložit?

    Artyčok nabízí lahodnou chuť a jeho květy lze použít v kuchyni prakticky jakkoli. Můžeme je uvařit, zapéct, marinovat nebo využít jako náplň do nádivky. Manipulace s ním je však trochu složitější. Při přípravě artyčoku nezahálejte, protože místa řezu mohou rychle zčernat.

    Při přípravě artyčoku zeleninového je potřeba nejdříve odstranit tuhé listy okolo květu. Poté ideálně lžíci vyndejte chlupatý střed květu, který není jedlý. Po nakrájení buď potřete kusy citronem, anebo je celé ponořte do vody s citronovou šťávou, abyste předešli jejich zčernání.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Bonnieplants, Thekitchn

  • Konec občůrávání okrasných stromů a květin ve vaší zahradě. Psí pisoár je řešením

    Pokud máte psa, kterému patří celá zahrada, zajisté řešíte potíže s jeho čůráním. Psi si totiž velmi rádi značkují své teritorium, a vaše květiny nebo stromky to pak stojí život. Psí moč je bohužel pro většinu okrasných květin i stromů totiž toxická. Řešení vám ale může nabídnout skvělý vynález, totiž psí pisoár. 

    Jak to funguje?

    Asi jste si při procházce se psem všimli, že mají na značkování velmi rádi patníky a sloupy. Takové prostory si každý pes hned spěchá přivlastnit. Proto má i psí pisoár tvar sloupku. V dřevěném hranoly jsou otvory, ve kterých se zachytí malé množství moči. Tím se stane pro psa neodolatelným pro další značkování.

    Pach zachycený v pisoáru díky sytému otvorů nesmyje ani déšť nebo vítr. Uvnitř produktu se totiž nachází malá nádobka, která zachytí drobné množství moči. Do zahrady je ideálním řešením dřevěný pisoár, který nebude nijak vyčnívat a neubere na kráse vaší zahrady.

    Kam ho umístit?

    Pokud máte větší zahradu, pravděpodobně nebude stačit pisoár jen jeden. Pes si potřebuje vyznačit celé své území. Když chcete od psí moči ochránit konkrétní záhon nebo dětské pískoviště, umístěte ho poblíž těchto míst tak, aby vás neobtěžoval.

    Záleží však vždy na konkrétním psovi. Některému stačí umístit dva pisoáry do rohů zahrady a nic jiného vám neobčůrá. U jiného pejska budete muset trochu více přemýšlet, kam mu pisoár umístit.

    Instalace je zcela jednoduchá. Stačí, aby si pes pisoár jednou označil a od té doby už pro něj bude zachycený pach lákadlem pro další značkování. Nejjednodušší je vzít pejska poprvé na vodítko a přivést ho přímo k pisoáru. Ten si ho označí a vše už bude fungovat úplně samo.

    Foto: Shutterstock

    Uplatní se i ve městech

    Existuje však řešení i do měst. Není zrovna příjemné, když jste v parku a zrovna to místo, kde by si vaše děti rády hrály, před chvílí označkoval pes.

    A netýká se to jen zelených ploch, psi pravidelně občůrávají i fasády domů, sloupy se semafory nebo odpadkové koše. Pro tento problém lze najít řešení v podobě betonových pisoárů, které lze umístit kamkoli ve městě a díky odolnému provedení vydrží bez údržby dlouhou dobu.

    Psí pisoár možná uvítáte i bez vlastního pejska

    Tento vynalézavý produkt je tu i pro ty z vás, kteří sice nemají psa, ale jejich předzahrádka trpí návštěvami kolemjdoucích čtyřnohých přátel. Jestliže vás trápí třeba označkovaný plot, umístěte poblíž psí pisoár a psi budou rozhodně raději čůrat na něj.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Somerzby

  • Mezi Čechy hodně opomíjená zelenina. Přitom pomáhá léčit nejenom nadýmání a chřipku, ale pomůže vám i s hubnutím

    O léčivých účincích zázvoru už všichni víme. Stejně tak i další pálivé přísady jako křen nebo chilli papričky už se dnes běžně používají na posílení imunity. Zelenina, která zatím na své objevení v Česku tak trochu čeká, je černá ředkev. Přitom je pro naše zdraví velice prospěšná hned v několika směrech.

