SnadnoBydlet.cz

Author: Lucie Trinerová

  • Uskladnění brambor musí ctít základní pravidla. Nesprávný postup jim zkazí chuť a vydrží méně

    Pokud patříte k těm šťastlivcům, kteří si přes léto vypěstují zásobu brambor na celou zimu, čtěte pečlivě dál. Aby vaše úroda vydržela celou zimu v plné kvalitě, je totiž třeba dodržet hned několik zásadních pravidel. Dále se mimo jiné dozvíte, jak je to s bramborami v lednici. Je to skutečně vhodné řešení?

    K nejdůležitějším faktorům patří teplota

    Pokojová teplota nesvědčí při delším působení žádnému druhu zeleniny. Nejinak je tomu i u brambor. Možná se vám zdá, že v obchodě jsou brambory jen tak položené v regálu. To je sice pravda, v obchodech však zpravidla bývá chladněji, a navíc se tam zelenina v ideálním případě nezdrží moc dlouho.

    Každá surovina má rada trochu jiné podmínky. Budeme-li se ale věnovat přímo bramborám, těm neprospěje ani příliš velký chlad. Vyhněte se tedy jejich ukládání do lednice. Do té patří pouze brambory vařené, a to ne na déle než na dva dny.

    Ideální podmínky pro skladování brambor

    Pokud plánujete zakoupené brambory zpracovat zhruba do týdne, nemusíte se bát je uložit běžně do spižírny. Jestliže ale chcete, aby vydržely o něco déle, držte se následujících rad.

    Brambory obsahují především škrob, který se při nízké teplotě přemění na cukr. Naopak při následném vaření nebo smažení se tento cukr přemění na akrylamid, který může působit dokonce rakovinotvorně.

    Vhodná teplota pro dlouhodobé skladování brambor je 4 – 5 °C. Dejte pozor, aby neklesla pod 3 °C, kdy by mohly hlízy namrznout. Ideálním místem je temný sklep, ve kterém se bude dostatečně větrat. Řešením může být i zateplená bedna, kterou umístíte například na balkon. Takto uskladněné brambory vydrží až osm měsíců.

    Foto: Freepik

    Co o bramborách možná nevíte

    To, že brambory obsahují škrob, asi není žádným překvapením. Kromě něho se ale v hlízách nachází řada zdraví prospěšných látek. Najdeme v nich vitamíny skupiny B a C, dále také například sodík, vápník, hořčík nebo železo.

    Jako závěrečnou radu lze ještě zmínit často používané a zároveň chybné skladování v plastových sáčcích. Hlízy potřebují dýchat, a proto je vhodné raději využít papírové nádoby nebo krabice.

    Foto: Shutterstock, zdroj: MedicalNewsToday, opentextbc

  • Domácí bioodpad vám ještě dobře poslouží

    Můžete do něj vyhodit zbytky ovoce, skořápky a třeba i lógr. Žijí v něm poslušně pracující žížaly, které vyrábí hnojivo, a přitom nevydává žádný zápach. Umístit ho lze přímo do kuchyně, na balkon nebo kamkoli chcete. Řeč je o pomůcce k domácímu kompostování, tedy vermikompostéru. Hit posledních let vás zbaví přebytečného bioodpadu a zároveň vám poskytne užitečný žížalí čaj, kterým pohnojíte květiny.

    Proč byste měli kompostovat i v bytě

    Pokud máte dům se zahradou, pravděpodobně například házíte posečenou trávu na jednu hromadu. Tím vlastně vytváříte kompost. Po jeho přeházení můžete po delší době využít jeho spodní vrstvy jako půdu do skleníku nebo záhonu. Sami uvidíte, jak dobře se bude rostlinám dařit.

    S každou slupkou od zeleniny nebo banánu však určitě nechcete běhat až na zahradu nebo ji třeba ani nemáte. I pro vás však existuje řešení. Vermikompostér je velmi ekologické řešení bioodpadu, který do běžného koše nepatří.

    Zázrak jménem vermikompostér

    Kompostování za pomoci žížal se nazývá vermikompostování a můžete ho snadno provozovat i v bytě. Designově nejhezčí vermikompostéry najdete v obchodě, vyrobíte si ho však hravě i sami. Stačí vám jen tři plastové nádoby, které spojíte malými otvory.

