Author: Ivan Blažek

Ani ti nejzkušenější pěstitelé nebo zahrádkáři nemusí vědět všechno. Někteří například nevědí, co je to takzvaný muchovník. Možná jste o něm slyšeli, ale možná také ne. Jedná se o exotickou rostlinu, jejíž plody se velice podobají klasickým českým borůvkám. Borůvky to však přímo nejsou. Existuje hned několik druhů této rostliny, k nejčastěji se vyskytujícím druhům patří muchovník olšolistý, Lamarckův nebo kanadský. Je jen na vás, který se rozhodnete pěstovat.

Muchovník je pro nás poměrně exotickou rostlinou, která pochází z daleké Severní Ameriky. Někdy se o něm mluví jako o indiánské borůvce, a to díky plodům, které rostlina plodí. Jedná se však o zcela nenáročnou rostlinu, které se daří takřka v jakémkoli typu půdy. Navíc je mrazuvzdorný a odolný vůči škůdcům a okusu.

Pokud vám učaroval natolik, že ho chcete pěstovat, poradíme vám s jeho pěstováním. Ať muchovník roste i na vaší zahradě.

Potřebuje polostinné stanoviště

Jak jsme zmínili, není náročný, takřka nic nevyžaduje. Co však potřebuje, je polostinné stanoviště, kam ale nedopadá přímé sluneční světlo. Co se týče půdy, na tu nemá žádné speciální požadavky. Co však nemusí jsou přemokřená místa.

Muchovník se sází většinou do jámy, která je hluboká aspoň půl metru. Abyste z počátku podpořili jeho růst, můžete do jámy přidat trochu kompostu.

Jak o muchovník pečovat

Stejně jako každá rostlina, i muchovník vyžaduje zálivku, ale nemusí být vydatná. Přemokření mu skutečně nesvědčí. Nemusíte ho dokonce ani moc hnojit, ale samozřejmě pokud ho pohnojíte běžnými hnojivy, nic tím rozhodně nezkazíte.

Nezapomeňte ho však pravidelně prořezávat. Jedná se o zcela jednoduchou záležitost, je jen na vás, do jaké podoby ho prořežete. Pokud ho necháte samovolně růst, může dorůst až do několika metrů.

Kdy kvete a plodí?

Nabízí se také otázka, kdy kvete a plodí? Kvést začíná zpravidla během května a plodí od června a dál. Pokud si rostlinu vysázíte, plodů se dočkáte zhruba po dvou, třech letech.

Plody muchovníku využijete v kuchyni

Plody muchovníku vzhledem připomínající borůvky hravě využijete i ve vaší kuchyni. Vychutnáte si je jak samotné, tak i v pochutinách jako jsou marmelády, kompoty, vína, likéry, destiláty nebo sirupy. Plody muchovníku se nechají zapracovat i do pečených dezertů. Jejich nespornou výhodou je i množství prospěšných látek, které obsahují – vitamín A, B, C, jsou bohaté na antioxidanty a fenoly, mají vysoký obsah manganu, draslíku, fosforu, vápníku i železa.

Foto: Shutterstock.com.

Masožravky máme spjaté s legendární Adélou, která ještě nevečeřela. Nemůžeme se tak divit tomu, že existuje skupina lidí, která je nechce pěstovat jen ze strachu z kousnutí. Masožravé rostliny však skutečně nekoušou, nemusíte se toho bát. Naopak vnesou do domácnosti trochu exotiky. A i když si možná říkáte, že pěstování masožravek je poměrně náročné, opak je pravdou. Zakládají si totiž jen na substrátu a měkké vodě.

Jaký substrát volit?

Ideální zeminou je pro ně obyčejná rašelina. Nepotřebují půdu bohatou na živiny, stačí jim rašelina, která je smíchána s perlitem nebo případně křemičitým pískem. Co je však důležité, tak je vlhkost substrátu. Masožravé rostliny si potrpí na neustále vlhké půdě, je to to nejdůležitější, co k životu potřebují. Pokud jejich půda není dostatečně vlhká, rychle hynou.

Ideální voda je pro ně voda měkká, která pochází z přírodního zdroje (tedy rybník nebo dešťová voda). V misce pod květináčem je potřeba neustále udržovat zhruba centimetr vody. V případě, že odjíždíte na delší dobu z domova (například na dovolenou), klidně nechejte masožravku ve vodě stát. Neublíží jí to, naopak prospěje.

Masožravku není nutné přesazovat každý rok. Při správné péči se u rostlinky neobjeví plíseň, tudíž není třeba ji přesazovat tak často, jako to bývá u jiných rostlin. Ideální doba přesazování je jednou za dva až tři roky.

Důležité je sluníčko a dostatek tepla

Nenáročnost pěstování se podezřele podobá pěstování bylinek. Přece jen i bylinkám stačí jen teplo, světlo a pravidelná zálivka. Jak už víme, masožravky si na pravidelnou zálivku potrpí, stejně tak ke svému životu potřebují dostatek sluníčka a tepla. Bez světla masožravky dlouho nevydrží a ani v zimě se jim nedaří.

Ideální teplota se pohybuje kolem patnácti až pětadvaceti stupňů, ovšem snesou i pětatřicetistupňová horka či naopak chlad o teplotě pěti stupňů Celsia.

I když masožravé rostliny vyžadují teplo, neznamená to, že během zimních měsíců je umístíte nad topení. Topení je synonymem pro suchý vzduch, který masožravkám neprospívá, naopak jim škodí.