    Čím posiluje černá ředkev naše zdraví

    Na chuť nejspíš raději sáhneme po běžné červené ředkvičce. Černá ředkev má totiž štiplavou pikantní chuť, je však o to zdravější. Její složení je bohaté na vitamíny C, B a E, železo, hořčík, vápník a draslík. Obsahuje i vlákninu.

    Nejvíce černá ředkev podporuje funkci jater a žlučových cest. Látky v ní obsažené totiž podporují vznik žluči, a tím i její odtok ze žlučníku. Konzumace černé ředkve také podporuje trávení a chuť k jídlu díky svým antibakteriálním účinkům. Působí tím proti plísním v trávicí soustavě. Pomáhá díky tomu i od nadýmání.

    Díky svým antiseptickým účinkům je vhodná i jako podpora při léčbě chřipky nebo nachlazení, jelikož čistí sliznice a uvolňuje hlen. V neposlední řadě posilní látky obsažené v černé ředkvi imunitní systém. Černá ředkev vám pomůže i při hubnutí. Neobsahuje skoro vůbec žádné kalorie, a navíc podporuje trávení. 

    Pěstování černé ředkve

    Černou ředkev si vypěstujete stejně snadno jako červené ředkvičky. Nejdříve ji zasejte okolo poloviny července. Postačí vám obyčejný venkovní záhon, není třeba využívat skleník. Zajistěte ji jen dostatek slunečního světla a pravidelné zalévání.

    Pokud byste ji dopřávali málo vláhy, kořen příliš nevyroste. Naopak moc vody způsobí, že ředkev popraská. Díky tvrdé slupce lze černou ředkev snadno uschovat na chladném místě i na následující měsíce po sklizení.

    Foto: Shutterstock

    Recept na posílení imunity

    Pokud si chcete z černé ředkve připravit nápoj na podporu imunity, je to velice snadné. Stačí ředkev oloupat, a pak nastrouhat na struhadle. Tak snadno získáte šťávu, kterou přeceďte přes sítko. Smíchejte ji se zhruba jednou lžící tekutého medu.

    V boji proti chřipce nebo nachlazení můžete užívat jednu lžíci třikrát denně. Pro posílení obranyschopnosti používejte jednu lžíci ráno před snídaní. Není třeba šťávu používat celý rok, ideální je ji využít v období chřipek jako prevenci.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Specialtyproduce, Food52

  • Dá se snadno splést s klíštětem. Klošům ale lidé nechutnají

    Procházky v lese jsou oblíbeným odpočinkem. Není divu, lehký pohyb v přírodě má příznivé účinky na tělo i duši. Na výlet do přírody jsme si o to víc zvykli v době, kdy jsme kvůli pandemii ani nikam jinam nemohli. V létě se navíc přidává k obyčejné procházce i sběr hub nebo třeba borůvek. V přírodě však můžeme narazit na klíšťata, před kterými bychom se měli chránit repelentem. Ten nás ale neochrání před klošem, který vypadá skoro stejně jako nebezpečné klíště. Je důvod se ho tedy obávat?

    Kde můžete na kloše narazit

    V české přírodě jsou k nalezení dva druhy kloše. Jeden se jmenuje kloš jelení. Toho najdeme spíše v srsti jelenů, daňků nebo srn. Tento druh nemá o člověka zájem.

    Naopak druhý druh, který zatím ani nemá české jméno, nás dokáže potrápit. Lidově mu říkáme létající klíště. Odborný latinský název zní Lipoptena fotisetosa. Toto „létající klíště“ sice také nemá přílišný zájem o člověka, uvidíme ho však čím dál tím častěji poletovat po lese.

    Na kloše narazíte v jehličnatých stejně jako v listnatých lesích. Vyhovují jim spíše nížiny, a tak se příliš nevyskytuje v horských oblastech. Nejaktivnější je kloš od června do října.

    Jak kloše rozeznat

    Pokud se na kůži uchytí kloš, není to nic příjemného, jelikož škábe a lze ho jen těžko setřást. Na konci nohou má malé drápky, kterými se zachytí i na oblečení. Jeho tělo je ploché a ochlupené. Celý kloš měří nejčastěji necelých 5 mm.

    Kloš patří mezi stejný druh hmyzu jako mouchy. Na rozdíl od nich je ale o dost horší letec. Když totiž přistane na hostiteli, ztrácí svá křídla. Ty se odlomí a kloš se přichytne k srsti nebo i k oblečení či kůži malými drápky.