    Vermikompostér můžete umístit prakticky kamkoli, dbejte pouze na to, aby měli vaše žížaly vhodnou teplotu. Ta se pohybuje okolo 20 stupňů Celsia. Věnujte pozornost také podestýlce, kterou dovnitř vložíte. Můžete využít například listí, roličky od toaletního papíru nebo kokosová vlákna.

    Foto: Freepik

    Žížal se nebojte

    Pro vermikompostér jsou ideálními obyvateli kalifornské žížaly, které jsou k tomuto účelu hojně využívány. Dokáží spořádat obrovské množství bioodpadu, zároveň se však nemusíte bát odjet od nich na dovolenou. Vydrží totiž zcela bez potravy i dva týdny.

    Žížaly můžete získat i zcela zdarma od jiných příznivců vermikompostování. Jedná se totiž o invazivní druh, a tak byste je rozhodně neměli vypouštět do volné přírody. Chcete-li žížalám dopřát pochoutku, naservírujte jim použitý kávový lógr.

    Foto: Shutterstock, zdroj: carbiolice, smartcitysweden

  • Jak vysadit cibuli před zimou. Zajistěte, aby nezmrzla a urodilo se jí hodně

    Ve většině případů se cibule sází na jaře, výsadba před zimou však přináší několik výhod, o kterých pravděpodobně nevíte. Kdo by nechtěl mít výbornou domácí cibuli, pro kterou nemusí jezdit do obchodu, a navíc chutná o poznání lépe. V kuchyni se ji spotřebuje poměrně velké množství, a proto byste neměli váhat si ji vysadit i na vaší zahradě. Proč to však nenechávat až na jaro?

    Proč sázet cibuli už na podzim

    Pokud zasadíte vhodné odrůdy cibule nyní na podzim, budete moci už na konci června vařit ze svého. Je však potřeba vybírat z odolných odrůd, které zvládnou i zimní mráz. K těm nejlepším patří například Carmen, Sturon, Radar, Esaul nebo Supra.

    Kromě toho, že se budete z úrody těšit o poznání dříve, přináší podzimní výsadba i další výhody. Vaše cibule budou odolnější vůči škůdcům a také dorostou do větší velikosti. To z toho důvodu, že kořenový systém bude mít více času na rozrůstání.

    Kdy nejlépe provést výsadbu

    Abyste získali se zimní cibulí ty nejlepší výsledky, sledujte pečlivě předpověď počasí. Ideální chvíle přichází, pokud se už více než pět dnů pohybuje venkovní denní teplota mezi 5 a 8 stupni Celsia. Lze říci, že se jedná o čas předcházející první mrazíky zhruba o jeden měsíc.

    Dejte si pozor, abyste cibuli nezasadili příliš brzy. Pokud by bylo tepleji, cibule by začala růst, a pak by následně uhynula vlivem prvních mrazíků.

    Foto: Freepik

    Na co byste neměli zapomenout

    Cibuli je ideální sázet do půdy s pH hodnotou okolo 6,0. Její kyselost nebo zásaditost zjistíte změřením lakmusovým papírkem. Pokud je hlína příliš kyselá, zkuste použít vápno. Stačí zhruba 250 gramů vápna na metr čtvereční záhonu.

    Záhon by měl být připraven minimálně dva týdny před výsadbou, aby se půda usadila. Odstraňte z ní plevel a pohnojte ji. Nepoužívejte však dusíkaté přípravky, ty si nechte na jarní měsíce.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Gardeningknowhow, Gardenerspath

  • Odmražení mrazáku je důležitější než se zdá. Je třeba ho provádět v pravidelných intervalech

    Zálohy na energie vám několikanásobně vzrostly a vy už nevíte kde byste ušetřili? Možná vás ale nenapadlo, že vaše lednice i mrazák spotřebovávají o dost více elektřiny, když nejsou řádně odmrazovány. Dále se mimo jiné dozvíte, jak často byste tento proces měli provádět a také jak ho mít co nejrychleji za sebou.

    Kdy zbavit mrazák přebytečného ledu?

    Lednici, kde skladujete potraviny, byste měli čistit minimálně dvakrát do měsíce. Není však třeba pokaždé odstraňovat i námrazu zadní stěny, jen pokud se objeví. U mrazáku se ideální lhůta odmrazování pohybuje okolo šesti měsíců.

    Pokud tedy odmrazení mrazáku už nějakou dobu odkládáte, měli byste se do něj co nejdříve pustit. Váš spotřebič totiž spotřebovává o dost více elektřiny, a navíc nefunguje tak jak má. Poškodit se tak mohou i potraviny v něm uložené.