Krmte masožravky s mírou

Mnozí pěstitelé jsou toho názoru, že pro masožravku je nejdůležitější potrava. Jenže nejdůležitější je pro ni světlo, teplo a zálivka, potrava je pro ni až takovým bonusem, který nevyžaduje. Pokud masožravky přece jen chcete přikrmovat, opatrně. Nadměrné překrmování může způsobit jejich plesnivění a následný úhyn.

Foto: Shutterstock.com.

Přemýšlíte, jakou květinou rozzáříte svou zahradu? Zkuste to s krásnými jiřinami. Jiřiny jsou květiny, které patří do okrasné zahrady. Jedná se o květiny, které doslova nestárnou, bohužel mnozí majitelé zahrad se pěstování jiřin bojí. Pěstování jiřin však není zdaleka tak náročné, jak se mnozí domnívají.

Jiřinám se jinak říká “sluneční květiny”. Pěstovaly se totiž ve slunném Mexiku a v minulosti byly díky svému tvaru považovány za symbol boha Slunce. Nemůžeme se tedy divit, že jiřiny měly navrch před jinými pěstovanými květinami. Do Evropy se však dostaly až na počátku 19. století a od té doby jejich popularita neustále roste. Jak však bylo zmíněno, mnozí se pěstování jiřin bojí. Není se však čeho bát.

Jaké jiřiny můžeme pěstovat?

Při výběru jiřin se rozhodně neukvapujte. Nesahejte po první, která se vám zalíbí. Existuje tolik odrůd a barev! Jaké se pěstují nejčastěji, jaké jiřiny jsou nejoblíbenější? Nejoblíbenější jsou kupodivu jednoduché jiřiny, které dosahují sotva půl metru. Jsou většinou jednobarevné se žlutým, výrazným středem. Milovníci pivoněk ale upřednostňují spíše pivoňkovité odrůdy, jelikož květ se podobá zmiňovaným pivoňkám. Na zahradě společně s pivoňkami tvoří krásné duo, jež se rozlišuje jen zbarvením a tvarem plátků květů.

Čím dál oblíbenější jsou kulovité jiřiny, které mají květ ve tvaru koule, jak již název napovídá. Oblíbené jsou zejména proto, že dlouho vydrží.

Jak jiřiny pěstovat?

Tou hlavní otázkou však je, jak jiřiny pěstovat. V Evropě jsou pro jiřiny vhodné klimatické podmínky, proto se jim zde velice daří. Milují sluníčko, zároveň by měly být chráněny před větrem a před mrazem. O jiřinách však lze říct, že snesou i stinné stanoviště. Zatímco na sluníčku krásně pokvetou, ale nedosáhnou velké výšky, ve stínu zase vyrostou do výšky, ale jejich květy nebudou tak krásné a velké.

Jak již bylo zmíněno, jiřiny je třeba chránit před větrem. Jestli to však není možné, je nutné je pořádně svázat, protože jinak budou jiřiny během větrného dne “vylámány” ze záhonů nebo budou pryč jejich květy, které nejsou zrovna lehké.

Co se týče půdy, není třeba každým rokem měnit jejich stanoviště. Na jednom místě je můžete pěstovat i několik desítek let. Vyhněte se však stanovištím, kde je studená či přemokřená půda.

Foto: Shutterstock.com.

Palmy jsou velice oblíbenými pokojovkami, které právem patří do moderních domácností. I přes to, že si je lidé staví do koutů místností, je nutné poznamenat, že se rozhodně nejedná o ideální prostor, kam můžeme palmy stavět. I když je palma oblíbená pokojová rostlina, nepatří zrovna k nenáročným květinám.

Na bezproblémovém růstu se podílí mnoho faktorů. Pěstitelé musí brát v potaz zálivku, také hnojení a samozřejmě musí palmě vybrat vhodné stanoviště. Na dobré prosperitě rostliny se podílí i substrát, do něhož je palma zasazena.

Mnozí pěstitelé palem volí při přesazování substrát pro pokojové rostliny. Tento substrát ovšem nebývá dobrou volbou. Jedná se o příliš obecný substrát, který nemusí vyhovovat všem pokojovým rostlinám. Lépe udělají, když zainvestují do substrátu určeném přímo pro palmy.

Substrát pro palmy nejen pro palmy

Substrát pro palmy je výjimečný tím, že obsahuje hnojivo, které dodává rostlině živiny po dobu dlouhých šesti týdnů. Jestliže si ale myslíte, že substrát pro palmy bude marná investice, jelikož palmu máte doma kupříkladu jen jednu, nebojte se – o marnou investici se jednat nebude. Substrát je totiž možné využít i při přesazování pokojových rostlin s okrasným listem.

Pro jaké rostliny je substrát pro palmy vhodný?

Substrát pro palmy je možné využít i při přesazování jiných rostlin, které mají okrasný list. Nejoblíbenější a nejčastěji pěstované jsou monstery, které substrát pro palmy doslova milují, jelikož zabraňuje uhnívání kořenů. Monstery jsou navíc méně náročné než palmy, což ocení zejména méně zkušení pěstitelé.

Kromě monstery můžete do tohoto substrátu nasadit také fíkusy nebo dracény. Jedná se o typické stálezelené rostliny, které si pořizují zejména pěstitelé začátečníci nebo ti, kteří nemají na rostliny mnoho času. Substrát je také vhodný pro voděnky, juky, filodendrony nebo zelence.

Foto: Shutterstock.com.