    Foto: Shutterstock

    Proč není třeba se bát

    Jak již bylo řečeno, kloš po přistání ztrácí svá křídla. Proto když na vás přistane, je prakticky jisté, že se jedná o nového jedince, který ještě na jiném tvorovi nebyl. Tím pádem je vysoce nepravděpodobné, že by na vás kloš mohl přenést nějakou nemoc na rozdíl od klíštěte.

    Kloš se živí krví, ta lidská ho však příliš neláká. Pokud vás kloš kousne, udělá to spíše v případě, kdy se například zachytí pod oblečením a neví, jak uniknout. Takové štípnutí pak po pár dnech zmizí. Kloš je tedy spíše jen otravný a bát se ho v lese nemusíte.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Arthropodafotos

  • Dešťová voda jako poklad. Nenechte ji jen tak protékat mezi prsty a naučte se ji využívat do poslední kapky

    S vodou bychom neměli plýtvat nejen z toho důvodu, abychom ušetřili nějaké finance, ale také abychom ulevili planetě. Za poslední roky se stále více rozmáhají sucha, a tak můžeme alespoň trochu pomoci tím, že budeme efektivně využívat dešťovou vodu. Řada z nás má pravděpodobně na zahradě alespoň sud pod okapem na zalévání. Věděli jste ale, že lze dešťovou vodu využít i v domácnosti?

    Proč zachytávat dešťovou vodu?

    Důvody jako ušetření financí za stočné a omezení plýtvání pitné vody jsme již nastínili. Podívejme se ale na výhody dešťové vody pro naši zahradu. Na zalévání je totiž voda, která nám naprší mnohem vhodnější než ta z vodovodu. Neobsahuje totiž chlór ani tolik soli jako právě pitná voda z kohoutku.

    Pokud navíc pěstujete například rododendrony, kanadské borůvky nebo azalky, voda z hadice by je mohla i zabít. Tyto rostliny rozhodně zalévejte pouze vodou dešťovou. Máte-li navíc nádoby na vodu umístěné v blízkosti záhonu nebo skleníku, zalévání budete mít snazší než chodit s konví ke kohoutku u domu.

    Jak využít dešťovou vodu v domě?

    Dešťovou vodu lze však použít nejen na zalévání. V domácnosti s ní můžete například splachovat toaletu, protože na to rozhodně nepotřebujeme chlorovanou pitnou vodu. 

    Dále v ní lze také prát prádlo. Dešťová voda totiž neobsahuje vodní kámen, takže tolik nenamáhá vaši pračku.Navíc díky svému složení lépe rozpouští prací prášek, a vy ho tak můžete aplikovat menší množství.

    Foto: Shutterstock

    Nejjednodušší řešení: Sudy a barely

    Nejsnadnějším řešením, jak zachytávat dešťovou vodu, je svést pomocí okapů vodu ze střechy do sudů nebo barelů. Otevřené nádoby jsou sice cenově velice dostupné a jejich instalace zabere jen chvilku, mají však i nevýhody.

    Do vody se vám dostanou nečistoty z okolí jako třeba spadané listí nebo plody. Taková nádoba je pak líhní pro larvy komárů nebo vodní řasy. Takto znečištěnou vodu pak lze opravdu použít pouze na zalévání. Při pořizování takové nádoby si tedy dejte pozor především na to, aby byla dostatečně velká a mohli jste z ní komfortně nabírat vodu do konve.

    Proč investovat do podzemních nádrží

    Dražším ale za to efektivnějším řešením jsou podzemní nádrže. Standartně se instalují při stavbě domu, jelikož se musí umístit pod povrch země a spojit s čerpadlem. Právě takto uschovaná voda je vhodná i k využití uvnitř domu. Díky uložení v čistých uzavřených nádobách se voda nezkazí vlivem tepla ani okolního hmyzu nebo nečistot.

    Pořízení takových nádrží je však nákladné. Pokud máte ale na zahradě studnu a vodu z ní neužíváte jako pitnou, lze dešťovou vodu svést právě do ní. Díky umístění hluboko v zemi získáte skoro všechny výhody podzemní nádrže bez nepříjemných výdajů.

    Foto: Shutterstock, zdoj: Eartheclipse, Rainharvesting