    Jak zachovat zmražené potraviny i bez mrazničky

    Prvním krokem je samozřejmě vyndání všech potravin uložených v mrazáku. Pokud nemáte možnost je prozatím uložit jinam, využijte termotašky.

    Poslouží také staré noviny. Do těch potraviny několikrát zabalte, a následně vložte mezi vrstvy dek nebo peřin. Takto izolované suroviny dokáží vydržet v nezměněném stavu i několik hodin.

    Ideální variantou je mít k dispozici mrazáky dva a odmrazovat je na střídačku. Dalším řešením může být také využití mrazničky u sousedů. V každém případě před odmrazením omezte nakupování potravin do zásoby.

    Foto: Freepik

    Odmražení mrazáku krok za krokem

    Nejdříve mrazák vypněte a pro jistotu také vypojte ze zásuvky. Dvířka něčím zarazte, aby držela zcela otevřená. Pro rychlejší odmrazení můžete využít k tomu určený sprej, který nastříkáte a led díky němu rychleji roztaje. Podobně zafunguje i sůl. V případě, že opravdu spěcháte je možné využít také fén.

    Než se do procesu tání pustíte, vyndejte všechny zásuvky, které zatím můžete důkladně umýt. Důležité je umístit pod i před mrazák dostatek utěrek nebo ručníků, které pohltí všechnu vodu z roztátého ledu. Dovnitř můžete také vložit pekáč, do kterého bude voda odkapávat.

    Když všechen led zmizí, utřete kompletně celý mrazák do sucha a vraťte na místo čisté zásuvky. Potraviny do nich ale umístěte až ve chvíli, kdy se spotřebič opět namrazí na -18 °C.

    Foto: SHutterstock, zdroj: TheSpruce, Mrappliance

  • Topná sezóna je tady. Jak správně odvzdušnit radiátor, aby nebyl studený

    I když jsou podzimní měsíce zatím hřejivější než obvykle, topení se brzy nikdo z nás nevyhne. Abyste ale zužitkovali využité energie naplno, je třeba mít celou topnou soustavu v top stavu, aby žádné teplo zbytečně neunikalo. Nečastější a zároveň nejjednodušší problém bývá vzduch v radiátoru. O tom jak ho poznáte, a především jak se ho zbavíte, se dočtete dále v textu.

    Jak poznat, že by se měl váš radiátor odvzdušnit

    Potřebu odvzdušnění poznáte poměrně snadno. Jako první ukazatel by mělo být nedostatečné topení daného radiátoru. Pokud tedy máte vytápění zapnuté a je vám stále zima, na vině může být právě vzduch v radiátoru.

    Kromě omezeného topení můžete problém objevit i podle sluchu. Při zapnutí zavzdušněného radiátoru totiž uslyšíte bublání. Další stopu můžete objevit i při dotyku radiátoru. V případě, že je polovina horká a část studená, měli byste těleso odvzdušnit.

    Odvzdušnění radiátoru krok za krokem

    Odvzdušnit radiátor zvládnete hravě sami. Připravte si k tomu odvzdušňovací klíč, který seženete v každém kutilském obchodě, kyblík a hadr. Odvzdušňovací ventil naleznete nejčastěji v horní části radiátoru. Než k němu přiložíte klíč, umístěte pod něj kyblík, do kterého bude stékat vypuštěná voda.

    Klíčem otáčejte velice pomalu, stačí ho jen nepatrně otočit a uslyšíte ucházející vzduch. V momentě, kdy začne vytékat voda, můžete ventil opatrně uzavřít. Otřete zbytky vyteklé vody a máte hotovo. Váš radiátor je odvzdušněn! Teď už jen vyzkoušet, zda řádně topí.

    Foto: Shutterstock

    Kdy radiátory odvzdušnit?

    Názory na to, jak často radiátory odvzdušňovat, se poměrně liší. Všichni odborníci se ale shodnou na tom, že nejdůležitější je ho provést na začátku topné sezóny.

    Během zimy pak lze doporučit alespoň ještě jednou odvzdušnění provést. Jeho potřebu poznáte podle povrchové teploty samotného radiátoru. Pokud se jeví nedostatečná, je na čase opět vytáhnout odvzdušňovací klíč.

    Foto: Freepik, zdroj: Eonenergy, HomeServe

  • Dům ve svahu se podařilo dokončit až po 60 letech. Dokonale splývá s okolní krajinou

    V roce 1959 postavil drobnou sklepní budku přímo uprostřed jedlové lesa. Za posledních šedesát let z ní však architekt Jim Olson dokázal vybudovat dechberoucí moderní dům, který skvěle zapadá do okolní krajiny a nabízí množství obytného prostoru. Stavitel tak nyní bydlí ve svém vysněném domě uprostřed lesa, kde pomalu a precizně vybudoval jedinečnou stavbu.

    Jak to všechno začalo

    Prvotním impulsem pro stavbu domu uprostřed lesa byla pro architekta láska k přírodě. Chtěl jí být co nejblíže, a tak si řekl proč nepostavit dům přímo mezi jehličnany? Se stavbou začal Jim Olson již ve svých osmnácti letech, a poté postupně dům vylepšoval.

    Hlavním pravidlem pro celou postupnou rekonstrukci, která probíhala na etapy, bylo začlenění stavby do okolního terénu. V domě tak můžeme vidět například kmen stromu procházející skrz terasu.

    Dům dokonale splynul s okolím

    Architekt dokázal celý dům krásně zasadit do okolní krajiny, i když se nachází ve svahu. V osmdesátých letech minulého století byla stavba rozdělena na tři samostatné části právě z důvodu svažujícího se terénu.

    V roce 2003 ale majitel celý dům sjednotil pomocí rozsáhlé střechy, která překrývá kompletní stavbu a plynule navazuje na svah. Čelní straně domu pak vévodí obrovské okno, které nabízí nádherný výhled do lesa přímo z obývacího pokoje. 

    Foto: Shutterstock

    Díky citlivě vybraným barvám stavba nenarušuje přírodu

    Na první pohled byste v při procházce lesem mohli dům Jima Olsona klidně i přehlédnout. Jeho tlumené barvy totiž nechají vyniknout okolní přírodu, a dům tak na místo zcela zapadá. Některé stěny jsou navíc obloženy dřevem, aby dokonale splynuly s okolními stromy.

    Přesto, že se v budově nachází velké množství ocelových vzpěr kvůli mohutné střeše, interiér působí vzdušně a prostorně. A to hlavně z toho důvodu, že vnitřní prostory plynule přechází za pomoci přírodních materiálů v otevřený exteriér. Architekt Jim Olson si zkrátka za svůj život vybudoval skutečně pohádkový domov přímo uprostřed starého lesa.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Olsonkundig

  • Dům pro bezdomovce vymysleli a zrealizovali studenti

    Na prestižní Yaleově univerzitě ve Spojených státech funguje již 55 let program, díky kterému vznikl v New Havenu v Connecticutu dům pro rodinu bez domova. Jedná se o povinný předmět pro studenty prvního ročníku architektury na zdejší univerzitě. Cílem tohoto konceptu je ve spolupráci se studenty pomoci omezit bezdomovectví v dané oblasti.

    Školní projekt s dlouholetou tradicí

    Univerzitní projekt nesoucí název Jim Vlock First Year Building je pojmenován po svém sponzorovi Jimovi Vlockovi. Program vznikl v roce 1967 a od té doby už bylo postaveno hned několik domů navržených právě studenty z Yalu. Díky projektu získalo nové bydlení již padesát rodin bez domova.

    Celý program funguje tak, že se studenti rozdělí do jednotlivých skupin. Každý tým pak vypracuje svůj návrh nízkorozpočtové stavby. Na konci porota vybere ten nejlepší, a ten je následně zrealizován. Hlavním zadáním tohoto projektu bylo navržení flexibilního domu, který bude využívat obnovitelné materiály a na jeho stavbu budou třeba co nejnižší náklady.

    Dům vznikl ve spolupráci s neziskovou organizací

    V New Havenu působí nezisková organizace s názvem Columbus House, která se snaží pomoci lidem bez domova. Právě s ní škola uzavřela pětileté partnerství, které dalo vzniknout tomuto nádhernému nízkonákladovému domu. Organizace po dokončení stavby sama vybere, kdo se do domu nastěhuje. Vždy se jedná o vícečlennou rodinu, která postrádá domov. Část nájmu pak pokrývá Columbus House a část si lidé musejí zaplatit sami. Právě díky pomoci této organizace si rodiny mohou bydlení dovolit.

    Foto: Shutterstock

    A jak to vypadá uvnitř?

    Výrazným znakem moderního domu, který navrhli studenti, jsou vystouplá okna. Vyčnívají mimo dům a vytváří tak dojem otevřenosti. Zároveň ale díky jejich promyšlenému umístění nepřicházejí obyvatelé o nutnou dávku soukromí. V přízemí domu vévodí betonová podlaha, která mu propůjčuje lehce industriální vzhled. V horním patře, které rozdělují dvě ložnice, pak dřevěné podlahy dotváří efekt útulnosti a elegance.

    Většinu prvků v interiéru vyrobili sami studenti na kampusu Yaleovy univerzity. Pro nový dům připravili okna, podlahy, a dokonce i střešní panely. Dům tak vznikl za co nejnižší náklady a přitom stále poskytuje pohodlné a krásné bydlení pro rodinu.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Dezeen

  • Jejich snem byla dřevostavba. Nyní bydlí v časem zapomenuté sýpce

    Rodina s malými dětmi se chtěla přestěhovat do přírody, aby byla blízko lesu a mohla si na zahradě pěstovat vlastní ovoce a zeleninu. Když si však manželé vyhlídli vysněný pozemek pro svoji novostavbu, nacházela se na něm starodávná sýpka. Proč se nakonec rozhodli raději nastěhovat do ní, a ne do nového domu?

    Nakonec raději rekonstrukci

    Když rodina našla ideální pozemek s nedalekým lesem a potokem, rozhodla se, že je to to pravé pro jejich nový nízkoenergetický dům. V prostoru však překážela starodávná sýpka. Manželé ji chtěli nechat zbourat, k tomu by ale došlo nejdříve za půl roku. A tak se rodina rozhodla využít již existující stavby a nastěhovat se do dávno zapomenuté sýpky. Původně byla jejich vysněným domovem dřevostavba, atmosféra starodávné sýpky však nabízí jedinečné kouzlo.

    Proč opravovat starou sýpku?

    Sýpka byla v dosti dezolátním stavu. Manželé si tak přizvali na pomoc odborníka na opravu historických budov. Ten je ujistil, že stavbu rozhodně lze ještě zachránit. A tak začala dlouhá, náročná, ale i krásná přestavba polorozpadlé sýpky na vysněný domov. Původně rozbitá sýpka nakonec rodině poskytla dokonce více prostoru, než původně zamýšleli pro svoji novostavbu. O většinu rekonstrukce se postaral sám majitel, díky čemuž rodina ušetřila nemalé množství peněz.

    Foto: Shutterstock

    Historii lze cítit i v novém interiéru

    Majitelé zachovali historický vzhled sýpky, a interiéru tak vévodí především dřevo. Díky citlivé rekonstrukci tak stavba neztratila nic ze svého kouzla, a přitom slouží jako funkční a příjemný rodinný dům. Právě autentičnost byla jednou z priorit rodiny, která se v sýpce rozhodla bydlet. V interiéru tak najdete příjemné materiály, které skvěle fungují v kombinaci s původním vzhledem, ale zároveň poskytují komfort moderní doby.

    Ani v dnešní době tedy není třeba hned všechno zbourat a postavit zcela nové domy. S trochou lásky k poctivé práci lze přizpůsobit i starodávnou sýpku pro potřeby moderní rodiny. Celá stavba navíc krásně zapadá do přilehlé přírody a nenarušuje tak krajinu.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Aeroatelier

  • Dvougenerační dům: Jak zajistit pohodlí a soukromí pro obě generace

    Jelikož ceny bydlení stále stoupají, a navíc je ho nedostatek, čím dál tím více lidí se uchyluje ke dvougeneračnímu bydlení. Že to nemůže fungovat? Možná vám bydlení s rodiči nebo dokonce prarodiči přijde jako nepředstavitelná záležitost. Skýtá to však řadu výhod. Navíc pokud se dvougenerační dům uspořádá správně, tak může soužití být příjemné a bezproblémové.

    Proč byste měli zvážit dvougenerační bydlení?

    Bydlení společně ale zároveň dostatečně odděleně od svých rodičů či prarodičů vám nepřinese jen samé starosti. Snadno si můžete vzájemně vypomáhat v domácnosti. Také nemusíte řešit, kdo se postará o vaše domácí mazlíčky a zalije vám květiny během dovolené.

    Bydlení různých generací na jednom místě bylo v minulosti naprosto běžné. Vaše děti tak budou moci trávit dostatek času s babičkou a dědečkem. A ty zase budou rádi, že vidí často svá vnoučata a zároveň vám pomohou i s hlídáním.

    Na co si dát při stavbě největší pozor

    Společné bydlení má řadu nepřehlédnutelných výhod. Dbejte však na několik zásadních věcí, aby se z něj nestala noční můra. Ideální variantou je taková kompozice domu, která nabízí kompletně oddělené prostory obou rodin. Využijte i oddělené vchody a myslete na to, že pro starší generaci není vhodné využít přístup po schodech.

    Naplánujte dům tak, aby pokoje co nejméně sousedili s druhou generací. Tam, kde se byty potkávají, je ideální umístit například chodbu. Zásadním problémem by pak byla okna, ze kterých je vidět do druhého bytu.

    Také není zcela ideální mít společnou zahradu. Určitě hned nestavte dvoumetrový plot. Zkuste spíše decentně oddělit jednotlivé části zahrady například živým plotem nebo tújemi. 

    Foto: Shutterstock

    Společný dům nebo jen pozemek?

    První a levnější variantou je stavba jednoho velkého domu, který je rozdělený pro dvě generace. Při jeho navrhování vždy myslete na výše uvedená pravidla. Tímto způsobem na novostavbě výrazně ušetříte oproti budování dvou různých domovů. Také následné náklady je možné poměrně rozdělit mezi obě generace.

    Druhou variantou, která však vyjde o něco dráž, je stavba dvou domků na jednom pozemku. V tomto případě je potřeba dát si obzvláště pozor na sousedící okna, abyste nekoukali rodičům přímo do talíře. Naopak ale toto řešení nabízí zcela samostatnou jednotku pro každou generaci, což pro vás může být přijatelnější než sdílet jeden dům.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Aarp, Constructelements

  • Nože budou ostřejší než z obchodu. Použijte mlýnek na maso a za minutu je hotovo

    Používáte v kuchyni pravidelně mlýnek na maso? Možná se vám zdá, že už nefunguje tak dobře jako dříve. Problém může být v ostrosti jeho nožů. Aby mlýnek správně fungoval, je totiž potřeba o něj vhodně pečovat. Nemusíte s ním však chodit k odborníkovi. Dále se dozvíte, jak takové nože snadno a rychle naostříte úplně sami. Stačit bude jen tekoucí voda a brusný kámen či papír.

    Kdy je načase nože v mlýnku nabrousit?

    Potřebu nabrousit nože v mlýnku poznáte jednoduše tak, že si prohlédnete jejich čepel. Pokud se na ní objevují zuby a není zcela rovná, je načase vytáhnout pomocníky k broušení. Nevyhovující nože poznáte i tak, že řez není kvalitní a práce s mlýnkem trvá déle.

    Určitě však nevěřte babským radám, které uvádí, že stačí v mlýnku semlít alobal a nože budou zase jako nové. Tato technika opravdu nefunguje. Raději využijte osvědčenou techniku, která zabere jen pár minut.

    Jak nože naostřit pomocí brusného kamene

    Než se pustíte do broušení, je třeba mlýnek pečlivě rozebrat a důkladně umýt. Všechny jeho části byste měli vyčistit a otřít suchou utěrkou. Zbytek nástroje odložte stranou a nechte si jen kolečko s řeznými noži.

    K ruce si vezměte brusný kámen. Seženete ho snadno v jakémkoli obchodě s potřebami pro kutily. Kámen navlhčete pod tekoucí vodou a nůž na něj položte čepelí. Pak už stačí s nožem jen pohybovat po kameni tam a zpět. Nepoužívejte k tomu přehnanou sílu, stačí jen lehce tlačit na čepel.

    Celý proces vám zabere maximálně tři minuty. Pokud je nůž jen lehce opotřebený, stačit bude i minutka broušení a bude zase jako nový.

    Foto: Shutterstock

    Zkuste využít i brusný papír. Stačí k tomu jen trocha vody

    Pokud nemáte po ruce brusný kámen, možná doma najdete brusný papír. K broušení nožů lze využít ten s nejjemnějším zrnem. Kromě vody potřebujete ještě pevnou podložku pod papír. Ideální je využít třeba špalek dřeva na zahradě.

    Když se ujistíte, že se podložka nebude pohybovat, můžete se pustit do broušení. V tomto případě nenamáčejte papír ale samotný nůž. Čepelí pak přejíždějte po podložce s brusným papírem tam a zpět. Opět budou stačit dvě až tři minutky a nůž bude ještě ostřejší, než když jste ho koupili.

    Foto: Shutterstock, zdroj: Epicurious, Blog.knife-depot, Youtube